law_id
stringlengths 19
56
| law_text
stringlengths 432
1.27M
|
|---|---|
Zákon č. 309/2000 Sb. | Zákon č. 309/2000 Sb.
Zákon o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2001, částka 85/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBRANNÁ STANDARDIZACE, KATALOGIZACE A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ A SLUŽEB URČENÝCH K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY STÁTU (§ 1 — § 32)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 33 — § 33)
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 34)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 35 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2015 (250/2014 Sb.)
309
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2000
o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBRANNÁ STANDARDIZACE, KATALOGIZACE A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ A SLUŽEB URČENÝCH K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY STÁTU
HLAVA I
ÚŘAD PRO OBRANNOU STANDARDIZACI, KATALOGIZACI A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI
§ 1
(1)
Zřizuje se Úřad pro obrannou standardizaciobrannou standardizaci, katalogizacikatalogizaci a státní ověřování jakosti (dále jen „Úřad“) jako správní úřad se sídlem v Praze. Úřad má celostátní působnost a je podřízen Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“).
(2)
V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Úřad při plnění svých úkolů podle tohoto zákona spolupracuje zejména
a)
s ministerstvy, jinými správními úřady, kraji, a
b)
s příslušnými orgány Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen „NATO“), obdobnými úřady nebo orgány členských států NATO a obdobnými úřady nebo orgány jiných států.
HLAVA II
OBRANNÁ STANDARDIZACE
§ 2
Obecná ustanovení
(1)
Obrannou standardizacíObrannou standardizací se rozumí přistupování České republiky ke standardizačním dohodám NATO (dále jen „standardizační dohoda“), tvorba českého obranného standardu (dále jen „standard“) a způsob jeho provádění.
(2)
Standardizační dohoda umožňuje zavedení stejné nebo podobné výzbroje, munice a jiného materiálu a stejných nebo podobných způsobů činnosti v oblasti operační, logistické a administrativní.
(3)
Přistoupení ke standardizační dohodě se provádí formou prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě, kterým se přijímá její obsah buď v celém rozsahu nebo s výhradou k některé z jejích částí.
§ 3
Působnost Úřadu při obranné standardizaci
(1)
Ředitel Úřadu podepisuje za Českou republiku prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě.
(2)
Úřad
a)
oznamuje příslušným orgánům NATO přistoupení České republiky ke standardizační dohodě,
b)
eviduje, uchovává a zpřístupňuje standardizační dohody a oznamuje přistoupení České republiky ke standardizační dohodě ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník“); toto oznámení obsahuje název, číslo, stručnou charakteristiku standardizační dohody a podmínky jejího zpřístupnění,
c)
zajišťuje tvorbu, schvalování, vydávání a evidenci standardů.
§ 4
Standard
(1)
Standard stanovuje požadavky na výrobky a služby nebo na postupy při činnostech v oblasti operační, logistické a administrativní, které slouží k zajištění obrany státu.
(2)
Standard se označuje zkratkou ČOS.
(3)
Přijetí standardu oznamuje Úřad ve Věstníku. Oznámení obsahuje název, číslo a stručnou charakteristiku standardu a podmínky jeho zpřístupnění.
(4)
Standard vydává a rozesílá Úřad nebo právnická osoba zřízená ministerstvem.
(5)
Vyplývá-li to ze standardizační dohody, k níž Česká republika přistoupila, musí být příslušný standard uplatněn v jí uzavírané smlouvě.
Tvorba standardu
§ 5
(1)
Standard se vytváří
a)
přijetím požadavků standardizační dohody, nebo
b)
na základě návrhu ministerstva nebo jiného správního úřadu (dále jen „navrhovatel“).
(2)
Návrh na tvorbu standardu zasílá navrhovatel Úřadu. Návrh obsahuje název žadatele, předmět a obsah navrhovaného standardu, zdůvodnění potřeby jeho vytvoření, časový harmonogram pro jeho zpracování a termín nabytí jeho účinnosti.
(3)
Úřad rozhodne o návrhu na tvorbu standardu a své rozhodnutí zašle navrhovateli.
§ 6
(1)
Po přijetí návrhu na tvorbu standardu Úřad určí zpracovatele návrhu standardu. Zpracovatelem může být ministerstvo, právnická osoba jím zřízená nebo navrhovatel.
(2)
Zpracovatel musí při zpracování standardu zajistit
a)
využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,
b)
jednotnost a vzájemný soulad standardů a jejich soulad s právními předpisy,
c)
režim ochrany utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.3)
(3)
Zpracování návrhu standardu oznamuje Úřad ve Věstníku. Toto oznámení obsahuje název návrhu standardu, jeho obsahovou charakteristiku, název zpracovatele a lhůtu pro přihlášení zájemců o posouzení návrhu standardu (dále jen „posuzovatel“) u zpracovatele; tato lhůta činí nejméně 30 dnů ode dne uveřejnění tohoto oznámení. Oznámení obsahuje dále podmínky zpřístupnění návrhu standardu posuzovateli.
§ 7
(1)
Návrh standardu zasílá zpracovatel ke stanovisku ministerstvům a jiným správním úřadům, jejichž působnosti se věcně dotýká, a navrhovateli. Ministerstva, jiné správní úřady a navrhovatel jsou povinni zaslat svá stanoviska zpracovateli do 30 dnů od doručení návrhu standardu. V případě, že ministerstvo nebo jiný správní úřad nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, má se za to, že s návrhem standardu souhlasí.
(2)
Zpracovatel projedná návrh standardu s posuzovatelem, který se ve stanovené lhůtě přihlásil u zpracovatele a zaslal k návrhu standardu stanovisko ve lhůtě 30 dnů od jeho zpřístupnění.
(3)
Jsou-li stanoviska k návrhu standardu souhlasná, zašle jej zpracovatel Úřadu ke schválení a vydání.
(4)
Jsou-li k návrhu standardu uplatněny připomínky, projedná je zpracovatel s tím, kdo je uplatnil. Nedojde-li při projednání připomínek ke shodě, rozhodne na návrh zpracovatele Úřad.
(5)
Odpovídá-li návrh standardu obsahovým požadavkům na jeho tvorbu, ředitel Úřadu standard schválí; v opačném případě Úřad návrh standardu vrátí zpracovateli k dopracování.
§ 8
Náklady na zpracování standardu hradí navrhovatel.
HLAVA III
KATALOGIZACE
§ 9
Obecná ustanovení
(1)
KatalogizacíKatalogizací se rozumí pořízení a aktualizace katalogizačních dat o výrobku, výrobci a dodavateli.
(2)
Katalogizační data jsou údaje nezbytné pro přidělení katalogizačního čísla výrobku, katalogizačního kódu výrobce a katalogizačního kódu dodavatele Úřadem.
(3)
Jednotný systém katalogizacekatalogizace je soubor vzájemně provázaných standardů, metod a prostředků vycházejících z Kodifikačního systému NATO, které slouží ke zpracování katalogizačních dat, (dále jen „systém katalogizacekatalogizace“).
(4)
Agentura je fyzická nebo právnická osoba, která podniká podle zvláštního zákona4) v oblasti zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku na základě osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku vydaného Úřadem (dále jen „osvědčení o způsobilosti“). Může jí být i dodavatel.
(5)
Charakteristické údaje o výrobku zpracované agenturou podle zásad systému katalogizacekatalogizace, a to v písemné nebo elektronické podobě, tvoří návrh katalogizačních dat o výrobku.
(6)
Katalogizační číslo výrobku je třináctimístný numerický kód přidělený výrobku.
(7)
Katalogizační kód dodavatele a katalogizační kód výrobce je pětimístný alfanumerický kód, který slouží k jejich určení.
Působnost Úřadu při katalogizaci
§ 10
(1)
Úřad provádí katalogizacikatalogizaci výrobků. Při této činnosti
a)
plní úlohu národního kodifikačního úřadu vyplývající ze zásad Kodifikačního systému NATO,
b)
stanoví po projednání s ministerstvy, jinými správními úřady a kraji (dále jen „uživatel“) podmínky pro užívání systému katalogizacekatalogizace, a to na základě jejich žádosti o užívání systému katalogizacekatalogizace,
c)
kontroluje úplnost návrhu katalogizačních dat o výrobku před přidělením katalogizačního čísla výrobku a před zařazením výrobku do systému katalogizacekatalogizace. Na základě této kontroly
1.
přidělí katalogizační číslo výrobku, katalogizační kód výrobce a katalogizační kód dodavatele a zařadí výrobek do systému katalogizacekatalogizace, pokud je návrh katalogizačních dat o výrobku úplný,
2.
přeruší řízení o zařazení výrobku do systému katalogizacekatalogizace, zjistí-li v návrhu katalogizačních dat o výrobku nedostatky, a vrátí jej uživateli k jejich odstranění,
3.
rozhodnutím návrh zamítne, není-li výrobek určen k zajištění obrany státu; proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.
(2)
Podmínkou pro podání žádosti o katalogizacikatalogizaci výrobků je uplatnění katalogizační doložky na výrobek dosud nekatalogizovaný uživatelem ve smlouvě s dodavatelem. Katalogizační doložka obsahuje povinnost dodavatele zpřístupnit uživateli dokumentaci o výrobku.
(3)
Úřad na základě změn v dokumentaci k výrobku, předložených uživatelem, změní katalogizační data o výrobku.
(4)
Úřad vyřadí katalogizovaný výrobek ze systému katalogizacekatalogizace, nemá-li výrobek uživatele.
§ 11
(1)
Agentura k žádosti o vydání osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku připojí
a)
ověřený výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského listu s vymezeným předmětem podnikání v oblasti zpracovávání návrhu katalogizačních dat,
b)
metodiku zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku pro jeho identifikaci,
c)
doklad prokazující přístup k aplikačnímu programovému vybavení pro zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku,
d)
návrh katalogizačních dat o výrobku zpracovaný podle testovacích podkladů Úřadu.
(2)
Úřad
a)
vydá agentuře osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku, jsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) zpracovány v souladu se systémem katalogizacekatalogizace, nebo
b)
rozhodne o přerušení řízení o způsobilosti agentury zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku, nepředloží-li agentura některý z dokladů uvedených v odstavci 1 nebo nejsou-li doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) zpracovány v souladu se systémem katalogizacekatalogizace.
(3)
Zjistí-li Úřad u agentury, které bylo vydáno osvědčení o způsobilosti, že agenturou zpracovaný návrh katalogizačních dat o výrobku není v souladu se systémem katalogizacekatalogizace, pozastaví účinnost osvědčení o způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti odejme. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.
§ 12
(1)
Úřad v rámci spolupráce poskytuje katalogizační data katalogizovaných výrobků a přehled jejich dodavatelů a výrobců příslušným orgánům NATO, obdobným úřadům nebo orgánům členských států NATO a obdobným úřadům nebo orgánům jiných států, které užívají kodifikační systém NATO.
(2)
Úřad na žádost uživatele vyžaduje u příslušných orgánů NATO, obdobných úřadů nebo orgánů členských států NATO a obdobných úřadů nebo orgánů jiných států, které užívají kodifikační systém NATO, katalogizacikatalogizaci výrobku vyrobeného v jejich státě.
(3)
Úřad poskytuje uživateli na jeho žádost přehled výrobků zařazených do systému katalogizacekatalogizace, přehled uživatelů, dodavatelů, výrobců a agentur, kterým bylo vydáno nebo odejmuto osvědčení o způsobilosti nebo pozastavena účinnost tohoto osvědčení.
§ 13
Práva a povinnosti uživatele
(1)
Uživatel je povinen předat návrh katalogizačních dat o výrobku Úřadu s uvedením agentury, která jej zpracovala.
(2)
Při dodávce již katalogizovaného výrobku je uživatel povinen bezodkladně informovat Úřad o provedených změnách v dokumentaci výrobku.
(3)
Uživatel je povinen bezodkladně oznámit Úřadu, že přestal užívat katalogizovaný výrobek, a předkládat jednou ročně, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku, přehled katalogizačních čísel užívaných výrobků. Nesplněním této povinnosti zaniká uživateli právo užívat systém katalogizacekatalogizace.
(4)
Uživatel je oprávněn užívat katalogizační data o výrobku, o jehož katalogizacikatalogizaci požádal a který byl Úřadem zařazen do systému katalogizacekatalogizace.
§ 14
Práva a povinnosti dodavatele
(1)
Dodavatel, na základě katalogizační doložky uplatněné uživatelem, je povinen
a)
uplatnit katalogizační doložku u subdodavatelů na výrobek, který má být předmětem katalogizacekatalogizace,
b)
zpřístupnit uživateli dokumentaci o výrobku podle § 10 odst. 2,
c)
informovat bezodkladně uživatele při dodávce již katalogizovaného výrobku o provedených změnách v dokumentaci o výrobku.
(2)
Dodavatel je povinen bezodkladně informovat Úřad o tom, že uživatel vůči němu uplatnil katalogizační doložku.
(3)
Dodavatel je oprávněn užívat katalogizační data o svém výrobku, který byl Úřadem zařazen do systému katalogizacekatalogizace.
§ 15
Práva a povinnosti agentury
(1)
Agentura je na základě osvědčení o způsobilosti, vydaného Úřadem, oprávněna ve prospěch uživatele zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku.
(2)
Agentura je povinna předkládat Úřadu jednou ročně, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku, přehled o zpracovaných návrzích katalogizačních dat o výrobcích s uvedením uživatelů.
§ 16
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti katalogizační doložky, vzory tiskopisů žádostí, oznámení a přehledů souvisejících s katalogizacíkatalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti.
HLAVA IV
STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI
§ 17
Obecná ustanovení
(1)
Státním ověřováním jakosti Úřad zjišťuje na žádost odběrateleodběratele, zda dodavatel plní požadavky na jakost vyplývající ze smlouvy, a sice, zda
a)
výrobek nebo služba se shoduje s požadavky stanovenými v této smlouvě,
b)
dodavatel poskytuje záruky na jakost výrobku nebo služby stanovené v této smlouvě,
c)
dodavatel je schopen plnit další požadavky stanovené odběratelemodběratelem v této smlouvě.
(2)
OdběratelemOdběratelem se rozumí ministerstva, jiné správní úřady, kraje, příslušné orgány NATO, obdobné úřady nebo orgány členských států NATO nebo obdobné úřady nebo orgány jiných států.
Působnost Úřadu při státním ověřování jakosti
§ 18
Úřad k zajištění státního ověřování jakosti jménem státu uzavírá
a)
dohody o uznávání a provádění státního ověřování jakosti s příslušnými orgány NATO, obdobnými úřady nebo orgány členských států NATO nebo obdobnými úřady nebo orgány jiných států, nebo
b)
dohody o provádění státního ověřování jakosti na konkrétní výrobky nebo služby s odběrateliodběrateli, pokud s nimi Úřad nemá uzavřenou dohodu podle písmene a).
§ 19
(1)
Úřad je povinen v rámci státního ověřování jakosti provést u dodavatele na území České republiky
a)
odborný dozor nad jakostí (dále jen „odborný dozor“),
b)
konečnou kontrolu výrobku nebo služby (dále jen „konečná kontrola“),
c)
audity jakosti,
pokud tak stanoví smlouva mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem.
(2)
Úřad je oprávněn, na základě žádosti odběrateleodběratele, požádat obdobný úřad nebo orgán členského státu NATO nebo obdobný úřad nebo orgán jiného státu o státní ověřování jakosti v případě, že výrobek je vyráběn nebo služba poskytována na jeho území a odebírá je odběratelodběratel z České republiky.
Provádění státního ověřování jakosti
§ 20
(1)
Úřad provádí státní ověřování jakosti na základě žádosti odběrateleodběratele.
(2)
Žádost předkládá odběratelodběratel ve dvojím vyhotovení nejméně 40 dnů před zahájením výroby výrobku nebo poskytování služby.
(3)
Žádost o státní ověřování jakosti obsahuje
a)
výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby,
b)
návrh požadovaného rozsahu státního ověřování jakosti,
c)
dokumentaci výrobku nebo služby schválenou odběratelemodběratelem, případně další dokumentaci, pokud je součástí smlouvy s dodavatelem, (dále jen „dokumentace“),
d)
návrh smlouvy s dodavatelem,
e)
zmocnění Úřadu k vyřízení žádostí dodavatele o povolení
1.
odchylky výrobku nebo služby od dokumentace,
2.
výjimky z požadavků na jakost výrobku nebo služby stanovených ve smlouvě,
3.
změny na výrobku nebo službě oproti dokumentaci.
(4)
Povolení odchylky výrobku nebo služby od dokumentace se vztahuje na omezené množství výrobků nebo služby nebo na časově omezené období. Povolení se uděluje před zahájením výroby nebo poskytováním služby. Povolení odchylky nemá za následek změnu dokumentace.
(5)
Povolení výjimky z požadavků na jakost umožňuje, aby Úřad vydal osvědčení o jakosti a kompletnosti i na výrobky nebo služby, které nejsou shodné s požadavky v dokumentaci. Povolení výjimky nemá za následek změnu dokumentace.
(6)
Povolení změny na výrobku nebo službě se vtahuje na všechny další vyráběné výrobky nebo poskytované služby. Změna je úprava trvalé povahy, která se zaznamenává v dokumentaci a schvaluje se před zahájením výroby výrobku nebo poskytováním služby.
§ 21
(1)
Úřad, po obdržení žádosti o státní ověřování jakosti, projedná a dohodne s odběratelemodběratelem navrhovaný rozsah státního ověřování jakosti pro výrobek nebo službu, podmínky pro provádění státního ověřování jakosti, požadavky kladené na dodavatele, výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby a rizik dodavatele a rozsah zmocnění Úřadu k vyřízení žádostí dodavatele o povolení odchylek, výjimek a změn uvedených v § 20 odst. 3 písm. e). Dohodnuté požadavky, podmínky a rozsah státního ověřování jakosti včetně jednotlivých zmocnění mohou být měněny jen se souhlasem Úřadu.
(2)
Analýzu rizik dodavatele zpracovává Úřad.
(3)
Úřad vydá do 30 dnů po obdržení žádosti rozhodnutí
a)
o provedení státního ověřování jakosti, nebo
b)
o přerušení řízení o žádosti, jestliže žádost o státní ověřování jakosti neobsahuje náležitosti uvedené v § 20 odst. 3, anebo
c)
o neprovedení státního ověřování jakosti s uvedením důvodů.
(4)
Podmínkou pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) je, že odběratelodběratel předá Úřadu ověřenou kopii smlouvy s dodavatelem, ve které je uveden rozsah státního ověřování jakosti, požadavky k jeho zabezpečení a podmínky pro činnost Úřadu u dodavatele a subdodavatelů, které souvisejí se státním ověřováním jakosti.
(5)
Proti rozhodnutí o neprovedení státního ověřování jakosti nelze podat opravný prostředek.
§ 22
Rozhodnutí o provádění státního ověřování jakosti pozbývá platnosti, pokud odběratelodběratel změnil bez souhlasu Úřadu požadavky, podmínky a rozsah státního ověřování jakosti včetně jednotlivých zmocnění dohodnuté podle § 21 odst. 1.
§ 23
Náhrada za provádění státního ověřování jakosti
(1)
Úřad provede odběrateliodběrateli státní ověřování jakosti za finanční úhradu. Výši finanční úhrady stanoví po dohodě s odběratelemodběratelem, nejvýše však 2 % z ceny výrobků nebo služeb, podle rozsahu státního ověřování jakosti, charakteru a množství výrobků nebo služeb pořizovaných odběratelemodběratelem. Finanční úhrada za provedení státního ověřování jakosti je příjmem státního rozpočtu.
(2)
Úřad provede státní ověřování jakosti odběratelůmodběratelům bezplatně, pokud tak stanoví dohoda uzavřená Úřadem podle § 18.
Odborný dozor
§ 24
(1)
Odborný dozor je činnost, kterou Úřad ověřuje, zda procesy dodavatele, jejichž výsledkem je výrobek nebo služba, se uskutečňují v souladu s požadavky odběrateleodběratele stanovenými ve smlouvě s dodavatelem a zabezpečují dosažení požadované jakosti výrobku nebo služby.
(2)
Odborný dozor se provádí po celou dobu plnění smlouvy uzavřené mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem.
§ 25
Úřad při provádění odborného dozoru kontroluje
a)
provádění vstupní kontroly materiálu a subdodávek,
b)
zda se jednotlivé výrobky vyrábějí nebo služby poskytují podle dokumentace a zda se uskutečňují všechny předepsané kontroly technických parametrů výrobku v průběhu výroby nebo služby v průběhu jejího poskytování,
c)
řízení procesů dodavatele,
d)
dodržování metrologického řádu, zejména předepsané přezkušování měřidel, přístrojů a zkušebních zařízení,
e)
průběh interních auditů dodavatele, jejich vyhodnocování a realizaci přijatých opatření,
f)
činnost dodavatele při nakládání s výrobky a jejich částmi, které nejsou shodné s dokumentací,
g)
nápravu zjištěných nedostatků,
h)
činnost v oblasti řízení dokumentace systému jakosti dodavatele,
i)
zajištění identifikovatelnosti výrobku nebo služby v průběhu výroby výrobku nebo poskytování služby,
j)
skladování hotových výrobků a manipulaci s nimi,
k)
zda počet vadných výrobků nepřekročí v průběhu výroby nebo poskytování služby smluvně stanovený počet,
l)
další činnosti dodavatele podle požadavků odběrateleodběratele vyplývající ze smlouvy.
§ 26
(1)
Zjistí-li Úřad v průběhu odborného dozoru u dodavatele
a)
nedostatky v systému jakosti, které ohrožují jakost výrobku nebo služby,
b)
nedostatky v procesech, které ohrožují jakost výrobku nebo služby,
c)
nedostatky u výrobku v průběhu výroby nebo u služby v průběhu jejího poskytování,
d)
další nedostatky, které ohrožují jakost výrobku nebo služby,
přeruší odborný dozor a písemně o tom vyrozumí dodavatele a odběrateleodběratele. Dodavatele zároveň vyzve k nápravě a odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
V případě, že Úřad přeruší odborný dozor z důvodu nedostatků uvedených
a)
v odstavci 1 písm. a) a d), neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, které byly vyráběny nebo poskytovány před i v průběhu přerušení odborného dozoru, a to až do doby, než dodavatel prokáže Úřadu shodu těchto výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě,
b)
v odstavci 1 písm. b),
1.
neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých byly před přerušením odborného dozoru provedeny výrobní činnosti, které jsou příčinou tohoto přerušení, pokud dodavatel neprokáže Úřadu shodu těchto výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě,
2.
neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých byly v době přerušení provedeny výrobní činnosti, které jsou příčinou tohoto přerušení,
3.
vyžádá na dodavateli, aby prokázal, že na výrobcích nebo službách, u kterých již byla provedena konečná kontrola, se zjištěné nedostatky neprojevily,
c)
v odstavci 1 písm. c),
1.
neprovede konečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, pokud nedostatky nejsou dodavatelem odstraněny a dodavatel neprokáže shodu výrobků nebo služeb s požadavky stanovenými ve smlouvě,
2.
vyžádá na dodavateli, aby prokázal, že na výrobcích nebo službách, u kterých již byla provedena konečná kontrola, se zjištěné nedostatky nevyskytují.
(3)
Úřad pokračuje v odborném dozoru na žádost dodavatele, který písemně doloží způsob odstranění zjištěných nedostatků a prokáže, že opatření učiněná k nápravě jsou dostatečná.
Konečná kontrola
§ 27
(1)
Konečnou kontrolou Úřad ověřuje shodu výrobku nebo služby s požadavky stanovenými odběratelemodběratelem ve smlouvě s dodavatelem.
(2)
Úřad vydá osvědčení o jakosti a kompletnosti pouze na výrobky a služby, u kterých dodavatel prokázal shodu s požadavky stanovenými ve smlouvě.
§ 28
Osvědčení o jakosti a kompletnosti obsahuje
a)
údaje o odběrateliodběrateli a dodavateli,
b)
číslo smlouvy nebo objednávky mezi odběratelemodběratelem a dodavatelem,
c)
potvrzení dodavatele o shodě výrobků nebo služeb s požadavky vyplývajícími ze smlouvy,
d)
údaje o výrobku nebo službě, jimiž jsou zejména název výrobku nebo služby, výrobní číslo a množství,
e)
číslo dokumentace, která je součástí smlouvy,
f)
potvrzení Úřadu o shodě výrobků nebo služeb s požadavky vyplývajícími ze smlouvy,
g)
další údaje stanovené Úřadem po dohodě s odběratelemodběratelem.
§ 29
(1)
Zjistí-li Úřad při konečné kontrole
a)
že výrobky nebo služby nejsou shodné s požadavky uvedenými v dokumentaci,
b)
že nebyl dodržen stanovený postup výroby výrobku nebo poskytování služby,
c)
že dodavatel nedodržel lhůty pro zavedení změn do výroby stanovené ve smlouvě,
d)
překročení počtu vadných výrobků stanoveného ve smlouvě,
e)
nedostatky v metrologickém zajištění výroby,
f)
další nedostatky v činnosti dodavatele při výrobě výrobku nebo poskytování služby,
přeruší konečnou kontrolu a písemně o tom vyrozumí dodavatele a odběrateleodběratele. Dodavatele zároveň vyzve k nápravě zjištěných nedostatků.
(2)
Úřad pokračuje v konečné kontrole na požádání dodavatele, který písemně doloží způsob odstranění všech nedostatků a prokáže, že opatření učiněná k nápravě jsou dostatečná a účinně vedou k dosažení shody.
(3)
Konečnou kontrolu Úřad neprovádí v době přerušení odborného dozoru.
Audity jakosti
§ 30
(1)
Audity jakosti u dodavatele Úřad zjišťuje, zda
a)
jeho systém jakosti, nebo
b)
jakost jeho procesů, anebo
c)
jakost výrobku jím vyráběného nebo služby jím poskytované
splňují požadavky odběrateleodběratele stanovené ve smlouvě.
(2)
Úřad provádí audity jakosti uvedené v odstavci 1
a)
na žádost odběrateleodběratele v rozsahu a na základě smlouvy mezi dodavatelem a odběratelemodběratelem nebo smlouvy o provedení auditu jakosti uzavřené mezi dodavatelem a Úřadem,
b)
na žádost dodavatele v rozsahu a na základě smlouvy o provedení auditu jakosti uzavřené mezi dodavatelem a Úřadem.
(3)
O provedeném auditu jakosti vydá Úřad dodavateli zprávu. Ve zprávě uvede výsledek provedeného auditu jakosti s výrokem „vyhovující“ nebo „nevyhovující“ a zároveň uvede zjištěné nedostatky.
(4)
V případě nevyhovujícího výsledku provedeného auditu jakosti může Úřad stanovit dodavateli lhůtu k odstranění nedostatků. Lhůta k odstranění nedostatků může být stanovena maximálně na dobu 12 měsíců. Pokud dodavatel nedostatky odstraní, může po uplynutí stanovené lhůty požádat Úřad znovu o provedení auditu jakosti a zároveň uvede, jakým způsobem nedostatky odstranil.
(5)
U provedeného auditu systému jakosti, pokud je jeho výsledek vyhovující, vydá Úřad dodavateli ke své zprávě osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběrateleodběratele a stanoví dobu jeho platnosti.
§ 31
Osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběrateleodběratele obsahuje
a)
číslo osvědčení,
b)
název dodavatele,
c)
stanovení shody systému jakosti,
d)
dobu platnosti,
e)
datum vydání, razítko a podpis ředitele Úřadu.
§ 32
Působnost správního řádu
Úřad při svém rozhodování postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 33
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
2.
V § 45 odst. 4 se na konci předposlední věty doplňují slova „v úplném nebo částečném rozsahu“. Poslední věta odstavce 4 se zrušuje.
3.
V § 54 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
místo podnikání a předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3 a pokud je rozsah předmětu podnikání vymezen stanoviskem orgánu státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi, uvede se v tomto rozsahu,“.
4.
V § 54 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3 a pokud je rozsah předmětu podnikání vymezen stanoviskem orgánu státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi, uvede se v tomto rozsahu,“.
5.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví, se u oboru živností „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ a „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ ve sloupci 2 na konci textu doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c), které zní:
„c)
autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,“.
6.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Oční optika“ se ve sloupci 2 za slovo „zdravotnictví“ vkládá text „- obor oční optik“ a slova „na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze nebo Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci“ se zrušují.
7.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se u oboru živnosti „Průvodcovská činnost
a)
horská,
b)
tělovýchovná a sportovní,
c)
v oblasti cestovního ruchu“,
ve sloupci 2 u odborné způsobilosti pro tělovýchovnou a sportovní průvodcovskou činnost za slovo „specializací“ vkládají slova „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“.
8.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Poskytování tělovýchovných služeb***)“ text sloupce 1 zní: „Poskytování tělovýchovných služeb“ a ve sloupci 2 se na konci za slovo „směru“ vkládá text „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“.
9.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se u oboru živnosti „Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“ ve sloupci 2 na konci za slovo „směru“ vkládá text „nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována“.
10.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 8 odst. 2 nebo § 3 odst. 1 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, obor: všeobecná (zdravotní) nebo dětská sestra nebo porodní asistentka (ženská sestra) nebo lékař, nebo vyučení v oboru kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro tyto činnosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem zdravotnictví“.
11.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ text ve sloupci 2 písmenu e) zní:
„e)
absolvování jiného vysokoškolského vzdělání se specializací pro rehabilitační obory či fyzioterapii,“;
Za písmeno e) se vkládá slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo jiným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována.“.
12.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování solárií“ text ve sloupci 2 zní: „Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem zdravotnictví pro provozování solárií, absolvování lékařské fakulty nebo absolvování studijního oboru zaměřeného na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo absolvování vyšší zdravotnické školy, nebo absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou“.
13.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 1 rok odborné praxe, nebo
b)
jiné vysokoškolské vzdělání příbuzného směru a 2 roky odborné praxe, nebo
c)
středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat, zootechniku nebo veterinářství a 4 roky odborné praxe, nebo
d)
absolvování učebního nebo studijního oboru zaměřeného na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 6 let odborné praxe.“.
14.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Drezúra zvířat“ text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 1 rok odborné praxe, nebo
b)
středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve studijních oborech zaměřených na chovatelství zvířat nebo zootechniku nebo veterinářství a 3 roky odborné praxe, nebo
c)
absolvování učebního nebo studijního oboru zaměřeného na chovatelství zvířat nebo zootechniku a 4 roky odborné praxe.“.
15.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, se doplňuje tento text:
„Obor| Průkaz způsobilosti| Poznámka
---|---|---
1| 2| 3
Zpracování návrhu katalogizačních dat | a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v rámci akreditovaného obsahově obdobného studijního programu podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru podle dřívějších předpisů,
b) vyšší odborné vzdělání, úplné střední odborné vzdělání anebo úplné střední vzdělání příslušného směru a 3 roky praxe v příslušném oboru | Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona.".
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 34
1.
Podnikatelé, kteří získali živnostenské oprávnění k živnostemživnostem uvedeným v tomto zákoně, u nichž došlo ke změně odborné způsobilosti, jsou povinni doložit živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění odborné způsobilosti podle tohoto zákona ve lhůtě dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti a nevztahuje se na ně povinnost uvedená v čl. VI (přechodná ustanovení) zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
2.
Došlo-li tímto zákonem k rozdělení jedné živnostiživnosti na dvě živnostiživnosti, živnostenská oprávnění zůstávají zachována a živnostenský úřad je povinen vydat průkazy živnostenského oprávnění v souladu s tímto zákonem ve lhůtě jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 6 měsíců od jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
3)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
4)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 340/2000 Sb. | Zákon č. 340/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 92/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
340
ZÁKON
ze dne 7. července 2000,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Čl. I
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb. a zákona č. 322/1996 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 písm. b) se za bod 8 vkládá nový bod 9, který zní:
„9.
způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok.“.
Dosavadní bod 9 se označuje jako bod 10.
2.
V § 8 odst. 7 se slova „seznamu stran a hnutí“ nahrazují slovy „rejstříku stran a hnutí“.
3.
V § 8 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.“.
4.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Rejstřík stran a hnutí
(1)
Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(2)
Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:
a)
název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace,
b)
den registrace změny stanov,
c)
zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.
(3)
Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:
a)
identifikační číslo strany a hnutí,
b)
jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,
c)
pozastavení činnosti strany a hnutí,
d)
zrušení strany a hnutí,
e)
vstup do likvidace včetně jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu likvidátora,
f)
prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.
(4)
Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3.
(5)
Údaj o identifikačním čísle strany a hnutí oznamuje ministerstvu Český statistický úřad.“.
5.
§ 10 zní:
㤠10
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.“.
6.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Změna stanov
(1)
Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, anebo ke změně jejich funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán. K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních stanov oprávněn o změně rozhodovat.
(2)
Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem.
(3)
Změnu názvu strany a hnutí, zkratky jejich názvu a sídla oznámí ministerstvo do 7 dnů od registrace změny stanov Českému statistickému úřadu.“.
7.
V § 13 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu ve lhůtě podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1),“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
8.
V § 13 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „a písm. b)“.
9.
V § 13 odst. 5 se za slova „dobrovolným rozpuštěním“ vkládají slova „nebo z důvodu nepředložení vyroční finanční zprávy Poslanecké sněmovně“ a za slova „který o rozpuštění“ se vkládají slova „nebo zrušení“.
10.
V § 16a odst. 1 se slova „evidenci ministerstva (§ 10 až 12)“ nahrazují slovy „rejstříku stran a hnutí (§ 9)“.
11.
V § 16a se na konci odstavce 3 doplňují tyto věty: „Návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánu strany a hnutí o jejich zrušení má odkladný účinek. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.“.
12.
V § 17 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).
13.
V § 17 odst. 4 písmeno c) zní:
„c)
členské příspěvky,“.
14.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
㤠17a
(1)
Peněžitý dar od téhož dárce ve výši, která v kalendářním roce přesáhne částku 50 000 Kč, lze poskytnout pouze na základě písemné darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky podle odstavce 2.
(2)
Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje
a)
je-li dárcem fyzická osoba, její jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno; je-li dárcem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b)
název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí přijímajících dar,
c)
výši daru,
d)
podpisy dárce a příjemce daru.
(3)
Podpisy dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.3a)
(4)
Dárce je povinen předložit díly č. 1 a 2 vyplněné darovací poukázky při hotovostní i bezhotovostní platbě příslušné bance; díl č. 3 si ponechá strana a hnutí. Banka na předložených dílech darovací poukázky vyznačí datum splatnosti nebo složení peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci a díl č. 1 darovací poukázky zašle straně a hnutí, které jej předloží té bance, v níž mají vedeny příslušný účet, k potvrzení data připsání daru na tento účet, je-li dar proveden bezhotovostně.
(5)
Strana a hnutí vede o nakoupených a vydaných darovacích poukázkách evidenci.
(6)
Technické náležitosti darovací poukázky a její vzor stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(7)
Tisk darovacích poukázek zajišťuje Ministerstvo financí a jejich prodej stranám a hnutím za cenu kryjící náklady spojené s jejich pořízením zajišťují finanční ředitelství.
(8)
Na darovací smlouvu podle odstavce 1 se vztahují ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
3a)
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.“.
15.
V § 18 odst. 1 uvozovací věta zní: „Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje“.
16.
V § 18 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad,“.
17.
V § 18 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby“.
18.
V § 18 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo,“.
19.
V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Přesahuje-li dar výši podle § 17a odst. 1, doloží se přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) dílem č. 1 příslušné darovací poukázky.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
20.
V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Výroční finanční zprávu předkládá strana a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami. Ministerstvo financí stanoví prováděcím předpisem vzor formuláře.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
21.
§ 19 zní:
㤠19
Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od
a)
státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)
příspěvkových organizací,
c)
obcí, městských částí a městských obvodů a krajů s výjimkou pronájmu nebytových prostor,
d)
státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osob, na jejichž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
e)
právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo městských obvodů; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
f)
obecně prospěšných společností,
g)
jiných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
h)
zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a nadací,
i)
fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky; to neplatí, jedná-li se o cizí státní příslušníky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky.“.
22.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
㤠19a
(1)
Získají-li strana a hnutí peněžitý dar v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení daru, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém dar získaly. Není-li takový postup možný, odvedou příslušnou částku v téže lhůtě do státního rozpočtu. Nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad5) straně a hnutí pokutu ve vyši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru.
(2)
Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný finanční úřad dozvěděl, že strana a hnutí nevrátily peněžitý dar získaný v rozporu s tímto zákonem dárci nebo jej neodvedly do státního rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém došlo k přijetí daru.
(3)
Nejsou-li podle zjištění Poslanecké sněmovny údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí v souladu s § 19 zákona nebo nejsou-li doloženy podle § 18 odst. 2, oznámí Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu.
5)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „Nezíská-li strana a hnutí v následujících volbách počet hlasů potřebných k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně podle zvláštního právního předpisu,6) nárok na stálý příspěvek nevzniká.
6)
§ 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.“.
24.
V § 20 odstavec 7 zní:
„(7)
Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1 000 000 Kč a na mandát člena krajského zastupitelstva činí ročně 250 000 Kč.“.
25.
V § 20 odstavec 8 zní:
„(8)
Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně a hnutí nenáleží.“.
26.
V § 20 se na konci odstavce 11 doplňují tyto věty: „Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje. Uprázdní-li se mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.“.
27.
Za § 20a se vkládá nový § 20b, který zní:
㤠20b
(1)
Byl-li mandát poslance uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.
(2)
Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 8 oznámí Poslanecká sněmovna nebo Senát Ministerstvu financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.“.
28.
Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní:
㤠21b
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17a odst. 6 a § 18 odst. 3.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Strany a hnutí registrované Ministerstvem vnitra, jejichž stanovy neodpovídají ustanovením zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění tohoto zákona, do 9 měsíců ode dne, v němž nabyl účinnosti, a předloží je v téže lhůtě Ministerstvu vnitra. Pokud tak neučiní, podá vláda návrh na pozastavení jejich činnosti.
2.
Strany a hnutí provedou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ocenění svého majetku, který vlastnily ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ocenění připojí k výroční finanční zprávě předkládané Poslanecké sněmovně poprvé po nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 8 se za slova „sportovní, a“ vkládají slova „politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále“.
2.
V § 20 odst. 8 se za slova „sportovní, a“ vkládají slova „politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále “.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 361/2000 Sb. | Zákon č. 361/2000 Sb.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Vyhlášeno 19. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 98/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (§ 1 — § 137)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (§ 138 — § 138)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silniční dopravě (§ 139 — § 139)
* ČÁST ŠESTÁ - § 142 (§ 142 — § 142)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 143 — § 143) k zákonu č. 361/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.)
361
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie47) a upravuje
a)
práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích1),
b)
pravidla provozu na pozemních komunikacích,
c)
úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,
d)
řidičská oprávnění a řidičské průkazy,
e)
působnost a pravomoc orgánů státní správy a PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) ve věcech provozu na pozemních komunikacích.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona
a)
účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích,
b)
provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2) nebo obdobné evidenci jiného státu,
c)
průvodce vedených nebo hnaných zvířat je účastník provozu na pozemních komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo ve stádech po pozemní komunikaci; průvodcem vedených nebo hnaných zvířat není chodec vedoucí psa,
d)
řidičřidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlonemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičemřidičem je i jezdec na zvířeti,
e)
vozkavozka je řidičřidič, který řídí potahové vozidlovozidlo,
f)
vozidlovozidlo je motorové vozidlomotorové vozidlo, nemotorové vozidlonemotorové vozidlo nebo tramvaj,
g)
motorové vozidlomotorové vozidlo je nekolejové vozidlovozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus,
h)
nemotorové vozidlonemotorové vozidlo je přípojné vozidlovozidlo a vozidlovozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlovozidlo,
i)
jízdní soupravajízdní souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových vozidelmotorových vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidelvozidel,2)
j)
chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně,
k)
vozidlovozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj,
l)
nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí,
m)
nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo,
n)
stát znamená uvést vozidlovozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení,
o)
zastavitzastavit znamená uvést vozidlovozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu,
p)
zastavitzastavit vozidlovozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli řidičeřidiče,
q)
dát přednost v jízdě znamená povinnost řidičeřidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidičřidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,
r)
dálnicedálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou „DálniceDálnice“,
s)
silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidlaSilnice pro motorová vozidla“,
t)
jízdní pruhjízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidelvozidel v jednom jízdním proudu za sebou,
u)
připojovací pruh je přídatný jízdní pruhjízdní pruh určený pro zařazování vozidelvozidel do jízdního proudu průběžného pruhu,
v)
krajnicekrajnice je část povrchu pozemní komunikace ležící mezi okrajem přilehlého jízdního pruhujízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,1) skládá se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části,
w)
křižovatkakřižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatkukřižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,
x)
hranice křižovatkykřižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ nebo „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatkykřižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatkukřižovatku začíná zakřivení okraje vozovky,
y)
křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem je křižovatkakřižovatka, na které je provoz řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo příslušníkem policie ve stejnokroji (dále jen „policista“), příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji (dále jen „vojenský policista“) nebo usměrňován strážníkem obecní policie ve stejnokroji (dále jen „strážník obecní policie“),
z)
průběžný pruh je jízdní pruhjízdní pruh probíhající v původním směru (bez odbočení) křižovatkoukřižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhůjízdních pruhů,
aa)
tramvajový pás je část pozemní komunikace určená především pro provoz tramvají,
bb)
železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, a označené příslušnou dopravní značkou,
cc)
obecobec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových komunikacích se značky neosazují,
dd)
přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou,
ee)
překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlovozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,
ff)
snížená viditelnostsnížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidlavozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu,
gg)
doklad totožnosti je doklad, kterým občan České republiky nebo cizinec prokazuje svoji totožnost podle zvláštního právního předpisu,3)
hh)
obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá na území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky, kde fyzická osoba
1.
pobývá alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb, kterými se rozumí zejména soužití ve společné domácnosti, rodinné vazby, vlastnictví nebo nájem nemovitostinemovitosti, a popřípadě zároveň i z důvodů podnikání, výkonu jiné samostatně výdělečné činnosti nebo závislé prácezávislé práce na území České republiky, nebo
2.
pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací, ačkoliv podniká, vykonává jinou samostatně výdělečnou činnost nebo závislou prácizávislou práci v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném státě omezen na dobu určitou,
ii)
zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) a určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných osob; zádržným bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský zádržný systém (dále jen „dětská autosedačka“),
jj)
dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm,
kk)
celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
ll)
přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou dopravní značkou,
mm)
kolonou vozidelkolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidelvozidel, u kterého nelze předjíždět každé vozidlovozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými vozidlyvozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení,
nn)
osobní technický prostředek je osobní přepravník se samovyvažovacím zařízením, nebo obdobné zařízení.
HLAVA II
PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Díl 1
Účastníci provozu na pozemních komunikacích
§ 3
Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích
(1)
Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama nebo jiná osoba učinila taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nedošlo.
(2)
Řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidlavozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Řídit motorové vozidlomotorové vozidlo může pouze
a)
osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „skupina vozidelvozidel“) uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „jiný členský stát“), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu44),
b)
žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly4) podrobuje výcviku v řízení motorového vozidlamotorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidlamotorového vozidla, nebo
c)
osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly4) připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení4a) nebo se účastní školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4); v případě řidičeřidiče, který pozbyl řidičské oprávnění podle § 123c odst. 3, to platí nejdříve 30 dnů před uplynutím lhůty podle § 123d odst. 1.
(4)
Řídit motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do skupiny vozidelvozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E může dále pouze osoba, která je profesně způsobilá k řízení těchto vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu4) nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace. Profesní způsobilost k řízení vozidlavozidla zařazeného do některé ze skupin C1, C1+E, C a C+E platí pro řízení vozidlavozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin. Profesní způsobilost k řízení vozidlavozidla zařazeného do některé ze skupin D1, D1+E, D a D+E platí pro řízení vozidlavozidla zařazeného do kterékoliv z těchto skupin.
(5)
Podmínka profesní způsobilosti podle odstavce 4 se nevztahuje na řidičeřidiče, který není občanem České republiky, Švýcarské konfederace nebo jiného členského státu a který nevykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území některého z těchto států ani na tomto území nepodniká, a dále na řidičeřidiče
a)
vozidelvozidel, jejichž konstrukční rychlost nepřesahuje 45 km.h-1,
b)
vozidelvozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, obecní policií, Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky, Celní správou České republiky (dále jen „celní správa“), Generální inspekcí bezpečnostních sborů a zpravodajskými službami České republiky,
c)
vozidelvozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv,
d)
vozidelvozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby,
e)
vozidelvozidel ve zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou a údržbou,
f)
vozidelvozidel používaných při výcviku a zkouškách při získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičůřidičů motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu4),
g)
vozidelvozidel používaných při přepravě věcí, které řidičřidič využije při výkonu své závislé prácezávislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé prácezávislé práce nebo podnikání řidičeřidiče,
h)
vozidelvozidel používaných při přepravě zboží v rámci podnikání v zemědělství, lesnictví nebo rybářství v okruhu 50 km od provozovny podnikatele přepravujícího zboží, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé prácezávislé práce nebo podnikání řidičeřidiče,
i)
vozidelvozidel používaných k jinému účelu než k podnikání, nebo
j)
zemědělských a lesnických traktorů.
(6)
Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).
§ 4
Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích
Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen
a)
chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu,
b)
řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 až 10 a zastavování vozidelvozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis,5) vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
c)
řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.
§ 5
Povinnosti řidiče
(1)
ŘidičŘidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen
a)
užít vozidlovozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2),
b)
věnovat se plně řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích,
c)
přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidlavozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete,
d)
dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace6), osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlovozidlo přepravující děti, řidičeřidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlovozidlo označené podle zvláštního právního předpisu4),
e)
odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlovozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního prostředí,
f)
podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
g)
podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem46) (dále jen „jiná návyková látka“),
h)
snížit rychlost jízdy nebo zastavitzastavit vozidlovozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlovozidlo před přechodem pro chodce i řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel jedoucích stejným směrem,
i)
zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu,
j)
zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidičeřidiče a přepravované osoby,
k)
zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
l)
mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li se v souvislosti s nouzovým stáním mimo vozidlovozidlo na pozemní komunikaci; to neplatí pro řidičeřidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidlanemotorového vozidla.
(2)
ŘidičŘidič nesmí
a)
požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy,
b)
řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidičřidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidičeřidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
c)
řídit vozidlovozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu,
d)
předat řízení vozidlavozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,
e)
vyhazovat předměty z vozidlavozidla,
f)
ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidičřidič povinen i zastavitzastavit vozidlovozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidičeřidiče tramvaje,
g)
ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidičřidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání,
h)
ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty,
i)
řídit vozidlovozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidičeřidiče vpřed, vzad a do stran,
j)
řídit vozidlovozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
k)
řídit vozidlovozidlo, na němž není umístěna tabulka státní nebo vojenské poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidluvozidlu přidělena,
l)
řídit vozidlovozidlo, jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidičeřidiče soupravy, tvořené záchranným vozidlemvozidlem Horské služby, které splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v jinak nepřístupném terénu (sněžný skůtr, čtyřkolka), s přípojným podvozkem (vozidlemvozidlem), určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě záchranářského vybavení, pokud je užití takové soupravy k řešení mimořádných událostí nebo jejich prevenci i na pozemní komunikaci nezbytné.
§ 6
(1)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen
a)
být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2),
b)
nepřepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem,
1.
dítě mladší tří let,
2.
dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidičeřidiče,
c)
přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě
1.
dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům,
2.
na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,
d)
umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky,
e)
přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
f)
přepravovat ve vozidlevozidle kategorie M1 a N12), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
g)
poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidlevozidle kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,
h)
mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro
a)
řidičeřidiče při couvání vozidlavozidla,
b)
řidičeřidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,
c)
řidičeřidiče vozidlavozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policiepolicie při plnění úkolů obecní policiepolicie, řidičeřidiče vozidlavozidla jednotky požární ochrany a záchranného vozidlavozidla Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) a řidičeřidiče vozidlavozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidlavozidla za účelem výkonu dalších povinností.
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí
a)
pro řidičeřidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného bezpečnostního systému,
b)
pro přepravu dítěte ve vozidlevozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve vozidlevozidle obecní policiepolicie při plnění jejích povinností, ve vozidlevozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidlevozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) nebo při poskytování zdravotních služeb přepravovanému dítěti,
c)
do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlechvozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení rychlosti daného vozidlavozidla na maximálně 70 km/hod.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obciobci ve vozidlevozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidičeřidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě 2.
(5)
Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidičeřidiče vozidlavozidla Horské služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou.
(6)
Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí mít řidičřidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní policiepolicie je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor lékařského potvrzení.
(7)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla musí mít při řízení u sebe
a)
řidičský průkaz; to neplatí, pokud je držitelem platného řidičského průkazu České republiky,
b)
osvědčení o registraci vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu2); to neplatí, pokud je vozidlovozidlo zapsáno v registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2),
c)
průkaz profesní způsobilosti řidičeřidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem nebo Švýcarskou konfederací anebo osvědčení řidičeřidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy48) s údajem o profesní způsobilosti řidičeřidiče vyznačeným harmonizovaným kódem, vztahuje-li se na něj § 3 odst. 4; to neplatí, má-li záznam o profesní způsobilosti v řidičském průkazu nebo je tato skutečnost zapsána v centrálním registru řidičůřidičů,
d)
doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o držitele řidičského oprávnění, který je starší 65 let a je povinen podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám podle § 87 odst. 1 nebo 3 a
e)
v případě vozidlavozidla kategorie M2, M3, N2, N3, O3 nebo O4 nebo vozidlavozidla kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1
1.
doklad o poslední technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, byla-li provedena na území jiného členského státu, a
2.
doklad o poslední pravidelné technické prohlídce, jde-li o vozidlovozidlo registrované v jiném členském státě.
(8)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen předložit ke kontrole doklady podle odstavce 7. Nemá-li povinnost mít některý z těchto dokladů při řízení u sebe, může namísto jeho předložení prokázat svou totožnost.
(9)
Předloží-li řidičřidič při kontrole vozidlavozidla osvědčení o registraci vozidlavozidla, které bylo prohlášeno za zadržené podle § 6b odst. 4, nebo řidičský průkaz, který byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6 nebo jehož držitel řidičské oprávnění pozbyl nebo mu bylo odňato nebo pozastaveno, policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník mu tento doklad odejme a bezodkladně jej odevzdá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. ŘidičiŘidiči o tom vydá potvrzení.
(10)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla je povinen podrobit vozidlovozidlo na výzvu policisty technické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy, kontrole poměru hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole dodržení podmínek spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu.
§ 6a
Technická silniční kontrola
(1)
Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidlavozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle zvláštního právního předpisu2). Nelze-li účelu technické silniční kontroly dosáhnout použitím prostředků nebo zařízení, které má policista k dispozici v místě kontroly, a jsou-li důvodné pochybnosti o technické způsobilosti vozidlavozidla, lze technickou silniční kontrolu provést rovněž pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici technické kontroly nebo ve stanici měření emisí.
(2)
Při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole je řidičřidič povinen
a)
zajet k mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly nebo do stanice měření emisí, pokud zajížďka včetně cesty zpět není delší než 16 kilometrů,
b)
předložit doklady podle § 6 odst. 7 písm. e), jde-li o vozidlovozidlo kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidlovozidlo kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, a
c)
řídit se pokyny osoby provádějící kontrolu.
(3)
O provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole vydá policie řidičiřidiči doklad. Údaje obsažené v tomto dokladu předá policie Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo tyto údaje zpřístupní prostřednictvím informačního systému technických prohlídek2).
(4)
Náklady na provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly uhradí tomu, kdo ji provedl, policie. Zjistí-li se při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole vážná nebo nebezpečná závada2), je řidičřidič vozidlavozidla povinen policii náklady na provedení této kontroly uhradit; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.
(5)
Technické silniční kontrolyTechnické silniční kontroly jsou prováděny bez ohledu na státní občanství řidičeřidiče a stát, ve kterém je vozidlovozidlo registrováno. Technickou silniční kontroluTechnickou silniční kontrolu nesmí provádět osoba, která je s ohledem na svůj poměr k řidičiřidiči nebo provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla podjatá. Osoba provádějící technickou silniční kontrolutechnickou silniční kontrolu nesmí získat majetkový nebo jiný prospěch v závislosti na výsledku kontroly. Osoba obsluhující mobilní kontrolní jednotku musí být držitelem profesního osvědčení kontrolního technika2).
(6)
Technické silniční kontrolyTechnické silniční kontroly vozidelvozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O42) se provádějí tak, aby celkový počet těchto kontrol provedených v kalendářním roce odpovídal nejméně 5 % z celkového počtu vozidelvozidel těchto kategorií zapsaných v registru silničních vozidelvozidel.
(7)
Způsob a rozsah provádění technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly, technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku, technické požadavky na mobilní kontrolní jednotky, náležitosti dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, způsob a formu předání údajů obsažených v tomto dokladu a způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6b
(1)
Zjistí-li se při technické silniční kontrole nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla na životní prostředí, zadrží policista osvědčení o registraci vozidlavozidla vykazujícího takovou závadu a vydá o tom řidičiřidiči vozidlavozidla nebo jeho provozovateli, je-li přítomen, doklad. Do okamžiku vydání protokolu o technické prohlídce podle § 6c odst. 1 nelze vozidlovozidlo užít v provozu na pozemních komunikacích.
(2)
V dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavce 1 policista uvede
a)
identifikační údaje zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla,
b)
zjištěné závady podle odstavce 1,
c)
údaj o tom, zda bylo osvědčení o registraci vozidlavozidla zadrženo při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole nebo při objasňování dopravní nehody,
d)
úřad příslušný k vrácení zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla,
e)
poučení o důsledcích zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla a podmínkách jeho vrácení a
f)
v případě, že řidičřidič nepředložil osvědčení o registraci vozidlavozidla, údaj o této skutečnosti.
(3)
Zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla zašle policie spolu s kopií dokladu o jeho zadržení a kopií dokladu o provedené technické silniční kontrole, byl-li vydán, bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni jeho zadržení, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidlevozidle do registru silničních vozidelvozidel podle zvláštního právního předpisu2) nebo ministerstvu, není-li takový úřad. Není-li doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla vydán podle odstavce 1 provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla, zašle policie ve stejné lhůtě kopii dokladu rovněž provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla.
(4)
Je-li dán důvod pro zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavce 1 a řidičřidič jej policistovi nepředložil, policista toto osvědčení o registraci vozidlavozidla prohlásí za zadržené. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že osvědčení o registraci vozidlavozidla se ke kopii dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla nepřikládá a provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla má povinnost odevzdat osvědčení o registraci vozidlavozidla do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl vydán doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo mu byla doručena jeho kopie, úřadu podle odstavce 3.
(5)
Odstavec 1 se nevztahuje na vozidlavozidla základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, vozidlavozidla ozbrojených sil, vozidlavozidla zpravodajských služeb a vozidlavozidla Horské služby.
(6)
Nebezpečné závady, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy na životní prostředí, a vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla podle odstavců 1 a 4 vymezí prováděcí právní předpis.
§ 6c
(1)
Úřad, kterému bylo zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla podle § 6b odst. 3 nebo 4 zasláno nebo odevzdáno, vrátí provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla na jeho žádost, prokáže-li žadatel protokolem o technické prohlídce, že
a)
nebezpečné závady zjištěné při technické silniční kontroletechnické silniční kontrole byly odstraněny, nebo
b)
vozidlovozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, jde-li o nebezpečné závady zjištěné při objasňování dopravní nehody.
(2)
Neobdrží-li ministerstvo žádost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne doručení zadrženého osvědčení o registraci vozidlavozidla, zašle toto osvědčení příslušnému ústřednímu orgánu státu, který osvědčení o registraci vozidlavozidla vydal.
(3)
Protokol o technické prohlídce podle odstavce 1 nahrazuje po dobu 5 pracovních dnů zadržené osvědčení o registraci vozidlavozidla.
§ 7
(1)
ŘidičŘidič nesmí
a)
předat řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 3,
b)
obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidlavozidla v chodu,
c)
při jízdě vozidlemvozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.
d)
kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole,
e)
na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let.
(2)
ŘidičŘidič vozidlavozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidlevozidle kouřit a za jízdy jíst a pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do prostoru vyhrazeného pro řidičeřidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a otevírat dveře před zastavením.
(3)
ŘidičŘidič vozidlavozidla taxislužby a příležitostné osobní silniční dopravy10) nesmí při přepravě osob ve vozidlevozidle kouřit.
(4)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, zvláštního vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy musí jet ze svahu se zařazeným rychlostním stupněm. ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit, jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.
(5)
Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na řidičeřidiče vozidlavozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policiepolicie při plnění jejích povinností a řidičeřidiče vozidelvozidel jednotek požární ochrany a poskytovatele zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a).
§ 8
Povinnosti řidiče tramvaje
(1)
Pro řidičeřidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c).
(2)
ŘidičŘidič tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu.11) Na výzvu policisty je řidičřidič tramvaje povinen předložit tyto doklady policistovi ke kontrole.
§ 8a
Povinnosti učitele autoškoly
(1)
Učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí
a)
požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidlevozidle,
b)
vykonávat činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně,
c)
vykonávat činnost učitele autoškoly, jestliže je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu.
(2)
Učitel autoškoly je při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen
a)
podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
b)
podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policiepolicie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.
§ 9
Povinnosti přepravované osoby
(1)
Přepravovaná osoba je povinna
a)
být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2),
b)
užívat za jízdy na motocyklu nebo mopedu ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu,2) kterou má nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,
c)
neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména neomezovat řidičeřidiče v bezpečném ovládání vozidlavozidla,
d)
dbát pokynů řidičeřidiče, zejména při nastupování do vozidlavozidla a vystupování z něj.
(2)
Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18 let a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních důvodů na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za jízdy u sebe; v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní předpis. Pokud je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidlevozidle na vozíku pro invalidy, musí být vozík a osoba pohybově postižená připoutána speciálním zádržným systémemzádržným systémem schváleného provedení.2)
(3)
Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství při plnění jejich služebních povinností, obecní policiipolicii při plnění úkolů podle zákona, hasiče ve vozidlevozidle požární ochrany a záchranáře v záchranném vozidlevozidle Horské služby při řešení mimořádných událostí8a), kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidlavozidla, učitele jízdy při výcviku, jakož i pro zdravotnického pracovníka poskytovatele zdravotnické záchranné služby, záchranáře nebo zdravotnického pracovníka Horské služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi zdravotní služby.
(4)
Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje zdravotní stav zachraňovaného.
(5)
Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidlavozidla.
(6)
Přepravovaná osoba při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat stupaček a nesmí kouřit.
(7)
Boční sezení na motocyklu je zakázáno.
(8)
Přepravovaná osoba, která se může aktivně podílet na jízdě vozidlavozidla (zejména šlapáním, bržděním, negativním ovlivňováním rovnováhy vozidlavozidla a obdobným způsobem), nesmí během jízdy a bezprostředně před jejím zahájením požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku nebo zahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění přepravované osoby dle této věty jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně. Přepravovaná osoba podle předchozí věty je povinna podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
Díl 2
Provozovatel vozidla
§ 10
Povinnosti provozovatele vozidla
(1)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla nesmí
a)
přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlovozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,2) pokud nejde o přípojný podvozek (vozidlovozidlo) k záchrannému vozidluvozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3,
b)
svěřit řízení vozidlavozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2,
c)
svěřit řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,
d)
přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidlavozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
(2)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a označení vozidlavozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením vozidelvozidel Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,12) policie podle zvláštního právního předpisu,13) celní správy podle zvláštního právního předpisu,14) obecní policie podle zvláštního právního předpisu,14a) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“) podle zvláštního právního předpisu14b), vozidelvozidel zdravotnické záchranné služby podle zvláštního právního předpisu52) a vozidelvozidel jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.14c)
(3)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidlavozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidičeřidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
(4)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlovozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidlaprovozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidičeřidiče vozidlavozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu upravující právo odepřít výpověď nebo podání vysvětlení.
(5)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející byly poučeny o povinnosti použít tento zádržný bezpečnostní systém. Způsoby informování stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 3
Pravidla provozu na pozemních komunikacích
Oddíl 1
Jízda vozidly
§ 11
Směr a způsob jízdy
(1)
Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.
(2)
Na krajnicikrajnici smí řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla vjet jen při zastavení a stání nebo, jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.
§ 12
Jízda v jízdních pruzích
(1)
Mimo obecobec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhujízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzíchjízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(2)
V obciobci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhujízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidlavozidla v jednom z jízdních pruhůjízdních pruhů rychleji než vozidlavozidla v jiném jízdním pruhujízdním pruhu. Pokud by vozidlavozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzíchjízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidluvozidlu, musí řidičřidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhujízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidičřidič levého krajního jízdního pruhujízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3. ŘidičŘidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidlamotorového vozidla, motocyklu s konstrukční rychlostí do 45 km.h-1 a cyklista smí levý krajní jízdní pruhjízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(3)
Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidelvozidel, v nichž řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidelvozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidlamotorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidlavozidla v jednom z jízdních pruhůjízdních pruhů rychleji než vozidlavozidla v jiném jízdním pruhujízdním pruhu.
(4)
Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidlamotorového vozidla a motocyklu s konstrukční rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhůjízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzíchjízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.
(5)
Přejíždět z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého smí řidičřidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidičeřidiče jedoucího v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidičiřidiči vozidelvozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičůmřidičům vozidelvozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidlavozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidlavozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhyjízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidičřidič jedoucí v levém jízdním pruhujízdním pruhu ohrozit řidičeřidiče jedoucího v pravém jízdním pruhujízdním pruhu.
(6)
Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidičřidič přejíždět z levého jízdního pruhujízdního pruhu do středního jízdního pruhujízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidičeřidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhujízdního pruhu z pravého jízdního pruhujízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhůjízdních pruhů do středních jízdních pruhůjízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce.
(7)
Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhujízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidičřidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidičřidič nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidičřidič povinen dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
(8)
Nejsou-li jízdní pruhyjízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely odstavců 3 a 5 jízdním pruhemjízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidelvozidel jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou.
Jízda ve zvláštních případech
§ 13
(1)
Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou „Objíždění tramvaje“ povolena jízda vlevo.
(2)
Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidičřidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.
§ 14
(1)
Je-li vyznačen jízdní pruhjízdní pruh dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh“ (dále jen „vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh“) pro určitý druh vozidelvozidel, platí pro řidičeřidiče ostatních vozidelvozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7. Jízdní pruhJízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly.
(2)
Přejíždí-li řidičřidič vozidlavozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruhjízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhujízdního pruhu, řidičřidič vozidlavozidla jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidlavozidla. ŘidičŘidič vozidlavozidla ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu je povinen dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidičeřidiče ostatních vozidelvozidel.
(3)
Jede-li vozidlovozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruhjízdní pruh, ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidlavozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.
(4)
Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidičřidič vozidlavozidla jedoucí v tomto jízdním pruhujízdním pruhu těmito světelnými signály.
(5)
Je-li vyznačen jízdní pruhjízdní pruh vodorovnými dopravními značkami jako jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, použijí se pro cyklisty a řidičeřidiče jiných vozidelvozidel odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty smí řidičřidič jiného vozidlavozidla vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý jízdní pruhjízdní pruh pro toto vozidlovozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty nesmí řidičřidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu.
§ 15
(1)
Za vozidlemvozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obciobci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidičřidič jiného vozidlavozidla zastavitzastavit vozidlovozidlo; je-li v zastávce více vozidelvozidel hromadné dopravy osob, musí zastavitzastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
(2)
Za autobusem s označením „Označení autobusu přepravujícího děti“, který zastavil v označené zastávce, musí řidičřidič jiného vozidlavozidla zastavitzastavit vozidlovozidlo. Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky. ŘidičiŘidiči protijedoucích vozidelvozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.
§ 16
Objíždění
ŘidičŘidič, který při objíždění vozidlavozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidičeřidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.
§ 17
Předjíždění
(1)
Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlovozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlovozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruhjízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidelvozidel z průběžného jízdního pruhujízdního pruhu.
(2)
ŘidičŘidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí za ním. ŘidičŘidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.
(3)
ŘidičŘidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlovozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidičeřidiče vozidlavozidla, které předjel.
(4)
ŘidičŘidič předjížděného vozidlavozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.
(5)
ŘidičŘidič nesmí předjíždět
a)
nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,
b)
jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlovozidlo nebo vozidlavozidla, která hodlá předjet,
c)
jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidičeřidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
d)
na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi,
e)
dává-li řidičřidič vpředu jedoucího vozidlavozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhujízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,
f)
na křižovatcekřižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
1.
jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,
2.
jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku,
3.
na hlavní pozemní komunikaci,
4.
na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem.
g)
na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
(6)
Při předjíždění cyklisty je řidičřidič motorového vozidlamotorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklistyBezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidlamotorového vozidla, přípojného vozidlavozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklistybezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.
§ 18
Rychlost jízdy
(1)
Rychlost jízdy musí řidičřidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidlavozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavitzastavit vozidlovozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
(2)
ŘidičŘidič nesmí
a)
snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavitzastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
(3)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidlavozidla základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a autobusu smí jet mimo obecobec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnicidálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. ŘidičŘidič jiného motorového vozidlamotorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.
(4)
V obciobci smí jet řidičřidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnicidálnici nebo silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.
(5)
ŘidičŘidič nesmí překročit konstrukční rychlost vozidlavozidla,2) a jde-li o jízdní soupravujízdní soupravu, konstrukční rychlost žádného z vozidelvozidel soupravy.
(6)
Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o dálnicidálnici nebo silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km.h-1.
(7)
Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. Na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými jízdními pásy nebo na dálnicidálnici lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximálně však o 20 km.h-1.
(8)
Při použití sněhových řetězů na vozidlevozidle smí jet řidičřidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1.
(9)
Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidičeřidiče vozidelvozidel zpravodajských služeb15), Generální inspekce bezpečnostních sborů45) a stanovených organizačních částí Hasičského záchranného sboru České republiky a útvarů policie a Vojenské policie a organizačních útvarů orgánů celní správy, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem16), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky a útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Organizační útvary orgánů celní správy stanoví ministr financí.
§ 19
Vzdálenost mezi vozidly
(1)
ŘidičŘidič vozidlavozidla jedoucí za jiným vozidlemvozidlem musí ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavitzastavit vozidlovozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidlavozidla, které jede před ním.
(2)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10 m, a zvláštního vozidlavozidla2) musí mimo obecobec zachovávat za vozidlemvozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlovozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.
(3)
ŘidičŘidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičůmřidičům.
§ 20
Vyhýbání
ŘidičiŘidiči protijedoucích vozidelvozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné. Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo.
§ 21
Odbočování
(1)
Při odbočování na křižovatcekřižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidičřidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidičeřidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.
(2)
Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu, musí řidičřidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(3)
Před odbočováním vpravo se musí řidičřidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidlavozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidičiřidiči protijedoucích vozidelvozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.
(4)
ŘidičŘidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.
(5)
ŘidičŘidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlůmnemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlůmvozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruhjízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty.
(6)
ŘidičŘidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruhjízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.
(7)
Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidlavozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.
§ 22
Jízda křižovatkou
(1)
ŘidičŘidič přijíždějící na křižovatkukřižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.
(2)
Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidičřidič přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.
(3)
ŘidičŘidič nesmí vjet do křižovatkykřižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatcekřižovatce a za křižovatkoukřižovatkou, takže by byl nucen zastavitzastavit vozidlovozidlo v křižovatcekřižovatce. To neplatí, pokud řidičřidič zastavuje vozidlovozidlo v křižovatcekřižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.
(4)
Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidičřidič zastavitzastavit vozidlovozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatkykřižovatky náležitý rozhled.
(5)
ŘidičŘidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Kruhový objezd“ společně se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.
§ 23
Vjíždění na pozemní komunikaci
(1)
Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidičřidič přednost v jízdě vozidlůmvozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné, pěší nebo cyklistické zóny na jinou pozemní komunikaci.
(2)
Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidičřidič zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(3)
VozidlaVozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.
§ 24
Otáčení a couvání
(1)
Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 21) a při otáčení na křižovatcekřižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkoukřižovatkou (§ 22).
(2)
Při couvání řidičřidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidičřidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(4)
ŘidičŘidič nesmí otáčet a couvat
a)
na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
b)
na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
c)
na přechodu pro chodce,
d)
na přejezdu pro cyklisty,
e)
na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
f)
v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
g)
na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat, jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících vozidelvozidel nebo vyjetí z ní.
Zastavení a stání
§ 25
(1)
ŘidičŘidič smí zastavitzastavit a stát jen
a)
vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
b)
v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obciobci řidičřidič vozidlavozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavitzastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavitzastavit v druhé řadě.
(2)
Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavitzastavit řidičřidič vozidlavozidla taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
(4)
Při zastavení a stání nesmí řidičřidič znemožnit ostatním řidičůmřidičům vyjetí z řady stojících vozidelvozidel. Při zastavení a stání vedle vozidlavozidla s označením „Označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou“ musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.
(5)
Zajíždí-li řidičřidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.
(6)
ŘidičŘidič vozidlavozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. ŘidičiŘidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obciobci řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidlavozidla; řidičřidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidičeřidiče vozidelvozidel jedoucích stejným směrem.
§ 26
(1)
Otevírat dveře nebo boční stěny vozidlavozidla, jakož i nastupovat do vozidlavozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.
(2)
ŘidičŘidič, který se hodlá vzdálit od vozidlavozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlovozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlovozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití2) musí je řidičřidič užít. ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny2) jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlovozidlo nebo soupravu proti pohybu.
(3)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,2) musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidlevozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlovozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidičeřidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnicidálnici nejméně 100 m za vozidlemvozidlem. V obciobci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlomotorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,2) musí ho řidičřidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.
§ 27
(1)
ŘidičŘidič nesmí zastavitzastavit a stát
a)
v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
b)
před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
c)
na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
d)
na křižovatcekřižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatkykřižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obciobci na křižovatcekřižovatce tvaru „T“ na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
e)
v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
f)
u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou „Zastávka autobusu“, „Zastávka tramvaje“ nebo „Zastávka trolejbusu“ a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“ nebo „Zastávka tramvaje“, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,
g)
na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,
h)
v místě, kde by vozidlovozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku „Směrové šipky“ nebo „Nápis na vozovce“,
i)
ve vyhrazeném jízdním pruhujízdním pruhu a jízdním pruhujízdním pruhu pro cyklisty,
j)
v jízdních pruzíchjízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhujízdního pruhu,
k)
ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky „Podélná čára souvislá“ nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlemvozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3 m,
l)
na mostě,
m)
v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou „Nouzové stání“; v případě nouzového stání musí řidičřidič vypnout motor,
n)
před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
o)
na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlovozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidičeřidiče vozidelvozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
p)
na tramvajovém pásu,
r)
na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,
s)
na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidelvozidel.
(2)
V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlemvozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruhjízdní pruh široký nejméně 3,5 m.
(3)
Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy1) je mimo obecobec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště.
(4)
Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou „Okruh“ nebo „Změna směru okruhu“ je zakázáno stání.
(5)
O odstranění vozidlavozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policiepolicie; vozidlovozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
(6)
Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 až 4 neplatí pro řidičeřidiče vozidelvozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidičeřidiče vozidlavozidla obecní policie při výkonu její působnosti a řidičeřidiče vozidelvozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a). ŘidičŘidič tohoto vozidlavozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.
Železniční přejezd
§ 28
(1)
Před železničním přejezdem si musí řidičřidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.
(2)
VozidlaVozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12 odst. 2, smějí vozidlavozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.
(3)
Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km.h-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidičřidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.
(4)
Dojde-li k zastavení vozidlavozidla na železničním přejezdu, musí jeho řidičřidič odstranit vozidlovozidlo mimo železniční trať,17) a nemůže-li tak učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidičiřidiči kolejových vozidelvozidel byli před nebezpečím včas varováni.
(5)
Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidičřidič zastavitzastavit vozidlovozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.
§ 29
(1)
ŘidičŘidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,
a)
je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
b)
je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení,
c)
sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,
d)
je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlovozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,
e)
dává-li znamení k zastavení vozidlavozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti kroužením červeným světlem,
f)
nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidičřidič vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy11) k jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidičřidič povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání řidičeřidiče prokázat platným pověřením provozovatele dráhy.
§ 30
Znamení o změně směru jízdy
(1)
Znamení o změně směru jízdy musí řidičřidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Znamení o změně směru jízdy musí řidičřidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidičeřidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.
(3)
Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlovozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnostisnížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou. Jinak smí řidičřidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidičřidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlovozidlo nezaujme místo v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.
(5)
Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidičřidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidičřidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.
§ 31
Výstražná znamení
(1)
Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidičřidič zvukové výstražné znamení. Mimo obecobec může řidičřidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidičeřidiče předjížděného vozidlavozidla.
(2)
Místo zvukového výstražného znamení smí řidičřidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidičeřidiče předjížděného vozidlavozidla je smí dávat i v obciobci.
(3)
Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavitzastavit vozidlovozidlo, dává řidičřidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.
(4)
Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.
Osvětlení vozidel
§ 32
(1)
Motorové vozidloMotorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2). Tramvaj musí mít rozsvícena potkávací světla nebo světla pro denní svícení.
(2)
VozidloVozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnostisnížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2).
(3)
ŘidičŘidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidičřidič protijedoucího vozidlavozidla, řidičřidič vozidlavozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidičřidič jiného drážního vozidlavozidla nebo řidičřidič plavidla. Při zastavení vozidlavozidla před železničním přejezdem nesmí řidičřidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidičeřidiče vozidlavozidla v protisměru.
(4)
Přední světla do mlhy smí řidičřidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidičřidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.
(5)
Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.
§ 33
(1)
Motorové vozidloMotorové vozidlo nebo jízdní soupravajízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry nákladu přesahují míry stanovené zvláštním právním předpisem,2) musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.
(2)
VozidloVozidlo stojící za snížené viditelnostisnížené viditelnosti v obciobci na místě, kde tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci mimo obecobec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být osvětleno na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace alespoň jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. To neplatí na parkovišti.
§ 34
Vlečení motorových vozidel
(1)
Při vlečení motorového vozidlamotorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km.h-1.
(2)
Motorové vozidloMotorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad řízení a účinné brzdy.
(3)
Motorové vozidloMotorové vozidlo se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad řízení. Nemá-li vlečené vozidlovozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidlavozidla.
(4)
Při vlečení motorového vozidlamotorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby vzdálenost mezi vozidlyvozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí být vzdálenost mezi vozidlyvozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).
(5)
ŘidičiŘidiči vlečného a vlečeného vozidlavozidla jsou povinni si předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.
(6)
Vlečení více než jednoho motorového vozidlamotorového vozidla nebo motorového vozidlamotorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlomotorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlemmotorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlomotorové vozidlo. Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlovozidlo.
(7)
Autobus nebo motorové vozidlomotorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se smí vléci jen bez přepravovaných osob.
(8)
U vlečného vozidlavozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla. Vlečené vozidlovozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.
(9)
Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidlavozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlovozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidlavozidla.
Oddíl 2
Jízda vozidly ve zvláštních případech
Provoz na dálnici
§ 35
(1)
Na dálnicidálnici je dovolen jen provoz motorových vozidelmotorových vozidel a jízdních soupravjízdních souprav, jejichž konstrukční rychlost2) není nižší než 80 km.h-1. V úseku dálnicedálnice procházejícím obcíobcí je dovolen i provoz motorových vozidelmotorových vozidel a jízdních soupravjízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu, jejichž konstrukční rychlost2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo obslužná zařízení dálnicedálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích zakázán vstup na dálnicidálnici, chůze a jízda po dálnicidálnici.
(2)
ŘidičŘidič smí na dálnicidálnici vjíždět a z dálnicedálnice vyjíždět jen na místech k tomu určených.
(3)
Zákaz provozu podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla správce komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě.
§ 36
(1)
ŘidičiŘidiči je na dálnicidálnici zakázáno
a)
zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště. Při nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlovozidlo stát na krajnicikrajnici, a jen není-li to možné, na vozovce. Takové vozidlovozidlo musí řidičřidič vždy označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o motorové vozidlomotorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným trojúhelníkem,2) musí řidičřidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3,
b)
otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde je pás přerušen.
(2)
Dojde-li během jízdy na vozidlevozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou nelze dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 80 km.h-1, musí řidičřidič dálnicidálnici opustit na nejbližším výjezdu.
(3)
Vlečení motorového vozidlamotorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to nutné k jeho odstranění z dálnicedálnice. VozidloVozidlo smí být vlečeno jen k nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnicidálnici opustit.
(4)
ŘidičŘidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičřidič jízdní soupravyjízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlovozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidlavozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.
§ 37
Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnicidálnici ostatní ustanovení tohoto zákona.
§ 38
Ustanovení o provozu na dálnicidálnici platí i na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla.
Provoz v obytné, pěší, cyklistické a sdílené zóně
§ 39
(1)
Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Obytná zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec obytné zóny“.
(2)
Pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Pěší zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec pěší zóny“.
(3)
V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.
(4)
Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlůmvozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky podle odstavce 2.
(5)
V obytné zóně a pěší zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavitzastavit vozidlovozidlo. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
(6)
Za účelem organizování dopravy může obecobec v obecně závazné vyhlášce obceobce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidlavozidla2) nebo jízdní soupravyjízdní soupravy.2)
(7)
V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlůmvozidlům jízdu. To platí i pro děti hrající si v obytné zóně.
§ 39a
(1)
Cyklistická zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Zóna pro cyklisty“ a konec je označen dopravní značkou „Konec zóny pro cyklisty“.
(2)
V cyklistické zóně smějí cyklisté užívat vozovku v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 57 odst. 2 a 3.
(3)
Jiným vozidlůmvozidlům než jízdním kolům je vjezd do cyklistické zóny povolen jen tehdy, jsou-li vyznačena ve spodní části dopravní značky podle odstavce 1.
(4)
V cyklistické zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči cyklistům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavitzastavit vozidlovozidlo. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
(5)
V cyklistické zóně musí cyklisté umožnit motorovým vozidlůmvozidlům jízdu.
§ 39b
(1)
Sdílená zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Sdílená zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec sdílené zóny“, a je určena k užívání všemi účastníky silničního provozu.
(2)
Ve sdílené zóně musí účastníci provozu na pozemních komunikacích dbát zvýšené ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům provozu, které nesmí ohrozit. ŘidičeŘidiče tramvaje nesmí ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích ani omezit a tramvaj má vždy přednost v jízdě.
(3)
Ve sdílené zóně smějí chodci a cyklisté užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž na chodce se nevztahují § 53 a 54 a na cyklisty se nevztahuje § 57 odst. 2 a 3. Přijíždí-li vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, chodci musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidlavozidla.
(4)
Ve sdílené zóně smí řidičřidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1 Stání motorových vozidelmotorových vozidel je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Stání jízdních kol a jiných nemotorových vozidelvozidel je dovoleno jen na místech k tomu určených.
§ 40
(1)
Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné, pěší, cyklistické a sdílené zóně ostatní ustanovení tohoto zákona.
(2)
Je-li povolen vjezd cyklistů na chodník nebo stezku pro chodce, použijí se pro jejich pohyb § 39 odst. 5 a 7 obdobně.
§ 40a
Provoz vozidel v zimním období
(1)
V období od 1. listopadu do 31. března, pokud
a)
se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo
b)
lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza,
lze užít motorové vozidlomotorové vozidlo kategorie M nebo N2) k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik18a), a to u motorových vozidelmotorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidelmotorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidelmotorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí18a).
Jízda vozidel s právem přednostní jízdy
§ 41
(1)
ŘidičŘidič vozidlavozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy,2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (dále jen „vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy“), není povinen dodržovat § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. f), § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 7, § 13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19, § 20, § 21 odst. 2, 3, 4, 5 a 6, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 3, 4 a 5, § 26, § 27 odst. 1, 2, 3 a 4, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 35 odst. 1 a 2, § 36 odst. 1, 2 a 4, § 39 odst. 4 a 5, § 39a odst. 3 a 4, § 39b odst. 2 a 4, § 47 odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. a), c), d), f) a g) a odst. 5, § 48 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 53 odst. 2 a § 67 odst. 8; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy2) mohou být vybavena vozidlavozidla
a)
používaná policií a označená podle zvláštního právního předpisu,13)
b)
Vězeňské službyVězeňské služby,
c)
vojenské policiepolicie označená podle zvláštního právního předpisu,12)
d)
obecní policiepolicie,5) která určí obecobec,
e)
používaná Hasičským záchranným sborem České republiky nebo jednotkami požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky,
f)
důlní záchranné služby,
g)
poruchové služby plynárenských zařízení,
h)
používaná zdravotnickou záchrannou službou a vozidlavozidla, poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče,
i)
ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění humanitárních úkolů civilní ochrany,
j)
celní správy označená podle zvláštního právního předpisu14),
k)
Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního právního předpisu45),
l)
zpravodajských služeb při přepravě nosičů utajovaných informacíutajovaných informací nebo osob, kterým poskytují ochranu.
(3)
Vláda může stanovit nařízením další vozidlavozidla, která pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy.
(4)
ŘidičemŘidičem vozidlavozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21 let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.
(5)
ŘidičŘidič vozidlavozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a kouřit.
(6)
Odstavce 1 a 4 platí obdobně i pro řidičeřidiče vozidelvozidel doprovázených vpředu, a jde-li o více než tři vozidlavozidla, i vzadu vozidlyvozidly ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. Doprovázená vozidlavozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.
(7)
ŘidičiŘidiči ostatních vozidelvozidel musí vozidlůmvozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlůmvozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavitzastavit vozidlavozidla na takovém místě, aby jim nepřekážela. Do skupiny tvořené vozidlyvozidly s právem přednostní jízdy a vozidlyvozidly jimi doprovázenými se řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel nesmějí zařazovat.
(8)
Není-li dálnicedálnice nebo silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhyjízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidelvozidel, jsou řidičiřidiči vozidelvozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhyjízdními pruhy prostor pro průjezd vozidelvozidel s právem přednostní jízdy; při tom smějí vjet na krajnicikrajnici nebo na střední dělící pás. Jsou-li v jednom směru jízdy více než dva jízdní pruhyjízdní pruhy, vytváří se tento prostor mezi jízdním pruhemjízdním pruhem, který je nejvíce vlevo, a k němu přiléhajícím jízdním pruhemjízdním pruhem. Do tohoto prostoru smějí vjet pouze vozidlavozidla s právem přednostní jízdy, vozidlavozidla správce pozemní komunikace a vozidlavozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích.
(9)
Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy na stojícím vozidlevozidle, musí řidičiřidiči ostatních vozidelvozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavitzastavit vozidlovozidlo.
(10)
V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat zvláštních výstražných světel a zvláštního zvukového výstražného znamení, které užívá vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, nebo je napodobovat.
(11)
Zvláštním výstražným světlem modré a červené barvy mohou být vybavena vozidlavozidla používaná policií a označená podle zvláštního právního předpisu13), vozidlavozidla používána Hasičským záchranným sborem České republiky nebo jednotkami požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, a vozidlavozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby.
§ 42
(1)
ŘidičŘidič vozidlavozidla vybaveného zvláštním výstražným světlem oranžové barvy2) smí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Jestliže to vyžaduje pracovní činnost tohoto vozidlavozidla, není jeho řidičřidič povinen dodržovat ustanovení pravidel provozu na pozemních komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2 písm. b), § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), § 25 odst. 1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a § 39 odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2)
ŘidičiŘidiči ostatních vozidelvozidel musí vozidluvozidlu podle odstavce 1 umožnit jízdu nebo pracovní činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy, popřípadě i zastavitzastavit vozidlovozidlo.
(3)
Skupiny (kolony) vozidelvozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je možno doprovázet vpředu i vzadu vozidlyvozidly užívajícími zvláštního výstražného světla oranžové barvy.2) Doprovázená vozidlavozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.
Oddíl 3
Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel
§ 43
Omezení jízdy některých vozidel
(1)
Na dálnicidálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlůmvozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlůmvozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlemvozidlem
a)
v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního právního předpisu19) (dále jen „den pracovního klidu“) v době od 13.00 do 22.00 hodin,
b)
v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 13.00 hodin,
c)
v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do 21.00 hodin.
(2)
Na silnici I. třídy mimo obecobec je v období od 15. dubna do 30. září zakázána jízda zvláštním vozidlůmvozidlům,2) potahovým vozidlůmvozidlům2) a ručním vozíkům2) o celkové šířce větší než 600 mm
a)
v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin,
b)
v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,
c)
v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.
(3)
Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla užitá při
a)
kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy k příjemci,
b)
nezbytné zemědělské sezonní přepravě,
c)
činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací,
d)
přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze20), pokud toto zboží zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu nákladového prostoru vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy,
e)
přepravě živých zvířat,
f)
přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích stanic pohonných hmot,
g)
nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vagónů na vzdálenost nepřesahující 100 km,
h)
přepravě poštovních zásilek,
i)
jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a) až h),
j)
živelní pohromě,
k)
jízdě vozidelvozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky,
l)
přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo krystalizaci,
m)
výcviku řidičůřidičů,
n)
odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
(4)
Odstavce 1 a 2 neplatí pro vozidlavozidla vybavená zvláštním světelným zařízením modré nebo modré a červené barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením.
(5)
Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky přesahující působnost kraje povoluje ministerstvo. Povolení musí být časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.
(6)
Ministerstvo může z důvodu bezpečnosti státu, ochrany života, zdraví nebo majetku nebo mimořádné události nebo odstraňování jejích následků stanovit výjimku ze zákazu podle odstavce 1 rovněž opatřením obecné povahy, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy ministerstvo neprodleně informuje policii.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení výjimky podle odstavce 5.
§ 43a
Hmotnosti a rozměry vozidel
(1)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla nesmí užít vozidlovozidlo, jehož hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1).
(2)
ŘidičŘidič nesmí užít jízdní soupravujízdní soupravu, pokud
a)
její hmotnost nebo rozměry včetně nákladu ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li její užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1),
b)
hmotnost nebo rozměry jednotlivých vozidelvozidel včetně nákladu, poměr hmotností jednotlivých vozidelvozidel nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li její užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1), nebo
c)
spojení vozidelvozidel ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(3)
ŘidičŘidič motorového vozidlamotorového vozidla kategorie M2, M3, N2, N32) nebo jízdní soupravyjízdní soupravy tvořené tímto vozidlemvozidlem a přípojným vozidlemvozidlem kategorie O2) musí mít při řízení u sebe osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo jiný úřední doklad, ve kterém jsou uvedeny údaje o rozměrech vozidlavozidla, nejsou-li tyto údaje uvedeny na štítku připevněném na vozidlevozidle.
(4)
Je-li vozidlovozidlo vybaveno sklopným nebo odnímatelným zařízením pro snížení aerodynamického odporu, nesmí jeho použití ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(5)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla nesmí přikázat nebo dovolit užití vozidlavozidla v případech podle odstavce 1 nebo 2, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu1).
(6)
Hodnoty hmotností a rozměrů vozidelvozidel a jízdních soupravjízdních souprav, poměrů hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola a skupiny kol, jejichž nedodržení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, podmínky spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu a použití sklopného nebo odnímatelného zařízení pro snížení aerodynamického odporu, jejichž nedodržení ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, a rozsah údajů uváděných v dokladu o rozměrech vozidlavozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Čerpání pohonných hmot
(1)
V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidičiřidiči i přepravované osobě zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidlavozidla. Před čerpáním pohonných hmot musí řidičřidič zastavitzastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidlavozidla použito nezávislého topení, musí je řidičřidič vypnout již před příjezdem k čerpací stanici pohonných hmot.
(2)
ŘidičiŘidiči vozidelvozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.
§ 45
Překážka provozu na pozemních komunikacích
(1)
Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.1)
(2)
Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policiipolicii.
(3)
Překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak, aby ji jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z dostatečné vzdálenosti zpozorovat, například červeným praporkem, dopravním zařízením „Zábrana pro označení uzavírky“, „Směrovací deska“, „Pojízdná uzavírková tabule“ nebo vozidlemvozidlem vybaveným zvláštním výstražným světlem oranžové, modré nebo modré a červené barvy. Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro označení motorového vozidlamotorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidlavozidla za snížené viditelnostisnížené viditelnosti též § 33 odst. 2.
(4)
Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlovozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnicidálnici, zajistí odstranění vozidlavozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlovozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
(5)
Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti, kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlůmvozidlům další jízdu a ostatním vozidlůmvozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek zakázat vjezd.
(6)
Podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích upraví prováděcí právní předpis.
§ 46
Zastavení vozidla v tunelu
(1)
Dojde-li při jízdě vozidlavozidla v tunelu k poruše vozidlavozidla, pro kterou se toto vozidlovozidlo stalo nepojízdným, nebo dojde-li k dopravní nehodě, je řidičřidič povinen neprodleně
a)
vypnout motor, a je-li k vytápění vozidlavozidla použito nezávislého topení, vypnout i toto topení,
b)
učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn zastavovat jiná vozidlavozidla,
c)
oznámit zastavení vozidlavozidla nebo stání vozidlavozidla policiipolicii nebo osobě vykonávající dohled nad provozem tunelu.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 nesmí řidičřidič ani přepravovaná osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm.
(3)
Přepravované osoby ve vozidlevozidle jsou v případech uvedených v odstavci 1 povinny vozidlovozidlo opustit a soustředit se do míst k tomu určených, popřípadě opustit tunel.
§ 47
Dopravní nehoda
(1)
Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidlavozidla v pohybu.
(2)
ŘidičŘidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a)
neprodleně zastavitzastavit vozidlovozidlo,
b)
zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5,
c)
učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
d)
spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
(3)
Účastníci dopravní nehody jsou povinni
a)
učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidlavozidla,
b)
oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policiipolicii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
c)
označit místo dopravní nehody,
d)
umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidelvozidel hromadné dopravy osob,
e)
neprodleně ohlásit policiipolicii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo,
f)
prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidlevozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,
g)
v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidelvozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem51).
(4)
Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidelvozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni
a)
neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
b)
zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidelvozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidelvozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,
c)
setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.
(5)
Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě
a)
dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidlevozidle, jehož řidičřidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidlevozidle,
b)
dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích20a), nebo
c)
účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
§ 47a
Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích
ŘidičŘidič nesmí na dálnicidálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlovozidlo k účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu1).
Oddíl 4
Přeprava osob a nákladu
§ 48
Přeprava osob
(1)
ŘidičŘidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12 let překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen „povolené místo“).
(2)
V motorovém nebo jeho přípojném vozidlevozidle, které je určeno pro přepravu osob,2) lze osoby přepravovat pouze na povolených místech a pouze do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však nesmí převyšovat počet povolených míst.
(3)
Odstavec 2 platí i pro přepravu osob v kabině řidičeřidiče nákladního automobilu.
(4)
Ve zvláštním motorovém vozidlemotorovém vozidle nesmějí být přepravovány osoby mladší 15 let.
(5)
V jiném přípojném vozidlevozidle, než které je určeno pro přepravu osob, je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.
(6)
Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku, určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu, přepravovaném v záchranném vozidlevozidle Horské služby a nezbytnou přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlovozidlo Horské služby při přepravě zachraňované osoby.
§ 49
Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob
(1)
Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, nastupuje do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje, se musí chovat tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Osoba, která čeká na zastávce vozidlavozidla hromadné dopravy osob, smí v zastávce bez nástupního ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení vozidlavozidla hromadné dopravy osob v zastávce.
(3)
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je osoba povinna uposlechnout pokynů dopravce.21)
(4)
Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby osoby při vystupování z vozidlavozidla hromadné dopravy osob mimo zastávku nebo nastupování do něj mimo zastávku vstoupily do vozovky, je dopravce oprávněn zastavovat ostatní vozidlavozidla.
§ 50
Přeprava osob vozidlem taxislužby
(1)
Oprávnění podle § 49 odst. 4 platí obdobně i pro řidičeřidiče vozidlavozidla taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21).
(2)
Osoby nastupující do vozidlavozidla taxislužby a vystupující z něj jsou povinny řídit se pokyny řidičeřidiče tohoto vozidlavozidla.
§ 51
Přeprava osob v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru
(1)
Přepravovat osoby v ložném prostoru nákladního automobilu a v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.
(2)
Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, členů jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, vojenských policistů a strážníků obecních policií při plnění jejich úkolů, jiných osob při plnění úkolů civilní ochrany a při živelní pohromě a žáků a studentů vojenských škol při praktickém vyučování.
(3)
Osoby přepravované podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru nákladního automobilu nebo v ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru na podlaze nebo na sedadlech pevně k podlaze připevněných. Přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět, nechat vyčnívat předměty z vozidlavozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Bočnice ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru nákladního přívěsu traktoru musí být dostatečně vysoké, aby přepravované osoby za jízdy nevypadly.
(5)
ŘidičemŘidičem nákladního automobilu nebo traktoru, v jehož ložném prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidičřidič starší 21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidlavozidla nejméně dvouletou praxi. Tyto podmínky se nevztahují na řidičeřidiče vozidelvozidel ozbrojených sil.
(6)
Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí pro přepravu zraněné a jinak na zdraví ohrožené osoby v mobilním homologovaném transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného terénu, přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidlavozidla Horské služby a nezbytné přepravě záchranářů.
§ 52
Přeprava nákladu
(1)
Předměty umístěné ve vozidlevozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly a neohrožovaly řidičeřidiče nebo osoby přepravované ve vozidlevozidle a nebránily výhledu z místa řidičeřidiče.
(2)
Při přepravě nákladu nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidlavozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidlavozidla. Náklad musí být na vozidlevozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidlavozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky a registrační značku, rozpoznávací značku státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou například plachta, řetězy nebo lana. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po straně vyčnívat.
(3)
Přečnívá-li náklad vozidlovozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo přečnívá-li náklad z boku u motorového vozidlamotorového vozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy vnější okraj obrysových světel více než o 400 mm a u nemotorového vozidlanemotorového vozidla jeho okraj více než o 400 mm, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za snížené viditelnostisnížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou vozovky.
(4)
Při přepravě zemědělských produktů za nesnížené viditelnosti neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlovozidlo do strany; za snížené viditelnostisnížené viditelnosti se užije světel, odrazek nebo odrazových desek.2)
(5)
Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidičeřidiče, přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(6)
Při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.
(7)
Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen tehdy, nelze-li to provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být složen a naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(8)
Odesílatel je povinen předat náklad k přepravě v takovém stavu a takovým způsobem, který umožňuje splnění požadavků na nakládání, umístění a upevnění nákladu podle odstavců 1, 2 a 7.
(9)
Jde-li o vozidlovozidlo kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidlovozidlo kategorie T2) s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, lze kontrolu umístění, upevnění nebo zajištění nákladu podle odstavce 1, 2, 5 nebo 6 spojit s technickou silniční kontroloutechnickou silniční kontrolou. V takovém případě se výsledek kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu zapíše do dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole.
(10)
Další podmínky přepravy nákladu včetně podmínek přepravy nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.21) Způsob a rozsah provádění kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu a technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku stanoví prováděcí právní předpis.
Oddíl 5
Zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířeti a vedení a hnaní zvířat
Chůze
§ 53
(1)
Chodec musí užívat především chodníku nebo stezky pro chodce. Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku, užije pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky.
(2)
Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak nebo pokud nejde o užití chodníku vozidlemvozidlem základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nezbytné k plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností nebo vozidlemvozidlem obecní policie při plnění jejích úkolů.
(3)
Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnicikrajnici, a kde není krajnicekrajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnicikrajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnostisnížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou.
(4)
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí chodec ohrozit cyklistu jedoucího po stezce.
(5)
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty může chodec užít pouze při obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.
(6)
Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky.
(7)
Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnicekrajnice nebo pravého okraje vozovky.
(8)
Osoba pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce.
(9)
Pohybuje-li se chodec mimo obecobec za snížené viditelnostisnížené viditelnosti po krajnicikrajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
§ 54
(1)
Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo.
(2)
Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidelvozidel nedonutí jejich řidičeřidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.
(3)
Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidlavozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidelvozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlemvozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji.
(4)
Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.
§ 55
(1)
Před železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejít.
(2)
Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených v § 29 odst. 1 písm. a) až e).
(3)
V případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec přejít přes železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy11) ústní souhlas. V tomto případě je chodec povinen řídit se při přecházení železničního přejezdu pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele dráhy.
§ 56
Útvar chodců
(1)
Pro organizovaný útvar chodců, například příslušníků ozbrojených sil, školní mládeže nebo průvod, platí přiměřeně povinnosti řidičeřidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30.
(2)
Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.
(3)
Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem.
(4)
Za dodržování povinností podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí útvaru, jímž může být jen osoba starší 15 let, která je k tomu dostatečně způsobilá.
(5)
Organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2.
(6)
Pro organizovanou skupinu dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, platí ustanovení pro chodce.
(7)
Vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže nebo organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, je oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidlavozidla.
(8)
Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
Jízda na jízdním kole
§ 57
(1)
Je-li zřízen jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozemkřižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnicikrajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.
(3)
Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.
(4)
Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidlavozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidlavozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnicikrajnici, pokud je vpravo od vozidelvozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlovozidlo vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.
(5)
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. Je-li v místě křížení stezky pro chodce a cyklisty s jinou pozemní komunikací zřízen sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty, použijí se ve vztahu k tomuto sdruženému přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty pro jednotlivé účastníky provozu na pozemních komunikacích obdobně ustanovení upravující chování těchto účastníků provozu na přechodu pro chodce a na přejezdu pro cyklisty.
(6)
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce.
(7)
Vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle odstavců 2, 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.
(8)
Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidelvozidel nedonutí jejich řidičeřidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
§ 58
(1)
Osoba mladší 18 let jedoucí nebo přepravovaná na jízdním kole je povinna použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.
(2)
Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci1) jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné, pěší a sdílené zóně.
(3)
Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7 let. Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem2), nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.
(4)
Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidlavozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech.
(5)
Cyklista je povinen za snížené viditelnostisnížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu2) a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.
(6)
K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnostisnížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 – 1600 mm nad úrovní vozovky.
§ 59
Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky
(1)
Vozkou smí být jen osoba starší 15 let.
(2)
Nejede-li vozkavozka na potahovém vozidlevozidle, musí za jízdy potahového vozidlavozidla jít po jeho pravé straně. Před opuštěním potahového vozidlavozidla musí vozkavozka vozidlovozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu založit kola.
(3)
V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti v období od 1. dubna do 31. října musí být potahové vozidlovozidlo označeno vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně.
(4)
Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než 600 mm, musí jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí jít po pravé krajnicikrajnici. Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být tato osoba nebo vozík označeny na levé straně neoslňujícím bílým světlem.
(5)
Na silnicích I. a II. třídy1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin zakázána jízda s potahovými vozidlyvozidly a s ručními vozíky uvedenými v odstavci 4.
§ 60
Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat
(1)
Pro jezdce na zvířeti a pro průvodce vedených a hnaných zvířat platí přiměřeně povinnosti řidičeřidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a g), § 11 odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2.
(2)
Je-li zřízen jízdní pruhjízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro jezdce na zvířatech označené dopravní značkou „Stezka pro jezdce na zvířeti“, musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku.
(3)
Jiní účastníci silničního provozu nesmějí pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít.
(4)
Na vozovce musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci, smí jet po pravé krajnicikrajnici.
(5)
Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12 let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést jen jedno zvíře.
(6)
Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let. Vyžaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je průvodce vedených nebo hnaných zvířat při doprovodu zvířat oprávněn zastavovat vozidlavozidla.
(7)
Zvířata se smějí vést nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby provoz na pozemní komunikaci nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován.
(8)
Hnaná zvířata ve stádu musí být doprovázena potřebným počtem průvodců hnaných zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami.
(9)
Průvodce vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí být k sobě spřažena.
(10)
Za snížené viditelnostisnížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným neoslňujícím světlem viditelným zezadu. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být za snížené viditelnostisnížené viditelnosti označen neoslňujícím bílým světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.1)
(11)
Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.
§ 60a
Užívání osobního přepravníku
(1)
Na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném technickém zařízení (dále jen „osobní přepravník“) se lze na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty nebo na pěších, obytných a sdílených zónách pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Pro přejíždění vozovky na osobním přepravníku se § 54 odst. 2 až 4 použijí obdobně; ve sdílené zóně to neplatí. Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozemkřižovatka s řízeným provozem nebo přechod pro chodce, smí osoba na osobním přepravníku přejíždět vozovku jen na těchto místech. Pro přejíždění železničního přejezdu na osobním přepravníku se § 55 použije obdobně.
(2)
Pro užití jízdního pruhujízdního pruhu vyhrazeného pro cyklisty, stezky pro cyklisty nebo odděleného pruhu pro cyklisty na stezce pro chodce a cyklisty osobou na osobním přepravníku se § 57 odst. 2, 3 a 8 a § 73 použijí obdobně.
(3)
Kde není chodník, stezka pro chodce, stezka pro chodce a cyklisty, jízdní pruhjízdní pruh vyhrazený pro cyklisty nebo stezka pro cyklisty nebo kde je chodník neschůdný, smí se osoba na osobním přepravníku pohybovat po levé krajnicikrajnici nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. Osoby na osobním přepravníku se v takovém případě smí pohybovat jen jednotlivě za sebou; § 53 odst. 9 se použije obdobně. Ve sdílené zóně se smí osoba na osobním přepravníku pohybovat v celé šířce pozemní komunikace; přijíždí-li vozidlovozidlo s právem přednostní jízdy, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidlavozidla.
(4)
Osoba na osobním přepravníku nesmí na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, jízdním pruhujízdním pruhu vyhrazeném pro cyklisty nebo stezce pro cyklisty nebo na pěších, obytných a sdílených zónách ohrozit chodce nebo cyklisty. Při přejíždění vozovky na osobním přepravníku se § 5 odst. 2 písm. f) až h) použijí obdobně.
(5)
ObecObec může nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty, na pěších, obytných a sdílených zónách nebo vozovce zakázáno.
(6)
V případě vymezení území místa, kde je provozování osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty, na pěších, obytných a sdílených zónách nebo vozovce zakázáno, je obecobec povinna vyznačit území dopravní značkou.
(7)
Zákaz provozování osobního přepravníku uložený nařízením obceobce se nevztahuje na Policii České republiky a obecní policii při plnění jejich povinností; osoba užívající osobní přepravník je však povinna neohrozit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích.
Díl 4
Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
Oddíl 1
Úprava provozu na pozemních komunikacích
§ 61
Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích
(1)
Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto zákonem.
(2)
Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.
(3)
Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními.
(4)
Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku.
§ 62
Dopravní značky
(1)
Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné.
(2)
Svislé dopravní značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná svislá dopravní značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může měnit. Přenosnou svislou dopravní značkouPřenosnou svislou dopravní značkou se rozumí dopravní značka umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidlevozidle.
(3)
Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky.
(4)
Tvary symbolů dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory, a pro svislé dopravní značky proměnné.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů.
(6)
Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22)
§ 63
Svislé dopravní značky
(1)
Svislé dopravní značky jsou
a)
výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené opatrnosti,
b)
značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu na pozemních komunikacích,
c)
zákazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích zákazy nebo omezení,
d)
příkazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích příkazy,
e)
informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,23)
f)
dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam dopravní značky, pod kterou jsou umístěny.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních značek.
§ 64
Vodorovné dopravní značky
Vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními, jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou.
§ 65
Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla
(1)
Světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály se řídí provoz na pozemních komunikacích nebo se jimi upozorňuje na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.
(2)
Provedení a tvary symbolů světelných signálů a charakter akustických signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory. Doprovodné akustické signály použité pro řízení provozu na pozemních komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a tvary symbolů světelných a akustických signálů.
(4)
Světelné signály musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22)
§ 66
Dopravní zařízení
(1)
Dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje účastníky provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Provedení a tvary symbolů dopravních zařízení provedených podle prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a tvary dopravních zařízení.
(4)
Dopravní zařízení musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22)
§ 67
Speciální označení vozidel a osob
(1)
Parkovací průkaz označující vozidlovozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením“), označení vozidlavozidla řízeného osobou sluchově postiženou (dále jen „označení O 2“), označení vozidlavozidla lékaře konajícího návštěvní službu, označení vozidlavozidla poskytovatele domácí zdravotní péče nebo označení vozidlavozidla poskytovatele terénních sociálních služeb smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí.
(2)
Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností osobě, která je držitelem průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu24).
(3)
Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění, který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.
(4)
VozidloVozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v případě, řídí-li vozidlovozidlo nebo je-li ve vozidlevozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policiepolicie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu24), který ji opravňuje k užívání vozidlavozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením.
(5)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, lékaři konající návštěvní službu a řidičiřidiči vozidlavozidla poskytovatele domácí zdravotní péče nebo poskytovatele terénních sociálních služeb podle odstavce 1 dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(6)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidlavozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU“.
(7)
V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidlavozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.
(8)
Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je vozidlůmvozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.
(9)
Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního předpisu25). Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního předpisu1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.
(10)
Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.
(11)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení speciálních označení vozidelvozidel a osob.
§ 68
Zařízení pro provozní informace
(1)
Zařízení pro provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou pro bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné, například nehoda, smog, doba jízdy k určenému cíli, orientace na záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu.
(2)
Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou měnit; to neplatí, jsou-li na tabulích pro provozní informace užity symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení; ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace.
(4)
Zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.22)
Oddíl 2
§ 69
Řízení provozu na pozemních komunikacích
Provoz na pozemních komunikacích se řídí světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty nebo osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8, 9 nebo 10 nebo zvláštního právního předpisu12).
Řízení provozu světelnými signály
§ 70
(1)
Při řízení provozu na křižovatcekřižovatce se užívá zejména světelných signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály.
(2)
Při řízení provozu na křižovatcekřižovatce znamená pro řidičeřidiče
a)
signál s červeným světlem „Stůj!“ povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením,
b)
signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem „Pozor!“ povinnost připravit se k jízdě,
c)
signál se zeleným plným kruhovým světlem „Volno“ možnost pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo, přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál „Signál pro opuštění křižovatkykřižovatky“ umístěný v protilehlém rohu křižovatkykřižovatky, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5,
d)
signál se žlutým světlem „Pozor!“ povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením; je-li však toto vozidlovozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidičřidič nemohl vozidlovozidlo bezpečně zastavitzastavit, smí pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o křižovatkukřižovatku s provozem řízeným světelnými signály,
e)
signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například „Signál pro přímý směr“, „Kombinovaný signál pro přímý směr a odbočování vpravo“) možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5,
f)
signály „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jimiž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidičeřidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů,
g)
signál „Doplňková zelená šipka“ svítící současně se signálem s červeným světlem „Stůj!“ nebo se žlutým světlem „Pozor!“ možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují; přitom řidičřidič musí dát přednost v jízdě vozidlůmvozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru; přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce.
(3)
Při řízení provozu mimo křižovatkukřižovatku, například před přechodem pro chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2.
§ 71
(1)
Užívá-li se signálu „Rychlostní signál s proměnným signálním znakem“ nebo „Rychlostní signál s více signálními znaky“, označuje rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1.
(2)
Svítí-li nad jízdním pruhemjízdním pruhem signál „Zakázaný vjezd vozidelvozidel do jízdního pruhujízdního pruhu“, nesmí řidičřidič tento jízdní pruhjízdní pruh užít. Svítí-li nad jízdním pruhemjízdním pruhem signál „Volný vjezd vozidelvozidel do jízdního pruhujízdního pruhu“, smí řidičřidič tento jízdní pruhjízdní pruh užít.
(3)
Svítí-li signál „Světelná šipka vlevo“ nebo „Světelná šipka vpravo“, musí řidičřidič opustit jízdní pruhjízdní pruh nebo objet překážku ve vyznačeném směru.
(4)
Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na pozemní komunikaci nebo z jiných důvodů se užívá přenosných signalizačních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně.
(5)
Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na pozemní komunikaci se užívá signálu „Stůj!“, jemuž předchází signál „Pozor!“; řidičřidič musí zastavitzastavit před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením.
(6)
Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel znamená pro řidičeřidiče povinnost zastavitzastavit vozidlovozidlo před světelným signalizačním zařízením.
(7)
Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem „Pozor!“, platí při rozsvícení signálu k zastavení vozidlavozidla obdobně § 70 odst. 2 písm. d) první věta.
(8)
Signál „Přerušované žluté světlo“ užitý samostatně upozorňuje řidičeřidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.
(9)
Signál „Přerušované žluté světlo“ užitý společně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením zdůrazňuje význam dopravní značky nebo dopravního zařízení.
§ 72
Provoz tramvají se řídí světelným signalizačním zařízením se signály „Signály pro tramvaje“. Těchto signálů se může užít i na jízdních pruzíchjízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy.
§ 73
(1)
Je-li na stezce pro cyklisty nebo cyklistickém pruhu zřízeno světelné signalizační zařízení se světelnými signály „Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“, „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, „Signál pro cyklisty se znamením Volno“, „Signál pro cyklisty se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami“ nebo „Signál pro cyklisty Doplňková zelená šipka“, platí obdobně § 70 odst. 2 písm. a) až e) a g). To platí i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.
(2)
Jsou-li signály pro cyklisty umístěny za pozemní komunikací, znamená signál
a)
„Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“, že cyklista nesmí vjíždět na vozovku,
b)
„Signál pro cyklisty se znamením Stůj!“ spolu se signálem „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, že cyklista je povinen připravit se k jízdě,
c)
„Signál pro cyklisty se znamením Volno“, že cyklista může přejíždět vozovku; rozsvítí-li se poté signál „Signál pro cyklisty se znamením Pozor!“, smí dokončit přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s tímto signálem.
(3)
Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena tlačítkem pro cyklisty, smí cyklista po stisknutí tlačítka vjet na vozovku teprve na znamení signálu „Signál pro cyklisty se znamením Volno“.
§ 74
(1)
Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě i doprovodných akustických signálů, které znamenají
a)
„Signál pro chodce se znamením Volno“, že chodec může přecházet vozovku; rozsvítí-li se poté signál „Signál pro chodce se znamením Stůj!“, smí chodec dokončit přecházení k světelnému signalizačnímu zařízení s tímto signálem,
b)
„Signál pro chodce se znamením Stůj!“, že chodec nesmí vstupovat na vozovku.
(2)
Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena tlačítkem pro chodce, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit na vozovku teprve na znamení signálu „Signál pro chodce se znamením Volno“.
§ 75
Řízení provozu pokyny policisty
(1)
Policista řídí provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a pokyny paží; přitom zpravidla používá směrovku, kterou drží v pravé ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidičeřidiče i chodce
a)
„Stůj!“ pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidičřidič je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo,
b)
„Pozor!“, vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se směrovkou; řidičřidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidičřidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo; je-li však již tak blízko, že by nemohl bezpečně zastavitzastavit vozidlovozidlo, smí pokračovat v jízdě,
c)
„Volno“ pro směr, ke kterému stojí policista bokem; řidičřidič může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo,
d)
má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to „Stůj!“ pro řidičeřidiče přijíždějícího směrem k zádům a pravému boku policisty a „Volno“ pro řidičeřidiče přijíždějícího směrem k levému boku policisty; řidičřidič přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty je povinen zastavitzastavit vozidlovozidlo; řidičřidič přijíždějící k levému boku policisty může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo; řidičřidič přijíždějící směrem k čelu policisty smí odbočovat jen vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády policisty.
(2)
Zastavuje-li řidičřidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b) a d) na křižovatcekřižovatce, je povinen zastavitzastavit před hranicí křižovatkykřižovatky.
(3)
Při pokynech „Stůj!“ a „Volno“ může policista upažit obě nebo jednu paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).
(4)
Policista může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v odstavci 1 i jiné pokyny, například „Zrychlit jízdu!“ vodorovným kýváním paže přes střed těla nebo „Zpomalit jízdu!“ kýváním paže nahoru a dolů. K zdůraznění svého pokynu může policista užít znamení píšťalkou.
(5)
Odstavce 1 až 4 platí i pro řízení provozu na pozemních komunikacích vojenským policistou a příslušníkem vojenské pořádkové služby, který při řízení provozu na pozemních komunikacích užívá směrovku nebo zastavovací terč.
(6)
Na požádání je příslušník vojenské pořádkové služby při řízení provozu na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo vojenskému policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních komunikacích.
(7)
Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče, podobu a obsah pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích podle odstavce 6 a vzor pokynů při řízení provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Strážník obecní policie je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.
(9)
Celník ve stejnokroji je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií. Při usměrňování provozu používá celník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.
(10)
Příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním stejnokroji s označením příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru České republiky je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li řízení nebo usměrňování provozu zajištěno policií nebo obecní policií. Při usměrňování provozu používá pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. Obdobné oprávnění má člen jednotky požární ochrany, která není součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, při řešení mimořádných událostí.
Oddíl 3
Vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, jejich stanovení a užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací
§ 76
Vztahy mezi obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích
(1)
Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazená obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám.
(3)
Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám.
(4)
Přenosné svislé dopravní značkyPřenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním značkám.
(5)
Pokyny dávané při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 jsou nadřazeny přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.
(6)
Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost.
(7)
Je-li užito vodorovné dopravní značky „Přechod pro chodce“, „Přejezd pro cyklisty“, „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“, „Zákaz stání“, „Zákaz zastavení“ nebo „Šikmé rovnoběžné čáry“, je tato vodorovná dopravní značka v místě užití nadřazena svislé dopravní značce „Parkoviště“ nebo svislé dopravní značce „Zóna s dopravním omezením“ se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště.
§ 77
Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
(1)
Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví
a)
na dálnicidálnici ministerstvo,
b)
na silnici I. třídy krajský úřad,
c)
na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
d)
drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné.
(2)
Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
a)
Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnicedálnice,
b)
policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,
c)
drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
d)
krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a
e)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.
(3)
Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí.
(4)
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán stanovit přechodnou úpravu provozu na dálnicíchdálnicích, silnicích, místních komunikacích nebo veřejně přístupných účelových komunikacích bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů.
(5)
Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném územízastavěném území dotčené obceobce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném územízastavěném území dotčené obceobce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.
(6)
Na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka; to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy opatřením obecné povahy.
(7)
Výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší dovolená rychlost, nelze výjimku povolit.
§ 77a
Místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné
(1)
Místní a přechodnou úpravu provozu a zařízení pro provozní informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, její vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace do 5 pracovních dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace, není-li splněna podmínka bezpečnosti podle § 78 odst. 2. Pro účely posouzení zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádá stanovisko policie.
(3)
Od místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na základě předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu.
§ 78
Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací
(1)
Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.
(2)
Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.
(3)
Přenosné svislé dopravní značkyPřenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů uvedených v odstavci 2.
(4)
Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných svislých dopravních značekpřenosných svislých dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace.
(6)
V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obciobci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Oddíl 4
Zastavování vozidel
§ 79
(1)
Zastavovat vozidlavozidla je oprávněn
a)
policista,
b)
vojenský policista,
c)
strážník obecní policie
1.
před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje,
2.
jestliže řidičřidič vozidlavozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupkupřestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
d)
zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu,
e)
účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47,
f)
dopravce podle § 49 odst. 4,
g)
vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky,
h)
průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,
i)
zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního předpisu,
j)
osoba pověřená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen „pověřená osoba“); pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle prováděcího právního předpisu,
k)
celník9d) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy12a),
l)
příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším označením podle zvláštního právního předpisu45),
m)
ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání pozemní komunikace spočívajícího v pořádání sportovní, kulturní, náboženské, zábavní nebo obdobné akce podle zákona o pozemních komunikacích, dosáhl-li věku 18 let,
n)
ten, kdo je uveden v povolení zvláštního užívání podle zákona o pozemních komunikacích jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů.
(2)
VozidloVozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidlavozidla. Osoby uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidlavozidla vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnostisnížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidlavozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista, vojenský policista, celník, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidlavozidla zastavovat vozidlavozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu13) ze směru jízdy zastavovaného vozidlavozidla, a to zepředu i zezadu.
(3)
Znamení k zastavení vozidlavozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidičřidič mohl bezpečně zastavitzastavit vozidlovozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá.
(5)
Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u sebe pověření vydané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným pověřením.
(6)
Pověřená osoba může zastavovat vozidlavozidla pouze na přechodu pro chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat vozidlavozidla i na jiném místě na vozovce.
(7)
Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidlavozidla v blízkosti křižovatky s řízeným provozemkřižovatky s řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce.
(8)
Osoba podle odstavce 1 písm. m) a n) musí mít u sebe při výkonu oprávnění kopii povolení zvláštního užívání, ve kterém je uvedena jako osoba odpovědná za průběh zvláštního užívání pozemní komunikace nebo jako doprovod při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, a musí být viditelným způsobem označena. Na požádání je tato osoba povinna prokázat se policistovi kopií povolení zvláštního užívání.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle odstavce 1 písm. i), j), m) a n) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j).
§ 79a
Měření rychlosti vozidel
Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policiepolicie a obecní policiepolicie oprávněna měřit rychlost vozidelvozidel. Obecní policiepolicie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policiípolicií, přitom postupuje v součinnosti s policiípolicií5).
HLAVA III
ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ
Díl 1
Řidičské oprávnění
§ 80
Základní ustanovení
Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidlamotorového vozidla zařazeného do skupiny vozidelvozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
§ 80a
Skupiny vozidel
(1)
Do skupiny
a)
AM jsou zařazena
1.
dvoukolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L1e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50),
2.
tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km.h-1 a nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L2e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), a
3.
čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L6e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50),
b)
A1 jsou zařazeny
1.
lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3,
2.
tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW,
c)
A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem,
d)
A jsou zařazeny
1.
motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,
2.
tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW,
e)
B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidelvozidel kategorie L7e podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidelvozidel kategorie L50), s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmeni a),
f)
B jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti
1.
nepřevyšující 750 kg,
2.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravyjízdní soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo
3.
převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravyjízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu,
g)
C1 jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidelvozidel uvedených v písmeni i), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
h)
C jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidelvozidel uvedených v písmenech g) a i), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
i)
D1 jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmenech a) až f), určená pro přepravu osob, jejichž počet nepřesahuje 16 kromě řidičeřidiče a jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
j)
D jsou zařazena motorová vozidlamotorová vozidla s výjimkou vozidelvozidel uvedených v písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidičeřidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,
k)
B+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg,
l)
C1+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené
1.
z vozidlavozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo
2.
z vozidlavozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 3 500 kg,
m)
C+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni h) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg,
n)
D1+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni i) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg,
o)
D+E jsou zařazeny jízdní soupravyjízdní soupravy složené z vozidlavozidla uvedeného v písmeni j) a přípojného vozidlavozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.
(2)
Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlovozidlo.
§ 81
Rovnocennost řidičských oprávnění
(1)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu
a)
A2 opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny A1,
b)
A opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin A1 a A2,
c)
B opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny A1 s automatickou převodovkou a vozidelvozidel zařazených do skupiny B1,
d)
C opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny C1 a T,
e)
D opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny D1,
f)
C+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin B+E a C1+E,
g)
D+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupin B+E a D1+E,
h)
C1+E nebo D1+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny B+E,
i)
C+E opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny D+E, pokud má držitel řidičské oprávnění pro skupinu D.
(2)
Řidičské oprávnění udělené pro kteroukoli skupinu s výjimkou skupiny T opravňuje také k řízení vozidelvozidel zařazených do skupiny AM.
(3)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, který dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidelvozidel zařazených do skupiny A a sněžných skútrů.
(4)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B osobě, která je jeho držitelem nejméně 2 roky, opravňuje také k řízení vozidelvozidel bez přípojného vozidlavozidla, která jsou určena pro přepravu nákladu a jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, pokud
a)
jde o vozidlavozidla používající alespoň zčásti jako palivo nebo zdroj energie elektřinu, vodík, stlačený nebo zkapalněný zemní plyn, včetně biometanu, zkapalněný ropný plyn nebo mechanickou energii ze zásobníku nebo zdroje ve vozidlevozidle, včetně odpadního tepla,
b)
je hmotnost převyšující 3 500 kg způsobena výlučně hmotností pohonného systému vozidlavozidla používajícího palivo nebo zdroj energie podle písmene a) ve srovnání s hmotností pohonného systému vozidlavozidla stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie, a
c)
hmotnost přepravitelného nákladu ve vozidlevozidle používajícím palivo nebo zdroj energie podle písmene a) není zvýšena oproti hmotnosti přepravitelného nákladu ve vozidlevozidle stejných rozměrů, které nepoužívá takovéto palivo nebo takovýto zdroj energie.
(5)
Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidelvozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém stavu do 400 kg. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 opravňuje také k řízení čtyřkolových vozidelvozidel o výkonu motoru do 15 kW, s hmotností v nenaloženém stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 125 cm3.
§ 82
Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění
(1)
Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která
a)
dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,
b)
je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
c)
je odborně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
d)
má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6 měsíců studuje,
e)
splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,
f)
není ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, není povinným v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění, osobě, které nebylo uloženo v trestním řízenítrestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel a která v období předcházejícího 1 roku nedosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení,
g)
není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným členským státem,
h)
nevykonává závazek zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, ke kterému se zavázala pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.
(2)
Řidičské oprávnění nelze udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění bylo v jiném členském státě pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění. Řidičské oprávnění dále nelze udělit osobě, která jej pozbyla a nesplňuje podmínky pro jeho vrácení.
(3)
Podmínky podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel řidičského oprávnění po celou dobu držení řidičského oprávnění.
(4)
StudiemStudiem se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v denní formě v oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, a prezenční studiumstudium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole. Místem studiastudia se rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.
(5)
Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v § 92 odst. 1 vyžádá podle zvláštního právního předpisu27a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 83
Věk
(1)
Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě, která dosáhla věku
a)
15 let, jedná-li se o skupinu AM,
b)
16 let, jedná-li se o skupinu A1,
c)
17 let, jedná-li se o skupiny B1 a T,
d)
18 let, jedná-li se o skupiny A2, B, B+E, C1 a C1+E,
e)
21 let, jedná-li se o skupiny C, C+E, D1, D1+E,
f)
24 let, jedná-li se o skupiny A, D a D+E.
(2)
Řidičské oprávnění pro skupinu A lze udělit rovněž osobě, která dosáhla
a)
věku 21 let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla, nebo
b)
věku 20 let, pokud je tato osoba nejméně 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2.
(3)
Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k řízení motorových vozidelmotorových vozidel udělit jen s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce.
(4)
Řidičské oprávnění pro skupinu C lze udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 18 let, a pro skupinu D osobě, která dosáhla věku 21 let. Tato řidičská oprávnění omezí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) pouze k řízení vozidelvozidel
a)
Ministerstva vnitra používaných policiípolicií,
b)
Vězeňské službyVězeňské služby České republiky,
c)
ozbrojených sil České republiky,
d)
obecní policiepolicie,
e)
Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, které nejsou součástí Hasičského záchranného sboru České republiky,
f)
celní správy,
g)
při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou.
(5)
Řidičské oprávnění pro skupiny C a C+E lze udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 18 let, a pro skupiny D a D+E osobě, která dosáhla věku 21 let nebo 23 let. Toto řidičské oprávnění opravňuje do dosažení věku stanoveného v odstavci 1 písm. e) a f) jeho držitele k řízení
a)
v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu9b),
b)
je-li profesně způsobilý a podrobil se vstupnímu školení podle zvláštního právního předpisu9b)
1.
v rozšířeném rozsahu, nebo
2.
v základním rozsahu, jedná-li se o řidičské oprávnění pro skupiny D a D+E a jeho držitel dosáhl věku 23 let, nebo, řídí-li vozidlovozidlo linkové osobní dopravy a trasa linky nepřesahuje 50 km, 21 let.
§ 83a
Řízení s mentorem
(1)
Řidičské oprávnění pro skupinu B lze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 17 let. Držitel tohoto řidičského oprávnění před dosažením věku 18 let (dále jen „sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič“) je oprávněn k řízení motorového vozidlamotorového vozidla zařazeného do skupiny B pouze s doprovodem osoby, která je zapsána v registru řidičůřidičů jako jeho mentor.
(2)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše na žádost sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče s písemným souhlasem jeho zákonného zástupce do registru řidičůřidičů jako mentora tohoto řidičeřidiče osobu,
a)
které bylo uděleno řidičské oprávnění pro skupinu B před více než 10 lety,
b)
která je posledních 5 let nepřetržitě držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B,
c)
která v posledních 5 letech nepozbyla právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky a nebyla ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jde-li o držitele řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d),
d)
která nemá zadržený řidičský průkaz,
e)
která nemá v bodovém hodnocení zaznamenán žádný bod a
f)
která s takovým zápisem souhlasí.
(3)
V registru řidičůřidičů mohou být zapsáni nejvýše 4 mentoři sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče.
(4)
Má-li být jako mentor zapsán držitel řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podle § 104 odst. 2 písm. b), c) nebo d), za účelem prokázání splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být k žádosti přiloženo potvrzení vydané příslušným orgánem státu, který mu vydal řidičský průkaz; nevydává-li takový stát potvrzení, prokáže se splnění uvedených podmínek čestným prohlášením osoby, která má být zapsána jako mentor. Toto potvrzení nebo čestné prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce.
(5)
O vyřízení žádosti o zápis mentora do registru řidičůřidičů příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče a mentora.
(6)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší zápis mentora v registru řidičůřidičů,
a)
požádal-li o to sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič, nebo
b)
přestal-li mentor splňovat některou z podmínek podle odstavce 2 písm. b) až f).
(7)
O zrušení zápisu mentora v registru řidičůřidičů příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně vyrozumí sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče a mentora. Zrušení zápisu mentora v registru řidičůřidičů je účinné od doručení tohoto vyrozumění sedmnáctiletému řidičisedmnáctiletému řidiči.
(8)
Řídí-li sedmnáctiletý řidičsedmnáctiletý řidič motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do skupiny B, mentor je povinen sedět na sedadle vedle řidičeřidiče, sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a chování řidičeřidiče a v případě potřeby poskytnout řidičiřidiči radu.
(9)
Mentor nesmí vykonávat doprovod
a)
bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění mentora jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně, nebo
b)
v případě, že je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu.
(10)
Mentor je na výzvu policisty, vojenského policisty, strážníka obecní policie nebo celníka povinen prokázat svou totožnost. Mentor je dále povinen se na výzvu policisty, vojenského policisty nebo strážníka obecní policie podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
§ 84
(1)
Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidelZdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „zdravotní způsobilost“).
(2)
Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.
(3)
Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidlamotorového vozidla není ten, kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti.
(4)
Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele ambulantní zdravotní péče (dále jen „registrující poskytovatel“),
b)
lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb,
c)
lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb.
(5)
Lékař registrujícího poskytovatele je povinen předat lékaři poskytovatele pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání výpis ze zdravotnické dokumentace obsahující údaje podstatné pro zjištění zdravotní způsobilosti.
(6)
U osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující lékař vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidelzdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
(7)
Prováděcí právní předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah lékařské prohlídky a odborného vyšetření, obsah prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidelzdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
§ 85
(1)
Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění. Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.
(2)
Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.
(3)
Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.
(4)
Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný zdravotní stav z hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní způsobilosti.
(5)
Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je
a)
zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
b)
zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou,
c)
zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(6)
V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se uvede důvod a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 5 písm. c) se uvede důvod zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti.
§ 86
Je-li žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění podle posouzení zdravotní způsobilosti zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti.
Pravidelné lékařské prohlídky
§ 87
(1)
Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat
a)
řidičřidič vozidlavozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy,2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,
b)
řidičřidič, který řídí motorové vozidlomotorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidlamotorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
c)
řidičřidič, u kterého je řízení motorového vozidlamotorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,28)
d)
držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidelvozidel,
e)
držitel osvědčení pro učitele řidičůřidičů pro výcvik v řízení motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.4)
(2)
Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně.
(3)
Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.
(4)
Posuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, určit osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen „povinná osoba“) termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3.
(5)
Je-li to potřebné pro zjištění zdravotní způsobilosti povinné osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření.
(6)
Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku tyto osoby.
(7)
Prováděcí právní předpis upraví rozsah pravidelné lékařské prohlídky.
§ 87a
Dopravně psychologické vyšetření
(1)
Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat
a)
držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravujízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidlavozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidlavozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,
b)
držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlomotorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidelvozidel.
(2)
Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření před zahájením výkonu činnosti nevzniká, podrobil-li se držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 dopravně psychologickému vyšetření před získáním tohoto řidičského oprávnění, a ode dne provedení vyšetření neuplynulo ke dni zahájení výkonu činnosti více než 6 měsíců.
(3)
Dopravně psychologickému vyšetření je povinna se podrobit osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, které pozbyla v důsledku
a)
dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení,
b)
soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
c)
správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
d)
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázala zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(4)
Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému ministerstvo udělilo akreditaci.
(5)
Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření na žádost fyzické osobě, která
a)
absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,
b)
absolvovala postgraduální studium v oboru dopravní psychologie akreditovaného studijního programu nebo programu celoživotního vzdělávání prováděného vysokou školou,
c)
má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a
d)
má k dispozici vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření.
(6)
Ministerstvo odejme akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření, nesplňuje-li její držitel podmínku pro její udělení uvedenou v odstavci 5 písm. d) nebo porušil-li opakovaně nebo zvlášť závažným způsobem svou povinnost podle tohoto zákona, která se vztahuje k činnosti držitele akreditace.
(7)
Náklady na dopravně psychologické vyšetření osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na dopravně psychologické vyšetření tyto osoby.
(8)
Povinnost dopravně psychologického vyšetření podle odstavce 1 se netýká řidičeřidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičůřidičů vozidelvozidel požární ochrany, řidičůřidičů vozidelvozidel policie, celní správy, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb a řidičůřidičů vozidelvozidel ozbrojených sil České republiky.
(9)
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.
§ 87b
(1)
Dopravně psychologickým vyšetřením se zjišťuje psychická způsobilost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel (dále jen „psychická způsobilost“).
(2)
Osoba podrobující se dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a odst. 3 předloží psychologovi provádějícímu vyšetření posudek o zdravotní způsobilosti, který není starší než 30 dní, a výpis svých údajů z registru řidičůřidičů, který není starší než 30 dní.
(3)
O výsledku provedeného dopravně psychologického vyšetření vydá psycholog posuzované osobě písemný posudek. Ze závěru posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel. Stejnopis posudku zašle psycholog do 5 pracovních dnů ode dne provedení vyšetření obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia posuzované osoby.
(4)
Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických vyšetřeních, ve které eviduje alespoň jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), příjmení, adresu bydliště a rodné číslo posuzované osoby nebo datum narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického vyšetření, doklady a záznamy o průběhu a výsledcích dopravně psychologického vyšetření, kopii vydaného posudku a případně údaje o zaslání kopie posudku obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Údaje, doklady a záznamy o dopravně psychologickém vyšetření se evidují po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení.
(5)
Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.
§ 87c
(1)
Je-li posuzovaná osoba podle vydaného posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření psychicky způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo psychicky nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebere se zřetel na dopravně psychologické vyšetření provedené před uplynutím 3 měsíců ode dne jeho vydání, s výjimkou přezkumu vydaného posudku.
(2)
Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěry posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho vydání podat návrh na jeho přezkoumání ministerstvu. Ministerstvo určí do 15 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání vydaného posudku komisi složenou ze 3 akreditovaných psychologů, která provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá a jeho výsledky potvrdí nebo vydá nový posudek. Členem komise nesmí být psycholog, který vydal přezkoumávaný posudek.
(3)
Psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal, předloží na výzvu ministerstva komisi veškeré údaje, doklady a záznamy o provedeném dopravně psychologickém vyšetření do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Komise provedené dopravně psychologické vyšetření přezkoumá do 10 pracovních dnů ode dne předání podkladů. Nelze-li na základě předaných podkladů zhodnotit psychickou způsobilost posuzované osoby, provede komise v nezbytném rozsahu nové dopravně psychologické vyšetření.
(4)
Nebyla-li splněna povinnost předat podklady podle odstavce 3, provede komise v rámci přezkumu do 10 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro předání podkladů nové dopravně psychologické vyšetření.
(5)
Náklady na přezkum posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření hradí posuzovaná osoba. Náklady na dopravně psychologické vyšetření podle odstavce 4 hradí psycholog, který přezkoumávaný posudek vydal.
§ 88
(1)
Po provedení pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař povinné osobě posudek o zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.
(2)
Povinná osoba je
a)
zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
b)
zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou,
c)
zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(3)
V hodnocení zdravotní způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se uvede podmínka zdravotní způsobilosti.
(4)
Je-li povinná osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky zdravotně způsobilá s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilá, oznámí posuzující lékař tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia povinné osoby a u osob uvedených v § 87 odst. 1, které jsou v pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli.
(5)
Povinná osoba se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejpozději den před dnem ukončení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor posudku o zdravotní způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti povinné osoby.
§ 89
Povinná osoba, která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
§ 89a
Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studiastudia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.
§ 89b
Zjistí-li policista, vojenský policista, strážník obecní policie nebo celník skutečnost důvodně nasvědčující tomu, že je držitel řidičského oprávnění zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, oznámí ji obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho obvyklého bydliště nebo místa studiastudia.
§ 90
Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel
(1)
Řidičské oprávnění může být uděleno pouze osobě, která získala odbornou způsobilost k řízení motorových vozidelmotorových vozidel podle zvláštního právního předpisu4) (dále jen „odborná způsobilost“).
(2)
Absolvoval-li žadatel o řidičské oprávnění výcvik a zkoušku z praktické jízdy4) s motorovým vozidlem vybaveným automatickou převodovkouvozidlem vybaveným automatickou převodovkou, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností omezí řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu pouze na vozidlavozidla s tímto druhem převodovky. Vozidlem vybaveným automatickou převodovkouVozidlem vybaveným automatickou převodovkou se rozumí vozidlovozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u vozidelvozidel, k jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2 nebo A, ruční páka spojky. Omezení řidičského oprávnění se neprovede, jde-li o řidičské oprávnění
a)
pro skupinu AM, nebo
b)
pro skupinu B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, je-li žadatel již držitelem řidičského oprávnění uděleného pro řízení vozidelvozidel zařazených alespoň do jedné ze skupin B, B+E, C, C+E, C1, C1+E, D, D+E, D1 nebo D1+E, které není omezeno pouze na řízení vozidel vybavených automatickou převodovkouvozidel vybavených automatickou převodovkou.
(3)
Při řízení drážních vozidelvozidel,11) která jsou používána v provozu na pozemních komunikacích, musí být řidičřidič tohoto vozidlavozidla držitelem oprávnění k řízení drážního vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu.11) ŘidičŘidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění skupiny D.
§ 91
Další podmínky k udělení řidičského oprávnění
Řidičské oprávnění pro
a)
skupinu D nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B,
b)
skupinu C nebo C1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B,
c)
skupinu B+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B,
d)
skupinu C+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C,
e)
skupinu C1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C1,
f)
skupinu D+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D,
g)
skupinu D1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D1.
§ 92
Udělení a rozšíření řidičského oprávnění
(1)
Řidičské oprávnění udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Řidičské oprávnění se uděluje na základě žádosti o řidičské oprávnění, která musí mít písemnou formu.
(3)
V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele o řidičské oprávnění,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele o řidičské oprávnění na území České republiky, nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění, pokud mu bylo přiděleno,
d)
skupina vozidelvozidel, pro kterou žadatel žádá o udělení řidičského oprávnění, a zda žádá o udělení řidičského oprávnění podle § 83 odst. 4 nebo 5,
e)
předchozí obvyklá bydliště od dosažení věku stanoveného v § 83, pokud se nacházela mimo území České republiky, a současné obvyklé bydliště mimo území České republiky, pokud žadatel v České republice pouze studuje.
(4)
K žádosti musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
posudek o zdravotní způsobilosti,
c)
doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidelvozidel, který nesmí být starší než 6 měsíců,
d)
doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání, nebo potvrzení o studiustudiu podle § 82 odst. 4; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména
1.
osvědčení o registraci podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
2.
výpis z katastru nemovitostínemovitostí potvrzující vlastnická práva k nemovitostinemovitosti,
3.
nájemní smlouva k nemovitostinemovitosti,
4.
potvrzení o zaměstnání,
5.
výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
e)
čestné prohlášení žadatele, že
1.
není držitelem platného řidičského oprávnění uděleného jiným členským státem a
2.
jiným členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského oprávnění,
f)
doklad o splnění dalších podmínek podle § 91.
(5)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle odstavce 4, ověří si jejich pravdivost u příslušného úřadu státu, ve kterém měl žadatel předchozí obvyklé bydliště.
(6)
Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření řidičského oprávnění pro další skupinu vozidelvozidel.
(7)
Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského oprávnění všechny podmínky podle § 82, má právní nárok na udělení řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření.
(8)
Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93
Podmínění a omezení řidičského oprávnění
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění podmíní, jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně nebo psychicky způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou.
(2)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění
a)
pozbyl částečně odbornou způsobilost,
b)
přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91,
c)
se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel.
(3)
Skutečnost podle odstavce 2 písm. c) musí držitel řidičského oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V oznámení musí být uvedeno
a)
jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b)
adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění,
c)
datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno,
d)
skupina vozidelvozidel, pro kterou se držitel řidičského oprávnění vzdává.
(4)
K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(5)
V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a popřípadě další podmiňující nebo omezující podmínky pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel řidičského oprávnění splňovat. Omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. c) vezme příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o omezení řidičského oprávnění.
§ 94
Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme, pokud jeho držitel
a)
pozbyl zcela zdravotní způsobilost,
b)
pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo
c)
nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82; v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.
(2)
Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění.
(3)
Vzdání se řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V oznámení musí být uvedeno
a)
jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b)
adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo studiastudia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum udělení řidičského oprávnění.
(4)
K oznámení podle odstavce 3 musí být přiložen platný doklad totožnosti držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(5)
Vzdání se řidičského oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.
§ 94a
Pozbytí řidičského oprávnění
(1)
Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
a)
mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
b)
mu bylo v trestním řízenítrestním řízení uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo
c)
bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo kterým bylo rozhodnuto o přijetí nového závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.
(2)
Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
(3)
Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.
(4)
Pokud řidičské oprávnění, které držitel pozbyl podle odstavce 1 nebo kterého se vzdal, podmiňuje udělení řidičského oprávnění pro jinou skupinu vozidelvozidel, pozbývá držitel současně i řidičské oprávnění pro tuto skupinu vozidelvozidel.
§ 95
Pozastavení řidičského oprávnění
(1)
V rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění může příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnout o pozastavení řidičského oprávnění jako o předběžném opatření podle zvláštního právního předpisu.31)
(2)
Pozastavení řidičského oprávnění znamená, že držitel řidičského oprávnění nesmí po dobu platnosti tohoto pozastavení řídit motorová vozidlamotorová vozidla.
§ 96
Přezkoumání zdravotní způsobilosti
(1)
Podmínění zdravotní způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) se zjišťuje přezkoumáním zdravotní způsobilosti.
(2)
Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení § 84 až 86.
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v rámci řízení o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(4)
Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který mu stanoví lhůtu náhradní.
(5)
Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(6)
Stanovená lhůta pro přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4 nesmí být kratší než 10 dní.
§ 97
Přezkoušení z odborné způsobilosti
(1)
Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94 odst. 1 písm. b) se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti. Přezkoušením z odborné způsobilosti se rovněž ověřuje trvání odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, jehož doklad o odborné způsobilosti je starší než 6 měsíců.
(2)
Přezkoušení z odborné způsobilosti se provádí podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v rámci řízení o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo zcela odbornou způsobilost.
(4)
Držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který mu stanoví lhůtu náhradní.
(5)
Nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoušení z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí přezkoušení z odborné způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(6)
Stanovená lhůta pro přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4 nesmí být kratší než 15 dní.
Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění
§ 98
(1)
Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.
(2)
Žádost o zrušení podmínění řidičského oprávnění podává držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění,
e)
podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno.
(4)
K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
posudek o zdravotní způsobilosti žadatele vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
(5)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(6)
Pro zjištění, zda pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.
§ 99
(1)
Pokud pominuly důvody pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. b), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění.
(2)
Žádost o zrušení omezení řidičského oprávnění podává držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.
(3)
Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti,
e)
skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(4)
K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
(5)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(6)
Pominutí důvodů pro omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4)
Vrácení řidičského oprávnění
§ 100
(1)
Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
(2)
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo řidičské oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti odňato, u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Pokud od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost.
(4)
Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti,
e)
skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(5)
K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní,
c)
doklad o odborné způsobilosti žadatele, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle odstavce 3.
(6)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 4, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(7)
Pro zjištění, zda zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.
(8)
Odborná způsobilost podle odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4)
(9)
Pokud se zjištěním podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel pouze s podmínkou nebo pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
§ 101
(1)
Pokud zcela nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b), rozhodne příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.
(2)
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba, které bylo řidičské oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti odňato, u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.
(3)
Žádost podle odstavce 2 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
e)
skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(4)
K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
(5)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(6)
Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.4)
(7)
Pokud se přezkoušením z odborné způsobilosti podle odstavce 6 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského oprávnění je pouze zčásti odborně způsobilý k řízení motorových vozidelmotorových vozidel, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.
§ 102
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a, o jeho vrácení po
a)
výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
b)
upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
c)
výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo po rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení,
d)
rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
e)
uplynutí doby závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
f)
rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán.
(2)
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
datum
1.
ukončení výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
2.
nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu nebo správního trestu,
3.
ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení,
4.
nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že došlo k osvědčení,
5.
nabytí právní moci rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
6.
ukončení doby trvání závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že zbytek tohoto závazku nebude vykonán,
e)
skupina vozidelvozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
doklad spočívající v
1.
rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od výkonu zbytku tohoto správního trestu,
2.
rozhodnutí, kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo trest, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno od výkonu zbytku tohoto trestu nebo od přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo
3.
rozhodnutí o neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebo rozhodnutí o tom, že zbytek závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonán, a v případě, že toto rozhodnutí nebylo vydáno, rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání,
c)
v případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny vozidelvozidel, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní.
(4)
Po podání žádosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a doklad totožnosti vrátí žadateli.
(5)
Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, trestu, v jehož rámci bylo žadateli uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo jímž bylo upuštěno od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel, uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. Pokud se rozsudek nebo rozhodnutí vztahuje ke skutku, za který byl žadateli zadržen řidičský průkaz, plyne tato doba ode dne zadržení řidičského průkazu. Žadatel, kterému byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel na dobu nejméně 18 měsíců, který se v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení návrhu na potrestání zavázal, že po dobu nejméně 18 měsíců nebude takovou činnost vykonávat, nebo kterému byl uložen správní trest zákazu činnosti za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d), musí prokázat též absolvování terapeutického programu podle § 102a. Prokázat absolvování terapeutického programu musí žadatel též v případě, bylo-li státním zástupcem nebo soudem uloženo jeho absolvování podle zvláštního právního předpisu.
(6)
Žadatel musí prokázat psychickou způsobilost, pokud žádá vrácení řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku
a)
soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
b)
správním orgánem uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
c)
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pro jehož účely se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(7)
Žadatel, kterému vznikla povinnost podle § 102f, je povinen prokázat, že absolvoval dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4); absolvování dopravně psychologického pohovoru neprokazuje, vznikla-li mu povinnost prokázat absolvování terapeutického programu.
§ 102a
Terapeutický program
(1)
Terapeutický program je program sociálního výcviku určený zejména pro osoby, které pozbyly řidičské oprávnění podle § 94a. Absolvování terapeutického programu je podmínkou vrácení řidičského oprávnění v případech uvedených v § 102 odst. 5. Absolvování terapeutického programu může dále nařídit státní zástupce nebo soud podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Organizaci terapeutických programů zajišťuje Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (dále jen „Metodické centrum“). Nadřízeným správním orgánem Metodického centra je ministerstvo.
(3)
Terapeutický program spočívá ve skupinové terapii vedené lektorem, jemuž byla udělena akreditace podle § 102c odst. 1. Obsahem terapeutického programu je rozbor témat zaměřených na riziková jednání v dopravě a jejich prevenci, práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích a pravidla provozu na pozemních komunikacích a jejich dodržování. Terapeutický program je rozdělen do 5 částí, z nichž každá trvá 4 hodiny. Další podrobnosti obsahu a provádění terapeutického programu a počet účastníků terapeutického programu stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Podmínkou účasti v terapeutickém programu je zaplacení úhrady, jejíž výši stanoví prováděcí právní předpis. Úhrada je příjmem Metodického centra.
(5)
Dokladem o absolvování terapeutického programu je certifikát, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.
§ 102b
Metodické centrum
(1)
Metodické centrum zajišťuje financování terapeutických programů. Za každý uskutečněný terapeutický program poskytuje lektorovi paušální částkou stanovenou náhradu nákladů zahrnující veškeré náklady spojené s uskutečněním terapeutického programu a odměnu lektora. Paušální částku náhrady nákladů a bližší podrobnosti jejího poskytování stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Metodické centrum
a)
uděluje a odnímá akreditaci lektorům,
b)
zajišťuje vstupní a průběžné vzdělávání lektorů,
c)
uděluje certifikát,
d)
provádí kontrolu uskutečňování terapeutických programů,
e)
zajišťuje metodické vedení terapeutických programů.
(3)
Metodické centrum zajišťuje dostupnost terapeutických programů.
(4)
Nemůže-li být terapeutický program dokončen v plánovaném termínu z důvodu překážky na straně lektora, na žádost některého z jeho účastníků určí Metodické centrum jiného lektora, který je povinen bez zbytečného odkladu dokončit tento terapeutický program. Při určení lektora zohlední Metodické centrum územní dostupnost terapeutického programu pro jeho účastníky a kapacitní možnosti lektora.
§ 102c
Lektor
(1)
Metodické centrum udělí akreditaci lektora fyzické osobě, která
a)
získala vysokoškolské vzdělání studiemstudiem v magisterském studijním programu,
b)
úspěšně absolvovala na vlastní náklady kvalifikační kurz pro lektory zakončený zkouškou a pořádaný Metodickým centrem nebo veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Metodickým centrem a
c)
doloží nejméně 3 roky terapeutické praxe nebo absolvování akreditovaného psychoterapeutického výcviku.
(2)
Podrobnosti o obsahu a provádění kvalifikačního kurzu pro lektory a zkoušky a požadavky na akreditovaný psychoterapeutický výcvik, jehož absolvováním lze prokázat splnění podmínky podle odstavce 1 písm. c), stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Lektor, jemuž byla udělena akreditace podle odstavce 1, je povinen se na vlastní náklady průběžně vzdělávat v kurzu pořádaném Metodickým centrem. Rozsah a obsah průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis. Lektor je povinen doložit k 31. lednu kalendářního roku absolvování povinného vzdělávání v předchozím kalendářním roce; to neplatí, byla-li mu v předchozím kalendářním roce udělena akreditace.
(4)
Metodické centrum odejme akreditaci lektorovi, který nesplní povinnost průběžného vzdělávání podle odstavce 3. O udělení akreditace lze opětovně požádat po absolvování průběžného vzdělávání.
(5)
Při vedení terapeutického programu je lektor povinen dodržovat metodiku terapeutického programu vydanou Metodickým centrem a zveřejněnou prostřednictvím informačního internetového portálu.
§ 102d
Informační internetový portál
(1)
Informační internetový portál je informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím je zajišťována organizace terapeutických programů. Správcem informačního internetového portálu je Metodické centrum. Součástí informačního internetového portálu je
a)
registr účastníků terapeutického programu (dále jen „registr účastníků“),
b)
seznam akreditovaných lektorů,
c)
databáze terapeutických programů,
d)
portál pro přihlašování do terapeutických programů.
(2)
Registr účastníků obsahuje strukturované údaje o účastnících terapeutického programu v rozsahu
a)
jméno a příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum narození,
d)
důvod účasti na terapeutickém programu,
e)
záznam o účasti na terapeutickém programu, včetně údaje o jeho absolvování,
f)
certifikát v elektronické podobě.
(3)
Seznam akreditovaných lektorů obsahuje jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a dále údaje o vstupním a průběžném vzdělávání lektora, seznam uskutečňovaných terapeutických programů a adresu jejich konání.
(4)
V databázi terapeutických programů se vedou údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech. Konání terapeutického programu vyhlašuje a prostřednictvím databáze terapeutických programů zveřejňuje lektor.
(5)
Osoba, která se hodlá účastnit terapeutického programu, se do terapeutického programu přihlašuje prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů. Neučiní-li tak, přihlásí ji lektor nejpozději před zahájením terapeutického programu prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů; za tím účelem lektor ověří totožnost této osoby.
(6)
Obsah informačního internetového portálu je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení a Probační a mediační službě,
b)
účastníkovi terapeutického programu v rozsahu údajů o něm vedených,
c)
lektorovi v rozsahu údajů o něm vedených a v rozsahu údajů vedených o účastnících jím vedeného terapeutického programu,
d)
veřejnosti v rozsahu databáze terapeutických programů.
(7)
Editorem údajů v registru účastníků podle odstavce 2 a v seznamu akreditovaných lektorů podle odstavce 3 je Metodické centrum. Údaje se v informačním internetovém portálu uchovávají po dobu 10 let. Editorem údajů v databázi terapeutických programů je lektor, který terapeutický program vyhlásil.
§ 102e
Kontrola uskutečňování terapeutických programů
(1)
Metodické centrum kontroluje činnost lektorů při uskutečňování terapeutických programů. Při kontrole zjišťuje zejména soulad uskutečňování terapeutického programu s údaji vyhlášenými v databázi terapeutických programů a dodržování požadavků kladených na rozsah, obsah a vedení terapeutického programu. Metodické centrum dále posuzuje, zda je terapeutický program veden odborně a odpovídá metodice terapeutických programů.
(2)
Zjistí-li Metodické centrum při kontrole nedostatky při uskutečňování terapeutického programu, uloží opatření ke zjednání nápravy, kterou je třeba provést bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Metodickým centrem.
(3)
Metodické centrum může odejmout akreditaci lektorovi, který nezjedná nápravu podle odstavce 2. O udělení akreditace lze opětovně požádat nejdříve po uplynutí 2 let od jejího odnětí.
(4)
Při kontrole činnosti lektorů při uskutečňování terapeutických programů postupuje Metodické centrum podle kontrolního řádu.
Povinnost absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů
§ 102f
(1)
ŘidičŘidič, který ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění spáchal přestupek nebo trestný čintrestný čin, za který mu bylo v registru řidičůřidičů zaznamenáno 6 bodů, je povinen absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4).
(2)
Dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) je dále povinna absolvovat osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, jež pozbyla podle § 94a v souvislosti s přestupkem nebo trestným činemtrestným činem, který spáchala ve lhůtě 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění. Dopravně psychologický pohovor neabsolvuje osoba, které vznikla povinnost absolvovat terapeutický program.
(3)
Po dobu pozbytí, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo zadržení řidičského průkazu se běh lhůty podle odstavce 1 nebo 2 staví.
(4)
K absolvování dopravně psychologického pohovoru nebo školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) přede dnem spáchání přestupku nebo trestného činutrestného činu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlíží.
§ 102g
(1)
Zaznamená-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů body za trestný čintrestný čin nebo přestupek podle § 102f odst. 1, vyzve řidičeřidiče k absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4) a k předložení potvrzení o jejich absolvování; to neplatí, není-li řidičřidič v okamžiku provedení záznamu bodů držitelem řidičského oprávnění.
(2)
Nepředloží-li řidičřidič potvrzení do 3 měsíců ode dne doručení výzvy podle odstavce 1, pozbývá uplynutím posledního dne této lhůty řidičské oprávnění a je povinen nejpozději v tento den odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz; o tom ho příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve výzvě poučí. Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle odstavce 2, o jeho vrácení, absolvoval-li žadatel dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4). Pokud ode dne pozbytí řidičského oprávnění uplynul více než 1 rok, je žadatel povinen prokázat odbornou, zdravotní a psychickou způsobilost.
§ 102h
(1)
Předmětem dopravně psychologického pohovoru je získání a prohloubení znalostí o nejčastějších příčinách dopravních nehod a jejich předcházení a o prevenci a řešení mimořádných situací v provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Dopravně psychologický pohovor provádí psycholog, který je držitelem akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření, v rozsahu 4 hodin.
(3)
Účastník dopravně psychologického pohovoru předloží psychologovi výpis svých údajů z registru řidičůřidičů, který není starší než 30 dní.
(4)
O absolvování dopravně psychologického pohovoru vydá psycholog potvrzení.
(5)
Psycholog vede evidenci o provedených dopravně psychologických pohovorech, ve které eviduje alespoň jméno, příjmení, adresu bydliště a datum narození účastníka dopravně psychologického pohovoru a datum a čas zahájení a ukončení dopravně psychologického pohovoru. Údaje o dopravně psychologickém pohovoru psycholog eviduje po dobu alespoň 5 let ode dne jeho provedení.
(6)
Obsah dopravně psychologického pohovoru, způsob jeho provádění, nejvyšší počet účastníků dopravně psychologického pohovoru a vzor potvrzení o jeho absolvování stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 2
Řidičský průkaz
§ 103
(1)
Řidičský průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
(2)
Řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky.
§ 104
Druhy řidičských průkazů
(1)
V České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále jen „řidičský průkaz“) a mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou (dále jen „mezinárodní řidičský průkaz“).
(2)
Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje
a)
řidičský průkaz,
b)
řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,
c)
řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „řidičský průkaz vydaný cizím státem“),
d)
mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem“),
e)
řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
jsou-li v době řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky platné.
(3)
Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území České republiky.
(4)
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel na území České republiky po dobu tří let ode dne vydání, mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel na území České republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor řidičského průkazu, mezinárodního řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím státem.
§ 105
Údaje zapisované do řidičského průkazu
(1)
Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
a)
jméno a příjmení držitele,
b)
datum a místo narození držitele,
c)
rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno,
d)
fotografii držitele,
e)
podpis držitele,
f)
skupiny vozidelvozidel, které je držitel oprávněn řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidelvozidel,
g)
datum vydání řidičského průkazu,
h)
datum platnosti řidičského průkazu,
i)
název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal,
j)
sérii a číslo řidičského průkazu,
k)
záznamy o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidičeřidiče.
(2)
Do řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského oprávnění zapsat označení absolventa vyšší odborné školy (dále jen „označení“), akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen „titul“) nebo vědeckou hodnost.32) Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká hodnost, kterou občan určí.
(3)
Řidičský průkaz obsahuje místo pro datový čip, do kterého se zapisují strojově čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky jako vydávajícího státu, jménu a příjmení držitele, čísle a sérii řidičského průkazu, skupinách vozidelvozidel, které je držitel oprávněn řídit, a o podmínění, omezení nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidičeřidiče.
(4)
Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců 1 a 2 v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa pro datový čip v řidičském průkazu.
Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu
§ 106
(1)
Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:
a)
jméno a příjmení držitele,
b)
datum a místo narození držitele,
c)
fotografii držitele,
d)
obecobec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
e)
skupiny vozidelvozidel, která je držitel oprávněn řídit,
f)
datum vydání mezinárodního řidičského průkazu,
g)
datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu,
h)
název, sídlo a otisk razítka úřadu, který mezinárodní řidičský průkaz vydal,
i)
sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu,
j)
sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní řidičský průkaz vydán,
k)
záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.
(2)
Do mezinárodního řidičského průkazu je možno na žádost držitele řidičského oprávnění zapsat označení, titul nebo vědeckou hodnost. Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se na jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká hodnost, kterou občan určí.
(3)
Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský průkaz vydán, nejdéle však na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), a na dobu jednoho roku ode dne vydání, jde-li o mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců 1 a 2.
§ 107
(1)
Byl-li držiteli mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem uložen soudem nebo příslušným správním úřadem trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo bylo-li mu pravomocným rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podmíněno nebo omezeno podle § 93 nebo odňato podle § 94 řidičské oprávnění, zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností tuto skutečnost do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem; obecní úřad obceobce s rozšířenou působností současně oznámí tuto skutečnost orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz vydal.
(2)
Obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností příslušným k provedení zápisu a oznámení podle odstavce 1 je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo v jehož územním obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel.
(3)
Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel a zápisu o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a formu a způsob oznámení podle odstavce 1.
§ 108
Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu
(1)
Změnu údajů, které jsou zaznamenávány v řidičském průkazu, je držitel řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu nový řidičský průkaz.
(3)
Podle ustanovení odstavců 1 a 2 se postupuje i v případě změny údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu.
Vydání řidičského průkazu
§ 109
(1)
Řidičský průkaz se vydá osobě, které bylo uděleno řidičské oprávnění.
(2)
Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění,
a)
kterému bylo rozšířeno řidičské oprávnění o další skupinu vozidelvozidel,
b)
kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel,
c)
kterému bylo zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo § 99,
d)
kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz je neplatný podle § 118,
e)
který žádá o výměnu řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu vydaného jiným než členským státem, který neodpovídá požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) ani Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) (dále jen „řidičský průkaz neodpovídající úmluvám“) za řidičský průkaz,
f)
který žádá o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů uvedených v řidičském průkazu podle § 108,
g)
který žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.
(3)
Řidičský průkaz vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost držitele řidičského oprávnění.
(4)
Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. b) je rozhodnutí, kterým bylo řidičské oprávnění podmíněno nebo omezeno.
(5)
Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99.
(6)
Podkladem pro vydání řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. b) až g) je žádost o vydání řidičského průkazu.
(7)
Žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavce 6 musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studiamísto studia,
c)
datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno.
(8)
K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být přiložen
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. d),
c)
řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, o jehož výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. e),
d)
řidičský průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. f),
e)
poškozený řidičský průkaz členského státu, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g),
f)
doklad prokazující obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání; dokladem prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména
1.
osvědčení o registraci podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
2.
výpis z katastru nemovitostínemovitostí potvrzující vlastnická práva k nemovitostinemovitosti,
3.
nájemní smlouva k nemovitostinemovitosti,
4.
potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání,
5.
výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku,
g)
čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel a jeho řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto, nebo že již uplynula doba, na kterou byl zákaz činnosti uložen, nebo doba pro opětovné udělení řidičského oprávnění, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. e) a g); bylo-li řidičské oprávnění žadateli jiným členským státem omezeno nebo podmíněno, uvede tuto skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.
(9)
Po podání žádosti o vydání řidičského průkazu příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně
a)
ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli,
b)
zaznamená z přiloženého řidičského průkazu, řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám údaje potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.
(10)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání řidičského průkazu.
§ 110
(1)
Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Jsou-li splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu, vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz nejpozději do 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského průkazu.
(3)
Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel po dobu
a)
5 let ode dne jeho vydání, pokud osvědčuje i řidičské oprávnění udělené pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
b)
10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech.
(4)
Výměna řidičského průkazu v případě uplynutí jeho platnosti se provádí bezplatně. Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání řidičského průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2, lze mu vydat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů.
(5)
Držitel řidičského oprávnění je povinen převzít řidičský průkaz osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost; plná moc musí být zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Držitel řidičského oprávnění je povinen při převzetí řidičského průkazu odevzdat řidičský průkaz, řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, jehož je držitelem, pokud jej neodevzdal dříve nebo pokud neohlásil jeho ztrátu, odcizení nebo zničení.
(6)
Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný řidičský průkaz, řidičský průkaz členského státu, řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám.
(7)
Držitel řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.
(8)
Prováděcí předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských průkazů při vydávání řidičských průkazů.
§ 110a
Karta řidiče
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů ode dne podání žádosti kartu řidičeřidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) žadateli, který
a)
má na území České republiky obvyklé bydliště,
b)
je držitelem řidičského oprávnění, s výjimkou řidičského oprávnění pro skupiny vozidelvozidel AM, A1, A2, A nebo B1 a
c)
není držitelem platné karty řidičeřidiče vydané Českou republikou, jiným členským státem nebo jiným smluvním státem Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49).
(2)
Nemá-li žadatel o vydání karty řidičeřidiče na území České republiky trvalý pobyt, přiloží k žádosti doklad prokazující obvyklé bydliště podle § 92 odst. 4 písm. d) nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání. Nebylo-li řidičské oprávnění podle odstavce 1 písm. b) uděleno žadateli Českou republikou, přiloží k žádosti řidičský průkaz. Bylo-li řidičské oprávnění uděleno žadateli Českou republikou, ověří se splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) v registru řidičůřidičů.
(3)
Pokud žadatel o vydání karty řidičeřidiče současně žádá u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností kartu řidičeřidiče současně s řidičským průkazem ve lhůtě pro vydání karty řidičeřidiče, jsou-li pro to splněny podmínky.
(4)
Kartu řidičeřidiče je žadatel povinen převzít osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost; plná moc musí být zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(5)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) kartu řidičeřidiče v případě poškození, ztráty, odcizení nebo uplynutí doby platnosti karty řidičeřidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidičeřidiče na území České republiky, pokud
a)
jsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) a
b)
byla karta řidičeřidiče odevzdána příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o vydání karty řidičeřidiče v případě poškození karty řidičeřidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidičeřidiče na území České republiky.
(6)
Žádost o vydání karty řidičeřidiče z důvodu uplynutí doby platnosti karty řidičeřidiče lze podat nejdříve 2 měsíce před koncem doby její platnosti.
(7)
Držitel karty řidičeřidiče je povinen oznámit do 5 pracovních dnů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že došlo ke změně údajů na ní uvedených, a kartu řidičeřidiče odevzdat do 2 měsíců ode dne podání tohoto oznámení.
(8)
Údaje o vydání karty řidičeřidiče a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu.
§ 111
Vydání mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění na základě jeho žádosti.
(2)
S žádostí o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel řidičského oprávnění předložit
a)
platný doklad totožnosti žadatele,
b)
platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele vydaný cizím státem,
c)
jednu fotografii, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o občanských průkazech.
(3)
Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce 2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího řidičské oprávnění k řízení motorových vozidelmotorových vozidel v rozsahu jeho řidičského oprávnění.
(4)
Mezinárodní řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Jsou-li splněny podmínky pro vydání mezinárodního řidičského průkazu, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá mezinárodní řidičský průkaz bezodkladně po podání žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu.
(6)
Žadatel o vydání mezinárodního řidičského průkazu je povinen převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(7)
Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
(8)
Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v mezinárodním řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.
(9)
Prováděcí právní předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy mezinárodních řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských průkazů.
§ 113
Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, omezeno nebo odňato nebo pozastaveno podle § 95 nebo podle exekučního řádu, je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo kdy mu byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz.
(2)
Neplatný řidičský průkaz je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(3)
V případě vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel nebo vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 2 je držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz zároveň s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidelvozidel podle § 93 odst. 3 nebo s oznámením o vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 3.
(4)
Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba, která pozůstalost zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného odkladu řidičský průkaz zemřelého obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa posledního obvyklého bydliště zemřelého.
(5)
Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu musí být uvedeno
a)
jméno a příjmení držitele řidičského průkazu,
b)
obecobec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,
c)
datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu,
d)
série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu,
e)
datum odevzdání řidičského průkazu.
(6)
Odstavce 1 až 5 platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského průkazu nebo pro odevzdání Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.
(7)
Prováděcí právní předpis upraví postup obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, nakládání s odevzdanými řidičskými průkazy a mezinárodními řidičskými průkazy a stanoví vzor dokladu o odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.
§ 114
Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101, 102 nebo 123d, nebo bylo-li zrušeno nebo pozbylo-li účinnosti pozastavení řidičského oprávnění podle § 95 nebo zanikl-li účinek exekučního příkazuexekučního příkazu v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz odevzdaný podle § 113 odst. 1 nebo podle § 123c bezodkladně poté, co rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění nebo zrušení pozastavení řidičského oprávnění nabylo právní moci, po doručení oznámení o zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu nebo o skončení exekuceexekuce pozastavením řidičského oprávnění nebo poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti. Řidičský průkaz se nevrací, je-li neplatný.
(2)
Odstavec 1 platí i pro vrácení mezinárodního řidičského průkazu.
§ 115
Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Zároveň s ohlášením podle odstavce 1 je držitel řidičského oprávnění povinen předložit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností platný doklad totožnosti a odevzdat řidičský průkaz, jde-li o ohlášení jeho poškození.
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá držiteli řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu. V potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu musí být uvedeno
a)
jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,
b)
obecobec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České republiky,
c)
datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění, pokud mu bylo přiděleno,
d)
skupiny vozidelvozidel, které je držitel řidičského oprávnění oprávněn řídit, a datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin vozidelvozidel,
e)
datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
f)
datum vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v případě uvedeném v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.
(5)
Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu platí 30 dní ode dne jeho vydání, po tuto dobu nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz.
(6)
Odstavce 1 a 2 platí i pro ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení mezinárodního řidičského průkazu.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.
§ 116
Výměna řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem
(1)
Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz členského státu. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu členského státu nebo o pravdivosti údajů uvedených v čestném prohlášení podle § 109 odst. 8 písm. h), ověří si u příslušného úřadu členského státu, který řidičský průkaz členského státu vydal, platnost tohoto řidičského průkazu a zda žadateli nebylo řidičské oprávnění pozastaveno nebo odejmuto.
(2)
Držitel platného řidičského průkazu členského státu, který má na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený. Žadatel o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz členského státu ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený poskytne příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ověří poskytnuté údaje u příslušného úřadu členského státu, který tento řidičský průkaz členského státu vydal, a oznámí mu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského průkazu.
(3)
Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky33), je povinen požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České republiky, jde-li o občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok33), jde-li o cizince.
(4)
Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud skupiny vozidelvozidel uvedené v řidičském průkazu neodpovídajícím úmluvám nebo v mezinárodním řidičském průkazu vydaném cizím státem, jehož držitelem je žadatel, odpovídají skupinám vozidelvozidel podle tohoto zákona a žadatel se úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) a prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do příslušné skupiny a posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, které nesmějí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní, a popřípadě mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož je držitelem.
(5)
Má-li držitel řidičského průkazu neodpovídajícího úmluvám, který byl vydán státem, jenž na základě vzájemnosti uznává řidičské průkazy, na území České republiky obvyklé bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za tento řidičský průkaz. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidičský průkaz vydá, pokud žadatel prokázal zdravotní způsobilost; k žádosti žadatel přiloží posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní. Seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidelvozidel, které odpovídají skupinám vozidelvozidel podle tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 zapíše příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do řidičského průkazu řidičské oprávnění pro skupiny vozidelvozidel, které jsou shodné se skupinami vozidelvozidel uvedenými ve vyměňovaném řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu nebo těmto skupinám odpovídají. Má-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu vyměňovaného podle odstavců 3 až 5, ověří si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský průkaz vydal. Pro vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 až 5 se použije § 109 odst. 7 až 9 a § 110 obdobně.
(7)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí vyměňovaný řidičský průkaz státu, který jej vydal. Na žádost držitele podle odstavce 3, 4 nebo 5 příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uschová vyměňovaný řidičský průkaz do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz.
(8)
Povinnost výměny řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 3, 4 nebo 5 se nevztahuje na člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva. Řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz neodpovídající úmluvám, jehož držitelem je pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz.
§ 117
Žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 111, § 114 až 116, § 123b odst. 7, § 123d a 123e může podat žadatel nebo držitel řidičského oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo oznámení v listinné podobě úředně ověřen. Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského oprávnění nepřikládá.
§ 118
Neplatnost řidičských průkazů
(1)
Řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz je neplatný, jestliže
a)
uplynula doba jeho platnosti,
b)
údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy,
d)
je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné,
e)
byla ohlášena jeho ztráta, odcizení, poškození nebo zničení.
(2)
Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitel má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než 1 rok, neopravňuje k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele řidičského průkazu vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116 odst. 8.
Díl 3
Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu
§ 118a
Zabránění v jízdě
(1)
Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidlavozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidlavozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže
a)
jeho řidičřidič
1.
je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby,
2.
ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),
3.
je podezřelý, že řídil motorové vozidlomotorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
4.
se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
5.
se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
6.
řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel, nebo
7.
řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo
b)
provoz vozidlavozidla nesplňuje podmínku pojištění odpovědnosti podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidlavozidla, jde-li o vozidlovozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění.
(2)
Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlumotorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže,
a)
je důvodné podezření, že vozidlovozidlo bylo odcizeno,
b)
vozidlovozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) z důvodu nebezpečné závady2),
c)
řidičřidič odmítl podrobit vozidlovozidlo technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, nebo
d)
je důvodné podezření, že vozidlovozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.
(3)
Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidluvozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidlavozidla nebo odtažením vozidlavozidla, jestliže učitel autoškoly
a)
požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b)
se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
c)
se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.
(4)
Strážník obecní policiepolicie je povinen v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 přivolat policiipolicii a řidičřidič je povinen setrvat na místě do příchodu policiepolicie.
(5)
Policista zajistí zabránění v jízdě vozidlavozidla na náklady řidičeřidiče nebo provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla.
(6)
Policie zajistí uvolnění vozidlavozidla, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidlavozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidičeřidiče, může s vozidlemvozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidičřidič. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. c), policie uvolní vozidlovozidlo nejpozději po 48 hodinách. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní vozidlovozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v jízdě.
(7)
Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlovozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.
(8)
Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Zadržení řidičského průkazu
§ 118b
(1)
Policista může zadržet řidičský průkaz, je-li řidič podezřelý z přestupku nebo trestného činutrestného činu spáchaného tím, že
a)
řídil vozidlovozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b)
se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidlavozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
c)
řídil motorové vozidlomotorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel,
d)
při řízení vozidlavozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 50 km.h-1 a více, nebo
e)
způsobil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby.
(2)
Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlomotorové vozidlo.
(3)
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.
(4)
Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu. U řidičeřidiče, který nemá na území České republiky pobyt, zašle policie zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku, který jej neprodleně zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal. Zadržení řidičského průkazu oznámí policie bez zbytečného odkladu rovněž obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidičiřidiči v registru řidičůřidičů, který o tom provede v registru řidičůřidičů záznam.
(5)
Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby, policiepolicie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení řidičského průkazu.
(6)
Je-li dán důvod pro zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1 a řidič jej policistovi nepředložil, může policista tento řidičský průkaz prohlásit za zadržený. Odstavce 2 až 5 se použijí obdobně s tím, že řidičský průkaz se k oznámení nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne jeho prohlášení za zadržený odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku.
(7)
Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 118c
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa spáchání skutku do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b učiní úkon k zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činutrestném činu; tímto úkonem může být vydání rozhodnutí. Jde-li o podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řízení podle věty první nezahájí nebo zastaví, pokud by zadržení řidičského průkazu bylo nepřiměřené vzhledem k okolnostem, za nichž byl zadržen podle § 118b.
(2)
Rozhodl-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidičiřidiči v registru řidičůřidičů a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže
a)
řízení podle odstavce 1 nebylo zahájeno nebo bylo zastaveno,
b)
v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo
c)
nebylo pravomocně skončeno řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, a ode dne zadržení řidičského průkazu uplynula doba, na kterou
1.
byl rozhodnutím vydaným v prvním stupni řízení o tomto skutku uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo
2.
lze uložit trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel za tento skutek.
(4)
Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, pokud byl tento správní trest nebo trest řidičiřidiči uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.
HLAVA IV
REGISTR ŘIDIČŮ
§ 119
(1)
Evidence údajů o řidičíchřidičích je vedena v registru řidičůřidičů, který je informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Registr řidičůřidičů je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a)
(2)
Registr řidičůřidičů obsahuje
a)
osobní údaje o řidičiřidiči motorového vozidlamotorového vozidla uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu, včetně digitalizované fotografie a digitalizovaného podpisu řidičeřidiče,
b)
evidenci vydaných řidičských průkazů,
c)
evidenci skupin vozidelvozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,
d)
evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,
e)
evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu,
f)
evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
g)
evidenci spáchaných přestupků podle tohoto zákona,
h)
záznamy o počtu bodů dosažených řidičemřidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů,
i)
údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel a jejich navrácení,
j)
údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených soudem za spáchané trestné činytrestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení se řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených v trestním řízenítrestním řízení a údaje o závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
k)
evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,
l)
evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
m)
evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné,
n)
údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění,
o)
údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidičeřidiče, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,
p)
evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidičeřidiče podle zvláštního právního předpisu4),
q)
evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle zvláštního právního předpisu4),
r)
záznamy o účasti na pravidelném školení řidičůřidičů,
s)
údaje o exekučním příkazuexekučním příkazu v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění doručeném správci registru řidičůřidičů,
t)
záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních,
u)
údaje o zadržení řidičského průkazu a
v)
údaje o mentorovi v rozsahu údajů, které jsou uvedeny v jeho řidičském průkazu.
§ 120
(1)
V případě řidičeřidiče, který je držitelem řidičského průkazu, který nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než jeden rok, vede registr řidičůřidičů obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl poprvé spáchán skutek, na základě kterého byl řidičřidič zařazen do registru řidičůřidičů.
(2)
Záznamy o spáchaných přestupcíchpřestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, záznamy o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti a záznamy o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených soudem nebo správním orgánem se do registru řidičůřidičů zapisují až po nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená v předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu občana.
§ 121
Výdej dat z registru řidičů
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je oprávněn poskytnout údaje z registru řidičůřidičů na základě písemné žádosti pouze
a)
orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,
b)
soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,
c)
orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidičiřidiči, který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,
d)
orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení,
e)
obcímobcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,
f)
fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené; podávají-li žádost prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování54) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele,
g)
jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného příslušným orgánem.
(2)
Výpis údajů z registru řidičůřidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.35)
§ 122
Centrální registr řidičů
(1)
Evidence údajů o řidičíchřidičích, shromažďovaných z registru řidičůřidičů, je vedena v centrálním registru řidičůřidičů (dále jen „centrální registr“), který je informačním systémem, jehož správcem je ministerstvo. Centrální registr je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a)
(2)
Ministerstvo v centrálním registru zpracovává údaje předávané obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností z registru řidičůřidičů způsobem stanoveným zvláštním zákonem.35a)
(3)
Ministerstvo poskytuje údaje z centrálního registrucentrálního registru na základě písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121.
(4)
Z centrálního registrucentrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údajeosobní údaje řidičeřidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla.
(5)
Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, policie, Vojenská policie, obecní policie, soudy, státní zastupitelství a Bezpečnostní informační služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registrucentrálního registru řidičůřidičů.
(6)
Výpis z údajů z centrálního registrucentrálního registru se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.35)
(7)
Z centrálního registrucentrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy35b).
§ 122b
Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob zpracování údajů v registru řidičůřidičů a v centrálním registrucentrálním registru a způsob předávání údajů z registru řidičůřidičů do centrálního registrucentrálního registru.
§ 122c
Informační systém digitálního tachografu
(1)
Informační systém digitálního tachografu je informačním systémem veřejné správy35b), jehož správcem je ministerstvo.
(2)
Informační systém digitálního tachografu obsahuje údaje o vydaných a odevzdaných kartách řidičeřidiče, kartách podniku21), kartách dílny2) a kontrolních kartách21), kterými jsou
a)
jméno a příjmení, obchodní firma nebo název držitele karty nebo jiné osoby uvedené na kartě a adresa pobytu nebo sídla držitele karty,
b)
datum a místo narození a digitalizovaná fotografie držitele karty, číslo jeho řidičského průkazu a údaj o správním orgánu a státu, který jej vydal, jde-li o kartu řidičeřidiče,
c)
údaje o platnosti a stavu karty a úředních postupech s kartou souvisejících,
d)
číslo karty,
e)
označení správního orgánu, který kartu vydal,
f)
digitalizovaný podpis držitele karty, jde-li o kartu řidičeřidiče.
(3)
Ministerstvo zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v informačním systému digitálního tachografu obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, krajským úřadům, policii, orgánům celní správy a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
(4)
Údaje se v informačním systému digitálního tachografu vedou za účelem výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidičeřidiče, karty podniku, karty dílny nebo kontrolní karty po dobu 10 let ode dne konce platnosti karty.
(5)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
a)
výdej údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích z informačního systému digitálního tachografu příslušnému orgánu jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) na základě jeho požadavku a
b)
předání požadavku obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, policie nebo celního úřadu na poskytnutí údajů o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích z příslušného registru jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidelvozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) příslušnému orgánu tohoto státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, policii nebo celnímu úřadu.
(6)
Údaje o kartách řidičeřidiče a jejich držitelích lze podle odstavce 5 požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidičeřidiče.
§ 122d
(1)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o řidičíchřidičích, řidičských oprávněních, řidičských průkazech a profesní způsobilosti řidičůřidičů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
a)
výdej údajů podle § 119 odst. 2 písm. a), b), c), e), f), i), j), k), m), n), o), p), r) nebo s) z centrálního registru příslušnému orgánu jiného členského státu na základě jeho požadavku a
b)
předání požadavku obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo policie na poskytnutí údajů podle písmene a) z příslušného registru jiného členského státu příslušnému orgánu tohoto členského státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo policii.
(2)
Údaje o řidičíchřidičích, řidičských oprávněních, řidičských průkazech nebo profesní způsobilosti řidičůřidičů lze požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a vedení správních řízení týkajících se řidičského oprávnění, řidičského průkazu nebo profesní způsobilosti řidičeřidiče.
§ 123
Evidence dopravních nehod
(1)
Evidenci dopravních nehod vede policiepolicie.
(2)
Evidence dopravních nehod obsahuje
a)
údaje o účastnících dopravní nehody,
b)
údaje o vozidlechvozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,
c)
údaje o místu a době dopravní nehody,
d)
údaje o příčinách dopravní nehody.
(3)
Pro výdej údajů z evidence dopravních nehod platí obdobně ustanovení § 121.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod.
HLAVA V
BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM
§ 123a
Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, nebo trestných činůtrestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla nebo že se řidičřidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.
Započítávání bodů
§ 123b
(1)
Řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
(2)
Záznam v registru řidičůřidičů provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čintrestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno
a)
oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě,
b)
rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo
c)
rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čintrestný čin,
d)
rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.
(3)
Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručí
a)
policie, obecní policie nebo Vojenská policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2 písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty příkazem na místě,
b)
orgán, který uložil správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b), a to do
1.
5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2.
5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,
c)
soud nebo státní zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do
1.
5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo
2.
5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.
(4)
Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se považují za doručená dnem, kdy je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností obdrží. Není-li rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci, považuje se za nedoručené. Místo rozhodnutí lze doručit oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno. Neobsahuje-li oznámení podle věty třetí údaje potřebné k provedení záznamu do registru řidičůřidičů, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požádá o doručení rozhodnutí.
(5)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá na žádost řidičeřidiče výpis z registru řidičůřidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.
(6)
Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidičeřidiče ověřený výstup z registru řidičůřidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního právního předpisu35g).
(7)
Na žádost řidičeřidiče podanou u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se řidičiřidiči zasílají informace o každé změně v jeho bodovém hodnocení. Žádost lze podat rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného ministerstvem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci53).
(8)
Jde-li o řidičeřidiče, který je příslušníkem zpravodajské služby, odstavce 1 až 4 se nepoužijí.
(9)
Způsob zasílání informací o každé změně v bodovém hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 123c
(1)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zaznamenává řidičemřidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.
(2)
Dopustil-li se řidičřidič více přestupkůpřestupků nebo trestných činůtrestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení a projednaných ve společném řízení, zaznamená příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidičřidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidičiřidiči a vyzve jej k odevzdání řidičřidičského průkazu a mezinárodního řidičřidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Dosáhl-li řidič celkového počtu 12 bodů provedením záznamu bodů za skutek, pro který pozbyl řidičské oprávnění podle § 94a, považuje se za den pozbytí řidičského oprávnění den, kdy došlo k pozbytí řidičského oprávnění podle § 94a.
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidičřidič, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidičiřidiči a ministerstvu.
(5)
ŘidičŘidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.
(6)
Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5.
(7)
Dosáhne-li řidičřidič, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných příslušným obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, tuto skutečnost orgánu, který řidičský průkaz vydal.
(8)
Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činutrestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě řidičřidič dosáhl celkového počtu 12 bodů.
(9)
Ke dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7 zaznamená příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů odečtení všech dosažených bodů. K bodům za jednání zařazené do bodového hodnocení, kterým byl přede dnem pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7 spáchán přestupek nebo trestný čintrestný čin, zaznamenaným do registru řidičůřidičů po dni pozbytí řidičského oprávnění podle odstavce 3 nebo práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla podle odstavce 7, se nepřihlíží; k bodům zaznamenaným v případě podle odstavce 3 věty poslední se však přihlíží.
(10)
Pokud není řidičřidič, který dosáhl celkového počtu 12 bodů, držitelem řidičřidičského oprávnění, zaznamená ke dni provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v registru řidičůřidičů odečtení všech dosažených bodů.
§ 123d
Vrácení řidičského oprávnění
(1)
ŘidičŘidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.
(2)
Byl-li řidičiřidiči za přestupek nebo trestný čintrestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, je řidičřidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle odstavce 1.
(3)
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel úspěšně podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) a dále prokázání zdravotní a psychické způsobilosti. Vznikla-li žadateli povinnost podle § 102f, je podmínkou vrácení řidičského oprávnění rovněž prokázání absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičůřidičů podle zvláštního právního předpisu4). Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101.
(4)
Řidičské oprávnění nelze vrátit osobě, která v období předcházejícího 1 roku dosáhla počtu 12 bodů v bodovém hodnocení.
§ 123e
Odečítání bodů
(1)
ŘidičiŘidiči, kterému nebyl ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičůřidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku nebo trest za trestný čintrestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
a)
po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů,
b)
po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),
c)
po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body.
K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností záznam v registru řidičůřidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidičiřidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidičiřidiči nárok na odečtení bodů.
(2)
ŘidičiŘidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o
a)
přestupkupřestupku nebo trestném činutrestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí, nebo
b)
podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízenítrestním řízení, ve kterém se pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidičeřidiče pro trestný čintrestný čin, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení.
(3)
Po dobu výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, nebo po dobu výkonu závazku zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičůřidičů o odečtení 4 bodů z dosaženého počtu bodů řidičiřidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a
a)
doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu4), které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a
b)
neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičůřidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.
(5)
Příslušný úřad obceobce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obceobce s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidičiřidiči na základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok.
§ 123f
(1)
Nesouhlasí-li řidičřidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičůřidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
(2)
Shledá-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností námitky důvodnými, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičůřidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidičeřidiče.
(3)
Shledá-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností námitky řidičeřidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení.
(4)
Podá-li řidičřidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.
HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA
§ 124
Působnost
(1)
Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.
(2)
Ministerstvo
a)
povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 nebo 6,
b)
stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnicidálnici a užití zařízení pro provozní informace na dálnicidálnici,
c)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona,
d)
vede centrální registr řidičůřidičů a informační systém digitálního tachografu,
e)
zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem,
f)
zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností i distribuci karet řidičeřidiče,
g)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
h)
na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění.
(3)
Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor České republiky povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti.
(4)
Krajský úřad
a)
povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,
b)
stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy; místně příslušný je krajský úřad, v jehož územním obvodu se silnice I. třídy nachází,
c)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidelvozidel podle § 79 odst. 1 písm. j),
b)
uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,
c)
nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění,
d)
nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění,
e)
vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy,
f)
vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané cizím státem a řidičské průkazy neodpovídající úmluvám podle § 116,
g)
zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal,
h)
vede registr řidičůřidičů a vydává data z registru řidičůřidičů,
i)
vydává karty řidičeřidiče a přijímá odevzdané karty řidičeřidiče,
j)
vydává speciální označení vozidelvozidel podle § 67,
k)
projednává přestupky podle tohoto zákona a vede řízení o zadržení řidičského průkazu,
l)
provádí v registru řidičůřidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidičiřidiči v bodovém hodnocení a o odečtu bodů,
m)
projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičemřidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení,
n)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
o)
informuje orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání,
1.
o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který se zavázal zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání,
2.
o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se zavázala zdržet se řízení motorových vozidelmotorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, která byla podána v průběhu výkonu tohoto závazku; zároveň obecní úřad obceobce s rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností stanoví místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. Místně příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se pozemní komunikace nachází.
(7)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je příslušný k
a)
vedení řízení o
1.
udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění,
2.
vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,
3.
výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem,
b)
přijetí vzdání se řidičského oprávnění podle § 93 odst. 2 písm. c) nebo § 94 odst. 2, přijetí oznámení změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k dalším souvisejícím úkonům,
c)
poskytnutí údajů z registru řidičůřidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičůřidičů o záznamech bodového hodnocení řidičeřidiče,
d)
vydání karty řidičeřidiče a přijetí odevzdané karty řidičeřidiče a
e)
zápisu mentora do registru řidičůřidičů a zrušení tohoto zápisu na žádost sedmnáctiletého řidičesedmnáctiletého řidiče.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vedl řízení nebo provedl úkon podle odstavce 7, zapíše související údaje do registru řidičůřidičů.
(9)
K činnostem uvedeným v hlavě III, IV a V tohoto zákona, které vykonává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, s výjimkou činností uvedených v odstavci 7 nebo 8, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění, žadatele o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby bez obvyklého bydliště na území České republiky, místo studiamísto studia. Ke zrušení zápisu mentora podle § 83a odst. 6 písm. b) je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště mentora; nemá-li mentor na území České republiky obvyklé bydliště, příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl první záznam údajů o této osobě v registru řidičůřidičů.
(10)
Ministerstvo vnitra spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(11)
Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že
a)
kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení,
b)
objasňuje dopravní nehody,
c)
vede evidenci dopravních nehod,
d)
projednává příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
e)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
(12)
Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou policisté oprávněni zejména
a)
dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,
b)
zastavovat vozidlavozidla,
c)
zabránit v jízdě řidičiřidiči podle § 118a,
d)
zadržet řidičský průkaz podle § 118b,
e)
zakázat řidičiřidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,
f)
vyzvat řidičeřidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
g)
vyzvat řidičeřidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
h)
vyzvat řidičeřidiče motorového vozidlamotorového vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidlavozidla,
i)
vyzvat řidičeřidiče vozidlavozidla, aby podrobil vozidlovozidlo technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy, kontrole poměru hmotností vozidelvozidel v jízdní soupravějízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole dodržení podmínek spojitelnosti vozidelvozidel v jízdní soupravujízdní soupravu,
j)
rozhodnout o odstranění vozidlavozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci, postupem dle § 45 odst. 4, nebo vozidlavozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti,
k)
použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidlavozidla podle zvláštního právního předpisu13),
l)
vybírat kauce podle § 124a,
m)
zadržet osvědčení o registraci vozidlavozidla podle § 6b,
n)
zajistit vozidlovozidlo nebo tabulky registrační značky vozidlavozidla podle § 124c.
(13)
Příkazem na místě může obecní policie projednat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 až 14 a § 125c odst. 1 písm. g). Příkazem na místě může obecní policie dále projednat přestupek podle tohoto zákona spáchaný
a)
porušením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích,
b)
nedovoleným zastavením nebo stáním vozidlavozidla na pozemní komunikaci,
c)
užitím vyhrazeného jízdního pruhujízdního pruhu v rozporu s § 14 odst. 1 nebo nesplněním povinností stanovených v § 14 odst. 2,
d)
porušením pravidel pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu nemotorových vozidelnemotorových vozidel, jízdu na zvířatech, vedení a hnaní zvířat nebo užívání osobního přepravníku,
e)
porušením povinnosti přepravované osoby, která se může aktivně podílet na jízdě vozidlavozidla, během jízdy nebo bezprostředně před jejím zahájením nepožít alkoholický nápoj nebo neužít jinou návykovou látku nebo nezahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo
f)
porušením pravidel pro provoz v obytné, pěší, cyklistické nebo sdílené zóně.
(14)
Příkazem na místě může Vojenská policie projednat přestupek podle tohoto zákona, jde-li o osobu provádějící výcvik řidičůřidičů vozidelvozidel ozbrojených sil nebo osobu, vůči které provádí úkony podle § 9 zákona o Vojenské policii, s výjimkou vojáků v činné službě.
§ 124a
Vybírání kauce
(1)
Policista je při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích oprávněn vybrat kauci v rozmezí od 3 500 Kč do 50 000 Kč od řidičeřidiče, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku podle tohoto zákona, je-li důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupkupřestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
(2)
Výše kauce nesmí překročit nejvyšší výměru pokuty, kterou lze za daný přestupekpřestupek uložit.
(3)
Při výběru kauce policista poučí řidičeřidiče o účelu vybrání kauce a podmínkách jejího vrácení a vystaví ve 3 vyhotoveních písemné potvrzení o vybrání kauce, ve kterém musí být uveden důvod vybrání kauce, její výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku.
(4)
Policista ponechá 1 vyhotovení potvrzení o vybrání kauce pro evidenční účely policie, 1 vyhotovení předá řidičiřidiči a 1 vyhotovení předá spolu s kaucí nejpozději následující pracovní den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku.
(5)
Kauci nelze vybrat od osoby
a)
požívající imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva,
b)
jejíž jednání mající znaky přestupkupřestupku se neprojednává podle zákona o přestupcích,
c)
podezřelé ze spáchání přestupkupřestupku, nedosahuje-li nejvyšší výměra pokuty za tento přestupekpřestupek alespoň 5 000 Kč.
§ 124b
Vrácení, započtení a propadnutí kauce
(1)
Kauce se vrátí v plné výši, nebyl-li řidičřidič v řízení o přestupkupřestupku shledán vinným z jeho spáchání.
(2)
Je-li v řízení o přestupkupřestupku uložena řidičiřidiči pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se řidičiřidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení.
(3)
Kauce propadne, jestliže nelze
a)
řízení ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupkupřestupku je nedosažitelný nebo nečinný, nebo
b)
rozhodnutí ve věci, kterým byl řidičřidič shledán vinným, nelze doručit z důvodů uvedených v písmeni a).
(4)
Vrací-li se kauce nebo její část, vyzve správní orgán bez zbytečného odkladu řidičeřidiče k vyzvednutí kauce nebo její části nebo ke sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její část vrátit. Výzva se doručuje do vlastních rukou. Kauce nebo její část propadá, nevyzvedne-li si ji řidičřidič do 1 roku ode dne doručení výzvy nebo nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu. Nepodaří-li se výzvu doručit, kauce nebo její část propadá, nevyzvedne-li si ji řidičřidič do 2 let ode dne odeslání výzvy nebo nesdělí-li v této lhůtě potřebné údaje o bankovním účtu.
(5)
Propadlá kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupkupřestupku.
§ 124c
Zajištění vozidla a zadržení tabulek registrační značky
(1)
Je-li policista oprávněn vybrat kauci a řidičřidič kauci na výzvu nesloží, přikáže policista řidičiřidiči jízdu na nejbližší místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidlavozidla a
a)
zajistí vozidlovozidlo použitím technického prostředku nebo jeho odtažením, nebo
b)
zakáže pokračovat v jízdě a zadrží tabulky registrační značky vozidlavozidla; pokud je řidičřidič vozidlavozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme.
(2)
Škody způsobené v souvislosti se zajištěním vozidlavozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidlavozidla, zejména škody způsobené omezením užívání vozidlavozidla a náklady spojené s jízdou vozidlavozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidlavozidla, jdou k tíži řidičeřidiče. Odpovědnost řidičeřidiče nebo provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla za vozidlovozidlo, náklad a přepravované osoby není zajištěním vozidlavozidla nebo zadržením tabulek registrační značky vozidlavozidla dotčena.
(3)
Při postupu podle odstavce 1 poučí policista řidičeřidiče o podmínkách uvolnění vozidlavozidla nebo vrácení tabulek registrační značky vozidlavozidla a vystaví ve 3 vyhotoveních potvrzení o zajištění vozidlavozidla nebo zadržení tabulek registrační značky vozidlavozidla. V potvrzení uvede důvod zajištění nebo zadržení, důvod uložení kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. Pro nakládání s potvrzením se § 124a odst. 4 použije obdobně.
(4)
V případě zajištění vozidlavozidla nebo zadržení tabulek registrační značky vozidlavozidla lze kauci složit u policie nebo u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku. Orgán, který kauci vybral, o tom vydá řidičiřidiči písemné potvrzení; na obsah potvrzení se § 124a odst. 3 použije obdobně. Policie předá složenou kauci nejpozději následující pracovní den správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. O složení kauce u správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku tento správní orgán bezodkladně informuje policii.
(5)
Policie neprodleně vrátí zadržené tabulky registrační značky vozidlavozidla nebo uvolní zajištěné vozidlovozidlo řidičiřidiči nebo jeho provozovateli, jestliže
a)
byla složena kauce,
b)
řidičřidič nebyl v řízení o přestupkupřestupku shledán vinným z jeho spáchání,
c)
byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené v řízení o přestupkupřestupku, nebo
d)
zanikla odpovědnost za přestupekpřestupek.
(6)
Nevrátila-li policie zadržené tabulky registrační značky vozidlavozidla do 3 let ode dne jejich zadržení, řidičiřidiči nebo provozovateli vozidlaprovozovateli vozidla se tyto tabulky již nevrací a policie je předá správnímu orgánu příslušnému k vedení registru vozidelvozidel nebo cizímu státu, který je vydal.
(7)
O zadržení nebo vrácení tabulek registrační značky vozidlavozidla zapsaného v registru silničních vozidelvozidel informuje policie ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 125b
Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor
(1)
Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (dále jen „státní dozor“) nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu (dále jen „výkon působností“) vykonávají krajské úřady38a) a ministerstvo.
(2)
Ministerstvo vykonává vrchní státní odborný dozor nad výkonem působností obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajskými úřady.
(3)
Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
Přestupky
§ 125c
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích
a)
řídí vozidlovozidlo,
1.
na němž není v rozporu s § 5 odst. 2 písm. k) umístěna tabulka registrační značky nebo je umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidluvozidlu přidělena,
2.
jehož tabulka registrační značky je v rozporu s § 5 odst. 2 písm. l) zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost,
3.
které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) z důvodu nebezpečné závady2), nebo
4.
jehož osvědčení o registraci vozidlavozidla bylo zadrženo nebo prohlášeno za zadržené podle § 6b a nebyl vydán protokol o technické prohlídce podle § 6c odst. 1,
b)
v rozporu s § 6a odst. 2 při technické silniční kontrole nezajede k zařízení pro provedení kontroly technického stavu nebo se neřídí pokyny osoby obsluhující toto zařízení,
c)
v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlovozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
d)
se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidlavozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
e)
řídí motorové vozidlomotorové vozidlo a
1.
v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel,
2.
řidičský průkaz jí byl zadržen podle § 118b odst. 1 nebo byl prohlášen za zadržený podle § 118b odst. 6,
3.
v rozporu s § 3 odst. 4 není k jeho řízení profesně způsobilá podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu nebo Švýcarské konfederace,
4.
jako držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem pozbyla právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7 nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
5.
řidičské oprávnění jí bylo pozastaveno podle § 95 nebo exekučním příkazemexekučním příkazem podle exekučního řádu, nebo
6.
v rozporu s § 83a odst. 1 nemá doprovod mentora,
f)
při řízení vozidlavozidla
1.
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,
2.
překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 50 km.h-1 a více,
3.
překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obciobci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obecobec o 30 km.h-1 a více,
4.
překročí nejvyšší dovolenou rychlost o 10 km.h-1 a více,
5.
v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) nezastaví vozidlovozidlo na signál, který jí přikazuje zastavitzastavit vozidlovozidlo, nebo na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný osobou k tomu oprávněnou při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
6.
v rozporu s § 5 odst. 2 písm. f) ohrozí nebo omezí chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, nebo nezastaví vozidlovozidlo před přechodem pro chodce v případech, kde je povinna tak učinit, nebo v rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje, nebo ohrozí chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání,
7.
předjíždí vozidlovozidlo v případě, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno,
8.
nedá přednost v jízdě v případě, kdy je k tomu povinna,
9.
v rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno,
10.
na dálnicidálnici nebo na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla jede v protisměru nebo v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) otáčí nebo couvá,
11.
v rozporu s § 67 odst. 4 neoprávněně označí vozidlovozidlo parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v rozporu s § 67 odst. 8 neoprávněně stojí s vozidlemvozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením,
12.
v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) není připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo při přepravě dítěte nepoužije dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás podle § 6 odst. 1,
13.
v rozporu s § 6 odst. 1 písm. h) nemá za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu,
14.
v rozporu s § 12 odst. 5 při přejíždění z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého ohrozí řidičeřidiče jedoucího v jízdním pruhujízdním pruhu, do kterého přejíždí,
15.
v rozporu s § 4 písm. b) neuposlechne zákaz jízdy nebo příkaz směru jízdy podle § 124 odst. 12 písm. e),
16.
v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidelvozidel, nebo
17.
poruší zákaz zastavení nebo stání vozidlavozidla a způsobí tím překážku provozu na pozemních komunikacích,
g)
jako přepravovaná osoba v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a) není za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem nebo v rozporu s § 9 odst. 1 písm. b) nemá za jízdy na motocyklu nebo mopedu na hlavě nasazenou nebo řádně připevněnou ochrannou přílbu,
h)
jako mentor
1.
v rozporu s § 83a odst. 8 nesedí na sedadle vedle řidičeřidiče nebo nesleduje situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo chování řidičeřidiče,
2.
v rozporu s § 83a odst. 9 vykonává doprovod bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo ačkoliv je její schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, nebo
3.
se přes výzvu podle § 83a odst. 10 odmítne podrobit vyšetření ke zjištění, zda při výkonu doprovodu nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
i)
při dopravní nehodě
1.
v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlovozidlo,
2.
v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neoznámí dopravní nehodu policii,
3.
v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidlevozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, nebo
4.
v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nebo odst. 5 opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,
j)
v rozporu s § 3 odst. 6 použije antiradar nebo v rozporu s § 41 odst. 10 neoprávněně užije nebo napodobuje zvláštní výstražné světlo nebo zvláštní zvukové výstražné znamení, nebo
k)
jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
(2)
Fyzická osoba se dopustí jako provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné řízení vozidlavozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku jako učitel autoškoly při výkonu dohledu nad řidičemřidičem motorového vozidlamotorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) tím, že v provozu na pozemních komunikacích
a)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidlevozidle,
b)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. b) vykonává činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
c)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. c) vykonává činnost učitele autoškoly, ačkoliv je jeho schopnost k výkonu této činnosti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu,
d)
se přes výzvu dle § 8a odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit vyšetření, zda při výkonu činnosti učitele autoškoly nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
(4)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
se v rozporu s § 87a odst. 1 nebo 2 nepodrobí dopravně psychologickému vyšetření,
b)
v rozporu s § 94a odst. 2, § 102g odst. 2, § 113 odst. 1 nebo 2, § 118b odst. 6 nebo § 123c odst. 5 neodevzdá řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nebo potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození anebo zničení řidičského průkazu nebo v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidlavozidla.
(5)
Za přestupek se uloží pokuta
a)
od 25 000 Kč do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4,
b)
od 7 000 Kč do 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5, písm. f) bodu 2, 5, 7, 9, 10 nebo 15, písm. h) bodu 2 nebo 3, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j) nebo odstavce 2 nebo 3,
c)
od 4 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 2 nebo 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11, 16 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo
d)
od 2 000 Kč do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, písm. f) bodu 4, 12, 13 nebo 14, písm. g) nebo k) nebo odstavce 4.
(6)
Zákaz činnosti se uloží na dobu
a)
od 18 měsíců do 3 let za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo písm. e) bodu 1 nebo 4,
b)
od 6 do 18 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, písm. c), písm. e) bodu 2, 3 nebo 5 nebo písm. f) bodu 2 nebo odstavce 3,
c)
od 6 do 12 měsíců za přestupek podle odstavce 1 písm. e) bodu 6, nebo
d)
od 4 do 6 měsíců
1.
tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5 úmyslně tím, že nezastavil vozidlovozidlo na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou, nebo
2.
za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. f) bodu 15, písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j).
(7)
Příkazem na místě lze uložit pokutu
a)
do 1 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k),
b)
od 1 500 Kč do 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 4, 12, 13, 14 nebo 16 nebo písm. g),
c)
od 2 500 Kč do 3 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. b), písm. f) bodu 1, 3, 6, 8, 11 nebo 17, písm. h) bodu 1 nebo písm. i) bodu 2 nebo 3, nebo
d)
od 4 500 Kč do 5 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodu 5, 7, 9 nebo 10 nebo písm. h) bodu 2 nebo 3.
(8)
Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, navyšuje se horní hranice sazby pokuty podle odstavce 5 za tento přestupek na dvojnásobek, s výjimkou pokuty podle odstavce 5 písm. a), která se uloží od 25 000 Kč do 100 000 Kč.
(9)
Je-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, při níž je jinému ublíženo na zdraví, uloží se za tento přestupek vedle pokuty zákaz činnosti na dobu od 6 do 18 měsíců, neukládá-li se za něj zákaz činnosti podle odstavce 6 písm. a) až c); to neplatí, došlo-li k ublížení na zdraví pouze u osoby, která je ve vztahu k pachateli přestupku osobou blízkou.
§ 125d
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla
a)
v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidlavozidla, které nesplňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem2),
b)
v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidlavozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),
c)
v rozporu s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidlamotorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,
d)
v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení vozidlavozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidelvozidel Vojenské policie12), policie13), celní správy14), obecní policie14a), Vězeňské službyVězeňské služby14b), zdravotnické záchranné služby52) a jednotek požární ochrany14c),
e)
v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidlavozidla nebo svěří vozidlovozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,
f)
v rozporu s § 6b odst. 4 neodevzdá osvědčení o registraci vozidlavozidla.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako odesílatel nepředá náklad k přepravě ve stavu nebo způsobem stanoveným v § 52 odst. 8.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta od 10 000 Kč do 100 000 Kč.
§ 125e
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. k). K projednávání přestupků a vedení řízení o zadržení řidičského průkazu jsou na území hlavního města Prahy příslušné úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona nelze vyřešit domluvou, s výjimkou přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k). Příkazem na místě lze projednat pouze přestupky uvedené v § 125c odst. 7 nebo přestupek podle § 125f odst. 1. Přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě.
(3)
Od uložení správního trestu podle tohoto zákona nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno.
(4)
Zákaz činnosti lze uložit na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená tímto zákonem, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidičeřidiče nepřiměřeně přísný. Zákaz činnosti musí být v takovém případě uložen alespoň na dobu odpovídající jedné polovině dolní hranice stanovené tímto zákonem.
(5)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(6)
Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obceobce, jejíž orgán pokutu uložil.
§ 125f
Přestupek provozovatele vozidla
(1)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidlavozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidičeřidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
(2)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud
a)
porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
b)
porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupkupřestupku podle tohoto zákona a
c)
porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
(3)
K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 se nevyžaduje zavinění.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. Je-li ukládána pokuta za více přestupků podle odstavce 1 projednaných ve společném řízení, horní hranice sazby pokuty se navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný; výše pokuty ukládané příkazem na místě nepřevýší 10 000 Kč.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a
a)
nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo
b)
řízení o tomto přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.
(6)
Provozovatel vozidlaProvozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích
a)
bylo vozidlovozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo
b)
podal žádost o zápis změny provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla v registru silničních vozidelvozidel, jíž bylo následně vyhověno.
§ 125g
(1)
Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f odst. 1, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích; to neplatí, pokud se provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6.
(2)
Do promlčecí doby přestupku podle § 125f odst. 1 se nezapočítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 5 písm. b).
(3)
Do promlčecí doby přestupku, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, se nezapočítává doba, po kterou bylo pro stejné porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1.
(4)
Bylo-li porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, v řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 se ústní jednání nenařídí.
(5)
Jde-li o projednání přestupků podle § 125f odst. 1 v návaznosti na postup podle § 125f odst. 5, ve společném řízení lze projednat pouze přestupky, které se vztahují k věcem odloženým nebo věcem, o nichž bylo řízení zastaveno, do 1 měsíce od odložení nebo zastavení první z nich.
§ 125h
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupkupřestupku vyzve provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupkupřestupku, k uhrazení určené částky, pokud
a)
jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,
b)
totožnost řidičeřidiče vozidlavozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupkupřestupku a
c)
porušení je možné projednat uložením pokuty příkazem na místě.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností určenou částku stanoví ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby pokuty, kterou lze uložit příkazem na místě za přestupek, jehož znaky porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Vykazuje-li porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), obecní úřad obceobce s rozšířenou působností stanoví určenou částku do 750 Kč; při stanovení výše určené částky přihlédne k závažnosti porušení povinností řidičeřidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Určená částka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1.
(4)
Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 5 a 6. Doručuje-li se výzva podle odstavce 1 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do ciziny, považuje se za doručenou třicátým dnem ode dne jejího odeslání.
(5)
Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupkupřestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
(6)
Neuhradí-li provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidičeřidiče vozidlavozidla v době spáchání přestupkupřestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.
(7)
Určená částka je příjmem rozpočtu obceobce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla k uhrazení určené částky. Pro správu placení určené částky se použije daňový řád.
(8)
Byla-li částka určená na úhradu určené částky poukázána v cizí měně, považuje se určená částka za uhrazenou ve stanovené výši také v případě, že byla uhrazena v nižší výši a rozdíl mezi určenou částkou a uhrazenou částkou nepřevyšuje 1 % z určené částky.
(9)
Přeplatkem provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla se stává částka určená na úhradu určené částky
a)
uhrazená po dni splatnosti určené částky, a to ke dni její platby,
b)
v rozsahu převyšujícím stanovenou výši určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky, nebo
c)
uhrazená v nižší výši, než je stanovená výše určené částky, a to ke dni splatnosti určené částky.
(10)
Je-li přeplatek podle
a)
odstavce 9 písm. b) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 2 měsíců ode dne jeho vzniku, nebo
b)
odstavce 9 písm. a) nebo c) vratitelným přeplatkem, vrátí jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 1 roku ode dne jeho vzniku; tato lhůta neběží po dobu, kdy je obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností vedeno řízení o přestupku podle § 125f odst. 1, ve vztahu k němuž byla určená částka uhrazena.
(11)
Vratitelný přeplatek vrací obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb, z něhož byla částka určená na úhradu určené částky poukázána. Nebyla-li tato částka poukázána bezhotovostním převodem, vyzve obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provozovatele vozidlaprovozovatele vozidla ke sdělení údajů potřebných pro vrácení přeplatku. Ve výzvě stanoví obecní úřad obceobce s rozšířenou působností lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč se nevrací.
(12)
Vratitelný přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu obceobce s rozšířenou působností uplynutím 3 měsíců ode dne
a)
marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle odstavce 11; o tomto následku musí být provozovatel vozidlaprovozovatel vozidla ve výzvě poučen, nebo
b)
vzniku přeplatku, pokud se nevrací z důvodu, že nedosahuje výše 200 Kč.
§ 125i
Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti43), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidlyvozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě21) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě21), v jehož správním obvodu
a)
je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b)
má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
§ 125j
(1)
Pokud je podezřelým z přestupkupřestupku osoba s bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie, zašle obecní úřad obceobce s rozšířenou působností této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém má podezřelý bydliště. Tento postup se použije v případě, že se jedná o přestupekpřestupek
a)
podle § 125c odst. 1 písm. c), d), písm. f) bodů 1 až 5, 12 nebo 13 nebo písm. g),
b)
podle § 125c odst. 1 písm. k) v případě, že byla překročena nejvyšší dovolená rychlost, byl užit vyhrazený jízdní pruhjízdní pruh v rozporu s § 14 nebo § 27 odst. 1 písm. i) nebo byl porušen zákaz užít jízdní pruhjízdní pruh stanovený v § 71 odst. 2.
(2)
Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne ministerstvu vždy do 31. března údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1.
(4)
Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 126
(1)
Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.39)
(2)
U osob, které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo zahraničních služeb akreditovaných v České republice, plní funkci příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ministerstvo.
§ 127
(1)
Zaměstnanci ministerstva, krajů a obcíobcí a další osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování řidičských průkazů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnost mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny
a)
pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo
b)
vedoucím zaměstnancem, a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost.
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v odstavci 1 oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.
§ 128
(1)
Kopii nebo opis pravomocného rozsudku, kterým byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jsou povinny soudy všech stupňů zaslat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Kopii nebo opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel, jsou povinny správní orgány, které je vydaly, zaslat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě za přestupek podle tohoto zákona, s výjimkou přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), je orgán, který pokutu uložil, povinen zaslat do 3 pracovních dnů po projednání přestupku příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
§ 128a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 129
Vztah ke správnímu řádu
(1)
Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním.
(2)
Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 vyhoví v plném rozsahu, místo písemného vyhotovení rozhodnutí se žadateli vydá doklad o udělení výjimky ze zákazu jízdy. Proti rozhodnutí o udělení výjimky se nelze odvolat.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný účinek.
(4)
Pro účely vedení v registru řidičůřidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo karty řidičeřidiče si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo karty řidičeřidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičůřidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti.
§ 130
Pracovněprávní vztahy
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců k zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu,40) kteří ke dni účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských oprávnění a řidičských průkazů, evidencí uvedených v registru řidičůřidičů podle § 119 a přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, přecházejí ke dni účinnosti zákona z Ministerstva vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady.
§ 131
Předání agendy dopravním úřadům
Útvary Ministerstva vnitra a policie, které ke dni účinnosti zákona vykonávají správní činnosti ve věcech stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, řidičských průkazů a řidičských oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičůřidičů podle § 119 a projednávání přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jsou povinny předat spisovou agendu příslušným útvarům ministerstva a okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona.
§ 132
(1)
Řízení zahájená před nabytím účinnosti zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Doklady týkající se řidičských oprávnění a řidičských průkazů vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto zákona.
§ 133
Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění
(1)
Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných do 30. června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
a)
řidičské oprávnění řidičeřidiče I. nebo II. třídy opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění,
b)
řidičské oprávnění řidičeřidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E,
c)
řidičské oprávnění řidičeřidiče osobního automobilu opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
d)
řidičské oprávnění řidičeřidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,
e)
řidičské oprávnění řidičeřidiče traktoru opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
f)
řidičské oprávnění k řízení malých motocyklů opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.
(2)
Řidičská oprávnění udělená na základě předpisů platných po 1. červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:
a)
řidičské oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,
b)
řidičské oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin B, AM a podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
c)
řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1, C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
d)
řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
e)
řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny B + E,
f)
řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E,
g)
řidičské oprávnění skupiny E u řidičského oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E,
h)
řidičské oprávnění skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,
i)
řidičské oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidelmotorových vozidel zařazených do řidičských oprávnění skupin T a AM a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.
(3)
Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti zákona.
(4)
Průkaz způsobilosti k řízení hnacího vozidlavozidla na trolejbusové dráze41) vydaný před účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.
§ 134
Výměna dosavadních řidičských průkazů
(1)
Řidičské průkazy vydané
a)
od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010,
b)
od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013.
(2)
Řidičské průkazy podle odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu omezená podle předchozí věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského průkazu podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že podal příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností žádost o vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 1.
§ 135
Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona.
§ 136
Platnost dosavadních speciálních označení
Označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce postiženou na zdraví, označení vozidlavozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou nebo označení vozidlavozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001.
§ 137
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 5 odst. 2 písm. b) a § 41 odst. 3.
(2)
Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 6, § 6a odst. 7, § 6b odst. 6, § 10 odst. 5, § 43 odst. 7, § 43a odst. 6, § 45 odst. 6, § 52 odst. 10, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 87a odst. 9, § 87b odst. 5, § 92 odst. 8, § 102a odst. 3 až 5, § 102b odst. 1, § 102c odst. 2 a 3, § 104 odst. 5, § 105 odst. 4, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 111 odst. 9, § 113 odst. 7, § 115 odst. 7, § 116 odst. 5, § 118b odst. 7, § 122b, § 123 odst. 4, § 123b odst. 9, § 124 odst. 3, § 125b odst. 3 a § 125j odst. 4.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 7, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 6.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
§ 138
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 se zrušuje.
2.
§ 3 zní:
㤠3
Ředitelství služby dopravní policie vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států ve věcech evidencí silničních vozidel a schvalování technické způsobilosti silničních vozidel.“.
3.
§ 4 se zrušuje.
4.
V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují.
Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a d).
5.
V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
6.
§ 6 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se zrušují.
7.
§ 9 až 11 se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o silniční dopravě
§ 139
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
2.
V § 40b se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
ČÁST ŠESTÁ
§ 142
Zrušuje se § 7 vyhlášky č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 143
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 361/2000 Sb.
Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností a počet bodů za tato jednání
Porušení vybraných povinností| Počet bodů
---|---
1.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, po kterou je řidičřidič ještě pod vlivem alkoholu, je-li zjištěný obsah alkoholu u řidičeřidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení motorového vozidlamotorového vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po jejím užití, po kterou je řidičřidič ještě pod jejím vlivem| 6
2.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidičřidič přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky| 6
3.| odmítnutí řidičeřidiče podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou| 6
4.| způsobení dopravní nehody, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví jiné osoby| 6
5.| otáčení, couvání nebo jízda v protisměru na dálnicidálnici nebo na silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla| 6
6.| vjíždění na železniční přejezd v případě, kdy je to zakázáno| 6
7.| předjíždění vozidlavozidla v případě, kdy je to zakázáno| 6
8.| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km.h-1 a více v obciobci nebo o 50 km.h-1 a více mimo obecobec| 6
9.| nezastavení vozidlavozidla na signál, který přikazuje řidičiřidiči zastavitzastavit vozidlovozidlo, nebo nezastavení vozidlavozidla na pokyn k zastavení vozidlavozidla daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou| 6
10.| ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidičřidič odbočuje, nebo ohrožení chodce při odbočování s vozidlemvozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení nebo couvání| 6
11.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích z důvodu nebezpečné závady2)| 6
12.| omezení chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce| 4
13.| neprodlené nezastavení vozidlavozidla při dopravní nehodě nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení nehody| 4
14.| nedání přednosti v jízdě| 4
15.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bez držení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidelvozidel| 4
16.| porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí| 4
17.| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 20 km.h-1 a více v obciobci nebo o 30 km.h-1 a více mimo obecobec| 4
18.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla řidičemřidičem, kterému byl řidičský průkaz zadržen nebo prohlášen za zadržený| 4
19.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla řidičemřidičem, který je držitel řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a pozbyl právo k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky nebo je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel| 4
20.| ohrožení jiného řidičeřidiče při přejíždění z jednoho jízdního pruhujízdního pruhu do druhého| 4
21.| porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu| 4
22.| držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při jízdě vozidlemvozidlem| 4
23.| překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 10 km.h-1 a více| 2
24.| řízení motorového vozidlamotorového vozidla bez profesní způsobilosti| 2
25.| nezastavení vozidlavozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidičřidič povinen tak učinit| 2
26.| neoprávněné stání s vozidlemvozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlovozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě| 2
1)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
4)
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 45 zákona č. 247/2000 Sb.
5)
Například § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
7)
Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb.
9b)
§ 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.
9c)
§ 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
9d)
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.
11)
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
14b)
§ 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.
14c)
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.
15)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.
18)
Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.
Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až 2001.
18a)
§ 21 odst. 3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
20)
Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.
20a)
§ 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.
21)
Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)
Například ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích, ČSN 36 560-1-1 Světelná signalizační zařízení, technické a funkční požadavky, ČSN 73 6021 Světelná signalizační zařízení, umístění a použití návěstidel.
23)
Například § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
24)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
25)
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
27)
Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
ČSN 66 6416.
31)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
32b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
33)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
34a)
§ 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
34a)
§ 37 zákona č. 56/2001 Sb.
35)
§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
35a)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35b)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
35b)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35c)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
35d)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
35e)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
35f)
§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb.
35g)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38a)
§ 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Například § 33 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb.
40)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
41)
Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.
42)
Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb.
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
43)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
44)
Například Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), Úmluva o silničním provozu (Ženeva 1949).
45)
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.
46)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS.
Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění.
49)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.
50)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v platném znění.
51)
§ 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
52)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
53)
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
54)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 362/2000 Sb. | Zákon č. 362/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 99/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
* ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.)
362
ZÁKON
ze dne 14. září 2000,
kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
Čl. V
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4) zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
2.
V § 5 odst. 2 se za slova „obchodník s cennými papíry,“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,4a)
4a)
§ 45a zákona č. 591/1992 Sb.“.
3.
V § 5 odst. 3 se slova „uvedených v odstavci 1 písm. a) až c)“ zrušují.
4.
V § 12 odst. 1 písm. d) se slova „uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) a b)“ zrušují.
5.
V § 12 odst. 3 větě třetí se slova „uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) a b)“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. VII
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 309/2000 Sb., se mění takto:
V § 3 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 13b) znějí: „činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,13b)
13b)
§ 45a zákona č. 591/1992 Sb.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. VIII
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších zákonů, a úplné znění zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 129, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 78 § 45b a § 45c odst. 13, bodu 110 § 48b až 48i, bodu 164 § 72 odst. 12, § 78b, § 78d odst. 2 písm. d) a j) a odst. 3 a § 78f, bodu 168 § 80b odst. 6 a 7, § 80c odst. 7 a 8 a § 81c odst. 13 a ustanovení části druhé čl. III bodu 11 § 35n odst. 7, § 35r a 35s, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 364/2000 Sb. | Zákon č. 364/2000 Sb.
Zákon o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů
Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 99/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZRUŠENÍ FONDU DĚTÍ A MLÁDEŽE
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Fondu dětí a mládeže
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
364
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZRUŠENÍ FONDU DĚTÍ A MLÁDEŽE
Čl. I
1.
Ke dni 1. prosince 2000 se Fond dětí a mládeže zrušuje, tímto dnem vstupuje do likvidace a vláda k tomuto dni jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny likvidátora. Vláda na návrh Poslanecké sněmovny likvidátora odvolá, a to i bez udání důvodu. Je-li likvidátor odvolán, vláda likvidátora jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny. Ke dni vstupu do likvidace končí funkční období všech členů výboru a dozorčí rady Fondu dětí a mládeže a oprávnění ředitele Fondu dětí a mládeže přecházejí na likvidátora.
2.
Ke dni 1. prosince 2000 soud bez návrhu zapíše do obchodního rejstříku vstup Fondu dětí a mládeže do likvidace a po dobu likvidace se Fond dětí a mládeže označuje jako Fond dětí a mládeže „v likvidaci“ (dále jen „Fond“).
3.
Likvidátor je povinen každých 6 měsíců počínaje 1. prosincem 2000 předkládat Poslanecké sněmovně a Ministerstvu financí zprávu o průběhu likvidace.
4.
Likvidátor jedná jménem Fondu navenek ve všech věcech a při výkonu své působnosti spravuje majetek České republiky spravovaný Fondem, plní závazky Fondu, uplatňuje pohledávky Fondu, přijímá za Fond plnění, zastupuje Fond před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků Fondu. Nové závazky Fondu může likvidátor převzít jménem Fondu jen v přímé souvislosti s ukončením nevyřízených závazků.
5.
Likvidátor postupuje při vypořádání majetku České republiky, práv a závazků Fondu existujících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v součinnosti s vládou a Ministerstvem financí takto:
a)
sestaví ke dni vstupu Fondu do likvidace likvidační účetní rozvahu. Likvidační účetní rozvaha musí být předložena do 60 dnů ode dne vstupu Fondu do likvidace Ministerstvu financí k vyjádření. Likvidační účetní rozvaha musí být ověřena auditorem,
b)
část majetku ve správě Fondu bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, o který tyto osoby písemně požádají likvidátora do 28. února 2001. Likvidátor za tímto účelem vypíše výběrové řízení do 15. prosince 2000. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda svým usnesením,
c)
zbývající část majetku ve správě Fondu a podíly Fondu v jiných právnických osobách úplatně převede na jiné osoby na základě veřejné soutěže,
d)
část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. března 2002 nebyla převedena podle písmena b) nebo c), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 30. dubna 2002. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. března 2002. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně,
e)
nemovitostnemovitost Senovážné náměstí čp. 977, Praha 1, včetně pozemku parcelní č. 142 v k. ú. Nové město, nemovitostnemovitost Česká ul. čp. 166, Brno, včetně pozemku parcelní č. 609 v k. ú. Město Brno, se kterými přísluší Fondu hospodařit, bezúplatně převede za účelem využití pro práci s dětmi a mládeží zejména občanských sdružení dětí a mládeže na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu se zvláštním zákonem,1)
f)
část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. října 2003 nebyla převedena podle písmen b), c), d) nebo e), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 29. února 2004. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. ledna 2004. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně,
g)
akcieakcie ve správě Fondu zpeněží na veřejném trhu, půjde-li o akcieakcie veřejně obchodovatelné; ostatní akcieakcie po předchozím souhlasu Ministerstva financí zpeněží prostřednictvím obchodníka s cennými papírycennými papíry ve veřejné dražbě,
h)
vypořádá pohledávky a závazky Fondu,
i)
převede likvidační zůstatek na zvláštní účet vedený Ministerstvem financí, kde bude uložen do vydání zvláštního právního předpisu, kterým vláda na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určí jeho využití na podporu práce s dětmi a mládeží,
j)
ke dni skončení likvidace Fondu sestaví likvidační účetní závěrku a zprávu o průběhu likvidace Fondu a předloží je Ministerstvu financí.
6.
Nezanikne-li Fond po skončení likvidace výmazem z obchodního rejstříku na návrh likvidátora do 31. prosince 2004, přecházejí dnem 1. ledna 2005 práva a povinnosti Fondu, včetně práv a povinností z nedokončených právních sporů, na Českou republiku, jejímž jménem v těchto věcech bude jednat Ministerstvo financí, a týmž dnem vznikne k majetku ve správě Fondu Ministerstvu financí právo nakládat s tímto majetkem v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím nakládání s majetkem České republiky. V tomto případě likvidátor k témuž dni zpracuje účetní závěrku a zprávu o dosavadním průběhu a stavu likvidace. Náklady spojené s dokončením vypořádání práv a povinností Fondu uhradí Ministerstvo financí.
7.
Výši odměny likvidátora stanoví Ministerstvo financí; jeho odměna je hrazena z prostředků Fondu. Činnost likvidátora kontroluje Ministerstvo financí. Nejméně jednou ročně předkládá ministr financí vládě zprávu o průběhu likvidace.
8.
Do 1 měsíce po ukončení likvidace Fondu předloží vláda Poslanecké sněmovně zprávu o průběhu a výsledku likvidace Fondu.
9.
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na likvidaci Fondu ustanovení § 70 až 75 obchodního zákoníku.
10.
Od 1. ledna 2001 má Fond postavení státní organizace, a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se od tohoto data na majetek ve správě Fondu zvláštní právní předpisy upravující nakládání s majetkem České republiky.
11.
Nezanikne-li Fond po skončení likvidace výmazem z obchodního rejstříku na návrh likvidátora do 31. prosince 2004, provede soud bez návrhu ke dni 1. ledna 2005 výmaz Fondu z obchodního rejstříku.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Fondu dětí a mládeže
Čl. II
V zákoně č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se § 2, 5 a 6 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. III
V zákoně č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se část dvacátá první čl. XXIII zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. V
Zrušují se:
a)
zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže,
b)
zákon č. 307/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000, s výjimkou části třetí a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 365/2000 Sb. | Zákon č. 365/2000 Sb.
Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 23. 10. 2000, částka 99/2000
* ČÁST PRVNÍ - INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY (§ 1 — § 12)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 12 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 13 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 14 — § 14)
Aktuální znění od 20. 1. 2024 (1/2024 Sb.)
365
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státními právnickými osobami (dále jen „orgán veřejné správy“).
(2)
Tento zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy spravované
a)
pro potřeby nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi,
b)
zpravodajskými službami,
c)
Národním bezpečnostním úřadem,
d)
Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(3)
Tento zákon se s výjimkou vazeb na jiné informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy nevztahuje na informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy spravované
a)
pro potřeby zajišťování obrany státu,
b)
pro potřeby podpory krizového řízení,
c)
orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení pro potřeby trestního řízenítrestního řízení; zákon se vztahuje na evidenci Rejstříku trestů,
d)
bezpečnostními sbory,
e)
ozbrojenými silami České republiky nebo Vojenskou policií,
f)
Českou národní bankoubankou,
g)
Finančním analytickým úřadem pro potřeby boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
h)
Ministerstvem vnitra pro potřeby provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilost,
i)
Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí nebo Ministerstvem spravedlnosti pro potřeby zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů.
(4)
Tento zákon se nevztahuje na provozní informační systémyprovozní informační systémy s výjimkou státními orgány spravovaných
a)
informačních systémů pro řízení a rozvoj lidských zdrojů a odměňování,
b)
elektronických systémů spisové služby,
c)
informačních systémů pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů,
d)
systémů elektronické pošty.
(5)
Tento zákon se nevztahuje na vazby provozních informačních systémůprovozních informačních systémů; to neplatí, jedná-li se o vazby provozních informačních systémůprovozních informačních systémů na jiné informační systémy veřejné správyinformační systémy veřejné správy, které nejsou provozními informačními systémyprovozními informačními systémy.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů veřejné správy prostřednictvím technických a programových prostředků,
b)
informačním systémem veřejné správy funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací. Každý informační systém veřejné správy zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále technické a programové prostředky, případně jiné nástroje umožňující výkon informačních činností,
c)
správcem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která poskytuje služby informačního systému veřejné správy a za informační systém veřejné správy odpovídá,
d)
provozovatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která zajišťuje funkčnost technických a programových prostředků tvořících informační systém veřejné správy. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné osoby nebo jejich součásti, pokud to jiný zákon nevylučuje,
e)
uživatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která do informačního systému veřejné správy zapisuje data nebo data, případně i provozní údaje obsažené v informačním systému veřejné správy, využívá; uživatelem informačního systému veřejné správy je i správce nebo provozovatel informačního systému veřejné správy, pokud informační systém veřejné správy užívá při výkonu veřejné správy v oblasti, pro kterou informační systém veřejné správy poskytuje službu informačního systému veřejné správy,
f)
vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění,
g)
rozvojem informačních systémů veřejné správy proces zlepšování vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšování služeb informačních systémů veřejné správy, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění; rozvojem je i modernizace technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti nebo částečná anebo úplná náhrada technických nebo programových prostředků anebo jiných nástrojů umožňujících výkon informační činnosti za účelem zlepšení vlastností informačních systémů veřejné správy nebo zlepšení služeb informačních systémů veřejné správy,
h)
službou informačního systému veřejné správy činnost informačního systému veřejné správy uspokojující dané požadavky oprávněné osoby nebo její součásti spojená s funkcí informačního systému veřejné správy,
i)
referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy (dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb informačních systémů veřejné správy, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy, a to i se systémy mimo Českou republiku,
j)
atestacemi stanovení shody dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) s požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu,
k)
produktem souhrnný název pro technické a programové prostředky, dokumentaci informačních systémů veřejné správy nebo služby informačního systému veřejné správy nebo jejich kombinaci,
l)
atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace,
m)
atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli, provádějící atestace,
n)
dálkovým přístupem přístup prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (například s využitím internetu),
o)
sdílením dat umožnění přístupu k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní, případně i mimo referenční rozhraní více osobám nebo jejich součástem současně,
p)
vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné poskytování služeb informačních systémů veřejné správy, například sdílení dat,
q)
provozním informačním systémem informační systém veřejné správy zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu,
r)
atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem, obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při provádění atestací schválené Digitální a informační agenturou (dále jen „Agentura“),
s)
akreditací postup, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací,
t)
provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy nebo centrálního místa služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“), která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému veřejné správy nebo centrálního místa služeb a blíže rozpracovává oprávnění a povinnosti jeho správce, provozovatele a uživatele,
u)
přístupem se zaručenou identitou přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, při jehož vydání nebo v souvislosti s ním anebo v souvislosti s umožněním jeho využití byla totožnost osoby ověřena státním orgánem, orgánem územního samosprávného celku nebo orgánem veřejné moci, který není státním orgánem ani orgánem územního samosprávného celku, (dále jen „veřejný orgán“) nebo který byl vydán v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace,
v)
určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který
1.
využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní,
2.
má vazby na informační systém veřejné správyinformační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo
3.
je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5 000 ročně.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost,
b)
cloud computingem způsob zajištění provozu informačního systému veřejné správy nebo jeho části prostřednictvím dálkového přístupu k sdílenému technickému nebo programovému prostředku, který je zpřístupněný poskytovatelem cloud computingu a nastavitelný správcem informačního systému veřejné správy,
c)
poptávkou cloud computingu právní jednání orgánu veřejné správy,
1.
jehož předmětem je projev vůle využít cloud computing poskytovaný osobou nebo její součástí, které jsou odlišné od tohoto orgánu veřejné správy, pro potřebu tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy a mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
2.
který obsahuje charakteristiku poptávaného cloud computingu a
3.
který předchází právnímu jednání tohoto nebo jiného orgánu veřejné správy podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
d)
nabídkou cloud computingu právní jednání poskytovatele cloud computingu,
1.
jehož předmětem je projev vůle poskytnout cloud computing orgánu veřejné správy mimo rámec vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
2.
který obsahuje charakteristiku nabízeného cloud computingu a
3.
který předchází právnímu jednání tohoto poskytovatele cloud computingu podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek, má-li být cloud computing zadán podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek,
e)
státní právnickou osobou státní fond a právnická osoba zřízená nebo založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem,
f)
architektonickou změnou technické zhodnocení informačního systému veřejné správy spočívající ve změně jeho vnitřní struktury, části informačního systému veřejné správy nebo jejích vlastností, vazby na jiný informační systém veřejné správy nebo vazby mezi částmi téhož informačního systému veřejné správy.
HLAVA II
PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 3
Vláda
Vláda
a)
schvaluje informační koncepci České republiky,
b)
rozhoduje o programech obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k návrhům dokumentací těchto programů,
c)
rozhoduje o investičních záměrech akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto investičním záměrům,
d)
rozhoduje o projektech určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami, v případě nesouhlasného vyjádření Agentury k těmto projektům.
§ 3a
Rada vlády pro informační společnost
(1)
Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. V jejím čele stojí člen vlády.
(2)
Rada vlády pro informační společnost
a)
zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy,
b)
připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni a
c)
předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li orgán veřejné správy s tímto vyjádřením.
§ 4
Agentura
(1)
Agentura ve spolupráci s orgány veřejné správy
a)
vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy,
b)
se vyjadřuje k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a); Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele dokumentace programu, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,
c)
zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy,
d)
koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy, včetně dálkového přístupu,
e)
koordinuje a vytváří podmínky pro činnost kontaktních míst veřejné správy.
(2)
Agentura
a)
kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem,
b)
se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů; Agentura přitom přihlíží zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičního záměru akce, architektuře určených informačních systémů, technickému, ekonomickému a projektovému hledisku, práci s daty, uživatelskému zážitku a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,
c)
vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací,
d)
stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví a ve Věstníku Agentury zveřejní pravidla užívání referenčního rozhraní,
e)
ukládá správní tresty za přestupky podle § 7,
f)
ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků,
g)
vyjadřuje se k projektům určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, jde-li o určené informační systémy spravované státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určené informační systémy spravované orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti,
h)
posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy upravujícími informační nebo komunikační technologie, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací, a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády týkajícími se informačních nebo komunikačních technologií,
i)
vydává Věstník Agentury, v němž uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy; vydávání Věstníku Agentury zabezpečuje Agentura prostřednictvím portálu veřejné správy,
j)
konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými osobami nebo jejich součástmi formou veřejné konzultace, jejímž cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených osob nebo jejich součástí k předmětnému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umožňujícím dálkový přístupdálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace,
k)
kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.
§ 5
Orgány veřejné správy
(1)
Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů veřejné správy; to neplatí pro orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, předpokládá-li informační koncepce České republiky užití produktu určitých vlastností.
(2)
Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy povinny
a)
spolupracovat s Agenturou při plnění jejích úkolů podle § 4,
b)
předložit Agentuře k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů,
c)
předložit Agentuře před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy jimi spravovaným určeným informačním systémem nebo na žádost Agentury provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti,
d)
zajistit, aby vazby jimi spravovaného informačního systému veřejné správy s výjimkou provozního informačního systému uvedeného v § 1 odst. 4 písm. a) až d) na informační systémy veřejné správy jiného správce byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi spravovanými informačními systémy veřejné správy a informačními systémy veřejné správy vedenými zpravodajskými službami,
e)
odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené Agenturou,
f)
předložit Agentuře k vyjádření a v případě určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu samostatné působnosti, na vědomí projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn,
g)
uskutečnit programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, jejichž návrhy dokumentace jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů, které jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn, které jsou povinny předložit Agentuře k vyjádření, až po souhlasném vyjádření Agentury nebo souhlasném rozhodnutí vlády,
h)
oznámit Agentuře zahájení zkušebního provozu určeného informačního systému souvisejícího s jeho pořízením nebo architektonickými změnami před tím, než tato skutečnost nastane, vést záznam o průběhu zkušebního provozu a zpřístupnit záznam Agentuře dálkovým přístupem,
i)
zahájit poskytování služby informačního systému veřejné správy jím spravovaným určeným informačním systémem až po vyjádření Agentury, že určený informační systém odpovídá jeho projektu nebo projektu jeho architektonických změn, v podobě, v jaké k nim bylo učiněno souhlasné vyjádření Agentury nebo souhlasné rozhodnutí vlády; část věty před středníkem se nepoužije na službu informačního systému veřejné správy, která se týká výlučně výkonu samostatné působnosti,
j)
provádět hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jimi spravovaných informačních systémů veřejné správy,
k)
provádět před pořízením informačního systému veřejné správy nebo v rámci architektonických změn anebo rozvoje jimi spravovaného informačního systému veřejné správy hodnocení ekonomické výhodnosti jeho provozu.
(3)
Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti na portálu veřejné správyportálu veřejné správy.
(4)
Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby.
(5)
Orgány veřejné správy mohou při zkušebním provozu informačního systému veřejné správy využívat v nezbytném rozsahu údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou nebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány.
§ 5a
Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy
(1)
Rada vlády pro informační společnost vytváří a předkládá vládě ke schválení informační koncepci České republiky. Informační koncepce České republiky stanoví cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let.
(2)
Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. V informační koncepci orgánu veřejné správy orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, architektonických změn, vytváření, správy, provozování, užívání a rozvoje svých informačních systémů veřejné správy. V případě orgánů téhož územního samosprávného celku se vytváří jedna informační koncepce pro všechny orgány územního samosprávného celku. Orgány veřejné správy předkládají informační koncepci orgánu veřejné správy do 3 měsíců ode dne jejího vydání nebo aktualizace Agentuře. Strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, jakož i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Na základě vydané informační koncepce orgánu veřejné správy orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování. Strukturu a náležitosti provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Orgány veřejné správy si zajistí atestaciatestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémůprovozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) a prokáží splnění povinností podle odstavců 2 a 3 atestematestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentaceprovozní dokumentace předkládané při atestaciatestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na obceobce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu9a).
§ 5b
(1)
Orgány veřejné správy uplatňují opatření odpovídající bezpečnostním požadavkům na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy.
(2)
Orgány veřejné správy při využívání cloud computingucloud computingu postupují podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingucloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.
§ 5c
Kontrola dodržování povinností orgánů veřejné správy
(1)
Zjistí-li Agentura při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu veřejné správy nedostatky, uloží orgánu veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě těchto nedostatků.
(2)
Agentura při ukládání opatření podle odstavce 1 specifikuje zjištěné nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců a v případě nedostatku v podobě nesouladu informační koncepce orgánu veřejné správy s informační koncepcí České republiky 3 měsíce.
(3)
Realizace programů obsahujících pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investičních záměrů akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů anebo projektů určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn bez souhlasného vyjádření Agentury nebo souhlasného rozhodnutí vlády, jsou-li vyžadovány, se považuje za porušení rozpočtové kázně.
§ 5d
(1)
V případech, kdy byl z informačního systému veřejné správy poskytnut nebo využit údaj anebo bylo do informačního systému veřejné správy přistoupeno na základě umožnění zvláštního přístupu a ten, komu byl zvláštní přístup umožněn, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu další osobě nebo její součásti by mohlo ohrozit zajištění účelu, pro který byl zvláštní přístup umožněn, nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam zpřístupnit. To neplatí pro zpřístupnění záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem, pro který byl umožněn zvláštní přístup, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů v rámci jeho působnosti. Zvláštním přístupem se pro účely tohoto zákona rozumí přístup do informačního systému veřejné správy v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, s předcházením, vyhledáváním nebo odhalováním trestné činnosti anebo stíháním trestných činůtrestných činů, se zajišťováním významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie, včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo se zajišťováním ochrany subjektu údajů.
(2)
Ten, kdo učinil prohlášení podle odstavce 1, je povinen správci informačního systému veřejné správy bez zbytečného odkladu oznámit, že pominuly důvody pro znepřístupnění záznamu o umožnění zvláštního přístupu.
§ 5e
Správce informačního systému veřejné správy poskytuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajským službám za účelem provádění opatření k evidenční ochraně údajů na základě jejich požadavku záznamy o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.
HLAVA III
AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6
Pověření k provádění akreditace
(1)
Akreditaci provádí právnická nebo fyzická osoba, která je členem mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací a určených Agenturou podle odstavce 6 a která byla na základě žádosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím Agentury k provádění akreditace pověřena (dále jen „akreditující osoba“). Pověření k provádění akreditace je nepřevoditelné.
(2)
K žádosti o pověření k provádění akreditaceakreditace žadatel přikládá
a)
zakladatelský dokument, jde-li o právnickou osobu,
b)
doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro činnost akreditující osoby,
c)
doklad o členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací a určených Agenturou podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství vyplývajících,
d)
doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující osoby,
e)
podmínky a postupy posuzování žadatelů o akreditaci (dále jen „akreditační pravidla“), které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6.
(3)
Splňuje-li žadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření k provádění akreditace, vydá Agentura rozhodnutí, jímž jej prováděním akreditace pověří. V opačném případě žádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým Agentura pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví Agentura souhlas s akreditačními pravidly. Žadatel je akreditován též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(4)
Akreditující osoba je povinna
a)
postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly, s nimiž Agentura vyslovila souhlas,
b)
plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruženích zabývajících se akreditací určených Agenturou podle odstavce 6,
c)
mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,
d)
personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti, zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditacíakreditací a které jsou obeznámeny s akreditačními pravidly,
e)
jednat v průběhu akreditaceakreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdržet všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost,
f)
ohlásit bezodkladně Agentuře, že není schopna po dobu delší než 3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c).
(5)
Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a
a)
byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát Agenturou uložena pokuta podle § 7, nebo
b)
porušení zákona je natolik závažné, že již nelze očekávat nápravu závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby,
rozhodne Agentura o odnětí pověření k provádění akreditace; Agentura vždy rozhodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba písemně požádá.
(6)
Seznam určených mezinárodních sdružení zabývajících se akreditací, rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí pověření k provádění akreditace uveřejní Agentura ve Věstníku Agentury.
(7)
Kontrolu akreditující osoby při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává Agentura.
§ 6a
Osvědčení o akreditaci
(1)
AkreditaciAkreditaci zahájí akreditující osoba na žádost právnické nebo fyzické osoby, pokud jsou podnikateli. AkreditaceAkreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).
(2)
Na základě provedené akreditaceakreditace vydá akreditující osoba osvědčení o akreditaciakreditaci, pokud má žadatel o akreditaciakreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestacíatestací a splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o akreditaciakreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno.
(3)
Akreditující osoba předá v elektronické podobě Agentuře informace o vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.
(4)
Akreditující osoba dohlíží u atestačních středisek nad dodržováním podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle závažnosti nedostatků v souladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba bezodkladně sdělí Agentuře v elektronické podobě.
§ 6b
Pověření k provádění atestací
(1)
Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. l), které bylo na základě žádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím Agentury pověřeno k provádění atestací.
(2)
Agentura vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění atestací, pokud k žádosti o pověření k provádění atestací předloží
a)
návrh atestačních podmínekatestačních podmínek, jež obsahují náležitosti podle § 2 písm. r),
b)
osvědčení o akreditaciakreditaci podle § 6a a
c)
potvrzení příslušných orgánů, že nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky.
(3)
V pověření k provádění atestací Agentura stanoví období, na které se pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací obsažené v atestačních podmínkách, které žadatel o pověření k provádění atestací předložil.
(4)
Atestační střediskoAtestační středisko je pověřeno k provádění atestaceatestace též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(5)
Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu Agentury převést na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let. Agentura rozhodnutím prodlouží období, na které bylo pověření k provádění atestací uděleno, nejvýše však o 5 let, a to i opakovaně, pokud atestační středisko splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.
§ 6c
(1)
Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže atestační středisko
a)
pozbylo osvědčení o akreditaciakreditaci, na jehož základě mu bylo pověření k provádění atestacíatestací uděleno,
b)
pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno podnikat v oblasti atestacíatestací,
c)
neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních podmínek, nebo nedodržuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo na možnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů Agenturou písemně upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené Agenturou, nebo
d)
ve stanovené lhůtě nepředložilo Agentuře upravené znění atestačních podmínek podle odstavce 4.
(2)
Agentura odejme pověření k provádění atestací, jestliže o to atestační středisko písemně požádá.
(3)
Agentura může z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3,
a)
dojde-li k ohrožení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné správy,
b)
je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(4)
Jestliže Agentura zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předložilo Agentuře upravené znění atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací.
(5)
Agentura schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací, jestliže atestační středisko předloží návrh jejich nového znění.
§ 6d
Provádění atestací
(1)
Atestační střediskaAtestační střediska jsou při provádění atestacíatestací povinna
a)
postupovat podle atestačních podmínekatestačních podmínek a
b)
provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy v souladu s tímto zákonem a postupy stanovenými prováděcím právním předpisem.
(2)
Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy
a)
ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké11),
b)
účastí na kontrole nebo jměníúčastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem.
(3)
Atestační střediskoAtestační středisko provádí atestaceatestace na základě smlouvy uzavřené s žadatelem o atestaciatestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).
(4)
Atestační střediskoAtestační středisko vydá žadateli o atestaciatestaci protokol o provedené zkoušce ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační střediskoAtestační středisko vydá o kladném výsledku atestaceatestace žadateli atestatest. AtestAtest musí obsahovat podmínky platnosti atestuatestu.
(5)
AtestAtest se vydává na dobu nejvýše 5 let.
(6)
Atestační střediskoAtestační středisko, které vystavilo atestatest, může na základě žádosti držitele atestuatestu před uplynutím platnosti atestuatestu prodloužit jeho platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Žadatel i atestační střediskoatestační středisko při prodlužování platnosti atestuatestu postupují obdobně jako při provádění atestacíatestací.
(7)
Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou Agentura uveřejní ve Věstníku Agentury, Agentuře informace o provedené atestaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu Agentura uveřejní ve Věstníku Agentury.
(8)
Kontrolu atestačních středisek při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává Agentura.
§ 6e
Uzavření smlouvy o provedení atestace
(1)
Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, každou jejich změnu, odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí Agentury.
(2)
Atestační střediskoAtestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestaceatestace každému, kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkáchatestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle zveřejněných atestačních podmínekatestačních podmínek.
(3)
Odchylky od atestačních podmínekatestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat jen tehdy, jestliže to atestační podmínkyatestační podmínky připouštějí a jestliže se těmito změnami nemění povaha nabízené atestační službyslužby.
(4)
Atestačnímu střediskuAtestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy o provedení atestaceatestace, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních podmínekatestačních podmínek podle odstavce 3.
§ 6f
Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení
(1)
Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditaceakreditace je žadatel o pověření k provádění akreditaceakreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditaceakreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
(2)
Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestacíatestací je žadatel o pověření k provádění atestacíatestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestacíatestací je atestační střediskoatestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
(3)
Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediskaatestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediskaatestačního střediska je atestační střediskoatestační středisko, jehož postupů se řízení týká.
HLAVA IV
PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6g
(1)
Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je Agentura.
(2)
Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnostiinformační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
(3)
Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
(4)
Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.
(5)
Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listinyveřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listinyveřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.
(6)
Portál veřejné správy zajišťuje poskytování digitálního stejnopisu průkazu k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování.
HLAVA V
CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB
§ 6h
(1)
Centrálním místem služeb se rozumí soubor technických a programových prostředků, jehož prostřednictvím jsou poskytovány nebo využívány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací.
(2)
Centrální místo služeb spravuje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.
(3)
Správce centrálního místa služeb vytváří a vydá provozní dokumentaci centrálního místa služeb, uplatňuje ji v praxi a vyhodnocuje její dodržování.
(4)
Orgány veřejné správy zajistí, aby jimi spravované informační systémy veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) uskutečňovaly vazbu mezi informačními systémy veřejné správy na informační systémy veřejné správy spravované jinými orgány veřejné správy nebo na informační systémy soukromoprávních uživatelů údajů prostřednictvím centrálního místa služeb.
(5)
Poskytují-li nebo využívají-li orgány veřejné správy služby informačních systémů veřejné správy s využitím sítě elektronických komunikací, zajistí, aby se tak stalo prostřednictvím centrálního místa služeb.
(6)
Správce centrálního místa služeb a správce referenčního rozhraní zajistí, aby přístup k referenčnímu rozhraní byl možný výlučně prostřednictvím centrálního místa služeb.
HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6i
Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy
(1)
Vláda
a)
pověřuje osobu nebo jiné právní uspořádání, které jsou zřízené nebo založené státem a které splňují požadavky podle § 6m odst. 1, poskytováním cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „poskytovatel státního cloud computingucloud computingu“),
b)
schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let.
(2)
Agentura
a)
koordinuje využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy,
b)
vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy,
c)
zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy, včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě,
d)
navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy,
e)
kontroluje, zda cloud computingcloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n a kvalitu tohoto cloud computingucloud computingu,
f)
spravuje informační systém cloud computingucloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingucloud computingu“),
g)
vede katalog cloud computingucloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingucloud computingu“),
h)
vykonává působnost správního orgánu příslušného k uplatňování, regulaci a kontrole cen podle právního předpisu upravujícího ceny v případě cen za poskytování cloud computingucloud computingu orgánům veřejné správy.
(3)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda cloud computingcloud computing poskytovaný orgánům veřejné správy splňuje požadavky podle § 6n, v případě, že je využíván k provozování informačního systému veřejné správy, který je informačním nebo komunikačním systémem kritické informační infrastruktury, významným informačním systémem nebo informačním systémem základní služby podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost.
(4)
Orgán veřejné správy poskytne na žádost Agentury podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu orgánům veřejné správy.
§ 6j
Informační systém cloud computingu
(1)
Zřizuje se informační systém cloud computingucloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Správcem informačního systému cloud computingu je Agentura.
(3)
Správce informačního systému cloud computingucloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingucloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(4)
Správce informačního systému cloud computingucloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingucloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
§ 6k
Katalog cloud computingu
(1)
Katalog cloud computingucloud computingu je seznam, ve kterém se vedou údaje o poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingucloud computingu, nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy.
(2)
Údaji vedenými v katalogu cloud computingucloud computingu o
a)
poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu jsou
1.
údaje identifikující poptávku cloud computingupoptávku cloud computingu,
2.
údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computingcloud computing poptává,
3.
údaje charakterizující poptávaný cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech poptávaného cloud computingucloud computingu a požadované bezpečnostní úrovni,
b)
poskytovatelích cloud computingucloud computingu jsou údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu,
c)
nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu jsou
1.
údaje identifikující nabídku cloud computingunabídku cloud computingu,
2.
údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu, který cloud computingcloud computing nabízí,
3.
údaje charakterizující nabízený cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech nabízeného cloud computingucloud computingu a jeho bezpečnostní úrovni a údaje o předpokládaném místu zpracování informací orgánu veřejné správy a předpokládané době, předpokládaném rozsahu a předpokládaném účelu zpracování informací orgánu veřejné správy v tomto místě, případně o tom, že nabízený cloud computing vyžaduje dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy mimo území Evropské unieúzemí Evropské unie,
d)
využívaném cloud computingucloud computingu jsou
1.
údaje identifikující využívaný cloud computingcloud computing,
2.
údaje identifikující orgán veřejné správy, který cloud computingcloud computing využívá,
3.
údaje identifikující poskytovatele cloud computingucloud computingu, který cloud computingcloud computing poskytuje,
4.
údaje charakterizující využívaný cloud computingcloud computing, včetně údajů o základních parametrech využívaného cloud computingucloud computingu, jeho bezpečnostní úrovni a finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využíváním cloud computingucloud computingu.
(3)
Údaje podle odstavce 2 jsou veřejné s výjimkou údajů charakterizujících poptávaný, nabízený nebo využívaný cloud computing, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit kybernetickou bezpečnost a které určí u konkrétního cloud computingu Agentura na základě požadavku orgánu veřejné správy, který cloud computing poptává nebo využívá. Po jejich vymazání z katalogu cloud computingu Agentura uchová údaje po dobu 5 let v informačním systému cloud computingu.
(4)
Katalog cloud computingucloud computingu je součástí informačního systému cloud computingucloud computingu.
§ 6l
Základní pravidla využívání cloud computingu orgánem veřejné správy
(1)
Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computingcloud computing, který splňuje požadavky podle § 6n a je poskytovaný
a)
poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu na základě nabídky cloud computingunabídky cloud computingu tohoto poskytovatele zapsané v okamžiku jejího přijetí orgánem veřejné správy v katalogu cloud computingucloud computingu,
b)
v rámci vertikální nebo horizontální spolupráce podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo
c)
v rámci obecné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle právního předpisu upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(2)
Přestane-li cloud computingcloud computing využívaný orgánem veřejné správy splňovat podmínky podle odstavce 1, orgán veřejné správy ukončí jeho využívání nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl.
(3)
Orgán veřejné správy využívá cloud computingcloud computing poskytovaný poskytovatelem cloud computingucloud computingu na základě písemné smlouvy o poskytování cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy.
(4)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí v případě cloud computingucloud computingu, který slouží výlučně
a)
ke správě a řešení technických potíží nebo diagnostice programových anebo technických prostředků, případně k zabezpečení nebo přenosu s tím souvisejících signálů,
b)
ke správě nebo využívání prostředků pro elektronickou identifikaci využívajících vícefaktorové autentizace,
c)
k aktualizaci nebo opravě programového prostředku, nebo
d)
ke shromažďování nebo výměně provozních údajů,
e)
ke zkušebnímu provozu informačního systému veřejné správy, pokud při něm nebudou využity údaje, které se v informačním systému veřejné správy vedou nebo povedou anebo které jsou nebo budou v souvislosti s poskytováním služby informačního systému veřejné správy využívány.
(5)
Je-li poskytování cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu závislé na využití cloud computingucloud computingu jiného poskytovatele cloud computingucloud computingu, použijí se na toto využití ustanovení tohoto zákona o využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy.
§ 6m
Požadavky na poskytovatele cloud computingu poskytujícího cloud computing orgánu veřejné správy
(1)
Poskytovatelem cloud computingucloud computingu poskytujícím cloud computingcloud computing orgánu veřejné správy může být pouze osoba nebo jiné právní uspořádání, které jsou
a)
způsobilé zajistit základní úroveň ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy,
b)
bezúhonné v rozsahu bezúhonnosti požadované po kvalifikovaném správci kvalifikovaného systému elektronické identifikace,
c)
způsobilé pro poskytnutí cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.
(2)
Poskytovatelem cloud computingucloud computingu poskytujícím orgánu veřejné správy cloud computingcloud computing zařazený do nejvyšší bezpečnostní úrovně může být pouze poskytovatel státního cloud computingucloud computingu.
§ 6n
Požadavky na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy
Orgán veřejné správy může využívat a poskytovatel cloud computingucloud computingu může orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingucloud computingu poskytovat pouze cloud computingcloud computing,
a)
který umožňuje splnění požadavků kladených na informační systém veřejné správy informační koncepcí České republiky,
b)
který umožňuje dosažení alespoň základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy,
c)
který umožňuje orgánu veřejné správy postupovat podle bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby cloud computingucloud computingu podle právního předpisu upravujícího kybernetickou bezpečnost,
d)
jehož bezpečnostní úroveň je stejná nebo vyšší než bezpečnostní úroveň informačního systému veřejné správy nebo jeho části, k zajištění jehož provozu je využíván,
e)
který v případě, že je jeho poskytování závislé na jiném cloud computingucloud computingu, je poskytovaný s využitím cloud computingucloud computingu splňujícího požadavky podle písmen b) až d) a poskytovaného poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingucloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c),
f)
u něhož v případě, že je jeho poskytování závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, je každý poskytovatel cloud computingucloud computingu poskytovatelem státního cloud computingucloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingucloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingucloud computingu; část věty před středníkem se nepoužije v případě cloud computingucloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c).
§ 6o
Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1)
Agentura zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě požadavku orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku. Agentura dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Orgán veřejné správy uplatňuje požadavek elektronicky ve strojově čitelném formátu.
(3)
Orgán veřejné správy uvede v požadavku údaje o poptávce cloud computingupoptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingupoptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu.
(4)
Orgán veřejné správy připojí k požadavku hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingucloud computingu.
(5)
Odpovídá-li poptávka cloud computingu zapsaná v katalogu cloud computingu charakteristikou poptávaného cloud computingu jiné poptávce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu, Agentura tyto poptávky sdruží.
§ 6p
Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1)
Agentura vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu,
a)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě požadavku tohoto orgánu veřejné správy, a to do 15 dnů ode dne uplatnění požadavku,
b)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí doby 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingupoptávka cloud computingu do katalogu cloud computingucloud computingu zapsána,
c)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingupoptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingucloud computingu podle § 6x,
d)
kterou zapsalo do katalogu cloud computingucloud computingu podle § 6o odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingucloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu orgán veřejné správy, na základě jehož požadavku byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b).
Zápis poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu
§ 6q
(1)
Agentura rozhodne o zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě jeho žádosti, splňuje-li poskytovatel cloud computingu požadavky podle § 6m odst. 1. O žádosti rozhodne Agentura do 45 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný.
(2)
Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu Agentura vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu.
(4)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti
a)
údaje o sobě v rozsahu údajů, které se o poskytovateli cloud computingucloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu,
b)
adresu svého sídla, má-li jej mimo území České republiky.
(5)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí
a)
doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, obsahující identifikační údaje osob, které jsou jeho skutečným majitelem; část věty před středníkem se nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingucloud computingu sídlo na území České republiky,
b)
doklad o svých zkušenostech s poskytováním cloud computingucloud computingu za posledních 5 let,
c)
doklad o tom, že splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
d)
doklad o své bezúhonnosti, nelze-li bezúhonnost potvrdit postupem podle § 12 zákona o Rejstříku trestů; ustanovení právního předpisu upravujícího elektronickou identifikaci o dokladech prokazujících bezúhonnost kvalifikovaného správce kvalifikovaného systému elektronické identifikace se použijí obdobně,
e)
doklad vydaný orgánem státu, v němž má sídlo, a doklad vydaný orgánem státu, na jehož území předpokládá dlouhodobé uložení informací orgánu veřejné správy, že nemá evidován nedoplatek vůči žádnému z orgánů těchto států; část věty před středníkem se ve vztahu k dokladu vydanému orgánem státu, v němž má poskytovatel cloud computingucloud computingu sídlo, nepoužije, má-li poskytovatel cloud computingu sídlo na území České republiky.
(6)
Nevydává-li orgán státu doklad podle odstavce 5 písm. a) nebo e), poskytovatel cloud computingucloud computingu jej může nahradit čestným prohlášením.
§ 6r
(1)
Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6m odst. 1 písm. a) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko do 3 měsíců od jeho vyžádání.
(2)
Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace o tom, zda poskytovatel cloud computingu nemá evidovaný nedoplatek u
a)
orgánu Finanční správy České republiky,
b)
orgánu Celní správy České republiky,
c)
orgánu sociálního zabezpečení na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
d)
zdravotní pojišťovny na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.
(3)
Pro rozsah údajů poskytnutých podle odstavce 2 se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o rozsahu údajů v potvrzení o stavu osobního daňového účtu. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4)
Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) údaje o skutečném majiteli poskytovatele cloud computingu z evidence údajů o skutečných majitelích; pro tento účel umožní Ministerstvo spravedlnosti Agentuře dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle právního předpisu upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.
(5)
Agentura je oprávněna si vyžádat pro účely posouzení splnění požadavku podle § 6m odst. 1 písm. c) informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Policie České republiky, zpravodajské služby nebo jiného orgánu.
(6)
Po dobu od vyžádání vyjádření nebo informace podle odstavců 2, 4 a 5 do jejich poskytnutí lhůta podle § 6q odst. 1 neběží, nejdéle však po dobu 3 měsíců.
(7)
Dokumenty týkající se posuzování splnění požadavků podle § 6m odst. 1, které obsahují utajované informaceutajované informace nebo jiné informace, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se uchovávají odděleně mimo spis.
§ 6s
Výmaz poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1)
Agentura rozhodne o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu,
a)
požádá-li o to poskytovatel cloud computingucloud computingu, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo
b)
zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. a) a nezjednal-li nápravu ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být kratší než 30 dnů, nebo zjistí-li, že poskytovatel cloud computingu přestal splňovat požadavek podle § 6m odst. 1 písm. b) nebo c).
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný.
(3)
Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu poskytovatele cloud computingu z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing tohoto poskytovatele cloud computingu; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody.
(4)
Ustanovení § 6r se na výmaz poskytovatele cloud computingucloud computingu z katalogu cloud computingucloud computingu použijí obdobně.
Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu
§ 6t
(1)
Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do jiné než nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele státního cloud computingu nebo poskytovatele cloud computingu zapsaného v katalogu cloud computingu, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a), b), d) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavky podle § 6n písm. b) a d) a požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. Agentura rozhodne o zápisu nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele podle věty první, splňuje-li nabízený cloud computing požadavky podle § 6n písm. a) a f) a požadavek podle § 6n písm. e), pokud jde o požadavek na poskytování podpůrného cloud computingu poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu. O žádosti podle vět první a druhé rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný.
(2)
Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. Agentura o zápisu do katalogu cloud computingu vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu podává žádost elektronicky ve strojově čitelném formátu.
(4)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu může v žádosti uvést pouze jednu nabídku jednoho cloud computingucloud computingu nebo jednu nabídku více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně.
(5)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti
a)
údaje o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu,
b)
údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na využití jiného cloud computingucloud computingu, identifikaci tohoto cloud computingucloud computingu a jeho poskytovatele a popis využití jiného cloud computingucloud computingu, včetně rozsahu využití,
c)
údaj, zda je poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, identifikaci těchto poskytovatelů cloud computingucloud computingu a popis jejich zapojení do poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu, včetně rozsahu zapojení.
(6)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí
a)
seznam svých dodavatelů, u kterých předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy,
b)
doklad o tom, že nabízený cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
c)
dokumentaci nabízeného cloud computingucloud computingu,
d)
zprávu o provedení penetračního testu nabízeného cloud computingucloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
e)
plán zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingucloud computingu a plán na obnovu poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci,
f)
doklad o zhodnocení zdrojů rizik nabízeného cloud computingucloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
g)
podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací nabízeným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost.
(7)
Je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na využití jiného cloud computingucloud computingu a není-li jiný cloud computingcloud computing ke dni podání žádosti předmětem nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu, poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti dále připojí
a)
smlouvu s poskytovatelem cloud computingucloud computingu, který poskytuje cloud computingcloud computing, na jehož využití je závislé poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu, (dále jen „podpůrný cloud computingcloud computing“),
b)
seznam dodavatelů poskytovatele podpůrného cloud computingucloud computingu, u kterých poskytovatel podpůrného cloud computingucloud computingu předpokládá zpracovávání informací orgánu veřejné správy,
c)
doklad o tom, že podpůrný cloud computing splňuje požadavky pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
d)
dokumentaci podpůrného cloud computingucloud computingu,
e)
zprávu o provedení penetračního testu podpůrného cloud computingucloud computingu, pokud je požadována právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
f)
plán zajištění kontinuity provozu podpůrného cloud comutingu a plán na obnovu poskytování podpůrného cloud computingucloud computingu po havárii, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost; namísto plánů lze připojit auditní zprávu osvědčující jejich existenci,
g)
doklad o zhodnocení zdrojů rizik podpůrného cloud computingucloud computingu, pokud je požadován právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost,
h)
podklady k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podpůrným cloud computingemcloud computingem, pokud jsou požadovány právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost.
(8)
Je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu, poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti dále připojí
a)
smlouvu o poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu s těmito poskytovateli cloud computingucloud computingu,
b)
seznam dodavatelů těchto poskytovatelů cloud computingucloud computingu, u kterých tito poskytovatelé cloud computingucloud computingu předpokládají zpracovávání informací orgánu veřejné správy.
§ 6u
(1)
Agentura si vyžádá pro účely posouzení splnění požadavků podle § 6n písm. b) a e) závazné stanovisko Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; část věty před středníkem se nepoužije v případě žádosti o zápis nabídky cloud computingu zařazeného do nejnižší bezpečnostní úrovně. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá závazné stanovisko podle věty první do 30 dnů od jeho vyžádání.
(2)
Ustanovení § 6r odst. 7 se na zápis nabídky cloud computingunabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu použije obdobně.
§ 6v
Aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu
(1)
Agentura rozhodne o zápisu aktualizace nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, který požádal o její zápis do katalogu cloud computingu, je-li splněna podmínka podle odstavce 4. O žádosti rozhodne Agentura do 30 dnů ode dne jejího podání; proti rozhodnutí o žádosti není rozklad přípustný.
(2)
Je-li žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí se nevydává. Takové rozhodnutí nabývá právní moci dnem zápisu aktualizace nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu. O zápisu do katalogu cloud computingu Agentura vyrozumí poskytovatele cloud computingu, který o zápis požádal.
(3)
Poskytovatel cloud computingucloud computingu uvede v žádosti údaje o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingunabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingucloud computingu a které jsou aktualizací dotčeny. Poskytovatel cloud computingucloud computingu k žádosti připojí podklady podle § 6t odst. 6 až 8, v nichž jsou vyjádřeny skutečnosti, jež jsou aktualizací dotčeny.
(4)
Podmínkou aktualizace nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu je, že
a)
nabízený cloud computingcloud computing bude po aktualizaci nadále splňovat podmínky pro zápis do katalogu cloud computingucloud computingu,
b)
aktualizace se nedotýká údajů charakterizujících nabízený cloud computingcloud computing s výjimkou objemu, rámcové ceny nebo názvu konkrétní cloudové služby.
(5)
Ustanovení § 6r odst. 7 a § 6u odst. 1 se na aktualizaci nabídky cloud computingunabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingucloud computingu použijí obdobně.
§ 6w
Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1)
Agentura rozhodne o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu,
a)
požádá-li o výmaz poskytovatel cloud computingucloud computingu, o jehož nabídku se jedná, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti,
b)
zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat požadavky podle § 6n a nezjednal-li poskytovatel cloud computingu nápravu ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být kratší než 15 dnů,
c)
uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, pokud poskytovatel cloud computingu nepotvrdil Agentuře, že nabídka cloud computingu je stále platná, nebo uplyne-li doba 3 let ode dne, kdy poskytovatel cloud computingu naposledy potvrdil Agentuře, že nabídka cloud computingu je stále platná; Agentura vyzve prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovatele cloud computingu, aby potvrdil platnost nabídky cloud computingu po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, a dále vždy po uplynutí doby 30 měsíců ode dne, kdy mu poskytovatel cloud computingu potvrdil, že nabídka cloud computingu je stále platná,
d)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal poskytovatel cloud computingucloud computingu, u něhož došlo k výmazu z katalogu cloud computingucloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele cloud computingucloud computingu; je-li poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu závislé na více poskytovatelích cloud computingucloud computingu zapsaných do katalogu cloud computingucloud computingu, postačí výmaz kteréhokoliv z těchto poskytovatelů cloud computingu,
e)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingucloud computingu požádal poskytovatel cloud computingucloud computingu, a u níž došlo k výmazu poskytovatele podpůrného cloud computingucloud computingu z katalogu cloud computingucloud computingu, a to současně s výmazem poskytovatele podpůrného cloud computingu.
(2)
Týká-li se žádost o výmaz nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a), zjištění podle odstavce 1 písm. b) nebo potvrzení platnosti nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. c) nabídky cloud computingu obsahující více cloud computingů zařazených do stejné bezpečnostní úrovně, Agentura vymaže z katalogu cloud computingu u nabídky cloud computingu pouze cloud computing, jehož se žádost, zjištění nebo potvrzení platnosti týká.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není rozklad přípustný.
(4)
Agentura vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu o výmazu nabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingu orgán veřejné správy, který využívá cloud computing, který je předmětem nabídky; ve vyrozumění uvede datum výmazu a jeho důvody.
(5)
Ustanovení § 6r odst. 7 se na výmaz nabídky cloud computingunabídky cloud computingu nebo její části z katalogu cloud computingucloud computingu použije obdobně.
§ 6x
Zápis využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu
Orgán veřejné správy zapíše cloud computingcloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingucloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingucloud computingu. Věta první se nepoužije v případě cloud computingu poskytovaného podle § 6l odst. 1 písm. c).
§ 6y
Poskytování informací a podkladů týkajících se poskytovatelů cloud computingu, nabídky cloud computingu nebo využívaného cloud computingu
(1)
Dojde-li v době, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, ke změně údajů vedených v katalogu cloud computingu, které poskytuje poskytovatel cloud computingu, anebo skutečností vyjádřených v podkladech podle § 6q odst. 5 nebo § 6t odst. 6 až 8, poskytovatel cloud computingu o této změně bezodkladně vyrozumí Agenturu a současně mu předloží aktuální podklady.
(2)
Poskytovatel cloud computingu předkládá po dobu, kdy je cloud computing předmětem nabídky cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu nebo kdy je poskytován orgánu veřejné správy, v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem Agentuře doklady o splnění požadavku pro certifikaci nebo audit pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c) a zprávu o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e).
(3)
Orgán veřejné správy zapíše do katalogu cloud computingucloud computingu vždy do 3 měsíců od skončení rozpočtového období údaje o finančním objemu nákladů vynaložených v souvislosti s využívaním cloud computingucloud computingu za uplynulé rozpočtové období za každý informační systém veřejné správy, pro který orgán veřejné správy využívá nebo využíval cloud computingcloud computing.
§ 6z
Výmaz využívaného cloud computingu z katalogu cloud computingu
Orgán veřejné správy vymaže cloud computingcloud computing, jehož využívání ukončil, z katalogu cloud computingucloud computingu, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingucloud computingu.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 7
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Akreditující osobě, která
a)
neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiž Agentura vyslovila souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)],
b)
vydá osvědčení o akreditaciakreditaci, aniž by splňovala personální požadavky [§ 6 odst. 4 písm. d)],
c)
neohlásí bezodkladně Agentuře, že nemá po dobu delší než 3 měsíce zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)],
d)
nepostupuje při provádění akreditaceakreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm. e)], nebo
e)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře (§ 6a odst. 3),
lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(2)
Atestační střediskoAtestační středisko se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených Agenturou (§ 6b odst. 3),
b)
vyhodnotilo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvědčením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem,
c)
vydá atest na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy, na jejichž vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d odst. 2),
d)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené zkoušce (§ 6d odst. 4),
e)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací Agentuře (§ 6d odst. 7), nebo
f)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínekatestačních podmínek (§ 6e odst. 1).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel informačního systému veřejné správyprovozovatel informačního systému veřejné správy dopustí přestupku tím, že
a)
nepředá data a provozní údaje na vyžádání správce informačního systému veřejné správysprávce informačního systému veřejné správy podle § 9e odst. 1, nebo
b)
v rozporu s § 9e odst. 2 nebo 3
1.
nepředá data a provozní údaje po ukončení provozování informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy,
2.
nezlikviduje kopie dat a provozních údajů, nebo
3.
neumožní správci informačního systému veřejné správysprávci informačního systému veřejné správy dohled nad průběhem likvidace kopií dat a provozních údajů.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2,
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 3,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f).
§ 7a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.
(2)
Pokuty vybírá Agentura.
HLAVA VIII
ÚČINKY PODPISU
§ 8
Úkon, jehož náležitostí má být podpis toho, kdo jej činí, učiněný prostřednictvím informačního systému veřejné správy se považuje za podepsaný, umožňuje-li informační systém veřejné správy prokázání totožnosti toho, kdo úkon činí, s využitím elektronické identifikace, autorizaci úkonu tím, kdo úkon činí, a zpětné prokázání projevu vůle toho, kdo úkon činí.
HLAVA IX
KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 8a
(1)
Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). Kontaktní místo veřejné správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů.
(2)
Kontaktními místy veřejné správy jsou
a)
notáři,
b)
krajské úřady,
c)
matriční úřady,
d)
obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis,
e)
zastupitelské úřady určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách,
f)
držitel poštovní licence15), Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky,
g)
bankabanka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické komunikace, kterým byla Agenturou udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná Agenturou“).
(3)
Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky a osoba autorizovaná Agenturou mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v právním předpisu upravujícím správní poplatky.
(4)
Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů.
(5)
Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy.
(6)
Informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, spravuje Agentura. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy.
§ 8b
(1)
Agentura udělí na žádost bankybanky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické komunikace autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti. Agentura rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Autorizace se uděluje na dobu 5 let.
(2)
Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost osoby autorizované Agenturou splňovat tyto podmínky nastane nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.
(3)
Osoba autorizovaná Agenturou je povinna uhradit za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 200 000 Kč. Osoba autorizovaná Agenturou uhradí poplatek do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Agentury o udělení autorizace nabylo právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura.
(4)
Osoba autorizovaná Agenturou odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná Agenturou se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat.
(5)
Agentura kontroluje u osoby autorizované Agenturou plnění věcných, personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy.
(6)
Agentura je oprávněna omezit osobě autorizované Agenturou na nezbytně nutnou dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.
(7)
Agentura odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,
a)
nesplňuje-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila, k nápravě,
b)
požádá-li o to osoba autorizovaná Agenturou, nebo
c)
nezaplatí-li osoba autorizovaná Agenturou poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.
(8)
Agentura vede seznam osob autorizovaných Agenturou a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná Agenturou bezodkladně informuje Agenturu o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách počtu těchto pracovišť a jejich adres.
HLAVA X
VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 9
(1)
Z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci těchto systémů, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.
(2)
Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy není, v elektronické podobě zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy“), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy na žádost vydávají kontaktní místa veřejné správy. S přihlédnutím k současným technickým podmínkám mohou kontaktní místa veřejné správy vydávat ověřené výstupy i z ostatních informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy.
(3)
Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby (§ 9a).
(4)
Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to alespoň prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, anebo poskytnout tento výstup nebo údaje jiné osobě anebo veřejnému orgánu. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy seznam informačních systémů veřejné správy, z nichž lze výstup nebo údaje takto obstarat anebo poskytnout. Vydání výstupu nebo údajů anebo poskytnutí výstupu nebo údajů zajistí orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému veřejné správy; po dohodě s ním může vydání výstupu nebo údajů zajistit správce portálu veřejné správy nebo správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
(5)
Výpis v listinné podobě, výstup z informačního systému veřejné správy a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami.
§ 9a
(1)
Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správyOvěřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje
a)
údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy,
b)
údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,
c)
údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný,
d)
místo a datum vyhotovení doložky o ověření,
e)
pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správyověření výstupu z informačního systému veřejné správy,
f)
otisk úředního razítka a podpis ověřujícího.
(2)
Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu.
§ 9b
Povinnosti ověřujícího
(1)
Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.
(2)
Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy je zabezpečen způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.
(3)
Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem.
(4)
Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:
a)
pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správyověření výstupu z informačního systému veřejné správy,
b)
datum vyhotovení doložky o ověření,
c)
je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození a dále jméno, příjmení a datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení.
§ 9c
Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci informačních systémů veřejné správy
(1)
Správci informačních systémů veřejné správySprávci informačních systémů veřejné správy jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy (dále jen „okamžik platnosti údajů“), a zabezpečený způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.
(2)
Správci informačních systémů veřejné správySprávci informačních systémů veřejné správy odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správyinformačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.
(3)
Správci informačních systémůinformačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systémuinformačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.
§ 9d
Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy
(1)
Správce informačního systému veřejné správySprávce informačního systému veřejné správy je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jednu stránku16).
(2)
Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle § 8a odst. 2 písm. b) až e) stanoví zvláštní právní předpis16).
(3)
Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17).
HLAVA XI
SOUČINNOST PROVOZOVATELE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 9e
(1)
Provozovatel informačního systému veřejné správyProvozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně na vyžádání správce informačního systému veřejné správysprávce informačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy.
(2)
Provozovatel informačního systému veřejné správyProvozovatel informačního systému veřejné správy předá bezodkladně po ukončení provozování informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy data a provozní údaje týkající se provozovaného informačního systému veřejné správyinformačního systému veřejné správy správci informačního systému veřejné správysprávci informačního systému veřejné správy a kopie těchto dat a provozních údajů zlikviduje.
(3)
Provozovatel informačního systému veřejné správy postupuje při likvidaci kopií dat a provozních údajů týkajících se provozovaného informačního systému veřejné správy podle pravidel stanovených právním předpisem upravujícím kybernetickou bezpečnost pro likvidaci dat, provozních údajů, informací a jejich kopií správci a provozovateli významného informačního systému. Provozovatel informačního systému veřejné správy umožní správci informačního systému veřejné správy dohled nad průběhem likvidace kopií dat a provozních údajů, nevylučuje-li to způsob provozování informačního systému veřejné správy.
(4)
Provozovatel informačního systému veřejné správy má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů za předání dat a provozních údajů podle odstavců 1 a 2.
(5)
Ustanovení právního předpisu upravujícího práva k duševnímu vlastnictví nejsou předáním dat a provozních údajů podle odstavců 1 a 2 dotčena.
HLAVA XII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 10
Přechodná ustanovení
(1)
Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona již spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost.
(2)
V případě informačních systémů veřejné správyinformačních systémů veřejné správy, jejichž správci jsou orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona.
§ 11
Zrušení Úřadu pro státní informační systém
(1)
Úřad pro státní informační systém se zrušuje.
(2)
Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony13) přechází na Úřad.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.
Zmocňovací ustanovení
§ 12
(1)
Agentura stanoví vyhláškou
a)
požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j), hodnocení ekonomické výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. k) a hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingucloud computingu podle § 6o odst. 4 a postup při jejich provádění,
b)
požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování, požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2,
c)
požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle § 5a odst. 3 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 4,
d)
postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
e)
údaje o poptávkách cloud computingupoptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingucloud computingu, nabídkách cloud computingunabídkách cloud computingu a o cloud computingucloud computingu využívaném orgány veřejné správy podle § 6k odst. 2,
f)
požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingucloud computingu orgánu veřejné správy podle § 6l odst. 3,
g)
požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele cloud computingucloud computingu s poskytováním cloud computingucloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b),
h)
požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud computingucloud computingu podle § 6t odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingucloud computingu podle § 6t odst. 7 písm. d),
i)
seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d),
j)
náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst. 2 písm. b) a f) a žádosti o posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c).
(2)
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví vyhláškou
a)
požadavky na zajištění základní úrovně ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací orgánu veřejné správy podle § 6m odst. 1 písm. a) a § 6n písm. b),
b)
seznam certifikací a auditů pro oblast ochrany důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6q odst. 5 písm. c), § 6t odst. 6 písm. b) a § 6t odst. 7 písm. c), doklady o jejich splnění a intervaly pro předkládání těchto dokladů podle § 6y odst. 2,
c)
požadavky na strukturu a náležitosti zprávy o provedení penetračního testu podle § 6t odst. 6 písm. d) a § 6t odst. 7 písm. e) a intervaly pro její předkládání,
d)
požadavky na náležitosti auditní zprávy osvědčující existenci plánu zajištění kontinuity provozu nabízeného cloud computingucloud computingu a plánu na obnovu poskytování nabízeného cloud computingucloud computingu po havárii podle § 6t odst. 6 písm. e) a § 6t odst. 7 písm. f),
e)
požadavky na strukturu a náležitosti dokladu o zhodnocení zdrojů rizik podle § 6t odst. 6 písm. f) a § 6t odst. 7 písm. g),
f)
požadavky na strukturu a náležitosti podkladů k ověření splnění požadavku na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací podle § 6t odst. 6 písm. g) a § 6t odst. 7 písm. h).
(3)
Agentura a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou požadavky na strukturu a náležitosti záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačního systému veřejné správy podle § 5e.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 12
1.
V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní:
„ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů
Položka 164
Podání žádosti o udělení statutu atestačního střediska | Kč | 100 000“.
---|---|---
2.
REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní:
„ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů| 164“.
---|---
3.
Tečka za částí XIII se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 13
V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se slova „Úřad pro státní informační systém“ nahrazují slovy „Úřad pro veřejné informační systémy“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
§ 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001;
b)
§ 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001;
c)
§ 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
d)
§ 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
e)
§ 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
7a)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
§ 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 116 a násl. občanského zákoníku.
11a)
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
11c)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 28/2000 Sb.
§ 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
15)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb. |
Zákon č. 366/2000 Sb. | Zákon č. 366/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 22. 11. 2000, částka 99/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
* ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona
* ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2001
366
ZÁKON
ze dne 14. září 2000,
kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
Čl. I
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 1a) zní:
㤠2
Geologické práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,
g)
zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí.
(2)
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
(3)
Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.
(4)
Ložiskový průzkum se člení na etapu
a)
vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
b)
průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů,1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,
c)
těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí ložiska.
(5)
Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(6)
V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.
1)
§ 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
1a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb.“.
2.
Název části druhé zní: „OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2a) a 2b) zní:
㤠3
Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení o odborné způsobilosti
(1)
Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby, které splňují podmínky stanovené právními předpisy, (dále jen „organizace“), a u nichž tyto práce řídí a za jejichž výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).
(2)
Na geologické práce, které nejsou spojeny se zásahem do pozemků, se nevztahuje povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele geologických prací.
(3)
O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.
(4)
Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání s geologickým zaměřením prokázaným výpisem zkoušek nebo odborné středoškolské vzdělání s minimální pětiletou praxí v oboru, praxe v oboru minimálně tři roky zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů2a) a bezúhonnost.2b) K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.
2a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje.
5.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a) až 3e) zní:
㤠4
Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti,3a) (dále jen „zadavatel“).
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2, s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,
b)
nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu,
c)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území,
d)
údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b) a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší tří měsíců,
e)
etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se o stanovení průzkumného území žádá,
f)
u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,
g)
rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním předpisem,3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.3c)
(3)
Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.
(4)
Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem.
(5)
Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(6)
Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.
(7)
Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů.
(8)
Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.
(9)
Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně přístupné.
3a)
§ 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3c)
§ 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
3d)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
3e)
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.“.
6.
§ 4a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní:
㤠4a
(1)
Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska.
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.
(3)
Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.
(4)
V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km2.
(5)
Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že
a)
navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem,
b)
na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů3b) jiné osobě než žadateli,
c)
žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti,
d)
u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost,
e)
žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.
(6)
Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
4a)
Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb.
7.
§ 4b včetně nadpisu zní:
㤠4b
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1)
Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
(2)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území.
(3)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území nacházejících se na území jednotlivých obcí.“.
8.
§ 5 se zrušuje.
9.
§ 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.2a) V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží.“.
10.
V § 6 se zrušuje odstavec 4 a odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
11.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Evidence geologických prací
(1)
K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.
(2)
Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při těžebním průzkumu.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční nebo se jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.
(4)
Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
12.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Podávání návrhů a oznámení
(1)
Při provádění geologických prací je organizace povinna podat
a)
ministerstvu
1.
hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,
2.
oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,
3.
do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,
b)
Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu, emanací a peloidu,
c)
Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1.
(2)
Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.
(3)
Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny.
(4)
Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto geologických prací.“.
13.
§ 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b) a 4c) zní:
㤠11
Návratnost prostředků za geologické práce
Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.4b) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.4c)
4b)
§ 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
4c)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 12 odst. 1 se slova „právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“ nahrazují slovy „České geologické službě“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 6) se označuje jako poznámka pod čarou č. 5a) a poznámka pod čarou č. 7) se označuje jako poznámka pod čarou č. 5b), a to včetně odkazů na uvedené poznámky pod čarou.
15.
V § 12 odst. 2 a 3 se slova „pověřená právnická osoba“ nahrazují slovy „Česká geologická služba“ a slova „pověřené právnické osobě“ se nahrazují slovy „České geologické službě“.
16.
V § 12 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
17.
V § 12 novém odstavci 5 se za slova „geologických prací“ vkládají slova „a geologické dokumentace“.
18.
V § 13 odst. 2 a 3 se slova „životního prostředí“ zrušují a v odstavci 3 se slova „Federálním ministerstvem obrany“ nahrazují slovy „Ministerstvem obrany“.
19.
§ 14 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7a), 8a) a 8b) zní:
㤠14
Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1)
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena.
(2)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro
a)
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b)
vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací),
d)
zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí,
e)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,
f)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy,
g)
geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu,
h)
zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva,
i)
geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, pro které lze vydat územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a) upravují zvláštní právní předpisy.8b)
7a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
8b)
Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 15 se zrušují slova „, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky," a slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“.
21.
V § 16 odst. 1, 2 a 4 se slova „podle § 14 odst. 1“ nahrazují slovy „podle § 14 odst. 2“.
22.
V § 16 odst. 4 se v první větě zrušuje slovo „jednorázovou“. Ve druhé větě se zrušuje slovo „jednorázovou“ a slova „příslušného ústředního orgánu státní správy republiky“ se nahrazují slovem „ministerstva“.
23.
V § 16 se zrušuje odstavec 5.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
24.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Státní geologická služba
(1)
Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.
(2)
Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou geologickou službu.“.
25.
V § 19 odst. 1 se zrušují slova „životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“, slovo „kontrolují“ se nahrazuje slovem „kontroluje“ a slova „jsou oprávněna“ se nahrazují slovy „je oprávněno“.
26.
V § 19 odst. 2 se slova „orgány uvedenými“ nahrazují slovy „orgánem uvedeným“ a slova „zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1“ se nahrazují slovy „služebním průkazem ministerstva“.
27.
V § 19 odst. 3 se zrušují slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“.
28.
§ 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní:
㤠20
Sankce
(1)
Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,
b)
provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,
c)
nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání,
d)
neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky,
f)
neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,
g)
neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6,
h)
nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
i)
neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11,
j)
nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,10a)
k)
nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14.
(2)
Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.4c)
(3)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky.
10a)
§ 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.“.
29.
§ 21 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
㤠21
Zrušení průzkumného území
Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního prostředí.11)
11)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
30.
V § 22 se odkaz na poznámku pod čarou č. 15) označuje jako odkaz na poznámku pod čarou č. 2a) a poznámka pod čarou č. 15) se zrušuje.
31.
Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
㤠22a
(1)
Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b.
(2)
V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)
(3)
V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.
(4)
V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.“.
32.
§ 25 zní:
㤠25
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.“.
33.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.“.
34.
V § 26 odst. 2 se zrušují slova „§ 6 odst. 5,“ a slova „pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti tohoto zákona.
2.
Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost právnické osoby pověřené ministerstvem podle dosavadních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna horního zákona
Čl. III
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
2.
V § 32a odstavec 4 zní:
„(4)
Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.“.
ČÁST TŘETÍ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 367/2000 Sb. | Zákon č. 367/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 23. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 99/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
367
ZÁKON
ze dne 14. září 2000,
kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. II
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., se mění takto:
Za § 200x se vkládají nové § 200y až 200aa, které včetně nadpisu znějí:
„Řízení o soudním prodeji zástavy
§ 200y
(1)
Návrh na soudní prodej zástavy podává zástavní věřitel.
(2)
Místně příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu je obecný soud zástavního dlužníka. Jestliže však zástavou nebo její součástí je nemovitost, příslušný je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází; jestliže je zástavou více nemovitostí, lze návrh podat u kteréhokoli z příslušných soudů.
(3)
Účastníky řízení jsou zástavní věřitel, dlužník a zástavní dlužník (zástavce).
§ 200z
(1)
Soud nařídí jednání, jestliže zástavou nebo její součástí je nemovitost; jinak může rozhodnout bez jednání.
(2)
Soud povolí prodej zástavy, je-li prokázána existence zástavního práva k zástavě a jsou-li osvědčeny další skutečnosti nutné k uspokojení ze zástavy.
(3)
Usnesení, kterým se prodej zástavy povoluje, je vykonatelné po uplynutí lhůty jednoho měsíce od jeho právní moci.
§ 200aa
Po vykonatelnosti usnesení, jímž se povoluje prodej zástavy, soud provede její prodej; postupuje přitom způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí.“.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. V
1.
Zástavní práva, jejichž rozsah byl vymezen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována se všemi účinky podle dosavadní právní úpravy i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Uspokojení ze zástavy se však řídí tímto zákonem.
2.
K zajištění daňových pohledávek, ke kterým nebyl vymezen rozsah zákonného zástavního práva podle dosavadní právní úpravy do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze postupovat pouze podle ustanovení § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 370/2000 Sb. | Zákon č. 370/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 10. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 100/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
* ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST OSMÁ - Čl. XI
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
370
ZÁKON
ze dne 14. září 2000,
kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna notářského řádu
Čl. II
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto:
1.
V části VI se za § 80 vkládají nové § 80a až 80f, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a) znějí:
„Oddíl čtvrtý
Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby
§ 80a
(1)
Notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje.
(2)
Notář je povinen osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty5a) právnické osoby.
§ 80b
(1)
Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo, den a rok, kdy notář notářský zápis sepsal,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se pořizuje notářský zápis,
d)
údaj, jak byla ověřena existence právnické osoby, působnost a způsobilost jejího orgánu přijímat rozhodnutí,
e)
místo, den a rok, kdy došlo k rozhodnutí orgánu právnické osoby,
f)
jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a není-li, datum narození předsedajícího, popřípadě svědků, důvěrníků a tlumočníků,
g)
prohlášení předsedajícího, že orgán právnické osoby je způsobilý přijímat rozhodnutí, popřípadě vznesené protesty proti tomuto prohlášení nebo protesty proti výkonu hlasovacího práva osobou přítomnou na jednání orgánu právnické osoby a protest osoby, jejíž účast nebyla na jednání orgánu připuštěna nebo jíž nebyl umožněn výkon hlasovacího práva, s uvedením jména, příjmení a bydliště osoby, která protest podává, s údajem o tom, jménem koho protest podává, a tytéž údaje týkající se osoby, vůči níž byl protest vznesen,
h)
údaj, jak byla ověřena totožnost osob uvedených v písmenech f) a g),
i)
obsah rozhodnutí právnické osoby,
j)
údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn,
k)
prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,
l)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že předsedající notáři důvody nesdělil,
m)
podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, že předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že předsedající důvody notáři nesdělil,
n)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
o)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(2)
Je-li v průběhu jednoho jednání orgánu právnické osoby přijímáno více rozhodnutí, o nichž musí být pořízen notářský zápis, notář sepíše jeden notářský zápis o všech těchto rozhodnutích, pokud povaha přijatých rozhodnutí tento postup nevylučuje nebo pokud žadatel nepožaduje pořídit o každém nebo několika rozhodnutích samostatný notářský zápis.
§ 80c
(1)
Právnická osoba je povinna notáři předložit nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem jednání orgánu právnické osoby
a)
aktuální výpis z obchodního rejstříku právnické osoby; nezapisuje-li se právnická osoba do obchodního rejstříku, jiný doklad prokazující existenci právnické osoby,
b)
zakladatelské dokumenty v úplném znění5a) (dále jen „zakladatelské dokumenty“),
c)
doklad o změnách v orgánech právnické osoby, došlo-li k těmto změnám a nejsou-li dosud zapsány v obchodním rejstříku,
d)
doklad prokazující oprávnění jednat jménem právnické osoby, která je společníkem nebo členem právnické osoby, jejíž orgán přijímá rozhodnutí, a jde-li o orgán, na jehož rozhodnutí se společník nebo člen podílí,
e)
kopii pozvánky na jednání orgánu právnické osoby nebo kopii oznámení o tomto jednání, pokud zvláštní právní předpis pozvánku nebo oznámení vyžaduje, doklad o jejich rozeslání nebo uveřejnění,
f)
návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů jsou osoby zákonem oprávněné uplatnit až přímo na jednání tohoto orgánu.
(2)
Předsedající je povinen
a)
vést jednání orgánu právnické osoby takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem,
b)
neschválí-li nebo nepodepíše-li notářský zápis, uvést notáři důvody, pro které neschválil notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, popřípadě důvody, pro které tento notářský zápis nepodepsal.
§ 80d
(1)
Notář může odmítnout sepsat notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby,
a)
pokud mu právnická osoba nepředloží dokumenty podle § 80c odst. 1,
b)
pokud předsedající, i přes upozornění notáře, vede jednání orgánu právnické osoby způsobem, který neumožňuje notářský zápis o rozhodnutí pořídit.
(2)
Odmítne-li notář notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsat z důvodů uvedených v odstavci 1, platí ustanovení § 55 odst. 1 a 3. Důvody odmítnutí provedení úkonu sdělí písemně žadateli o úkon i bez jeho žádosti o toto sdělení.
§ 80e
(1)
Zjistí-li notář v průběhu jednání orgánu právnické osoby, který přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, že nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéž platí, pokud je obsah navrhovaného usnesení nebo přijatého usnesení v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty.
(2)
Nedojde-li k hlasování orgánu právnické osoby o jeho rozhodnutí na základě poučení notáře podle odstavce 1, notář sepíše notářský zápis s náležitostmi podle § 80b písm. a), b), c), d), f), l), m) a n), ve kterém dále uvede prohlášení předsedajícího podle § 80b písm. g), údaj o tom, jak byla zjištěna jeho totožnost, obsah svého poučení a údaj o tom, že na základě tohoto poučení k hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby nedošlo.
§ 80f
Ustanovení § 71 platí obdobně a ustanovení § 64 až 69 platí přiměřeně.
5a)
§ 27a odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý v části šesté se označují jako oddíly pátý a šestý.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
Čl. III
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
㤠7a
(1)
Státnímu dozoru Komise podléhá plnění povinností stanovených obchodním zákoníkem
a)
při úpravě nabídky převzetí a v případech, kdy se použijí obdobně či přiměřeně ustanovení o nabídce převzetí,
b)
při nabytí podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrovány,
c)
pro koupi vlastních akcií akciovou společností nebo jí ovládanou osobou,
d)
při veřejné nabídce upisování akcií.
(2)
Při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 postupuje Komise podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření a sankce stanovené tímto zákonem a obchodním zákoníkem.
(3)
Komise je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Komise rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, a Středisku cenných papírů, které jej uveřejní způsobem stanoveným obchodním zákoníkem pro uveřejňování informací o podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrované.
(4)
Komise je oprávněna ve svém stanovisku k nabídce převzetí nebo nabídce odkoupení předložených jí podle obchodního zákoníku doporučit nebo rozhodnutím uložit, aby navrhovatel nebo cílová společnost9a) až do uveřejnění výsledků nabídky uveřejňovaly doplňující informace k již uveřejněným informacím podle zvláštního právního předpisu a o uveřejnění informace informovali Komisi.
9a)
§ 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 9 odst. 3 větě první se slova „za porušení povinností podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „za zjištěné porušení povinnosti“.
3.
V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Vykonává-li Komise státní dozor podle zvláštního právního předpisu a je oprávněna uložit opatření a sankci jak podle zvláštního právního předpisu, tak podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty jen podle tohoto zákona.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. V
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 367/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 109 odst. 2 písm. c) se na konci tečka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „to neplatí v řízení o povolení zápisu usnesení o zvýšení základního kapitálu nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu.33c)“.
2.
V § 200d odst. 5 se za slova „sbírky listin73)“ vkládají slova „anebo jestliže nepodal návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku, ač byl k jeho podání podle zvláštního právního předpisu povinen“.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VII
Společná ustanovení
1.
Užívají-li právní předpisy pojem „základní jmění“, rozumí se tím „základní kapitál“.
2.
Užívají-li právní předpisy pojem „zapisované základní jmění“, rozumí se tím „zapisovaný základní kapitál“.
3.
Užívají-li právní předpisy účinné před 1. lednem 2001 pojem „obchodní jméno“, rozumí se tím podle povahy věci „obchodní firma“ nebo „firma, jméno a příjmení fyzické osoby včetně dodatku, nebo název právnické osoby“.
4.
Užívá-li tento zákon pojem „roční účetní závěrka“, rozumí se tím „řádná účetní závěrka“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení k části první
1.
Změny pojmů vyplývající z části první, které se týkají údajů zapsaných v obchodním rejstříku, provede rejstříkový soud v obchodním rejstříku i bez návrhu a bez řízení nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ukládá-li tento zákon osobě, která nevzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku, povinnost zapsat se do obchodního rejstříku, je tato osoba povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ukládá-li tento zákon povinnost provést v obchodním rejstříku zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovala, nebo do sbírky listin uložit listinu, jež se dosud neukládala, musí ten, komu taková povinnost svědčí, podat návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo uložit listinu do sbírky listin do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tyto povinnosti neplatí ohledně zápisů a listin týkajících se přeměn právnických osob, k nimž došlo podle dosavadních právních předpisů.
4.
Dosavadní předtištěné obchodní listiny (§ 13a), jež nemají náležitosti stanovené tímto zákonem, lze používat nejdéle po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Podnikatelé jsou povinni přizpůsobit svoji firmu požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti.
5.
Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společnost již založena, postupuje se až do vzniku společnosti podle dosavadních právních předpisů, pokud se zakladatelé nedohodnou na postupu podle tohoto zákona.
6.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti, postupuje se až do zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku podle dosavadních právních předpisů, pokud valná hromada do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona nerozhodne, že má být postupováno podle tohoto zákona.
7.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zrušení nebo přeměně společnosti, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, pokud společníci nebo příslušný orgán společnosti nerozhodnou do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o tom, že bude uplatněn postup podle tohoto zákona. Důvody vylučující možnost podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady se použijí i na rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace, jež byla přijata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení tohoto zákona na ochranu věřitelů a ustanovení týkající se doplatků na dorovnání se použijí i na případy, kdy rozhodnutí o zrušení společnosti bylo přijato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ještě zapsáno do obchodního rejstříku.
8.
Jestliže byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněn veřejný návrh smlouvy o koupi akciíakcií, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
9.
Jestliže bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přijato rozhodnutí podle § 186a, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
10.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společnosti doručeno oznámení o odstoupení z funkce podle § 66 odst. 1, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
11.
Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřena ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku, smlouva o nájmu podniku nebo jeho části, jsou účastníci smlouvy povinni přizpůsobit ji požadavkům tohoto zákona, podat návrh na zápis do obchodního rejstříku a uložit smlouvu do sbírky listin do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku anebo o nájmu podniku nebo jeho části musí být schválena valnou hromadou podle tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká.
12.
Ustanovení § 66a odst. 14 a 15 o ručení a odpovědnosti se vztahují na závazky po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zrušení společnosti podle § 69b, soud pokračuje v řízení podle ustanovení tohoto zákona o neplatnosti společnosti.
14.
Ustanovení o ručení společníků společnosti s ručením omezeným podle tohoto zákona se nepoužije na závazky, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
Ustanovení tohoto zákona o formě společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, stanov a jejich změn se nevztahují na společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, stanovy a jejich změny, které byly dohodnuty nebo usneseny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Ustanovení § 120 odst. 2 a 3 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vztahují i na obchodní podíly nabyté společností nebo jí ovládanou osobou před účinností tohoto zákona.
17.
Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle § 131, 183 nebo 242, pokračuje soud v řízení podle tohoto zákona.
18.
Společnosti s ručením omezeným a akciové společnostiakciové společnosti, jež vznikly podle dosavadních právních předpisů, nejsou povinny zvýšit základní kapitál do výše stanovené tímto zákonem, nemohou však rozhodnout o snížení základního kapitálu pod částku stanovenou tímto zákonem. Budou-li však tyto společnosti po účinnosti tohoto zákona zvyšovat základní kapitál, zvýší jej alespoň tak, aby dosáhly výše základního kapitálu vyžadované tímto zákonem.
19.
Je-li ke dni účinnosti tohoto zákona jedna fyzická osoba jediným společníkem ve více než třech společnostech s ručením omezeným nebo je-li společnost s jediným společníkem jediným společníkem jiné společnosti, je povinna uvést své právní postavení do souladu s tímto zákonem do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak může soud i bez návrhu všechny tyto společnosti zrušit a nařídit jejich likvidaci.
20.
Společnosti jsou povinny uvést společenské smlouvy a stanovy do souladu s ustanoveními tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, jinak může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Společník, který zneužije svého postavení ve společnosti nebo bude vázat přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov na neoprávněné výhody a v důsledku toho zmaří přizpůsobení společenské smlouvy nebo stanov požadavkům tohoto zákona, odpovídá ostatním společníkům a věřitelům společnosti za škodu, jež jim v důsledku tohoto jednání vznikla.
21.
Nestanoví-li tento zákon jinak, ustanovení společenských smluv a stanov upravujících práva a povinnosti společníků nebo společnosti v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí pro pravidla o svolávání valné hromady.
22.
Pokud byly akcieakcie na jméno zastaveny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na prodej takto zastavených akciíakcií ustanovení tohoto zákona.
23.
Pokud majitel akcieakcie na jméno požádal orgán společnosti o udělení souhlasu s převodem akcieakcie přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a příslušný orgán společnosti nerozhodne o žádosti do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že souhlas byl dán.
24.
Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklo akcionáři právo na odkoupení akciíakcií na jméno podle § 156 odst. 4 obchodního zákoníku, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, pokud se účastníci nedohodnou do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na použití tohoto zákona.
25.
Dosavadní zaměstnanecké akcieakcie přestávají být zvláštním druhem akciíakcií dnem, kdy valná hromada rozhodne o změně zaměstnaneckých akciíakcií na kmenové akcieakcie bez zvláštních práv podle § 158 nebo rozhodne o změně stanov, jež upraví podmínky pro nabývání kmenových akciíakcií zaměstnanci společnosti podle § 158 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se použijí na zaměstnanecké akcieakcie dosavadní právní předpisy.
26.
V případě, že v důsledku použití tohoto zákona vznikne mezi určitými osobami vztah ovládající a ovládané osoby, ačkoliv podle dosavadní právní úpravy takovými osobami nebyly, jsou povinny uvést své vzájemné vztahy do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže takovou povinnost dosud neměly. Ovládaná osoba je povinna zcizit obchodní podíl nebo akcieakcie ovládající osoby, jež má ve svém majetku, do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak ji soud může i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
27.
Ovládaná osoba je povinna vytvořit rezervní fond vyžadovaný podle tohoto zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona má ve svém majetku obchodní podíl nebo akcieakcie ovládající osoby a tuto povinnost dosud neměla, jinak je povinna bez zbytečného odkladu tyto akcieakcie nebo obchodní podíl zcizit.
28.
Kdo ke dni účinnosti tohoto zákona splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik povinnosti učinit nabídku převzetí, ačkoliv ji podle dosavadní právní úpravy neměl, není povinen učinit nabídku převzetí podle tohoto zákona.
29.
Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona splňují podmínky pro vznik oznamovací povinnosti podílu na hlasovacích právech podle ustanovení tohoto zákona, jsou povinny splnit oznamovací povinnost uloženou tímto zákonem do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nevznikne povinnost oznámit zvýšení nebo snížení podílu na hlasovacích právech před uplynutím této doby.
30.
Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona svolána valná hromada na den po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a text pozvánky na valnou hromadu již nelze změnit, použijí se na náležitosti pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání dosavadní právní předpisy.
31.
Ustanovení tohoto zákona o dohodách o výkonu hlasovacích práv se použijí i na dohody o výkonu hlasovacích práv, jež byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
32.
Ustanovení tohoto zákona o důkazním břemenu ve vztahu k prokazování splnění povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře se nepoužijí na jednání, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
33.
Jestliže jsou ke dni účinnosti tohoto zákona členy dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti zvolenými zaměstnanci osoby, jež nesplňují požadavky tohoto zákona, končí jejich funkční období nejpozději uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
34.
Jestliže jsou ke dni účinnosti tohoto zákona statutárním orgánem, jeho členem nebo členem jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, osoby, jež nesplňují požadavky tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, končí jejich funkce nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
35.
Platnost smluv o obchodním zastoupení, jež byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Práva a povinnosti smluvních stran z takto uzavřených smluv se řídí tímto zákonem, pokud zákon nedovoluje, aby si smluvní strany sjednaly něco jiného.
36.
Ustanovení tohoto zákona, jež stanoví, kdo může být společníkem veřejné obchodní společnosti a komplementářem, se nevztahují na osoby, jež jsou takovými společníky ke dni účinnosti tohoto zákona, ledaže po účinnosti tuto způsobilost po nabytí účinnosti tohoto zákona ztratí.
37.
Průkazy živnostenských nebo jiných podnikatelských oprávnění vydané ke dni účinnosti tohoto zákona ani jiná povolení, souhlasy, popřípadě obdobné dokumenty znějící na obchodní jméno fyzických osob nepozbývají platnosti a nemusí být uvedeny do souladu s § 8 a násl. obchodního zákoníku.
38.
Ustanovení smluv o tichém společenství, které jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
39.
Ustanovení § 369 odst. 1 o úroku z prodlení se použije i na vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona, nastalo-li prodlení kdykoliv počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.
Čl. X
Závěrečné ustanovení
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST OSMÁ
Čl. XI
Účinnost
1.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou § 21 odst. 5, § 27a odst. 4, § 28 odst. 4 a § 31a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, a § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, čl. VI části šesté, čl. IX a čl. X části sedmé tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 21 odst. 5 obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.
3.
Ustanovení § 27a odst. 4 a § 28 odst. 4 obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
4.
Ustanovení § 183b odst. 3 písm. a) obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
5.
Ustanovení § 31a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, čl. VI části šesté, čl. IX a čl. X části sedmé tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 404/2000 Sb. | Zákon č. 404/2000 Sb.
Zákon o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000
* § 1 - (1) Zřizuje se veřejná vysoká škola1) s názvem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Sídlem této veřejné vysoké školy je Zlín.
* § 2 - (1) Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí bezúplatně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
* § 3 - (1) Studenti, kteří ke dni 31. prosince 2000 studovali v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se dnem nabytí účinnosti tohoto
* § 4 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 404/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 404/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2001
404
ZÁKON
ze dne 19. října 2000
o zřízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Zřizuje se veřejná vysoká škola1) s názvem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Sídlem této veřejné vysoké školy je Zlín.
(2)
Z Vysokého učení technického v Brně se vyčleňuje Fakulta technologická ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně a Koleje a menza ve Zlíně, které se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástmi Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
§ 2
(1)
Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí bezúplatně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
nemovité věci a byty z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jakož i práva a závazky s těmito nemovitými věcmi a byty spojené,
b)
nemovité věci z vlastnictví státu, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jakož i práva a závazky s těmito nemovitými věcmi spojené.
(2)
Do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně bezúplatně i věci movité tvořící příslušenství nemovitých věcí a bytů uvedených v příloze č. 1 a dále movité věci sloužící k činnosti Fakulty technologické ve Zlíně, Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně a Kolejí a menzy ve Zlíně. Soupis movitých věcí přecházejících podle ustanovení tohoto odstavce je součástí předávacího protokolu.
(3)
Na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona práva a závazky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Vysokého učení technického v Brně, kteří jsou přiděleni k výkonu práce na Fakultě technologické ve Zlíně, Fakultě managementu a ekonomiky ve Zlíně a v Kolejích a menze ve Zlíně, jakož i ostatní práva a závazky týkající se uvedených fakult a Kolejí a menzy.
§ 3
(1)
Studenti, kteří ke dni 31. prosince 2000 studovali v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
(2)
Akreditované studijní programy, které byly uskutečňovány ke dni 31. prosince 2000 Fakultou technologickou ve Zlíně nebo Fakultou managementu a ekonomiky ve Zlíně Vysokého učení technického v Brně, se stávají studijními programy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně; jsou akreditovány do 31. prosince 2002.
§ 4
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 404/2000 Sb.
Nemovité věci a byty přecházející z vlastnictví Vysokého učení technického v Brně do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Poř. číslo| Okres| Obec| Katastrální území| Popis| Čp.| Parcelní číslo| Poznámka
---|---|---|---|---|---|---|---
1.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku pozemek| 275| st. 3292
st. 3292| Zlín, nám. TGM 275, děkanát, učebny
2.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| pozemek – zeleň| | 1119/101| Zlín, nám. TGM 275
3.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku pozemek| 150| st. 5108
st. 5108| Zlín, Štefánikova 150, koleje
4.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku pozemek| 4046| st. 5117
st. 5117| Zlín, Růmy 4046,
učebny
5.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku pozemky| 4379| st. 6739
st. 6739| Zlín, Antonínova 4379, koleje
6.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| pozemek – zeleň| | 1090/69| Zlín, Růmy 4046
7.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| pozemek – komunikace| | 1119/1| Zlín, nám. TGM 275
8.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku pozemek| 5139| st. 7136
st. 7136| Zlín, Mostní 5139,
učebny, děkanát
9.| Zlín| Zlín| Zlín
635561| stavba na pozemku – garáž
pozemek| | st. 7741
st. 7741| Zlín, Mostní, 2 podlažní parking
10.| Vsetín| Nový Hrozenkov| Nový Hrozenkov 707384| stavba na pozemku pozemek| ev. 47| st. 2325
st. 2325| rekr. objekt Portáš
11.| Vsetín| Nový Hrozenkov| Nový Hrozenkov 707384| pozemek – ost. plocha| | 8886/12| Portáš
12.| Vsetín| Nový Hrozenkov| Nový Hrozenkov 707384| pozemek – ost. plocha| | 8886/13| Portáš
13.| Byty č. 9, 10, 11, 12, 13 a 14 v budově č. p. 3849 postavené na pozemku parcelní číslo st. 4732
v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s odpovídajícím spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, který činí v souhrnu 3519/8792.
Příloha č. 2
k zákonu č. 404/2000 Sb.
Nemovité věci přecházející z vlastnictví státu do vlastnictví Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
1.| Pozemek parcelní číslo st. 2643 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou.
---|---
2.| Pozemek parcelní číslo st. 6752 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou.
3.| Pozemek parcelní číslo st. 6950 v katastrálním územíkatastrálním území Zlín s budovou občanské vybavenosti na tomto pozemku postavenou.
1)
§ 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). |
Zákon č. 406/2000 Sb. | Zákon č. 406/2000 Sb.
Zákon o hospodaření energií
Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000
* ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 14)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 465/2023 Sb., 469/2023 Sb.)
406
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o hospodaření energií
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22) stanoví:
a)
některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energiínakládání s energií,
b)
pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepceStátní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energieúspor energie,
c)
požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie,
d)
požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojůjiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie,
e)
požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energieúspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů,
f)
některá pravidla pro poskytování energetických služeb.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností,
b)
systémem hospodaření s energiísystémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,
c)
tepelným čerpadlemtepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budovbudov nebo průmyslových zařízení nebo z budovbudov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,
d)
energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,
e)
účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií, vyjádřená v procentech,
f)
energetickou náročností budovyenergetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovybudovy, zejména na vytápěnívytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,
g)
automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,
h)
systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazenímchlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,
i)
systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,
j)
ústředním vytápěním nebo chlazenímústředním vytápěním nebo chlazením vytápěnívytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápěnívytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,
k)
jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcemvýrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcemvýrobcem,
l)
jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcemvýrobcem,
m)
průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
n)
energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energieúspor energie a podává zprávy o zjištěních,
o)
energetickým posudkemenergetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudkuenergetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,
p)
budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazeníchlazení,
q)
ucelenou částí budovyucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovybudovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,
r)
celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažíchpodlažích budovy nebo její ucelené části,
s)
větší změnou dokončené budovyvětší změnou dokončené budovy změna dokončené budovybudovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovyobálky budovy,
t)
obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově,
u)
technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazeníchlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,
v)
nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budovenergetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budovbudov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,
w)
budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů,
x)
upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazeníchlazení,
y)
podstatnou rekonstrukcípodstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,
z)
ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní bankabanka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská službaVězeňská služba.
(2)
Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
výrobkem spojeným se spotřebou energievýrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,
b)
součástmi a podsestavamisoučástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,
c)
ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,
d)
uvedením na trhuvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,
e)
uvedením do provozuuvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,
f)
výrobcemvýrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energievýrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,
g)
zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcemvýrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,
h)
dovozcemdovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energievýrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,
i)
zvýšením účinnosti užití energiezvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,
j)
poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,
k)
úsporami energieúsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,
l)
účinným vytápěním a chlazenímúčinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazeníchlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,
m)
chlazenímchlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí,
n)
podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví,
o)
datovým centrem budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty.
HLAVA II
ENERGETICKÉ KONCEPCE
§ 3
Státní energetická koncepce
(1)
Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energiínakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.
(2)
Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energiínakládání s energií.
(3)
Státní energetickou koncepciStátní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepcistátní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
(4)
Naplňování státní energetické koncepcestátní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepcestátní energetické koncepce.
(5)
Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2).
(6)
Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán. Součástí státní energetické koncepcestátní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.
(7)
Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepcestátní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.
§ 4
Územní energetická koncepce
(1)
Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energiínakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obceobce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energiínakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářstvíenergetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazeníúčinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápěnívytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energiínakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepcestátní energetické koncepce.
(2)
Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepcestátní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.
(3)
Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.
(4)
Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.
(5)
Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obecobec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcíobcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.
(6)
Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu4).
(7)
Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepcestátní energetické koncepce. ObecObec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.
(8)
Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.
(9)
Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcíobcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.
(10)
Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je k tomu vyzván.
(11)
Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.
HLAVA III
STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE
§ 5
(1)
Státní program na podporu úspor energieúspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcístátní energetickou koncepcí.
(2)
Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.
(3)
K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na
a)
energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřeboubudov s téměř nulovou spotřebou energie,
b)
rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
c)
modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d)
moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
e)
rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
f)
osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
g)
vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
h)
zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
i)
zavádění systémů hospodaření s energiísystémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudkůenergetických posudků,
j)
pobídky malým a středním podnikatelům18) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,
k)
přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a energetického hospodářství,
l)
podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnostiprůkazů energetické náročnosti a energetických posudkůenergetických posudků,
m)
podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,
n)
poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb se zaručeným výsledkem.
(4)
Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
HLAVA IV
NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE
§ 6
Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie
(1)
Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2)
Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.
(3)
Dodavatel kotlůkotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na regulaci a řízení dodávek tepelné energie, vybavení rozvodných tepelných zařízení tepelnou izolací a regulačními prvky, požadavky na tepelnou izolaci zásobníků tepelné energie, způsob zjišťování tepelných ztrát rozvodných tepelných zařízení, parametry teplonosné látky pro přenos tepelné energie a parametry chladicí látky pro chlazeníchlazení. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na předávací stanice, jejich regulace a vybavení.
§ 6a
Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace
(1)
Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nad 70 kW povinni
a)
zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání,
b)
předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c)
oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(2)
Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonemjmenovitým výkonem nad 70 kW povinni
a)
zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,
b)
předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c)
oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(3)
Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.
(4)
Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze
a)
energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo
b)
osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).
(5)
Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání
a)
pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo
c)
umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob určení jmenovitého výkonujmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,
b)
rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,
c)
vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,
d)
požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.
(7)
Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce.
§ 7
Snižování energetické náročnosti budov
(1)
V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Stavebník rovněž na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy v průběhu provádění stavby, a to průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle dokumentace pro provádění stavby. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy dokládá stavebník k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle skutečného provedení stavby.
(2)
V případě větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nebo ke dni zahájení větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy podle stavebního zákona, pokud změna dokončené stavby nepodléhá povolení záměru. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budovy v průběhu provádění větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona.
(3)
V případě jiné než větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy, při které jsou hodnoceny požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; kopie dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům jsou povinni uchovávat 5 let.
(4)
Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni
a)
vybavit vnitřní tepelná zařízení budov, s výjimkou případů podle písmene f), přístroji regulujícími dodávku tepelné energie; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
b)
zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budověbudově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace,
c)
řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody; pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody se pro účely tohoto zákona rozumí
1.
stanovené otopné období a podmínky zahájení a přerušení dodávek tepelné energie,
2.
stanovený časový úsek, ve kterém jsou dodávky tepelné energie a teplé vody v průběhu dne uskutečňovány,
3.
stanovené průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorech, které jsou v průběhu dne v otopném období dosahovány, a nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu,
4.
stanovené teploty dodávané teplé vody a
5.
stanovené omezení a krátkodobé přerušení dodávek tepelné energie a teplé vody, pokud to vyžadují objektivní okolnosti zajišťování dodávek tepelné energie a teplé vody,
d)
vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,
e)
vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazenímústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
f)
vybavit v případě výstavby nové budovy nebo výměny zdroje tepla v technicky a ekonomicky proveditelných případech systémy vytápění a klimatizace přístroji, které individuálně regulují teplotu v každé místnosti, prostoru nebo zónově v souboru místností se shodnými požadavky na regulaci vnitřní teploty; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.
(5)
Požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny
a)
u budovbudov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,
b)
u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,
c)
u budovbudov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,
d)
u staveb pro rodinnou rekreaci13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,
e)
u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok,
f)
při větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce zajistí energetický audit, který prokáže, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,
g)
u budovbudov zpravodajských služeb,
h)
u budovbudov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,
i)
u budovbudov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,
j)
u vybraných budovbudov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.
(6)
Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy, větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy.
(8)
Prováděcí právní předpis dále stanoví
a)
pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,
b)
zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případech předcházení stavu nouze v teplárenství nebo v případě stavu nouze v teplárenství vyhlášeném pro celé území státu podle energetického zákona2),
c)
pravidla pro měření množství tepelné energie a teplé vody spotřebované v budově,
d)
rozsah vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,
e)
postup provedení regulace vytápění a přípravy teplé vody v budově,
f)
rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie pro plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. a), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,
g)
rozsah vybavení systémů vytápění a systémů klimatizace přístroji pro účely plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. f), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,
h)
kritéria a postupy pro účely posouzení technické a ekonomické proveditelnosti plnění povinností podle odstavce 4 písm. f).
(9)
Změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za podmínky, že nedojde ke zvýšení hodnot ukazatele energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie; to neplatí, pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle věty předchozí dokládá stavebník průkazem energetické náročnostiprůkazem energetické náročnosti budov k žádosti o povolení. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu.
(10)
Požadavky podle odstavce 4 písm. e) nemusí být splněny v případě
a)
budov, kde je instalován sálavý systém vytápění s konstrukcí podlahového, stropního nebo stěnového vytápění a existují technické překážky k instalaci a vhodnému používání přístrojů registrujících dodávku tepelné energie nebo regulujících takový systém vytápění,
b)
budov, kde je instalováno ústřední vytápění ze zdroje tepelné energie s násypným kotlem na tuhá paliva, a to za podmínky, že není instalována regulace podle zvláštního právního předpisu28),
c)
víceúčelových staveb, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od sebe ani od společných prostor budovy uzavřeny pevnou stavební konstrukcí, která by pro potřeby vytápění jednotlivé prostory uživatelů vymezovala a tím omezovala dodávku tepelné energie pouze do vymezeného prostoru, nebo kde je v budově instalováno několik technických systémů budovy,
d)
budov, kdy ukazatel energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je zařazen do klasifikační třídy mimořádně úsporná podle zvláštního právního předpisu29).
(11)
Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(12)
Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energieDálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energiedálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie.
§ 7a
Průkaz energetické náročnosti
(1)
Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni
a)
opatřit si průkaz energetické náročnostiprůkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budovbudov nebo při větších změnách dokončených budovvětších změnách dokončených budov,
b)
opatřit si průkaz u budovybudovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,
c)
oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
d)
umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,
e)
předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.
(2)
Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni
a)
opatřit si průkaz
1.
při prodeji budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
2.
při pronájmu budovybudovy,
3.
od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovyucelené části budovy,
b)
předložit průkaz nebo jeho kopii
1.
možnému kupujícímu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
2.
možnému nájemci budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
c)
předat průkaz nebo jeho kopii
1.
kupujícímu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2.
nájemci budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
d)
zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při
1.
prodeji budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
2.
pronájmu budovybudovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy,
e)
v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu,
f)
předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do
1.
30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo
2.
60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.
(3)
Vlastník jednotky5) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a
a)
předložit průkaz nebo jeho kopii
1.
možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,
2.
od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,
b)
předat průkaz nebo jeho kopii
1.
kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2.
od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
c)
zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při
1.
prodeji jednotky,
2.
od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,
d)
v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.
(4)
Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápěnívytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budověbudově a musí
a)
být zpracován pouze
1.
příslušným energetickým specialistouenergetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo
2.
osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b)
být součástí dokladů předkládaných stavebníkem ke kolaudaci stavby při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15),
c)
být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6,
d)
obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti,
e)
obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6,
f)
obsahovat posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadlatepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).
(5)
Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovybudovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.
(6)
Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budověbudově stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).
(8)
Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy.
(9)
Průkaz pro ucelenou část budovyucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovyucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.
(10)
Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovyvětší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.
§ 8
Energetické štítky
(1)
Výrobky spojené se spotřebou energieVýrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22).
(2)
Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.
§ 8a
Ekodesign
(1)
Seznam výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energievýrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23).
(2)
VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce je povinen
a)
uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle prováděcího právního předpisu10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23),
b)
nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energievýrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,
c)
vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.
(3)
VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen
a)
uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie,
b)
poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,
c)
poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,
d)
v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavysoučásti a podsestavy, poskytnout výrobcivýrobci výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign,
e)
poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign.
(4)
Není-li výrobcevýrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozcedovozce. Neexistuje-li dovozcedovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.
(5)
Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.
(6)
Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign.
§ 9
Energetický audit
(1)
Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.
(3)
Česká republika, kraj, obecobec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obceobce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní bankabanka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.
(4)
Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.
(5)
Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energiísystém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.
(6)
Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.
(7)
Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Energetický audit musí
a)
být proveden pouze
1.
příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
2.
osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a
b)
být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obecobec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obceobce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní bankabanka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,
c)
být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25).
(9)
Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí
a)
předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
b)
oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
§ 9a
Energetický posudek
(1)
Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudekenergetický posudek pro
a)
posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,
b)
posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,
c)
posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukcepodstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,
d)
posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,
e)
vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak,
f)
stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(2)
Energetický posudekEnergetický posudek je možné zajistit také pro
a)
posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26),
b)
doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy,
c)
podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
d)
vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
e)
posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných zařízení,
f)
posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla.
(3)
Energetický posudekEnergetický posudek musí
a)
být zpracován pouze
1.
příslušným energetickým specialistouenergetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
2.
osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b)
být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5,
c)
být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.
(4)
Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou
a)
oznámit ministerstvu zpracování energetického posudkuenergetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
b)
na vyžádání předložit energetický posudekenergetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.
(5)
Obsah energetického posudkuenergetického posudku, způsob zpracování energetického posudkuenergetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9b
Hospodárné užití energie ústředními institucemi
(1)
V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucíústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou
a)
pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,
b)
pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energieúčinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,
c)
pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle přílohy C této dohody,
d)
pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,
e)
pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),
f)
pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a
g)
pro nájem budovbudov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov.
(2)
Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budovbudov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budovbudov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovybudovy s vyšší třídou energetické náročnosti.
(3)
Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budováchbudovách vlastněných a užívaných ústředními institucemiústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituceÚstřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovybudovy zpravodajských služeb, budovybudovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovybudovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovybudovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.
§ 9c
Hospodárné užití energie datovými centry
(1)
Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad 500 kW každoročně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména
a)
název datového centra,
b)
název, obchodní firmu nebo jméno, popřípadě připojené dodatky charakterizující blíže osobu podnikatele nebo obchodní závodobchodní závod, vlastníka nebo provozovatele datového centra,
c)
adresu místa umístění datového centra,
d)
datum zahájení provozu datového centra,
e)
údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných,
f)
údaj o celkovém příkonu datového centra,
g)
údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra,
h)
údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra,
i)
provozní teploty výpočetní techniky datového centra,
j)
informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra a
k)
informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky.
(3)
Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra, adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového centra oznámí ministerstvu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy celkový příkon datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační povinnosti podle odstavce 1.
(4)
Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit zpracování energetického posudkuenergetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje
a)
objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra,
b)
posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra,
c)
posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra,
d)
návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a
e)
identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií.
(5)
Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra podle odstavce 6.
(6)
Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra
a)
dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií,
b)
dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem2), nebo
c)
přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části.
(7)
Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1 MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané přínosy.
(8)
Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra energetickým posudkemenergetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona.
(9)
Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon výpočetní techniky.
§ 10
Energetický specialista
(1)
Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem
a)
provádí energetický audit a zpracovává energetický posudekenergetický posudek,
b)
zpracovává průkaz,
c)
provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo
d)
provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.
(2)
Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
a)
fyzické osobě, která
1.
složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí fyzická osoba složit též v případě, jestliže jí bylo zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2,
2.
je plně svéprávná,
3.
je bezúhonná a
4.
je odborně způsobilá, nebo
b)
právnické osobě, která
1.
je bezúhonná a
2.
určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1.
(3)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.
(4)
Dále se bezúhonnost prokazuje
a)
u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce,
b)
u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla právnické osoby, nebo
c)
čestným prohlášením splnění podmínek bezúhonnosti podle odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b).
(5)
Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li
a)
vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,
b)
střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo
c)
vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.
(6)
Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě
a)
fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,
b)
právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.
(7)
Energetický specialista je povinen
a)
předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudekenergetický posudek zadavateli,
b)
zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c)
opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudekenergetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,
d)
průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudkuenergetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
e)
předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudkuenergetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,
f)
v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudekenergetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,
g)
neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1.
je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudekenergetický posudek nebo průkaz, nebo
2.
je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1,
h)
uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudkuenergetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise,
i)
oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2,
j)
oznámit do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem informaci o své účasti na vzdělávací akci zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a odst. 6 (dále jen „průběžné vzdělávání“) s uvedením jejího názvu a data konání, a to nejpozději do 3 dnů po ukončení této vzdělávací akce, a
k)
po celou dobu tříletého cyklu, ve kterém plní povinnosti podle odstavce 8, uchovávat osvědčení o absolvování všech vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, jichž se zúčastnil, a na vyžádání je předkládat ministerstvu nebo Státní energetické inspekci k provedení kontroly jeho účasti na vzdělávacích akcích zařazených do průběžného vzdělávání.
(8)
Energetický specialista je dále povinen absolvovat v tříletých průběžných vzdělávacích cyklech vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání a za toto období účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem; tříleté průběžné vzdělávací cykly začínají plynout prvním dnem po udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, popřípadě prvním dnem po ukončení posledního tříletého vzdělávacího cyklu průběžného vzdělávání.
(9)
Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby.
(10)
Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.
(11)
Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c), g) až k); informační povinnost podle písmene i) plní určená osoba v rozsahu podle odstavce 2 písm. a). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudekenergetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.
§ 10a
Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů
(1)
Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.
(2)
Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu. Odbornou zkouškou je povinen žadatel o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, který je fyzickou osobou, vykonat do 12 měsíců po podání žádosti. Státní energetická inspekce na svých internetových stránkách uveřejňuje termíny konání odborných zkoušek.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
pravidla pro zpracování zkušebních otázek odborné zkoušky,
b)
dobu trvání písemné a ústní části odborné zkoušky, organizaci provedení odborné zkoušky a podmínky jejího průběhu,
c)
kritéria pro složení zkušební komise, minimální počet jejích členů a pravidla jejich jmenování, četnost zasedání zkušební komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání zkušební komise,
d)
podmínky a formu uplatnění omluvy nebo odstoupení od odborné zkoušky a nejvyšší přípustný počet omluv nebo odstoupení od odborné zkoušky,
e)
formu a lhůty pro pozvání k účasti na odborné zkoušce Státní energetickou inspekcí,
f)
vzor protokolu o výsledku odborné zkoušky.
(4)
Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci ústní části odborné zkoušky v členění podle jednotlivých specializací výkonu činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 a tematické okruhy průběžného vzdělávání zaměřené podle jeho cílů uvedených v odstavci 6 stanoví ministerstvo v součinnosti se Státní energetickou inspekcí a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Společně s tematickými zkušebními okruhy podle věty první ministerstvo na svých internetových stránkách uveřejňuje přehled právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1, v jejichž rozsahu je ověřována odborná způsobilost žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci odborné zkoušky.
(5)
Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energieúspor energie, energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Státní energetická inspekce zveřejňuje na svých internetových stránkách výzvu k podávání žádostí o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání a tematické okruhy vzdělávacích akcí průběžného vzdělávání, jichž se výzva týká. Prováděcí právní předpis stanoví formu a způsob, jakými se energetický specialista přihlašuje na vzdělávací akci zařazenou do průběžného vzdělávání. Prováděcí právní předpis dále stanoví
a)
náležitosti žádosti o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání, formulář této žádosti, lhůty a technické podmínky podání této žádosti,
b)
kritéria složení odborné komise, pravidla pro jmenování jejích členů, četnost zasedání odborné komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání odborné komise,
c)
kritéria výběru vzdělávací akce pro její zařazení do průběžného vzdělávání,
d)
počty kreditů, které je možné přidělit vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání, a kritéria přidělování kreditů vzdělávací akci,
e)
podmínky absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání.
(6)
O výběru vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a přidělení počtu kreditů vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání rozhoduje Státní energetická inspekce na návrh odborné komise, jejíž členy jmenuje ředitel Státní energetické inspekce.
(7)
Vybrané vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání, termíny jejich uskutečnění, identifikaci osob zajišťujících jednotlivé vzdělávací akce a počet kreditů přidělených jednotlivým vzdělávacím akcím uveřejňuje Státní energetická inspekce neprodleně po rozhodnutí o jejich výběru podle odstavce 6 v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů.
(8)
O absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání vydá Státní energetická inspekce každému jejímu účastníku osvědčení.
§ 10b
Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů
(1)
Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
(2)
Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista
a)
přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
c)
se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
d)
neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo
e)
požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.
(3)
Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká
a)
fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b)
právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo
c)
právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.
(4)
Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne.
(5)
Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1)
Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje
a)
číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
jméno a příjmení,
c)
druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
d)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,
e)
další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,
f)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
g)
obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou.
(2)
Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje
a)
číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním,
c)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d)
adresa sídla,
e)
druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
f)
další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,
g)
jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.
(3)
Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
§ 10d
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů
(1)
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru
a)
vodoinstalatérství,
b)
topenářství,
c)
montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadeltepelných čerpadel,
d)
montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,
e)
montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,
f)
montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo
g)
kamnářství.
(2)
Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.
(3)
Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).
(4)
Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,
b)
datum narození,
c)
datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,
d)
název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.
§ 10e
Energetická služba
(1)
Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.
(2)
Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.
(3)
Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.
(4)
Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energieúspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služebposkytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.
(5)
Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být písemná a musí dále obsahovat
a)
výčet opatření v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energieúčinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,
b)
specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energieúspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,
c)
dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energieúspory energie,
d)
výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energieúspory energie, které zahrnují minimálně
1.
výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a
2.
výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,
e)
seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,
f)
podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb,
g)
stanovení odměny pro poskytovatele energetických služebposkytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,
h)
podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energieúspor energie, kontrol kvality a záruk,
i)
postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,
j)
ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie a
k)
sankce za porušení smluvních povinností.
§ 10f
Seznam poskytovatelů energetických služeb
(1)
Seznam poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb.
(2)
Správcem seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.
(3)
V seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
d)
adresa místa trvalého pobytu a
e)
kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(4)
V seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách
a)
název nebo obchodní firma,
b)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
c)
adresa sídla,
d)
u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závoduobchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
e)
kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(5)
Poskytovatel energetických služebPoskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.
§ 10g
Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb
Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která
a)
o výmaz ze seznamu požádala,
b)
zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,
c)
byla omezena ve svéprávnosti, nebo
d)
přestala být poskytovatelem energetických služebposkytovatelem energetických služeb.
§ 11
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
zpracovává návrhy Státní energetické koncepceStátní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,
b)
zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení,
c)
vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,
d)
rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e)
sleduje vývoj účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energiínakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,
f)
vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g)
zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energieúčinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelůspotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb,
h)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energiínakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,
i)
vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a),
j)
uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj,
k)
informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,
l)
zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energieúspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
m)
vede Systém monitoringu spotřeby energie,
n)
vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,
o)
vede seznam poskytovatelů energetických služebposkytovatelů energetických služeb,
p)
zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,
q)
zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,
r)
připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.
(2)
Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 12
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,
b)
jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
c)
jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
d)
jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
e)
jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
f)
jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1,
g)
jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní
1.
některou z povinností při změnách dokončených budovbudov podle § 7 odst. 2 nebo 3,
2.
některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo
3.
některou z povinností podle § 9a odst. 1 nebo 4,
h)
jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,
i)
jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,
j)
jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů
1.
regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo
2.
registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,
k)
jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d),
l)
jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady
1.
pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,
2.
pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo
3.
zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,
m)
jako energetický specialista nebo osoba určená
1.
zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,
2.
zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),
3.
zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,
4.
zpracuje energetický posudekenergetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),
5.
nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo
6.
okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5, nebo
n)
jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1.
nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo
2.
nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k), l) nebo n) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.
§ 12a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,
b)
jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro
1.
zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepcestátní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,
2.
zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo
3.
zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,
c)
jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energieúčinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
d)
jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
e)
jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,
f)
jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
g)
jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
h)
jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1,
i)
jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1.
nesplní některou z povinností při změnách dokončených budovbudov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo
2.
nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,
j)
jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,
k)
jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství
1.
nezajistí energetický posudekenergetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo
2.
neoznámí ministerstvu provedení energetického posudkuenergetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),
l)
jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,
m)
jako energetický specialistaenergetický specialista
1.
zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,
2.
zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),
3.
zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,
4.
zpracuje energetický posudekenergetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),
5.
nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo
6.
okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5,
n)
jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu,
o)
jako podnikatel,
1.
nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo
2.
nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo 9,
p)
v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,
q)
jako poskytovatel energetických služebposkytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,
r)
jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1,
s)
jako stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce
1.
nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo
2.
nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,
t)
jako vlastník nebo provozovatel datového centra
1.
nezveřejnil ve stanovené lhůtě souhrnnou informaci podle § 9c odst. 1, nebo
2.
nezajistil zpracování energetického posudkuenergetického posudku způsobem stanoveným v § 9c odst. 4, pokud se jedná o vlastníka nebo provozovatele datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW, nebo
u)
jako stavebník nebo vlastník datového centra nezajistil využití energie odpadního tepla podle § 9c odst. 6.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že
a)
jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1
1.
poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,
2.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,
3.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
4.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě,
5.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit,
6.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,
7.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
8.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,
9.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo
10.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování,
b)
jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energievýrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
1.
u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,
2.
si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,
3.
nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo
4.
nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energievýrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,
c)
jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
1.
neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti, nebo
2.
u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,
d)
jako výrobcevýrobce, jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo dovozcedovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2, nebo
e)
jako výrobcevýrobce, zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo dovozcedovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3.
(3)
Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q), r), s) nebo t), nebo
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo u) nebo odstavce 2 nebo 3.
§ 12b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.
(2)
Pokuty vybírá Státní energetická inspekce.
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1)
Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona, s výjimkou řízení vedených jinými stavebními úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem při kolaudačním řízení, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona k výstavbě nové budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a v řízení o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních vyjádření.
(2)
Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace, pokud se jí vymezují plochy nebo pozemky výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem při pořizování územního opatření o stavební uzávěře obdobně podle věty první.
(3)
Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb důležitých pro obranu státu17).
(4)
Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu.
(5)
Ministerstvo spravedlnosti jako dotčený orgán uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb pro účely Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek.
(6)
Stanoviska a vyjádření vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.
§ 13a
Kontrola
(1)
Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce.
(2)
Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, PoliciePolicie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.
HLAVA VI
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 13b
(1)
Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.
(2)
Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla
a)
v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,
b)
v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina,
c)
v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,
d)
v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj,
e)
v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,
f)
v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj,
g)
v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
(3)
Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.
(4)
V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.
§ 13c
(1)
Státní energetická inspekce je oprávněna
a)
informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudkuenergetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,
b)
na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,
c)
kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované dotace,
d)
ověřovat úspory energieúspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie,
e)
předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energiezvýšení účinnosti užití energie,
f)
vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.
(2)
Státní energetická inspekce vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energievýrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.
(3)
Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelůspotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energievýrobků spojených se spotřebou energie.
(4)
Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva, je povinna ho seznámit s výsledky šetření.
(5)
Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1)
Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budovbudov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcíobcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.
(5)
Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Povinnost zpracovávat energetický auditenergetický audit se nevztahuje na energetické hospodářstvíenergetické hospodářství a budovybudovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby
a)
do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo
b)
do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
1a)
Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.
2)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4b)
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.
4c)
§ 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
6c)
Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
6d)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.
6e)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.
6f)
Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.
6f)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
11)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
16)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
18)
Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.
19)
ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií.
20)
ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu.
21)
Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.
23)
Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.
24)
Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
25)
ČSN ISO 50002 – Energetické audity – Požadavky s návodem pro použití.
26)
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. |
Zákon č. 408/2000 Sb. | Zákon č. 408/2000 Sb.
Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 2. 2001, částka 115/2000
* ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 31)
* ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 33 — § 33)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) č. 1 k zákonu č. 408/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 408/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 2023 (277/2023 Sb.)
408
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje
a)
práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,
b)
pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných právochranných práv k odrůdám,
c)
řízení o udělení ochranných právochranných práv,
d)
kontrolu udržování odrůd, a
e)
ukládání správních trestů za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“).
(2)
Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství1a) (dále jen „odrůdové právo Společenství“) a zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1b).
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2),
b)
ochrannými právyochrannými právy práva a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“),
c)
držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv šlechtitelšlechtitel, kterému byla udělena ochranná právaochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce,
d)
šlechtitelemšlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila nebo ji objevila a zdokonalila (dále jen „vytvořila“), anebo osoba, pro níž někdo odrůdu vytvořil v rámci plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, pokud písemnou smlouvou mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitelešlechtitele se považuje rovněž právní nástupce šlechtitelešlechtitele,
e)
chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují udělená ochranná právaochranná práva podle tohoto zákona,
f)
členem Uniečlenem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Uniečleny Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)
g)
seznamem seznam žádostí o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě, do kterého se zapisují údaje podle § 9 písm. a) až c),
h)
malým pěstitelemmalým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné půdě o maximální výměře 22 hektarů.
HLAVA II
PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV
§ 3
(1)
Ochranná právaOchranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen „odrůdy“).
(2)
Ochranná právaOchranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky
a)
novosti,
b)
odlišnosti,
c)
uniformity, a
d)
stálosti.
(3)
Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7).
(4)
Ochranná právaOchranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.
(5)
Ochranná právaOchranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a).
§ 4
Novost odrůdy
(1)
Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál3) nebo materiál ze sklizně odrůdy (dále jen „sklizený materiál“) šlechtitelemšlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám
a)
na území České republiky před více než jedním rokem před podáním žádosti, nebo
b)
mimo území České republiky před více než čtyřmi roky před podáním žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo révy vinné, před více než šesti roky před podáním žádosti.
(2)
Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se nepokládá,
a)
dodá-li šlechtitelšlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy
1.
za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu,4) nebo
2.
jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení, úpravě nebo uskladnění, pokud si šlechtitelšlechtitel zachová výlučné právo k dalšímu nakládání s tímto materiálem odrůdy; jestliže se však rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně použil pro výrobu hybridní odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut, považuje se takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k využití jiným osobám, nebo
b)
jestliže šlechtitelšlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez označení odrůdy poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření jiných odrůd a který není využit pro další množení, anebo
c)
jestliže šlechtitelšlechtitel odrůdu vystavil podle mezinárodní smlouvy5) na mezinárodní výstavě.
§ 5
Odlišnost odrůdy
(1)
Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů.
(2)
Za obecně známé se považují odrůdy
a)
chráněné v České republice nebo v zahraničí,
b)
zapsané do úředního seznamu6) v České republice nebo do obdobného seznamu v zahraničí,
c)
u kterých byla v České republice podána žádost o udělení ochranných právochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno,
d)
u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných právochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno, anebo
e)
nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v zahraničí.
§ 6
Uniformita a stálost odrůdy
Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4).
§ 7
Název odrůdy
(1)
Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Uniečlenem Unie. To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2.
(2)
Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie15).
HLAVA III
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN
§ 8
(1)
K podání žádosti o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitelšlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Uniečlena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Uniečlena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně.
(2)
Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Uniečlenů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.
§ 9
Žádost musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Uniečlenem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Uniečlenem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,
b)
latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
c)
návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy,
d)
údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných právochranných práv v souvislosti s předmětnou odrůdou,
e)
údaje o předchozím využívání odrůdy,
f)
popis odrůdy,
g)
informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno.
§ 10
Ochranná právaOchranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtitelišlechtiteli, který podal u Ústavu žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy podílelo společně více šlechtitelůšlechtitelů, sdílejí udělená ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě rovným dílem, pokud se mezi sebou písemnou smlouvou nedohodli jinak.
§ 11
Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena.
§ 12
(1)
Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných právochranných práv k téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Uniečlenem Unie.
(2)
Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Uniečlenem Unie.
§ 12a
Žádost o udělení odrůdového práva Společenství7) lze podat prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána.
§ 13
(1)
Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“)
a)
oznámení o podaných žádostech v pořadí podle data podání žádosti a údaje o osobě žadatele [§ 9 písm. a)],
b)
změnu návrhu názvu odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že žádost obsahovala pouze předběžné označení odrůdy [§ 9 písm. c)].
(2)
Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti
a)
podané žádosti nejpozději do vydání rozhodnutí,
b)
návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění ve Věstníku.
(3)
Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že
a)
nejsou splněny podmínky uvedené v § 4 až 6 nebo v § 8,
b)
se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle § 7 odst. 2.
(4)
Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a označení právní formy právnické osoby, které námitky podávají,
b)
identifikaci předmětu námitky,
c)
odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících opodstatněnost uplatněné námitky.
(5)
Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav.
§ 14
(1)
Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými pracovišti v zahraničí.
(2)
Žadatel je povinen
a)
Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem,
b)
Ústavu uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené s řízením o udělení ochranných právochranných práv.
(3)
Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
§ 15
Změna osoby žadatele
V průběhu řízení o udělení ochranných právochranných práv k odrůdě lze provést změnu v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.
§ 16
Šlechtitelské osvědčení
(1)
Ústav udělí žadateli ochranná právaochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Součástí šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy.
§ 17
Používání názvu odrůdy
(1)
Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení.
(2)
Název chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Uniečlenem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.
(3)
Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných právochranných práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných právochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.
§ 18
Kontrola udržování odrůdy
(1)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdychráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných právochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny.
(2)
Kontrolu udržování chráněné odrůdychráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.
(3)
Na vyzvání Ústavu je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdychráněné odrůdy.
HLAVA IV
ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV
§ 19
(1)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a)
výroba nebo množení,
b)
úprava pro účely množení,
c)
nabízení k prodeji,
d)
prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)
e)
uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f)
uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g)
skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdychráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdychráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a)
odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdychráněné odrůdy,
b)
odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdychráněné odrůdy,
c)
odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdychráněné odrůdy.
(5)
Pokud je chráněná odrůdachráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6)
Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže
a)
jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b)
jsou odlišné od původní odrůdy, a
c)
s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.
(7)
V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.
(8)
Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9)
Porušováním ochranných právochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné
a)
pro výzkum,
b)
pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c)
pro vlastní potřebu fyzické osoby.
§ 19a
(1)
Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdychráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou bramborFarmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdychráněné odrůdy.
(2)
Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel
a)
není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b)
může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c)
je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitelemalého pěstitele.
(3)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv udělena ochranná právaochranná práva, a to písemně.
(4)
Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5)
Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.
(6)
Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost
a)
údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,
b)
údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.
(7)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši
a)
úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b)
obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by
a)
informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu,
b)
informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo
c)
jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a).
(9)
Rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.
(10)
Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.
(11)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
§ 19b
Ohlašování
(1)
Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůdchráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.
(2)
Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje
a)
u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání,
b)
u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo.
(3)
Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.
§ 20
(1)
Ochranná právaOchranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdychráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských právdržitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o
a)
další množení uvedených odrůd, nebo
b)
vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě.
(2)
Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí
a)
jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy,
b)
sklizený materiál chráněné odrůdychráněné odrůdy.
(3)
Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná právaochranná práva udělená podle tohoto zákona.
§ 21
Nucená licence
(1)
Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy způsoby podle § 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo oznamuje Ústavu.
(2)
Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv.
(3)
Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1 roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení nebo změnu rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti může být pouze změna okolností, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno.
(4)
Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené odrůdě na návrh držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci k využívání v podstatě odvozené odrůdy a je-li toto využívání ve veřejném zájmu.
(5)
Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůděchráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže vlastník patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdouchráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b).
(6)
Byla-li držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdychráněné odrůdy.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 22
(1)
Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nesdělí držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 4, nebo
b)
neposkytne držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10.
(2)
Zpracovatel se dopustí přestupku tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5.
(3)
Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůdchráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí přestupku tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu.
(4)
Pěstitel se dopustí přestupku tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6.
(5)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv se dopustí přestupku tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7.
(6)
Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 22a
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.
(2)
Pokuty vybírá Ústav.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Trvání ochranných práv
(1)
Ochranná právaOchranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůdchráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné, brambor, chřestu a květinových cibulí ochranná právaochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva pravomocně udělena.
(2)
Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských právdržiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných právochranných práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv.
Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě
§ 23a
Za trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě poplatky (dále jen „udržovací poplatky“), které vybírá Ústav.
§ 23b
Sazby
Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 23c
Poplatník
Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv.
§ 23d
Osvobození od poplatků
Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.
§ 23e
Splatnost udržovacího poplatku
(1)
Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě (§ 16).
(2)
Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se svým názvem shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě udělena.
§ 23f
Placení udržovacího poplatku
(1)
Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdychráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.
(2)
Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(3)
Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.
(4)
Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.
§ 23g
(1)
Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.
(2)
Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.
(3)
Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných právochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.
§ 23h
Způsob placení udržovacího poplatku
(1)
Udržovací poplatek se platí
a)
bezhotovostním převodem z účtu vedeného u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu,
b)
složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení.
(2)
Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků.
§ 23i
Řízení
(1)
U udržovacího poplatku nelze
a)
prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,
b)
povolit posečkání s jeho zaplacením,
c)
povolit jeho zaplacení ve splátkách.
(2)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.13)
§ 23j
Rozpočtové určení udržovacích poplatků
Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 24
Převod ochranných práv
(1)
Držitel šlechtitelských právDržitel šlechtitelských práv může ochranná právaochranná práva k chráněné odrůděchráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná právaochranná práva k téže chráněné odrůděchráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.
(2)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.
(3)
Smlouva o převodu ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůdchráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.14)
§ 25
Zánik a zrušení ochranných práv
(1)
Ochranná právaOchranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných právochranných práv vzdává.
(2)
Před uplynutím doby trvání ochranných právochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůdachráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 3.
(3)
Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná právaochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná právaochranná práva hledí, jako by nebyla udělena.
§ 26
Vznik, zánik, zrušení ochranných právochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůdchráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.
§ 26a
(1)
Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn
a)
držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv,
b)
nabyvatel licence k chráněné odrůděchráněné odrůdě, nebo
c)
profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv.
Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen „oprávněná osoba“) může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
a)
držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo,
b)
užívala služby porušující právo,
c)
poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo
d)
byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.
(3)
Informace podle odstavce 2 obsahují
a)
u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,
b)
údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.
(4)
Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a).
§ 27
Rozhodování sporů
(1)
Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy.
(2)
V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
(3)
Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelůspotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(4)
Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.
(5)
Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.
§ 28
V případě rozhodování o udělení ochranných právochranných práv Ústav vydá rozhodnutí nejpozději do 3 měsíců
a)
po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a
b)
po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).
Přechodná ustanovení
§ 29
(1)
Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(3)
Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských právdržitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.
§ 30
Ochranná právaOchranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelemšlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných právochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu6) nebo musí požívat ochrany práv v členu Unie. Doba trvání ochranných právochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných právochranných práv k odrůdě v členu Unie do pravomocného udělení ochranných právochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.
§ 31
Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských právdržitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 33
Zrušují se:
1.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. a zákona č. 206/2000 Sb.
2.
Vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění vyhlášky č. 514/1991 Sb.
3.
Vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky č. 515/1991 Sb. a vyhlášky č. 118/1998 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 408/2000 Sb.
Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)
a)
obilniny:
Avena sativa L. | oves
---|---
Hordeum vulgare L. | ječmen
Secale cereale L. | žito
× Triticosecale Wittm. ex A. Camus | tritikale
Triticum aestivum L. | pšenice setá
Triticum durum Desf. | pšenice tvrdá
Triticum spelta L. | pšenice špalda
b)
krmné plodiny:
Lupinus luteus L. | lupina žlutá
---|---
Medicago sativa L. | vojtěška setá
Pisum sativum L. | hrách
Trifolium alexandrinum L. | jetel alexandrijský
Trifolium resupinatum L. | jetel zvrácený (perský)
Vicia faba L. | bob
Vicia sativa L. | vikev setá
c)
brambor:
Solanum tuberosum L. | brambor
---|---
d)
olejniny a přadné rostliny:
Brassica napus L. var. napus | řepka
---|---
Brassica rapa L. | řepice
Linum usitatissimum L. | len (vyjma lnu přadného)
Příloha č. 2
k zákonu č. 408/2000 Sb.
Sazebník udržovacích poplatků
Udržovací poplatek za trvání ochranných právochranných práv k chráněné odrůděchráněné odrůdě činí
a)
za první rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč,
b)
za druhý rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč,
c)
za třetí rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč,
d)
za čtvrtý rok trvání ochranných právochranných práv 800 Kč,
e)
za pátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč,
f)
za šestý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč,
g)
za sedmý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč,
h)
za osmý rok trvání ochranných právochranných práv 1 000 Kč,
i)
za devátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč,
j)
za desátý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč,
k)
za jedenáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč,
l)
za dvanáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 200 Kč,
m)
za třináctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč,
n)
za čtrnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč,
o)
za patnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč,
p)
za šestnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 1 500 Kč,
r)
za sedmnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč,
s)
za osmnáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč,
t)
za devatenáctý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč,
u)
za dvacátý rok trvání ochranných právochranných práv 2 000 Kč,
v)
za každý další rok trvání ochranných právochranných práv 4 000 Kč.
1)
Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění.
1a)
Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2470/96 ze dne 17. prosince 1996, kterým se pro brambory prodlužuje doba platnosti odrůdového práva Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1873 ze dne 20. října 2021 o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin.
1b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
2)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.
3)
§ 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
4)
§ 26 zákona č. 219/2003 Sb.
5)
Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928, uveřejněná ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého pod č. 46/1932.
6)
§ 32 zákona č. 219/2003 Sb.
7)
Čl. 49 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
9)
Například § 151b, 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.
10a)
§ 5 obchodního zákoníku.
10b)
§ 4 zákona č. 219/2003 Sb.
10c)
Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.
11)
§ 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.
11b)
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.
13)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
14b)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94. |
Zákon č. 409/2000 Sb. | Zákon č. 409/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 31. 5. 2004 (326/2004 Sb.)
409
ZÁKON
ze dne 25. října 2000,
kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin se ve sloupci 2 na konci doplňují tato slova: „a odborná způsobilost podle § 10 a § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
Čl. IV
Nepředložila-li osoba, která získala živnostenské oprávnění pro živnost „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doklad o získání odborné způsobilosti, živnostenský úřad jí živnostenské oprávnění neprodleně zruší.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodů 7, 8 a bodu 10, pokud se týká § 8 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb.
22)
Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 411/2000 Sb. | Zákon č. 411/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 11. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 115/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2001
411
ZÁKON
ze dne 26. října 2000,
kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. I
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní statistická služba je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána.“.
2.
V § 2 odst. 3 se za slovo „číselný“ vkládá čárka a slova „nebo slovní“ se nahrazují slovy „slovní nebo grafický“.
3.
V § 2 odst. 6 se slovo „všechna“ zrušuje.
4.
V § 2 odstavec 8 zní:
„(8)
Identifikační číslo je číselný kód, který slouží k identifikaci ekonomického subjektu.“.
5.
V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Zemědělskou činností se rozumí pro účely tohoto zákona zemědělská výroba (rostlinná a živočišná) včetně zelinářství, zahradnictví, včelařství, rybářství, chovu kožešinových a jiných zvířat, dále lov a odchyt zvěře, výroba zemědělských výrobků, pěstování lesa a těžba dřeva, jakož i poskytování služeb pro zajištění těchto činností.“.
6.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem mohou státní statistickou službu vykonávat ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“). Postupují přitom podle metodiky stanovené Českým statistickým úřadem.“.
7.
V § 3 odst. 3 se za slova „způsobem stanoveným“ vkládají slova „zvláštním zákonem2a)“ a současně se vkládá nová poznámka pod čarou č. 2a), která zní:
„2a)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.“.
8.
V § 4 odst. 1 větě první se za slovo „samosprávy“ vkládá čárka a slova „a veřejnosti“ se nahrazují slovy „veřejnosti a do zahraničí“.
9.
V § 4 odst. 1 písm. a) se slovo „stanovuje“ nahrazuje slovem „stanoví“.
10.
V § 4 odst. 1 písmena g) a h) znějí:
„g)
sestavuje statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“) a zpracovává demografické projekce,
h)
provádí konjunkturální průzkumy,“.
11.
V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „i jednotlivých správních celků“ nahrazují slovy „a jejích jednotlivých částí,“.
12.
V § 4 odst. 1 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí:
„l)
poskytuje statistické informace do zahraničí,
m)
spolupracuje s mezinárodními organizacemi při sjednocování mezinárodních doporučení a standardů v oblasti statistiky,“.
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n).
13.
V § 4 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
14.
V § 4 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
zajišťuje na základě zvláštního právního předpisu zpracování výsledků voleb a referenda,“.
15.
V § 4 odst. 3 se slovo „zajišťují“ nahrazuje slovem „vykonávají“.
16.
V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „při obsahovém vymezení statistických ukazatelů“ zrušují.
17.
V § 5 písm. b) se ve větě první slovo „určování“ nahrazuje slovem „vytváření“ a věta druhá zní: „Při získávání údajů a zpracování a vyhodnocování statistických informací postupuje tak, aby nebyla narušena objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje.“.
18.
V § 8 písmena d) a e) znějí:
„d)
zemědělské činnosti, i když není provozována jako podnikatelská činnost,
e)
technických prostředcích využívaných pro zemědělskou činnost,“.
19.
V § 8 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
výměře a využití zemědělské půdy sloužící mimoprodukčním funkcím zemědělství.“.
20.
V § 9 odstavce 1 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 4), 4a), 5), 5a), 5b), 5c) a 5d) znějí:
„(1)
Orgány vykonávající státní statistickou službu využívají údaje, které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě zvláštních právních předpisů.4) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny potřebné údaje na jejich žádost včas a bezplatně poskytnout, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Český statistický úřad může požadovat
a)
z údajů získaných v daňovém řízení4a) údaje pro statistické registry, údaje o výkonech a aktivech ekonomických subjektů s určením místa výkonu a předmětu činnosti;
b)
z údajů získaných v celním řízení5) tyto údaje:
1.
obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, a identifikační číslo vývozce nebo dovozce nebo deklaranta,5a)
2.
druh zboží,5b)
3.
druh obchodu a celní režim,5c)
4.
zemi určení, zemi původu, popřípadě zemi obchodní,
5.
hmotnost zboží,
6.
měrné jednotky,
7.
hodnotu zboží;
c)
z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení5d) tyto údaje:
1.
obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, a identifikační číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je právnickou osobou nebo osobou samostatně výdělečně činnou,
2.
počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(3)
Orgány územní samosprávy poskytují pro statistické účely a vedení statistických registrů Českému statistickému úřadu na požádání bezplatně údaje ze svých informačních systémů. Ministerstva vykonávající státní statistickou službu mohou od orgánů územní samosprávy požadovat bezplatné poskytnutí údajů pro statistické účely jen po předchozím souhlasu Českého statistického úřadu.
(4)
Údaje poskytované podle odstavců 1 až 3 se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují.
4)
Například zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikaní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
4a)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů.
5)
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 2 písm. n) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5b)
§ 2 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5c)
§ 2 písm. m) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5d)
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5e) zní:
„(1)
Program statistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí5e) vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku.
5e)
Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.“.
22.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny pro provedení statistických zjišťování zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc.“.
23.
§ 16 a 17 včetně nadpisu znějí:
„Povinnost mlčenlivosti a ochrana individuálních údajů
§ 16
(1)
Zaměstnanci orgánů vykonávajících státní statistickou službu a jiné fyzické osoby, které zajišťují zpracování statistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích, se kterými se seznámí; povinnost mlčenlivosti mají i fyzické osoby, které se seznámí s individuálními údaji poskytnutými pro účely vědeckých prací. Za tím účelem jsou povinni při nástupu do zaměstnání nebo před zahájením příslušných prací složit slib mlčenlivosti.
(2)
Slib mlčenlivosti zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s individuálními údaji získanými pro statistické účely, se kterými se seznámím v souladu s ustanoveními zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a že tyto údaje využiji jen pro účel, pro který byly určeny.“ Slib mlčenlivosti se skládá do rukou příslušného ministra, vedoucího příslušného správního úřadu nebo orgánu nebo osoby jím pověřené.
(3)
Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá, „Tak slibuji.“ a stvrdí složení slibu vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Na listině musí být uvedeno též datum složení slibu.
(4)
Poskytnutí nebo uveřejnění individuálního údaje za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 17) není porušením povinnosti mlčenlivosti.
(5)
Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
(6)
Osobám, které nesloží slib mlčenlivosti, nesmějí orgány vykonávající státní statistickou službu umožnit seznámit se s individuálními údaji.
§ 17
(1)
Orgány vykonávající státní statistickou službu
a)
mohou si poskytnout navzájem individuální údaje za podmínek stanovených zvláštním zákonem,2a) pokud je potřebují pro zajištění státní statistické služby,
b)
mohou, jestliže je to nezbytné pro plnění jejich úkolů při vytváření statistických informací, předat individuální údaje jiné osobě, která na základě smlouvy zajišťuje jejich zpracování pro statistické účely,
c)
mohou předat individuální údaj do zahraničí, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jestliže přejímající strana zajistí alespoň takovou ochranu tohoto údaje, jaká je mu poskytována v České republice,
d)
poskytnou individuální údaj soudu, je-li to nezbytné pro rozhodnutí o porušení povinnosti mlčenlivosti stanovené tímto zákonem.
(2)
Ve výjimečných případech mohou orgány vykonávající státní statistickou službu individuální údaj uveřejnit, poskytnout nebo využít k jinému než statistickému účelu, jestliže osoba, jíž se tento údaj týká, dala k takovému zveřejnění, poskytnutí nebo využití souhlas. Jde-li o údaj o právnické osobě, musí být souhlas podepsán statutárním orgánem. Souhlas musí mít písemnou formu a musí z něho být zřejmé, o jaký individuální údaj jde, jak a kým má být využit. Osoba, jíž se údaj týká, může souhlas kdykoliv odvolat, odvolání nemůže mít zpětnou účinnost.
(3)
Pro účely vědeckých prací mohou orgány vykonávající státní statistickou službu poskytnout individuální údaje Akademii věd České republiky nebo vysoké škole nebo jiné právnické osobě, jejímž základním posláním je vědecký výzkum, jestliže právnická osoba, které budou tyto údaje poskytnuty, zajistí podmínky pro jejich ochranu a jestliže všechny fyzické osoby, které se budou s těmito údaji seznamovat, složí slib mlčenlivosti podle tohoto zákona. Údaje se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení osoby, jíž se předávané údaje týkají.
(4)
Nelze-li v určitém souboru stanoveném metodikou statistického zjišťování získat více než jeden údaj, orgány vykonávající státní statistickou službu mohou zveřejnit nebo poskytnout i údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem nelze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká.
(5)
Na činnost osob uvedených v § 17 se při zpracování individuálních údajů o fyzických osobách pro účely statistické nebo vědecké vztahuje zvláštní zákon,2a) s výjimkou § 5 odst. 1 písm. c).“.
24.
V § 18 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Mezinárodním organizacím poskytují ministerstva statistické informace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Pokud ministerstva poskytují jiné statistické informace, informují o poskytnutí statistických informací Český statistický úřad.“.
25.
V § 18 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušuje.
26.
Nadpis § 19 zní: „Statistické klasifikace a statistické číselníky“.
27.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Český statistický úřad ve spolupráci s ministerstvy vytváří statistické klasifikace a statistické číselníky (dále jen „klasifikace“) a poskytuje z nich informace.“.
28.
V § 19 se odstavce 4 a 5 zrušují.
29.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
㤠19a
Statistické registry
(1)
Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů. V rozsahu stanoveném tímto zákonem je registr veřejným seznamem.
(2)
Pro potřeby státní statistické služby, zejména pro přípravu statistických zjišťování, vytváří Český statistický úřad tyto další statistické registry:
a)
registr sčítacích obvodů,
b)
zemědělský registr,
c)
registr ubytovacích zařízení.
(3)
Pro vedení registrů uvedených v odstavcích 1 a 2 může Český statistický úřad využívat údaje získané z jiných evidencí.“.
30.
V § 20 se odstavce 1 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 až 5, 7 a 8 se označují jako odstavce 1 až 6.
31.
V § 20 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
obchodní firma (název),“.
32.
V § 20 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
územní identifikace sídla a místa podnikání, poštovní adresa, popřípadě telekomunikační spojení,“.
33.
V § 20 odst. 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až r), která včetně poznámek pod čarou č. 9a) až 9d) znějí:
„l)
počet zaměstnanců,
m)
výše příjmu (výnosu),9a)
n)
výše základního jmění9b) nebo nadačního jmění9c) nebo kmenového jmění,9d)
o)
výměra obhospodařované zemědělské a lesní půdy,
p)
výměra obhospodařované orné půdy,
r)
skutečnost, zda subjekt skutečně podniká, či nikoliv.
9a)
§ 24 odst. 6 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
9c)
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
9d)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.“.
34.
V § 20 odst. 5 se v první větě číslice „3“ nahrazuje číslicí „2“.
35.
V § 20 odst. 6 věta první zní: „Údaje uvedené v odstavci 2 písm. k) až r) a v odstavci 3 jsou neveřejné.“.
36.
Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9e) a 9f) znějí:
㤠20a
Registr sčítacích obvodů
V registru sčítacích obvodů se vedou sčítací obvody9e) z celého území České republiky. Registr obsahuje
a)
hranice a slovní popis sčítacího obvodu,
b)
územní identifikaci domů9f) v obvodu, včetně adresy a souřadnicového umístění,
c)
počet bytů v jednotlivých domech.
§ 20b
Zemědělský registr
(1)
V zemědělském registru se vedou informace o osobách, které provozují zemědělskou činnost, a to za předpokladu, že rozsah této jejich činnosti odpovídá některému z kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Registr obsahuje
a)
obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo,
c)
u fyzických osob rodné číslo,
d)
údaje získané ve statistickém zjišťování,
e)
kategorii hospodářské velikosti a výrobního zaměření,
f)
údaje o výrobních kvótách, subvencích a dotacích.
(3)
Je-li zapsaná osoba ekonomickým subjektem, vedou se v registru též její vnitřní jednotky (§ 20 odst. 3).
§ 20c
Registr ubytovacích zařízení
(1)
V registru ubytovacích zařízení se vedou údaje o ubytovacích zařízeních sloužících k přechodnému ubytování osob a provozovaných za účelem zisku a o osobách, které je provozují, (provozovatelích).
(2)
V registru podle odstavce 1 se vedou tyto údaje:
a)
obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo,
c)
u fyzických osob rodné číslo,
d)
adresa (umístění) ubytovacího zařízení,
e)
kategorie ubytovacího zařízení,
f)
počet pokojů a lůžek využívaných pro přechodné ubytování osob,
g)
počet osob zabezpečujících provoz ubytovacího zařízení,
h)
služby poskytované ubytovacím zařízením.
§ 20d
Registry uvedené v § 20a až 20c jsou neveřejné. Pro poskytování údajů z nich platí ustanovení § 20 odst. 6 věty druhé obdobně.
9e)
§ 2 písm. f) zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
9f)
§ 2 písm. a) zákona č. 158/1999 Sb.“.
37.
V § 21 odst. 1 věta první zní: „Identifikační číslo slouží k jednoznačné identifikaci ekonomického subjektu a má pouze evidenční význam.“.
38.
V § 21 odst. 3 věta první zní: „Každému ekonomickému subjektu se přiděluje pouze jedno identifikační číslo.“.
39.
V § 21 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9g) zní:
„(4)
K jednoznačné identifikaci odštěpného závodu a jiné organizační složky s obdobným postavením9g) se použije identifikační číslo ekonomického subjektu, jehož je součástí, k němuž se do závorky připojí číslice vyjadřující pořadí tohoto závodu v obchodním rejstříku.
9g)
§ 7 odst. 1 obchodního zákoníku.“.
40.
V § 22 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 10) zní:
„a)
právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku, zahraničním osobám a organizačním složkám zahraničních osob, nadacím a nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem rejstříkový soud,10)
10)
§ 28 odst. 6 obchodního zákoníku.“.
41.
V § 22 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která včetně poznámek pod čarou č. 11a), 11b) a 11c) znějí:
„c)
sdružením11a) a politickým stranám a politickým hnutím11b) Ministerstvo vnitra,
d)
církvím, náboženským společnostem a jiným právnickým osobám, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností,11c) Ministerstvo kultury,
11a)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
11b)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
11c)
Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).
42.
V § 22 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Identifikační čísla pro potřeby rejstříkových soudů, živnostenských úřadů, Ministerstva vnitra a Ministerstva kultury zajišťuje Český statistický úřad.
(4)
Právnická osoba, které není přiděleno identifikační číslo podle odstavce 1 písm. a), c) a d), nebo organizační složka státu jsou povinny ohlásit svůj vznik, jakož i další údaje nezbytné k přidělení identifikačního čísla a zapsání do registru Českému statistickému úřadu, a to do 10 dnů po svém vzniku. Obdobnou povinnost mají, pokud jde o změnu nebo zánik uvedených skutečností.“.
43.
V § 23 se číslice „4“ nahrazuje číslicí „3“.
44.
§ 27 zní:
㤠27
Český statistický úřad vyhláškou stanoví
a)
postup při přípravě programu statistických zjišťování (§ 10),
b)
program statistických zjišťování (§ 10),
c)
kritéria pro zápis do zemědělského registru podle § 20b odst. 1.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Příprava a vyhlášení programu statistických zjišťování na rok 2001 a statistická zjišťování v roce 2001 se provedou podle dosavadních ustanovení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 14 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní:
„g)
Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
50a)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 50a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 50b), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 422/2000 Sb. | Zákon č. 422/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 12. 2000, datum účinnosti 13. 12. 2000, částka 119/2000
* Čl. I - Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Sloven
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 12. 2000
422
ZÁKON
ze dne 25. října 2000,
kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., a zákona č. 254/1995 Sb., se mění takto:
1.
§ 20 zní:
㤠20
Ustanovení § 1 až 3 se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Po těchto občanech se nevyžaduje osvědčení ani čestné prohlášení podle § 4 tohoto zákona.“.
2.
V § 23 se zrušují slova „a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 424/2000 Sb. | Zákon č. 424/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 12. 2000, datum účinnosti 13. 12. 2000, částka 119/2000
* Čl. I - Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., se mění
* Čl. II
Aktuální znění od 13. 12. 2000
424
ZÁKON
ze dne 25. října 2000,
kterým se mění zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 256/1995 Sb., se mění takto:
1.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Ustanovení tohoto zákona se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.“.
2.
V § 11 se zrušují slova „a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 442/2000 Sb. | Zákon č. 442/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 123/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 17. 8. 2013 (227/2013 Sb.)
442
ZÁKON
ze dne 27. října 2000,
kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o České národní bance
Čl. I
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se za slova „právnickou osobou“ vkládají slova „, která má postavení veřejnoprávního subjektu,“.
2.
V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(3)
České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.1)
1)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.“.
3.
V § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem.“.
4.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Hlavním cílem České národní banky je zabezpečovat cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.
(2)
V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka
a)
určuje měnovou politiku,
b)
vydává bankovky a mince,
c)
řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji,
d)
vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice,
e)
provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.1)
(3)
Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných zemí, orgány dohledu nad bankami a finančními trhy jiných zemí a s mezinárodními finančními organizacemi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se dohledem nad bankami a finančními trhy.“.
5.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna, Česká národní banka předloží nejpozději do 30 dnů mimořádnou zprávu o měnovém vývoji. V usnesení Poslanecké sněmovny musí být uvedeno, co má mimořádná zpráva obsahovat.“.
6.
V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí:
„(2)
Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.1a)
(3)
Poslanecká sněmovna zprávu o měnovém vývoji vezme na vědomí nebo si vyžádá její doplnění.
(4)
Vyžádá-li si sněmovna doplnění zprávy, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu doplněnou podle požadavku Poslanecké sněmovny.
1a)
§ 52 odst. 2 zákona č. 90/1990 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8.
7.
V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
schvaluje rozpočet pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky a sestavuje návrh provozního a investičního rozpočtu,“.
8.
V § 5 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky. Těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,“.
9.
V § 5 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
10.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.
(2)
Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky.
(3)
Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady navrhuje vláda.
(4)
Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.
(5)
Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků.
(6)
S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti.
(7)
Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně způsobilý k právním úkonům,
b)
má ukončené vysokoškolské vzdělání,
c)
je bezúhonný a splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,
d)
je v měnových a bankovních záležitostech uznávanou a zkušenou osobností.
(8)
Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin.
(9)
Členové bankovní rady jsou zaměstnanci České národní banky.
(10)
Členové bankovní rady nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činností vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto činnostech a při nevýdělečných činnostech jsou členové povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu funkce člena bankovní rady. Ustanovení § 2 odst. 3 tímto není dotčeno.
(11)
Výkon funkce člena bankovní rady končí
a)
uplynutím jeho funkčního období,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce a nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce.
(12)
Prezident republiky odvolá člena bankovní rady
a)
při porušení odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. c),
b)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla způsobilost k právním úkonům omezena.
(13)
Prezident republiky může odvolat člena bankovní rady, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců.“.
11.
V nadpisu části třetí se na konci doplňují slova „A DALŠÍM ORGÁNŮM“.
12.
§ 9 zní:
㤠9
(1)
Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svých úkolů nezávislá na pokynech vlády, prezidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy.
(2)
Záležitosti týkající se kursového režimu a stanovení inflačního cíle Česká národní banka konzultuje s vládou a na její vyžádání jí předkládá o těchto záležitostech zprávy.“.
13.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání.
(2)
Guvernér České národní banky nebo jím určený viceguvernér je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády.“.
14.
V úvodní části § 22 se slova „právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškami“.
15.
V § 23 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
16.
§ 24 zní:
㤠24
Česká národní banka stanoví
a)
opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky pravidla obezřetného podnikání bank,
b)
vyhláškou pravidla obezřetného podnikání dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu.“.
17.
V § 25 odst. 1 se za závorkou čárka nahrazuje tečkou a slova „které se zpravidla neúročí.“ se zrušují.
18.
V § 25 odst. 2 se za slovem „bankám“ čárka nahrazuje tečkou a slova „s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.“ se zrušují.
19.
V § 25 se odstavec 3 zrušuje.
20.
V § 26 odst. 1 se slova „až trojnásobku“ nahrazují slovem „dvojnásobku“.
21.
V § 29 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Při poskytnutí tohoto úvěru Česká národní banka požaduje odpovídající zajištění.“.
22.
§ 30 zní:
㤠30
(1)
Česká národní banka vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.
(2)
Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky České národní banky vůči těmto subjektům.“.
23.
§ 32 zní:
㤠32
Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu kupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
24.
V § 34 odst. 1 se za slova „Česká národní banka může“ vkládají slova „, za podmínek obvyklých v bankovním sektoru“.
25.
V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Seznam těchto právnických osob zveřejňuje Česká národní banka v roční zprávě o výsledku hospodaření.“.
26.
V § 35 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
po dohodě s vládou stanovuje inflační cíl a režim kursu české měny k cizím měnám,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
27.
V § 36 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
28.
V § 36 písmeno b) zní:
„b)
stanoví vyhláškou podmínky pro obchod se zlatem a ostatními devizovými hodnotami a podmínky pro výkon směnárenské činnosti prováděný bankami a jinými osobami podle zvláštního právního předpisu,5)“.
29.
V § 38 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
30.
V § 38 odst. 2 se slova „právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškou“.
31.
V § 41 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 8) a 9) zní:
„(2)
Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od
a)
bank a poboček zahraničních bank,
b)
jiných osob, které jsou finančními institucemi8) nebo v nichž má banka kvalifikovanou účast9) anebo které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky.
8)
§ 17a odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb.
9)
§ 17a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb.“.
32.
V § 41 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh jiných osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a obsah, formu, termíny a způsob předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů. Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od bank a poboček zahraničních bank a závaznou metodiku k sestavování a organizační a komunikační podmínky pro předávání veškerých informací a podkladů.
(4)
Pokud předložené informace a podklady neodpovídají stanoveným pravidlům podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. Jestliže banka, pobočka zahraniční banky nebo jiná osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) požadované informace a podklady nepředloží nebo tyto informace a podklady jsou opakovaně neúplné nebo nesprávné, postupuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu4) vůči bankám a pobočkám zahraničních bank a vůči jiným osobám zahrnutým do konsolidačního celku v případě, jde-li o povinnost těchto osob poskytovat informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě vůči jiným osobám podle § 46.
(5)
Česká národní banka stanoví vyhláškou podmínky pro označování účelu úhrad potřebných pro sestavování platební bilance České republiky.“.
33.
Název části deváté zní: „DOHLED“.
34.
§ 44 včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
㤠44
(1)
Česká národní banka vykonává dohled nad
a)
činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a nad bezpečným fungováním bankovního systému (bankovní dohled) podle § 2 odst. 2 písm. d),
b)
činností jiných osob než bank, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů,5)
c)
bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů.
(2)
Dohled zahrnuje
a)
posuzování žádostí o udělení licencí a povolení podle zvláštních právních předpisů,9a)
b)
dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními,
c)
kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1) zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou,
d)
ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu.4)
9a)
Například zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
35.
V § 45 se slovo „bankovního“ zrušuje.
36.
V § 46 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
osobám, které porušily povinnosti vyplývající z § 41 odst. 2 až 4,“.
37.
§ 47 zní:
㤠47
(1)
Rozpočet, který se týká činností vykonávaných při zabezpečování hlavního cíle České národní banky, schvaluje bankovní rada.
(2)
V části provozních a investičních výdajů hospodaří Česká národní banka podle rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Návrh tohoto rozpočtu sestavuje bankovní rada České národní banky a předkládá jej předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku.
(3)
Odmítne-li Poslanecká sněmovna návrh rozpočtu České národní banky, je bankovní rada povinna do 6 týdnů předložit návrh doplněný a zpřesněný podle požadavku Poslanecké sněmovny.
(4)
Není-li Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas s rozpočtem České národní banky na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do dne schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů rozpočtu České národní banky schváleného pro předchozí rozpočtový rok.
(5)
Česká národní banka ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.
(6)
Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně.
(7)
Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní banky
a)
schválit,
b)
vzít na vědomí, nebo
c)
odmítnout.
(8)
Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.“.
38.
V § 48 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí:
„(1)
Česká národní banka vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.12a)
(2)
Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí.
12a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
39.
V § 48 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jakmile je účetní uzávěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a zveřejní.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
40.
Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně poznámek pod čarou č. 24) a 25) zní:
㤠49a
Platy, požitky a náhrady
(1)
Guvernér České národní banky má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako předseda vlády podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Viceguvernér České národní banky má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako místopředseda vlády podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Ostatní členové bankovní rady České národní banky mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, naturální plnění a odchodné jako ministr vlády podle zvláštního právního předpisu.24)
(4)
Platové poměry ostatních zaměstnanců České národní banky stanoví bankovní rada s přihlédnutím k platovým poměrům zaměstnanců orgánů státní správy,25) je-li vykonávána činnost vzájemně srovnatelná.
24)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. III
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní:
„(3)
Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky, nejedná-li se o činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky stanoveného zvláštním právním předpisem.1c)
1c)
§ 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.“.
2.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Schválený kontrolní závěr neprodleně zasílá prezident Úřadu také České národní bance, je-li kontrolovanou osobou.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou čl. II, který nabývá účinnosti ke dni vstupu České republiky do Evropské unie.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 458/2000 Sb. | Zákon č. 458/2000 Sb.
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 131/2000
* ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH (§ 1 — § 99)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 100 — § 100)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 102 — § 102)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 104 — § 104) k zákonu č. 458/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb., 265/2024 Sb.)
458
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vymezeným územímvymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,
b)
kontroloukontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1.
vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závoduobchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo
2.
práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,
c)
certifikací řízenícertifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavupřepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii,
d)
chráněnou informacíchráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,
e)
podnikem ve skupině podnik, který má právo kontrolykontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem,
f)
energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika57) v oblasti elektřiny, zemního plynuplynu nebo centrálního zásobování teplem,
g)
účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem
1.
možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku,
2.
možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,
3.
možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo
4.
jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,
h)
účinnou mírou kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem
1.
možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,
2.
členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo
3.
jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,
i)
vlivem nad energeticky strategickým celkem
1.
účinná míra kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo
2.
účinná míra kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem,
j)
dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynuplynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynemplynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích.
(2)
Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
v elektroenergetice
1.
distribuční soustavoudistribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavypřenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném územívymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojekelektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy; distribuční soustavadistribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2.
elektrickou přípojkouelektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanicielektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
3.
elektrickou stanicíelektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4.
elektrizační soustavouelektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojekelektrických přípojek, přímých vedenípřímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,
5.
měřicím zařízenímměřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
6.
odběrným místemodběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníkazákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,
7.
odchylkouodchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,
8.
podpůrnými službamipodpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavěelektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služebsystémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energieregulační energie,
9.
přímým vedenímpřímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníkůzákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy,
10.
přenosovou soustavoupřenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavamielektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustavapřenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
11.
regulační energiíregulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služebpodpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energiívyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy v zahraničí,
12.
subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylekodchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek,
13.
systémovými službamisystémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustavelektrizačních soustav,
14.
typovým diagramemtypovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníkazákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylekodchylek,
15.
vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolukontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16.
vyrovnávacím trhem s regulační energiívyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energiíregulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy,
17.
zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místěodběrném místě,
18.
výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřinyvýrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, výrobna elektřinyvýrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřinyvýrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
19.
související službou v elektroenergeticesouvisející službou v elektroenergetice služba přenosové soustavyslužba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy,
20.
službou přenosové soustavyslužbou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služebsystémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavypřenosové soustavy,
21.
službou distribuční soustavyslužbou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy,
22.
místem připojení místo v přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo v distribuční soustavědistribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místoodběrné místo, výrobna elektřinyvýrobna elektřiny nebo distribuční soustavadistribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojkyelektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojkyelektrické přípojky a společné domovní instalace,
23.
předávacím místempředávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou a odběrným místemodběrným místem, výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavoupřenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místopředávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,
24.
regionální distribuční soustavouregionální distribuční soustavou distribuční soustavadistribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavupřenosovou soustavu,
b)
v plynárenství
1.
distribuční soustavoudistribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodůplynovodů, plynovodních přípojekplynovodních přípojek a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a souvisejících technologických objektůobjektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynuplynu držitel licence na distribuci plynuplynu; distribuční soustavadistribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2.
hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení od plynovodní přípojkyplynovodní přípojky,
3.
měřicím zařízenímměřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
4.
odběrným místemodběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení jednoho zákazníkazákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynuplynu měřená měřicím zařízenímměřicím zařízením,
5.
odběrným plynovým zařízenímodběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynuplynu; není jím měřicí zařízeníměřicí zařízení,
6.
odchylkouodchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek, odběrů plynuplynu za daný celý obchodní den,
7.
plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynuplynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,
8.
plynárenským zařízenímplynárenským zařízením zařízení výrobny plynuvýrobny plynu, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu a přímého plynovodupřímého plynovodu,
9.
plynemplynem zemní plynplyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynůplynů, a případně další druhy plynůplynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavyplynárenské soustavy,
10.
plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynuplynu přepravní, distribuční soustavoudistribuční soustavou a přímé a těžební plynovodytěžební plynovody,
11.
plynovodní přípojkouplynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovoduplynovodu distribuční soustavydistribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení,
12.
plynovým zařízenímplynovým zařízením plynárenská zařízeníplynárenská zařízení, plynovodní přípojkyplynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, odběrná plynová zařízeníodběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynůplynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,
13.
zásobníkem plynuzásobníkem plynu podzemní, nadzemní plynové zařízeníplynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektůobjektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynuplynu v plynné, kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou České republiky, se zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou; zásobník plynuzásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
14.
přepravní soustavoupřepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodůplynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektůobjektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynuplynu držitel licence na přepravu plynuplynu; přepravní soustavapřepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15.
přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníkazákazníka,
16.
rozhodujícím zdrojem plynuplynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynuplynu v České republice,
17.
společným odběrným plynovým zařízenímspolečným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plynplyn dodáván zákazníkůmzákazníkům v této nemovitosti,
18.
subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování fyzická, právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylekodchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek,
19.
technickým pravidlemtechnickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,
20.
těžebním plynovodemtěžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynuvýrobnu plynu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, distribuční soustavědistribuční soustavě, jinému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu; těžební plynovodtěžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
21.
tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízeníplynová zařízení uvedený v technických normách, technických pravidlechtechnických pravidlech,
22.
typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynuplynu u zákazníkůzákazníků, jejichž odběrná místaodběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,
23.
vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí, skupina držitelů licencí na přepravu plynuplynu, distribuci plynuplynu, uskladňování plynuplynu, obchod s plynemplynem, výrobu plynuplynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna, jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo, nepřímo, vykonávat kontrolukontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynuplynu, distribuce plynuplynu, uskladnění plynuplynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynuplynu, obchodu s plynemplynem,
24.
volnou kapacitouvolnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení,
25.
zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje plynplyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místěodběrném místě,
26.
výrobnou plynuvýrobnou plynu zařízení na výrobu, těžbu plynuplynu, terminál zkapalněného zemního plynuplynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynuplynu; výrobna plynuvýrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
27.
související službou v plynárenstvísouvisející službou v plynárenství služba přepravy plynuslužba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy,
28.
službou přepravy plynuslužbou přepravy plynu zajišťování přepravy plynuplynu přepravní soustavoupřepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavypřepravní soustavy,
29.
službou distribuční soustavyslužbou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynuplynu distribuční soustavoudistribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy,
30.
službou uskladňováníslužbou uskladňování zajišťování uskladňování plynuplynu provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynuzásobníku plynu,
31.
mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá, poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938,
32.
skladovacím rokemskladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku,
33.
službou přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, využití zásobníku plynuzásobníku plynu k předání plynuplynu mezi plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynuplynu,
34.
plynárenským dnemplynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne,
35.
skladovací kapacitouskladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynuzásobníku plynu určený v m3 nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynuzásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynuzásobníku plynu v energetických jednotkách/den,
36.
úpravou složení plynuplynu změna složení plynuplynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části plynárenské soustavyplynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízeníplynárenském zařízení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo výrobce plynuplynu,
c)
v teplárenství
1.
distributorem tepelné energiedistributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,
2.
dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energiedistributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,
3.
dodávkou tepelné energiedodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,
4.
zákazníkemzákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie,
5.
odběratelem tepelné energieodběratelem tepelné energie distributor tepelné energiedistributor tepelné energie nebo zákazníkzákazník,
6.
odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energiedistributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,
7.
odběrným místemodběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie,
8.
odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energieodběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektuobjektu nebo jeho části,
9.
rozvodem tepelné energierozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením,
10.
předávací stanicípředávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektůobjektů; předávací stanicepředávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11.
rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemipředávacími stanicemi a tepelnými přípojkamitepelnými přípojkami; předávací stanicepředávací stanice nebo tepelná přípojkatepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energiedistributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,
12.
objektemobjektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízenímodběrným tepelným zařízením,
13.
zdrojem tepelné energiezdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
14.
soustavou zásobování tepelnou energiísoustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energiísoustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15.
tepelnou přípojkoutepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1)
Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen „datové centrum“), výroba plynuplynu, přeprava plynuplynu, distribuce plynuplynu, uskladňování plynuplynu a obchod s plynemplynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích.
(2)
Přenos elektřiny, přeprava plynuplynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřinyvýrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více distribuce plynuplynu, uskladňování plynuplynu, výroba plynuplynu, provozování těžebního plynovodutěžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynuzásobníku plynu, těžebního plynovodutěžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).
(3)
Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále bez ohledu na povahu činnosti vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW, pokud je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou.
(4)
Licence se nevyžaduje
a)
na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynuplynu čistého, degazačního a generátorového plynuplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných místodběrných míst,
b)
na výrobu tepelné energie určené pro jeden objektobjekt jednoho zákazníkazákazníka,
c)
na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách,
d)
na výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích.
(5)
Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolukontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno.
(6)
Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen „zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníkazákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, je-li k tomu zákazníkemzákazníkem zmocněn.
(7)
Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitelespotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh, spočívající v
a)
obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem podle tohoto odstavce, nebo
b)
sjednání smlouvy podle písmene a), nebo
c)
provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).
(8)
Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvíchZprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na základě vystavené plné moci.
§ 3a
Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány.
(2)
Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky.
(3)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení.
(4)
Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d.
§ 3b
Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem
(1)
Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
b)
informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,
c)
seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,
d)
zdroje financování žadatele.
(2)
Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,
b)
jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,
c)
údaje týkající se odpovědného zástupce,
d)
informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje,
e)
informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,
f)
seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
g)
zdroje financování žadatele.
(3)
K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede
a)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem založena,
b)
údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem,
c)
informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,
d)
seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
e)
přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.
(4)
Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.
§ 3c
Posouzení žádosti
(1)
Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo
a)
bezpečnost dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepla v České republice,
b)
bezpečnost energeticky strategického celku,
c)
přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku,
d)
bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky.
(2)
V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.
(3)
Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.
(4)
Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e.
(5)
Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.
§ 3d
Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva
(1)
Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem, má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a až 3c.
(2)
Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení § 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem.
(3)
Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.
(4)
Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání.
§ 3e
Povinnost nabídnout státu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem
(1)
Kdo vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, je v případech podle § 3c odst. 4 a § 3d odst. 2 povinen nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem za cenu obvyklou. Platnost nabídky podle věty první musí být nejméně 6 měsíců. Pokud je energeticky strategickým celkem stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se povinnost nabídnout převod na nemovitou věc, jíž je energeticky strategický celek součástí.
(2)
Vliv nad energeticky strategickým celkem, který byl nabídnut podle odstavce 1, nesmí být předmětem zřízení zástavního práva.
(3)
Ministerstvo může nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem.
(4)
Nesplní-li osoba umožňující nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost podle odstavce 1, je právní úkon, kterým umožnila nabytí kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem jiné osobě, neplatný, pokud se této neplatnosti ministerstvo dovolá do 3 let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.
§ 4
Licence
(1)
Licence se uděluje
a)
nejvýše na 25 let, a to na
1.
výrobu elektřiny,
2.
výrobu plynuplynu,
3.
výrobu tepelné energie,
b)
na dobu neurčitou, a to na
1.
přenos elektřiny,
2.
přepravu plynuplynu,
3.
distribuci elektřiny,
4.
distribuci plynuplynu,
5.
uskladňování plynuplynu,
6.
rozvod tepelné energierozvod tepelné energie,
7.
činnosti operátora trhu,
8.
činnost datového centra,
c)
na dobu 5 let, a to na
1.
obchod s elektřinou,
2.
obchod s plynemplynem.
(2)
Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné
a)
licence na přenos elektřiny,
b)
licence na přepravu plynuplynu,
c)
licence na činnosti operátora trhu a
d)
licence na činnost datového centra.
(3)
V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1)
Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a)
plná svéprávnost,
b)
bezúhonnost,
c)
odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.
(2)
Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také povinna splnit podmínku bezúhonnosti. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce; to neplatí v případě licence na činnost operátora trhu a licence na činnost datového centra.
(3)
Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí dále prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpokladyFinanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie nižší než 1 MW.
(4)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena
a)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetických odvětvích,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5)
Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 50 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.
(6)
Finančními předpokladyFinančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpokladyFinanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.
(7)
Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.
(8)
Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem pro datové centrum.
(9)
K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(10)
Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynuplynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynuplynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem, nebo dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroje tepelné energiezdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, výrobnu plynuvýrobnu plynu nebo zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu nebo výrobce tepelné energie.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1)
Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.
(3)
Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.
(4)
Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad.
(6)
Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1)
Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2)
Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje
a)
jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,
b)
předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené územívymezené území,
c)
obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
d)
požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e)
u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.
(3)
Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,
b)
předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené územívymezené území,
c)
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d)
údaje týkající se odpovědného zástupce,
e)
požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,
f)
u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.
(4)
K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a)
kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závoduobchodního závodu v zahraničí,
b)
v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,
c)
doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce,
d)
doklady prokazující finanční a technické předpoklady,
e)
doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení,
f)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
g)
u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závoduobchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závodobchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,
h)
doklady o umístění provozovny nebo vymezeného územívymezeného území.
(5)
Energetický regulační úřad si za účelem prokázání
a)
bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d) výpis z rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí,
b)
zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastrukatastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastrukatastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(6)
Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladůfinančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(7)
Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
(8)
Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
(9)
Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1)
Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynemplynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.
(2)
Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynemplynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynemplynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona.
(3)
Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynemplynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.
§ 8
Udělení licence
(1)
Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynemplynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(2)
Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a)
obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,
b)
předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie též vymezené územívymezené území,
c)
technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,
d)
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e)
dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti,
f)
schválení odpovědného zástupce podle § 6,
g)
seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených územívymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,
h)
u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.
(3)
Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.
(4)
Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(5)
Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.
(6)
Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena.
(7)
Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.
(8)
Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informacíchráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1)
Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územíchvymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.
(2)
Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.
(3)
O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.
(4)
Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného územívymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9.
(5)
V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného územívymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném územívymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.
(6)
Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynemplynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c). Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení.
(7)
Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1)
Licence zaniká
a)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10,
b)
zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle odstavce 11,
c)
uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d)
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,
e)
rozhodnutím soudu o zrušení licence.
(2)
Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,
b)
porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,
c)
při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,
d)
požádal písemně o její zrušení.
(3)
Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že
a)
její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,
b)
ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo držitel licence vstoupil do likvidace,
c)
její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14,
d)
držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynuslužby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, činnosti operátora trhu nebo činnost datového centra o zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5)
O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.
(6)
Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.
(7)
Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení.
(8)
Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví
a)
dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b)
dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti,
c)
pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo
d)
správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(9)
Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.
(10)
Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená územívymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.
(11)
Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.
Certifikace
§ 10a
(1)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem.
(2)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(3)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolukontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“).
§ 10b
(1)
Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu.
(2)
Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední
a)
má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo
b)
z podnětu Komise.
(3)
Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od
a)
zahájení certifikace na žádost,
b)
obdržení podnětu Komise, nebo
c)
obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(5)
Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(6)
Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(7)
V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.
§ 10c
(1)
Certifikace provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolukontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavupřenosovou soustavu nebo přepravní soustavupřepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.
(2)
Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy.
(3)
Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení
a)
práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií,
b)
práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,
c)
jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.
(4)
Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda
a)
žadatel nebo provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,
b)
udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu do Evropské unie.
(5)
Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky.
(6)
Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7)
Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontrolykontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii.
(8)
V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynuplynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně.
(9)
Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1)
Držitel licence je povinen
a)
vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,
b)
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnostizvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služebenergetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnostizvýšení energetické účinnosti,
c)
zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidlytechnickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky,
d)
zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e)
poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
f)
bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynuplynu, tepelné energie a související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie,
g)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,
h)
dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu,
i)
vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,
j)
při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie,
k)
zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,
l)
zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,
m)
mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje,
n)
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích,
o)
na žádost spotřebitelespotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,
p)
nabízet zákazníkůmzákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,
q)
předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu,
r)
poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.
(2)
Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací1e) a krizových situací1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti1e).
(3)
Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynuplynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynemplynem, s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynuzásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynuplynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynuplynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat.
(4)
Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, pokud zákazníkzákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynuplynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu není dotčena odpovědnost zákazníkazákazníka za způsobenou škodu.
(5)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen umožnit zákazníkovizákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu způsobem, který jej nediskriminuje.
(6)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem nebo dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.
(7)
Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem dodávky elektřiny nebo plynuplynu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. U zákazníkůzákazníků, jejichž odběrné místoodběrné místo je vybaveno průběhovým měřením dodávek elektřiny nebo plynuplynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazníkzákazník na kratším zúčtovacím období. U zákazníkůzákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel a u zákazníkůzákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místoodběrné místo je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynuplynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynuplynu.
(8)
Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu vyúčtovává související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství, zajišťuje-li související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství do odběrného místaodběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy.
(9)
Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy.
(10)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynuplynu za zúčtovací období. Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období.
(11)
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28. února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.
(12)
Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynuplynu, obchod s elektřinou, obchod s plynemplynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkůmzákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazníkzákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovizákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazníkzákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.
(13)
Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění příjemci plnění.
Některá opatření na ochranu zákazníka
§ 11a
(1)
Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu nebo obchod s plynemplynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách
a)
podmínky dodávek plynuplynu a ceny za dodávku plynuplynu pro
1.
spotřebitelespotřebitele,
2.
podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh,
b)
podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro
1.
spotřebitelespotřebitele,
2.
podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí.
(2)
Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynuplynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebitelispotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4.
(3)
Nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky.
(4)
Nesouhlasí-li spotřebitelspotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
(5)
Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek
a)
zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků,
b)
změna právního předpisu.
§ 11b
(1)
SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(2)
Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitelespotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření.
(3)
Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence.
§ 11c
(1)
Uzavře-li spotřebitelspotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.
(2)
Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebitelispotřebiteli prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy
a)
výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo způsob jejího určení,
b)
platební podmínky,
c)
výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plynplyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a
d)
dobu trvání závazku ze smlouvy, na kterou se doba trvání závazku prodlužuje.
Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelemspotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynuplynu současně s oznámením podle věty první spotřebitelispotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení podle věty první je dále poučení o právu spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 1.
(3)
Pokud dodavatel elektřiny nebo plynuplynu nesplní některou z povinností podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitelespotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu, hledí se na smlouvu po uplynuplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynuplynu platnou k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku elektřiny nebo plynuplynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynuplynu nejnižší uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynuplynu. Tím není dotčeno právo dodavatele elektřiny nebo plynuplynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynuplynu za podmínek podle § 11a odst. 2, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.
(4)
Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitelspotřebitel nebo zákazníkzákazník, který uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou, se nepřihlíží.
§ 11ca
(1)
Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebitelispotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynuplynu podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynuplynu, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynuplynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místoodběrné místo vybaveno průběhovým měřením.
(2)
Sjednal-li spotřebitelspotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu s dynamickým určením ceny, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynuplynu.
(3)
Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místoodběrné místo spotřebitelespotřebitele vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynuplynu. Právo spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 2 tím není dotčeno.
(4)
Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebitelispotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynuplynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny.
(5)
K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynuplynu změnit sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem nebo změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitelespotřebitele, se nepřihlíží.
§ 11d
Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu na dobu určitou lze se spotřebitelemspotřebitelem uzavřít nejdéle na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než 36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelemspotřebitelem ve smlouvě podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou.
§ 11e
Zaniklo-li zákazníkovizákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místuodběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 11ea
SpotřebitelSpotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie umožní spotřebitelispotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebitelispotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie.
§ 11f
Podmínky pro činnost zprostředkovatele
(1)
Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který
a)
je plně svéprávný,
b)
je bezúhonný podle § 5 odst. 4,
c)
je spolehlivý a
d)
má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynemplynem nebo ustanovil odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku.
(2)
Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele.
(3)
Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá.
(4)
Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická osoba, která ji zastupuje.
(5)
Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynemplynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně.
§ 11g
Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1)
Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem.
(2)
Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe.
(3)
Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření, zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo spravedlnosti poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu výpis z rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců pobývala nebo sídlila (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.
(4)
Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně se nevyhotovuje.
(5)
Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele do registru zprostředkovatelů.
§ 11h
Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1)
Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně.
(2)
Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1 až 3 se použijí obdobně.
(3)
Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele.
§ 11i
Oznamovací povinnost zprostředkovatele
Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu, že
a)
přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo
b)
došlo ke změně údajů uvedených v žádosti.
§ 11j
Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1)
Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká
a)
smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele,
d)
uplynutím doby platnosti oprávnění,
e)
rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění, nebo
f)
uložením trestu zákazu činnosti.
(2)
Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele odejme, pokud jeho držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele,
b)
při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související, nebo
c)
uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé údaje.
(3)
Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění.
§ 11k
Registr zprostředkovatelů
(1)
Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje
a)
registrační číslo a datum registrace,
b)
jméno a příjmení nebo název osoby,
c)
adresa sídla,
d)
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
e)
jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce,
f)
doba platnosti oprávnění a
g)
datum zániku oprávnění.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí doby 3 let ode dne zániku oprávnění.
(3)
Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách.
§ 11l
Povinnosti zprostředkovatele
Zprostředkovatel je povinen
a)
informovat spotřebitelespotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo,
b)
provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí,
c)
zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitelespotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitelespotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody.
§ 11m
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem
(1)
Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitelespotřebitele.
(2)
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebitelispotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitelspotřebitel k tomu souhlas.
(3)
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelemspotřebitelem musí obsahovat
a)
jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo,
b)
výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelemspotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu,
c)
splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelemspotřebitelem,
d)
obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, o jejíž uzavření má spotřebitelspotřebitel zájem, a to alespoň
1.
zda se týká dodávky elektřiny nebo plynuplynu,
2.
zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou,
3.
celkovou cenu, kterou je spotřebitelspotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu,
e)
obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitelspotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu pro zákazníkazákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníkazákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy,
f)
informaci o právu spotřebitelespotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o,
g)
dobu, na kterou byla uzavřena,
h)
podmínky ukončení závazku a
i)
informaci o právu spotřebitelespotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.
(4)
Zmocní-li spotřebitelspotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc.
(5)
Zprostředkovatel je povinen předat spotřebitelispotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy.
(6)
Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynuplynu a obchod s plynemplynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 5 a § 11l obdobně.
§ 11n
SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění
a)
vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo
b)
odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy.
Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu.
§ 11o
Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitelespotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu, je spotřebitelspotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 11p
Regulace nařízením obce
ObecObec může nařízením obceobce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvíchzprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obciobci nebo v její části zakázány.
§ 11q
(1)
SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.
(2)
Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.
(3)
Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelemspotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu.
Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn
§ 11r
(1)
Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plynplyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plynplyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem na odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s bytyZákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plynplyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).
(2)
Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plynplyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkemzákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynuplynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb.
(3)
Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit
a)
kategorie odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s bytyzákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místěodběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníkazákazníka,
b)
výši příspěvku na jednotlivá odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místoodběrné místo pro elektřinu nebo plynplyn zákazníkazákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč,
c)
rozhodný den, ke kterému odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místoodběrné místo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku,
d)
rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zohledňuje příspěvek zákazníkazákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty,
e)
termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem,
f)
termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem,
g)
termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem,
h)
termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s bytyzákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy.
(4)
Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.
§ 11s
(1)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníkazákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníkazákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.
(2)
Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.
(3)
Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d).
(4)
Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky.
(5)
Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem bez zbytečného odkladu.
§ 11t
(1)
Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníkazákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d).
(2)
Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuciexekuci.
(3)
Obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků.
(4)
Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynemplynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.
(5)
Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovizákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s bytyzákazníkovi v domě s byty.
(6)
V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníkazákazníka za dodanou elektřinu nebo plynplyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynemplynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynuplynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníkazákazníka.
(7)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazníkzákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty.
§ 11u
(1)
Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazníkzákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká.
(2)
Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.
(3)
Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s bytyzákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazníkzákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje.
Příspěvek na úhradu nákladů za teplo
§ 11v
(1)
Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovizákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s bytyZákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s bytyzákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).
(2)
Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkemzákazníkem v domácnosti.
(3)
Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit
a)
výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu,
b)
termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie u operátora trhu,
c)
termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkemzákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo,
d)
termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a operátorem trhu,
e)
termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo,
f)
termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie,
g)
rozhodný den, ke kterému zákazníkzákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo,
h)
rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo.
(4)
Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.
§ 11w
(1)
ZákazníkZákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. ZákazníkZákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazníkzákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první.
(2)
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníkazákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.
(3)
Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovizákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníkazákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h).
(4)
Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie.
(5)
Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu.
§ 11x
(1)
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníkazákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h).
(2)
Z vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuciexekuci.
(3)
Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.
(4)
V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníkazákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníkazákazníka.
(5)
Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovizákazníkovi.
(6)
Zákazník v domě s bytyZákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo.
(7)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazníkzákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1)
Povinností dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynuplynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.
(2)
V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.
(3)
V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(4)
Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.
(5)
Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie a povinnosti distribuce elektřiny a distribuce plynuplynu nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.
(6)
Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu nebo dodavateli poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen.
(7)
Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1)
Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě a k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynuplynu ve vymezeném územívymezeném území, kde se nachází odběrné místoodběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynemplynem dodávku elektřiny nebo plynuplynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynuplynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynemplynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného územívymezeného území dodává elektřinu nebo plynplyn do největšího množství odběrných místodběrných míst spotřebitelůspotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynemplynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav.
(2)
Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn zákazníkovizákazníkovi, jehož dodavatel
a)
pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plynplyn,
b)
nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylekodchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování, nebo
c)
nemá zajištěnu související službu
1.
v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
2.
v plynárenství v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu.
(3)
Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylkuodchylku předávacího místapředávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místěpředávacím místě nikdo neodpovídá za odchylkuodchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavyelektrizační soustavy, bezúplatně.
(4)
Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynuplynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(5)
Dodávka elektřiny nebo plynuplynu od dodavatele poslední instance zákazníkovizákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazníkzákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynuplynu podle § 72 odst. 1.
(6)
Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plynplyn se nevztahuje na zákazníkazákazníka, jehož spotřeba plynuplynu v odběrném místěodběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plynplyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místěodběrném místě.
(7)
Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plynplyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místoodběrné místo, do něhož elektřina nebo plynplyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.
§ 12b
Podmínky dodávky poslední instance
(1)
Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo odběru elektřiny nebo plynuplynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníkazákazníka nebo výrobce.
(2)
ZákazníkZákazník a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plynplyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynuplynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynuplynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníkazákazníka v postavení spotřebitelespotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.
(3)
Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynemplynem.
(4)
Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, který dodává ve vymezeném územívymezeném území elektřinu nebo plynplyn do nejvíce odběrných místodběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5)
Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynemplynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plynplyn do odběrného místaodběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.
§ 12c
Zahájení dodávky poslední instance
(1)
Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místaodběrného místa nebo výrobny zákazníkazákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy.
(2)
Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místěpředávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného územívymezeného území se nachází odběrné místoodběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavyslužba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynuplynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místěpředávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku.
(4)
Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovizákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy.
(5)
Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynuplynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkemzákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynuplynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.
§ 12d
Ukončení dodávky poslední instance
(1)
Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazníkzákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynuplynu před uplynutím této doby.
(2)
Jestliže zákazníkzákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynuplynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynuplynu, odebírá elektřinu nebo plynplyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynuplynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynuplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynuplynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníkazákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.
§ 12e
Prokazatelná ztráta
(1)
Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu a přiměřený zisk.
(2)
Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.
§ 13
Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu
(1)
Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynuplynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu určené kategorii zákazníkůzákazníků nebo ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny povinnost zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynuplynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu a přiměřený zisk.
(2)
Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynuplynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynuplynu.
(3)
Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením.
§ 14
Fond
(1)
Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.
(2)
Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3)
Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.
(4)
Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.
(5)
Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(6)
Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.
(7)
Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(8)
Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(9)
Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10)
Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11)
Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1)
Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(2)
Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(3)
Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.
(4)
Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.
§ 15b
Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře
Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.
§ 16
Působnost ministerstva
(1)
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2)
a)
vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřinyvýroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,
b)
zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,
c)
zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,
d)
informuje Komisi o
1.
opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníkůzákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,
2.
přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
3.
dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,
4.
důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
5.
skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla,
6.
roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energiísoustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,
7.
schopnosti elektrizační soustavyelektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,
8.
provozním zabezpečení přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav,
9.
předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,
10.
vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,
11.
investičních záměrech provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,
12.
investičních projektech do energetické infrastruktury,
13.
opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,
e)
zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynuzásobníku plynu,
f)
má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny a plynuplynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynuplynu,
g)
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánuúzemnímu plánu,
h)
předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynuplynu Komisi,
i)
zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství,
j)
spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynuplynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,
k)
sleduje
1.
dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavyplynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
2.
investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynuplynu,
3.
provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,
l)
vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy,
m)
předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
n)
je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,
o)
provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,
p)
zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,
q)
zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
r)
vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,
s)
eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
t)
zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
u)
vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
v)
vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(2)
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále
a)
přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,
b)
přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynemplynem za úplatu plynplyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
c)
rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a o určení zásobníku plynuzásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynuplynu,
d)
vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
e)
vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu54),
f)
uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1)
Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
(2)
Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3)
Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4)
Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníkůzákazníků a spotřebitelůspotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníkůzákazníků a spotřebitelůspotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(5)
Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a plynemplynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustavpřenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustavpřepravních soustav v plynárenství.
(6)
Energetický regulační úřad rozhoduje o
a)
udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b)
uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c)
uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
d)
regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49),
e)
dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,
f)
dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízeníplynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízeníplynového zařízení podle § 67a,
g)
udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
h)
uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a.
(7)
Energetický regulační úřad dále
a)
rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,
b)
rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkemzákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
c)
rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě, zásobníkům plynuzásobníkům plynu a těžebním plynovodůmtěžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynuplynu nebo distribuci elektřiny nebo plynuplynu,
d)
rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e)
na návrh spotřebitelespotřebitele odebírajícího elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníkazákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje
1.
spory mezi zákazníkemzákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie,
2.
o určení, zda právní vztah mezi zákazníkemzákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,
f)
vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích,
g)
schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustavdistribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v plynárenství,
h)
provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynemplynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,
i)
schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy,
j)
monitoruje
1.
uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynemplynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo vylučujících práva spotřebitelespotřebitele,
2.
technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustavpřepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
3.
stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynemplynem,
k)
monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynuzásobníkům plynu a souvisejícím službám,
l)
zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynuplynu pro domácnosti,
m)
zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup,
n)
zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energierozvodu tepelné energie,
o)
spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,
p)
spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,
q)
spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelůspotřebitelů energií,
r)
vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynemplynem,
s)
monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,
t)
vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,
u)
vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynuplynu,
v)
na návrh spotřebitelespotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,
w)
stanovuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení Rady (EU) 2022/185457).
(8)
Je-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále
a)
sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy,
b)
sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
c)
rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,
d)
provádí šetření v objektechobjektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
e)
schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
f)
uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g)
schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,
h)
schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i)
schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy,
j)
konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
k)
rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l)
sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavypřepravní soustavy.
(9)
Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.
(10)
Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynemplynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(11)
Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice, související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynuplynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynuplynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynuplynu pro zúčtování odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místoodběrné místo a výši marže dodavatele plynuplynu v Kč/MWh.
(12)
Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynuplynu, distribucí elektřiny nebo plynuplynu, uskladněním plynuplynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavyplynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.
(13)
Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informacichráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informacíchráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informacíchráněných informací jako předávající.
(14)
Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.
§ 17b
Organizace Energetického regulačního úřadu
(1)
Energetický regulační úřad má pětičlennou Radu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.
(2)
Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let a začíná dnem 1. ledna. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát za sebou.
(3)
Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c)
má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynuplynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynemplynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
d)
má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
e)
nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,
f)
je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.
(4)
Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5)
Funkce člena Rady zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
vzdáním se funkce,
d)
dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e)
nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, nebo
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.
(7)
Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 6 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena Rady.
(8)
Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady.
(9)
Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(10)
Rada
a)
schvaluje
1.
plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
2.
rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,
3.
jednací řád Rady,
4.
zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,
5.
vyhlášky Energetického regulačního úřadu,
6.
metodiku cenové regulace,
7.
cenové výměry,
b)
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,
c)
jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.
(11)
V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad.
(12)
Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin.
(13)
Předseda Rady se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Rady jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
§ 17c
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou
(1)
Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní bankabanka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2)
Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o
a)
jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,
b)
uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynemplynem nebo v odvětví teplárenství,
c)
způsobech tvorby cen elektřiny, plynuplynu a tepelné energie pro domácnosti.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
(1)
Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynemplynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2)
Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka odebírajícího elektřinu.
(3)
Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynuplynu.
(4)
Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynuplynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.
(5)
Celkové počty odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynuplynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(6)
Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.
(7)
Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1)
Energetický regulační úřad zveřejňuje
a)
organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,
b)
pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,
c)
další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,
d)
výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
e)
etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,
f)
metodiku cenové regulace.
(2)
Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat
a)
návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů,
b)
návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
c)
návrh Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,
d)
desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy,
e)
další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.
(3)
Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(4)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.
(5)
Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
(6)
Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.
(7)
Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.
(8)
Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(9)
Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(10)
K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.
(11)
Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.
(12)
Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.
§ 17f
Vztah k Parlamentu České republiky
(1)
Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
(2)
Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.
(3)
Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.
(4)
Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
§ 17g
Registr
Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.
§ 17h
Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace
(1)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.
(2)
Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.
(3)
Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.
(4)
Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.
(5)
Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.
(6)
O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.
§ 17i
Změna návrhu metodiky cenové regulace
Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1)
Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním
a)
tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,
b)
zákona o cenách,
c)
Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,
d)
povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.
(2)
Energetický regulační úřad provádí kontrolykontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolukontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontrolykontroly a předat mu protokol o kontrolekontrole.
(3)
Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá
a)
pokuty,
b)
opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4)
Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.
(5)
Při výkonu kontrolykontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn
a)
vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontrolykontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čintrestný čin nebo přestupek,
b)
vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrolekontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontrolykontroly,
c)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontrolykontroly.
(6)
Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.
(7)
Za účelem provedení kontrolykontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolukontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.
§ 18a
Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření
(1)
Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynemplynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.
(2)
Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní bankybanky, je-li to vhodné a účelné.
(3)
Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynemplynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynemplynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynuplynu.
(4)
Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1)
Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynemplynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(2)
Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(3)
V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni
a)
vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,
b)
ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c)
nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d)
kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
e)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f)
požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4)
Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.
(5)
Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektuobjektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(6)
Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Rady nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(7)
Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.
§ 19a
Regulace cen
(1)
Při regulaci ceny související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynuplynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynuplynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21).
(2)
Cenou související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové službysystémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3)
Cenou související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynuzásobníků plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49).
(4)
Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.
(5)
Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynuplynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místoodběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.
(6)
Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynuplynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynuplynu za zúčtování kladné odchylkyodchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynuplynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynemplynem. Cenu plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynuplynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynuplynu za zúčtování kladné odchylkyodchylky.
(7)
Na žádost dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu, jehož distribuční soustavadistribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.
(8)
Regulovaným rokemRegulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými rokyregulovanými roky.
(9)
Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.
§ 19b
Metodika cenové regulace
(1)
Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.
(2)
V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.
(3)
Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň
a)
popíše aktuální regulační období,
b)
stanoví a odůvodní délku regulačního období,
c)
stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,
d)
stanoví metody cenové regulace,
e)
stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rokregulovaný rok,
f)
stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,
g)
stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a
h)
stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.
(4)
Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě
a)
změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo
b)
mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynemplynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.
(5)
V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.
§ 19c
Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství
(1)
Při regulaci ceny související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rokregulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenový výměr.
(2)
Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plynplyn49).
§ 19ca
Cena za provoz nesíťové infrastruktury
(1)
Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.
(2)
Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy.
(3)
Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy datovému centru.
§ 19d
Mimořádná tržní situace
(1)
Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynemplynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynuplynu dodávaného zákazníkůmzákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem.
(2)
Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením
a)
uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynuplynu nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu pro zákazníkyzákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynemplynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek,
b)
uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynuplynu nebo podpůrných služebpodpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek,
c)
omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynemplynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynemplynem.
(3)
Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.
(4)
Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynemplynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynemplynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynuplynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který není spotřebitelemspotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu.
(5)
Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynuplynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě.
(6)
Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno.
(7)
Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.
(8)
Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.
(9)
Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynemplynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením.
§ 19e
Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci
(1)
Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynuplynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou.
(2)
Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynuplynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynemplynem a cena elektřiny nebo plynuplynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou.
(3)
Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynuplynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynuplynu platí nadále cena ujednaná.
(4)
V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije.
(5)
Dodavatel elektřiny nebo plynuplynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebitelispotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynuplynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynuplynu za cenu stanovenou vládou.
§ 19f
Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci
(1)
Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem dodávající elektřinu nebo plynplyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.
(2)
Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.
(3)
Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.
(4)
Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem Energetickému regulačnímu úřadu.
(5)
Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynemplynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.
(6)
Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.
(7)
Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97.
(8)
Vláda nařízením stanoví
a)
rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynuplynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,
b)
postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,
c)
termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,
d)
pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,
e)
pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu,
f)
okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.
§ 19g
Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou cenu
(1)
Pokud zákazníkzákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynuplynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynuplynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynemplynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkemzákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynuplynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou.
(2)
Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynuplynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynemplynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynuplynu nebo související služby.
(3)
Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plynplyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.
§ 20
Regulační výkazy
(1)
Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu nebo distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků nebo jehož distribuční soustavadistribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(2)
Držitel licence na přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu a distribuci plynuplynu, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky9a).
(3)
Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků nebo jehož distribuční soustavadistribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k přepravní soustavěpřepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem9b).
(4)
Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.
(5)
Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.
(6)
Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynuplynu, uskladňování plynuplynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynuplynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informacedůvěrné informace.
(7)
Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynuplynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.
§ 20a
Operátor trhu
(1)
Operátor trhu je akciová společnostakciová společnost založená státem, jejíž akcieakcie znějí na jméno.
(2)
Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy.
(3)
Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm. c).
(4)
Operátor trhu je povinen
a)
organizovat krátkodobý trh s plynemplynem a krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií,
b)
vyhodnocovat odchylkyodchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy,
c)
na základě vyhodnocení odchylekodchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylekodchylek subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,
d)
informovat provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynuzásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,
e)
zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynemplynem v České republice,
f)
zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu,
g)
zajistit ochranu chráněných informacíchráněných informací,
h)
zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynemplynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
i)
zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynemplynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynuplynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynuplynu a s právem zákazníkazákazníka na změnu dodavatele,
j)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,
k)
zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav,
l)
na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energieregulační energie nebo vyrovnávacího plynuplynu včetně zúčtování při stavech nouze,
m)
účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,
n)
uzavřít smlouvu o zúčtování odchylekodchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynemplynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,
o)
v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků a jejich předávacích místpředávacích míst,
p)
sledovat množství skladovaného plynuplynu v jednotlivých zásobnících plynuzásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,
q)
zpracovávat statistiku dovozu plynuplynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníkůzákazníků, kteří změnili dodavatele plynuplynu,
r)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavyplynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynuplynu do České republiky a vývozu plynuplynu z České republiky,
s)
zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek plynuplynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
t)
zpracovávat a vést evidenci výroben elektřinyvýroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,
u)
hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
v)
hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,
w)
hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,
x)
vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do výpočtu zbytkového energetického mixu,
y)
zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynuplynu, vývoje trhu s elektřinou a plynemplynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynuplynu a rozvoje zdrojů,
z)
účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
aa)
sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice,
bb)
na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu
1.
evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě,
2.
evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie,
3.
evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje energie,
4.
evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místěodběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy,
5.
evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie,
6.
evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavyplynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu,
cc)
poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,
dd)
poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy k předávacím místůmpředávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení.
(5)
Operátor trhu je dále povinen
a)
na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plynplyn, a to v případě, že Česká republika na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
b)
na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynůplynů,
c)
v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.
(6)
Operátor trhu má právo
a)
na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynemplynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynuplynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu,
b)
na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,
c)
zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,
d)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem údaje pro zpracování bilancí,
e)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavyplynárenské soustavy,
f)
vyžadovat od zákazníkůzákazníků s roční spotřebou plynuplynu vyšší než 400 tis. m3 a od obchodníků s plynemplynem informace o změnách dodavatele plynuplynu,
g)
vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynemplynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky,
h)
na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou,
i)
na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,
j)
na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy.
(7)
Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.
(8)
Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě.
(9)
Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě.
§ 20b
Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje
(1)
Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje.
(2)
Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a
a)
jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,
b)
jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,
c)
v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,
d)
v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a
e)
která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem.
(3)
Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a
a)
jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,
b)
jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,
c)
jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků,
d)
v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,
e)
v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a
f)
která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem.
(4)
Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“.
(5)
Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcíobcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy.
(6)
Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.
(7)
Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje:
a)
jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
druh členství,
c)
počet hlasů člena s hlasovacími právy,
d)
u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem,
e)
u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která není podnikem,
f)
u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.
(8)
Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy,
a)
neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství,
b)
vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.
(9)
Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje.
§ 20c
Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství
(1)
Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta druhá obdobně.
(2)
Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství.
(3)
Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství.
(4)
Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství.
(5)
Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místuodběrnému místu, jehož předávací místopředávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží.
(6)
Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze.
(7)
Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo.
§ 20d
Registrace společenství
(1)
Registrace společenství se provádí na žádost.
(2)
Žádost o registraci společenství obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
předmět činnosti,
c)
jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem,
d)
jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje,
e)
prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv.
(3)
Součástí žádosti o registraci společenství je kopie
a)
zakladatelského právního jednání,
b)
dokladu o založení právnické osoby,
c)
dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem.
(4)
Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství.
(5)
Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele.
(6)
Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).
(7)
Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže.
§ 20e
Oznamovací povinnost společenství
Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).
§ 20f
Změna údajů v registru společenství
(1)
Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně.
(2)
Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství.
§ 20g
Výmaz z registru společenství
(1)
Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud
a)
o to společenství požádá, nebo
b)
společenství zanikne.
(2)
Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud
a)
energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo
b)
společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e).
(3)
Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud
a)
společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno,
b)
ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy,
c)
společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3,
d)
společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství.
(4)
Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední.
(5)
Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 20h
Registr společenství
(1)
Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje
a)
registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem,
b)
datum registrace společenství,
c)
název nebo obchodní firma společenství,
d)
adresa sídla a identifikační číslo společenství,
e)
právní forma společenství,
f)
informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje,
g)
předmět činnosti společenství,
h)
v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení,
i)
datum výmazu společenství z registru společenství.
(2)
Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství.
§ 20i
Práva a povinnosti společenství
(1)
Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem
a)
odebírat elektřinu v odběrném místěodběrném místě pro vlastní spotřebu,
b)
vyrábět elektřinu,
c)
dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny provozované společenstvím,
d)
sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny provozované společenstvím do předávacího místapředávacího místa člena společenství.
(2)
Provozuje-li energetické společenství v odběrném místěodběrném místě výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s výkonem do 50 kW bez licence na výrobu elektřiny v souladu s § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřinyvýrobny elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou.
(3)
Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřinyvýroben elektřiny.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Díl 1
Elektroenergetika
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1)
Účastníky trhu s elektřinou jsou
a)
výrobci elektřiny,
b)
provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy,
c)
provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav,
d)
operátor trhu,
e)
obchodníci s elektřinou,
f)
zákaznícizákazníci,
g)
společenství,
h)
datové centrum.
(2)
Účastníci trhu s elektřinou
a)
nesou odpovědnost za odchylkuodchylku a jsou subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování odchylekodchylek, a
b)
mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtování odchyleksubjekt zúčtování odchylek.
(3)
Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové službysystémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, využívá-li k odběru elektřiny jím provozovanou distribuční soustavudistribuční soustavu.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1)
Výrobce elektřiny má právo
a)
připojit své zařízení k elektrizační soustavěelektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribučním soustavámdistribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, nebo přímým vedenímpřímým vedením,
c)
dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřinyvýrobně elektřiny pro vlastní potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav umožňují,
d)
nabízet a poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
e)
omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,
f)
nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřinyvýrobny elektřiny,
g)
sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny do jiného předávacího místapředávacího místa výrobce elektřiny,
h)
sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny zákazníkovizákazníkovi, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy do předávacích místpředávacích míst zákazníkůzákazníků nebo do předávacího místapředávacího místa výrobny,
i)
na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné místoodběrné místo je registrováno u operátora trhu,
j)
na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.
(2)
Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).
(3)
Výrobce elektřiny je povinen
a)
na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě,
b)
umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena,
c)
zpřístupnit měřicí zařízeníměřicí zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena,
d)
instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb,
e)
řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena,
f)
předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylkuodchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
g)
poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
h)
předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i)
dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
j)
podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřinyvýrobny elektřiny,
k)
informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup
1.
o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,
2.
o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,
l)
za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
m)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,
n)
dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkůmzákazníkům,
o)
poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavyelektrizační soustavy,
p)
vybavit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřinyvýrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,
q)
vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, k níž je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřinyvýrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
r)
při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
s)
splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřinyvýroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona,
t)
hradit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místapředávacího místa zákazníkazákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.
(4)
Výrobce neodpovídá za odchylkuodchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1)
Provozovatel přenosové soustavy
a)
zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavypřenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavypřenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné službypodpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavypřenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
b)
poskytuje službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy,
c)
řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d)
odpovídá za zajištění systémových služebsystémových služeb pro elektrizační soustavuelektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavypřenosové soustavy,
e)
účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustavpřenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavypřenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,
f)
v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavypřenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3)
Provozovatel přenosové soustavy má právo
a)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b)
obstarávat za nejnižší náklady podpůrné službypodpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energiiregulační energii,
c)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3.
při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4.
jestliže mu zákazníkzákazník neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení,
5.
jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazníkzákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10.
v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav,
d)
změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavypřenosové soustavy
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3.
při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4.
při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavypřenosové soustavy podle § 52,
5.
jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy,
8.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10.
v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustavpřenosových soustav, nebo
11.
při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, přetínat tyto nemovitostinemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i)
pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy.
(5)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy.
(8)
Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostinemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostinemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitostinemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10)
Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a)
každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavypřenosové soustavy,
b)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavoupřenosovou soustavou,
d)
zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e)
zajišťovat měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
f)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavypřenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
g)
poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustavpřenosových soustav a provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
h)
informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,
i)
zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
j)
každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat,
k)
průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l)
provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m)
účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n)
zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o)
zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
p)
vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě,
r)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s)
informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
t)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřinyvýroben elektřiny,
u)
poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energiívyrovnávacího trhu s regulační energií,
v)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
w)
poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),
x)
hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
y)
registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místapředávací místa výroben elektřinyvýroben elektřiny, odběrných místodběrných míst a distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k přenosové soustavěpřenosové soustavě,
z)
zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služebpodpůrných služeb.
(11)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je dále povinen
a)
nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a
b)
zajišťovat, aby chráněné informacechráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informacechráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
c)
bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,
d)
hradit datovému centru cenu za činnost datového centra.
(12)
Nelze-li připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavěpřenosové soustavě.
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynuplynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynemplynem.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a)
provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavypřenosové soustavy,
b)
nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodemobchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
c)
ve vztahu k provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
d)
provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy
1.
sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynuplynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,
2.
nevyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynemplynem,
e)
členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
f)
členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem.
(3)
Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy a druhá vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynuplynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy.
(4)
Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustavpřenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavupřenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavamipřenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustavpřenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav.
(5)
Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolukontrolu nad provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.
(6)
Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a)
právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b)
vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c)
právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,
d)
jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynuplynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynemplynem.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1)
Provozovatel distribuční soustavy
a)
zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b)
poskytuje služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy,
c)
řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynemplynem.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy má právo
a)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b)
nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné službypodpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě,
c)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4.
při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
5.
při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
6.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavypřenosové soustavy,
7.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazníkzákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9.
při odběru elektřiny, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
d)
změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavydistribuční soustavy
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4.
jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení,
5.
při neoprávněné dodávce do distribuční soustavydistribuční soustavy podle § 52,
6.
při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmuochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10.
při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo
11.
neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
e)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přetínat tyto nemovitostinemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavydistribuční soustavy,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i)
na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,
j)
zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a).
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy.
(5)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.
(7)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy.
(8)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen
a)
každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přenosové soustavypřenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,
b)
na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
c)
zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavědistribuční soustavě, u zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávektypový diagram dodávek,
d)
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavoudistribuční soustavou,
e)
zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,
f)
zajišťovat měření v distribuční soustavědistribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
g)
zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h)
poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
i)
zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j)
každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
k)
průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
l)
provádět hodnocení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy z technického hlediska,
m)
zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n)
zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o)
vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
r)
na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavědistribuční soustavě,
s)
poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovizákazníkovi, jeho odběrném místěodběrném místě a jeho předávacích místechpředávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
t)
na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavoudistribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě,
u)
nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavědistribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině,
v)
bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců.
(11)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je rovněž povinen
a)
informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
b)
zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové službysystémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
c)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy,
d)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
e)
řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,
f)
zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě distribuci elektřiny,
g)
provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,
h)
zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
i)
při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
j)
zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě a pro vlastní potřebu,
k)
hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
l)
registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místapředávací místa výroben elektřinyvýroben elektřiny, odběrných místodběrných míst a distribučních soustavdistribučních soustav připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě,
m)
zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí:
1.
pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavědistribuční soustavě,
2.
pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitěvolné kapacitě elektrických stanicelektrických stanic v jím provozované distribuční soustavědistribuční soustavě,
n)
hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy,
o)
nejméně jednou za čtyři roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného územívymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného územívymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy.
(12)
Pokud provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavydistribuční soustavy provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, na jehož vymezeném územívymezeném území se nachází.
(13)
Nelze-li připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě.
§ 25a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a)
osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynemplynem; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
b)
musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
c)
provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavydistribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program rovného zacházení“), kterým stanoví
a)
opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora programu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5)
Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.
(6)
Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynemplynem.
(7)
Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(8)
Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(9)
Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků.
(10)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.
§ 26
Technické dispečinky
(1)
Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy
a)
provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné službypodpůrné služby k zajištění systémových služebsystémových služeb v přenosové soustavěpřenosové soustavě a v distribučních soustaváchdistribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavamielektrizačními soustavami ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavupřenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavupřenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové soustavypřenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,
c)
spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.
(2)
Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy provádí dispečerské řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).
(3)
Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(4)
Při dispečerském řízení předávaných výkonů
a)
mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy,
b)
mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě,
c)
mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav povinny vzájemně spolupracovat.
(5)
Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a po využití sjednaných možností omezování využití rezervovaných výkonů výroben elektřinyvýroben elektřiny a poté dostupných tržních mechanismů provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo její části, nebo za účelem řízení přetížení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52) při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně měnit výrobu elektřiny ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie.
(6)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, jehož technický dispečink změnil při dispečerském řízení, prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze, výrobu elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny a nejednalo-li se o změnu výroby elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny, pro kterou bylo sjednané připojení s možností omezení rezervovaného výkonu bez náhrad, je povinen poskytnout
a)
příslušnému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je příjemcem podpory podle jiného právního předpisu28), při omezení výroby elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby, nebo
b)
příslušnému výrobci elektřiny náhradu za změnu výroby elektřiny z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, s výjimkou případů podle písmene a), ve výši sjednané ve smlouvě nebo stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52).
V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad.
(7)
Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.
(8)
Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřinyvýroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.
§ 27
Datové centrum
(1)
Datové centrum je akciová společnostakciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze
a)
provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy,
b)
provozovatelé regionálních distribučních soustavregionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavámdistribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, nebo
c)
Česká republika.
(2)
Obchodní firma datového centra musí obsahovat označení „elektroenergetické datové centrum“. Ten, kdo není datovým centrem, nesmí používat označení „elektroenergetické datové centrum“.
(3)
Akcionáři datového centra se při založení akciové společnostiakciové společnosti podílí na základním kapitálu stejným rozsahem.
(4)
Datové centrum smí vydat jen akcie na jméno stejného druhu.
(5)
Akcie datového centra lze převést jen s jednomyslným souhlasem dozorčí rady datového centra. Dozorčí rada datového centra je povinna odmítnout souhlas, mají-li být akcie datového centra převedeny na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1. Omezení převoditelnosti akcií datového centra se zapisuje do obchodního rejstříku.
(6)
Zakazuje se
a)
přenechat akcie datového centra k užívání nebo požívání jiné osobě než uvedené v odstavci 1,
b)
převést práva spojená s akciemi datového centra na jinou osobu než uvedenou v odstavci 1,
c)
přenechat výkon práv spojených s akciemi datového centra jiné osobě než uvedené v odstavci 1.
(7)
Stanovy datového centra musí upravovat způsob ukončení účasti v datovém centru, pokud akcionář přestane být osobou podle odstavce 1.
§ 27a
Další požadavky na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva, člena dozorčí rady a vedoucího zaměstnance datového centra
Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem datového centra v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů nesmí být osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra.
§ 27b
Dozorčí rada datového centra
(1)
Dozorčí rada datového centra musí mít nejméně tři členy.
(2)
Česká republika jmenuje a odvolává třetinu členů dozorčí rady.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije, je-li jediným akcionářem datového centra Česká republika.
§ 27c
Práva a povinnosti datového centra
(1)
Datové centrum má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na
a)
úhradu ceny za činnost datového centra od provozovatelů regionálních distribučních soustavregionálních distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy,
b)
údaje nezbytné pro plnění svých povinností od operátora trhu a účastníků trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra,
c)
údaje nezbytné pro plnění svých povinností z licencí udělených podle tohoto zákona a registru společenství od Energetického regulačního úřadu, pokud nejsou osobními údaji, chráněnou informacíchráněnou informací nebo informací chráněnou jiným právním předpisem.
(2)
Datové centrum je povinno
a)
zpracovávat Řád datového centra a po schválení Energetickým regulačním úřadem jej zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
vykonávat činnost datového centra v souladu se schváleným Řádem datového centra,
c)
zajistit ochranu chráněných informacíchráněných informací,
d)
uzavřít smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra s každým, kdo o to požádá, splní podmínky přístupu do informačního systému datového centra stanovené Řádem datového centra a komu tento zákon vůči datovému centru zakládá práva nebo povinnosti nebo komu tento zákon ukládá povinnost zajistit za jiného účastníka trhu s elektřinou předávání údajů datovému centru.
(3)
Datové centrum umožní každému, komu tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost předávat nebo poskytovat údaje datovému centru, činit tak elektronicky prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo, nebo prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předává nebo poskytuje-li datové centrum údaje účastníkovi trhu s elektřinou, činí tak rovněž prostřednictvím informačního systému datového centra.
(4)
Datové centrum je oprávněno vykonávat další činnosti odlišné od činností datového centra podle tohoto zákona nebo činností vykonávaných podle jiného právního předpisu pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Řízení o udělení souhlasu se zahajuje na žádost datového centra. Ministerstvo souhlas udělí, jestliže se nejedná o činnosti vyhrazené tímto zákonem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a datové centrum v řízení prokáže, že výkon takových činností
a)
neohrozí řádné plnění zákonných povinností datového centra nebo nepovede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s elektřinou a
b)
nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou ani takové soutěži nebrání.
§ 27d
Práva a povinnosti datového centra při sdílení elektřiny
(1)
Datové centrum má právo
a)
na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
na informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy k předávacím místůmpředávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení od operátora trhu.
(2)
Datové centrum je povinno
a)
registrovat na žádost účastníka trhu s elektřinou přiřazení předávacích místpředávacích míst do skupiny sdílení u datového centra a předávat informace o registraci přiřazení operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, obchodníkovi s elektřinou a zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož předávací místopředávací místo je přiřazené do skupiny sdílení,
b)
zpracovávat naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny pro zohlednění sdílené elektřiny v předávacím místěpředávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení,
c)
poskytovat nebo zpřístupňovat operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovizákazníkovi nebo společenství naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,
d)
poskytovat dodavateli elektřiny informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena.
§ 27e
Sdílení elektřiny společenstvím nebo jeho členy ve společenství
(1)
Při sdílení elektřiny mají společenství a jeho členové právo využívat distribuční a přenosovou soustavupřenosovou soustavu. Člen společenství má právo sdílet elektřinu společenství nebo jinému členu společenství.
(2)
Předpokladem pro sdílení elektřiny je registrace přiřazení předávacích místpředávacích míst společenství nebo členů společenství do skupiny sdílení u datového centra, včetně přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Sdílet elektřinu lze pouze z předávacích místpředávacích míst a do předávacích místpředávacích míst s průběhovým měřením. Registrace přiřazení a ukončení přiřazení předávacích místpředávacích míst jsou bezúplatné.
(3)
O registraci přiřazení a ukončení přiřazení předávacích místpředávacích míst podle odstavce 1 žádá společenství u datového centra. Registrace přiřazení předávacího místapředávacího místa člena společenství do skupiny sdílení je přípustná jen se souhlasem člena společenství. Společenství je povinno na žádost člena ukončit přiřazení jeho předávacího místapředávacího místa.
(4)
Ve společenství je možné vytvořit jednu nebo více skupin sdílení. Předávací místoPředávací místo společenství nebo členů společenství je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení ve společenství nebo mimo společenství.
(5)
Společenství má právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, od datového centra.
(6)
Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené elektřiny. Ustanovení § 11 odst. 7 a 10 se použijí obdobně. Sdílí-li společenství elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství.
§ 27f
Sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství
(1)
Za sdílení elektřiny se považuje rovněž odběr elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkemzákazníkem v jiném předávacím místěpředávacím místě.
(2)
Pro sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkemzákazníkem v jiném předávacím místěpředávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovizákazníkovi mimo společenství se ustanovení § 27e odst. 1 až 3 a 5 použijí přiměřeně. Výrobce elektřiny nebo zákazníkzákazník, který registroval přiřazení předávacího místapředávacího místa výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka do skupiny sdílení, je povinen na žádost výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka ukončit přiřazení předávacího místapředávacího místa.
(3)
Předávací místaPředávací místa výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Nejedná-li se o předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích místpředávacích míst.
§ 28
Zákazník
(1)
ZákazníkZákazník má právo
a)
na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti,
b)
nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,
c)
na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místaodběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,
d)
na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí,
e)
na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny,
f)
nabízet a poskytovat podpůrné službypodpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
g)
poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkemzákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně,
h)
na bezplatné vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice,
i)
uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místaodběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením.
(2)
ZákazníkZákazník je povinen
a)
řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy,
c)
umožnit přístup k měřicím zařízenímměřicím zařízením provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy,
d)
udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
e)
předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování,
f)
provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
g)
podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu,
h)
při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
i)
zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,
j)
uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
k)
při stavebních úpravách distribuční soustavydistribuční soustavy anebo její části, včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka nemovitostinemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy,
l)
při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3)
Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy.
(4)
ZákazníkZákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy.
(5)
ZákazníkZákazník má právo provozovat v odběrném místěodběrném místě výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, je-li propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou a není-li ve stejném odběrném místěodběrném místě připojena jiná výrobna elektřinyvýrobna elektřiny, pouze v případě, že se jedná o výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW a pro její připojení byla uzavřena smlouva o připojení. ZákazníkZákazník má dále právo v odběrném místěodběrném místě na základě oznámení provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy připojit a provozovat výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, pokud záměr připojit výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny oznámí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy na elektronický kontakt určený provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, při připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny splní technické podmínky připojení stanovené provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, splnění těchto podmínek provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy doloží a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do 30 dnů od oznámení připojení neodmítne z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do distribuční soustavydistribuční soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a). Splní-li zákazníkzákazník podmínky pro připojení a provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle věty druhé, platí, že marným uplynutím doby podle věty druhé se mění obsah závazku ze smlouvy o připojení odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka tak, že předmětem závazku ze smlouvy o připojení je také připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s rezervovaným výkonem ve výši uvedené v oznámení, nejvýše však do hodnoty instalovaného výkonu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy změnu obsahu závazku ze smlouvy o připojení zákazníkovizákazníkovi bez zbytečného odkladu písemně potvrdí.
(6)
V případě provozování výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazníkzákazník dále povinen
a)
zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami,
b)
zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřinyvýrobny elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
c)
vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.
(7)
ZákazníkZákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavypřenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny v odběrném místěodběrném místě do jeho odběrného místaodběrného místa nebo do odběrných místodběrných míst jiných zákazníkůzákazníků.
(8)
ZákazníkZákazník je oprávněn dále sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny jinému zákazníkovizákazníkovi, jestliže mají tito zákaznícizákazníci předávací místapředávací místa připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně.
(9)
ZákazníkZákazník podle odstavce 5 je oprávněn dodávat obchodníkovi s elektřinou elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřinyvýrobně elektřiny.
(10)
Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkůmzákazníkům dodávána elektřina podle smlouvy, je povinen
a)
tuto dodávku zákazníkůmzákazníkům umožnit,
b)
udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
c)
poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny,
d)
umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této společné domovní instalaci.
§ 29
Zranitelná osoba, zranitelný zákazník a určené odběrné místo
(1)
Zranitelnou osobou je osoba využívající ve svém bydlišti některé určené zařízení, které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny, pokud je jeho využívání nezbytné pro zachování základních životních funkcí této osoby. Druhy určených zařízení podle věty první stanoví vláda nařízením jako stanovený prostředek pro terapii nebo stanovený prostředek pro kompenzaci onemocnění.
(2)
Zranitelným zákazníkemzákazníkem je
a)
zranitelná osoba, která uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
b)
zákazníkzákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a v odběrném místěodběrném místě, do kterého dodávku elektřiny sjednal, má bydliště zranitelná osoba.
(3)
Určeným odběrným místemodběrným místem se rozumí odběrné místoodběrné místo zranitelného zákazníkazákazníka, v němž se nachází bydliště zranitelné osoby a které je připojené na hladině nízkého napětí s hodnotou plánovaného ročního odběru elektřiny do 30 MWh včetně.
(4)
Zranitelný zákazníkzákazník uplatňuje svá práva vždy pouze ve vztahu k jednomu určenému odběrnému místuodběrnému místu nebo samostatně k více určeným odběrným místůmodběrným místům různých zranitelných osob, vždy však v bydlišti zranitelné osoby.
(5)
Není-li zranitelná osoba ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu zároveň zákazníkemzákazníkem ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vykonává svoje práva a povinnosti prostřednictvím zákazníkazákazníka, jenž je k určenému odběrnému místuodběrnému místu smluvní stranou smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to podle písemné dohody mezi těmito osobami. Zranitelná osoba nebo zranitelný zákazníkzákazník doloží tuto dohodu dodavateli elektřiny spolu s potvrzením podle odstavce 6.
(6)
Zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba je povinna pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka (dále jen „zvláštní práva zranitelného zákazníkazákazníka“) doložit dodavateli elektřiny potvrzení o splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka (dále jen „potvrzení“). V potvrzení vydaném lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zranitelná osoba v postavení pacienta registrována, nebo lékařem, který dotčený stanovený prostředek zranitelné osobě v postavení pacienta předepsal, lékař osvědčuje splnění podmínek podle odstavce 1. Potvrzení se vydává na dobu nejdéle 2 let.
(7)
Potvrzení musí dále obsahovat kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem, určení prostředku pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, registrační číslo určeného odběrného místaodběrného místa a bydliště zranitelné osoby, ve kterém se určené odběrné místoodběrné místo nachází, prohlášení, že zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba, která není zranitelným zákazníkemzákazníkem,
a)
využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění a
b)
má bydliště a zdržuje se v místě, ve kterém se určené odběrné místoodběrné místo nachází.
(8)
Nařízení vlády stanoví
a)
prostředky pro terapii a prostředky pro kompenzaci onemocnění,
b)
další náležitosti potvrzení, jeho vzor a délku platnosti potvrzení,
c)
vzor písemné dohody podle odstavce 5.
§ 29a
Ochrana a zvláštní práva zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby
(1)
Zvláštními právy zranitelného zákazníkazákazníka jsou právo na
a)
bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobě nejpozději 15 dní před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),
b)
bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem,
c)
bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny z důvodu poruchy podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 6,
d)
uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. 1,
e)
zajištění dodávky elektřiny po dobu 3 měsíců za podmínek podle § 29d odst. 3 a
f)
bezplatné adresné upozornění na ukončení platnosti potvrzení podle § 29 odst. 6, a to nejméně 2 měsíce před uplynutím platnosti potvrzení.
(2)
Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu, do kterého dodává elektřinu,
a)
plnit vůči zranitelnému zákazníkovizákazníkovi informační povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a f),
b)
učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvených platebních povinností za dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa,
c)
učinit podnět vůči Úřadu práce - krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) za účelem provedení šetření v místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovizákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),
d)
zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejdéle však do 30 dnů od učinění takového podnětu.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen vůči zranitelnému zákazníkovizákazníkovi plnit ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu, které je připojeno k jeho distribuční soustavědistribuční soustavě, informační povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a c).
(4)
Je-li zranitelnou osobou jiná osoba než zranitelný zákazníkzákazník, plní dodavatel elektřiny povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovizákazníkovi, se kterým má uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy plní povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovizákazníkovi, do jehož určeného odběrného místaodběrného místa poskytuje službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy.
§ 29b
Povinnosti zranitelného zákazníka
(1)
Zranitelný zákazníkzákazník je povinen sdělit určené odběrné místoodběrné místo a potvrzením doložit splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka
a)
dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa,
b)
dodavateli elektřiny při sjednávání smlouvy o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
c)
dodavateli elektřiny při zahájení dodávky podle § 29d odst. 3.
(2)
Zranitelný zákazníkzákazník je dále povinen bezodkladně sdělit dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místaodběrného místa, všechny okolnosti, které mají vliv na podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka.
§ 29c
Evidence a předávání údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě
(1)
Dodavatel elektřiny vede pro účely plnění povinností na ochranu zranitelného zákazníkazákazníka evidenci údajů o zranitelném zákazníkovizákazníkovi nebo zranitelné osobě, ve které eviduje
a)
datum oznámení nebo zjištění splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka,
b)
kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka nebo zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem,
c)
obdržená potvrzení a dohody podle § 29 odst. 5 a 6,
d)
určená odběrná místaodběrná místa, do kterých realizuje dodávku elektřiny,
e)
datum, ke kterému zranitelný zákazníkzákazník nebo zranitelná osoba přestala splňovat podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníkazákazníka, a datum, kdy se dozvěděl o této skutečnosti.
(2)
Dodavatel elektřiny předává provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zprávu o tom, že došlo k určení odběrného místaodběrného místa. Tato zpráva dále obsahuje kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníkazákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkemzákazníkem.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy vede evidenci určených odběrných místodběrných míst, která jsou připojena do jeho soustavy. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy dále v evidenci vede identifikační a kontaktní údaje zranitelných zákazníkůzákazníků a zranitelných osob.
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy předává elektronicky operátorovi trhu identifikaci určených odběrných místodběrných míst.
(5)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy a operátor trhu předávají v nezbytném rozsahu dodavateli elektřiny údaje o dodávce elektřiny v určeném odběrném místěodběrném místě pro účely ověřování splnění podmínky podle § 29 odst. 3.
§ 29d
Bezpečnost dodávky elektřiny zranitelnému zákazníkovi
(1)
Pokud zranitelný zákazníkzákazník, který nemá zajištěnu dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, požádá obchodníka s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, ve kterém se toto určené odběrné místoodběrné místo nachází, o zajištění dodávek elektřiny a zároveň doloží splnění podmínek podle § 29, je tento obchodník s elektřinou povinen se zranitelným zákazníkemzákazníkem bez zbytečného odkladu sjednat smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa za podmínek zveřejněných obchodníkem s elektřinou podle § 11a odst. 1 pro dodávky elektřiny na dobu neurčitou.
(2)
Je-li zranitelný zákazníkzákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo má-li se jednat o zajištění dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa, u kterého existuje dluh za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice, může obchodník s elektřinou před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 požadovat poskytnutí přiměřené jistoty.
(3)
Obchodník s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného územívymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, je povinen dodávat po dobu 3 měsíců elektřinu zranitelnému zákazníkovizákazníkovi do určeného odběrného místaodběrného místa uvnitř dotčeného vymezeného územívymezeného území, pokud ve vztahu k určenému odběrnému místuodběrnému místu došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s předchozím dodavatelem elektřiny a zranitelný zákazníkzákazník nemá zajištěnu navazující dodávku elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa.
(4)
Povinnost podle odstavce 3 vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 registrační číslo určeného odběrného místaodběrného místa. Zranitelný zákazníkzákazník doloží obchodníkovi s elektřinou splnění podmínek podle § 29 bez zbytečného odkladu po zahájení dodávky, nejpozději však do 30 dnů od zahájení dodávky elektřiny, jinak povinnost dodávky elektřiny do určeného odběrného místaodběrného místa podle odstavce 3 zaniká.
(5)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen předat bez zbytečného odkladu obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 kontaktní a identifikační údaje zákazníkazákazníka a další údaje o určeném odběrném místěodběrném místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky elektřiny nebo převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku, a to včetně identifikačních a kontaktních údajů zranitelné osoby, pokud se liší od osoby zákazníkazákazníka. Dodávka elektřiny podle odstavce 3 zahrnuje rovněž související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice. To neplatí v případě, že zákazníkzákazník uzavřel smlouvu o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6.
(6)
Zranitelný zákazníkzákazník je povinen obchodníkovi s elektřinou hradit zálohy a cenu za dodávku elektřiny a související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice podle odstavce 3, které obchodník s elektřinou spolu s cenou a dalšími podmínkami dodávky zákazníkovizákazníkovi oznámí bez zbytečného odkladu po zahájení této dodávky.
§ 30
Obchodník s elektřinou
(1)
Obchodník s elektřinou má právo
a)
na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,
b)
nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států,
c)
na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné místoodběrné místo je registrováno u operátora trhu,
d)
ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,
e)
vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníkůzákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službamipodpůrnými službami nebo pro řízení odchylekodchylek, v odběrných nebo předávacích místechpředávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny,
f)
na poskytnutí dat a informací od datového centra pro jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým se dohodl na zajištění povinnosti předávání údajů datovému centru,
g)
na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místechpředávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, od datového centra,
h)
na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích místpředávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a hodnoty odběrů a dodávek elektřiny zákazníkůzákazníků a výrobců elektřiny s předávacími místypředávacími místy přiřazenými do stejné skupiny sdílení a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.
(2)
Obchodník s elektřinou je povinen
a)
řídit se Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustavdistribučních soustav,
b)
předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování,
c)
účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
d)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
e)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem trhu,
f)
vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c,
g)
zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb,
h)
informovat neprodleně operátora trhu a zákazníkazákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,
i)
poskytnout provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovizákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
j)
poskytovat provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,
k)
strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,
l)
zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam evropského spotřebitelespotřebitele energie o právech spotřebitelespotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníkyzákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitelespotřebitele energie seznámit,
m)
sdělit neprodleně na žádost zákazníkovizákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy, včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,
n)
uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
o)
hradit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacích místpředávacích míst zákazníkůzákazníků podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
p)
uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu; podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými ve prospěch svých zákazníkůzákazníků za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie,
q)
uzavřít smlouvu s jiným účastníkem trhu s elektřinou, se kterým má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, o zajištění jeho povinnosti předávání údajů datovému centru, pokud jej takový účastník trhu s elektřinou o zajištění jeho povinnosti za podmínek tohoto zákona požádá,
r)
uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému datového centra, pokud jsou prováděny za jiného účastníka trhu s elektřinou, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny.
(3)
Obchodník s elektřinou, který dodává elektřinu do nejméně 200 000 odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků, je povinen nabízet dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny a uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny s každým zákazníkemzákazníkem, který jej o to požádá a jehož odběrné místoodběrné místo je vybaveno průběhovým měřením.
§ 30a
Výstavba výrobny elektřiny
(1)
Výstavba výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavyelektrizační soustavy.
(2)
O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení.
(3)
Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není v souladu
a)
se státní energetickou koncepcí,
b)
s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů,
c)
s územně plánovací dokumentací,
d)
se surovinovou politikou státu,
e)
s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavyelektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice,
f)
s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, je-li pro danou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracováván.
(4)
Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.
(5)
Autorizace není podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.
§ 30b
Žádost o udělení autorizace
(1)
Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a)
harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřinyvýrobny elektřiny obsahující předpokládané termíny vydání rozhodnutí o povolení záměru, připojení k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavědistribuční soustavě plynuplynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního rozhodnutí,
b)
základní údaje o výrobně elektřinyvýrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,
c)
předpokládané umístění výrobny elektřinyvýrobny elektřiny,
d)
údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,
e)
vyjádření provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o zajištění systémových služebsystémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,
f)
údaje o charakteru provozu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a o předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu,
g)
vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynuplynu,
h)
energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřinyvýrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřinyvýroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.
(2)
Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny, může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce 1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny rovněž další údaje.
§ 30c
Rozhodnutí o udělení autorizace
(1)
Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje
a)
základní údaje o výrobně elektřinyvýrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,
b)
údaj o umístění výrobny elektřinyvýrobny elektřiny,
c)
údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,
d)
podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služebpodpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavyelektrizační soustavy.
(2)
Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů podle odstavce 1 písm. a) až c) uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace.
(3)
Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(4)
V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením výstavby předmětné výrobny elektřinyvýrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace.
(5)
Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.
§ 30d
Zánik autorizace
(1)
Autorizace zaniká
a)
v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nejpozději
1.
do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřinyvýroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo
2.
do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřinyvýroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,
b)
v případě zastavení řízení o povolení záměru nebo zamítnutí žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,
c)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona,
d)
vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo
e)
zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2)
Ministerstvo autorizaci zruší
a)
pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
b)
na základě žádosti držitele autorizace.
(3)
Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Odstavec 1 písm. a) se nepoužije v případě, že držitel autorizace požádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace.
§ 31
Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva
(1)
Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců.
(2)
Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců.
(3)
Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle uloženého opatření.
(4)
Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.
(5)
Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat
a)
plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení, jde-li o případ podle odstavce 1,
b)
plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2.
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
Vlastník přímého vedenípřímého vedení je v případě, že přímé vedenípřímé vedení je elektricky propojeno s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou, povinen
a)
provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
b)
umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití přímého vedenípřímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku.
§ 45
Elektrická přípojka
(1)
Elektrická přípojkaElektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy.
(2)
Elektrickou přípojkuElektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
a)
v zastavěném územízastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
mimo zastavěné územízastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy,
c)
mimo zastavěné územízastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3)
Ostatní elektrické přípojkyelektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
(4)
Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(5)
Vlastník elektrické přípojkyelektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.
(6)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojkuelektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
(7)
Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
(8)
Elektrická přípojkaElektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojkaElektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektuobjektu zákazníkazákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.
(9)
Není-li na nemovitostinemovitosti zákazníkazákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitostinemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektuobjektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.
(10)
Není-li na nemovitostinemovitosti zákazníkazákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojkaelektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektuobjektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektuobjektu.
(11)
Elektrická přípojkaElektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníkazákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(12)
Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníkůzákazníků z jedné elektrické přípojkyelektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojkyelektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitostinemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1)
Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy do provozu.
(2)
Ochrannými pásmyOchrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
(3)
Ochranné pásmoOchranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
a) | u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně|
---|---|---
| 1\\. pro vodiče bez izolace| 7 m,
| 2\\. pro vodiče s izolací základní| 2 m,
| 3\\. pro závěsná kabelová vedení| 1 m,
b)| u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně|
| 1. pro vodiče bez izolace| 12 m,
| 2. pro vodiče s izolací základní| 5 m,
c)| u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně| 15 m,
d) | u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně | 20 m,
e) | u napětí nad 400 kV | 30 m,
f) | u závěsného kabelového vedení 110 kV | 2 m,
g) | u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence | 1 m.
(4)
V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostínemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
(5)
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavyelektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany:
a)| u podzemního vedení o napětí do 110 kV| 1 m
---|---|---
b)| u podzemního vedení o napětí nad 110 kV| 3 m
---|---|---
c)| u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence| 0,5 m.
---|---|---
(6)
Ochranné pásmoOchranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a)
u venkovních elektrických stanicelektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b)
u stožárových elektrických stanicelektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c)
u kompaktních a zděných elektrických stanicelektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d)
u vestavěných elektrických stanicelektrických stanic 1 m vně od obestavění.
(7)
Ochranné pásmoOchranné pásmo výrobny elektřinyvýrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti
a)
20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, nebo distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,
b)
7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,
c)
1 m vně oplocení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
d)
v případě, že výrobna elektřinyvýrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
e)
1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 50 kW.
Pro výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 50 kW včetně se ochranné pásmoochranné pásmo nestanovuje.
(8)
V ochranném pásmuochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
a)
zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b)
provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c)
provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d)
provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
(9)
V ochranném pásmuochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
(10)
V ochranném pásmuochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
(11)
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavyelektrizační soustavy
a)
stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmuochranném pásmu,
b)
udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmuochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(12)
V ochranném pásmuochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavuelektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
(13)
Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásmaochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
(14)
Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že
a)
na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru,
b)
na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
(15)
Vzdálenost mezi oplocením elektrické staniceelektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
(16)
Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby.
§ 47
Přeložky zařízení
(1)
Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavyPřeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2)
Přeložku zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy zajišťuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném územízastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nezajistí nápravu.
(3)
Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady. Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.
(4)
Vlastnictví zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.
§ 48
Styk zařízení
(1)
Zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, distribučních soustavdistribučních soustav a elektrických přípojekelektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhusouběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. SouběhemSouběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmemochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásmabezpečnostního pásma druhého zařízení.
(2)
Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostínemovitostí.
§ 49
Měření
(1)
Měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a v distribuční soustavědistribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek.
(2)
Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav a zákaznícizákazníci jsou povinni na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavypřenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy.
(3)
Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav, zákaznícizákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízeníměřicí zařízení. Toto měřicí zařízeníměřicí zařízení musí být zřetelně označeno.
(4)
Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav a zákaznícizákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeníchměřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se zakazuje.
(5)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízeníměřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.
(6)
Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustavdistribučních soustav či zákaznícizákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení.
(7)
Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízeníměřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízeníměřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. ZákazníkZákazník má právo na instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místaodběrného místa. Pokud zákazníkzákazník požádá provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízeníměřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy požadované měřicí zařízeníměřicí zařízení instaluje. ZákazníkZákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízeníměřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízeníměřicího zařízení oproti měřicímu zařízeníměřicímu zařízení stanoveného typu.
(8)
Každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci průběhového měření provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže jde o odběrné místoodběrné místo bez výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo odběrné místoodběrné místo s výrobnou elektřinyvýrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.
(9)
Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízeníměřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízeníměřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.
(10)
Je-li na měřicím zařízeníměřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízeníměřicího zařízení a o ověření správnosti měření.
§ 50
Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou
(1)
Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylkuodchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat
a)
výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst,
b)
způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,
c)
délku výpovědní doby,
d)
oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e)
způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníkazákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
f)
dobu trvání závazku,
g)
je-li zákazníkemzákazníkem spotřebitelspotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně.
(2)
Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovizákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazníkzákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníkazákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníkazákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelemspotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
(3)
Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy připojit k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení, termín připojení, místo připojenímísto připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího místapředávacího místa. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místaodběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřinyvýrobny elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavydistribuční soustavy k nadřazené distribuční soustavědistribuční soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených výroben elektřinyvýroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční soustavudistribuční soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis55). Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě vyžaduje písemnou formu.
(4)
Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo předávacích místpředávacích míst mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribuční soustavoudistribuční soustavou. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.
(5)
Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustavpřenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylekodchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.
(6)
Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zákazníkovizákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavěpřenosové soustavě služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy a zákazníkzákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo předávacích místpředávacích míst mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.
(7)
Smlouvou o zúčtování regulační energieregulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energieregulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy poskytovateli regulační energieregulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energieregulační energie vyžaduje písemnou formu.
(8)
Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.
(9)
Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energiívyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.
(10)
Smlouvou o poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služebpodpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služebpodpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.
(11)
Smlouvou o zúčtování odchylekodchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylekodchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek vyžaduje písemnou formu.
(12)
Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazníkzákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1)
Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavyelektrizační soustavy je
a)
odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
c)
odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
d)
připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
e)
odběr měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením,
1.
které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2.
které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy,
3.
které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníkazákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení,
f)
odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedenípřímém vedení či na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy,
g)
odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylekodchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
(2)
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavyelektrizační soustavy se zakazuje.
(3)
Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
(4)
V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylkuodchylku nese budoucí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
(1)
Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavyelektrizační soustavy je
a)
dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
dodávka bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,
c)
dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
d)
dodávka měřená měřicím zařízením,
1.
které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,
2.
které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy,
3.
na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
e)
dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedenípřímém vedení či na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy.
(2)
Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.
(3)
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavyelektrizační soustavy se zakazuje.
(4)
Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
(1)
Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je
a)
využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem,
b)
využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
c)
využití služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
(2)
Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavyslužbu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
(3)
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.
§ 54
Stav nouze
(1)
Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavěelektrizační soustavě v důsledku
a)
živelních událostí,
b)
opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
c)
havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,
d)
smogové situace podle zvláštních předpisů,
e)
teroristického činu,
f)
nevyrovnané bilance elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo její části,
g)
přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavyelektrizační soustavy, nebo
h)
je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob
a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavyelektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném územívymezeném území nebo jeho části.
(2)
Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3)
Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4)
Pro vymezené územívymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.
(6)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.
(7)
Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší10a).
Díl 2
Plynárenství
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1)
Účastníky trhu s plynemplynem jsou
a)
výrobci plynuplynu,
b)
provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy,
c)
provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav,
d)
provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu,
e)
obchodníci s plynemplynem,
f)
zákaznícizákazníci,
g)
operátor trhu.
Účastníky trhu s plynemplynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynuplynu.
(2)
Účastník trhu s plynemplynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě
a)
odpovídá za odchylkuodchylku a je subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování odchylekodchylek, nebo
b)
může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylkuodchylku na jiný subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování odchylekodchylek.
(3)
Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy se zúčtování odchylekodchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtovánísubjekty zúčtování.
(4)
Účastník trhu s plynemplynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacityskladovací kapacity, kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity ze strany provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou skladovací kapacitouskladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu s plynemplynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynemplynem tím není dotčena.
§ 57
Výrobce plynu
(1)
Výrobce plynuplynu má právo
a)
na zřízení a provozování těžebních plynovodůtěžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynuvýrobny plynu nebo těžebního plynovodutěžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu jiného výrobce plynuplynu nebo k zásobníku plynuzásobníku plynu,
b)
prodávat plynplyn vyrobený v jím provozované výrobně plynuplynu ostatním účastníkům trhu s plynemplynem a do jiných států,
c)
omezit nebo přerušit provoz výrobny plynuplynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3.
při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodechtěžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynuplynu,
4.
při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynuplynu,
d)
na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
e)
omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynuplynu svým zákazníkůmzákazníkům při neoprávněném odběru plynuplynu,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo výrobny plynuplynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodůtěžebních plynovodů nebo výrobny plynuplynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovodytěžební plynovody nebo výrobny plynuvýrobny plynu,
i)
zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů.
(2)
Výrobce plynuplynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynuplynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynuplynu.
(3)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynuplynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynuplynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynuplynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynuplynu povinen písemně oznámit svým zákazníkůmzákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynuplynu povinen obnovit dodávku plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynuplynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynuplynu.
(8)
Výrobce plynuplynu je dále povinen
a)
uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo jinému výrobci plynuplynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu jiného výrobce plynuplynu nebo k zásobníku plynuzásobníku plynu,
b)
zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynuplynu a těžebního plynovodutěžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodutěžebního plynovodu,
c)
poskytovat jinému výrobci plynuplynu nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovodytěžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
d)
zajistit měření plynuplynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodemtěžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, pro které zajišťuje dopravu plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem,
e)
vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynuplynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
f)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynuplynu havarijní plány výroben plynuplynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
g)
zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynuplynu,
h)
vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynuplynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů,
i)
vést samostatné účty za výrobu plynuplynu,
j)
připojit k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k)
předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynuplynu vyplývající ze smluv o dodávce plynuplynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu,
l)
dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plynplyn zákazníkůmzákazníkům,
m)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynuplynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynuplynu stává registrovaným účastníkem trhu,
n)
poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,
o)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
p)
každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynuplynu, a to na období nejméně 10 let.
(9)
Výrobce plynuplynu, který provozuje výrobnu plynuvýrobnu plynu, je povinen provozovateli plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru výrobny plynuvýrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení plynuplynu.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy má právo
a)
na přístup do zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím do plynárenské soustavyplynárenské soustavy a množstvím plynuplynu vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie,
b)
na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
c)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení,
e)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavypřepravní soustavy,
f)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavypřepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
g)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h)
při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízeníplynárenská zařízení zákazníkůzákazníků, pro něž přepravuje plynplyn,
i)
omezit nebo přerušit přepravu plynuplynu v těchto případech:
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21),
3.
při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy,
4.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavypřepravní soustavy,
5.
při odběru plynuplynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
6.
při neoprávněném odběru plynuplynu nebo neoprávněné přepravě plynuplynu,
7.
při odběru plynuplynu, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo
8.
v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu provozovateli propojených přepravních soustavpřepravních soustav,
j)
nakupovat a prodávat plynplyn pro krytí ztrát v přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
k)
zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů.
(2)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy.
(3)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen oznámit zákazníkůmzákazníkům, pro něž přepravuje plynplyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(8)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen
a)
zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy,
b)
poskytovat službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,
c)
připojit k přepravní soustavěpřepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovit mu termín připojení,
d)
poskytnout službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity pro službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavypřepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
e)
zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavěpřepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
f)
zajišťovat měření plynuplynu v přepravní soustavěpřepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, kterým poskytuje službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
g)
poskytovat provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,
h)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
i)
zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za přepravu plynuplynu,
j)
vést samostatné účty za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, a to pro účely regulace,
k)
vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavypřepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
l)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynuplynu havarijní plán přepravní soustavypřepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,
m)
oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízeníplynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynuplynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,
n)
zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavypřepravní soustavy,
o)
zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynuplynu,
p)
vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynuplynu z různých zdrojů,
q)
řídit plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
r)
zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
s)
každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
t)
zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy,
u)
vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav a zásobníků plynuzásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavyplynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,
v)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy,
w)
budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21),
x)
spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavypřepravní soustavy,
y)
nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavypřepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy,
z)
účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavypřepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy.
(9)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen
a)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynuplynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
b)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c)
hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem,
d)
registrovat odběrná místaodběrná místa a předávací místapředávací místa u operátora trhu,
e)
nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině,
f)
zajišťovat, aby chráněné informacechráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci plynuplynu, obchodníkovi s plynemplynem, provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy,
g)
nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynemplynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu.
(10)
Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.
§ 58a
Oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1)
Na provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(2)
Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.
§ 58b
Nezávislý provozovatel přepravní soustavy
(1)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí mít právní formu akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.
(2)
Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právní formu akciové společnostiakciové společnosti,
a)
vydává akcie na jméno jako cenný papírcenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papírcenný papír,
b)
jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová společnostakciová společnost nebo evropská společnost monistický systém,
c)
stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
(3)
Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právní formu společnosti s ručením omezeným,
a)
je povinen zřídit dozorčí radu,
b)
má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,
c)
musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
§ 58c
Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1)
Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu.
(2)
Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.
(3)
Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.
(4)
Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení jejich změn.
(5)
Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce.
(6)
Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.
§ 58d
Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování
a)
vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
b)
vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynuplynu pro vlastní spotřebu,
c)
vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynuplynu pro vlastní spotřebu,
d)
zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy.
(2)
Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(5)
Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet
a)
výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo která vykonává kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
b)
výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy,
c)
účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy,
d)
výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy,
e)
zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolukontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy.
(6)
Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah uzavřený podle § 72.
§ 58e
Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada zejména
a)
schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,
b)
stanoví možnou úroveň zadluženosti,
c)
schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům předkládaný valné hromadě.
(2)
Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby přepravní soustavypřepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.
(3)
K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou.
(4)
Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(5)
Dozorčí rada se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky třetích osob. Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem 3, má se za to, že dozorčí rada, správní rada není schopna plnit funkce dozorčí rady nebo správní rady.
(6)
Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady, možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.
(7)
Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.
(8)
K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.
§ 58f
Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1)
V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.
(2)
Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.
(3)
Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.
(5)
Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.
§ 58g
Nezávislost provozovatele přepravní soustavy
(1)
Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plynplyn ani neobchoduje s plynemplynem.
(2)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plynplyn, neobchoduje s plynemplynem a nevlastní zařízení na výrobu plynuplynu.
(3)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rozhoduje nezávisle na jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynuplynu. Oprávnění dozorčí rady nebo správní rady podle § 58e tím není dotčeno.
(4)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontrolykontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.
(5)
Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozu přepravní soustavypřepravní soustavy, kterým by
a)
přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynemplynem,
b)
přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58k, nebo
c)
jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy anebo plnění jeho povinností.
(6)
Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy uzavře smlouvu s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku.
(7)
Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).
(8)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho samostatnost
(1)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynuplynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen zejména:
a)
vlastnit přepravní soustavupřepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynuplynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,
b)
zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynuplynu,
c)
mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavypřepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavypřepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.
(3)
Provádění přepravy plynuplynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:
a)
zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
b)
jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustavpřepravních soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám,
c)
výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavypřepravní soustavy,
d)
vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylekodchylek,
e)
provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavypřepravní soustavy,
f)
investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavypřepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,
g)
výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustavpřepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynemplynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynemplynem a
h)
výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4)
Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynuplynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavypřepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka.
(5)
Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(6)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy doloží, že
a)
poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynemplynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b)
využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynemplynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c)
poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynemplynem ani takové soutěži nebrání.
(7)
K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(8)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(9)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(10)
Nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolukontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(11)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolukontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(12)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 58i
Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy a dohled nad jeho prováděním
(1)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví
a)
opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy,
b)
povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(2)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen zajistit řádné provádění programu rovného zacházení.
(3)
Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.
§ 58j
Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.
(2)
Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(3)
Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.
(4)
Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.
(5)
Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy.
(6)
Auditor programu je povinen
a)
dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
b)
dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,
c)
vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,
d)
podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora programu,
e)
podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající se programu rovného zacházení a jeho provádění,
f)
oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,
g)
podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
h)
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,
i)
sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle § 58 odst. 10.
(7)
Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.
(8)
Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady, zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o
a)
podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,
b)
opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavypřepravní soustavy,
c)
pořízení nebo prodeji plynuplynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavyplynárenské soustavy.
(9)
Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 58k
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.
(2)
Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynuplynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynuplynu, přičemž zohlední plánovaný rozvoj distribučních soustavdistribučních soustav připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě, plánovaný rozvoj zásobníků plynuzásobníků plynu a plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám.
(3)
Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavypřepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynuplynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy
a)
uvádí, které části přepravní soustavypřepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
b)
vymezuje veškeré investice do přepravní soustavypřepravní soustavy, o jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech,
c)
stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen konzultovat návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími uživateli přepravní soustavypřepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy záznam.
(5)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy předkládá desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.
(6)
Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky.
(7)
Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavypřepravní soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy s Agenturou.
(9)
Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavypřepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.
(10)
Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta neběží.
§ 58l
Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy.
(2)
Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy neuskuteční investici do přepravní soustavypřepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, může Energetický regulační úřad rozhodnout o
a)
nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem,
b)
provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování investice do přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek takové emise,
c)
nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií se nepoužijí.
(3)
Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2, která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění investice do přepravní soustavypřepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.
(4)
Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.
(5)
Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy v souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.
§ 58m
Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen připojit k přepravní soustavěpřepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobník plynuzásobník plynu nebo odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavypřepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením do přepravní soustavypřepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy odmítnout připojení do přepravní soustavypřepravní soustavy se nepoužijí.
(2)
Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice do přepravní soustavypřepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy.
(3)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.
§ 58n
Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynuplynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynemplynem.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy musí být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a)
provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavypřepravní soustavy,
b)
nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo nad jeho obchodním závodemobchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
c)
ve vztahu k provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
d)
provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy
1.
sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynuplynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynemplynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné právo,
2.
nevyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynemplynem, ani není vlastníkem výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo plynuplynu,
e)
členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1.
vykonávají kontrolukontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynuplynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynemplynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoli jiné právo,
2.
vyrábí elektřinu nebo plynplyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynemplynem,
f)
členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynuplynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynemplynem.
(3)
Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a druhá vykonává kontrolukontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny či plynuplynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynemplynem, a které jsou vzájemně nezávislé.
(4)
Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přepravních soustavpřepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavupřepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními soustavamipřepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přepravních soustavpřepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustavpřepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé přepravních soustavpřepravních soustav.
(5)
Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolukontrolu nad provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.
(6)
Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a)
právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b)
vlastnictví účastnických cenných papírůcenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c)
právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,
d)
jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavypřenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynuplynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynemplynem.
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy má právo
a)
na připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,
b)
na informace od ostatních účastníků trhu s plynemplynem nezbytné pro plnění svých povinností,
c)
na přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy, jiné distribuční soustavydistribuční soustavy a zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynuplynu vstupujícího do distribuční soustavydistribuční soustavy a množstvím plynuplynu vystupujícího z distribuční soustavydistribuční soustavy,
d)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
e)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení,
f)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavydistribuční soustavy a plynovodních přípojekplynovodních přípojek,
g)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavydistribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i)
při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízeníplynová zařízení zákazníkůzákazníků, pro něž provádí distribuci plynuplynu,
j)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynuplynu v těchto případech:
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21),
3.
při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy,
4.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy,
5.
při odběru plynuplynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
6.
při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynuplynu nebo při neoprávněné přepravě plynuplynu,
7.
při odběru plynuplynu, kdy zákazníkzákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
8.
v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy,
9.
v případě dodávky plynuplynu z výroben plynuvýroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízeníplynových zařízení,
k)
nakupovat plynplyn pro krytí ztrát v distribuční soustavědistribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
l)
uzavřít hlavní uzávěr plynuhlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života,
m)
zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů.
(2)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízeníplynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení.
(3)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostnemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostnemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynuplynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkůmzákazníkům.
(6)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynuplynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(8)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen
a)
zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b)
poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy,
c)
uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě,
d)
připojit k distribuční soustavědistribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,
e)
poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity zařízení pro distribuci plynuplynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavydistribuční soustavy nebo přepravní soustavypřepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
f)
zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavědistribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
g)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
h)
poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynuzásobníků plynu a výrobcům plynuplynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
i)
zajišťovat měření plynuplynu v distribuční soustavědistribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynemplynem, který poskytuje službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,
j)
zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro cenový výměr o cenách za distribuci plynuplynu,
k)
vést samostatné účty za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro účely regulace,
l)
poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavěpřepravní soustavě,
m)
vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavydistribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
n)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynuplynu havarijní plány distribuční soustavydistribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
o)
oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
p)
zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavydistribuční soustavy,
q)
zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynuplynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynuplynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy,
r)
poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovizákazníkovi a jeho odběrném místěodběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
s)
vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavydistribuční soustavy,
t)
každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u)
na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě,
v)
zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
w)
zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
x)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy,
y)
zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb,
z)
na základě žádosti obchodníka s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynuplynu.
(9)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je dále povinen
a)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynuplynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
b)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynuplynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c)
každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích místpředávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavoupřepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy,
d)
hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem,
e)
zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek,
f)
nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavědistribuční soustavě při prodeji nebo nákupu plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině.
(10)
V případě, že provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavěpřepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavěpřepravní soustavě, na jehož vymezeném územívymezeném území se nachází.
(11)
Pokud o to výrobce plynuplynu, který provozuje výrobnu plynuvýrobnu plynu z obnovitelných zdrojů energie, požádá, je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna plynuvýrobna plynu z obnovitelných zdrojů energie připojena, povinen těžební plynovodtěžební plynovod a související technologické objektyobjekty od výrobce plynuplynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního plynovodutěžebního plynovodu a souvisejících technologických objektůobjektů podle věty první nevzniká, pokud byl těžební plynovodtěžební plynovod nebo související technologické objektyobjekty zřízeny v rozporu s podmínkami připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodutěžebního plynovodu stanovenými prováděcím právním předpisem.
§ 59a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a)
osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b)
musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c)
provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavydistribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví
a)
opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5)
Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou.
(7)
Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo s elektřinou.
(8)
Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(9)
Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(10)
Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených zákazníkůzákazníků.
(11)
O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynuplynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.
(12)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s plynemplynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynemplynem nebo s výrobcem plynuplynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 60
Provozovatel zásobníku plynu
(1)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu má právo
a)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynuzásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech plynárenská zařízeníplynárenská zařízení,
c)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynuzásobníku plynu,
d)
odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynuzásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
e)
vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostínemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
f)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu v těchto případech:
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3.
při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynuplynu,
4.
při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynuplynu,
5.
při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,
g)
připojit své zařízení k přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě za stanovených podmínek připojení,
h)
nakupovat plynplyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynuzásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynuzásobníku plynu, prodávat plynplyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plynplyn pro účely poskytování služby uskladňováníslužby uskladňování plynuplynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
i)
na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynemplynem,
j)
zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynůplynů.
(2)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu.
(3)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí a vstup na jejich nemovitostinemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostinemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitostinemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitostinemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkůmzákazníkům, pro něž uskladňuje plynplyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynuplynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu.
(8)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je dále povinen
a)
zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynuzásobníku plynu,
b)
zajistit uskladňování plynuplynu na základě uzavřených smluv,
c)
uhradit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě,
d)
poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynuplynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
e)
vést samostatné účty za uskladňování plynuplynu,
f)
vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynuzásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
g)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynuplynu havarijní plán zásobníku plynuzásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,
h)
zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynuplynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
i)
zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynuzásobníku plynu,
j)
zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynuzásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacityvolné kapacity zařízení pro uskladňování plynuplynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynuzásobníků plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu k zásobníku plynuzásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k)
prodat plynplyn účastníka trhu s plynemplynem, nebyl-li takto uskladněný plynplyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynemplynem vytěžen ze zásobníku plynuzásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynuplynu; toto není považováno za obchod s plynemplynem,
l)
vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynuzásobníku plynu,
m)
každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynuzásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,
n)
zajišťovat ochranu chráněných informacíchráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informacechráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o)
zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu,
p)
zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynuzásobníku plynu,
q)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
r)
zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynuzásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynemplynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),
s)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynuzásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu,
t)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynuplynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
u)
každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynuzásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let,
v)
nezneužívat chráněné informacechráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynuzásobníku plynu při prodeji nebo nákupu zemního plynuplynu realizovaným podnikem ve skupině,
w)
vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
x)
vybrat od účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu,
y)
v případě zásobníku plynuzásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu zajišťovat měření plynuplynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynuzásobníku plynu, včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů zásobníku plynuzásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
z)
předávat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacitskladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynemplynem.
§ 60a
Oddělení provozovatele zásobníku plynu
(1)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynuplynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2)
K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:
a)
osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynuplynu a obchod s plynemplynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b)
musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynuplynu, obchod s plynemplynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c)
provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynuzásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynuzásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynuzásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví
a)
opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynemplynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu,
b)
povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu za splnění programu rovného zacházení.
(4)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5)
Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.
§ 60b
Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy
(1)
V případě, že je pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování České republiky zemním plynemplynem z přepravní soustavypřepravní soustavy nezbytné, aby výstupní kapacita přepravní soustavypřepravní soustavy byla doplněna těžbou ze zásobníku plynuzásobníku plynu, rozhodne ministerstvo na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu o vyhrazení tohoto zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy. Žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce před začátkem skladovacího rokuskladovacího roku, pro nějž je požadováno vyhrazení. Účastníky řízení jsou provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu.
(2)
V rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy určí ministerstvo konkrétní zásobník plynuzásobník plynu, který bude vyhrazen, stanoví dobu jeho vyhrazení, která bude nejvýše 3 skladovací rokyskladovací roky, a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu stanoví cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynuplynu.
(3)
Závazné stanovisko vydá Energetický regulační úřad ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva. Závazné stanovisko musí obsahovat stanovení ceny za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i stanovení způsobu nákupu a prodeje plynuplynu. Při jeho zpracování postupuje Energetický regulační úřad tak, aby cena za využívání vyhrazeného zásobníku plynuzásobníku plynu byla alespoň nákladová, přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku.
Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití skladovací kapacity v zásobníku plynu
§ 60c
(1)
Účastník trhu s plynemplynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavypřepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací kapacituskladovací kapacitu a uskladňovat plynplyn v zásobníku plynuzásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku.
(2)
Neuskladnil-li účastník trhu s plynemplynem požadované minimální množství plynuplynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího rokuskladovacího roku právo využívat skladovací kapacituskladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynuplynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil povinnost podle odstavce 1 (dále jen „nevyužitá skladovací kapacitaskladovací kapacita“). Současně s nevyužitou skladovací kapacitouskladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynemplynem právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím množství nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynemplynem platit za rezervaci skladovací kapacityskladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou cenu tím není dotčena.
(3)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní kapacitu ze zásobníku plynuzásobníku plynu a do zásobníku plynuzásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynemplynem, který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu.
(4)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen informovat provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynuplynu podle smluv na uskladňování plynuplynu a nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě vždy nejpozději do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku.
§ 60d
(1)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací cenou za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu.
(2)
Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynemplynem v aukci nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity, může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům trhu s plynemplynem přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě prostřednictvím aukce za zápornou cenu za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí. Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu stanovit podmínky nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Účastník trhu s plynemplynem, který rezervoval nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího rokuskladovacího roku uskladnit v zásobníku plynuzásobníku plynu plynplyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku.
(4)
Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu škodu vzniklou z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování plynuplynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu požádá, je ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
§ 60e
Pokud vláda schválí nákup plynuplynu nebo uskladnění plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv, je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi s plynemplynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plynplyn pořídí, nabídnout pro období do konce skladovacího rokuskladovacího roku nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu nerezervovanou podle § 60d za nulovou cenu za službu uskladňováníslužbu uskladňování plynuplynu. V případě nabídky nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije.
§ 61
Obchodník s plynem
(1)
Obchodník s plynemplynem má právo
a)
nakupovat plynplyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynemplynem,
b)
nakupovat plynplyn z jiných států a prodávat plynplyn do jiných států,
c)
na přístup do těžebního plynovodutěžebního plynovodu, přepravní soustavypřepravní soustavy, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
d)
ukončit nebo přerušit dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi při neoprávněném odběru plynuplynu,
e)
na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě,
f)
na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynemplynem,
g)
na využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby uskladňováníslužby uskladňování nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynuplynu zákazníkovizákazníkovi,
h)
uvádět ve vyúčtování dodávek plynuplynu podíl plynuplynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie pouze v případě, že obchodník s plynemplynem uplatnil záruky původu biometanu za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie.
(2)
Obchodník s plynemplynem je povinen
a)
vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynuplynu z České republiky a dovozech plynuplynu do České republiky s uvedením zdrojů plynuplynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníkůzákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele plynuplynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy,
b)
řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů,
c)
dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynuplynu, který je mu do plynárenské soustavyplynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynuplynu, který z plynárenské soustavyplynárenské soustavy odebírá,
d)
zajistit zákazníkůmzákazníkům, kterým dodává plynplyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,
e)
poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavyplynárenské soustavy,
f)
vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až § 12c,
g)
účtovat odděleně za dodávku plynuplynu poslední instance,
h)
dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
i)
předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a,
j)
zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynemplynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynemplynem stává registrovaným účastníkem trhu,
k)
zajišťovat propagaci energetických služebenergetických služeb a jejich nabídky zákazníkůmzákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služebenergetických služeb,
l)
zajistit svým zákazníkůmzákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitelespotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,
m)
sdělit neprodleně na žádost zákazníkovizákazníkovi dobu trvání závazku ze smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy včetně jednoznačně vymezeného data ukončení závazku ze smlouvy,
n)
vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynemplynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
o)
hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynemplynem,
p)
uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynuplynu nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce plynuplynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu.
§ 61a
Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran
(1)
Mohou-li obchodníkovi s plynemplynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynuplynu, přepravu plynuplynu, distribuci plynuplynu, uskladňování plynuplynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynemplynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynuplynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu nebo do těžebního plynovodutěžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“).
(2)
Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b)
označení zařízení nebo určení vymezeného územívymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené územívymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,
c)
úředně ověřenou kopii příslušné smlouvy odeber nebo plať,
d)
specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,
e)
popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.
(3)
Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.
(4)
Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:
a)
souladu se státní energetickou koncepcí,
b)
závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí,
c)
cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,
d)
postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,
e)
datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,
f)
krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,
g)
rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících,
h)
stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo těžebního plynovodutěžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavyplynárenské soustavy České republiky,
i)
stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a těžebních plynovodůtěžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.
(5)
Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b)
dobu platnosti dočasného pozastavení,
c)
rozsah uplatnění dočasného pozastavení,
d)
odůvodnění dočasného pozastavení.
(6)
Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.
(7)
Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.
§ 62
Zákazník
(1)
ZákazníkZákazník má právo na
a)
připojení svého odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti,
b)
volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynuplynu,
c)
využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy ve svém odběrném místěodběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy umožňují,
d)
zřízení přímého plynovodupřímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,
e)
přístup do přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, k zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
f)
poskytovat jiné osobě odebraný plynplyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynuplynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem,
g)
na bezplatné vyúčtování dodávky plynuplynu a související služby v plynárenstvísouvisející služby v plynárenství.
(2)
ZákazníkZákazník je povinen
a)
uhradit výrobci plynuplynu nebo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,
b)
umožnit instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je připojen,
c)
zajistit přístup k měřicím zařízenímměřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,
d)
řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobce plynuplynu, k jehož zařízení je plynové zařízeníplynové zařízení zákazníkazákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
e)
předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynuplynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynuplynu,
f)
udržovat odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,
g)
v případě, že si zajišťuje dodávku plynuplynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavyplynárenské soustavy,
h)
uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynuplynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
i)
při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3)
ZákazníkZákazník, který si obstarává plynplyn sám, je povinen
a)
dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynuplynu, které si do plynárenské soustavyplynárenské soustavy dodává, a množstvím plynuplynu, které z plynárenské soustavyplynárenské soustavy odebírá,
b)
předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a.
(4)
Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkůmzákazníkům v této nemovitosti dodáván plynplyn podle smlouvy, je povinen
a)
tuto dodávku zákazníkůmzákazníkům umožnit,
b)
udržovat společné odběrné plynové zařízeníspolečné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlůmtechnickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynuplynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
c)
umožnit provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plynplyn,
d)
při stavebních úpravách distribuční soustavydistribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, změnu tlakové hladiny části distribuční soustavydistribuční soustavy včetně instalace regulátoru tlaku plynuplynu za hlavní uzávěr plynuhlavní uzávěr plynu, změnu umístění hlavního uzávěru plynuhlavního uzávěru plynu a měřicího zařízeníměřicího zařízení na veřejně přístupná místa; po provedených změnách se plynové zařízeníplynové zařízení za hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu považuje za odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy.
(5)
Společné odběrné plynové zařízeníSpolečné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynuplynu v jedné nemovitostinemovitosti je součástí této nemovitostinemovitosti.
(6)
Vlastník odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodutěžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení od těžebního plynovodutěžebního plynovodu, přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy.
§ 64
Technické plynárenské dispečinky
(1)
Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavyplynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.
(2)
Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(3)
Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynuplynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníkůzákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynuzásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynuplynu na tuto soustavu připojených.
§ 65
Přímý plynovod
(1)
ZákazníkoviZákazníkovi je možné dodávat plynplyn přímo z přepravní soustavypřepravní soustavy nebo výrobny plynuplynu nebo z plynárenského zařízeníplynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodempřímým plynovodem.
(2)
ZákazníkZákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovodypřímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavědistribuční soustavě nebo přepravní soustavěpřepravní soustavě.
(3)
Provozovatel přímého plynovodupřímého plynovodu je povinen
a)
umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy instalovat měřicí zařízeníměřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,
b)
řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,
c)
zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodupřímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1)
Plynovodní přípojkaPlynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení.
(2)
Náklady na zřízení plynovodní přípojkyplynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(3)
Vlastník plynovodní přípojkyplynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynuplynu nebo oprávněnou osobou29) podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojceplynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož distribuční soustavědistribuční soustavě je plynovodní přípojkaplynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojkuplynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1)
Výstavba vybraných plynových zařízeníplynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízeníplynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.
(2)
Vybranými plynovými zařízeními jsou
a)
přímé plynovody,
b)
zásobníky plynuzásobníky plynu,
c)
plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,
d)
plynovodyplynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e)
výrobny plynuvýrobny plynu.
(3)
Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4)
Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynemplynem11).
(5)
Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b)
požadovanou dobu platnosti autorizace,
c)
požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízeníplynového zařízení,
d)
předpokládané umístění vybraného plynového zařízeníplynového zařízení,
e)
stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízeníplynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,8)
f)
stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,
g)
prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodupřímého plynovodu,
h)
doklady prokazující finanční předpokladyfinanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízeníplynového zařízení,
i)
u plynovodůplynovodů spojujících plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavamiplynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(6)
Finančními předpokladyFinančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízeníplynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.
(7)
Finanční předpokladyFinanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.
(8)
Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.
(9)
Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(10)
Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b)
dobu platnosti autorizace,
c)
dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d)
základní údaje o vybraném plynovém zařízeníplynovém zařízení,
e)
umístění vybraného plynového zařízeníplynového zařízení.
(11)
Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.
(12)
Autorizace zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,
c)
vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
d)
zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e)
na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
f)
rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.
§ 67a
Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení
(1)
V případě výstavby části přepravní soustavypřepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavypřepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustavpřepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovodplynovod“), výstavby zásobníku plynuzásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku plynuzásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízeníplynového zařízení, které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.
(2)
Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení.
(3)
Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového zařízeníplynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.
(4)
Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že
a)
výstavba propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynuplynu,
b)
riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,
c)
vlastníkem propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynuzásobník plynu připojen,
d)
užívání propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu bude za úhradu,
e)
dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s plynemplynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovodplynovod nebo zásobník plynuzásobník plynu připojen.
(5)
Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízeníplynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní
a)
zájemcům o kapacitu plynového zařízeníplynového zařízení o tuto kapacitu žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízeníplynového zařízení pro vlastní potřebu,
b)
nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízeníplynového zařízení na trhu s kapacitou a
c)
uživatelům plynového zařízeníplynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním trhu s kapacitou.
(6)
Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce 5.
(7)
Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavyplynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízeníplynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodůplynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavěpřepravní soustavě má být propojovací plynovodplynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavypřepravní soustavy má propojovací plynovodplynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynuplynu v České republice. Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.
(8)
Nachází-li se příslušný propojovací plynovodplynovod, který je předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními orgány, a
a)
pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,
b)
pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.
(9)
Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.
(10)
Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynemplynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovoduplynovodu.
(11)
Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí Komise, a tuto skutečnost doloží.
(12)
Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.
(13)
Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba propojovacího plynovoduplynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení, nebyl propojovací plynovodplynovod nebo zásobník plynuzásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.
(14)
Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
§ 68
Ochranná pásma
(1)
Plynárenská zařízeníPlynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynárenského zařízeníplynárenského zařízení do provozu.
(2)
Ochranným pásmemOchranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízeníplynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
a)
u plynovodůplynovodů a plynovodních přípojekplynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném územízastavěném území obceobce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné územízastavěné území obceobce 2 m na obě strany,
b)
u plynovodůplynovodů a plynovodních přípojekplynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,
c)
u plynovodůplynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
d)
u technologických objektůobjektů 4 m na každou stranu od objektuobjektu,
e)
u sond zásobníku plynuzásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
f)
u zásobníků plynuzásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
g)
u zařízení katodické protikorozní ochrany 1 m na obě strany,
h)
u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném územízastavěném území obceobce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné územízastavěné území obceobce 1 m na obě strany.
(3)
V ochranném pásmuochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
(4)
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo přímý plynovodpřímý plynovod, těžební plynovodtěžební plynovod, plynovodní přípojkuplynovodní přípojku nebo zásobník plynuzásobník plynu
a)
stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmuochranném pásmu,
b)
udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmuochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(5)
V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovoduplynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynuzásobníku plynu.
(6)
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovoduplynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovoduplynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynuzásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.
(7)
Ochranné pásmoOchranné pásmo plynárenského zařízeníplynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1)
Bezpečnostní pásmaBezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízeníplynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmoBezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového zařízeníplynového zařízení do provozu.
(2)
Bezpečnostním pásmemBezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízeníplynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3)
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu
a)
realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízeníplynového zařízení,
b)
umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízeníplynového zařízení.
(4)
Rozsah bezpečnostních pásembezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah bezpečnostních pásembezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízeníplynová zařízení sloužící pro zkapalněný zemní plynplyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí na posouzení rizik podle technických norem.
(5)
Bezpečnostní pásmoBezpečnostní pásmo plynového zařízeníplynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízeníplynového zařízení nebo odstraněním stavby.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1)
Přeložkou plynárenských zařízeníPřeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.
(2)
Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízeníplynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3)
Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1)
Odběr plynuplynu je měřen měřicím zařízenímměřicím zařízením.
(2)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavoudistribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením předávací místa zásobníků plynuzásobníků plynu. Výrobce plynuplynu je povinen vybavit měřicím zařízenímměřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynuvýrobnou plynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou, distribuční soustavoudistribuční soustavou nebo zásobníkem plynuzásobníkem plynu, těžebním plynovodemtěžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu.
(3)
Způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je plynové zařízeníplynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynuzásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynuvýrobny plynu připojené k zásobníku plynuzásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu, a odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků připojených k těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynuplynu.
(4)
ZákazníciZákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízeníměřicího zařízení jsou zákaznícizákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízeníměřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobcem plynuplynu.
(5)
Jakýkoliv zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení, se zakazuje.
(6)
ZákazníciZákazníci, provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo výrobci plynuplynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení. Výrobci plynuplynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynuvýrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontrolykontroly nebo odečtu.
(7)
Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízeníměřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazníkzákazník, výrobce plynuplynu, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízeníměřicího zařízení.
(8)
Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(9)
Má-li zákazníkzákazník, provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízeníměřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynuvýrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.
(10)
Je-li na měřicím zařízeníměřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízenímměřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.
(11)
Na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením nebo na těžebním plynovodutěžebním plynovodu za měřicím zařízenímměřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení nebo těžební plynovodtěžební plynovod připojen.
(12)
U zákazníkůzákazníků, jejichž roční odběr plynuplynu na jednom odběrném místěodběrném místě nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávektypovým diagramem dodávek.
§ 72
Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem
(1)
Smlouvou o dodávce plynuplynu se zavazuje výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem dodávat účastníkovi trhu s plynemplynem plynplyn a účastník trhu s plynemplynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynuplynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylkuodchylku. Smlouva o dodávce plynuplynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat
a)
výčet odběrných místodběrných míst,
b)
způsob úhrady plateb za dodávku plynuplynu,
c)
délku výpovědní doby,
d)
oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
e)
způsoby vyrozumění zákazníkazákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
f)
dobu trvání závazku,
g)
je-li zákazníkemzákazníkem spotřebitelspotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně.
(2)
Smlouvou o sdružených službách dodávky plynuplynu se zavazuje výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem dodávat zákazníkovizákazníkovi plynplyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazníkzákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynuplynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynuplynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynuplynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na výrobce plynuplynu nebo na obchodníka s plynemplynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynuplynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynuplynu se zákazníkemzákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelemspotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.
(3)
Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynuplynu, provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavědistribuční soustavě nebo zásobníku plynuzásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynuplynu, uskladnění plynuplynu nebo odběr plynuplynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení.
(4)
Smlouvou o dopravě plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynuplynu dopravit pro jiného výrobce plynuplynu, obchodníka s plynemplynem nebo zákazníkazákazníka sjednané množství plynuplynu a výrobce plynuplynu, obchodník s plynemplynem nebo zákazníkzákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynuplynu těžebním plynovodemtěžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynuplynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynuplynu.
(5)
Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynuplynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavypřepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynuplynu a způsob měření plynuplynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynuslužby přepravy plynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat
a)
výčet odběrných místodběrných míst,
b)
způsob úhrady plateb za službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu,
c)
oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d)
způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek.
(6)
Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zajišťovat zákazníkovizákazníkovi, obchodníkovi s plynemplynem, výrobci plynuplynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavupřepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustavadistribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynemplynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy. Výrobce plynuplynu nebo obchodník s plynemplynem zajišťuje služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy zákazníkovizákazníkovi nebo výrobci s plynemplynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynuplynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynuplynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných místodběrných míst, způsob měření distribuce plynuplynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat
a)
způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy,
b)
oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c)
způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek.
(7)
Smlouvou o uskladňování plynuplynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynuplynu a účastník trhu s plynemplynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynuplynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynuplynu se zákazníkemzákazníkem musí dále obsahovat
a)
způsob úhrady plateb za uskladnění plynuplynu,
b)
oprávnění zákazníkazákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c)
způsob vyrozumění zákazníkazákazníka o změně smluvních podmínek.
(8)
Smlouvou o zúčtování odchylekodchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylkyodchylky subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování a subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování odchylekodchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtovánísubjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylekodchylek vyžaduje písemnou formu.
(9)
Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazníkzákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1)
Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavěplynárenské soustavě v důsledku
a)
živelních událostí,
b)
opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
c)
havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynuplynu,
d)
nevyrovnané bilance plynárenské soustavyplynárenské soustavy nebo její části,
e)
teroristického činu,
f)
je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsobuje významný nedostatek plynuplynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavyplynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném územívymezeném území nebo jeho části.
(2)
Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření.
(3)
Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oprávněn. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníkůzákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.
(4)
Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5)
Pro vymezené územívymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy
a)
vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b)
oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c)
řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(6)
Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynemplynem.
(7)
Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(8)
Odstranění havárií a obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy.
(9)
Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytném rozsahu
a)
uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu nebo určí skupinu zákazníkůzákazníků, kterým je možné dodávat plynplyn, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství,
b)
omezí přepravu plynuplynu do sousedních plynárenských soustavplynárenských soustav; to neplatí pro mezinárodní přepravu plynuplynu a přepravu plynuplynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, nebo
c)
omezí nebo zakáže vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu nebo těžbu plynuplynu ze zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě.
(10)
Pokud vláda schválí uvolnění plynuplynu pořízeného do státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne současně o způsobu uvolnění plynuplynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynuplynu ze státních hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynemplynem. V takovém případě je provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynuplynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynemplynem.
(11)
Na žádost provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny dodávky plynuplynu stanovených provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro výrobu elektřiny za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynuplynu podle udělené výjimky.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1)
Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynuplynu při dodávce zákazníkůmzákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynuplynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynuplynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynemplynem.
(2)
Obchodník s plynemplynem nebo výrobce plynuplynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynemplynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynemplynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.
(3)
Bezpečnostní standard dodávky plynuBezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:
a)
využitím zásobníků plynuzásobníků plynu,
b)
diverzifikací zdrojů dodávek plynuplynu,
c)
prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynuplynu,
d)
prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynuplynu,
e)
využíváním alternativních paliv.
(4)
Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu se neuplatní pro případ zajišťování dodávky poslední instance a zajišťování dodávky plynuplynu v mimořádné tržní situaci podle § 19g odst. 1.
§ 73b
Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1)
Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustavapřepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá.
(2)
Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(3)
O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně.
(4)
PlynPlyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika, která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje subjektům zúčtovánísubjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň 1 odběrné místoodběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylkuodchylku, pro dodávky plynuplynu zákazníkůmzákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynemplynem. Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, poskytuje Česká republika plynplyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie podle věty první provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy na vyrovnávání plynárenské soustavyplynárenské soustavy za cenu, za kterou Česká republika plynplyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství získala.
(5)
V rámci úplaty, za níž je přejímán plynplyn od sousedních členských států Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(6)
Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1 ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách.
(7)
PlynemPlynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné zásobovat pouze zákazníkyzákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
§ 73c
Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1)
Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustavapřepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21) a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu by byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence.
(2)
Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně.
(3)
V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynemplynem s výjimkou zákazníkůzákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřinyvýroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynuplynu na základě vyhlášení stavu nouze.
(4)
Česká republika poskytuje za úplatu plynplyn sousedním členským státům Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynplynárenství. Tento plyn přejímá od subjektů zúčtovánísubjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynemplynem.
(5)
Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie plynplyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu21).
(6)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběr plynuplynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence.
(7)
Obchodníci s plynemplynem jsou povinni plynplyn pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníkůzákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.
§ 73d
Mimořádný stav nouze
(1)
Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníkůzákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73.
(2)
O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze.
(3)
Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň vyhlášený provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy se tím neruší.
(4)
Po dobu trvání mimořádného stavu nouze
a)
jsou provozovatelé zásobníků plynuzásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě povinni těžit plynplyn uložený účastníky trhu s plynemplynem, a to minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, maximálně však ve výši technicky dostupného těžebního výkonu,
b)
je účastník trhu s plynemplynem, který uzavřel smlouvu o uskladňování plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavěpřepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynuplynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu podle odstavce 5,
c)
je provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy pro vytěžený plynplyn ze zásobníku plynuzásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních kapacit a odchylkuodchylku účastníka trhu s plynemplynem,
d)
je vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě zakázáno,
e)
jsou výrobci plynuplynu povinni vyrábět plynplyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynuvýrobna plynu nebo těžební plynovodtěžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy.
(5)
Při těžbě plynuplynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu navýší údaj v oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem poměrně o množství plynuplynu stanovené jako součin minimálního procenta těžby plynuplynu a objemu plynuplynu uskladněného účastníkem trhu s plynemplynem, od kterého se odečte množství plynuplynu uvedené v oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem. Minimální procento těžby plynuplynu provozovatel zásobníku stanoví jako rozdíl mezi minimální výší těžby plynuplynu určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a sumou oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem, vydělený rozdílem celkového objemu plynuplynu uskladněného v zásobníku plynuzásobníku plynu účastníky trhu s plynemplynem v rozhodný plynárenský denplynárenský den a sumou oznámení o těžbě plynuplynu účastníků trhu s plynemplynem v rozhodný plynárenský denplynárenský den. Pokud účastník trhu s plynemplynem nepodal v rozhodný plynárenský denplynárenský den oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem, má se za to, že oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem bylo podáno s nulovou hodnotou. Při těžbě plynuplynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího rokuskladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužijí.
(6)
Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu určit skupinu zákazníkůzákazníků, kterým je možné dodávat plynplyn, nebo stanovit povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změny dodávky plynuplynu, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo omezit nebo zakázat přepravu plynuplynu do sousedních plynárenských soustavplynárenských soustav s výjimkou mezinárodní přepravy plynuplynu a přepravy plynuplynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynuplynu podle udělené výjimky podle věty první.
(7)
Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně.
§ 73e
Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy
(1)
Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření.
(3)
Pokud Komise postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu požádá ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu.
(4)
V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynuplynu nebo změna dodávky plynuplynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy v rozporu s opatřením ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků.
(5)
Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená za jeho trvání ministerstvem.
§ 73f
Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva na náhradu škody
(1)
Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynemplynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu.
(2)
Je-li účastník trhu s plynemplynem podle odstavce 1 povinen podřídit se přerušení spotřeby plynuplynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynuplynu povinnost úhrady ceny související služby v plynárenstvíceny související služby v plynárenství.
(3)
Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno.
§ 73g
Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství
(1)
Bylo-li oznámení o těžbě plynuplynu účastníka trhu s plynemplynem postupem podle § 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynemplynem, který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše však v úrovni kladné odchylkyodchylky tohoto účastníka trhu s plynemplynem, právo na náhradu za omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací cenou plynuplynu a cenou plynuplynu pro zúčtování kladné odchylkyodchylky.
(2)
Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu.
(3)
Pokud stanovená cena plynuplynu pro zúčtování odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynuplynu provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynuplynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné odchylkyodchylky účastníků trhu s plynemplynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.
(4)
Pokud stanovená cena plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu pro zákazníkazákazníka, má dodavatel plynuplynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynuplynu a cenou plynuplynu za zúčtování záporné odchylkyodchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.
(5)
Provozovatel zásobníku plynuzásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů s účastníky trhu s plynemplynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.
(6)
Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu s plynemplynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynuplynu, má provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost provozovatele přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy do 30 dnů od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel přepravní či distribuční soustavydistribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného rokuregulovaného roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenstvísouvisející službu v plynárenství.
§ 73h
Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich ukončení
(1)
Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu je dodavatel plynuplynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně, na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynuplynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu v době trvání stavu nouze.
(2)
Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu je dodavatel plynuplynu povinen uveřejnit na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu a jeho oznámení je poučení o právu zákazníkazákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4. Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny dodávky plynuplynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynuplynu oznámeno zákazníkovizákazníkovi.
(3)
Dodavatel plynuplynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu v době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynuplynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu.
(4)
ZákazníkZákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 2 s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníkazákazníka dodavateli plynuplynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynuplynu.
(5)
Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně dodávky plynuplynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu zákazníkůmzákazníkům, nepoužijí. ZákazníkZákazník je povinen za dodávku plynuplynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylkyodchylky navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem. Dodavatel plynuplynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynuplynu v míře odpovídající ceně za dodávku plynuplynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije přiměřeně. ZákazníkZákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy na platby za dodávku plynuplynu stanovené dodavatelem plynuplynu. Při mimořádném stavu nouze je zákazníkzákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynuplynu, s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníkazákazníka dodavateli plynuplynu.
(6)
V případě, že po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, dojde ke zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu ve srovnání se stavem před vyhlášením stavu nouze nebo mimořádného stavu nouze, je dodavatel plynuplynu povinen vyvinout maximální úsilí k zajištění plynuplynu a učinit i další kroky tak, aby mohl i nadále dodávat svým zákazníkůmzákazníkům plynplyn za ceny se zákazníkyzákazníky sjednané. Není-li takový postup objektivně možný, je dodavatel plynuplynu oprávněn do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavuplynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze, oznámit zvýšení ceny za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynuplynu zohledňovalo nejvýše zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu.
(7)
Zvýšení ceny za dodávku plynuplynu podle odstavce 6 je dodavatel plynuplynu povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovizákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. Dodavatel plynuplynu je dále povinen doložit zvýšení nákladů dodavatele plynuplynu na pořízení plynuplynu a způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu ve zvýšených cenách za dodávku plynuplynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od oznámení zvýšení ceny za dodávku plynuplynu prvnímu zákazníkovizákazníkovi.
(8)
Nebude-li zvýšení ceny plynuplynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá právní účinky.
(9)
Nesouhlasí-li zákazníkzákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 74
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu
(1)
Neoprávněným odběrem plynuplynu je
a)
odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynuplynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,
c)
odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízeníměřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
d)
připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plynplyn,
e)
odběr měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením,
1.
které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynemplynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2.
které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,
3.
které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníkazákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení,
f)
odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodupřímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, zařízení přepravní soustavypřepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynuplynu nebo zařízení pro uskladňování plynuplynu,
g)
odběr plynuplynu bez smlouvy o zúčtování odchylekodchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylkuodchylku na subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
(2)
V případě, že při změně dodavatele plynuplynu probíhá odběr plynuplynu v odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtovánísubjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynuplynu a odpovědnost za odchylkuodchylku nese budoucí subjekt zúčtovánísubjekt zúčtování.
(3)
Neoprávněnou přepravou plynuplynu je
a)
využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c)
využití služby přepravy plynuslužby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy.
(4)
Neoprávněnou distribucí plynuplynu je
a)
využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,
c)
využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
d)
využití služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízeníměřicího zařízení.
(5)
Neoprávněným uskladněním plynuplynu je
a)
uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynuplynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynuplynu,
b)
uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(6)
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynuplynu se zakazují.
(7)
Při neoprávněném odběru plynuplynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plynplyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynuplynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynuplynu.
(8)
Při neoprávněné přepravě plynuplynu, neoprávněné distribuci plynuplynu nebo uskladnění plynuplynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynuslužbu přepravy plynu, službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy nebo uskladnění plynuplynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
Díl 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1)
Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie, každému, kdo
a)
o to požádá a dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11),
b)
má rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
c)
splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.
(2)
Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie; pro stanovení délky zúčtovacího období a termín poskytnutí vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 použije obdobně.
(3)
Smlouva o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místoodběrné místo
a)
výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energieodběru tepelné energie a místo předání,
b)
základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,
c)
místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d)
cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e)
při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných místodběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místaodběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,
f)
v případě, že z odběrného místaodběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4)
Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a)
při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
b)
při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c)
při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místaodběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,
d)
při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e)
při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie,
f)
při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g)
při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h)
jestliže odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie,
i)
při neoprávněném odběru.
(5)
Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie má právo
a)
v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostechnemovitostech rozvodná tepelná zařízenírozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitostinemovitosti potrubními trasami,
b)
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení,
c)
odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,
d)
vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e)
vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízenírozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f)
na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),
g)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítítepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(6)
V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie.
(7)
Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení.
(8)
Držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9)
Držitel licence na výrobu tepelné energietepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie je povinen
a)
provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
b)
zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,
c)
poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d)
bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energietepelné energie a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e)
stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie,
f)
v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
g)
vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energiísoustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence,
h)
zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok,
i)
poskytnout provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, na jehož vymezeném územívymezeném území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility pro zajištění služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy.
(10)
Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(11)
Rozvodné tepelné zařízeníRozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhusouběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. SouběhemSouběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmemochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1)
Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energiezdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízenírozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
a)
se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b)
má zřízenou tepelnou přípojkutepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,
c)
splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
d)
dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.11)
(2)
Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4.
(3)
Oznámí-li dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energiedodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie.
(4)
Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie.
(5)
Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojkytepelné přípojky a předávací stanicepředávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení požaduje.
(6)
Vlastníci nemovitostínemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.
(7)
Na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.
(8)
ZákazníkZákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
(9)
ZákazníkZákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie.
§ 78
Měření
(1)
Povinností dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energieodběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanicepředávací stanice slouží pro dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanicepředávací stanice.
(2)
Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízeníměřicím zařízení, je dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníkazákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízeníměřicí zařízení vyměnit. ZákazníkZákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízeníměřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízeníměřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazníkzákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie distributorům tepelné energiedistributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nestanoví jinak.
(3)
Jakýkoli zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie se zakazuje.
(4)
Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízeníměřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie.
(5)
Odběratel tepelné energieOdběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.
(6)
Instalované měřicí zařízeníměřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení (dále jen „měřicí zařízeníměřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů“).
§ 79
Tepelná přípojka a předávací stanice
(1)
Předávací staniciPředávací stanici určenou pro odběr tepelné energieodběr tepelné energie pouze pro jeden objektobjekt nebo tepelnou přípojkutepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak.
(2)
Vlastníkem tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.
(3)
Opravy a údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník.
(4)
Dodavatel tepelné energieDodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanicipředávací stanici určenou pouze pro jeden objektobjekt nebo tepelnou přípojkutepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1)
Přeložkou rozvodného tepelného zařízeníPřeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.
(2)
Přeložky rozvodných tepelných zařízeníPřeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3)
Vlastnictví rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1)
Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie do provozu.
(2)
Ochranné pásmoOchranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.
(3)
U předávacích stanicpředávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmoochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4)
V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru; orgán, který je příslušný k vydání rozhodnutí o povolení záměru, podmínky nepřezkoumává.
(5)
Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmoochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6)
Vlastníci nemovitostínemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostechnemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitostinemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitostinemovitosti.
(7)
Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby.
§ 88
Stav nouze
(1)
Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií v důsledku
a)
živelní události,
b)
opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),
c)
havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energiísoustavy zásobování tepelnou energií,
d)
smogové situace podle zvláštních předpisů10a),
e)
teroristického činu,
f)
nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií, nebo
g)
ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
h)
a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energiísoustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
(2)
Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3)
Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energieodběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie.
(4)
Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie. Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně.
(5)
U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.
(6)
Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.
(7)
Při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze, který ministerstvo vyhlásilo, může přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze, řešení vzniklého stavu v soustavách zásobování tepelnou energiísoustavách zásobování tepelnou energií podle odstavce 1, omezení jeho následků nebo obnovení dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie.
(8)
Držitelé licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie jsou povinni plnit povinnosti uložené ministerstvem podle odstavce 7 a případné omezení dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nebo využívání zařízení odběratelů tepelné energieodběratelů tepelné energie provádět pouze na základě povinnosti uložené ministerstvem. To neplatí, pokud je předcházení stavu nouze v dané soustavě zásobování tepelnou energiísoustavě zásobování tepelnou energií nezbytné z jiných důvodů, než pro které bylo vyhlášeno ministerstvem nebo pokud byl pro soustavu zásobování tepelnou energiísoustavu zásobování tepelnou energií vyhlášen stav nouze krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.
§ 89
Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie
(1)
Neoprávněným odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie je
a)
odběr tepelné energieodběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b)
odběr tepelné energieodběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energieodběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,
c)
připojení nebo odběr tepelné energieodběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,
d)
odběr tepelné energieodběr tepelné energie měřený měřicím zařízenímměřicím zařízením, které
1.
nezaznamenalo odběr tepelné energieodběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energieodběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízeníměřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,
2.
nebylo osazeno dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,
3.
vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energieodběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízeníměřicího zařízení,
e)
odběr tepelné energieodběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení,
f)
odběr tepelné energieodběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontrolykontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízeníměřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energieodběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.
(2)
Neoprávněnou dodávkou tepelné energiedodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence.
(3)
Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie se zakazuje.
(4)
Při neoprávněném odběru tepelné energieodběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energieodběru tepelné energie.
HLAVA TŘETÍ
PŘESTUPKY
§ 90
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,
b)
poskytuje odebranou elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5,
c)
jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
d)
nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
e)
poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,
f)
provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
g)
provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,
h)
jako provozovatel přímého vedenípřímého vedení nebo přímého plynovodupřímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,
i)
nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice podle § 79 odst. 3,
j)
jako vlastník či uživatel nemovitostinemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitostinemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
k)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5,
l)
nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
m)
poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynuplynu nebo neoprávněné distribuce plynuplynu uvedený v § 74 odst. 6,
n)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo neupraví odběrné místoodběrné místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4,
o)
neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
p)
zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,
q)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,
r)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynuplynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
s)
vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,
t)
neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,
u)
zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
v)
jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
w)
provede úpravy na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
x)
poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmechochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
y)
jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
z)
jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou v § 58d odst. 5,
aa)
jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5,
ab)
jako účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo
ac)
v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neposkytne v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,
b)
poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3,
c)
jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7,
d)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
e)
manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f)
použije důvěrné informacedůvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
g)
nezajistí zveřejnění důvěrné informacedůvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
h)
neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
i)
znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
j)
neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, nebo
k)
vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6,
l)
jako zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3 nebo v § 11x odst. 6,
m)
jako zákazníkzákazník poruší povinnost uvedenou v § 11w odst. 1.
(3)
Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
(4)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y), ab) nebo ac) nebo odstavci 2 písm. c) nebo k) nebo odstavci 3 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až j), l) nebo m) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 91
Přestupky držitele licence
(1)
Držitel licence se dopustí přestupku tím, že
a)
nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,
b)
neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územíchvymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,
c)
nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4 nebo 9,
d)
neuveřejní stanoveným způsobem uplatňované podmínky dodávek plynuplynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynuplynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní zákazníkovizákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo plynuplynu způsobem uvedeným v § 11 odst. 5,
e)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,
f)
poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7,
g)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6,
h)
zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5,
i)
nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6,
j)
nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,
k)
nesplní povinnost podle § 22 odst. 3,
l)
při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11 odst. 6,
m)
poruší některou z povinností, omezení nebo zákazů stanovených vládou při mimořádné tržní situaci podle § 19d odst. 2,
n)
nevypořádá rozdíl nebo nevrátí ve stanoveném termínu poskytnuté zálohové platby podle § 19f odst. 3,
o)
neuvede v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné nebo pravdivé údaje podle § 19f odst. 4,
p)
neposkytne vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice nebo plynárenství v termínu podle § 11 odst. 10, neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie v termínu podle § 11 odst. 11 nebo nenabízí zákazníkůmzákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě podle § 11 odst. 12,
q)
neposkytne spotřebitelispotřebiteli informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynuplynu nebo jej nepoučí podle § 11ca odst. 1, nebo
r)
dodává elektřinu nebo plynplyn před nabytím účinnosti smlouvy v rozporu s § 11ca odst. 3.
(2)
Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e),
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 3 písm. a) až i) nebo písm. k) až s),
d)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
e)
nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
f)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 30c odst. 2,
g)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2,
h)
neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
i)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,
j)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5,
k)
nehradí cenu za činnost nesíťové infrastruktury podle § 23 odst. 3 písm. t),
l)
v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení,
m)
nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a),
n)
neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c), nebo
o)
nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d).
(3)
Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
provozuje přenosovou soustavupřenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až z) nebo v § 24 odst. 11 písm. a) nebo b),
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m), n), p), r), u) nebo v),
f)
poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
g)
při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,
h)
neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,
i)
nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
j)
nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 9,
k)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 3,
l)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo d),
m)
nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy podle Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo
n)
nehradí cenu za činnost datového centra podle § 24 odst. 11 písm. d).
(4)
Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo c), 10 nebo 11,
e)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 2,
f)
poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5,
g)
jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 25a odst. 8,
h)
jedná v rozporu s § 25a odst. 10,
i)
při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,
j)
poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojkyelektrické přípojky uvedenou v § 45 odst. 6,
k)
neseznámí toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 3,
l)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2,
m)
neoznámí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo jinému provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
n)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,
o)
nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
p)
nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 9,
q)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 4,
r)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až d),
s)
nezveřejní informace podle § 25 odst. 11 písm. m),
t)
v případě, že se jedná o provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy, nehradí cenu za činnost datového centra podle § 25 odst. 11 písm. n),
u)
nesplní povinnost podle § 29a odst. 3, nebo
v)
nepředá údaje podle § 29d odst. 5.
(5)
Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovizákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12c odst. 4,
c)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 30 odst. 2,
e)
přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovizákazníkovi v rozporu s § 30 odst. 1 písm. d),
f)
neuvede ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu podle § 30 odst. 2 písm. o),
g)
použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1,
h)
neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1,
i)
neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků podle § 11t odst. 3,
j)
nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4,
k)
poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5,
l)
nesjedná se zákazníkemzákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1,
m)
nesplní povinnost podle § 29a odst. 2 písm. a),
n)
neučiní podnět podle § 29a odst. 2 písm. b) nebo c),
o)
nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d),
p)
nesdělí všechny rozhodné údaje podle § 29c odst. 6,
q)
nesjedná smlouvu podle § 29d odst. 1,
r)
jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu zranitelnému zákazníkovizákazníkovi podle § 29d odst. 3, nebo
s)
nenabízí dodávku elektřiny s dynamickým určením ceny elektřiny nebo neuzavře smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny podle § 30 odst. 3.
(6)
Držitel licence na výrobu plynuplynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynuplynu v rozporu s § 57 odst. 1 písm. e),
c)
omezí nebo přeruší provoz výrobny plynuvýrobny plynu nebo těžebních plynovodůtěžebních plynovodů v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),
d)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynuplynu podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až p),
f)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,
g)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
i)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j)
neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
k)
neumožní provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
l)
nepodřídí se omezení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu podle § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.
m)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
n)
nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo
o)
nesplní některou z povinností výrobce plynuplynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu,
p)
neumožní jako provozovatel výrobny biometanu provozovateli plynárenského zařízeníplynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna biometanu připojena, umožnit instalaci nezbytných zařízení podle § 57 odst. 9,
q)
neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3,
r)
poruší povinnost vyrábět plynplyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynuvýrobna plynu nebo těžební plynovodtěžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, podle § 73d odst. 4 písm. e).
(7)
Držitel licence na přepravu plynuplynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. b) nebo § 73d odst. 6,
b)
provozuje přepravní soustavupřepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy plynuplynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo v § 58 odst. 9,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z),
f)
poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,
g)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
h)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 9,
i)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j)
nevybaví zákazníkazákazníka, jehož odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní soustavěpřepravní soustavě, měřicím zařízenímměřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
k)
nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
l)
nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,
m)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 4,
n)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
o)
nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 10,
p)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo i),
q)
nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,
r)
nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, nebo
s)
neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 60b odst. 2,
t)
poruší povinnost zajistit službu přepravy pro vytěžený plynplyn ze zásobníku plynuzásobníku plynu podle § 73d odst. 4 písm. c).
(8)
Je-li provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynuplynu dále přestupku tím, že
a)
nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,
b)
nevydá akcie na jméno jako cenný papírcenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papírcenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),
c)
nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst. 3 písm. c),
d)
nejmenuje nebo nezvolí členy statutárního orgánu podle § 58b odst. 4,
e)
poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,
f)
jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,
g)
zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy, osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,
h)
poskytne ve prospěch člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst. 4,
i)
poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,
j)
sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti, která vyrábí plynplyn, obchoduje s plynemplynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynuplynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g odst. 2,
k)
poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,
l)
poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,
m)
poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11 nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,
n)
poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,
o)
jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8,
p)
nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst. 2,
q)
nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle § 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,
r)
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9,
s)
nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo
t)
nepřipojí k přepravní soustavěpřepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavypřepravní soustavy, distribuční soustavydistribuční soustavy, zásobníku plynuzásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení podle § 58m odst. 1,
u)
poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8.
(9)
Držitel licence na distribuci plynuplynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,
c)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce plynuplynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b), d) až z) nebo v § 59 odst. 9,
e)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 2,
f)
poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5,
g)
jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závodobchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 59a odst. 9,
h)
jedná v rozporu s § 59a odst. 12,
i)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
j)
neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojkuplynovodní přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,
k)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
l)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
m)
nevybaví všechny zákazníkyzákazníky, jejichž odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení je připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízenímměřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
n)
nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
o)
nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,
p)
poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 5,
q)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
r)
nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynuplynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 10,
s)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j) nebo l), nebo
t)
nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu,
u)
poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8.
(10)
Držitel licence na uskladňování plynuplynu se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. c) nebo § 73d odst. 6,
b)
neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynuplynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst. 6,
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b) nebo d) až z),
d)
poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 2,
e)
poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5,
f)
při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,
g)
neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,
h)
neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
i)
neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
j)
nepodřídí se omezení spotřeby plynuplynu nebo změně dodávky plynuplynu podle § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.
k)
nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 8 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 9,
l)
omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynuplynu v rozporu s § 60 odst. 1 písm. f),
m)
nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení,
n)
nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu, nebo
o)
neplní rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynuzásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 60b odst. 2,
p)
neinformuje provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, ministerstvo nebo Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynuplynu podle smluv o uskladnění plynuplynu v rozporu s § 60c odst. 4 nebo neinformuje ministerstvo o neprovedení rezervace skladovací kapacityskladovací kapacity nebo o zarezervování pouze části skladovací kapacityskladovací kapacity v rozporu s § 60d odst. 2,
q)
neumožní účastníkům trhu s plynemplynem přístup do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě v rozporu s § 60d odst. 1,
r)
nenabídne nevyužitou skladovací kapacituskladovací kapacitu podle § 60e,
s)
v rozporu s § 73 odst. 10 neposkytne Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynuplynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynemplynem,
t)
poruší povinnost těžit plynplyn ze zásobníků plynuzásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě v nezbytné výši určené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy podle § 73d odst. 4 písm. a),
u)
poruší zákaz vtláčení plynuplynu do zásobníku plynuzásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě stanovený v § 73d odst. 4 písm. d),
v)
stanoví minimální výši těžby účastníka trhu s plynemplynem v rozporu s § 73 odst. 5.
(11)
Držitel licence na obchod s plynemplynem se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,
b)
jako dodavatel poslední instance nedodává plynplyn podle § 12a odst. 2 nebo 4 nebo § 19g odst. 3 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovizákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12c odst. 4,
c)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n odst. 5,
d)
poruší některou z povinností uvedených v § 12c odst. 2 nebo § 61 odst. 2,
e)
nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynuplynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2,
f)
omezí nebo přeruší dodávku plynuplynu zákazníkovizákazníkovi v rozporu s § 61 odst. 1 písm. d),
g)
nesplní některou z povinností obchodníka s plynemplynem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu,
h)
v rozporu s § 73c odst. 7 neposkytne ministerstvu plynplyn pořízený za účelem zásobování zákazníkůzákazníků, kteří se podle § 73c odst. 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynuplynu.
h)
neuvedl ve vyúčtování dodávek plynuplynu podíl plynuplynu vyrobeného v daném období z obnovitelných zdrojů energie podle § 61 odst. 1 písm. h),
i)
zvýší cenu za dodávku plynuplynu sjednanou se zákazníkemzákazníkem v rozporu s § 73h odst. 1,
j)
neoznámí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynuplynu nebo nedoloží způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynuplynu v době trvání stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu podle § 73h odst. 3,
k)
poruší některou z povinností uvedených v § 19e odst. 5, nebo
l)
nesjedná se zákazníkemzákazníkem smlouvu podle § 19g odst. 1.
(12)
Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že
a)
neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle § 76 odst. 1,
b)
překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,
c)
poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,
d)
neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6,
e)
neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízeníměřicí zařízení podle § 78 odst. 2,
f)
neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,
g)
neinformuje vlastníka nebo správce nemovitostinemovitosti o rozsahu nebo době trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
h)
nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo
i)
nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5,
j)
nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok podle § 76 odst. 9 písm. h),
l)
použije příspěvek v rozporu s § 11v odst. 1,
m)
nezaregistruje se u operátora trhu nebo nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11w odst. 2,
n)
neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11x odst. 1,
o)
nevypořádá rozdíl podle § 11x odst. 3 nebo nevrátí přeplatek podle § 11x odst. 3.
(13)
Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 11s odst. 2 nebo 3, § 11t odst. 5, § 11w odst. 3, § 11x odst. 3 nebo 5, § 19f odst. 2 nebo 3 nebo § 20a odst. 3.
(14)
Držitel licence na obchod s plynemplynem se dopustí přestupku tím, že
a)
neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3,
b)
použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1,
c)
neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1,
d)
neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníkůzákazníků podle § 11t odst. 3, nebo
e)
nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4.
(15)
Držitel licence na činnost datového centra se dopustí přestupku tím, že
a)
se v rozporu s § 27a vedoucím zaměstnancem v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů stane osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového centra,
b)
poruší povinnost podle § 27c odst. 2, nebo
c)
poruší povinnost podle § 27d odst. 2.
(16)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d) nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q), r) nebo t) nebo odstavci 8,
b)
50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. o), odstavci 2, odstavci 3 písm. a), c), e) až l) nebo n), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo s) nebo odstavci 9 až 11 a 14,
c)
15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až n), p) až r) nebo odstavci 12,
d)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 13 nebo 15.
§ 91a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3,
b)
poskytuje odebranou elektřinu, plynplyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3,
c)
poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5,
d)
jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
e)
neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1,
f)
jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,
g)
neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynuplynu podle § 20a odst. 6 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,
h)
poruší povinnost podle § 22 odst. 3,
i)
poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j) nebo k) nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,
j)
provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení před měřicím zařízenímměřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
k)
v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou nebo s distribuční soustavoudistribuční soustavou,
l)
jako vlastník přímého vedenípřímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodupřímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízeníplynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4,
m)
nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojkyplynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojkytepelné přípojky nebo předávací stanicepředávací stanice podle § 79 odst. 3,
n)
jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmuochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,
o)
poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5,
p)
nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmuochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmubezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
q)
nezajistí technické podmínky pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4,
r)
neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízeníměřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
s)
zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízeníměřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energiedodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,
t)
neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k měřicímu zařízeníměřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízeníměřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízeníodběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,
u)
poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynuplynu nebo neoprávněné distribuce plynuplynu uvedený v § 74 odst. 6,
v)
nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynuplynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynuplynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
w)
vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,
x)
neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízenírozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízeníodběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízeníměřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energiedodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,
y)
zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energiezdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízenímrozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízenírozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
z)
jako vlastník nemovitosti poruší povinnost podle § 28 odst. 10 nebo nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízenírozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
aa)
v rozporu s § 27 odst. 2 použije označení „elektroenergetické datové centrum“ nebo v rozporu s § 20b odst. 4 použije označení „energetické společenství“ nebo „společenství pro obnovitelné zdroje“,
ab)
jako účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu v určeném období, nezpracoval zprávu podle § 96e odst. 3 nebo ji nepodal ministerstvu podle § 96e odst. 3, nebo
ac)
v rozporu s § 27f odst. 2 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
provede úpravy na odběrném tepelném zařízeníodběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energiedodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
b)
poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmechochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energierozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
c)
jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energierozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
d)
neposkytne v případech společné dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie do více odběrných místodběrných míst dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5,
e)
jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6,
f)
znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
g)
neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen,
h)
vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvíchzprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s § 3 odst. 6,
i)
jako zákazník v domě s bytyzákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3, § 11w odst. 1 nebo v § 11x odst. 6,
j)
poskytne neúplné, nesprávné nebo nepravdivé informace v rozporu s § 19d odst. 5, nebo
k)
nabude účinnou míru kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem nebo účinnou míru kontrolykontroly nad společností s účinnou mírou kontrolykontroly nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva podle § 3a.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energiedodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie, dopustí přestupku tím, že
a)
omezí nebo přeruší dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i),
b)
neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojkutepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4,
c)
nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo neposkytne vyúčtování dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie v termínu podle § 76 odst. 2,
d)
v rozporu s § 11 odst. 6 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období,
e)
neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízeníměřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1 a 6.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení REMIT26) dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
b)
poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4,
c)
manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
d)
použije důvěrné informacedůvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
e)
nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informacedůvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f)
neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
g)
provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
h)
neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
i)
nesplní povinnost podle § 15b.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynuzásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynuplynu v rozporu s § 60d odst. 3.
(8)
Právnická osoba, která je energetickým společenstvím nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede seznam podle § 20b odst. 7,
b)
rozdělí zisk nebo jiné vlastní zdroje v rozporu s § 20b odst. 8 nebo 9,
c)
poruší některou z oznamovacích povinností podle § 20e, nebo
d)
v rozporu s § 27e odst. 3 neukončí přiřazení předávacího místapředávacího místa do skupiny sdílení, nebo
e)
v rozporu s § 27e odst. 6 neposkytne členovi společenství vyúčtování nebo informace o vyúčtování sdílené elektřiny nebo údaje o množství sdílené elektřiny.
(9)
Za přestupek uvedený v odstavcích 1 až 4, 7 nebo 8 lze uložit pokutu do 15 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 1 písm. v), odstavce 2 písm. k) a odstavce 6, kdy lze uložit pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 5 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 91b
Přestupky osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu
(1)
Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí přestupku tím, že
a)
sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli přepravní soustavypřepravní soustavy a současně vyrábí plynplyn nebo obchoduje s plynemplynem v rozporu s § 58g odst. 1,
b)
nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a provozu přepravní soustavypřepravní soustavy v rozporu s § 58g odst. 5,
c)
jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavydistribuční soustavy nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavydistribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo
d)
jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynuzásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynuzásobníku plynu.
(2)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nebo zásobníku plynuzásobníku plynu, za poslední ukončené účetní období.
§ 91c
Přestupky držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1)
Zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší mlčenlivost o skutečnostech podle § 11 odst. 1 písm. g),
b)
neuvede pravdivé a úplné informace podle § 11 odst. 1 písm. j),
c)
poruší povinnost zdržet se všech činností podle § 11 odst. 1 písm. k),
d)
bezodkladně neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu skutečnosti podle § 11i,
e)
poruší povinnost informovat spotřebitelespotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. a),
f)
poruší povinnost provozovat činnost poctivě a s odbornou péčí podle § 11l odst. 1 písm. b),
g)
poruší povinnost zohledňovat práva a oprávněné zájmy spotřebitelespotřebitele podle § 11l odst. 1 písm. c),
h)
nepředá spotřebitelispotřebiteli vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 2, nebo
i)
bezodkladně nepředá spotřebitelispotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy podle § 11m odst. 5,
j)
neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu potřebnou součinnost nebo neposkytne vyjádření ve lhůtě podle § 11p odst. 3.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) nebo j), nebo
b)
15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i).
§ 91d
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad.
(2)
Pokuty vybírá Energetický regulační úřad.
HLAVA IV
ODVOD Z NADMĚRNÝCH PŘÍJMŮ
Díl 1
Odvod
§ 92
Poplatník odvodu
(1)
Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/185457).
(2)
Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které
a)
jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/185457) s jiným poplatníkem odvodu a
b)
dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou.
§ 93
Předmět odvodu
(1)
Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem.
(2)
Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období.
(3)
Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem podle nařízení Rady (EU) 2022/185457), pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavyelektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energieregulační energie.
(4)
Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny.
(5)
Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání.
§ 94
Vyloučení z předmětu odvodu
(1)
Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené
a)
ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně,
b)
z podporovaného zdroje energie s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou
1.
výkupní ceny,
2.
aukčního bonusu, nebo
3.
zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného ode dne 1. ledna 2022,
c)
v přečerpávací vodní elektrárně nebo ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny využívající energii vody s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie, kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí, nebo
d)
z biometanu.
(2)
Předmětem odvodu dále není nadměrný příjem za redispečink podle přímo použitelného předpisu upravujícího vnitřní trh s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu.
§ 95
Zvláštní ustanovení o propojených poplatnících odvodu
(1)
Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem odvodu, pokud tuto elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi.
(2)
Poplatník odvodu, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrných příjmů nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem.
(3)
Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka odvodu také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi odvodu, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený.
§ 95a
Výše odvodu
Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně.
§ 95b
Strop tržního příjmu
(1)
Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené
a)
využitím energie větru 180 eur,
b)
využitím energie slunečního záření 180 eur,
c)
využitím geotermální energie 180 eur,
d)
využitím energie vody bez využití přehradní nádrže 180 eur,
e)
z plynného paliva z biomasy 240 eur,
f)
z pevného paliva z biomasy 210 eur,
g)
energetickým využitím odpadu s výjimkou biomasy 100 eur,
h)
z jaderné energie 70 eur,
i)
z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny
1.
do 140 MW včetně 230 eur,
2.
nad 140 MW 170 eur,
j)
z minerálních olejů 180 eur,
k)
z rašeliny 180 eur.
(2)
V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník odvodu vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně.
(3)
Dojde-li ke zvýšení ceny povolenky na emise skleníkových plynůplynů nad 90 eur za 1 povolenku, může vláda pro zdroje uvedené v odstavci 1 písm. i) nařízením stanovit odpovídající vyšší strop tržního příjmu.
§ 95c
Odvodové období
(1)
Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022.
(2)
Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023.
(3)
Ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/185457) týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023.
§ 95d
Přepočet měny
(1)
Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.
(2)
Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankoubankou.
§ 95e
Rozpočtové určení odvodu
(1)
Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2)
Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.
§ 95f
Stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu
V případě výrobny elektřinyvýrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem 8. října 2022 je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do provozu.
Díl 2
Správa odvodu
§ 95g
Obecná ustanovení
(1)
Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad.
(2)
Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí.
(3)
Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.
§ 95h
Zálohy
(1)
Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod.
(2)
Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.
(3)
Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu.
§ 95i
Hlášení
(1)
Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit.
(2)
Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník odvodu nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží.
§ 95j
Vyúčtování
(1)
Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za
a)
první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období,
b)
druhé odvodové období do 6 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.
(2)
Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.
§ 95k
Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování
(1)
Hlášení nebo vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů není povinen podat poplatník odvodu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu.
(2)
Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně.
(3)
Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu lze podat pouze elektronicky.
(4)
Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání.
(5)
Nevznikla-li poplatníku odvodu z nadměrných příjmů ve druhém odvodovém období povinnost k úhradě odvodu, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů.
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 96
(1)
Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.
(2)
V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřinyvýrobny elektřiny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitelespotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.
(3)
Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavěpřenosové soustavě, přepravní soustavěpřepravní soustavě nebo distribuční soustavědistribuční soustavě, těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynuzásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.
(4)
V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informacechráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informacechráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informacechráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.
(5)
Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.
(6)
Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.
(7)
Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.
(8)
Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektechobjektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektechobjektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, PoliciePolicie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektechobjektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektechobjektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.
(9)
Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.
(10)
Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.
(11)
Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.
(12)
Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47).
(13)
Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásmabezpečnostního pásma zřizované stavby.
§ 96a
V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem
a)
poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,
b)
umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.
§ 96b
(1)
V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.
(2)
V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže
a)
ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo
b)
spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
§ 96ba
Výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě
(1)
Energetický regulační úřad rozhoduje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kodex sítě pro požadavky na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny k elektrizační soustavěelektrizační soustavě58) (dále jen „Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny“) o žádosti výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny.
(2)
Energetický regulační úřad může stanovit výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny a dobu její platnosti opatřením obecné povahy. Stanoví-li Energetický regulační úřad výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny podle věty první a je-li to účelné, může rovněž stanovit, jaké požadavky na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny k elektrizační soustavěelektrizační soustavě se použijí místo požadavků, pro které stanovil výjimku z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovených Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny.
(3)
Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle článku 39 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny.
(4)
Vede-li Energetický regulační úřad řízení o žádosti o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny podle odstavce 1 a v téže věci stanovil Energetický regulační úřad výjimku opatřením obecné povahy, řízení o žádosti zastaví.
(5)
Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro stanovení výjimek opatřením obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší.
§ 96c
Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie
(1)
Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie22), provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi.
(2)
Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.
(3)
Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případech, kdy Komise rozhodla o tom, že opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie nebo kdy Komise nebo Agentura vydala v případech stanovených předpisem Evropské unie doporučení ke zrušení nebo změně rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem.
§ 96d
Donucovací pokuty
(1)
Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění
a)
povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 4,
b)
povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 1,
c)
povinnosti poskytovat dodávky tepelné energiedodávky tepelné energie nad rámec licence nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynuplynu nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,
d)
povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,
e)
povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,
f)
povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavámpřepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynuplynu.
(2)
Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynemplynem do zásobníku plynuzásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitěskladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2. Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6.
(3)
Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.
(4)
Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané
a)
fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,
b)
držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí přesahovat 1 000 000 Kč,
c)
jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5 000 000 Kč.
§ 96e
Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu
(1)
Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynuplynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynuplynu odebíral elektřinu nebo plynplyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou.
(2)
Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynuplynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu.
(3)
Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který odebíral elektřinu nebo plynplyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný do šesti měsíců od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda.
(4)
Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.
(5)
Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynuplynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu.
(6)
Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu.
(7)
Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně.
(8)
Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.
§ 97
Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk poskytnuté v nesprávné výši
(1)
Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části v nesprávné výši, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který ji obdržel, povinen vrátit takovou platbu nebo její část operátorovi trhu. Operátor trhu je oprávněn započítat platbu poskytnutou v nesprávné výši na úhradu jakékoliv další platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
(2)
Pokud nedošlo k vrácení platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části poskytnuté v nesprávné výši nebo započtení podle odstavce 1, rozhodne Energetický regulační úřad z moci úřední o tom, že došlo k úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši, stanoví rozsah, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk nesprávně uhrazeny, a uloží povinnost platbu nebo její část ve stanovené lhůtě vrátit do státního rozpočtu.
(3)
Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její část v nesprávné výši poskytnuta, je povinen takovou platbu nebo její část odvést ve lhůtě určené v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do státního rozpočtu. Platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši nebo její část, o které tak rozhodl Energetický regulační úřad, je příjmem státního rozpočtu.
(4)
Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů uvedených v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo v podkladech poskytovaných se žádostí, je účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, který takovou platbu obdržel, povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se rozsahu, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nesprávně uhrazeny, a to až do doby úhrady této platby do státního rozpočtu. O tom, zda k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši došlo v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, rozhodne Energetický regulační úřad v rozhodnutí podle odstavce 2.
(5)
Správu odvodů z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále vykonává Energetický regulační úřad podle zákona upravujícího správu daní. Účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši poskytnuta, má při správě odvodů podle věty první postavení daňového subjektu. Odvod z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále lze vyměřit do 10 let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž k úhradě platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku došlo.
(6)
Podle odstavců 1 až 5 se postupuje obdobně v případě, kdy účastník trhu s elektřinou nebo plynemplynem neuhradí operátorovi trhu platbu vyplývající z vypořádání rozdílů mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období nebo neuhradí operátorovi trhu všechny poskytnuté zálohové platby, pokud mu vznikla povinnost vrátit poskytnuté zálohové platby.
§ 97a
Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu
(1)
Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.
(2)
Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.
(3)
Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10.
(4)
Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.
(5)
Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.
(6)
Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.
(7)
Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.
(8)
Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.
(9)
Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.
(10)
V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.
§ 97b
Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku
(1)
Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu nebo zařízení v elektroenergetice vzniká právní mocí povolení záměru umožňujícího umístit příslušnou soustavu nebo zařízení na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu nebo státního podniku ve veřejném zájmu věcné břemeno v nezbytném rozsahu podle příslušné technické normy62) opravňující
a)
zřizovat a provozovat příslušnou soustavu nebo zařízení, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení nebo zařízení, jakož i souvisejících staveb a zařízení,
b)
zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu příslušné soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(2)
Návrh na vklad věcného břemene do katastrukatastru nemovitostí po dokončení stavby příslušné soustavy nebo zařízení podává oprávněný z věcného břemene.
(3)
Za zřízení věcného břemene podle odstavce 1 poskytne oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud jej o to vlastník nemovitosti požádá.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba příslušné soustavy nebo zařízení na nemovitosti, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti do 6 měsíců od podání žádosti.
(5)
Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby na nemovitosti, a dále v případě trvalého odstranění příslušné soustavy nebo zařízení z nemovitosti. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastrukatastru nemovitostí.
§ 98
Přechodná ustanovení
(1)
Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(2)
Ochranná pásmaOchranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmechochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.
(3)
Bezpečnostní pásmaBezpečnostní pásma plynových zařízeníplynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Oprávnění k cizím nemovitostemnemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(5)
Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(9)
Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(10)
O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která podá žádost na vydání rozhodnutí o povolení záměru na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11)
Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.
(12)
Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 98a
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
druhy měřicích zařízeníměřicích zařízení, a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, umístění měřicích zařízeníměřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízeníměřicího zařízení, údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízeníměřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52), požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízeníměřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynuplynu v případě závady měřicího zařízeníměřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynuplynu a neoprávněném odběru tepelné energieodběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností,
b)
způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, přepravní soustavypřepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynuzásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavypřepravní soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavyplynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavyplynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,
c)
způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavyplynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavěplynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynemplynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavěplynárenské soustavě,
d)
náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízeníplynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,
e)
opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynuplynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynuplynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynuplynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu, rozsah chráněných zákazníkůzákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynuplynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynuplynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, minimální požadovaná množství uskladněného plynuplynu pro časové úseky v průběhu skladovacího rokuskladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynuplynu v zásobníku plynuzásobníku plynu,
f)
způsob a postup registrace technických pravideltechnických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky,
g)
rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie dodavateli tepelné energiedodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energiedodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných místodběrných míst nebo v případě, že z odběrného místaodběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objektyobjekty nebo části objektůobjektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energiedodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,
h)
vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování,
i)
pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu,
j)
požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřinyvýroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW,
k)
vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.
(2)
Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou
a)
způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného územívymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie,
b)
obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavypřenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra,
c)
požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,
d)
postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
e)
náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,
f)
způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro cenový výměr, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
g)
podmínky připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny, výroben plynuvýroben plynu, distribučních soustavdistribučních soustav, zásobníků plynuzásobníků plynu a odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavěplynárenské soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřinyvýroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny nebo plynuplynu, technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodutěžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místěpředávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení, a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místěpředávacím místě a podmínky instalace zařízení ve výrobnách plynuvýrobnách plynu podle § 57 odst. 9,
h)
Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví
1.
podmínky přístupu k přenosové soustavěpřenosové soustavě a k distribučním soustavámdistribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavědistribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavěelektrizační soustavě,
2.
termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,
3.
postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku,
4.
rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování sdílené elektřiny, vyhodnocování odchylekodchylek a vyúčtování dodávek elektřiny, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylekodchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energieregulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny,
5.
postupy pro obstarávání regulační energieregulační energie a způsoby zúčtování regulační energieregulační energie,
6.
pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
7.
pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek elektřiny,
8.
termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,
9.
postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,
10.
postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,
11.
skladbu ceny služby přenosové soustavyslužby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,
12.
technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
13.
rozsah údajů a informací zveřejňovaných, poskytovaných nebo zpřístupňovaných operátorem trhu a datovým centrem,
14.
postup pro stanovení zálohových plateb,
15.
termíny a postup registrace odběrných místodběrných míst a jejich předávacích místpředávacích míst, předávacích místpředávacích míst výroben elektřinyvýroben elektřiny, přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav,
16.
podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích místpředávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích místpředávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,
17.
způsoby alokace sdílené elektřiny,
18.
rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovizákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místaodběrného místa zranitelného zákazníkazákazníka,
19.
rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,
i)
Pravidla trhu s plynemplynem, která stanoví
1.
pravidla přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, k distribučním soustavámdistribučním soustavám a k zásobníku plynuzásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavěpřepravní soustavě, distribuční soustavědistribuční soustavě a zásobníku plynuzásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavěplynárenské soustavě,
2.
termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynemplynem a termíny uzavírání smluv,
3.
postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylkuodchylku,
4.
rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylekodchylek a vyúčtování dodávek plynuplynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylekodchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynuplynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5.
postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,
6.
postup provozovatele zásobníku plynuzásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynuplynu,
7.
pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání,
8.
pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávektypových diagramů dodávek plynuplynu,
9.
termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynuplynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,
10.
postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynuplynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,
11.
postup při zajištění dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance,
12.
skladbu ceny služby přepravy plynuslužby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynemplynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynemplynem,
13.
technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
14.
postup pro stanovení zálohových plateb,
15.
pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynuzásobníku plynu,
16.
množství plynuplynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňováníslužby uskladňování plynuplynu,
17.
pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacityskladovací kapacity,
18.
rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacitskladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynemplynem mezi provozovatelem zásobníku plynuzásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy,
19.
rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynuplynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynuplynu na organizovaných trzích s plynemplynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,
j)
rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynuplynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenstvísouvisejících služeb v plynárenství, a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energiedodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování,
k)
rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynuplynu nebo jejich derivátů,
l)
náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,
m)
náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů,
n)
náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,
o)
vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele,
p)
podmínky pro zřizování a provozování zařízení na úpravu složení plynuplynu.
§ 99
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
2.
Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 100
V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:
„11.
Energetický regulační úřad.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 102
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:
Text ve sloupci 1 zní:
„Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“,
text ve sloupci 2 zní:
„úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení:| velikost pásma:
---|---
Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond| 250 m
Sondy zásobníku plynuzásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)|
s tlakem do 100 barů| 80 m
s tlakem nad 100 barů| 150 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynůplynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)|
nad 5 m3 do 20 m3| 20 m
nad 20 m3 do 100 m3| 40 m
nad 100 m3 do 250 m3| 60 m
nad 250 m3 do 500 m3| 100 m
nad 500 m3 do 1 000 m3| 150 m
nad 1 000 m3 do 3 000 m3| 200 m
nad 3 000 m3| 300 m
Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)|
do 100 m3| 30 m
nad 100 m3| 50 m
Technologické objektyobjekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektůobjektů)|
Plnírny plynůplynů| 100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynůplynů| 100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynůplynů| 100 m
Kompresorové stanice| 200 m
Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně| 10 m
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů| 20 m
Vysokotlaké plynovodyplynovody a plynovodní přípojkyplynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně|
do DN 100 včetně| 8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně| 10 m
nad DN 300 do DN 500 včetně| 15 m
nad DN 500| 20 m
Vysokotlaké plynovodyplynovody a plynovodní přípojkyplynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů|
do DN 100 včetně| 8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně| 15 m
nad DN 300 do DN 500 včetně| 70 m
nad DN 500 do DN 700 včetně| 110 m
nad DN 700| 160 m
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.
1)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.
Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.
1c)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.
2b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.
4)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
4c)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4e)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
5a)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
6a)
Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
9a)
§ 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
9b)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
10a)
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
12a)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
17)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
18)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.
22)
Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES.
Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES.
24)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění.
ČSN EN 1439.
29)
§ 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
46)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
47)
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941.
49)
Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.
50)
§ 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
51)
Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.
52)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.
53)
§ 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
54)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, v platném znění.
55)
Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.
56)
Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.
57)
Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.
57)
Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
58)
Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.
60)
Sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu č. 7/2023 Sb., o vyhlášení českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.
62)
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. |
Zákon č. 459/2000 Sb. | Zákon č. 459/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 31. 12. 2000, částka 131/2000
* Čl. I - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 31. 12. 2000
459
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000,
kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odstavec 5 zní:
„(5)
Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Podrobné podmínky svolání a průběhu jednání stanoví účastníci dohodovacího řízení v jednacím řádu.“.
2.
V § 17 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 11, které znějí:
„(6)
Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat výsledek dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví do 60 dnů před ukončením platnosti cen bodu a výše úhrad, včetně regulačních mechanismů hrazené zdravotní péče, platných pro předchozí období.
(7)
Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 60 dnů před skončením období, pro které byly sjednány ceny bodu a sjednány nebo stanoveny výše úhrad hrazené zdravotní péče včetně regulačních omezení, zůstávají v platnosti
a)
ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen i po skončení období, na které byly sjednány,
b)
výše úhrad včetně regulačních omezení i po skončení období, na které byly sjednány nebo stanoveny, do doby, než dohodovací řízení sjedná nové výše úhrad včetně regulačních omezení, nebo do doby, než Ministerstvo zdravotnictví stanoví nové výše úhrad včetně regulačních omezení pro kalendářní pololetí vyhláškou.
(8)
Je-li výsledkem dohodovacího řízení podle odstavce 5 dohoda o cenách bodu v rámci platné regulace cen a o výši úhrad včetně regulačních omezení pro příslušné období, posoudí Ministerstvo zdravotnictví tento výsledek z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.
(9)
Neshledá-li Ministerstvo zdravotnictví při posuzování výsledku dohodovacího řízení podle odstavce 5 nesoulad s právními předpisy a veřejným zájmem, vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; tento výsledek je pro zdravotnická zařízení a pro zdravotní pojišťovny závazný.
(10)
Odporuje-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví dohodu s popisem rozporu zpět k dohodovacímu řízení. Účastníci dohodovacího řízení předloží přepracovaný výsledek Ministerstvu zdravotnictví k posouzení do 10 kalendářních dnů ode dne vrácení.
(11)
Není-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení předložena ve lhůtě stanovené v odstavci 10 nebo odporuje-li právním předpisům nebo veřejnému zájmu,
a)
zůstávají ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen v platnosti i po skončení období, na které byly sjednány,
b)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou výši úhrad hrazené péče včetně regulačních omezení pro kalendářní pololetí.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 12 až 14.
3.
V § 40 odst. 2 větě první se slova „(§ 17 odst. 7)“ nahrazují slovy „(§ 17 odst. 13)“.
4.
Za § 55 se vkládá nový § 55a, který včetně nadpisu zní:
㤠55a
Vztah k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak.“.
5.
V § 61 se slova „, a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2000“ zrušují.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Hodnoty bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče, včetně regulačních omezení, stanovené podle dosavadních právních předpisů, se použijí pro 1. pololetí 2001; nedojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k dohodě o cenách podle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, zůstávají v platnosti ceny stanovené pro 1. pololetí 2001.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 460/2000 Sb. | Zákon č. 460/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 131/2000
* Čl. I - Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb.)
460
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000,
kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „při výkonu a správě soudnictví“ nahrazují slovy „při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“.
2.
V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(2)
Generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice a věznice, pokud rozhodují ve správním řízení, mají postavení správních úřadů. Vězeňská služba hospodaří s majetkem státu, který potřebuje k plnění svých úkolů1) a je účetní jednotkou.
1)
§ 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
3.
§ 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2) zní:
㤠2
Úkoly Vězeňské služby
(1)
Vězeňská služba
a)
spravuje a střeží vazební věznice a věznice, střeží věznice pro místní výkon trestu a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody,
b)
střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
c)
prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich nekonfliktní způsob života po propuštění,
d)
zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
e)
provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
f)
vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
g)
zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,
h)
vede evidenci osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,
i)
provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby.
(2)
Vězeňská služba plní další úkoly podle zvláštních právních předpisů.2)
2)
Například § 16 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, § 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.“.
4.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu.
(2)
Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.
(3)
Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu a při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.
(4)
Justiční stráž plní úkoly uvedené v § 2 odst. 1 písm. g).
(5)
Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba. Činnost správní služby zajišťují občanští zaměstnanci a příslušníci.
(6)
Příslušníci Vězeňské služby (dále jen „příslušníci“) zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže.
(7)
Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem ministra spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr“).“.
5.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
㤠3a
(1)
Základními články organizace Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice a věznice. Jednotlivé věznice a vazební věznice zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“).
(2)
Generální ředitelství Vězeňské služby řídí, organizuje a kontroluje činnost ostatních článků organizace Vězeňské služby.“.
6.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi.
(2)
Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci.“.
7.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že
a)
stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci rozpočtu kapitoly ministerstva,
b)
provádí kontrolu dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti jiného orgánu,
c)
na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost,
d)
usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na ministerstvu,
e)
na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje informačních technologií, systémů a počítačových sítí.“.
8.
V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.“.
9.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu, je označen identifikačním štítkem s číslem.“.
10.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
11.
§ 13 zní:
㤠13
(1)
Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva.
(2)
Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů a chovají se způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů.“.
12.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Na žádost nebo se souhlasem ministra používají orgány oprávněné podle zvláštního zákona a za podmínek tímto zákonem stanovených operativně pátrací prostředky a operativní techniku ve vazebních věznicích, věznicích nebo ve věznicích pro místní výkon trestu vůči osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.“.
13.
V § 17 odst. 1 se slova „v místech výkonu nebo správy soudnictví“ nahrazují slovy „ve věznici pro místní výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů, budovách státních zastupitelství nebo ministerstva“.
14.
V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „ze střeženého objektu“ vkládají slova „nebo při eskortě“.
15.
V § 18 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
16.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Při služebním zákroku nelze proti
a)
těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných prostředků, obušku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně,
b)
ženě použít služebního psa a střelné zbraně;
to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1 písm. c).“.
17.
§ 22 zní:
㤠22
(1)
Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje.
(2)
Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení.
(3)
Při plnění svých úkolů se justiční stráž řídí pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva.
(4)
Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména
a)
provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor,
b)
chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu před fyzickými útoky,
c)
vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti přeplňování jednací síně,
d)
poskytuje doprovod a chrání před fyzickými útoky zaměstnance soudu a další osoby přítomné při výkonu rozhodnutí a při jiných úkonech mimo budovu soudu.
(5)
Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž zejména
a)
zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech uvedených v odstavci 2,
b)
zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek,
c)
zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní zástupce.
(6)
Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout.
(7)
V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o součinnost.“.
18.
Za hlavu čtvrtou se vkládají nové hlavy pátá a šestá, které znějí:
„HLAVA PÁTÁ
VEDENÍ EVIDENCE OSOB VE VÝKONU VAZBY A TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
§ 23a
(1)
Evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky obsahuje
a)
údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě,
b)
údaje umožňující určení totožnosti každé uvězněné osoby,
c)
údaje o průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek.
(2)
Na zpracování osobních údajů v evidenci uvedené v odstavci 2 se užije zvláštní zákon6) s těmito výjimkami:
a)
ke zpracování osobních údajů v této evidenci není třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají,
b)
Vězeňská služba nemá povinnost informovat osobu, jíž se údaje týkají, o obsahu své evidence,
c)
k předání osobních údajů z této evidence do jiných států, pokud se tak děje v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů,
d)
osobní údaje se v evidenci uchovávají do doby, než osoba, jíž se tyto údaje týkají, dovrší nebo by dovršila 80 let, nejméně však 10 let od propuštění takové osoby z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.
(3)
Údaje z evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje
a)
orgánům činným v trestním řízení,
b)
soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti,
c)
správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou činnost,
d)
jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon.
(4)
V rozsahu potřebném pro plnění úkolů je Vězeňská služba oprávněna požadovat informace z evidence obyvatel, a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Příslušný správce evidence nebo zpracovatel je povinen takové žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.
(5)
Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby dále zpracovávat a poskytovat podle odstavců 3 a 4 jen s jejím souhlasem.
HLAVA ŠESTÁ
HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
§ 23b
(1)
Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené tímto zákonem.
(2)
Zisk dosažený hospodářskou činností je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možné nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpise.6a) Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky rozpočtu Vězeňské služby na zvláštním, k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Výdaje na hospodářskou činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z této činnosti. Na zahájení nové pracovní činnosti v rámci hospodářské činnosti bude za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6b) poskytnuta návratná finanční výpomoc z rozpočtu kapitoly ministerstva. Vězeňská služba je povinna návratnou finanční výpomoc vypořádat do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta.
(4)
Zisk dosažený hospodářskou činností se dále může použít na krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru v rámci hospodářské činnosti.
6)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
6a)
§ 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
6b)
Zákon č. 218/2000 Sb.“.
Dosavadní hlava pátá se označuje jako hlava sedmá.
19.
V § 24 odst. 2 se slova „být ke splnění tohoto úkolu povolána Policie“ nahrazují slovy „Vězeňská služba požádat o zásah Policii“.
20.
V § 25 odst. 2 se slova „pravomoci vojenských soudů a“ zrušují.
21.
V § 25 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2, § 8, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1 a § 14 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské služby. Jejich pracovní poměr se jinak řídí zákoníkem práce. Při výkonu oprávnění požívají stejné ochrany jako příslušníci.“.
22.
V § 27 se zrušuje odstavec 1 a zároveň se ruší označení odstavce 2.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 491/2000 Sb. | Zákon č. 491/2000 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2001
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 142/2000
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2001 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 636 197 400 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 685 177 300 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu, který čin
* § 2 - (1) Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 6) je i příspěvek na výkon státní správy.1)
* § 3 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2000, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpán
* § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. č. 1 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 6 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 7 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 8 k zákonu č. 491/2000 Sb. č. 9 k zákonu č. 491/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2001
491
ZÁKON
ze dne 5. prosince 2000
o státním rozpočtu České republiky na rok 2001
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2001 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 636 197 400 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 685 177 300 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu, který činí 48 979 900 000 Kč, bude vypořádán těmito financujícími položkami
a)
vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 40 000 000 000 Kč,
b)
změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 8 979 900 000 Kč.
(2)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2.
(3)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3.
(4)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5)
Výdaje státního rozpočtu na financování programů jsou uvedeny v příloze č. 5.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi a transfery v celkové výši 15 616 549 000 Kč uvedenými v příloze č. 6.
(7)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům krajů, a to dotacemi v celkové výši 903 040 000 Kč uvedenými v příloze č. 7. Jejich součástí je i příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“).
(8)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 4 230 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 22 430 000 Kč určena na krytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu.
(9)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie ve výši 10 000 000 Kč.
§ 2
(1)
Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí (§ 1 odst. 6) je i příspěvek na výkon státní správy.1)
(2)
Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obceobce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8.
§ 3
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2000, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly těmito obcemiobcemi použity v roce 2001 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 2000.
(2)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby finanční prostředky účelové rezervy na národní podíl financování předstrukturálních nástrojů politiky Evropské unie rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa ve státním rozpočtu České republiky na rok 2000, které nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly převedeny na účty Národního fondu podle zvláštního právního předpisu.2)
(3)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu roku 2000 rozpočtované na financování programu reprodukce investičního majetku v kapitole Všeobecná pokladní správa evidenční číslo 398 090 a rozpočtovým opatřením přesunuté do kapitoly Ministerstva vnitra na financování výstavby sídel krajských úřadů, které nebyly vyčerpány do 31. prosince 2000, byly použity v roce 2001 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 2000.
(4)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Financování opatření k odstranění následků povodní“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“, „Financování řešení důsledků kosovské krize“ a „Výdaje na reformu veřejné správy“ rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv o prostředky, které nebyly v roce 2000 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto překročení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a financující položka „Změna stavů na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b).
§ 4
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 491/2000 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel | v tis. Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem | 636 197 400
Výdaje státního rozpočtu celkem | 685 177 300
| z toho:| finanční vztahy k rozpočtům|
| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech| 15 616 549
| \\- krajů| 903 040
Schodek | 48 979 900
Financování: |
Vydání státních dluhopisů podle zvláštního předpisu | 40 000 000
Změna stavů na účtech státních finančních aktiv | 8 979 900
Příloha č. 2
k zákonu č. 491/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v tisících Kč
---
Číslo
kapitoly| Kapitola| daňové
příjmy| z toho:| nedaňové
příjmy,
kapitálové
příjmy
a přijaté dotace
pojistné na
důchodové
pojištění
301| Kancelář prezidenta republiky| | | 30 670
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| | | 14 000
303| Senát Parlamentu| | | 8 275
304| Úřad vlády České republiky| | | 8 600
305| Bezpečnostní informační služba| | | 77 000
306| Ministerstvo zahraničních věcí| | | 747 940
307| Ministerstvo obrany| 2 241 304 *)| 1 713 938| 694 168
308| Národní bezpečnostní úřad| | | 0
309| Kancelář Veřejného ochránce práv| | | 0
312| Ministerstvo financí| 602 865 *)| 461 014| 158 550
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 226 476 770 *)| 173 807 407| 248 592
314| Ministerstvo vnitra| 4 512 862 *)| 3 451 012| 293 500
315| Ministerstvo životního prostředí| | | 47 475
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| | | 32 100
321| Grantová agentura České republiky| | | 1 020
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| | | 274 700
327| Ministerstvo dopravy a spojů| | | 92 266
328| Český telekomunikační úřad| | | 20 390 000
329| Ministerstvo zemědělství| | | 129 000
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| | | 305 000
334| Ministerstvo kultury| | | 149 959
335| Ministerstvo zdravotnictví| | | 119 690
336| Ministerstvo spravedlnosti| 584 299 *)| 446 817| 372 395
341| Úřad pro veřejné informační systémy| | | 2 200
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| | | 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| | | 24 000
345| Český statistický úřad| | | 12 700
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| | | 164 030
347| Komise pro cenné papírycenné papíry| | | 0
348| Český báňský úřad| | | 4 000
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| | | 0
358| Ústavní soudÚstavní soud| | | 35
361| Akademie věd České republiky| | | 39 000
372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| | | 63
374| Správa státních hmotných rezerv| | | 850 000
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| | | 1 000
380| Okresní úřady| | | 1 082 078
381| Nejvyšší kontrolní úřad| | | 2 500
396| Státní dluh| | | 0
397| Operace státních finančních aktiv| 700 000| | 4 779 400
398| Všeobecná pokladní správa| 359 400 000| | 10 523 394
| CELKEM| 594 518 100| 179 880 188| 41 679 300
|
| PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)| 636 197 400
---|---|---
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů
Příloha č. 3
k zákonu č. 491/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v tisících Kč
---
Číslo
kapitoly| Kapitola| Výdaje
celkem
301| Kancelář prezidenta republiky| 312 737
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 896 495
303| Senát Parlamentu| 483 300
304| Úřad vlády České republiky| 361 224
305| Bezpečnostní informační služba| 873 591
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 4 596 057
307| Ministerstvo obrany| 45 078 319
308| Národní bezpečnostní úřad| 544 274
309| Kancelář Veřejného ochránce práv| 152 554
312| Ministerstvo financí| 12 022 341
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 238 538 952
314| Ministerstvo vnitra| 35 705 007
315| Ministerstvo životního prostředí| 3 142 099
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 6 438 298
321| Grantová agentura České republiky| 1 072 735
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 9 531 497
327| Ministerstvo dopravy a spojů| 3 595 847
328| Český telekomunikační úřad| 246 578
329| Ministerstvo zemědělství| 13 920 360
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 80 458 372
334| Ministerstvo kultury| 5 157 053
335| Ministerstvo zdravotnictví| 4 883 331
336| Ministerstvo spravedlnosti| 13 548 061
341| Úřad pro veřejné informační systémy| 65 565
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 76 446
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 130 887
345| Český statistický úřad| 2 308 394
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 2 015 315
347| Komise pro cenné papírycenné papíry| 100 310
348| Český báňský úřad| 116 674
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 57 422
358| Ústavní soudÚstavní soud| 70 220
361| Akademie věd České republiky| 3 047 532
372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| 30 480
374| Správa státních hmotných rezerv| 1 970 396
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 272 886
380| Okresní úřady| 34 272 599
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 336 796
396| Státní dluh| 21 329 000
397| Operace státních finančních aktiv| 33 259 300
398| Všeobecná pokladní správa| 104 157 996
| CELKEM| 685 177 300
Příloha č. 4
k zákonu č. 491/2000 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele| |
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 30 670
Výdaje celkem| 312 737
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 34 610
z toho: platy zaměstnanců| 31 893
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 11 442
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 638
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 131 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 34 610
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 893
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 655
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 235 348
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 18 000
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 230
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 14 000
Výdaje celkem| 896 495
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 239 458
z toho: platy zaměstnanců| 105 568
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 83 811
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 112
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 110 178
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy poslanců| 130 000
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 68 030
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 57 140
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 275
Výdaje celkem| 483 300
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 127 490
z toho: platy zaměstnanců| 67 550
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 44 622
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 364
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 125 300
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy senátorů| 57 330
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 25 923
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 3 000
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 600
Výdaje celkem| 361 224
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 145 601
z toho: platy zaměstnanců| 126 284
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 49 698
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 526
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 118 536
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 8 269
v tom:| institucionální prostředky| 6 019
| účelové prostředky| 2 250
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 145 601
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 126 284
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 92 090
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoIy 305 Bezpečnostní informační služba
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 77 000
Výdaje celkem| 873 591
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 169 370
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 5 100
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 5 100
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 2 900
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 747 940
Výdaje celkem| 4 596 057
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 415 914
z toho: platy zaměstnanců| 412 774
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 145 570
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 255
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 096 651
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 18 000
v tom:| institucionální prostředky| 7 000
| účelové prostředky| 11 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 415 914
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 412 774
Výdaje zastupitelských úřadů| 3 744 898
Náhrady zvýšených životních výdajů zaměstnanců v zahraničí| 1 527 708
Koncepce vízové politiky a modernizace vízového procesu| 321 190
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Vrcholné státní návštěvy| 0
Zahraniční vysílání rozhlasu| 0
Neinvestiční transfery do zahraničí| 0
Visegrádský fond| 0
Humanitární pomoc| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 5 000
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1 000
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 66 500
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 694 168
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 2 241 304
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 1 713 938
Výdaje celkem| 45 078 319
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 478 519
z toho: platy zaměstnanců| 9 629 075
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 389 493
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 192 583
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 12 055 007
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 498 205
v tom:| institucionální prostředky| 107 400
| účelové prostředky| 390 805
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 2 007 381
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 1 832 064
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 2 846
Program sociální prevence a prevence kriminality| 20 080
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 7 500
Důchody| 2 774 440
Ostatní sociální dávky| 1418 250
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Výdaje na civilní ochranu| 463 438
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 463 436
| Dotace podnikatelským subjektům| 101 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 544 274
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 63 736
z toho: platy zaměstnanců| 62 818
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 21 987
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 256
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 366 780
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 20 005
v tom:| institucionální prostředky| 10 000
| účelové prostředky| 10 005
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě**)| 63 736
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě**)| 62 818
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 0
| Výdaje na mezinárodní konference| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 152 554
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 23 497
z toho: platy zaměstnanců| 16 444
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 8 224
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 329
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 95 160
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy funkcionářů| 2 253
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 349/1999 Sb.)| 2 332
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 95 160
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 158 550
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 602 865
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 461 014
Výdaje celkem| 12 022 341
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 247 557
z toho: platy zaměstnanců| 5 227 057
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 1 836 641
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 104 544
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 2 600 306
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě**)| 5 247 557
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě**)| 5 227 057
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 36 665
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Ostatní sociální dávky| 21 524
Ostatní věcné výdaje celkem:***)| 2 764 953
v tom:| Ministerstvo financí| 651 612
| Uzemní finanční orgány| 1 248 986
| Generální ředitelství cel| 864 355
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 361 770
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 1 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
***)
běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 248 592
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 226 476 770
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 173 807 407
Výdaje celkem| 238 538 952
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 377 359
z toho: platy zaměstnanců| 2 371 143
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 832 075
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 47 426
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 2 227 952
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 51 850
v tom:| institucionální prostředky| 36 050
| účelové prostředky| 15 800
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 2 222 727
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 2 217 490
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 28 315
Program sociální prevence a prevence kriminality| 87 500
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 4 362 773
Důchody| 188 322 000
Ostatní sociální dávky| 30 192 000
Pasivní politika zaměstnanosti| 5 900 000
Aktivní politika zaměstnanosti| 4 273 000
Výplaty mezd za insolventní zaměstnavatele podle zákona č. 118/2000 Sb.| 500 000
Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem| 371 225
Zabezpečení systému státní sociální podpory - běžné výdaje| 225 150
Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek| 570 958
Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby| 1 000 960
Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic| 101 500
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 400
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 293 500
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 4 512 862
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 3 451 012
Výdaje celkem| 35 705 007
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 16 340 363
z toho: platy zaměstnanců| 15 967 838
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 5 588 743
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 319 357
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 2 403 527
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 100
v tom:| institucionální prostředky| 9 634
| účelové prostředky| 9 466
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě**)| 15 936 022
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě**)| 15 577 918
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 3 900
Důchody| 2 053 000
Ostatní sociální dávky| 1 406 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 260 930
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 30 100
Výdaje na mezinárodní konference| 80
| Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1800
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 47 475
Výdaje celkem| 3 142 099
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 332 796
z toho: platy zaměstnanců| 329 419
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 116 581
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 588
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 892 095
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 412 556
v tom:| institucionální prostředky| 201 707
| účelové prostředky| 210 849
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 228 140
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 225 882
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program péče o krajinu| 238 105
Sanace lokalit po Sovětské armáděarmádě| 75 046
Dotace občanským sdružením| 19 350
Příspěvky zoologickým zahradám| 55 000
Příspěvky na činnost národních parků KRNAP, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko| 280 452
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 34 700
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 134 932
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 780
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 32 100
Výdaje celkem| 6 438 298
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 102 941
z toho: platy zaměstnanců| 99 906
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 36 030
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 037
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 5 460 789
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 90 436
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 88 481
Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 600 000
Půjčky obcímobcím na opravy a modernizaci bytového fondu| 200 000
Příspěvek na činnost České centrály cestovního ruchu| 128 052
Výdaje na územní plánování| 45 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 2 310 300
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1 600
| Regionální programy podnikání (ČMZRB)| 300 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 020
Výdaje celkem| 1 072 735
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 11 476
z toho: platy zaměstnanců| 6 414
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 3 342
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 128
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 142 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 072 735
v tom:| institucionální prostředky| 21 235
| účelové prostředky| 1 051 500
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 274 700
Výdaje celkem| 9 531 497
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 382 025
z toho: platy zaměstnanců| 376 759
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 133 709
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 536
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 209 699
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 200 000
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 1 200 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 378 086
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 373 323
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 14 929
Útlum hornictví včetně sanace těžby uranu| 4 300 000
v tom:| uhelné a rudné| 2 800 000
| z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady| 1 650 000
| uranové včetně sanace těžby uranu| 1 500 000
| z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady| 490 000
Programy zateplování a úspor energie| 102 200
Dotace na nakládání s radioaktivními odpady dle atomového zákona| 15 000
Správa skládek pro s. p. Diamo| 22 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 6 989 806
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 797
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 92 266
Výdaje celkem| 3 595 847
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 196 218
z toho: platy zaměstnanců| 193 317
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 68 676
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 867
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 523 300
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 94 084
v tom:| institucionální prostředky| 24 550
| účelové prostředky| 69 534
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 188 074
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 186 246
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Příspěvek na ztrátu dopravce z provozu osobní železniční dopravy| 500 000
Dotace pro kombinovanou dopravu| 91 000
Splátka jistiny úvěru ČD| 800 000
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 850
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 20 390 000
Výdaje celkem| 246 578
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 102 558
z toho: platy zaměstnanců| 101 291
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 35 895
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 025
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 20 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 102 558
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 101 291
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 2 200
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 129 000
Výdaje celkem| 13 920 360
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 126 011
z toho: platy zaměstnanců| 1 118 713
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 394 104
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 22 374
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 569 295
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 475 291
v tom:| institucionální prostředky| 244 056
| účelové prostředky| 231 235
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 979 943
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 973 878
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Podpora agrokomplexu celkem**)| 6 840 000
Podpora lesnímu hospodářství| 530 000
Podpora vodnímu hospodářství| 328 385
Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové a bezbílkovinné potraviny| 7 000
Prostředky na činnost učňovských zařízení| 1 466 850
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 300
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 682 302
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 700
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství
\\- posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády
\\- majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
\\- dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s.
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 305 000
Výdaje celkem| 80 458 372
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 11 568 197
z toho: platy zaměstnanců| 11 498 769
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 4 048 174
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 229 976
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 793 531
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem**)| 4 733 582
v tom:| institucionální prostředky | 3 408 159
| účelové prostředky| 1 325 423
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 240 549
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 238 469
Vybrané okruhy výdajů:|
| \\- program protidrogové politiky| 10 000
| \\- program sociální prevence a prevence kriminality| 10 000
| \\- rozvojová zahraniční pomoc| 0
| \\- výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 356 500
| \\- sportovní reprezentace| 811 131
| \\- mezinárodní konference, semináře a sympózia| 2 820
| \\- program podpory vzdělávání národnostních menšin| 15 000
| \\- Český institut sociální a ekonomické strategie při UK| 9 800
| \\- zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č. 240/2000 Sb.)| 10
Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje, vybraných okruhů výdajů
a běžných výdajů souvisejících s reprodukcí investičního majetku| 67 254 828
v tom:| neinvestiční transfery vysokým školám***)| 9 832 521
| běžné výdaje regionálního školství| 55 922 152
| ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly| 503 783
| podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy| 561 039
| | běžné výdaje státní správy| 435 333
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
vč. Výdajů na V. rámcový program (720 mil. Kč), které jsou rovněž zahrnuty v programech v rámci EU
***)
dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 149 959
Výdaje celkem| 5 157 053
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 200
z toho: platy zaměstnanců| 51 153
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 620
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 023
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 281 275
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 116 106
v tom:| institucionální prostředky| 31 104
| účelové prostředky| 85 002
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 200
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 51 153
Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem| 916 963
z toho:| výdaje na činnost registrovaných CNS| 739 943
| v tom:| platy duchovních| 470 323
| | pojistné duchovních| 165 123
| | platy administrativy| 33 334
| | pojistné administrativy| 11 667
| | prostředky na věcné náklady CNS| 37 000
| | prostředky na údržbu církevního majetku| 22 496
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 1 972
Vybrané okruhy výdajů:|
| Podpora českých divadel| 0
| Program záchrany architektonického dědictví| 464 800
| Havarijní - střešní program| 50 000
| Program restaurování movitých kulturních památek| 25 000
| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 7 525
| Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón| 300 000
| Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny| 25 000
| Program podpory záchranných archeologických výzkumů| 10 000
| Program podpory aktivit národnostních a etnických menšin| 7 000
| Veřejné informační služby knihoven| 0
| Program na podporu stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 5 000
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 58 300
| Kulturní aktivity| 186 233
| | Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č. 240/2000 Sb.)| 100
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 119 690
Výdaje celkem| 4 883 331
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 294 833
z toho: platy zaměstnanců| 286 464
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 103 605
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 897
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 522 769
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 712 558
v tom:| institucionální prostředky| 253 229
| účelové prostředky| 459 329
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 134 101
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 126 300
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 20 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 89 900
Ústavní péče celkem| 307 891
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem| 1 527 619
Zdravotnické programy celkem| 96 048
z toho: Národní program zdraví| 15 000
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 560 176
z toho: dotace občanským sdružením| 254 000
| Národní plán pomoci zdravotně postiženým| 28 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 372 395
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 584 299
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 446 817
Výdaje celkem| 13 548 061
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 6 402 993
z toho: platy zaměstnanců| 4 356 545
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 2 241 047
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 127 640
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 418 932
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 12 073
v tom:| institucionální prostředky| 12 073
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě**),| 6 341 820
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě**)| 4 296 968
Platy soudců| 1 883 151
Platy státních zástupců| 615 010
Program protidrogové politiky| 6 480
Program sociální prevence a prevence kriminality| 4 700
Důchody| 253 000
Ostatní sociální dávky| 313 000
z toho: odchodné| 48 000
Neinvestiční transfery do zahraničí| 20
Výdaje justice| 7 745 761
Výdaje vězeňství| 5 222 970
Odměny odsouzených| 128 782
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 939 858
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 650
| Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1 500
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství)
Ukazatele kapitoly 341 Úřad pro veřejné informační systémy
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 200
Výdaje celkem| 65 565
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 25 001
z toho: platy zaměstnanců| 23 582
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 8 750
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 472
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 10 840
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 25 001
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 23 582
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 76 446
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 23 112
z toho: platy zaměstnanců| 21 358
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 8 089
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 427
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 11 304
|
Specifické dílčí ukazatele|
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 24 000
Výdaje celkem| 130 887
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 57 552
z toho: platy zaměstnanců| 57 105
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 20 143
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 142
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 25 860
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 57 552
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 57 105
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 22 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 700
Výdaje celkem| 2 308 394
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 534 379
z toho: platy zaměstnanců| 572 908
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 224 308
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 11 459
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 271 600
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 1 530 683
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 570 693
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1 590 651
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 79 600
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 164 030
Výdaje celkem| 2 015 315
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 992 744
z toho: platy zaměstnanců| 992 030
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 347 460
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 19 841
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 330 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 20 805
v tom:| institucionální prostředky| 16 555
| účelové prostředky| 4 250
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 992 744
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 992 030
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 1 000
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 100 310
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 398
z toho: platy zaměstnanců| 33 403
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 13 789
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 668
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 500
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 398
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 33 403
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 22 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 000
Výdaje celkem| 116 674
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 347
z toho: platy zaměstnanců| 54 297
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 021
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 086
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 100
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 23 000
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 23 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 54 347
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 54 297
Výdaje na činnost ústředí ČBÚ| 50 476
Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů| 66 198
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 57 422
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 28 948
z toho: platy zaměstnanců| 28 545
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 10 131
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 571
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 25 969
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 28 948
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 28 545
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 21 769
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 35
Výdaje celkem| 70 220
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 216
z toho: platy zaměstnanců| 19 715
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 12 676
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 724
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 2 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 216
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 19 715
Platy soudců| 16 108
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 203
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 39 000
Výdaje celkem| 3 047 532
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 775
| z toho: platy zaměstnanců| 38 941
| Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 13 921
| Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 779
| Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 385 470
| |
| Specifické dílčí ukazatele|
| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 3 047 532
| v tom:| institucionální prostředky| 2 465 845
| | účelové prostředky| 581 687
| Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 700
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nezdaňované příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 63
Výdaje celkem| 30 480
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 002
z toho: platy zaměstnanců| 6 543
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 4 201
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 131
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 850 000
Výdaje celkem| 1 970 396
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 76 120
z toho: platy zaměstnanců| 75 700
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 26 642
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 514
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 348 005
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 76 120
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 75 700
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 951 156
| Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 1 419 429
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 000
Výdaje celkem| 272 886
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 72 053
z toho: platy zaměstnanců| 71 931
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 25 218
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 438
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 37 042
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 37 140
v tom:| institucionální prostředky| 16 500
| účelové prostředky| 20 640
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 393
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 53 298
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Radonový program| 9 000
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 23 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
celkem
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 082 078
Výdaje celkem| 34 272 599
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 4 338 147
z toho: platy zaměstnanců| 4 276 455
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 1 518 353
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 85 529
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 1 301 531
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 3 326 831
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 3 281 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 84 432
Dávky sociální péče| 1 400 000
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 2 185 420
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 1 829 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 12 006 222
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BE-Beroun
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 25 618
Výdaje celkem| 269 256
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 473
z toho: platy zaměstnanců| 54 773
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 416
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 095
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 15 744
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 33 774
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 33 201
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 682
Dávky sociální péče| 13 365
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 17 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 25 600
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 58 762
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 Bl-Brno venkov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 45 191
Výdaje celkem| 578 609
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 054
z toho: platy zaměstnanců| 56 842
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 20 319
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 137
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 40 848
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 58 054
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 56 842
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 600
Dávky sociální péče| 21 431
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 34 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 34 400
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 150 875
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BK-Blansko
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 762
Výdaje celkem| 387 903
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 277
z toho: platy zaměstnanců| 54 540
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 347
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 091
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 10 138
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 073
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 343
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z. č.240/2000 Sb.)| 1 156
Dávky sociální péče| 24 229
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 33 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 5 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů
z titulu výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 131 379
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BN-Benešov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 189
Výdaje celkem| 318 441
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 391
z toho: platy zaměstnanců| 40 998
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 487
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 820
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 17 800
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 391
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 40 998
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 568
Dávky sociální péče| 15 265
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 44 950
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 17 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 55 279
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BR-Bruntál
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 790
Výdaje celkem| 608 144
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 065
z toho: platy zaměstnanců| 51 392
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 223
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 028
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 15 498
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 065
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 51 392
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 029
Dávky sociální péče| 25 752
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 47 800
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 43 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 241 608
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BV-Břeclav
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3911
Výdaje celkem| 481 231
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 570
z toho: platy zaměstnanců| 51 443
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 400
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 029
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 637
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 422
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 316
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 900
Dávky sociální péče| 9 844
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 33 200
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 29 100
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 187 741
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady380
CB-České Budějovice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 271
Výdaje celkem| 562 527
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 72 320
z toho: platy zaměstnanců| 70 554
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 25 312
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 411
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 230
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 59 185
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 57 768
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 050
Dávky sociální péče| 35 650
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 52 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 24 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů
z titulu výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 145 047
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CH-Cheb
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 32 023
Výdaje celkem| 391 430
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 893
z toho: platy zaměstnanců | 75 692
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 26 563
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 514
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 440
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 846
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 760
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 530
Dávky sociální péče| 11 097
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 21 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 21 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 104 360
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CK-Český Krumlov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 10 873
Výdaje celkem| 236 805
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 367
z toho: platy zaměstnanců| 36 238
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 12 728
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 725
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 6 380
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 367
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 36 238
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 320
Dávky sociální péče| 7 947
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 31 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 10 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné
změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 67 519
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CL-Česká Lípa
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 13 853
Výdaje celkem| 401 928
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 205
z toho: platy zaměstnanců| 50 225
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 922
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 004
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 25 881
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 205
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 225
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 280
Dávky sociální péče| 12 422
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 27 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 26 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 111 943
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CR-Chrudim
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 1 600
Výdaje celkem | 460 929
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 45 588
z toho: platy zaměstnanců | 45 239
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 15 956
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 905
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 9 310
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 45 588
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 45 239
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 810
Dávky sociální péče | 26 877
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 26 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 35 800
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 170 698
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CV-Chomutov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 210
Výdaje celkem| 653 525
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 513
z toho: platy zaměstnanců| 54 739
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 430
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 095
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 16 963
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 47 755
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 149
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 150
Dávky sociální péče| 13 467
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 26 400
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 20 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 347 430
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 DC-Děčín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 760
Výdaje celkem| 600 989
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 180
z toho: platy zaměstnanců| 60 682
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 21 413
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 214
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 20 700
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 264
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 808
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 237
Dávky sociální péče | 16 940
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 20 630
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 38 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 268 336
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 DO-Domažlice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 10 054
Výdaje celkem | 219 894
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní pla by za provedenou práci | 51 200
z toho: platy zaměstnanců | 50 868
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 920
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 017
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 937
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 37 826
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 37 703
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 400
Dávky sociální péče | 12 929
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 21 060
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 21 200
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 43 982
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 FM-Frýdek-Místek
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 2 010
Výdaje celkem | 909 671
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 63 761
z toho: platy zaměstnanců | 62 866
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 22 316
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 257
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 23 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 63 761
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 62 866
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 1 112
Dávky sociální péče | 31 654
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 46 300
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 51 900
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 499 140
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HB-Havlíčkův Brod
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 7 110
Výdaje celkem | 339 347
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 46 946
z toho: platy zaměstnanců | 46 067
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 16 431
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 921
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 23 470
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 42 231
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 41 647
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 620
Dávky sociální péče | 16 476
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 25 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 26 200
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 93 251
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HK-Hradec Králové
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 9 603
Výdaje celkem | 581 329
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 55 924
z toho: platy zaměstnanců | 54 615
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 573
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 092
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 13 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 55 924
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 54 615
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 1 733
Dávky sociální péče | 32 684
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 21 400
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 24 400
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu výrazné změny
financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 187 753
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HO-Hodonín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 836
Výdaje celkem| 734 603
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 64 507
z toho: platy zaměstnanců | 63 800
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 22 577
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 276
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 16 550
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 021
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 340
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 457
Dávky sociální péče| 29 984
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 27 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 44 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 319 466
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JC-Jičín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 590
Výdaje celkem| 285 355
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 629
z toho: platy zaměstnanců | 42 833
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 15 270
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 857
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 12 960
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 793
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 37 997
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 910
Dávky sociální péče| 15 030
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 26 870
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 32 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 93 608
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JE-Jeseník
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 924
Výdaje celkem| 243 689
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 567
z toho: platy zaměstnanců| 51 065
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 048
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 021
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 6 400
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 31 312
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 061
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 100
Dávky sociální péče| 4 846
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 15 200
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 18 400
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 85 297
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JH-Jindřichův Hradec
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 40 630
Výdaje celkem| 421 378
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 94 643
z toho: platy zaměstnanců | 93 306
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 33 125
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 866
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 14 830
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 43 459
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 262
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 650
Dávky sociální péče| 20 284
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 39 050
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 21 500
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 86 780
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 Jl-Jihlava
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 641
Výdaje celkem| 396 034
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 894
z toho: platy zaměstnanců| 54 430
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 213
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 089
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 11 905
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 981
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 724
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 263
Dávky sociální péče| 19 656
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 26 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 24 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 144 225
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JN-Jablonec nad Nisou
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 495
Výdaje celkem | 375 766
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 65 403
z toho: platy zaměstnanců| 64 021
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 22 891
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 280
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 43 799
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 659
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 261
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 470
Dávky sociální péče| 30 083
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 19 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 21 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 89 609
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KD-Kladno
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 60 500
Výdaje celkem| 652 750
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 321
z toho: platy zaměstnanců| 108 206
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 38 612
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 164
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 21 950
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 306
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 700
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 985
Dávky sociální péče| 26 892
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 33 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 24 200
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 215 525
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KH-Kutná Hora
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 662
Výdaje celkem| 327 542
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 579
z toho: platy zaměstnanců| 41 091
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 553
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 822
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 10 104
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 067
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 37 579
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 650
Dávky sociální péče| 15 868
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 20 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 27 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 117 861
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 Kl-Karviná
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 23 552
Výdaje celkem| 1 215 049
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 74 833
z toho: platy zaměstnanců| 73 308
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 26 192
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 466
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 9 550
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 74 833
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 73 308
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 3 946
Dávky sociální péče| 49 633
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 26 085
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 9 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 652 466
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KM-Kroměříž
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 53 395
Výdaje celkem| 581 645
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 104 199
z toho: platy zaměstnanců| 102 753
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 36 470
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 055
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 27 010
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 053
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 577
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 800
Dávky sociální péče| 36 787
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 27 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 28 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 170 757
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KO-Kolín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 656
Výdaje celkem| 331 483
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 798
z toho: platy zaměstnanců| 49 219
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 429
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 984
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 805
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 776
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 247
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 783
Dávky sociální péče| 16 970
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 22 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 4 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 117 508
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KT-Klatovy
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 077
Výdaje celkem| 374 982
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 249
z toho: platy zaměstnanců| 41 824
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 787
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 836
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 18 100
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 249
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 824
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 417
Dávky sociální péče| 18 158
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 46 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 41 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 98 120
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KV-Karlovy Vary
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 47 238
Výdaje celkem | 505 334
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 102 783
z toho: platy zaměstnanců | 101 962
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 35 974
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 2 039
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 27 570
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 44 131
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 44 044
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 751
Dávky sociální péče | 14 000
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 28 600
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 23 200
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 164 500
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 Ll-Liberec
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 14 270
Výdaje celkem | 554 392
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 56 181
z toho: platy zaměstnanců| 55 232
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 663
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 105
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 495
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 56 181
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 55 232
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 3 500
Dávky sociální péče | 22 993
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 35 400
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 45 200
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 178 565
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 LN-Louny
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 2 592
Výdaje celkem | 441 711
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 39 958
z toho: platy zaměstnanců | 39 473
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 13 985
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 789
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 14 276
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 39 958
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 39 473
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 792
Dávky sociální péče | 10 568
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 39 200
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 36 300
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 210 444
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 LT-Litoměřice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 39 240
Výdaje celkem | 592 662
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 97 845
z toho: platy zaměstnanců| 97 013
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 34 246
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 940
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 19 369
z toho: platy zaměstnanců|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 47 907
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 47 371
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 880
Dávky sociální péče | 15 613
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 30 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 52 300
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 217 926
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 MB-Mladá Boleslav
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 11 803
Výdaje celkem | 376 310
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 53 579
z toho: platy zaměstnanců | 53 014
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 753
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 060
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 5 277
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 46 116
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 45 588
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 364
Dávky sociální péče | 19 963
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 24 700
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 26 700
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 78 6211
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ME-Mělník
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 4 556
Výdaje celkem | 375 007
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 42 589
z toho: platy zaměstnanců | 42 015
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 906
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 840
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 16 470
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 42 589
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 42 015
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 650
Dávky sociální péče | 11 811
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 26 550
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 32 400
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 114 501
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 MO-Most
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 6 800
Výdaje celkem | 694 601
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 56 365
z toho: platy zaměstnanců | 55 535
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 728
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 111
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 10 685
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 42 383
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 41 779
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 2 137
Dávky sociální péče | 9 872
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 24 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 23 900
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 362 126
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NA-Náchod
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 36 780
Výdaje celkem | 476 590
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 87 832
z toho: platy zaměstnanců| 86 147
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 30 741
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 723
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 304
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 47 446
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 46 508
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 705
Dávky sociální péče | 21 628
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 28 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 41 100
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 136 937
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NB-Nymburk
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 7 281
Výdaje celkem | 357 712
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 43 562
z toho: platy zaměstnanců| 43 422
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 15 247
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 868
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 360
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 40 113
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 39 994
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 487
Dávky sociální péče | 20 809
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 20 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 10 000
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 104 089
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NJ-Nový Jičín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 002
Výdaje celkem | 686 440
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 54 289
z toho: platy zaměstnanců| 52 945
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 19 001
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 059
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 26 876
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 54 289
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 52 945
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 1 985
Dávky sociální péče | 20 711
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 32 960
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 47 800
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 311 882
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 OC-Olomouc
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 78 317
Výdaje celkem | 930 131
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 156 513
z toho: platy zaměstnanců| 154 337
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 54 780
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 3 087
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 24 021
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 63 646
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 63 241
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 2 000
Dávky sociální péče | 32 390
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 52 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 39 600
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 349 334
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 OP-Opava
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 21 498
Výdaje celkem | 865 024
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 81 378
z toho: platy zaměstnanců| 80 431
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 28 482
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 609
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 21 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 59 687
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 58 740
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 7 407
Dávky sociální péče | 29 265
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 64 402
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 40 900
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 294 084
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PB-Příbram
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 7 635
Výdaje celkem | 411 419
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 45 915
z toho: platy zaměstnanců | 45 083
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 16 070
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 902
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 10 600
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 44 860
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 44 185
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 804
Dávky sociální péče | 20 055
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 31 730
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 7 800
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 119 309
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PE-Pelhřimov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 3 961
Výdaje celkem | 281 912
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 48 445
z toho: platy zaměstnanců| 47 720
Povinné pojistné placené zaměstnavatele*)| 16 956
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 954
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 9 654
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 41 285
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 40 560
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 469
Dávky sociální péče | 12 819
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 28 400
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 9 600
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 58 697
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 Pl-Písek
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 17 375
Výdaje celkem | 293 640
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 61 288
z toho: platy zaměstnanců| 60 500
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 21 451
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 210
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 8 966
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 38 511
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 38 190
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 605
Dávky sociální péče | 14 919
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 24 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 22 100
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 75 519
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PJ-Plzeň jih
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 1 490
Výdaje celkem | 240 224
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 40 625
z toho: platy zaměstnanců| 40 533
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 219
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 811
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 9 350
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 37 286
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 37 194
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 260
Dávky sociální péče | 13 052
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 27 300
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 8 200
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 49 637
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PR-Přerov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 1 680
Výdaje celkem | 618 455
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 48 055
z toho: platy zaměstnanců| 47 304
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 16 819
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 946
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 39 340
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 48 055
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 47 304
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 1 280
Dávky sociální péče | 15 445
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 33 550
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 32 400
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 257 638
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PS-Plzeň sever
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 4 161
Výdaje celkem | 286 938
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 42 199
z toho: platy zaměstnanců| 41 808
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 770
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 836
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 13 850
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 42 199
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 41 808
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy CR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 440
Dávky sociální péče | 9 099
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 22 240
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 19 700
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 68 159
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PT-Prachatice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 1 420
Výdaje celkem | 234 922
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 37 987
z toho: platy zaměstnanců| 37 385
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 13 295
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 748
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 22 500
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 34 650
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 34 074
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 440
Dávky sociální péče | 16 006
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 28 320
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 14 800
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 53 109
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PU-Pardubice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 20 069
Výdaje celkem | 560 334
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 49 914
z toho: platy zaměstnanců| 49 240
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 470
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 985
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 16 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 49 914
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 49 240
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 2 800
Dávky sociální péče | 25 856
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 15 300
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 27 600
Pozemkové úpravy | 0
Protiradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 163 324
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PV-Prostějov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem | 11 050
Výdaje celkem | 498 207
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci | 53 455
z toho: platy zaměstnanců| 52 287
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 709
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb | 1 046
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 11 570
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě | 44 181
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě | 43 013
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU | 0|
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.) | 2 050
Dávky sociální péče | 32 055
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě | 36 600
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě | 20 800
Pozemkové úpravy | 0
Protíradonová opatření | 0
Financování školství | 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů | 0
| Dotace a transfery obcímobcím | 181 982
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PY-Praha východ
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 20 536
Výdaje celkem| 322 970
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 66 908
z toho: platy zaměstnanců| 65 715
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 23 418
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 314
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 8 720
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 381
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 496
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 845
Dávky sociální péče| 12 460
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 35 700
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 6 200
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 54 272
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PZ-Praha západ
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 448
Výdaje celkem| 302 751
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 700
z toho: platy zaměstnanců| 38 084
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 13 545
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 762
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 59 250
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 700
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 084
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 610
Dávky sociální péče| 9 519
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 17 400
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 4 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 50 451
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RA-Rakovník
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 20 393
Výdaje celkem| 254 216
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 119
z toho: platy zaměstnanců| 52 301
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 592
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 046
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 6 470
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 34 312
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 33 864
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 000
Dávky sociální péče| 13 202
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 24 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 16 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 65 469
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RK-Rychnov nad Kněžnou
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 297
Výdaje celkem| 352 194
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 705
z toho: platy zaměstnanců| 39 916
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 247
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 798
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 18 636
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 705
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 916
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 890
Dávky sociální péče| 20 229
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 25 130
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 29 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 87 527
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RO-Rokycany
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 080
Výdaje celkem| 204 334
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 34 053
z toho: platy zaměstnanců| 33 968
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 11 919
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 679
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 6 359
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 29 833
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 29 768
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 255
Dávky sociální péče| 8 515
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 11 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 5 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 43 830
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SM-Semily
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 960
Výdaje celkem| 305 535
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 588
z toho: platy zaměstnanců| 40 688
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 556
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 814
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 23 810
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 406
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 37 506
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 700
Dávky sociální péče| 11 257
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 18 500
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 23 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 96 607
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SO-Sokolov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové přímý a přijaté dotace celkem| 1 664
Výdaje celkem| 379 608
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 437
z toho: platy zaměstnanců| 39 308
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 14 153
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 786
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 22 300
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 437
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 308
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 608
Dávky sociální péče| 9 206
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 16 800
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 20 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 137 974
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ST-Strakonice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 19 482
Výdaje celkem| 338 308
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 66 925
z toho: platy zaměstnanců | 66 283
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 23 424
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 326
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 26 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 37 876
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 37 579
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 682
Dávky sociální péče| 15 049
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 28 020
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 22 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 87 621
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SU-Šumperk
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 41 760
Výdaje celkem| 599 470
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 104 906
z toho: platy zaměstnanců | 102 978
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 36 717
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 060
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 16 075
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 720
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 436
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 2 200
Dávky sociální péče| 19 714
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 34 100
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 19 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 226 779
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SY-Svitavy
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 467
Výdaje celkem| 463 587
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 358
z toho: platy zaměstnanců| 57 414
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 20 425
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 148
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 17 495
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 216
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 653
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 709
Dávky sociální péče| 18 072
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 32 600
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 21 600
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 181 854
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TA-Tábor
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 25 752
Výdaje celkem| 417 622
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 69 732
z toho: platy zaměstnanců| 68 857
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 24 406
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 377
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 14 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 159
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 766
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 030
Dávky sociální péče| 17 378
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 33 800
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 15 900
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 113 879
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TC-Tachov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 912
Výdaje celkem| 247 238
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 337
z toho: platy zaměstnanců| 34 952
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 12 368
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 699
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 4 830
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 337
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 34 952
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 200
Dávky sociální péče| 11 065
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 26 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 14 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 64 636
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TP-Teplice
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 230
Výdaje celkem| 579 596
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 539
z toho: platy zaměstnanců| 58 188
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 20 489
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 164
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 150
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 395
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 062
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 050
Dávky sociální péče| 14 925
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 41 932
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 13 600
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 280 476
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TR-Třebíč
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 50 019
Výdaje celkem| 559 680
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 465
z toho: platy zaměstnanců| 110 580
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 39 363
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 212
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 8 775
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 245
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 570
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 827
Dávky sociální péče| 16 019
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 35 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 30 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 179 594
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TU-Trutnov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 111
Výdaje celkem| 503 362
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 354
z toho: platy zaměstnanců| 60 380
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 21 474
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 208
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 23 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 634
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 670
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 270
Dávky sociální péče| 35 752
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 25 900
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 27 200
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 137 669
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UH-Uherské Hradiště
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 143
Výdaje celkem| 604 755
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 467
z toho: platy zaměstnanců| 47 654
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 16 963
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 953
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 13 500
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 467
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 654
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 442
Dávky sociální péče| 24 511
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 41 700
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 22 100
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 173 807
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UL-Ústí nad Labem
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 32 426
Výdaje celkem| 486 446
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 63 652
z toho: platy zaměstnanců| 63 189
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 22 278
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 264
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 2 850
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 668
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 310
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 900
Dávky sociální péče| 18 829
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 15 300
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 39 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 269 940
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UO-Ústí nad Orlicí
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové pří my a přijaté dotace celkem| 1 315
Výdaje celkem| 508 464
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 051
z toho: platy zaměstnanců| 51 143
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 218
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 023
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 19 400
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 051
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 51 143
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 922
Dávky sociální péče| 17 515
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 24 820
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 35 300
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 238 580
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 VS-Vsetín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 893
Výdaje celkem| 584 964
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 840
z toho: platy zaměstnanců| 48 413
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 094
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 968
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 15 357
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 840
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 413
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 449
Dávky sociální péče| 27 920
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 33 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 32 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 230 355
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 VY-Vyškov
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 993
Výdaje celkem| 400 865
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 907
z toho: platy zaměstnanců| 48 324
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 117
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 966
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 33 800
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 725
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 158
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 000
Dávky sociální péče| 10 420
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 25 700
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 20 400
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 137 855
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZL-Zlín
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 900
Výdaje celkem| 702 974
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 114
z toho: platy zaměstnanců| 59 836
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 21 390
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 197
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 46 107
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 61 114
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 59 836
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 2 547
Dávky sociální péče| 27 962
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 36 000
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 23 700
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 234 880
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZN-Znojmo
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové pří my a přijaté dotace celkem| 9 441
Výdaje celkem| 482 177
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 867
z toho: platy zaměstnanců| 52 282
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 18 503
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 046
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 9 925
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 966
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 381
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 592
Dávky sociální péče| 11 549
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 46 821
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 24 800
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 159 890
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZR-Žďár nad Sázavou
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 852
Výdaje celkem| 447 284
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 017
z toho: platy zaměstnanců| 48 987
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 17 506
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 980
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 11 950
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 017
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 987
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona (z.č.240/2000 Sb.)| 1 290
Dávky sociální péče| 27 783
Výdaje na dopravní obslužnost v silniční dopravě| 40 300
Výdaje na dopravní obslužnost v železniční dopravě| 21 000
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony a dofinancování některých výdajů z titulu
výrazné změny financování okresních úřadů| 0
| Dotace a transfery obcímobcím| 145 569
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 500
Výdaje celkem| 336 796
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 157 341
z toho: platy zaměstnanců| 140 660
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 55 069
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 813
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 45 145
|
Specifické dílčí ukazatele|
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 80
Platy funkcionářů NKÚ| 14 696
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 510
| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 4 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 21 329 000
|
Financování|
Výnosy z emise státních dluhopisů| 21 200 000
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
|
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Úroky státního dluhu| 20 509 000
Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu| 200 000
| Realizované kurzové ztráty| 620 000
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody
od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet*)| 700 000
Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy| 4 779 400
Výdaje z účtů státních finančních aktiv celkem| 33 259 300
|
Financování|
Výnosy z emise státních dluhopisů| 18 800 000
Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech| 8 979 900
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
|
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Financování opatření k odstranění následků povodní| 396 800
Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku| 4 398 900
Financování řešení důsledků kosovské krize| 226 600
Výdaje na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění| 4 384 000
Překlenovací půjčka pro Českou inkasní, s.r.o.| 2 860 000
Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů| 110 000
Výdaje na činnost hasičských záchranných sborů| 300 000
Výdaje na posílení výkonu státní správy územních samosprávných celků
a okresních úřadů| 240 000
Výdaje na krytí dopadu dosud nespecifikovaných změn financování
okresních úřadů| 130 000
Výdaje na vyplacení narostlých úroků z emisí středně a dlouhodobých
státních dluhopisů| 1 384 500
Výdaje na reformu veřejné správy| 0
| Výdaje na úhradu ztráty Konsolidační bankybanky Praha, s.p.ú.| 18 800 000
*)
zahrnuto v daňových příjmech
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
v tisících Kč
---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 10 523 394
Daňové příjmy celkem| 359 400 000
Výdaje celkem| 104 157 996
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů podle přílohy č. 5| 7 482 186
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Vládní rozpočtová rezerva| 1 474 640
Rezerva na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků| 180 000
Vrcholné státní návštěvy| 60 000
Výdaje na protidrogovou politiku| 117 000
Stavební spoření| 8 900 000
Podpora exportu| 1 352 000
Majetková újma| 1 892 000
Ostatní podpora podnikům| 2 598 600
Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím| 668 350
Sociální výdaje; náhrady| 36 601 600
Transfery mezinárodním organizacím, zahraniční pomoc| 1 520 000
Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 7 zákona| 903 040
Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech
(pro magistrátní úřady) - viz příloha č. 6 zákona| 3 610 327
Další prostředky pro územní samosprávy| 436 560
Prostředky pro okresní úřady| 836 010
Transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně| 32 252 000
| Ostatní výdaje| 3 273 683
Příloha č. 5
k zákonu č. 491/2000 Sb.
Výdaje na financování programů
v tisících Kč
---
Evidenční
číslo| Název programu| Výdaje na
programy
celkem
301 010| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu| 95 000
301 020| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech| 31 000
301 030| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta| 5 000
301 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
301 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
301 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Kancelář prezidenta republiky celkem| 131 000
302 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu| 20 000
302 020| Pořízení bytů pro poslance| 90 178
302 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
302 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
302 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem| 110 178
303 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu| 125 300
303 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
303 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
303 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Senát Parlamentu celkem| 125 300
304 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády| 116 486
304 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
304 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
304 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
304 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 2 050
Úřad vlády celkem| 118 536
305 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby| 168 970
305 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
305 830| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
305 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 400
Bezpečnostní informační služba celkem| 169 370
306 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na území ČR| 175 673
306 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí| 854 478
306 030| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU| 66 500
306 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
306 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
306 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
305 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
Ministerstvo zahraničních věcí celkem| 1 096 651
307 010| Rozvoj mobilní komunikační infrastruktury| 68 680
307 020| Rozvoj operačně takt. systémů velení a řízení vzdušných a pozemních sil| 31 500
307 040| Rozvoj a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů| 18 000
307 060| Zabezpečení ochrany utajovaných skutečností| 626 553
307 070| Zabezpečení krizového řízení| 21 000
307 080| Rozvoj vojenské policie a prevence kriminality| 70 380
307 110| Rozvoj strategického zpravodajství| 46 500
307 120| Rozvoj sil speciálních operací| 30 600
307 130| Rozvoj taktického průzkumu| 15 655
307 140| Rozvoj vzdušného průzkumu| 2 000
307 150| Rozvoj pátracích senzorů| 3 745
307 190| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vojenského zpravodajství| 23 200
307 210| Rozvoj a modernizace mechanizovaného vojska| 247 240
307 220| Rozvoj a modernizace dělostřelectva| 183 520
307 230| Rozvoj a modernizace protiletadlového vojska| 5 000
307 240| Rozvoj a modernizace chemického vojska| 15 000
307 260| Rozvoj sil územní obrany a záchranného systému| 49 630
307 270| Rozvoj výcvikových zařízení pozemních sil| 28 980
307 280| Zkvalitnění výcviku a života pozemních sil| 187 418
307 290| Civilní ochrana, nevojenská část| 64 948
307 310| Rozvoj a modernizace taktického letectva| 8 389 700
307 320| Rozvoj a modernizace vrtulníkového letectva|
307 330| Rozvoj a modernizace specielního letectva|
307 340| Rozvoj a modernizace PLRV| 4 500
307 350| Rozvoj systémů navigace a komunikace letectva a rozvoj meteorologie| 6 670
307 370| Rozvoj logistiky vzdušných sil a PLRV| 27 900
307 380| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu| 129 350
307 390| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil a PLRV| 91 851
307 410| Výstavba a použití sil a prostředků AČR v mezinár. operacích|
307 420| Zřízení a provoz zahraničních pracovišť ČR| 40 350
307 430| Výcvikové aktivity se zahraniční účastí| 48 140
307 440| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armády| 10 800
307 450| Bezpečnostní investice NATO| 235 890
307 460| Ostatní zahraniční aktivity| 21 000
307 510| Rozvoj mobilních zdravotnických prostředků a pracovišť AČR| 4 160
307 520| Rozvoj mírových zdravotnických a veterinárních zařízení| 78 100
307 610| Modernizace a rozvoj dopravních systémů| 15 500
307 640| Rozvoj opravárenství a zkušebnictví|
307 650| Rozvoj kontejnerizace a manipulačních prostředků|
307 680| Zabezpečení vojsk PHM, proviantním, výstrojním a ost. materiálem| 11 260
307 710| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů| 11 000
307 720| Výstavba a obnova zařízení k ochraně životního prostředí| 13 000
307 730| Snižování zatížení životního prostředí při výcviku vojsk|
307 740| Zabezpečení centralizovaných správních funkcí| 217 700
307 750| Rozvoj školství a vzdělávání| 5 000
307 760| Náhrada objektů vydaných v restitucích| 166 947
307 770| Rozvoj bytového programu| 240 000
307 790| Rozvoj vojenské lázeňské a rekreační péče| 45 000
307 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)| 83 600
307 820| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů| 178 600
307 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
307 910| Národní program výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti| 64 900
307 920| Obranný výzkum a vývoj podpory výstavby sil AČR| 106 260
307 930| Rozvoj výzkumných pracovišť resortu obrany| 21 500
Ministerstvo obrany celkem| 12 055 007
308 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ| 356 080
308 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
308 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
308 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 10 700
Národní bezpečnostní úřad celkem| 366 780
309 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Kanceláře veřejného ochránce práv| 95 160
309 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
309 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
Kancelář Veřejného ochránce práv celkem| 95 160
312 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí| 33 165
312 020| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí| 329 600
312 040| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU na centrální úrovni řízení| 67 713
312 110| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů| 552 819
312 120| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů| 53 500
312 130| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)| 455 000
312 140| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU v územních finančních orgánech| 371 871
312 210| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel| 319 798
312 220| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel| 74 640
312 230| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)| 334 900
312 240| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU v orgánech správy cel| 7 300
312 710| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT ministerstva financí|
312 720| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT daňové správy|
312 730| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT správy cel|
312 820| Pořízení,obnova a provozování registrů a evidencí|
312 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
312 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
312 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy a WEB|
312 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
312 880| Systémová integrace informačních systémů resortu MF|
Ministerstvo financí celkem| 2 600 306
313 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí| 100 500
313 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení| 197 991
313 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti| 31 500
313 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče| 1 214 401
313 050| Realizace informačního systému státní sociální podpory| 231 000
313 060| Realizace informačního systému MPSV| 309 000
313 070| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení| 37 460
313 410| Podpora podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se ZPS| 103 000
313 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
313 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
313 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
313 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
313 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
313 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 3 100
Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem| 2 227 952
314 010| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV| 135 000
314 020| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech| 3 000
314 030| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb| 15 096
314 040| Reforma veřejné správy| 281 730
314 050| Převod správních činností| 10 000
314 060| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností| 60 000
314 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 979 200
314 110| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS| 86 010
314 130| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů| 9 600
314 140| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů| 8 300
314 210| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů| 334 429
314 220| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů| 137 084
314 310| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení| 10 000
314 320| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení| 1 000
314 610| Reprodukce investičního majetku v působnosti Ředitelství záchranného sboru| 76 476
314 620| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů| 225 202
314 710| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT ministerstva vnitra|
314 720| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - Policie ČR|
314 730| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - územních orgánů státní správy|
314 740| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - HELIOS|
314 750| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury ICT - HSIZS - PEGAS|
314 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
314 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
314 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy| 23 800
314 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
314 880| Pořízení, obnova a provozování inform. systémů územních orgánů státní správy|
314 910| Rozvoj a obnova materiálně-technické základny vědeckovýzkumné činnosti| 6 355
314 920| Materielně-technické zabezpečení vědecko-výzkumných úkolů| 1 245
Ministerstvo vnitra celkem| 2 403 527
315 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí| 87 860
315 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblastí a národních parků| 40 000
315 030| Prevence v územích ohrožených povodněmi, sesuvy a dalšími klimatickými vlivy|
315 050| Revitalizace říčních systémů| 253 249
315 060| Drobné vodohospodářské ekologické akce| 339 231
315 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 134 932
315 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
315 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
315 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
315 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
315 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
315 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 28 100
315 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 8 723
Ministerstvo životního prostředí celkem| 892 095
317 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj| 30 803
317 410| Podpora obnovy bytového fondu| 200 000
317 420| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí| 1 796 486
317 430| Podpora hypotéčního úvěrování| 600 000
317 530| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou| 523 200
317 620| Podpora regionálního rozvoje| 1 990 300
317 710| Obnova venkova| 320 000
317810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
317 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
317 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
317 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
317 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
Ministerstvo pro místní rozvoj celkem| 5 460 789
321 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 2 200
321 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 140 000
321 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
321 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
321 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Grantová agentura celkem| 142 200
322 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu| 169 089
322 020| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem| 100 500
322 040| Podpora opatření k úsporám energiíí| 62 200
322 050| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón| 520 000
322 060| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví| 182 800
322 080| Posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR|
322 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
322 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
322 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
322 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
322 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
322 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 175 110
Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem| 1 209 699
327 010| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu| 39 000
327 170| Výstavba a obnova místních komunikací| 33 800
327 350| Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících| 15 000
327 410| Podpora výstavby pražského metra| 912 500
327 430| Výstavba a technická obnova staveb MHD| 10 000
327 620| Podpora pořízení a obnovy vozidel městské hromadné dopravy| 150 000
327 630| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 363 000
327 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
327 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
327 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Ministerstvo dopravy a spojů celkem| 1 523 300
328 010| Repodukce majetku ve správě ČTÚ| 20 000
328 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
328 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
328 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Český telekomunikační úřad celkem| 20 000
329 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství| 209 454
329 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v zařízeních učňovského školství v působnosti MZe| 26 152
329 030| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod| 393 436
329 040| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod| 312 053
329 050| Podpora reprodukce investičního majetku lesního hospodářství a zemědělství| 500 000
329 060| Protipovodňová opatření| 28 200
329 180| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe| 94 440
329 190| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe| 5 560
329 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
329 830| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
329 840| Pořízení, obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
329 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
329 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
329 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu|
329 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu|
Ministerstvo zemědělství celkem| 1 569 295
333 010| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT| 209 200
333 020| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT| 236 400
333 110| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 581 000
333 120| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 447 000
333 210| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 1 573 194
333 220| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 631 800
333 310| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol| 1 444 764
333 320| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol| 1 260 000
333 410| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže| 10 720
333 510| Výstavba a obnova sportovních zařízení| 582 123
333 520| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace| 110 107
333 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
333 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
333 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
333 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
333 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
333 880| Podpora informační gramotnosti|
333 910| Podpora výzkumu a vývoje| 707 223
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem| 7 793 531
334 010| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK| 480 792
334 020| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 7 525
334 030| Záchrana architektonického dědictví| 464 800
334 050| Reprodukce majetku ve správě MK| 158 247
334 060| Zabezpečení přípravy ČR na vstup do EU| 58 300
334 070| Náhrada objektů vydaných v restitucích| 30 656
334 110| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví| 41 020
334 120| Rehabilitace památníků bojů za svobodu,nezávislost a demokracii| 24 930
334 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
334 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
334 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
334 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
334 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
334 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 15 005
Ministerstvo kultury celkem| 1 281 275
335 010| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ| 1 058 871
335 020| Vybavení nemocnic, poliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními| 196 900
335 040| Státní podpora humanitárních projektů| 23 000
335 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ| 33 840
335 120| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č.493/1993| 27 000
335 130| Státní podpora občanských sdružení| 40 000
335 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny| 4 000
335 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
335 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
335 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
335 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
335 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
335 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 139 158
Ministerstvo zdravotnictví celkem| 1 522 769
336 010| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu| 99 458
336 110| Výstavba soudů a státních zastupitelství|
336 120| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství| 764 996
336 210| Výstavba objektů vazebních věznic a věznic| 341 275
336 220| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic| 213 203
336 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
336 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
336 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
336 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
336 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
336 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu|
336 920| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu|
Ministerstvo spravedlnosti celkem| 1 418 932
341 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro veřejné informační systémy| 10 840
341 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
341 830| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů|
341 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Úřad pro veřejné informační systémy celkem| 10 840
343 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Úřadu pro ochranu osobních údajů| 11 304
343 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
343 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
343 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
343 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
343 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
Úřad pro ochranu osobních údajů celkem| 11 304
344 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví| 25 860
344 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
344 830| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů|
344 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Úřad průmyslového vlastnictví celkem| 25 860
345 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu| 271 600
345 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
345 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
345 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
345 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
345 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
Český statistický úřad celkem| 271 600
346 030| Pořízení a technická obnova investičního majetku v působnosti ČÚZK| 80 900
346 040| Informační systém katastru nemovitostí| 250 000
346 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
346 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
345 840| Pořízení,obnova a provozování IS podporujících činnosti vyplývající z kompetenčního zákona|
346 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
346 870| Harmonizace informačních systémů ČR s informačními systémy EU|
346 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu|
Český úřad zeměměřický a katastrální celkem| 330 900
347 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papíry| 24 500
347 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
347 820| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů|
347 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Komise pro cenné papíry celkem| 24 500
348 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ| 7 100
348 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
348 830| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
348 860| Pořízení, obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
348 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu|
Český báňský úřad celkem| 7 100
353 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS| 25 969
353 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
353 820| Pořízení,obnova a provozování resortních informačních systémů|
353 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem| 25 969
358 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního soudu| 2 000
358 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
358 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
358 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Ústavní soud celkem| 2 000
361 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
361 830| Pořízení, obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
361 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 293 470
361 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 92 000
Akademie věd celkem| 385 470
372 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas, a televizní vysílání| 1 200
372 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
372 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 1 200
374 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv| 85 055
374 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace| 262 950
374 030| Vytvoření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů|
374 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
374 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
Správa státních hmotných rezerv celkem| 348 005
375 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 37 042
375 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
375 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem| 37 042
380 010| Reprodukce majetku okresních úřadů| 1 301 531
380 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
380 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
380 860| Pořízení,obnova a provozování informačních systémů veřejné správy|
Okresní úřady celkem| 1 301 531
381 010| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu| 24 000
381 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ| 21 145
381 810| Výstavba,obnova a provozování infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT)|
381 830| Pořízení,obnova a provozování vnitřních informačních systémů|
Nejvyšší kontrolní úřad celkem| 45 145
397 010| Náhrady objektů vydaných v restituci| 3 794 400
397 020| Reforma veřejné správy|
Operace státních finančních aktiv celkem| 3 794 400
398 020| Technická opatření v pásmech ochrany vod| 20 488
398 060| Akční plán realizace státní informační politiky| 886 500
398 080| Výstavba a obnova infrastruktury finanovaná úvěry přijatými KOB(ČMZRB)| 772 378
398 090| Ostatní účelově určené výdaje na financování reprodukce majetku| 694 770
398 110| Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 2 809 833
398 210| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 2 184 417
398 320| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství| 40 000
398 810| Dotace poskytované obcím| 73 800
Všeobecná pokladní správa celkem| 7 482 186
Výdaje na financování programů celkem| 58 438 704
Příloha č. 6
k zákonu č. 491/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH
v mil. Kč
---
Okres| Neinvestiční účelové dotace na: | DOTACE
ze SR
celkem| Transfer
prostředků
na sociální
dávky vyplácené
obcemi
*)| Transfer
prostředků
z MŠMT
na odbory
školství
ústavy
sociální
péče
*)| domovy
důchodců
*)| dopravní
obslužnost| školství| vybraná
zdravotnická
zařízení
*)| výkon
státní
správy| jednotky
sborů
dobrovolných
hasičů
**)
siln. doprava
*)| žel. doprava
*)
Praha| 114,016| 154,786| 15,000| 87,500| 118,667| | 404,955| 0,100| 895,024| 564,777| 44,113
| | | | | | | | | | |
Benešov| | | | | 11,303| | 21,373| 0,700| 33,376| 21,903|
Beroun| | 3,672| | | 8,699| | 17,470| 0,500| 30,341| 28,421|
Kladno| | 8,585| | | 17,146| | 34,778| 0,500| 61,009| 154,516|
Kolín| | 10,188| | | 11,060| 1,260| 22,091| 0,400| 44,999| 72,509|
Kutná Hora| | 9,050| | | 8,644| | 17,072| 0,300| 35,066| 82,795|
Mělník| | 11,378| | | 11,552| | 21,956| 0,400| 45,286| 69,215|
Mladá Boleslav| | | | | 13,236| | 25,933| 0,400| 39,569| 39,052|
Nymburk| | | | | 9,456| 1,418| 18,956| 1,000| 30,830| 73,259|
Praha - východ| | | | | 10,694| | 21,605| 0,700| 32,999| 21,273|
Praha - západ| | 2,482| | | 8,799| | 18,282| 0,600| 30,163| 20,288|
Příbram| | | | | 13,691| | 24,859| 0,700| 39,250| 80,059|
Rakovník| | | | | 6,681| | 12,449| 0,300| 19,430| 46,039|
| | | | | | | | | | |
České Budějovice| | 10,860| | | 21,946| | 41,201| 0,600| 74,607| 70,440|
Český Krumlov| | | | | 8,025| | 13,638| 0,400| 22,063| 45,456|
Jindřichův Hradec| | | | | 11,600| | 21,639| 0,500| 33,739| 53,041|
Písek| | | | | 8,587| | 16,271| 0,400| 25,258| 50,261|
Prachatice| 5,292| | | | 6,564| | 11,855| 0,900| 24,611| 28,498|
Strakonice| 0,678| 17,894| | | 8,579| | 16,180| 0,500| 43,831| 43,790|
Tábor| | 7,757| | | 12,355| | 23,844| 0,500| 44,456| 69,423|
| | | | | | | | | | |
Domažlice| | | | | 7,388| | 13,490| 0,700| 21,578| 22,404|
Klatovy| | 15,670| | | 10,451| | 20,370| 0,600| 47,091| 51,029|
Plzeň-město| 10,172| 14,170| 1,300| 38,200| 17,223| 3,371| 57,162| 0,200| 141,798| 132,117| 7,400
Plzeň-jih| | | | | 7,819| | 15,639| 0,800| 24,258| 25,379|
Plzeň-sever| | | | | 8,794| | 16,890| 0,800| 26,484| 41,675|
Rokycany| | | | | 5,321| | 10,547| 0,600| 16,468| 27,362|
Tachov| | | | | 6,849| | 11,885| 0,600| 19,334| 45,302|
| | | | | | | | | | |
Cheb| | 4,654| | | 10,671| | 20,068| 0,300| 35,693| 68,667|
Karlovy Vary| | 1,034| | | 14,232| | 28,291| 1,200| 44,757| 119,743|
Sokolov| | | | | 13,055| | 21,938| 1,400| 36,393| 101,581|
| | | | | | | | | | |
Děčín| 4,962| 18,773| | | 15,954| | 30,914| 1,200| 71,803| 196,533|
Chomutov| 18,527| 33,047| | | 17,282| | 28,986| 1,600| 99,442| 247,988|
Litoměřice| | | | | 13,795| | 26,387| 0,500| 40,682| 177,244|
Louny| 3,116| 21,928| | | 10,563| | 19,896| 0,600| 56,103| 154,341|
Most| 0,882| 11,119| | | 14,678| | 27,542| 0,300| 54,521| 307,605|
Teplice| | 10,188| | | 14,551| | 30,022| 0,700| 55,461| 225,015|
Ústí nad Labem| 9,561| 32,064| | | 13,719| | 27,407| 0,300| 83,051| 186,889|
| | | | | | | | | | |
Česká Lípa| | 3,103| | | 14,273| | 24,452| 1,100| 42,928| 69,015|
Jablonec nad Nisou| | | | | 10,134| | 20,404| 0,500| 31,038| 58,571|
Liberec| | | | | 19,002| 2,520| 36,848| 0,600| 58,970| 119,595|
Semily| 3,274| 5,689| | | 9,824| | 17,441| 0,500| 36,728| 59,879|
| | | | | | | | | | |
Hradec Králové| | 1,500| | | 18,471| | 37,224| 1,400| 58,595| 129,158|
Jičín| | 23,272| | | 9,716| | 17,861| 0,500| 51,349| 42,259|
Náchod| | 4,603| | | 13,885| | 26,072| 1,000| 45,560| 91,377|
Rychnov n. Kněžnou| | 2,172| | | 9,732| | 18,236| 0,600| 30,740| 56,787|
Trutnov| | 1,862| | | 14,629| | 28,095| 0,500| 45,086| 92,583|
| | | | | | | | | | |
Chrudim| 0,339| | | | 13,533| | 24,369| 0,500| 38,741| 131,957|
Pardubice| | | | | 18,685| | 37,350| 0,500| 56,535| 106,789|
Svitavy| | 14,687| | | 13,320| | 23,650| 1,200| 52,857| 128,997|
Ústí nad Orlicí| 1,197| 27,771| | | 17,752| | 32,202| 0,700| 79,622| 158,958|
| | | | | | | | | | |
Pelhřimov| | 2,793| | | 9,037| | 17,045| 0,600| 29,475| 29,222|
Havlíčkův Brod| | 4,137| | | 11,856| | 22,092| 0,800| 38,885| 54,366|
Jihlava| 2,781| 11,481| | | 13,483| | 25,166| 0,400| 53,311| 90,914|
Třebíč| | | | | 15,913| | 27,182| 0,500| 43,595| 135,999|
Žďár nad Sázavou| 1,119| 3,930| | | 17,418| | 29,028| 0,900| 52,395| 93,174|
| | | | | | | | | | |
Blansko| | 8,585| | | 13,435| | 24,913| 0,500| 47,433| 83,946|
Brno-město| 3,294| 57,767| 3,400| 6,500| 40,459| 3,465| 130,874| 0,200| 245,959| 565,973| 13,377
Brno-venkov| | | | | 18,810| | 36,739| 0,700| 56,249| 94,626|
Břeclav| | 13,394| | | 15,959| | 28,871| 0,700| 58,924| 128,817|
Hodonín| | | | | 21,110| | 37,234| 0,600| 58,944| 260,522|
Vyškov| | | | | 11,104| | 20,040| 0,500| 31,644| 106,211|
Znojmo| | | | | 15,137| | 26,387| 0,400| 41,924| 117,966|
| | | | | | | | | | |
Prostějov| | 1,810| | | 13,095| | 25,448| 0,700| 41,053| 140,929|
Olomouc| | 2,172| | | 27,436| | 51,813| 0,400| 81,821| 267,513|
Přerov| 1,017| 11,119| | | 16,514| | 31,584| 0,500| 60,734| 196,904|
Šumperk| | | | | 16,224| | 29,362| 0,600| 46,186| 180,593|
Jeseník| | 1,862| | | 5,475| | 9,863| 0,300| 17,500| 67,797|
| | | | | | | | | | |
Zlín| | | | | 23,393| | 45,294| 0,400| 69,087| 165,793|
Kroměříž| | 10,136| | | 13,899| | 25,118| 0,300| 49,453| 121,304|
Uherské Hradiště| | | | | 18,282| | 33,608| 0,600| 52,490| 121,317|
Vsetín| 0,509| | | | 18,468| | 34,255| 1,500| 54,732| 175,623|
| | | | | | | | | | |
Bruntál| 2,520| 17,583| | | 13,983| | 24,423| 1,700| 60,209| 181,399|
Frýdek-Místek| 3,982| 39,408| | | 29,387| | 52,758| 0,700| 126,235| 372,905|
Karviná| 4,301| | | | 34,809| | 65,431| 0,300| 104,841| 547,625|
Nový Jičín| 0,509| 2,896| | | 20,792| | 37,299| 1,900| 63,396| 248,486|
Opava| | 2,689| | | 23,556| | 41,980| 0,700| 68,925| 225,159|
Ostrava-město| 21,578| 75,040| 3,800| 38,000| 37,676| 4,316| 109,615| 0,200| 290,225| 695,903| 13,661
Úhrn| 213,626| 750,760| 23,500| 170,200| 1 229,295| 16,350| 2 601,467| 50,000| 5 055,198| 10 482,800| 78,551
*)
Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2001
**)
§ 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
Příloha č. 7
k zákonu č. 491/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM KRAJŮ
v mil. Kč
---
| Neinvestiční účelové dotace na:
zastupitele*| krajské úřady**| celkem
Praha| | 21,378| 21,378
Středočeský| 17,326| 67,326| 84,652
Budějovický| 13,714| 58,583| 72,297
Plzeňský| 11,148| 50,485| 61,633
Karlovarský| 11,147| 41,088| 52,235
Ústecký| 13,714| 58,178| 71,892
Liberecký| 11,148| 45,134| 56,282
Královéhradecký| 11,147| 50,337| 61,484
Pardubický| 11,148| 45,217| 56,365
Jihlavský| 11,148| 45,993| 57,141
Brněnský| 17,326| 66,885| 84,211
Olomoucký| 13,714| 56,342| 70,056
Zlínský| 13,714| 55,525| 69,239
Ostravský| 17,326| 66,849| 84,175
Celkem| 173,720| 729,320| 903,040
*
Kritérium pro výši odměn a odvodů pojistného - obecně závazné předpisy (např. zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů; zákon č. 129/2000 Sb., o krajích; nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách poskytovaných za výkon funkce členům zastupitelstev).
*
Kritérium pro výši ostatních provozních výdajů - celková částka 57,8 mil. Kč na provoz rozdělená dle počtu zastupitelů krajů.
*
Kritérium pro výdaje na vybavení kanceláří - celková částka 16,7 mil. Kč rozdělená dle počtu zastupitelů krajů.
*
Kritérium pro počet členů zastupitelstva - podle tří velikostních skupin krajů:
65 členů - Ostravský, Brněnský a Středočeský kraj,
55 členů - Ústecký, Olomoucký, Budějovický a Zlínský kraj,
45 členů - Plzeňský, Královéhradecký, Jihlavský, Pardubický, Liberecký a Karlovarský kraj.
*
Kritérium pro počet uvolněných zástupců hejtmana - podle tří velikostních skupin krajů:
5 zástupců hejtmana v případě 65 zastupitelů,
3 zástupci hejtmana v případě 55 zastupitelů,
2 zástupci hejtmana v případě 45 zastupitelů.
**
Kritérium pro zaměstnance delimitované k 1.1.2001 - průměrné roční výdaje na 1 převáděného zaměstnance určené jednotlivými resorty.
**
Kritérium pro nově přijaté zaměstnance - průměrné roční výdaje na 1 zaměstnance ve výši 444 tis. Kč, určené MV ČR.
Příloha č. 8
k zákonu č. 491/2000 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku spojeného s výkonem státní správy
Příspěvek na výkon státní správy
Výše příspěvku na výkon státní správy pro každou obecobec v okrese se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území.
Sazby příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí:
Působnost| Sazba v Kč na 100 obyvatel1)
---|---
obceobce2)| 1 230,- Kč
obceobce s působností matričního úřadu2)| 3 120,- Kč
obceobce s působností stavebního úřadu2)| 7 210,- Kč
obceobce s pověřeným obecním úřadem2)| 11 550,- Kč
obceobce s působností okresního úřadu3)| 11 010,- Kč
Příloha č. 9
k zákonu č. 491/2000 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití
[podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na
a)
obnovu lesů poškozených imisemi,
b)
obnovu, zajištění a výchovu porostů,
c)
sdružování vlastníků lesů malých výměr,
d)
ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e)
zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
f)
hrazení bystřin,
g)
podporu ohrožených druhů zvěře,
h)
vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě,
i)
ostatní hospodaření v lesích,
j)
programy spolufinancované s fondy EU.
(2)
Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje
a)
Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2)
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3)
c)
Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce.
(3)
V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která
a)
má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo
b)
je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů.
(4)
Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů.
(5)
Žádost o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu
a)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. a), územnímu odboru Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek,
b)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvu obrany,
c)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. c), kraji5), do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních krajů, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku.
(6)
Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí.
(7)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků.
(8)
Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí v jakém byly zaregistrovány, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E a F, kde se postupuje podle stanovených kritérií a rozhoduje o příspěvku.
(9)
Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro jednotlivá písmena příspěvků příslušným ministerstvem podle odstavce 2.
(10)
O projednání žádostí se pořizuje zápis.
(11)
Žadatel je o výsledku projednání vyrozuměn podacím místem formou „Rozhodnutí“. Kopii „Rozhodnutí“ o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.6)
(12)
Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to:
a)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a J po přiznání příspěvku,
b)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací,
c)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku.
(13)
Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů.
(14)
Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel.
(15)
Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů.
(16)
Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek získán neoprávněně, provedení prací neodpovídá uváděnému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, oznámí ten kdo kontrolu provádí písemně tuto skutečnost finančnímu úřadu.
(17)
Žadatel je povinen neoprávněně přijatou část příspěvku neprodleně vrátit a zaplatit penále ode dne připsání finančních prostředků na účet ve výši 0,05 % denně v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 12 zjistí sám, a ve výši 0,1 % v ostatních případech. Současně je povinen tuto skutečnost oznámit podacímu místu a příslušnému finančnímu úřadu.
(18)
Neoprávněně přijatou část příspěvku včetně penále odvede žadatel na účet stanovený příslušným finančním úřadem.
(19)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.7)
(20)
Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno,
b)
rodné číslo, popř. IČO,
c)
úplná adresa bydliště, popř. sídlo,
d)
předmět příspěvku,
e)
výše poskytnutého příspěvku v roce 2001.
(21)
V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v „Rozhodnutí“, požádá podací místo o jejich změnu, kterou zdůvodní a doloží specifikací změn dokumentace dokladů.
(22)
U akcí, na něž byl příspěvek poskytnut podle písmen E a F, jejichž rozpočtová hodnota je vyšší než 1 mil. Kč, je žadatel povinen předložit dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce příslušnému podacímu místu, které vydalo „Rozhodnutí“, ve lhůtě 6 měsíců ode dne dokončení stavby. Dokumentace musí obsahovat:
a)
zprávu o splnění závazných ukazatelů a dodržení podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu na financování akce stanovených v „Rozhodnutí“,
b)
kolaudační rozhodnutí nebo rozhodnutí o uvedení stavby do zkušebního provozu, u akcí na něž bylo vydáno stavební povolení,
c)
zprávu z kontroly konané při jejím závěrečném vyhodnocení, provedené příslušným podacím místem, případně finančním úřadem,
d)
formuláře „Zásad pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, fondů Evropské unie, fondů NATO a úvěrů se státní zárukou“ (dále jen „ISPROFIN“) RA 80 až 828) o skutečnosti.
(23)
Příslušné podací místo přezkoumá dokumentaci uvedenou v odstavci 22 a v případě, že
a)
zprávy uvedené v odstavci 22 nebudou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu a byly dodrženy stanovené závazné ukazatele akce, závěrečné vyhodnocení ukončí zápisem,
b)
zprávy uvedené v odstavci 22 budou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu nebo nebudou dodrženy závazné ukazatele, stanoví termín a postup k zabezpečení nápravy zjištěných nedostatků a závěrečné vyhodnocení ukončí po odstranění zjištěných nedostatků, případně jejich příčin. V tomto případě lze ukončit závěrečné vyhodnocení pouze se souhlasem Ministerstva financí.
2.
Příspěvky
A.
Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi
Předmět příspěvku:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým),
e)
zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším,
f)
hnojení a vápnění lesních porostů.
Kritéria příspěvku:
-
pásmo9) ohrožení A,
-
pásmo ohrožení B.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba v
pásmu ohrožení
---|---|---|---|---
A| B
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny10)| Kč/ha| A| a| 1| 15 000| 15 000
\\- ostatní dřeviny| Kč/ha| A| a| 2| 10 000| 10 000
2.| Umělá obnova sadbou - první| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 1| 12| 12
| Kč/poloodrostek| A| b| 2| 30| 30
| Kč/odrostek| A| b| 3| 40| 40
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 4| 8| 8
3.| Umělá obnova sadbou - opakovaná| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 1| 9| 9
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 2| 7| 7
4.| Ochrana mladých lesních porostů| | | | | |
\\- ochrana kultur proti buřeni| Kč/ha| A| d| 1| 4 500| 4 000
\\- ochrana kultur proti zvěři| Kč/ha| A| d| 2| 3 500| 2 500
\\- ochrana kultur proti klikorohu| Kč/ha| A| d| 3| 1 000| 700
\\- ochrana kultur proti myšovitým| Kč/ha| A| d| 4| 2 500| 2 000
5.| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem
zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším| Kč/km| A| e| 1| 70 000| 70 000
6.| Hnojení a vápnem lesních porostů| | | | | |
\\- letecké| Kč/ha| A| f| 1| 6 000| 4 000
\\- pozemní| Kč/ha| A| f| 2| 2 000| 2 000
\\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě| Kč/ha| A| f| 3| 2 000| 2 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,11)
-
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,12)
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar13) a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
-
příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha,
-
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově14) s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu15) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
-
list o původu použitých semen,16) respektive sazenic,17) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29.6.2001,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001,
-
žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002.
B.
Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů
Předmět příspěvku:
-
obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
zajištění lesních porostů18) v zákonné lhůtě,19)
-
výchova lesních porostů:
e)
odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou dle předpisu plánu nebo osnovy,
f)
výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).
Kritéria příspěvku:
-
skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“,
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných20) (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení21) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích22) (lesy zvláštního určení),
-
zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, (lesy vojenské),
-
předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1.1.1999 (lesy restituční),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Zařazení souborů lesních typů do skupin:
Skupina| Soubory lesních typů
---|---
1.| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, 1X, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, 1J, 1I, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0P, 0N, 0M, 0K, 0C
2.| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 2O, 1T, 1O, 1G, 0O
3.| 8G, 7V, 7P, 7O, 7G, 7D, 7B, 6V, 6S, 6R, 6P, 6O, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A, 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5L, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A, 4W, 4V, 4S, 4R, 4P, 4O, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3L, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 2V, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B, 1V, 1U, 1L, ID, 0T, 0G
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět
příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Skupina souborů
lesních typů| Lesy
---|---|---|---|---|---
1.| 2.| ochranné| zvl. určení| vojenské| restituční| hospo-
dářské
1| 2| O| U| Z| R| H
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| a| 1| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| -| 12 000
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| a| 2| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| -| -
2.| Umělá obnova sadbou - první| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 1| 9| 9| 9| 9| 9| -| 9
Kč/poloodrostek| B| b| 2| 30| 30| 30| 30| 30| -| 30
Kč/odrostek| B| b| 3| 40| 40| 40| 40| 40| -| 40
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 4| 6| 5| 6| 4| 6| -| -
3.| Umělá obnova sadbou - opakovaná| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 1| -| -| -| -| -| 9| -
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 2| -| -| -| -| -| 7| -
4.| Zajištění lesních porostů| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| d| 1| 34 000| 26 500| 34 000| 14 000| 34 000| -| 10 500
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| d| 2| 20 000| 16 000| 20 000| 8 000| 20 000| -| -
5.| Odstraňování lesních porostů
v rámci rekonstrukce| Kč/ha| B| e| 1| -| -| 10 000| 10 000| 10 000| -| 10 000
6.| Výchova lesních porostů
do 40 let skutečného věku| | | | | | | | | | |
\\- prořezávky| Kč/ha| B| f| 1| -| -| 4 000| 4 000| 4 000| -| 4 000
\\- předmýtní úmyslná těžba| Kč/ha| B| f| 2| -| -| 3 200| 3 200| 3 200| -| 3 200
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,
-
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
-
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek,
-
příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,23) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,24)
-
při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
-
list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29.6.2001,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001,
-
žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002.
C.
Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr
Předmět příspěvku:
a)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů,
b)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů,
c)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů.
Kritéria příspěvku:
-
velikost celkového sdruženého majetku k 1.1.2001,
-
velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2001 zaokrouhlená na celé hektary nahoru.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád| Velikost sdruženého
majetku v hektarech| Technické
jednotky| Indikace| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
---|---|---|---|---
do 5 ha| do 50 ha| do 150 ha| do 300 ha
A| B| C| D
1.| od 150 do 500| Kč/ha| C| a| 1| 300| 150| 100| -
2.| nad 500 a do 1000| Kč/ha| C| b| 1| 350| 200| 150| 50
3.| nad 1 000| Kč/ha| C| c| 1| 400| 250| 200| 100
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2001, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém majetku,
-
minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů,
-
sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v regionu, který je stanoven smlouvou o sdružení,
-
členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa,
-
sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
Žadatel:
-
člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn,
-
sdružení s právní subjektivitou.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o sdružení vlastníků lesa.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 30.3.2001.
D.
Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie
Předmět příspěvku:
a)
vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b)
vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c)
vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu,
d)
likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v lesním porostu.
Kritéria příspěvku:
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Lesy
---|---|---|---|---
ochranné| zvl. určení| hospodářské
O| U| H
1.| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]| Kč/m3| D| a| 1| 80| 80| 50
2.| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]| Kč/m3| D| b| 1| 30| 30| 20
3.| Vyklizování nebo přibližování strojem [viz písm. c)]| Kč/m3| D| c| 1| 30| 30| 20
4.| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]| Kč/ha| D| d| 1| 12 000| 12 000| 12 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2000 po 30.9.2000 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2001,
-
žádosti roku 2001 podané podle těchto pravidel po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002.
E.
Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa
Předmět příspěvku:
a)
výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích,
b)
opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,25)
c)
výstavba a opravy (včetně odbahnění) retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů při normální hladině, které jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa a souvisí s úpravou vodního režimu v lesích,
d)
výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich,
e)
práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí.
Kritéria příspěvku:
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků,
-
ostatní akce.
Výše příspěvku:
-
100 % přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným rozpočtem,
-
příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě,
-
hospodárné využití prostředků,
-
akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku,
-
lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy26) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech,
-
položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční,
-
formulář ISPROFIN,
-
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.2.2001
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
do 31.5.2001 - ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 2000 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2001 platnost požadavku pro rok 2001 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2001 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti (ISPROFIN, stavební povolení apod.), případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
-
práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2001, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 16.11.2001, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2002, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 16.11.2001 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2001,
b)
předloží do 31.1.2002 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
-
do 16.11.2001.
F.
Příspěvek na hrazení bystřin
Předmět příspěvku:
-
výstavba a opravy objektů hrazení bystřin.
Kritéria příspěvku:
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
ostatní akce.
Výše příspěvku:
-
100 % přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným rozpočtem,
-
příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků,
-
akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku.
Žadatel:
-
správce vodního toku,27) který - vykonává právo hospodaření ve státních lesích,
-
hospodaří v obecních lesích.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech,
-
položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční,
-
formulář ISPROFIN,
-
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.2.2001
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
do 31.5.2001 - ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 2000 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2001 platnost požadavku pro rok 2001 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2001 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti (ISPROFIN, stavební povolení apod.), případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
-
práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2001, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 16.11.2001, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2002, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 16.11.2001 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2001,
b)
předloží do 31.1.2002 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
-
do 16.11.2001.
G.
Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře
Předmět příspěvku:
a)
vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, pokud nákup nebo chov těchto jedinců nebyl předmětem příspěvku v minulém roce,
b)
oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena.
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře [viz písm. a)]| | | | |
\\- tetřev hlušec| Kč/kus| G| a| 1| 14 000
\\- tetřívek obecný| Kč/kus| G| a| 2| 11 000
\\- koroptev polní| Kč/kus| G| a| 3| 200
\\- drop velký| Kč/kus| G| a| 4| 20 000
2.| Oborní chov| | | | |
\\- kozy bezoárové| Kč/kus| G| b| 1| 1 500
\\- bílého jelena| Kč/kus| G| b| 2| 2 500
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31.3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem28) u příspěvku podle písm. b).
Podmínky přiznání příspěvku:
podle písm. a)
-
zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel),
-
všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu,
-
vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1.11.2001 za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis,
podle písm. b)
-
žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu29) na rok 2001 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti,
-
vedení evidence chovných jedinců.
Žadatel:
-
uživatel honitby.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
formulář ISPROFIN,
-
rozhodnutí o výjimce30) [u příspěvku podle písm. a)],
-
koncepce podpory ohroženého druhu [u příspěvků podle písm. a)],
-
zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písm. a)],
-
koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písm. b)].
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 29.6.2001.
Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písmene a):
-
do 16.11.2001.
H.
Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě
Předmět příspěvku:
-
zpracování plánu v digitální formě.
Kritéria příspěvku:
-
rozsah zpracování plánu v digitální formě.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| numerická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 1| 1| 150
2.| numerická a grafická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 2| 1| 350
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k LHP.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
platnost stávajícího plánu končí v roce 2000, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2000 alespoň jednoho z nich,
-
doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let.
-
předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat,
-
soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „IS LH“) v platném znění, v rozsahu povinných položek IS LH,
-
příspěvek nemůže být poskytnut na plán na který byl poskytnut příspěvek v roce 2000.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
Průvodní list k LHP podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
-
formulář ISPROFIN.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.9.2001.
I.
Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích
Předmět příspěvku:
a)
práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin,
b)
zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů),
c)
mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci).
Výše příspěvku:
-
100 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
-
kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek,
-
u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby,
-
u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby,
-
formulář ISPROFIN,
-
stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 31.5.2001,
-
na kalamity do 1.11.2001.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací za účelem poskytnutí příspěvku:
-
do 30.11.2001.
J.
Příspěvek na programy spolufinancované s fondy EU
Předmět příspěvku:
-
programy EU související s lesním hospodářstvím.
Výše příspěvku:
-
do 100 % přímých nákladů snížených o příspěvek z fondu EU.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků.
Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku:
-
předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se smlouvou do 3 měsíců po ukončení akce,
-
pokud žadatel poskytnutý příspěvek nevyčerpá, vrátí příslušnou část a případné penále se nevyměřuje.
Žadatel:
-
předkladatel programu.
Obsah žádosti:
-
žádost podle vzoru v části 3.,
-
formulář ISPROFIN,
-
smlouva s pověřenou agenturou,
-
schválený projekt.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 29.6.2001.
3.
Vzory žádostí
7.1MB
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
§ 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla).
1)
Sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají
2)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
3)
§ 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech a § 10 zákona č. 131/2000 Sb, o hl. městě Praze
1)
§ 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
2)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
4)
§ 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
5)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
6)
§ 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
7)
§ 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
8)
Finanční zpravodaj č. 3/2000, „Zásady pro financování programů z prostředků státního rozpočtu, fondů Evropské unie, fondů NATO a úvěrů se státní zárukou“.
9)
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
10)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
11)
Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
12)
Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
13)
Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
14)
§ 25 zákona č. 289/1995 Sb.
15)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
16)
Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
17)
Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
18)
§ 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
19)
§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
20)
§ 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
21)
§ 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
22)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně).
24)
§ 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb.; o zemědělství.
25)
Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky.
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Policka pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.
26)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. |
Zákon č. 492/2000 Sb. | Zákon č. 492/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 143/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani silniční
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.)
492
ZÁKON
ze dne 12. prosince 2000,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 větě druhé se slova „a zahraniční odborníci (odstavec 5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci, však“ zrušují.
2.
V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
3.
V § 3 odst. 3 se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“.
4.
V § 3 odst. 4 písm. a) se slovo „zákona“, nahrazuje slovy „právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby“.
5.
V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena“.
6.
V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní:
„c)
příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.1b)
1b)
§ 143a občanského zákoníku.“.
7.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „přijaté náhrady podle zvláštních“ nahrazují slovy „náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních“.
9.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní: „Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,“.
1d)
§ 141 a 142 občanského zákoníku.“.
10.
V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „důchodového pojištění43)“ nahrazují slovy „důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)", slova „vypláceného důchodu (penze)“ se nahrazují slovy „vyplácených důchodů (penzí)“ a číslo „120 000“ se nahrazuje číslem „144 000“.
11.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene ch) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“.
12.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“.
13.
V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „občanských sdružení48)“ vkládají slova „včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí“ a slovo „včetně“ se nahrazuje slovem „a“.
14.
V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 69) zní:
„t)
dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu69) na pořízení hmotného investičního majetku,20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)
69)
§ 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
15.
V § 4 odst. 1 písm. u) se slova „obstarání bytu“ nahrazují slovy „uspokojení bytové potřeby“, na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.“.
16.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“.
17.
§ 4 odst. 1 písm. w) zní:
„w)
příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,“.
18.
V § 4 odst. 1 písm. x) se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání“.
19.
V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.
Dosavadní písmena z), za), zb) a zc) se označují jako písmena y), z), za) a zb).
20.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zf), zg), zh) a zi), která včetně poznámek pod čarou č. 4c) a 4f) znějí:
„zf)
příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c)
zg)
kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,
zh)
příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f)
zi)
příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen „ovládací smlouva“), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.
4c)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
4f)
Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.“.
21.
V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 4g) zní:
„(2)
Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo
a)
k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b)
k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60)
c)
k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g)
4g)
§ 149 a násl. občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
22.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“.
23.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“.
24.
V § 5 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.“.
25.
V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.“.
26.
V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „jiné osoby“ nahrazují slovy „plátce“.
27.
V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.“.
28.
V § 6 odst. 3 věta druhá zní: „Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.“.
29.
V § 6 odstavec 4 zní:
„(4)
Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.“.
30.
V § 6 odst. 6 věta čtvrtá zní: „Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.“.
31.
V § 6 odst. 7 písm. a) se na konci textu před středníkem vkládají slova „, jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách“.
32.
V § 6 odst. 9 písm. d) se slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“.
6a)
Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.“.
33.
V § 6 odst. 9 písm. h) se slova „a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)]“ zrušují.
34.
V § 6 odst. 9 písm. i) se za slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění,“ vkládají slova „u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,“.
35.
V § 6 odst. 9 písm. s) se za slova „příslušníkům ozbrojených sil“ vkládají slova „a bezpečnostních sborů“.
36.
V § 6 odst. 9 písm. v) se slova „(ze zisku po zdanění)“ zrušují a za slova „na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje“ na konci textu písmene v) se doplňují slova „nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů“.
37.
V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x), y) a z), která včetně poznámky pod čarou č. 6g) znějí:
„x)
naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
y)
částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
z)
částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.
6g)
Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
38.
V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „České národní rady“ nahrazují slovy „a senátorů Parlamentu České republiky“ a slovo „orgánů“ slovem „úřadů“.
39.
V § 6 se na konci odstavce 13 doplňuje tato věta: „U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.“.
40.
V § 7 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 6f) zní:
„c)
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f) a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu.19a)
6f)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.“.
41.
V § 7 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 66) zní:
„d)
příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)
66)
§ 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
42.
V § 7 odst. 9 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d).“.
43.
V § 7 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.“.
44.
V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.“.
45.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9d) a 9e) zní:
㤠7a
Daň stanovená paušální částkou
(1)
Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,9d) může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen „předpokládané příjmy“) a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje“) a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 5.
(2)
Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9, a to sazbou daně podle § 16 odst. 1. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.
(3)
Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 4 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.
(4)
Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.
(5)
O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání.9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
(6)
Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období.
9d)
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
9e)
§ 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.
46.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,“.
47.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9f) znějí: „, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f)
9f)
Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.
48.
V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) po snížení podle odstavce 7,“.
49.
V § 8 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,“.
50.
V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „poplatek z prodlení,“ vkládají slova „úroky z práva na dorovnání,“ a slovo „veřejných“ se zrušuje.
51.
V § 8 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).“.
52.
V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení“ zrušují a slova „prodejní hodnotou“ se nahrazují slovy „emisním kursem“.
53.
V § 8 odstavec 4 zní:
„(4)
Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.“.
54.
V § 8 odst. 5 poslední věta zní: „Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.“.
55.
V § 8 odst. 6 větě první se slovo „Příjmy“ nahrazuje slovy „Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy“.
56.
V § 8 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7)
Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
(8)
Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.“.
57.
V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.“.
58.
V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.“.
59.
V § 10 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,“.
60.
V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo „omezeným,“ vkládají slova „komanditisty na“ a slova „podílu na základním jmění družstva včetně“ se nahrazují slovy „z převodu členských práv a povinností k družstvu a“.
61.
V § 10 odst. 1 písmeno ch) zní:
„ch)
ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,“.
62.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.“.
63.
V § 10 odst. 4 se za větu čtvrtou vkládá nová věta, která zní: „Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech.“.
64.
V § 10 odst. 5 větě první se slova „vyplývající z ceny věci (práva)“ zrušují a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo zděděním je výdajem cena pořízení pohledávky nabyté postoupením nebo hodnota pohledávky nabyté darem nebo děděním.“.
65.
V § 10 odst. 5 větě osmé se slova „podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a)“ nahrazují slovy „podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku“.
Poznámka pod čarou č. 12a) se zrušuje.
66.
V § 10 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním investičním nebo podílovém fondu.“.
67.
V § 10 odstavec 7 zní:
„(7)
Důchod podle občanského zákoníku11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.“.
68.
V § 10 odst. 8 větě třetí se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují.
69.
V § 11 se na konci doplňují tyto věty: „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví nebo na základě písemné smlouvy jen určitým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.“.
70.
V § 14 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta, která zní: „Příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,66) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.“.
71.
V § 14 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)“.
72.
V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
73.
V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „21 600 Kč“ nahrazuje částkou „23 520 Kč“ a slova „průkazu ZTP-P (zvláště těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovy „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „ZTP/P“)“.
74.
V § 15 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,“.
75.
V § 15 odst. 1 písm. d) se částka „6 540 Kč“ nahrazuje částkou „7 140 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod“ se vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)“.
76.
V § 15 odst. 1 písm. e) se částka „13 080 Kč“ nahrazuje částkou „14 280 Kč“ a za slova „pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod“ vkládají slova „z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43)“.
77.
V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „45 780 Kč“ nahrazuje částkou „50 040 Kč“ a slova „ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)“ se nahrazují slovem „ZTP/P“.
78.
V § 15 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.“.
79.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“.
80.
V § 15 odst. 4 písm. b) se za slova „jestliže nepobírá“ vkládá slovo „plný“.
81.
V § 15 odst. 4 písm. b) bodu 1 se za slova „budoucí povolání“ vkládají slova „podle zákona o státní sociální podpoře“.
82.
V § 15 odst. 10 větě první se slova „lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření4a) a úrokům z hypotečního úvěru,53) banky,54) sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou56) a bankou“ nahrazují slovy „se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky“.
83.
V § 15 odst. 10 písm. a) se slova „za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb“ zrušují.
84.
V § 15 odst. 10 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c)“.
85.
V § 15 odst. 10 písmeno d) zní:
„d)
splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,“.
86.
V § 15 odst. 10 písmeno g) zní:
„g)
úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu.“.
87.
V § 15 odst. 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).“.
88.
V § 15 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“.
89.
V § 15 odst. 11 větě první se slova „žijících v jedné domácnosti,“ a věta druhá zrušují.
90.
V § 15 odst. 12 ve větě druhé se slova „ve zdaňovacím období“ nahrazují slovy „na zdaňovací období“.
91.
V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“.
92.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
Základ daně| Daň| Ze základu přesahujícího
---|---|---
od Kč| do Kč| |
0 | 109 200 | 15 % |
109 200 | 218 400 | 16 380 Kč + 20 % | 109 200 Kč
218 400 | 331 200 | 38 220 Kč + 25 % | 218 400 Kč
331 200 | a více | 66 420 Kč + 32 % | 331 200 Kč.“.
93.
V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30b) zní:
„(1)
Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu30b) (dále jen „poplatníci“).
30b)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
94.
V § 17 odst. 3 se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“)“.
95.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70) zní:
㤠17a
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je
a)
kalendářní rok,
b)
hospodářský rok,20)
c)
období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo
d)
účetní období, pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok.20)
70)
Obchodní zákoník.“.
96.
V § 18 odst. 4 písmeno d) zní:
„d)
z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 17b) zní:
„17b)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.“.
97.
V § 18 odst. 7 se slova „rozpočtovými organizacemi“ nahrazují slovy „organizačními složkami státu30b)“ a slova „a okresními úřady“ se vypouštějí.
98.
V § 18 odstavec 8 včetně poznámek pod čarou č. 17d) a 17n) zní:
„(8)
Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,30b) vyšší územní samosprávné celky,17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17n)
17d)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
17n)
Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.“.
99.
V § 18 se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámek pod čarou č. 17e), 17f), 17g), 17h), 17ch), 17i), 17j), 17k), 17l) a 17m) zní:
„(13)
U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního právního předpisu17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí
a)
z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,17f)
b)
z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,17g)
c)
z penále od plátců pojistného,17h)
d)
z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,17ch)
e)
z náhrad škod,17i)
f)
od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,17j)
g)
z kauce,17k)
h)
z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,17l)
ch)
z účelové dotace ze státního rozpočtu.17m)
17e)
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
17f)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
17g)
§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.
§ 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
17h)
§ 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17ch)
§ 45 zákona č. 48/1997 Sb.
17i)
§ 55 zákona č. 48/1997 Sb.
17j)
§ 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb.
§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.
17k)
§ 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17l)
§ 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17m)
Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.“.
100.
V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,“.
101.
V § 19 odst. 1 písmeno ch) zní:
„ch)
příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,“.
102.
V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují tato slova: „nebo Českou republikou“.
103.
V § 19 odst. 1 písmeno o) zní:
„o)
příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,“.
104.
V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,“.
105.
V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t), u), v), w), x) a y), která včetně poznámek pod čarou č. 82), 85) a 86) znějí:
„t)
příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,
u)
příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82)
v)
příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)
w)
příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86)
x)
úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
y)
úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou.
82)
§ 18 a násl. zákoníku práce.
85)
§ 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
86)
§ 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).“.
106.
V § 20 odst. 3 ve větě třetí se slova „ve třech“ nahrazují slovy „v sedmi“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se text: „a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.“.
107.
V § 20 odstavec 7 zní:
„(7)
Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“.
108.
V § 20 odst. 8 ve větě „V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34.“ se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „5“ a třetí věta se zrušuje.
109.
§ 20b včetně nadpisu zní:
㤠20b
Samostatný základ daně
(1)
Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.
(2)
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.“.
110.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Sazba daně
(1)
Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
(2)
Sazba daně činí 15 %
a)
u investičního fondu a penzijního fondu.9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a
b)
u podílového fondu.16) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
(3)
Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
(4)
U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.
(5)
Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.“.
111.
V § 22 odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „nebo zhodnocované“ zrušují.
112.
V § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 71) zní:
„4.
úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zvláštního právního předpisu,71)
71)
§ 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“.
113.
V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:
„7.
příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem,71) majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky,“.
114.
V § 22 odst. 1 písm. g) bod 9 zní:
„9.
výživné a důchody.11)“.
115.
V § 22 odst. 2 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a f) bod 1“.
116.
V § 22 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19g) zní:
„(3)
Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity,19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b).
19g)
§ 829 a násl. občanského zákoníku.“.
117.
V § 23 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
118.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
a)
se zvyšuje o
1.
částky neoprávněně zkracující příjmy,
2.
částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
3.
výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,
4.
částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,
5.
částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,
6.
přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
b)
se snižuje o
1.
rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
2.
částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
c)
lze snížit o
1.
částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
2.
částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
3.
částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zúčtovány ve prospěch výnosů,
4.
částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.“.
119.
V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
120.
V § 23 odst. 4 písm. c) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“.
121.
V § 23 odst. 4 písmeno d) zní:
„d)
částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,“.
122.
V § 23 odst. 4 písm. e) se bod 1 zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2.
123.
V § 23 odst. 6 písm. b) se za slova „k ukončení nájmu“ vkládají slova „nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci“.
124.
V § 23 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a)“.
125.
V § 23 odst. 7 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují tato slova: „toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3.“.
126.
V § 23 odst. 7 se věta třetí zrušuje.
127.
V § 23 odst. 7 se slova „základním jmění“ nahrazují slovy „základním kapitálu“.
128.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
129.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „a opravných položek“ zrušují a slova „, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5“ se nahrazují slovy „s výjimkou přijatých záloh“.
130.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 se slova „bodech 1 až 4“ a slova „, o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5" zrušují.
131.
V § 23 odstavec 13 zní:
„(13)
U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.“.
132.
V § 23 se doplňují odstavce 14 až 16, které znějí:
„(14)
Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně.
(15)
Do základu daně se zahrnuje i opravná položka20) k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo
b)
rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem.20)
Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku20) nebo nehmotného majetku,20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo.
(16)
Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.“.
133.
V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.“.
134.
V § 24 odst. 2 písm. a) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
135.
V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“.
136.
V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
137.
V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci textu se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),“.
138.
V § 24 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 81) zní:
„d)
příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,
81)
Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“.
139.
V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „31. ledna roku“ nahrazují slovy „konce měsíce“ a ve větě třetí se slova „podle zvláštního právního předpisu19f)“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b)“.
140.
V § 24 odst. 2 písm. h) bod 3 zní:
„3.
nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).“.
141.
V § 24 odst. 2 písm. h) na konci se doplňuje tato věta:
„Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,“.
142.
V § 24 odst. 2 písm. ch) ve větě první se slova „a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h)“ zrušují; ve větě druhé se za slova „do základu daně,“ vkládají slova „případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b,“.
Poznámka pod čarou č. 26h) se zrušuje.
143.
Poznámka pod čarou č. 25a) se zrušuje.
144.
V § 24 odst. 2 písm. s) bodu 1 se na konci doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“.
145.
V § 24 odst. 2 písmeno t) zní:
„t)
vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,“.
146.
V § 24 odst. 2 písmeno v) zní:
„v)
účetní odpisy,20) a to pouze u
1.
hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,
2.
nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,“.
147.
V § 24 odst. 2 písm. z) se slova „a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4“ zrušují.
148.
V § 24 odst. 2 písmena zi) a zj) znějí:
„zi)
zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,
zj)
příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část.“.
149.
V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zo), která včetně poznámky pod čarou č. 80) znějí:
„zl)
výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
zm)
odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80)
zn)
úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,
zo)
pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
80)
§ 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
150.
V § 24 odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a“.
151.
V § 24 odstavec 5 zní:
„(5)
Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
a)
hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,
b)
pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c)
hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“.
152.
V § 24 odst. 6 za slovy „hmotného majetku“ se slovo „majetku“ zrušuje.
153.
V § 24 odst. 10 se slovo „Richterovy“ zrušuje.
154.
V § 25 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)“.
155.
V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“.
156.
V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „cena pořízení20)“ nahrazují slovy „pořizovací cenu20)“.
157.
V § 25 odst. 1 písm. d) se za slova „právnických osob“ doplňují slova „, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,“.
158.
V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení)“ nahrazují slovy „uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi)“.
159.
V § 25 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,“.
160.
V § 25 odst. 1 písm. o) se za slovo „zvláštního“ vkládá slovo „právního“ a na konci se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se tato věta: „Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20)“.
161.
V § 25 odst. 1 písm. t) věta druhá zní: „Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,“.
162.
V § 25 odst. 1 písm. w) se slova „či jmění“ nahrazují slovy „či kapitálu“, slova „vlastního jmění“ nahrazují slovy „vlastního kapitálu“ a slova „základním jmění“ se nahrazují slovy „základním kapitálu“.
163.
V § 25 odst. 1 písm. z) se za slova „§ 24“ doplňují slova „a § 10“.
164.
V § 25 odst. 1 písm. zd) se slova „a nehmotného“ zrušují.
165.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí:
„ze)
rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,
zf)
plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,
zg)
hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením.“.
166.
V nadpisu nad § 26 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
167.
V § 26 odst. 1 se slova „, a nehmotného majetku" zrušují.
168.
V § 26 odst. 2 písm. c) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 28e) zní:
„2.
drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,28e)
28e)
§ 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
169.
V § 26 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f)“.
170.
V § 26 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 4.
171.
V § 26 odst. 4 se slova „nebo odstavci 4“ zrušují.
172.
V § 26 odst. 5 a 6 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
173.
V § 26 odst. 6 se slova „písm. b) a c)“ nahrazují slovy „písm. b) až d)“ a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.“.
174.
V § 26 odstavec 7 zní:
„(7)
Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit
a)
z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
1.
k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,
2.
k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
3.
k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva,70) a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,
4.
k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),
b)
z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období,
c)
z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období,
d)
u poplatníků uvedených v § 17 za zdaňovací období podle § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než 12 měsíců.“.
175.
§ 27 zní:
㤠27
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je
a)
bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč,
b)
pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,
c)
hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
d)
umělecké dílo,30) které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,
e)
movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
f)
hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,26)
g)
inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,20)
h)
hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)“.
176.
V § 28 odstavec 1 zní:
„(1)
Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu30b) a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu30b) (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.“.
177.
V § 28 se odstavce 2 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.
178.
V § 28 odst. 2 se slova „, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba" nahrazují slovy „jinou osobou než vlastníkem“.
179.
V § 28 odst. 3 se slovo „uhrazené“ nahrazuje slovem „hrazené“.
180.
V § 28 odst. 5 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
181.
V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72) zní:
„(1)
Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
a)
pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
b)
vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
c)
hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
d)
reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,
e)
při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d),
f)
hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,72) o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.
72)
Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.“.
182.
V § 29 odstavec 2 zní:
„(2)
Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.“.
183.
V § 29 se na konci textu odstavce 3 slova „§ 30 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 30 odst. 8“ a doplňují se slova „nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování“.
184.
V § 29 odst. 5 se slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotném“ zrušují.
185.
V § 29 odst. 6 větě uvozovací se za slova „v roce ukončení pronájmu“ vkládají slova „nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem“.
186.
V § 29 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo darovací. Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.“.
187.
V § 30 odst. 1 až 3 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují.
188.
V § 30 odst. 1 větě první se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze č. 1“, za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno.“ a ve větě poslední se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
189.
V § 30 odst. 7 se věta první zrušuje.
190.
V § 30 odst. 7 se slova „U forem, modelů a šablon“ nahrazují slovy „U matric, zápustek, forem, modelů a šablon“.
191.
V § 30 odstavec 8 zní:
„(8)
U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.“.
192.
V § 30 odst. 12 písmeno b) zní:
„b)
obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, a nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy),“.
193.
V § 30 odst. 12 písm. c) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
194.
V § 30 odst. 12 písm. d) se slova „a nehmotného“ zrušují.
195.
V § 30 odst. 12 písm. e) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
196.
V § 30 odst. 12 písmeno f) zní:
„f)
poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),“.
197.
V § 30 odst. 12 písm. j) se slova „nebo nehmotný majetek“ zrušují.
198.
V § 30 odst. 12 písm. k) se slova „a nehmotný majetek“ zrušují.
199.
V § 30 odst. 12 věta poslední zní: „Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.“.
200.
V § 31 odst. 1 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a za slovo „tyto“ se vkládá slovo „maximální“.
201.
V § 31 odst. 2 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1.“.
202.
V § 31 odst. 3 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
203.
V § 32 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
204.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:
㤠33a
U nájemce, který má najat podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a násl. obchodního zákoníku a má písemný souhlas vlastníka (pronajímatele) k odpisování, platí pro uplatnění odpisu hmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazků převodem práva.“.
205.
V § 34 odst. 3 písm. a) se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
206.
V § 34 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 74), 75), 76) a 77) zní:
„f)
30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť74) a učebních oborech učilišť,75) které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy76) a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.77)
74)
§ 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
75)
§ 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
76)
§ 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
77)
§ 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.“.
207.
V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32a) zní:
„(4)
Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek
a)
evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,
b)
přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.
Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad.
32a)
§ 445 obchodního zákoníku.“.
208.
V § 34 odst. 5 na konci písm. a) se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 78) znějí: „nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu.78)
78)
Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
209.
V § 34 odst. 5 písm. b) se za slova „parabolických antén všech druhů“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 79) znějí: „s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu79)
79)
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.“.
210.
V § 34 odst. 5 písmeno e) zní:
„e)
technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,“.
211.
V § 34 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),
h)
hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,20) který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován v majetku poplatníka.“.
212.
V § 34 odst. 6 se slova „tří let následujících po roce, kdy“ nahrazují slovy „36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které“, za slova „[§ 24 odst. 2 písm. l)]“ se vkládají slova „při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele“ a dále se na konci doplňuje tato věta: „Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.“.
Poznámka pod čarou č. 29c) zní:
„29c)
§ 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.“.
213.
V § 34 se odstavec 11 zrušuje.
Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12.
214.
V § 35 odstavec 1 zní:
„(1)
Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o
a)
částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
b)
částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
c)
polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.“.
215.
V § 35 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která včetně poznámek pod čarou č. 83) a 84) zní: „U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období.
83)
§ 84 a 85 zákoníku práce.
84)
§ 86 zákoníku práce.“.
216.
§ 36 včetně nadpisu zní:
㤠36
Zvláštní sazba daně
(1)
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí
a)
25 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),
2.
z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),
b)
15 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
2.
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
3.
z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,
4.
ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
5.
z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
c)
1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.
(2)
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí
a)
15 %, a to
1.
z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,
2.
z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
3.
z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
4.
z podílu na zisku tichého společníka,
5.
z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
6.
z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
7.
z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny34b) u banky,
8.
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
9.
z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
10.
ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
11.
z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
b)
20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to
1.
z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),
2.
z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
c)
15 %, a to
1.
z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2.
z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),
3.
z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
4.
z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,
d)
25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,
e)
10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).
(3)
Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(4)
U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů
a)
podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,
b)
z úroků z hypotečních zástavních listů,4d)
c)
z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.
(5)
U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20% podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20% účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to
a)
dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,
b)
rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.
Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).
(6)
Plynou-li
a)
úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka70) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,
b)
příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.
Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.“.
217.
V § 38 odst. 1 větě třetí se slovo „roční“ zrušuje a na konci textu věty poslední se doplňují slova „nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává“.
218.
V § 38 odst. 2 větě první se slova „odst. 2“ zrušují a na konci se doplňuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na přepočet daně sražené z příjmů uvedených v § 36 odst. 6 při jejím započtení poplatníkem na celkovou daňovou povinnost.“.
219.
V § 38 odst. 4 se za slovo „požitků“ vkládají slova „a pro účely ročního zúčtování“.
220.
§ 38a včetně nadpisu zní:
㤠38a
Zálohy
(1)
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.
(2)
Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce.
(3)
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(4)
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(5)
Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.
(6)
Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.
(7)
Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.
(8)
Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.41)
(9)
Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.“.
221.
V § 38b věta poslední zní: „To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.“.
222.
§ 38d včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39f) zní:
㤠38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
(1)
Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)
(2)
U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2 písm. a) bodu 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodů 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodů 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.
(3)
Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4)
Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených
a)
v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),
b)
v § 36 odst. 6.
(5)
Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
(6)
Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.
(7)
Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
(8)
Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.
(9)
Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu.
(10)
Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace.
(11)
Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně.
39f)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
223.
V § 38e se v odstavci 3 vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“ a věta poslední se zrušuje.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
224.
V § 38e odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“.
225.
V § 38e odstavec 6 zní:
„(6)
Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka, jeho daňové identifikační číslo, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce daně.“.
226.
V § 38f odstavec 1 zní:
„(1)
Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela Česká republika.“.
227.
V § 38f se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
228.
V § 38g odst. 2 větě první se za slova „má příjmy ze závislé činnosti a“ vkládá slovo „z“.
229.
V § 38g odst. 2 větě druhé se za slovy „podle § 38k“ slova „odst. 4“ zrušují a za slova „nemá jiné příjmy“ se vkládají slova „podle § 7 až 10“.
230.
V § 38g odst. 3 se slova „, a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání" zrušují.
231.
§ 38ga se zrušuje.
232.
Za § 38g se vkládá nový § 38gb, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 41c) a 41d) zní:
㤠38gb
Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu
(1)
Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35).
(2)
Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).
(3)
Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).
(4)
Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).
(5)
Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4.
(6)
Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).
(7)
Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).
41c)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
41d)
§ 40 zákona č. 337/1992 Sb.“.
233.
V § 38h se v nadpisu za slova „Vybírání a placení“ vkládají slova „záloh na daň a“.
234.
V § 38h odst. 1 písm. b) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova „u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,“.
235.
V § 38h odst. 1 písm. c) se na konci textu doplňují slova „podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g)“.
236.
V § 38h odst. 1 písm. d) větě první se slova „jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku“ nahrazují slovy „jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku“.
237.
V § 38h odstavec 2 zní:
„(2)
Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:
Zdanitelná mzda| Záloha| Ze zdanitelné mzdy přesahující
---|---|---
od Kč| do Kč| |
0 | 9 100 | 15 % |
9 100 | 18 200 | 1 365 Kč + 20 % | 9 100 Kč
18 200 | 27 600 | 3 185 Kč + 25 % | 18 200 Kč
27 600 | a více | 5 535 Kč + 32 % | 27 600 Kč.“.
238.
V § 38h odstavec 4 zní:
„(4)
K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.“.
239.
V § 38h odst. 5 věta druhá zní: „Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy.“.
240.
V § 38h se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.“.
241.
V § 38h odstavec 10 zní:
„(10)
Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.“.
242.
V § 38h odst. 12 se věta první zrušuje.
243.
V § 38h se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.“.
244.
V § 38i odst. 2 větě čtvrté se slovo „nevyplácí“ nahrazuje slovem „nezúčtovává“.
245.
V § 38j odst. 3 větě první se za slova „byla vyplácena“ vkládají slova „nebo zúčtována“.
246.
V § 38k odst. 1 větě druhé se za slova „plátci daně prokázány,“ vkládají slova „nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny,“.
247.
V § 38k odst. 5 se za slovy „ze základu daně na manželku“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2)“ se vkládají slova „k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13)“.
248.
V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
249.
V § 38k odst. 5 písm. d) se částka „36 000 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
250.
V § 38k odstavec 7 zní:
„(7)
Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“.
251.
V § 38l odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „ve společné“ nahrazují slovem „v“.
252.
V § 38l odst. 1 písmeno h) bod 3 zní:
„3.
potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),“.
253.
V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ch) a i), která znějí:
„ch)
smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,
i)
smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.“.
254.
V § 38l odstavec 2 zní:
„(2)
Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.“.
255.
§ 38m včetně nadpisu zní:
㤠38m
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
(1)
Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.
(2)
Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.19a)
(3)
Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také
a)
za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b)
za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c)
za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno.
(4)
Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den
a)
rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b)
předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
c)
předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období.
(5)
Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.
(6)
Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.
(7)
Povinnost podat daňové přiznání nemá
a)
poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna,
b)
veřejná obchodní společnost.“.
256.
V § 38n odstavec 2 zní:
„(2)
Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.
257.
§ 38p zní:
㤠38p
(1)
Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.
(2)
Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.“.
258.
V § 38r se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.“.
259.
Za § 38r se vkládá nový § 38s, který zní:
㤠38s
Pokud povinnost vybrat, srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo zajistit úhradu na daň podle § 38e nebyla ve stanovené výši a lhůtě plátcem daně splněna, je základem pro výpočet této částky vybírané, sražené daně včetně záloh nebo zajištěné úhrady na daň částka, z níž by po vybrání, sražení, popř. zajištění úhrady zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.“.
260.
V § 39 písm. b) se za slovo „případech“ vkládají slova „o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka,“.
261.
V § 39 písm. c) se slova „60 % průměrného počtu pracovníků“ nahrazují slovy „50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců“.
262.
V § 39 písm. d) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
263.
V označení přílohy se slovo „Příloha“ nahrazuje slovy „Příloha č. 1“ a v nadpisu se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
264.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-25) zní:
„(1-25) | 32.20.11 | Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání kromě:
rozhlasových a televizních vysílačů,
televizních vysílacích provozních přístrojů – sestav jednotek a rozhlasových ústředen“.
---|---|---
265.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-31) zní:
„(1-31) | 34.10.4 | Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu
užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy
(dodávková)“.
---|---|---
266.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní:
„(1-39) | 31.62.13 | Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)“.
---|---|---
267.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 v položce (2-45) se číslice „31.10.31“ nahrazuje číslicí „31.10.32“.
268.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-49) zní:
„(2-49) | 31.62 | Ostatní elektrické vybavení
zejména:
– akustické, vizuální a signalizační zařízení
– ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení
kromě: směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31.62.13“.
---|---|---
269.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-50) zní:
„(2-50) | 32.20| Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii
Jen:
rozhlasové a televizní vysílače, televizní vysílací provozní přístroje - sestavy a jednotky a rozhlasové ústředny v SKP 32.20.11
kromě:
– televizních kamer v SKP 32.20.11
– studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11
– elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP32.20.20“.
---|---|---
270.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-57) zní:
„(2-57) | 34.10.4 | Motorová vozidla pro nákladní dopravu
kromě:
motorových vozidel pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy (dodávkových)“.
---|---|---
271.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-73) zní:
„(2-73) | 31.20.31 | Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší“.
---|---|---
272.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-36) zní:
„(3-36) | 31.2 | Elektrická rozvodná a spínací zařízení
kromě:
rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31“.
---|---|---
273.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-42) zní:
„(3-42) | 28.22.12 | Kotle ústředního vytápění, pokud nejsou nedílnou součástí stavebního díla++++)“.
---|---|---
274.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 4 se doplňuje položka (4-12), která zní:
„(4-12) | | Jen:
byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem v domech a budovách ze dřeva a plastů“.
---|---|---
275.
V příloze č. 1 v odpisové skupině 5 se doplňuje položka (5-16), která zní:
„(5-16) | | Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem
kromě:
jednotek uvedených v položce (4-12)“.
---|---|---
276.
Za přílohu č. 1 se doplňují přílohy č. 2 a 3, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Postup při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento:
1.
Pohledávky a závazky za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního (hospodářského) roku, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, a to
a)
závazky zvýší základ daně,
b)
pohledávky sníží základ daně.
Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
2.
Stav zásob za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví.
Příloha č. 3
k zákonu č. 586/1992 Sb.
Postup při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:
1.
Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
2.
Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2000 platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení článku I tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2001, vyjma bodů 90 (§ 15 odst. 12), 148 [§ 24 odst. 2 písm. zj)], 238, 247, 253 a 254, které, pokud upravují uplatnění nároku na odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem ze základu daně, se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 2000, s výjimkou dále uvedenou.
2.
Pro nehmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby vyřazení z majetku poplatníka.
3.
U smlouvy o pronájmu movitých a nemovitých věcí zároveň, sjednané před 1. lednem 2001, podle které za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, uplatňuje daňové odpisy nájemce, může nájemce v odpisování pokračovat za stejných podmínek až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. U nájemce, který měl rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby osvobozen od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, zůstává osvobození zachováno při splnění podmínek pro odpisování, až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005.
4.
Objekty hrazení a úpravy bystřin, lesnicko-technické meliorace, ložiska nerostných surovin evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997, měřické značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl evidované v majetku poplatníka před 1. lednem 2001 jsou vyloučeny z odpisování až do jejich vyřazení z majetku poplatníka.
5.
Při prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách nabytých poplatníky se sídlem na území České republiky (bývalými podniky zahraničního obchodu) do konce roku 1990 je ve zdaňovacím období 2001 a 2002 cena pořízení těchto majetkových podílů nákladem bez ohledu na výši příjmu z jejich prodeje.
6.
Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2000 se použije ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.
7.
Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých
a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,
b)
mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období,
c)
mezi osobami blízkými,20c)
d)
z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo
e)
podle zvláštního právního předpisu.15b)
Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.
8.
Pro odpisování technického zhodnocení dokončeného na drobném hmotném investičním majetku do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka.
9.
Ustanovení čl. I bodu 106 (§ 20 odst. 3) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000.
10.
Sazbu daně podle ustanovení čl. I bodu 110 (§ 21 odst. 2) lze uplatnit již pro zdaňovací období roku 2000.
11.
Plátce daně, popř. plátcova pokladna uvede ve zvláštní příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2000 podávanému podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, údaje pro rozpočtové určení daně podle počtu poplatníků pracujících v obci. Toto vyúčtování daně za rok 2000 se zvláštní přílohou je plátce daně povinen podat do 20. února 2001 na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
12.
Na úrokové příjmy ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele emitované do 31. prosince 2000 se použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.
13.
Ustanovení čl. I bodu 220 (§ 38a odst. 2 až 6) se použije poprvé pro zálohové období začínající po lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2000.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. III
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.“.
2.
§ 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 2) zní:
㤠3
(1)
Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok.
(2)
Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
1a)
§ 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
2)
§ 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“.
3.
V § 4 odst. 1 se slova „ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“.
4.
V § 4 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“.
5.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.“.
6.
V § 6 se slova „s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné“ zrušují a za slova „daně z příjmů“ se vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“.
7.
V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu12a)“ a doplňuje se poznámka pod čarou č. 12a), která zní:
„12a)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
8.
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.“.
9.
V § 7 odst. 5 se v první větě slova „zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období.“ nahrazují slovy „rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období.“ a ve druhé větě se slova „ve prospěch výnosů (příjmů)“ zrušují.
10.
V § 7 odst. 8 se slova „po sobě jdoucí v každé odpisové skupině.“ nahrazují slovy „vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.“.
11.
V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.“.
12.
V § 8 odst. 1 se v první větě slovo „pohledávek“ nahrazuje slovy „hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením“ a slova „ve zdaňovacím období,“ se nahrazují slovy „v období, za které se podává daňové přiznání a“.
13.
V § 8 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují.
14.
V § 8 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují.
15.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.“.
16.
V § 8a odst. 1 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“.
17.
V § 8a odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)“.
18.
V § 8a odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
19.
V § 9 odst. 2 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“.
20.
V § 10 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
21.
V § 11 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit pouze za zdaňovací období.1a)
2.
Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Čl. VI
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“.
2.
V § 3a se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.“.
3.
V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.“.
4.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. VIII
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“.
2.
V § 5a odst. 1 se za větu druhou vkládají nové věty, které včetně poznámky pod čarou č. 56a) znějí: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,56a) považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
56a)
§ 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
3.
V § 5a odst. 3 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „4 až 6“.
4.
V § 13a odst. 6 se slova „9 a 10“ nahrazují slovy „10 a 11“.
5.
V § 13a se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní:
„(7)
Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) podle zvláštního právního předpisu19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost.
19a)
§ 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
6.
V § 14 odst. 3 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“.
7.
V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, je tato správa povinna stanovit novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok je nižší, než příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, z něhož byl měsíční vyměřovací základ vypočten; nová výše měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení výše záloh od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela uvedený protokol. Měsíční vyměřovací základ činí v těchto případech 35 % z jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji takové osoby stanovenými v protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou.“.
Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11.
8.
V § 14 odst. 6 se slova „a 4“ nahrazují slovy „, 4 a 5“.
9.
V § 14 odst. 9 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“.
10.
V § 14c odst. 1 se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 8“.
11.
V § 15 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty, které včetně poznámky pod čarou č. 19b) znějí: „Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději v den, ve kterém podává či má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu19b) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou.
19b)
§ 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“.
12.
V § 20 odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“.
13.
V § 20a odst. 2 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“.
14.
V § 22a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. IX
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2 se na konci textu doplňují slova „a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,“.
2.
V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „udržení a“ nahrazují slovy „udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu“.
3.
V § 5 odst. 1 písm. b) se písmeno „z)“ nahrazuje písmenem „y)“.
4.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající
a)
měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
b)
měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 a 15 zákona o daních z příjmů, nebo
c)
jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,
nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.
5.
V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
6.
V § 5 odst. 7 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavců 5 a 6“.
7.
V § 8 odst. 1 se za slova „odst. 5“ vkládají slova „a 6“.
8.
V § 10 odst. 3 se číslice „7“ nahrazuje číslicí „8“.
9.
V § 30 odstavec 4 zní:
„(4)
Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),
a)
vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče,
b)
je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.
Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.“.
10.
V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše
a)
průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo
b)
jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.
Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
11.
V § 30 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: „Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.“.
12.
V § 31 odst. 2 se číslice „6“ nahrazuje číslicí „7“.
13.
V § 68 odst. 1 písm. e) se číslice „4“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a číslice „6“ se nahrazuje číslicí „7“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o účetnictví
Čl. X
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 zní:
„(1)
Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti.
(2)
Tento zákon se vztahuje na
a)
právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b)
zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c)
organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
d)
fyzické osoby, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů,
(dále jen „účetní jednotky“).“.
2.
V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(2)
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy účetní období začíná rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku. U zanikající účetní jednotky končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky, které jsou podnikateli, mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem příslušného správce daně.1) Ostatní účetní jednotky mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“).
1)
§ 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O změnu účetního období podle odstavce 2 může účetní jednotka požádat s uvedením předpokládaného dne a důvodu této změny příslušného správce daně nebo ministerstvo nejpozději tři měsíce přede dnem uvedeným v žádosti. Při rozhodování o žádosti účetní jednotky postupuje správce daně podle zákona o správě daní a poplatků nebo ministerstvo podle správního řádu; o žádosti rozhodnou bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Správce daně nebo ministerstvo mohou svůj souhlas odmítnout, jen mají-li k tomu objektivní a zásadní hospodářské důvody. Účetní jednotka nesmí nově vymezené účetní období uplatnit dříve, než je jí doručeno souhlasné rozhodnutí správce daně. Pomine-li důvod, na základě kterého byl udělen souhlas s uplatněním nově vymezeného účetního období, musí o tom účetní jednotka informovat příslušného správce daně nebo ministerstvo a znovu požádat o změnu účetního období podle věty první.“.
4.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) a d) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti.“.
5.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Otevírání a uzavírání účetních knih
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k prvnímu dni účetního období, ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých podle zvláštních právních předpisů sestavují zahajovací rozvahu.
(2)
Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) otevírají účetní knihy ke dni zahájení činnosti, k prvnímu dni účetního období a ke dni účinnosti prohlášení konkursu.
(3)
Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních případech, ve kterých sestavují podle zvláštních právních předpisů mimořádnou účetní závěrku. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy zanikající účetní jednotky neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku; v uvedených případech zanikající účetní jednotky v období od rozhodného dne do dne svého zániku vedou účetnictví jménem účetní jednotky, která je nástupnickou společností.
(4)
Účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni skončení činnosti, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu.
(5)
Předchází-li zániku účetní jednotky zrušení s likvidací, účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštního právního předpisu.
(6)
Účetní jednotka uzavírá účetní knihy rovněž dnem, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení konkursu.
(7)
Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměn společností nebo družstev uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.“.
6.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Rozvahový den
(1)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku vždy, když uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 3 a 4, a to k poslednímu dni účetního období jako řádnou; v ostatních případech uzavírání účetních knih uvedených v § 17 odst. 3, 4, 5 a 6 jako mimořádnou (dále jen „rozvahový den“). Mimořádnou účetní závěrkou je i konečná účetní závěrka podle zvláštního právního předpisu. Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 a 2 s výjimkou k prvnímu dni účetního období.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3)
V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, mohou účetní jednotky sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (dále jen „mezitímní účetní závěrka“). V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 2; ostatní ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí obdobně.“.
7.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15) až 18) zní:
㤠21a
Způsoby zveřejňování
(1)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.14) Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů,16) a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i výrok auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.
(4)
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,17) přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry.
(5)
Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
(6)
Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.18)
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu obdobně.
15)
Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
§ 28 včetně poznámek pod čarou č. 24) až 26) zní:
㤠28
(1)
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce24) po dobu zajištění závazků převodem práva25) nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci,26) jakož i v dalších případech stanovených právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodpisuje.
(2)
Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.
24)
§ 659 občanského zákoníku.
25)
§ 553 občanského zákoníku.
26)
Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a 445 obchodního zákoníku.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o dani silniční
Čl. XI
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 303/2000 Sb., se mění takto:
V § 6 odst. 6 věta první zní: „U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 stanovené předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/B/EHS, směrnice 96/1/ES), Evropské hospodářské komise OSN 83-03 B, C (směrnice 94/12/ES, směrnice 96/44/ES) platící pouze pro kategorii vozidel M1 s celkovou hmotností do 2,5 tuny nebo určená pro přepravu nejvýše 6 osob včetně řidiče, a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/69/ES, směrnice 98/77/ES), se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Změna zákona o dani silniční podle čl. XI se použije poprvé pro zdaňovací období roku 2000.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
Čl. XIII
V § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), se za druhou čárkou a spojkou „a“ slovo „výnos“ nahrazuje slovem „výnosu“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. XIV
V § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se věta první nahrazuje větou, která zní: „Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o dani z nemovitostí
Čl. XV
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 65/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní:
„(1)
Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) je poplatníkem daně
a)
organizační složka státu4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,4b)
b)
právnická osoba, která má právo trvalého užívání5) nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.4a)
4a)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
4b)
Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 3 odst. 4 věta první zní: „Má-li k pozemku více subjektů vlastnické právo, právo trvalého užívání5) nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.“.
3.
V 4 odst. 3 větě první se slovo „rozpočtové“ nahrazuje slovy „organizační složce státu“.
4.
V § 8 odstavec 5 zní:
„(5)
Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně
a)
organizační složka státu4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,4b)
b)
právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.4a)“.
5.
V § 8 odstavec 6 zní:
„(6)
Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů,4b) jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.“.
6.
V § 9 odst. 5 větě první se slovo „rozpočtové“ nahrazuje slovy „organizační složce státu“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZMOCNĚNÍ
Čl. XVI
Předseda vlády České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 493/2000 Sb. | Zákon č. 493/2000 Sb.
Zákon o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Vyhlášeno 29. 12. 2000, datum účinnosti 29. 12. 2000, částka 143/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ DLUHOPISOVÉ PROGRAMY (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) (§ 3 — § 3)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4)
Aktuální znění od 29. 12. 2000
493
ZÁKON
ze dne 12. prosince 2000
o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 a na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ DLUHOPISOVÉ PROGRAMY
§ 1
Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999.
(2)
Rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 29 633 650 000 Kč.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 20 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada jistin státního dluhu splatných v letech 2001 a 2002.
(2)
Rozsah státního dluhopisového programu je 82 050 000 000 Kč.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 40 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
§ 3
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se mění takto:
1.
V § 33 odstavec 3 zní:
„(3)
Účty podle odstavce 2 písm. a) až d) vede vždy Česká národní banka. Celkový součet netermínovaných prostředků na těchto účtech nesmí být záporný.“.
2.
V § 33 odstavec 4 zní:
„(4)
Účty podle odstavce 2 písm. e) až h) mohou vést banky. Zůstatky těchto jednotlivých účtů nesmí být záporné. Banky jsou povinny sledovat zůstatky na těchto jednotlivých účtech a vždy k 31. prosinci oznámit České národní bance jejich saldo. V případě záporného zůstatku na těchto jednotlivých účtech jsou banky povinny ihned sdělit tuto skutečnost České národní bance.“.
3.
V § 33 se zrušuje odstavec 6.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 39/2001 Sb. | Zákon č. 39/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 25. 1. 2001, datum účinnosti 25. 1. 2001, částka 14/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (41/2004 Sb.)
39
ZÁKON
ze dne 23. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
2.
§ 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) znějí:
㤠2
(1)
Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a)
provozuje televizní vysílání dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků,
b)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
c)
v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti. Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů činí alespoň 25 minut denně. U televizních studií zřízených podle § 9 odst. 8 může být přechodně stanovena menší doba takového vysílání,
d)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
e)
podporuje českou filmovou tvorbu,
f)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
g)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
h)
poskytuje teletextové služby,
i)
opatřuje alespoň 70% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do znakové řeči,
j)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).
(3)
Celoplošným televizním programem se rozumí televizní program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1b)
1a)
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
1b)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.“.
3.
V § 4 odst. 1 větě první se slova „tvorby a šíření programů“ nahrazují slovem „činnosti“, ve větě druhé se slovo „devět“ nahrazuje číslicí „15“ a ve větě třetí se slova „Česká národní rada, a to“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“)“.
4.
V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1c) znějí:
„(2)
Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
(3)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
je způsobilý k právním úkonům,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky, a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle zvláštního zákona.1c)
1c)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.
5.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 5 členů Rady s funkčním obdobím 2 roky, 5 členů Rady s funkčním obdobím 4 roky a 5 členů Rady s funkčním obdobím 6 let.“.
6.
V § 4 odst. 5 se slova „České národní radě“ nahrazují slovy „Poslanecké sněmovně“.
7.
V § 4 odst. 6 větě druhé se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna“.
8.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.“.
9.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách apod., ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady, ani osoba jemu blízká,3) žádný majetkový prospěch z provozování televizního vysílání.“.
10.
V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k České televizi, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.“.
11.
V § 6 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,“.
12.
V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,“.
13.
V § 6 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.
(3)
Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.“.
14.
V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady“.
15.
V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí:
„(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.“.
16.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.
17.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a kontrolovat plnění rozpočtu České televize“.
18.
V § 8 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,“.
19.
V § 8 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní:
„d)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
3b)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
20.
V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,“.
21.
V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „týkajících se“ vkládá slovo „generálního“.
22.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmena f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí:
„g)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
h)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i)
zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j)
určovat mzdu generálního ředitele.“.
23.
V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.“.
24.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání televizních pořadů.“.
25.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.2)
(3)
Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.
(4)
Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(8)
Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat České televize a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím či záznamů České televize, jakož i požadovaná vysvětlení.
(9)
O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi.
(10)
Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.“.
26.
§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3c) zní:
㤠9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Česká televize opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené tímto zákonem.
(7)
K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(8)
Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje televizní studia s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava.
(9)
V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
(10)
Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 9 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3 písm. c).
(11)
Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele České televize (dále jen „prozatímní ředitel“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(12)
Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.“.
27.
V § 10 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3d) zní:
„a)
televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.“.
28.
V § 11 odst. 1 větě první se slovo „poslání“ nahrazuje slovem „úkoly“ a věta druhá se zrušuje.
29.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.“.
30.
V § 12 odst. 1 se slova „zejména Televizní studio Praha,“ zrušují a slova „§ 8 odst. 1 písm. d) tohoto zákona“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 8“.
31.
V § 12 odst. 2 větě druhé se za slovo „odpovědný“ vkládá slovo „generálnímu“.
32.
V § 12 odstavec 3 zní:
„(3)
Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g).“.
33.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.“.
34.
V § 13 se za text „(§ 2 a 3)“ doplňuje tečka a slova „a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona.4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4) se zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Členům Rady České televize zvoleným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká členství v Radě České televize dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Poslanecká sněmovna zvolí nové členy Rady České televize do 60 dnů po uplynutí lhůty pro předkládání návrhů. Ze zvolených členů Rada České televize na svém prvním zasedání losem určí, kteří z nich mají funkční období 2, 4 a 6 let.
2.
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do zvolení alespoň 10 členů Rady České televize je Poslanecká sněmovna oprávněna odvolat generálního ředitele České televize.
3.
V době od odvolání generálního ředitele České televize podle bodu 2 do jmenování nového generálního ředitele České televize Radou České televize vykonává působnost generálního ředitele České televize prozatímní ředitel České televize zvolený Poslaneckou sněmovnou.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 121/2000 Sb., se § 9 včetně poznámky pod čarou č. 6) zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.
Čl. IV
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 se za slova „organizační výbor“ vkládají slova „, volební výbor“.
2.
Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní:
㤠46a
Volební výbor
(1)
Pro účely volby členů Rady České televize (dále jen „Rada“) zřizuje Poslanecká sněmovna volební výbor, jehož členy volí z poslanců podle zásady poměrného zastoupení.
(2)
Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší než je trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, volební výbor posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší než trojnásobek členů Rady, kteří mají být zvoleni, volební výbor předloží Poslanecké sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto zákona.
(3)
Podrobnosti postupu upraví Poslanecká sněmovna svým usnesením, kterým také určí, v jakém rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volební řád (příloha č. 2).“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se v § 2 odst. 1 za slova „územní samosprávy“ vkládají slova „a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 56/2001 Sb. | Zákon č. 56/2001 Sb.
Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 21/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA (§ 4 — § 14a)
* ČÁST TŘETÍ - SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL (§ 15 — § 35a)
* ČÁST ČTVRTÁ - VOZIDLO V PROVOZU (§ 36 — § 72)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA (§ 73 — § 74)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY (§ 75 — § 77)
* ČÁST SEDMÁ - ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA (§ 78 — § 79)
* ČÁST OSMÁ - HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA (§ 79a — § 79c)
* ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 80 — § 84)
* ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 86 — § 92)
* ČÁST DVANÁCTÁ - § 94 (§ 94 — § 94)
Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.)
56
ZÁKON
ze dne 10. ledna 2001
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie32) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:
a)
registraci vozidel,
b)
technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování technické způsobilosti těchto vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků,
c)
práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a dodávají na trh vozidla, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky,
d)
práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,
e)
práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisíměření emisí a
f)
kontroly technického stavu vozidel v provozu.
(2)
Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie38) výkon státní správy a státního dozoru v oblasti nesilničních mobilních strojů a jejich motorů.
(3)
Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla1) a motorová vozidla, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.
(2)
Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem na pozemních komunikacích provozováno.
(3)
Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.
(4)
Historickým vozidlemHistorickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidlahistorického vozidla.
(5)
Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise.
(6)
Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna.
(7)
Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla.
(8)
Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.
(9)
Výrobcem je osoba, která
a)
vyrábí vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo si je nechává navrhnout nebo vyrobit a
b)
uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo je používá pro vlastní potřebu.
(10)
Typem silničního vozidlaTypem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.
(11)
Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.
(12)
Nové vozidlo je vozidlo, které dosud nebylo v České republice ani v jiném státě registrováno ani provozováno, s výjimkou zkušebního nebo manipulačního provozu.
(13)
Prodejním místemProdejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti.
(14)
Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“) k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
(15)
Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
(16)
Sportovním vozidlemSportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidlasportovního vozidla.
(17)
Členským státemČlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.
§ 3
Druhy vozidel
(1)
Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie.
(2)
Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:
a)
motocykly,
b)
osobní automobily,
c)
autobusy,
d)
nákladní automobily,
e)
vozidla zvláštního určení,
f)
přípojná vozidla,
g)
vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 m, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg, a
h)
ostatní silniční vozidla.
(3)
Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:
a)
zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla,
b)
pracovní stroje samojízdné,
c)
pracovní stroje nesené,
d)
pracovní stroje přípojné,
e)
výměnná tažená zařízení,
f)
vozidla určená především pro jízdu na sněhu,
g)
vozidla určená především pro jízdu v terénu,
h)
jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla,
i)
speciální tahače a jejich přípojná vozidla,
j)
přepravníky pracovních adaptérů a
k)
ostatní zvláštní vozidla.
(4)
Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 4
Registr silničních vozidel
(1)
Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci
a)
silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel,
b)
silničních vozidel členů diplomatické mise,
c)
ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“),
d)
přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou,
e)
vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla a
f)
technických údajů schválených typů silničních vozideltypů silničních vozidel.
(2)
V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí
a)
údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
2.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
3.
obchodní firma nebo název, adresa sídla nebo umístění odštěpného závodu a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu nebo její odštěpný závod,
b)
registrační značka, datum přidělení registrační značky,
c)
číslo osvědčení o registraci silničního vozidla,
d)
datum první registrace silničního vozidla,
e)
stát poslední registrace, číslo osvědčení o registraci silničního vozidla nebo obdobného dokladu vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,
f)
údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla vydaného jiným členským státemčlenským státem,
g)
údaje o vyřazení silničního vozidla z provozu a zániku silničního vozidla,
h)
údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu,
i)
údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci,
j)
údaj o tom, že silniční vozidlo je historicky původní,
k)
datum převodu silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(3)
V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí
a)
účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b)
druh a kategorie silničního vozidla,
c)
tovární značka silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla,
d)
identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
e)
údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla,
f)
typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
g)
typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
h)
údaj o celkových rozměrech silničního vozidla,
i)
největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
j)
počet náprav a poháněných náprav, druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
k)
stupeň plnění emisní úrovně, hodnota emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva,
l)
údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla,
m)
údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
n)
údaje o schválení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidlatypu silničního vozidla.
(4)
V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a, 38b a 38d uvádí
a)
údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a),
b)
údaje o silničním vozidle v rozsahu podle odstavce 3 písm. b) až k) a m), jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, a
c)
datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky.
(5)
V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidlatypu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla.
(6)
Pro účely tohoto zákona se u silničního vozidla ve svěřenském fondu za vlastníka považuje svěřenský správce.
(7)
Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. f), g), h) a j) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
(1)
Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d).
(2)
K provedení úkonů podle odstavce 7 a podle § 6 až 7f, § 8 až 11, § 12 odst. 1 a § 13 až 14a je příslušný kterýkoliv obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky sídlo, nebo, jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který tuto zvláštní registrační značku vydal.
(3)
Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)
Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b)
a)
obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele a vlastníka vozidla, kterým byl na území obceobce spáchán přestupek, nebo k ověření údajů z osvědčení o registraci vozidla podle jiného právního předpisu28),
b)
krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a
c)
Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření.
(5)
Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu
a)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,
b)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle zvláštního zákona,
c)
podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a § 4 odst. 3 písm. b), f), k) a n) Ministerstvu životního prostředí pro účely distribuce emisních plaket podle zvláštního zákona,
d)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 4 odst. 3 písm. b), f), i) a k) a § 4 odst. 4 písm. a)
1.
Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro účely ověřování údajů rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona a
2.
orgánům Celní správy České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností řidičů a provozovatelů vozidel v systému časového zpoplatnění podle zvláštního zákona,
e)
podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) a j) až l) a § 4 odst. 3
1.
Ministerstvu vnitra pro účely výkonu správy vozidel zajištěných v trestním řízenítrestním řízení podle zvláštního zákona a
2.
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro účely hospodaření s vozidly, která připadla státu odúmrtí nebo ze soudní úschovy podle zvláštních právních předpisů,
f)
podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.
(6)
Ministerstvo pro účely zajištění splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) poskytne na žádost výrobci nebo akreditovanému zástupci na žádost údaje o jménu a adrese pobytu nebo sídla provozovatelů dotčených vozidel zapsaných v registru silničních vozidel. Výrobce nebo akreditovaný zástupce nesmí poskytnuté údaje užít k jiným účelům. Bez zbytečného odkladu po využití poskytnutého údaje pro splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) je výrobce nebo akreditovaný zástupce povinen tento údaj zlikvidovat.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel
a)
fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a
b)
orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.
(8)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo
a)
zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a § 4 odst. 3 písm. b) až e) a i) až k) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence,
b)
předá požadavek PoliciePolicie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a
c)
předá požadavek obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel.
§ 5a
(1)
Před podáním žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel zajistí vlastník silničního vozidla jeho přistavení k technické prohlídce za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel, jde-li o vozidlo, které je registrováno
a)
v jiném než členském státěčlenském státě, nebo
b)
v jiném členském státěčlenském státě a ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě nebo ode dne provedení pravidelné technické prohlídky bezprostředně předcházející podání žádosti uplyne ke dni podání žádosti lhůta pro první nebo následnou pravidelnou technickou prohlídku podle § 40 nebo vlastník silničního vozidla nemá doklad o provedení pravidelné technické prohlídky bezprostředně předcházející podání žádosti.
(2)
Technickou prohlídku podle odstavce 1 lze nahradit technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla provedenou za účelem schválení jeho technické způsobilosti podle § 35.
§ 6
(1)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, provozované na pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel, pokud má osoba, která ho provozuje, na území České republiky
a)
trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státučlenského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl,
b)
sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo
c)
odštěpný závod, jedná-li se o zahraniční právnickou osobu.
(2)
Je-li silniční vozidlo provozováno na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o silničním provozu19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, do registru silničních vozidel na základě písemné žádosti vlastníka silničního vozidla, popřípadě společné žádosti vlastníka a osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, pokud
a)
technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla schválena,
b)
Česká kancelář pojistitelů eviduje informaci o splnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla nebo bylo takové pojištění prokázáno jiným způsobem, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění,
c)
byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státučlenského státu zaplacena daň z přidané hodnoty, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
d)
silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v Schengenském informačním systému20) nebo v informačním systému Policie České republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5 odst. 8,
e)
provozovatel silničního vozidla má na území České republiky
1.
trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státučlenského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo mu byl udělen azyl,
2.
sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo
3.
odštěpný závod, jedná-li se o zahraniční právnickou osobu,
f)
jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a), nejde-li o nové vozidlo, a
g)
nejde o neúplné silniční vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29).
(4)
Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel musí obsahovat
a)
údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, tovární značku silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, číslo schválení technické způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b)
údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a),
c)
údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla, a
d)
úředně ověřený podpis, je-li žádost podána v listinné podobě; to neplatí, pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(5)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží
a)
doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je
1.
prohlášení o shodě silničního vozidla s typem vozidla schváleným ministerstvem, schváleným orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schváleným orgánem jiného členského státučlenského státu a uznaným ministerstvem,
2.
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech,
3.
osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státemčlenským státem nebo obdobný doklad vydaný jiným než členským státemčlenským státem dokládající schválení typu vozidla podle bodu 1 nebo schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podle bodu 2, nebo
4.
rozhodnutí o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla,
b)
doklad o technické prohlídce, jde-li o provozované silniční vozidlo, s výjimkou silničního vozidla registrovaného v jiném členském státěčlenském státě, u něhož ode dne jeho první registrace neuplynula ke dni podání žádosti lhůta pro první pravidelnou technickou prohlídku podle § 40; dokladem o technické prohlídce je
1.
doklad o provedení pravidelné technické prohlídky v jiném členském státěčlenském státě, ve kterém je vozidlo registrováno, nemá-li vlastník povinnost zajistit provedení technické prohlídky podle § 5a,
2.
protokol o technické prohlídce za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel, má-li vlastník povinnost zajistit provedení technické prohlídky podle § 5a odst. 1, nebo
3.
protokol o technické prohlídce za účelem schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla, bylo-li toto vozidlo schváleno podle § 35,
c)
osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státemčlenským státem, jde-li o silniční vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě a nebylo-li osvědčení odevzdáno při schvalování technické způsobilosti dovezeného vozidla,
d)
potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státučlenského státu a
e)
dokumentaci obsahující údaje v rozsahu podle § 4 odst. 3, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a).
(6)
Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti kopie dokladů podle odstavce 5 v elektronické podobě. Doklad podle odstavce 5 písm. a), s výjimkou dokladu podle odstavce 5 písm. a) bodu 4, a doklad podle odstavce 5 písm. c) předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tyto doklady, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.
(7)
Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování9c), podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu27). Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.
(8)
Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 7
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli
a)
vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a
b)
odejme osvědčení o registraci silničního vozidla, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání.
(2)
Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.
(3)
Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic.
(4)
Při vydání tabulek s registrační značkou obecní úřad obceobce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky. Byla-li u silničního vozidla zjištěna vážná závada, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na nálepce vyznačí termín opakované technické prohlídky, kterým je poslední den v měsíci následujícím po měsíci zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel. Byla-li u silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností tabulku s registrační značkou neopatří nálepkou.
(5)
Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu odejmutí osvědčení o registraci silničního vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státučlenského státu. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci tomuto orgánu do 6 měsíců od jeho odejmutí.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou.
§ 7a
Rezervace registrační značky
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sdělí osobě, která podá žádost o rezervaci registrační značky obsahující vedle obecných náležitostí podání identifikační číslo silničního vozidla (VIN) nebo výrobní číslo podvozku silničního vozidla, jaká registrační značka bude tomuto vozidlu přidělena, bude-li žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podána u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností do 1 měsíce ode dne podání žádosti o rezervaci, a tuto registrační značku pro vozidlo rezervuje.
(2)
Je-li podána žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podle odstavce 1, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností silničnímu vozidlu přidělí postupem podle § 7 rezervovanou registrační značku; jinak rezervace registrační značky zaniká.
§ 7b
Registrační značka na přání a registrační značka elektrického vozidla
(1)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). Žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud
a)
neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu a není zaměnitelná s registrační značkou podle odstavce 6,
b)
stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená,
c)
splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání a
d)
tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vozidla nejsou vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.
(3)
Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou na přání žadatel odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání.
(5)
Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá do 6 měsíců od provedení rezervace žádost o přidělení této značky podle odstavce 1, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
(6)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou velkými písmeny „EL“ následovanými kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic (dále jen „registrační značka elektrického vozidla“), jde-li o silniční vozidlo používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík
1.
výlučně, nebo
2.
v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km.
(7)
Žádost o přidělení registrační značky elektrického vozidla k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Tabulky s přidělenou registrační značkou elektrického vozidla vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne podání žádosti. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou elektrického vozidla žadatel odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání a registrační značky elektrického vozidla, provedení tabulky s registrační značkou na přání a registrační značkou elektrického vozidla a způsob umístění tabulky na silničním vozidle.
§ 7c
(1)
Současně s podáním žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel, žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, žádosti o zápis zániku silničního vozidla nebo žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu může osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník silničního vozidla, které byla k tomuto silničnímu vozidlu přidělena registrační značka na přání dle § 7b a která převedla vlastnictví tohoto vozidla na jinou osobu (dále jen „dosavadní vlastník“), vlastník nebo provozovatel silničního vozidla se souhlasem vlastníka požádat o
a)
přidělení této registrační značky na přání k jinému silničnímu vozidlu, jehož je vlastníkem nebo provozovatelem a které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo o jehož zápis žádá, pokud nejsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu, nebo
b)
rezervaci této registrační značky na přání na dobu 6 měsíců ode dne podání žádosti.
(2)
Spolu s žádostí podle odstavce 1 písm. b) odevzdá žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k úschově tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3)
Žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyhoví, pokud provedl zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla nebo zápis zániku silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo vyřadil silniční vozidlo z provozu.
(4)
Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o přidělení rezervované značky na přání k silničnímu vozidlu, jehož je žadatel vlastníkem nebo provozovatelem, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Žádost o přidělení rezervované registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
§ 7d
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka vydá tabulku s registrační značkou již k tomuto silničnímu vozidlu přidělenou
a)
k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu, nebo
b)
v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 písm. b) přiloží žadatel poškozenou tabulku s přidělenou registrační značkou.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání tabulky podle odstavce 1.
§ 7e
(1)
Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační značkou je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s oznámením podle odstavce 1.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost podle § 7b, postupuje se přiměřeně podle něj. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností registrační značku nebo registrační značku na přání a tabulky s touto značkou nevydá, pokud jsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.
§ 7f
(1)
Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení o registraci silničního vozidla je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a požádat o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla. Poškozené osvědčení o registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla spolu s žádostí.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 vydá žadateli nové osvědčení o registraci silničního vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém osvědčení o registraci silničního vozidla a jejich rozsah.
§ 7g
Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sděluje ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání.
§ 7h
(1)
Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně.
(2)
Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této evidence. Na obsah evidence silničních vozidel podle vět první a druhé se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7 použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují podle zvláštního zákona22).
§ 8
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla
(1)
Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem,
b)
v případě přechodu vlastnického práva na základě
1.
žádosti nového vlastníka silničního vozidla, nebo
2.
oznámení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát odúmrtí nebo připadnutím ze soudní úschovy, nebo oznámení krajského ředitelství Policie České republiky, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát jeho propadnutím nebo zabráním v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení.
(2)
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne
a)
převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo
b)
přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení.
(3)
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(4)
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží
a)
v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla,
b)
v případě přechodu vlastnického práva
1.
doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a
2.
doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.
(5)
K oznámení se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a osvědčení o registraci silničního vozidla, má-li je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo krajské ředitelství Policie České republiky k dispozici.
(6)
Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle odstavce 4 pouze jednou.
(7)
Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a, jde-li o přechod vlastnického práva, kopii dokladu podle odstavce 4 písm. b) bodu 1. Osvědčení o registraci vozidla předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tento doklad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede. Jde-li o přechod vlastnického práva, žadatel osvědčení o registraci vozidla nepředkládá, nemá-li jej k dispozici.
(8)
Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování9c), opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu27). Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede.
(9)
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se může vedle žadatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) připojit další osoba, pokud nabyla vlastnické právo k silničnímu vozidlu před podáním žádosti ve lhůtě podle odstavce 2, a
a)
vlastnické právo k silničnímu vozidlu nabyla tato osoba v rámci výkonu podnikatelské činnosti zcizitele, nebo
b)
je tato osoba podnikatelem a osoba, která na ní vlastnictví převedla, má být zapsána jako provozovatel silničního vozidla.
§ 8a
(1)
Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.
(2)
Pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.
(3)
O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností k jeho předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 9
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla
(1)
Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě
a)
společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, nebo
b)
žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.
(2)
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a). Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé, § 8 odst. 4 písm. a) a § 8 odst. 8 se použijí obdobně.
(3)
Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle § 8 odst. 4 písm. a) pouze jednou.
(4)
Podává-li se žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle § 8 odst. 4 písm. a) bodu 2. Osvědčení o registraci silničního vozidla předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tento doklad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede.
(5)
Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
Zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. b), d) až f); evidenční kontrola nesmí být provedena více než 1 rok před podáním žádosti nebo oznámení. Má-li být jako nový vlastník silničního vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho dosavadní provozovatel, splnění podmínky podle § 6 odst. 3 písm. f) se nevyžaduje. Při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dále
a)
odejme dosavadní osvědčení o registraci silničního vozidla a vydá nové osvědčení a
b)
přidělí silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byl použit postup podle § 7c.
(2)
Po provedení úkonů podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností předá osvědčení o registraci silničního vozidla a popřípadě tabulky s přidělenou registrační značkou nově zapsanému vlastníkovi nebo provozovateli silničního vozidla.
(3)
Je-li podána žádost podle § 8 odst. 9, považuje se pro účely odstavců 1 a 2 za nového vlastníka silničního vozidla osoba, která nabyla silniční vozidlo jako poslední.
(4)
Nepředložení osvědčení o registraci vozidla ve lhůtě stanovené podle § 8a odst. 3 nebrání provedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel.
§ 11
Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel
(1)
O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného, než je změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, je povinen požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
a)
vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a), nebo
b)
provozovatel silničního vozidla.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 se přiloží
a)
osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo vyřazené z provozu,
b)
další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o změny technických údajů o silničním vozidle.
(3)
Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále přiloží
a)
doklad o nabytí této části,
b)
protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části a
c)
rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu silničního vozidla.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1
a)
zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel a
b)
vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla.
§ 12
Vyřazení silničního vozidla z provozu
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z provozu, pokud
a)
o to vlastník silničního vozidla požádá, nebo
b)
vozidlo déle než 30 po sobě následujících dnů nesplňuje podmínku podle § 6 odst. 3 písm. b); rozhodnutí může být vydáno jako první úkon správního orgánu v řízení.
(2)
Vlastník silničního vozidla spolu s žádostí o vyřazení silničního vozidla z provozu odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla, není-li zadrženo podle zvláštního právního předpisu28), a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3)
Vlastník silničního vozidla vyřazeného z provozu je povinen
a)
zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a
b)
neodstraňovat podstatné části vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor.
(4)
Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití.
(5)
Bylo-li silniční vozidlo odcizeno, požádá vlastník silničního vozidla o jeho vyřazení z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní protokol. Doklad a tabulky podle odstavce 2 k žádosti přiloží, má-li je k dispozici. Odstavce 3 a 4 se nepoužijí.
(6)
Bylo-li silniční vozidlo vyřazeno z provozu podle odstavce 1 písm. b), je vlastník silničního vozidla povinen obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení silničního vozidla z provozu
a)
odevzdat osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a
b)
oznámit údaje podle odstavce 4.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, ukončí vyřazení silničního vozidla z provozu na žádost jeho vlastníka, pokud je k silničnímu vozidlu splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou. Pokud byl použit postup podle § 7c, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou a nové osvědčení o registraci vozidla. Trvalo-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 3 po sobě jdoucí roky, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto registrační značkou a nové osvědčení o registraci vozidla; to neplatí, požádal-li vlastník silničního vozidla před uplynutím této lhůty o zachování registrační značky, tabulek s touto registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla.
(9)
Vzor žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu a žádosti o ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
Zánik silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě
a)
žádosti vlastníka silničního vozidla jiného než přípojného, pokud silniční vozidlo
1.
bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností bez odstranění svých podstatných částí,
2.
bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státě,
3.
bylo zničeno, nebo
4.
zaniklo jinak a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo v trestním řízenítrestním řízení,
b)
žádosti vlastníka přípojného vozidla, pokud přípojné vozidlo zaniklo, nebo
c)
oznámení obecního úřadu nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle zvláštního zákona24) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.
(2)
Zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností; za zničení silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání.
(3)
Vlastník silničního vozidla požádá o zápis zániku silničního vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). K žádosti přiloží
a)
doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, neověřuje-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ekologickou likvidaci silničního vozidla sám,
b)
doklad potvrzující zničení silničního vozidla vydaný Policií České republiky nebo Hasičským záchranným sborem České republiky anebo obdobným orgánem jiného státu, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bod 3,
c)
doklad o pravomocném ukončení řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo trestního řízenítrestního řízení, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bodu 4,
d)
osvědčení o registraci silničního vozidla a
e)
všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(4)
Doklad a tabulky podle odstavce 3 písm. d) a e) se k žádosti nepřikládají, pokud byly zničeny spolu s vozidlem.
(5)
Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bod 1 ověří obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v informačním systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, jde-li o silniční vozidlo kategorie M1 nebo N1.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu zániku silničního vozidla dále odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(7)
Zjistí-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, že silniční vozidlo bylo zničeno nebo zaniklo jinak než podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 až 3 a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo v trestním řízenítrestním řízení, zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel z moci úřední. Postup podle odstavce 6 se v takovém případě neuplatní.
(8)
Vzor žádosti o zápis zániku silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Vývoz
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla, jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a).
(2)
Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdají všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží osvědčení o registraci silničního vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti, provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění na silničním vozidle.
§ 14a
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu dílny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) žadateli, který je autorizovaným metrologickým střediskem6b) autorizovaným k ověřování tachografů. Žádost vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která bude ověřování tachografů provádět.
(2)
Karta dílny se žadateli nevydá, pokud
a)
je držitelem karty podniku1a),
b)
je členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a),
c)
je zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
d)
člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je
1.
držitelem karty podniku1a),
2.
členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
3.
zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a).
(3)
Neexistenci překážky pro vydání karty dílny podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) kartu dílny v případě poškození, ztráty nebo odcizení karty dílny, je-li splněna podmínka podle odstavce 1. Při vydání karty dílny za poškozenou kartu dílny je žadatel povinen poškozenou kartu dílny odevzdat.
(5)
Držitel karty dílny je povinen ji odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne, kdy
a)
byla jeho autorizace k ověřování tachografů pozastavena, změněna nebo zrušena6b),
b)
osoba, jejíž jméno, popřípadě jména, a příjmení je na kartě dílny uvedeno, přestala provádět ověřování tachografů ve vztahu k držiteli karty dílny,
c)
došlo ke změně údajů uvedených na kartě dílny, nebo
d)
nastala některá ze skutečností podle odstavce 2 písm. a) až d).
(6)
Držitel karty dílny je povinen uchovávat kontrolní zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) nejméně po dobu 2 let.
(7)
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví bezodkladně zapíše údaje o autorizaci k ověřování tachografů, jejím pozastavení, změně nebo zrušení do informačního systému digitálního tachografu28).
(8)
Údaje o vydání karty dílny a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu28).
ČÁST TŘETÍ
SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 15
(1)
Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona.
(2)
Schválení technické způsobilosti podléhají silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky,
a)
na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
b)
na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29),
c)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
d)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a v § 3 odst. 2 písm. g), nebo
e)
na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(3)
Hlava II se s výjimkou § 28 odst. 1 písm. i), l), m) a q), § 28 odst. 5 a § 28d nepoužije na typ silničních vozideltyp silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků,
a)
na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
b)
na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29), nebo
c)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel podle tohoto přímo použitelného předpisu s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(4)
Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29). Ministerstvo provádí posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben. Ministerstvo rovněž zabezpečuje výměnu informací se schvalovacími orgány jiných členských státůčlenských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39).
(5)
Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí.
(6)
Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 5 se použije postup podle
a)
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o vozidlo kategorie M, N nebo O, nebo
b)
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), jde-li o vozidlo kategorie L.
(7)
Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 5, které bylo uděleno jiným členským státemčlenským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii silničního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel.
(8)
Jde-li o schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků v případech uvedených v odstavci 3 nebo 5, žadatel o jejich schválení nese náklady na ověření
a)
splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 5,
b)
shodnosti typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a
c)
způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(9)
Pozbylo-li schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení silničních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 15a
Nikdo nesmí vyrábět, nabízet, propagovat, prodávat nebo provádět montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a).
HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ TYPU
§ 16
(1)
Typ silničního vozidlaTyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce.
(2)
Ministerstvo schválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), nebo typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo v § 3 odst. 2 písm. g), pokud
a)
typ odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu,
b)
typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie, s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, a
c)
výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(3)
Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud
a)
typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku
1.
odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a
2.
splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a
b)
výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(4)
Ministerstvo neschválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka.
(5)
Schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 2 je platné pouze na území České republiky.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí přijaté na základě mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), a způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
§ 17
Žádost o schválení typu
(1)
Žádost o schválení typu lze podat pro typ
a)
silničního vozidla,
b)
systému vozidla,
c)
konstrukční části vozidla, nebo
d)
samostatného technického celku vozidla.
(2)
Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení.
(3)
Žádost o schválení typu musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
tovární značku a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a
b)
údaj o tom, zda se žádá o schválení typu podle § 16 odst. 2 nebo 3.
(4)
K žádosti o schválení typu žadatel přiloží
a)
výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla žadatele, pokud nemá sídlo na území České republiky,
b)
dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě,
c)
osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno, a
d)
popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(5)
Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění podmínek pro schválení typu od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti.
(6)
Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 19
Ověření shodnosti výroby
(1)
Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. c) nebo § 16 odst. 3 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavce 1.
§ 20
Ověření technických požadavků
(1)
Splnění technických požadavků a shodnost typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel.
(2)
Jde-li o systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž osvědčení o schválení typu bylo přiloženo k žádosti o schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, ministerstvo ověří pouze jejich soulad s ostatními systémy vozidla, konstrukčními částmi vozidla a samostatnými technickými celky vozidla a s typem silničního vozidlatypem silničního vozidla vymezeným v žádosti.
(3)
Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek.
§ 21
Schválení typu
(1)
Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“).
(2)
Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu a způsob vyplnění osvědčení o schválení typu.
§ 23
Prohlášení o shodě a značka schválení typu
(1)
Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen, opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu.
(2)
Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě.
(3)
Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu prohlášení o shodě a vzhled značky schválení typu.
§ 24
Změna schválení typu
(1)
O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 3 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 4 písm. b).
(2)
Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud
a)
nedojde ke změně základních znaků typu a
b)
po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu.
(3)
Pokud ministerstvo schválí změny již schváleného typu, místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá žadateli nové osvědčení o schválení typu a schvalovací dokumentaci.
§ 25
Zrušení rozhodnutí o schválení typu
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže
a)
výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem,
b)
výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d) a p),
c)
byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, nebo
d)
o to výrobce požádal.
(2)
Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit.
(3)
Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci dodávání na trh po dobu nejdéle šesti měsíců.
§ 26
Pozbytí platnosti schválení typu
(1)
Dojde-li ke změně technických požadavků vztahujících se na schválený typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a schválený typ těmto technickým požadavkům již neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti právního předpisu upravujícího změny technických požadavků.
(2)
Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud
a)
se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a
b)
výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků u těchto vozidel.
(3)
V povolení ministerstvo uvede identifikační čísla (VIN) silničních vozidel, která lze uvést na trh, a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců.
§ 27
Technické zkušebny
(1)
Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny právnické osobě, která
a)
je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností,
b)
má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a
c)
zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami.
(2)
Náklady řízení o povolení provozování technické zkušebny jsou také účelně vynaložené náklady na ověření splnění podmínek podle odstavce 1.
(3)
V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat.
(4)
Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(5)
O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu.
(6)
Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny, pokud její provozovatel
a)
přestal splňovat podmínky pro vydání povolení,
b)
opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 3 oprávněn,
c)
při ověřování podle § 20 odst. 1 opakovaně porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
d)
o odnětí povolení požádal.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu.
§ 28
Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce
(1)
Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je povinen
a)
zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby,
b)
zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem,
c)
zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let,
d)
zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby,
e)
na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak,
f)
sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene p),
g)
umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti,
h)
umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení,
i)
zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu,
j)
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici,
k)
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici,
l)
zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis,
m)
zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů,
n)
opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN),
o)
vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23 odst. 1 a na výzvu předat údaje z této evidence ministerstvu,
p)
při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků a
q)
umístit na víčko palivové nádrže nově vyrobeného silničního motorového vozidla nebo v jeho těsné blízkosti údaje o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, které se využívá k pohonu vozidla, a uvést tyto údaje v návodu k obsluze vozidla a dále zajistit, aby tyto údaje byly na prodejním místě viditelně umístěny v blízkosti vozidla.
(2)
Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti.
(3)
Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), i) až m) a o) až q). Výzvu podle odstavce 1 písm. e) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze, pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny.
(4)
Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce odejme, pokud akreditovaný zástupce
a)
přestal splňovat podmínky pro jeho vydání,
b)
opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 3, nebo
c)
o odnětí požádal.
(5)
Obsahuje-li evropská norma nebo jiný technický předpis přijatý některou z evropských normalizačních organizací nebo právní předpis Evropské unie požadavky na obsah a způsob zobrazování údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, musí údaje podle odstavce 1 písm. q) odpovídat těmto požadavkům. Dojde-li ke změně požadavků na obsah a způsob zobrazování údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva podle věty první, musí údaje podle odstavce 1 písm. q) odpovídat těmto změněným požadavkům do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti změn.
§ 28c
Dohled nad výrobou
(1)
Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu.
(2)
Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu.
§ 28d
(1)
Výrobce je povinen poskytnout ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla podléhajícího registraci na trh v České republice údaje v rozsahu podle § 4 odst. 5. Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo, má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České republice. Způsob a formu předání údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Výrobce je povinen v případě silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce.
(3)
Poskytuje-li výrobce nebo akreditovaný zástupce informace podle § 28 odst. 1 písm. j) nebo k) pro účely zápisu údajů do registru silničních vozidel, předá je rovněž ministerstvu. Způsob a formu předání informací stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI JEDNOTLIVĚ VYROBENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 29
Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo
Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo je silniční vozidlo, které nebylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem.
§ 30
Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje na žádost kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejpozději do 2 měsíců. Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.
(2)
Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
druh a kategorii silničního vozidla,
b)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno,
c)
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu a
d)
údaj o tom, zda je požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39).
(3)
K žádosti se přikládá
a)
technický popis silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla,
b)
nákres sestavy silničního vozidla s uvedením jeho rozměrů a hmotností,
c)
návod k údržbě a obsluze silničního vozidla v českém jazyce,
d)
osvědčení o schválení typu systému, konstrukční části a samostatného technického celku vozidla, které tvoří silniční vozidlo, bylo-li vydáno, a
e)
protokol vydaný technickou zkušebnou dokládající splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Nejde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), lze namísto protokolu vydaného technickou zkušebnou k žádosti přiložit technický protokol vydaný zkušební stanicí dokládající splnění technických požadavků a, jde-li o silniční vozidlo, které podléhá pravidelným technickým prohlídkám, protokol o technické prohlídce dokládající technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. V případě důvodných pochybností, zda silniční vozidlo nepředstavuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu života nebo zdraví člověka nebo životního prostředí, si může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádat předložení protokolu vydaného technickou zkušebnou dokládajícího splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.
§ 31
Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného vozidla, pokud splňuje technické požadavky stanovené
a)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o silniční vozidlo, na které se tento předpis použije, a je-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech,
b)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije tento přímo použitelný předpis Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státechčlenských státech,
c)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 3 písm. b) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státechčlenských státech,
d)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a není uvedeno v čl. 2 odst. 2 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo
e)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo v § 3 odst. 2 písm. g).
(2)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schválí, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech, bylo-li požádáno o toto schválení, nebo
b)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, nebylo-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(3)
Pro účely prodeje jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, jeho registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státučlenském státu vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena jeho technická způsobilost.
(4)
Vzor osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32
Poskytnutí předběžných informací
(1)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sdělí na požádání identifikační číslo silničního vozidla (VIN), kterým má jeho výrobce opatřit jednotlivě vyrobené silniční vozidlo za účelem schválení jeho technické způsobilosti tímto úřadem.
(2)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne na požádání předběžnou informaci o technických požadavcích, jejichž splnění bude posuzovat v řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla. Žádost o předběžnou informaci musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat druh a kategorii silničního vozidla, jehož se má žádost o schválení technické způsobilosti týkat, a účel, pro který má být toto vozidlo používáno.
§ 33
Povinnosti výrobce jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Výrobce je povinen v případě jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce.
(2)
Pro umisťování a uvádění údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, které se využívá k pohonu jednotlivě vyrobeného silničního motorového vozidla, se § 28 odst. 1 písm. q) a § 28 odst. 5 použijí obdobně.
HLAVA IV
TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 34
(1)
Technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla schvaluje kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Technická způsobilost každého dovezeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.
(2)
Technická způsobilost dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, jde-li o
a)
silniční vozidlo, jehož typ byl schválen
1.
ministerstvem,
2.
orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech, nebo
3.
orgánem jiného členského státučlenského státu a uznán ministerstvem, nebo
b)
jednotlivě vyrobené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena
1.
obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, nebo
2.
orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(3)
Žádost o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, tovární značku a označení silničního vozidla,
b)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a
c)
údaj o tom, zda jsou povoleny výjimky z technických požadavků.
(4)
K žádosti o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží osvědčení o registraci silničního vozidla, bylo-li vydáno, nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla.
§ 35
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, pokud
a)
splňuje podle protokolu vydaného zkušební stanicí technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době prvního schválení technické způsobilosti vozidla,
b)
jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a) a
c)
splňuje alespoň emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 3, jde-li o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s výjimkou silničního vozidla diplomatické mise nebo silničního vozidla jednotek požární ochrany25).
(2)
Jde-li o dovezené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena orgánem jiného členského státučlenského státu, k žádosti o schválení jeho technické způsobilosti se technický protokol nepřikládá. Splnění technických požadavků se dokládá seznamem technických požadavků, podle kterých byla jeho technická způsobilost schválena, vydaným příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu. Jde-li o silniční vozidlo, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přiloží tento seznam žadatel k žádosti; jde-li o jiné silniční vozidlo, vyžádá si tento seznam u příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Splnění technických požadavků, které nedokládá seznam podle odstavce 2, se dokládá technickým protokolem vydaným zkušební stanicí na náklady žadatele.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla podle odstavce 2 schválí, jsou-li splněny technické požadavky podle odstavce 1 písm. a), které jsou nezbytné pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka, a požadavek podle odstavce 1 písm. b).
(5)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu podle § 4 odst. 3.
HLAVA V
VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA
§ 35a
(1)
Ministerstvo může povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se
a)
brzd,
b)
vnějšího hluku,
c)
emise škodlivin ve výfukových plynech a
d)
odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility.
(2)
U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) za podmínky, že
a)
vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo
b)
jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel.
ČÁST ČTVRTÁ
VOZIDLO V PROVOZU
HLAVA I
SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU
§ 36
(1)
Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.
(2)
Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3)
Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem.
(4)
Záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti nesmí být měněn, ledaže ke změně dojde při opravě nebo výměně počítadla ujeté vzdálenosti. O provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystaví osoba, která tuto opravu nebo výměnu provedla, protokol, jenž předá provozovateli silničního vozidla. Provozovatel silničního vozidla předá protokol stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole. Tento protokol obsahuje
a)
identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
b)
stav celkové ujeté vzdálenosti před provedením a po provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti,
c)
datum a důvod provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti a
d)
jméno a adresu bydliště nebo sídla osoby provádějící opravu nebo výměnu počítadla ujeté vzdálenosti.
§ 37
Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu
(1)
Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud
a)
pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,
c)
jeho technická způsobilost nebyla schválena, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, nebo nesplňuje technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost nepodléhá schválení, nebo
d)
byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.
(2)
Před provedením změny na silničním vozidle, která bude mít za následek jeho technickou nezpůsobilost k provozu podle odstavce 1, je právnická nebo fyzická podnikající osoba provádějící změnu povinna písemně upozornit provozovatele vozidla na tuto skutečnost. Je-li provedení takovéto změny nabízeno veřejně, musí tato nabídka obsahovat zřetelné upozornění, že provedení změny bude mít za následek technickou nezpůsobilost silničního vozidla k provozu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích pro silniční vozidla, jejichž technická způsobilost nepodléhá schválení.
§ 38
Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu
(1)
Provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo,
a)
které je technicky nezpůsobilé k provozu,
b)
které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu, jde-li o silniční vozidlo podléhající registraci,
c)
na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla,
d)
k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
e)
jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou provedenou v členském státěčlenském státě, technickou prohlídkou provedenou pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla nebo u něhož od provedení poslední takové technické prohlídky uplynula lhůta podle § 40; to neplatí, jde-li o silniční vozidlo, u něhož dosud neuplynula lhůta k provedení první pravidelné technické prohlídky nebo které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám, nebo
f)
které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla.
(2)
Provozovatel silničního vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje označení CZ.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo.
§ 38a
Zkušební provoz
(1)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, ale nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“).
(2)
Žádost o povolení zkušebního provozu může podat
a)
výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo
b)
provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků.
(3)
Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu.
(4)
Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(5)
Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni
a)
provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu,
b)
zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka,
c)
užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu,
d)
vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,
e)
používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
f)
vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě,
g)
mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a
h)
oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(6)
Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení.
§ 38b
Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace
(1)
Na základě povolení manipulačního provozu vydaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, lze provozovat silniční vozidlo v rámci manipulačního provozu, kterým je provozování
a)
silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, za účelem jeho distribuce a prodeje, nebo
b)
silničního vozidla, které je vyřazeno z provozu, za účelem jízdy v okruhu nejvýše 100 km od provozovny dopravce, pokud nejsou vozidlem přepravovány osoby ani náklad.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost
a)
výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla,
b)
dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo
c)
prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla, anebo
d)
dopravce pro jím přepravovaná nebo provozovaná silniční vozidla.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce, prodejce nebo dopravce; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(4)
Výrobce, dovozce, dopravce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni
a)
užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu,
b)
vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd,
c)
používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
d)
vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a
e)
mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu.
(5)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat bez povolení manipulačního provozu za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla, pokud je opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha.
(6)
Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností odejme
a)
povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce, prodejce nebo dopravce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo
b)
zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6.
§ 38c
(1)
Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny, dovozce nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jejím účelem je
a)
provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo
b)
propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 3 roky, je-li účelem jízdy provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, nebo 6 měsíců, je-li účelem jízdy propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo.
(3)
Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce, dopravce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů.
(4)
Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady.
(5)
Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal,
a)
do 5 dnů ode dne
1.
odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu,
2.
odnětí přidělených zvláštních registračních značek, nebo
3.
uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo
b)
bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou.
§ 38d
(1)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, přidělí k tomuto vozidlu zvláštní registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu, vydá tabulky s touto přidělenou zvláštní registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla a vydá osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu, jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a), a byla-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. b).
(2)
Osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu pozbývá platnosti dnem uplynutí platnosti zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.
(3)
K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a)
doklad o technické způsobilosti
1.
podle § 6 odst. 5, nebo
2.
vydaný jiným než členským státemčlenským státem, jde-li o silniční vozidlo určené pro vývoz do jiného než členského státučlenského státu, a
b)
doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a způsob provádění zápisů v osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.
§ 39
Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 40
Pravidelné technické prohlídky
(1)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie
a)
M1, N1 nebo O2 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a),
b)
O1 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 3 písm. a), nebo
c)
Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a).
(2)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 1 roku ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie
a)
Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu, M1, N1 nebo L
1.
s právem přednostní jízdy,
2.
zapsané v evidenci vozidel taxislužby nebo
3.
určené půjčovnou vozidel k nájmu, nebo
b)
M2, M3, N2, N3, O3 nebo O4.
(3)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 6 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o
a)
nebrzděné silniční vozidlo kategorie O1, nebo
b)
silniční vozidlo kategorie L, s výjimkou vozidel podle odstavce 2 písm. a); je-li silniční vozidlo kategorie L se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km.h-1 opatřeno šlapadly, nepodléhá pravidelné technické prohlídce.
(4)
Bylo-li silniční vozidlo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státěčlenském státě, použijí se odstavce 1 až 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státěčlenském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky jednotlivě dovezeného silničního vozidla.
(5)
Provozovatel silničního vozidla, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státěčlenském státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 1,
b)
1 roku ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 2, nebo
c)
4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 3.
(6)
Má-li provozovatel silničního motorového vozidla kategorií uvedených v § 40 zpřístupněnu datovou schránku35), ministerstvo 60 dnů před skončením platnosti technické prohlídky vozidla ve lhůtách stanovených pro jeho pravidelnou technickou prohlídku vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti pravidelné technické prohlídky podle § 40 odst. 1 až 3.
§ 47
Technická prohlídka
(1)
Technickou prohlídkou silničního vozidlaTechnickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola technického stavu a fungování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí nebo evidenční kontrola silničního vozidla.
(2)
Technické prohlídky se podle účelu a rozsahu prováděných kontrol člení na
a)
pravidelné technické prohlídky,
b)
technické prohlídky silničních vozideltechnické prohlídky silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
c)
technické prohlídky historických vozidelhistorických vozidel,
d)
technické prohlídky prováděné za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
e)
technické prohlídky prováděné za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel,
f)
technické prohlídky prováděné při technické silniční kontrole podle zákona o silničním provozu,
g)
technické prohlídky prováděné na žádost,
h)
opakované technické prohlídky prováděné při zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle,
i)
opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru a
j)
samostatně prováděné evidenční kontroly silničního vozidla.
(3)
Přístroje pro provádění technické prohlídky stanovené prováděcím právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených technickou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a navázány.
(4)
Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly nebo provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce. Technická prohlídka se neprovede, brání-li tomu znečištění vozidla nebo vybavení vozidla poklicemi kol anebo ohrožuje-li technický stav vozidla život nebo zdraví kontrolního technika.
(5)
Měření emisí v rámci technické prohlídky lze provést ve stanici měření emisí před provedením ostatních kontrolních úkonů ve stanici technické kontroly. O provedení měření emisí vystaví stanice měření emisí protokol, který předá fyzické osobě, která vozidlo do stanice měření emisí přistavila.
(6)
Je-li měření emisí provedeno podle odstavce 5, kontrolní technik stanice technické kontroly zahrne výsledky provedeného měření emisí do protokolu o technické prohlídce. Za den provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se v takovém případě považuje den, ve kterém byly provedeny ostatní kontrolní úkony v rámci pravidelné technické prohlídky ve stanici technické kontroly. Uplynulo-li mezi dnem provedení měření emisí a dnem přistavení silničního vozidla k provedení ostatních kontrolních úkonů více než 30 dní, k provedenému měření emisí se nepřihlíží.
Hodnocení technického stavu a technické způsobilosti silničního motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku technické prohlídky
§ 48
(1)
Stanice technické kontroly při technické prohlídce s výjimkou samostatně prováděné evidenční kontroly zjišťuje, zda technický stav a činnost silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků je bez závad nebo má závady, porovnáním skutečného technického stavu silničního vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem.
(2)
Stanice technické kontroly nesmí při technické prohlídce seřizovat a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou jednoduchého seřízení světlometů nebo volnoběžných parametrů motoru.
(3)
Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje
a)
soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v
1.
registru silničních vozidel a osvědčení o registraci silničního vozidla,
2.
osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným členským státemčlenským státem, nebo
3.
dokladu obdobném osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným než členským státemčlenským státem a
b)
stav počítadla ujeté vzdálenosti silničního vozidla.
(4)
O provedení technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila.
(5)
Protokol o evidenční kontrole silničního vozidla pozbývá platnosti, pokud po provedení evidenční kontroly došlo
a)
ke změnám na vozidle, které nejsou v souladu s údaji uvedenými ke dni provedení kontroly v registru silničních vozidel, v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v obdobném dokladu vydaném jiným než členským státemčlenským státem, nebo
b)
ke snížení hodnoty ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti silničního vozidla.
(6)
Na měření emisí prováděné ve stanici měření emisí se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(7)
Rozsah a způsob provádění technických prohlídek, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky, způsob hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob vyznačování provedení technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48a
Informační systém technických prohlídek
(1)
Informační systém technických prohlídek slouží k evidenci, kontrole a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly a stanic měření emisí, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému technických prohlídek jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly a stanici měření emisí, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky.
(2)
V informačním systému technických prohlídek jsou dále obsaženy
a)
údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
b)
údaje o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, osvědčení k provozování stanice technické kontroly, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a oprávnění k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a povolení k provozování stanice měření emisí,
c)
údaje o kontrolních technicích, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa bydliště,
2.
stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a
3.
údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika, a
d)
technické údaje o vozidlech nezbytné pro jejich zápis do registru silničních vozidel a provádění pravidelných technických prohlídek.
(3)
Informační systém technických prohlídek je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu17).
(4)
Správcem informačního systému technických prohlídek je ministerstvo.
(5)
Provozovatelé stanic technické kontroly a provozovatelé stanic měření emisí předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému technických prohlídek. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Správce informačního systému technických prohlídek zřídí přístup do informačního systému technických prohlídek provozovateli stanice technické kontroly nebo provozovateli stanice měření emisí do 3 pracovních dnů ode dne doručení
a)
kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem nebo kopie povolení k provozování stanice měření emisí zaslaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností,
b)
žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a), nebo
c)
žádosti provozovatele stanice měření emisí o zřízení přístupu s přiloženou kopií povolení k provozování stanice měření emisí, pokud byla žádost doručena dříve než kopie povolení podle písmene a).
(7)
Správce informačního systému technických prohlídek po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly a zaměstnancům provozovatele stanice měření emisí, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému technických prohlídek. Školení pro používání informačního systému technických prohlídek zajišťuje jeho správce.
(8)
Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému technických prohlídek
a)
Policii České republiky a Vojenské policii,
b)
orgánům Finanční správy České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti,
c)
krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a
d)
obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto nebo jiného zákona.
(9)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na stanice technické kontroly a stanice měření emisí, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly a neveřejná stanice měření emisí“).
§ 49
Technickou prohlídkou silničního vozidlaTechnickou prohlídkou silničního vozidla mohou být zjištěny 3 stupně závad, kterými jsou
a)
lehká závada, která nemá významný vliv na provozní vlastnosti vozidla, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ani životní prostředí,
b)
vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla, je způsobilá ohrozit provoz na pozemních komunikacích, může nepříznivě působit na životní prostředí nebo spočívá ve vážném nedostatku v identifikaci vozidla, nebo
c)
nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla, provoz na pozemních komunikacích nebo životní prostředí.
§ 50
(1)
Silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. Byly-li technickou prohlídkou zjištěny lehké závady, provozovatel silničního vozidla je povinen je odstranit.
(2)
Na zadní tabulku registrační značky silničního vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla.
§ 51
(1)
Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla nebo technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státěčlenském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vydání protokolu o technické prohlídce silničního vozidlatechnické prohlídce silničního vozidla nebo ode dne vydání dokladu o provedené technické silniční kontrole. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení opakované technické prohlídky.
(2)
Při zjištění vážné závady platí pro postup stanice technické kontroly § 50 odst. 2 obdobně; to neplatí, jde-li o historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Pokud provozovatel silničního vozidla nepostupuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo bude-li opakovanou technickou prohlídkou zjištěna odstraňovaná závada opakovaně, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické kontroly.
§ 52
(1)
Pokud je technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a nesmí být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad
a)
odtažení vozidla ze stanice technické kontroly,
b)
odstranění nebezpečné závady,
c)
přistavení silničního vozidla k opakované technické prohlídce.
(2)
Stanice technické kontroly při zjištění nebezpečné závady odstraní kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla ze zadní tabulky registrační značky; to neplatí, jde-li o historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Pokud je nebezpečná závada zjištěna technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státěčlenském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.
§ 52a
(1)
Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu doklad o provedené technické silniční kontrole silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Obdrží-li ministerstvo doklad o provedené technické silniční kontrole podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státěčlenském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státučlenského státu.
§ 52b
Technická prohlídka silničních vozidelTechnická prohlídka silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Technickou prohlídku lze na určeném místě provést tehdy, pokud to místní a klimatické podmínky umožňují.
§ 53
(1)
Výrobu a distribuci kontrolních nálepek technické způsobilosti silničního motorového vozidla a tiskopisů zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací.
(2)
Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisíměření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
STANICE TECHNICKÉ KONTROLY
§ 54
Oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozideltechnických prohlídek silničních vozidel.
(2)
Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost.
(3)
Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly, pokud:
a)
je kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu a
b)
je-li počet skutečně provedených technických prohlídek ve stanicích technické kontroly na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu.
(4)
Způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet se provádí na základě údajů získaných z centrálního registru vozidel a z informačního systému technických prohlídek vždy k 1. lednu a k 1. červenci za období předcházejících 12 měsíců.
(5)
Kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu se stanoví z příslušného počtu registrovaných vozidel jednotlivých kategorií vozidel na území okresu, věkového rozložení vozidel, lhůt pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií vozidel, časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek a podílu jednotlivých druhů technických prohlídek.
(6)
Kapacita kontrolních linek stanic technické kontroly na území okresu se stanoví z počtu kontrolních stání linky stanic technické kontroly, počtu produktivních dnů v roce, průměrné provozní doby stanice technické kontroly v hodinách přepočtené na jeden pracovní den pětidenního pracovního týdne a časové pracnosti pravidelných technických prohlídek vozidel kategorie M1 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro osobní automobily a N3 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro užitkové automobily.
(7)
Počet skutečně provedených technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly se stanoví z počtu jednotlivých druhů technických prohlídek vozidel jednotlivých kategorií a časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel.
(8)
Časová pracnost provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel se stanoví jako průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly do ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly ze všech provedených technických prohlídek každého takového druhu technické prohlídky na území České republiky stanovený z centrálního informačního systému technických prohlídek z dat za předcházejících 12 měsíců.
(9)
Kontrolní linka pro osobní automobily má 3 kontrolní stání při délce linky minimálně 26 m, nebo 4 kontrolní stání při délce linky minimálně 33 m. Kontrolní linka pro užitkové automobily má 2 kontrolní stání při délce linky minimálně 42 m.
(10)
Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto dalších podmínek:
a)
žadatel nebo, je-li žadatelem právnická osoba, členové jejího statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou svéprávní a bezúhonní,
b)
žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
c)
žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2,
d)
žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.
(11)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem zjištění, zda žadatel nebo členové jeho statutárního orgánu splňují podmínku bezúhonnosti, si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(12)
Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem a způsob metrologického zajištění přístrojů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55
Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat
a)
druh stanice technické kontroly,
b)
adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a
c)
termín předpokládaného zahájení provozu.
(2)
K žádosti žadatel přikládá
a)
popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště a, má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny,
b)
seznam technologického vybavení kontrolní linky,
c)
kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí a popřípadě jiného veřejného zájmu a
d)
údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.
(3)
Je-li žadatelem nebo členem jeho statutárního orgánu cizinec, přiloží žadatel k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 56
Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede
a)
druh stanice technické kontroly,
b)
adresu provozovny stanice technické kontroly,
c)
počet kontrolních linek stanice technické kontroly pro osobní automobily a pro užitkové automobily a počet kontrolních stání na jednotlivých kontrolních linkách,
d)
technické vybavení stanice technické kontroly,
e)
stavební uspořádání stanice technické kontroly a, má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny, a
f)
omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.
(2)
Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.
(3)
Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c).
(4)
Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54, kromě změny adresy provozovny stanice technické kontroly v rámci území téhož okresu ve správním obvodu krajského úřadu, kterou provede bez zkoumání podmínek podle § 54 v případě, že nedochází k dalším změnám v již vydaném oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 54. Krajský úřad je vždy oprávněn přezkoumat přístrojové vybavení a stavebně technickou podobu nové provozovny stanice technické kontroly.
(5)
Stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly zašle krajský úřad ministerstvu.
§ 57
Osvědčení k provozování stanice technické kontroly
(1)
Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti provozovatele stanice technické kontroly.
(2)
Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické kontroly
a)
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly,
b)
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice technické kontroly,
c)
má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.
(3)
Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou.
(4)
Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu.
(5)
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 58
Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly
(1)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby
a)
technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
b)
technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c)
stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54,
d)
přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
e)
technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48,
f)
údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému technických prohlídek,
g)
byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 7 a § 53 odst. 2,
h)
byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání,
i)
stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu,
j)
ve stanici technické kontroly nebyly prováděny pravidelné technické prohlídky silničních vozideltechnické prohlídky silničních vozidel registrovaných v jiných státech a
k)
osoby, které provádějí technické prohlídky, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků technických prohlídek.
(2)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(3)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 58a
Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.
§ 59
Odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly
Krajský úřad odejme oprávnění k provozování stanice technické kontroly, jestliže
a)
při provádění technických prohlídek jsou opakovaně závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
c)
o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.
§ 59a
Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou.
§ 59b
Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(1)
Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(2)
Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud
a)
je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly,
b)
alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek,
c)
žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
d)
je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(3)
Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 2 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti.
(4)
Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2.
(5)
Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže
a)
při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo
c)
o to držitel oprávnění požádal.
(6)
Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud
a)
je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky,
b)
absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly a
c)
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(7)
Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 8, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad.
(8)
Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.
Profesní osvědčení kontrolního technika
§ 60
(1)
Provádět technické prohlídky vozidel mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.
(2)
Profesní osvědčení kontrolního technika vydá ministerstvo osobě, která
a)
má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru souvisejícím s výrobou, opravou nebo technickou prohlídkou vozidel a odbornou praxi ve výrobě nebo opravě vozidel nejméně v rozsahu 3 let,
b)
je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1,
c)
absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku k provádění technických prohlídek (dále jen „výuka v základním kurzu“),
d)
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek,
e)
je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen a
f)
není ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek; ve střetu zájmů je osoba, která
1.
provozuje podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků,
2.
je členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti prodeje nebo opravy vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo
3.
vykonává závislou prácizávislou práci spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků.
(3)
Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. e), si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádá-li o vydání profesního osvědčení kontrolního technika cizinec, přiloží k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Pokud v řízení o vydání profesního osvědčení kontrolního technika není prokázán opak, má se za to, že podmínka podle odstavce 2 písm. f) je splněna.
(5)
V profesním osvědčení kontrolního technika ministerstvo uvede kategorie silničních vozidel, jejichž technické prohlídky je kontrolní technik oprávněn provádět. Na žádost ministerstvo v profesním osvědčení kontrolního technika omezí oprávnění k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel; splnění požadavku podle odstavce 2 písm. f) bodu 3 se v takovém případě nevyžaduje a pro splnění požadavku podle odstavce 2 písm. b) postačí, je-li kontrolní technik držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis.
§ 61
(1)
Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek.
(2)
Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který
a)
v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a
b)
splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).
(3)
Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud
a)
absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a
b)
splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).
(4)
Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.
(5)
Jde-li o profesní osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, při postupu podle odstavce 2, 3 nebo 4 se k podmínce podle § 60 odst. 2 písm. f) bodu 3 nepřihlíží.
§ 61a
Povinnosti kontrolního technika
(1)
Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel
a)
provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48,
b)
v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému technických prohlídek nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly nebo provozovatelem stanice měření emisí a
c)
informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad.
(2)
Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění, ztrátu bezúhonnosti nebo skutečnost, že je ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek.
(3)
Kontrolní technik, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, nesmí vydat protokol o technické prohlídce.
§ 62
(1)
Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika provádí ministerstvo. Za účelem provádění závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek zřídí ministerstvo tříčlennou zkušební komisi, jejíž členy jmenuje z odborníků v oblasti dopravy; předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.
(2)
Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(3)
Rozsah, obsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
STANICE MĚŘENÍ EMISÍ
§ 63
Povolení k provozování stanice měření emisí
(1)
Stanici měření emisí lze provozovat pouze na základě povolení vydaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení na žádost fyzické nebo právnické osoby vydá, pokud žadatel
a)
je držitelem příslušného živnostenského oprávnění,
b)
má vlastnické nebo jiné právo k užívání nebytových prostor, ve kterých bude stanici měření emisí provozovat, tyto prostory jsou podle kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu určeny k této činnosti a stavební uspořádání těchto prostor provozování stanice měření emisí umožňuje,
c)
má vlastnické nebo jiné právo k užívání přístrojů, technického zařízení a programového vybavení, které jsou nezbytné pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
d)
má zajištěno provádění měření emisí osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, a
e)
má vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností.
(2)
V žádosti o vydání povolení k provozování stanice měření emisí žadatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede druh stanice měření emisí, kterou hodlá provozovat, a adresu místa, kde hodlá stanici měření emisí provozovat. K žádosti přiloží žadatel
a)
popis nebytových prostor podle odstavce 1 písm. b) včetně příjezdových komunikací a parkoviště a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo k užívání k nim,
b)
popis přístrojů, zařízení a programového vybavení podle odstavce 1 písm. c) a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo opravňující žadatele k jejich užívání,
c)
seznam obsahující jména a bydliště fyzických osob podle odstavce 1 písm. d) a dokumenty dokládající právní vztah žadatele k těmto osobám a
d)
návrh vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly.
(3)
V rozhodnutí o udělení povolení k provozování stanice měření emisí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vedle náležitostí podle správního řádu uvede
a)
druh stanice měření emisí, jejíž provozování povoluje,
b)
adresu místa, kde bude stanice měření emisí provozována,
c)
rozsah provádění měření emisí a
d)
omezení provádění měření emisí pouze pro určitá vozidla, jde-li o neveřejnou stanici měření emisí.
(4)
Kopii rozhodnutí o povolení k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ministerstvu.
(5)
Druhy stanic měření emisí, stavební uspořádání nebytových prostor umožňující provozování stanice měření emisí, přístroje, technická zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění měření emisí a souvisejících úkonů, náležitosti vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly a způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 64
Povinnosti provozovatele stanice měření emisí
Provozovatel stanice měření emisí zajistí po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby
a)
stanice měření emisí byla provozována v souladu s vydaným povolením k jejímu provozování,
b)
měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
c)
stavební uspořádání nebytových prostor, v nichž je stanice měření emisí provozována, umožňovalo její řádné provozování,
d)
stanice měření emisí byla vybavena všemi přístroji, technickými zařízeními a programovým vybavením nezbytným pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
e)
přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
f)
měření emisí bylo prováděno v souladu s požadavky podle § 58 odst. 1 písm. e),
g)
údaje o zahájení měření emisí a o výsledku měření emisí byly neprodleně vkládány do informačního systému technických prohlídek,
h)
byly řádně zpracovávány protokoly o měření emisí,
i)
stanice měření emisí měla vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností a
j)
osoby, které provádějí měření emisí, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků měření emisí.
§ 65
Odnětí povolení k provozování stanice měření emisí
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí odejme, pokud
a)
provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro udělení povolení nebo
b)
provozovatel stanice měření emisí o odnětí povolení požádal.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí dále odejme, pokud byly při provozování stanice měření emisí závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3)
O povolení k provozování stanice měření emisí může provozovatel stanice měření emisí, kterému bylo povolení odňato podle odstavce 2, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování stanice měření emisí.
§ 66
Příslušnost
(1)
Příslušným k vedení řízení o vydání povolení k provozování stanice měření emisí a řízení o odnětí vydaného povolení je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bude nebo je stanice měření emisí umístěna.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky provede u provozovatele stanice měření emisí kontrolu zaměřenou na plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.
HLAVA IV
ZKUŠEBNÍ STANICE
§ 72
(1)
Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:
a)
je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,
b)
alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c)
činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.
(2)
Ministerstvo odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže
a)
držitel oprávnění přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
b)
o to držitel oprávnění požádal.
(3)
Ministerstvo dále odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže při provádění technických kontrol byly závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.
(4)
O vydání oprávnění podle odstavce 1 může držitel oprávnění k provozování stanice technické kontroly, kterému bylo oprávnění odňato podle odstavce 3, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 3.
(5)
Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel
a)
je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,
b)
úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické přípravě a praktické výuce,
c)
složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti.
(6)
Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 73
(1)
Přestavbou silničního vozidla je změna podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla.
(2)
Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují
a)
změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru nebo změna parametrů motoru,
b)
změna karoserie, pérování, řízení nebo ochranné konstrukce silničního vozidla,
c)
změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla,
d)
změna kategorie vozidla.
(3)
Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v případě přestavby vozidla na vozidlo zvláštního určení.
(4)
Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné typové řady vozidla.
(5)
Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.
(6)
O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní dílnáhradní díl k tomuto vozidlu.
§ 74
(1)
Přestavbu silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, schvaluje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem. Příslušný ke schválení přestavby silničního vozidla je kterýkoliv obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Hromadnou přestavbu typu silničního vozidlatypu silničního vozidla schvaluje ministerstvo na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro hromadnou přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Žádost o schválení přestavby silničního vozidla nebo hromadné přestavby typu silničního vozidlatypu silničního vozidla musí obsahovat
a)
obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem fyzická osoba,
b)
druh a kategorii silničního vozidla,
c)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno.
(4)
Žádost musí být doložena těmito doklady:
a)
podrobným popisem přestavby silničního vozidla,
b)
návrhem na změnu údajů podle § 4 odst. 3,
c)
technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu,
d)
technickým protokolem vydaným zkušební stanicí nebo technickou zkušebnou a u hromadné přestavby vozidla technickou zkušebnou.
ČÁST ŠESTÁ
VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY
§ 75
(1)
Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.
(2)
Náhradním dílemNáhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní dílNáhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Za povinnou výbavu, která musí být umístěna ve vozidle, lze stanovit pouze náhradní elektrické pojistky, náhradní žárovky výměnného zdroje světla, náhradní kolo a příslušenství nutné k jeho výměně nebo prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí, lékárničku, přenosný výstražný trojúhelník nebo hasicí přístroj. Rozsah povinné výbavy, způsob jejího umístění ve vozidle a technické požadavky na povinnou výbavu stanoví pro jednotlivé kategorie, podkategorie nebo druhy vozidel prováděcí právní předpis.
§ 76
(1)
Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít schválenou technickou způsobilost.
(2)
Na schvalování technické způsobilosti výbavy se vztahuje část třetí tohoto zákona.
§ 77
Provozní hmoty a maziva
(1)
Provozní hmotou motorového vozidlaProvozní hmotou motorového vozidla se rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího systému pro chlazení motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k provozu.
(2)
K pohonu motoru vozidla a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a zařízení vozidla lze používat pouze pohonné hmoty10) a provozní hmoty předepsané výrobcem tohoto motoru, systému nebo zařízení, nebo výrobcem vozidla. Provozní hmoty používané v provozu silničních motorových vozidel musí svou jakostí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy11) a českými technickými normami.
ČÁST SEDMÁ
ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA
§ 78
(1)
Zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona.
(2)
Schválení technické způsobilosti podléhají
a)
zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30),
b)
pracovní stroje samojízdné, pracovní stroje nesené, pracovní stroje přípojné, výměnná tažená zařízení, vozidla určená především pro jízdu na sněhu, vozidla určená především pro jízdu v terénu, jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla, speciální tahače a jejich přípojná vozidla, přepravníky pracovních adaptérů a systémy, konstrukční části a samostatné technické celky těchto vozidel a
c)
systémy zvláštních vozidel, konstrukční části zvláštních vozidel nebo samostatné technické celky zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
§ 78a
(1)
Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30). Ministerstvo provádí rovněž posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben.
(2)
Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 2 se použije postup podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30).
(4)
Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 2, které bylo uděleno jiným členským státemčlenským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii zvláštního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel.
(5)
Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schválení podle odstavce 2, žadatel o schválení nese náklady na ověření
a)
splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 2,
b)
shodnosti typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a
c)
způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(6)
Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schválení podle odstavce 2, použijí se obdobně ustanovení
a)
§ 28 odst. 1 písm. i), j), k) a q) a § 28 odst. 5,
b)
§ 28d odst. 1, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, a
c)
§ 28d odst. 2 nebo 3, podléhá-li zvláštní vozidlo pravidelným technickým prohlídkám.
(7)
Pozbylo-li schválení typu zvláštního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení zvláštních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 78b
(1)
Část třetí hlava II se s výjimkou § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 5, § 17 odst. 3 písm. b), § 23 odst. 1 a § 28 odst. 1 písm. l) a m) použije obdobně pro schválení typu
a)
zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nejde-li o schválení typu s platností ve všech členských státechčlenských státech,
b)
pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel, přepravníků pracovních adaptérů a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel, nebo
c)
systémů zvláštních vozidel, konstrukčních částí zvláštních vozidel nebo samostatných technických celků zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(2)
Typ zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Schválení typu zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) je platné pouze na území České republiky.
(4)
Výrobce je povinen každé vyrobené zvláštní vozidlo, jehož typ je schválen, označit značkou schválení typu a opatřit
a)
prohlášením o shodě, jde-li o vozidlo podléhající registraci, nebo
b)
technickým osvědčením, jde-li o vozidlo nepodléhající registraci.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a vzor technického osvědčení.
§ 78c
(1)
Část třetí hlavy III až V se s výjimkou § 31 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 5 použijí obdobně pro schválení technické způsobilosti
a)
jednotlivě vyrobených nebo dovezených zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nebo
b)
pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel a přepravníků pracovních adaptérů.
(2)
Jednotlivě vyrobené zvláštní vozidlo podle odstavce 1 musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, nebo
b)
technické osvědčení, nepodléhá-li zvláštní vozidlo registraci.
(4)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí technické osvědčení.
§ 79
(1)
Pro registraci zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá tohoto zákona. Pro provoz zvláštních vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40. Pro přestavbu zvláštního vozidla platí část pátá tohoto zákona.
(2)
Zvláštní vozidla neuvedená v odstavci 1 větě první registraci nepodléhají; v registru silničních vozidel se však na žádost zapíší.
(3)
Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, nebo
b)
4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).
(4)
Bylo-li zvláštní vozidlo kategorie C, T nebo R bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státěčlenském státě, použije se odstavec 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státěčlenském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky dovezeného silničního vozidla.
(5)
Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státěčlenském státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, nebo
b)
4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).
(6)
Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem.
(7)
Podrobnosti provádění technické prohlídky mobilním způsobem stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST OSMÁ
HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA
§ 79a
Registr historických a sportovních vozidel
(1)
Registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel vedou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje, kde vede registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel Městský úřad v Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidlasportovního vozidla je kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle věty první.
(2)
Při registraci historického vozidlahistorického vozidla místně příslušný úřad na základě předložení protokolu o platném testování a protokolu o technické prohlídce historického vozidlahistorického vozidla vydá průkaz historického vozidlahistorického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému vozidluHistorickému vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidlahistorická vozidla a vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Při registraci sportovního vozidlasportovního vozidla místně příslušný úřad vydá osvědčení o registraci vozidla. Sportovnímu vozidluSportovnímu vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlosportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlosportovní vozidlo. Vydání registrační značky pro sportovní vozidlosportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v průkazu sportovního vozidlasportovního vozidla, který vydává právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací (Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme).
(4)
Pro registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel platí § 4 odst. 2 písm. a) až d), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n) a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně.
(5)
Žadatel o registraci historického vozidlahistorického vozidla zapsaného v registru silničních vozidel místně příslušnému úřadu podle odstavce 1 se žádostí předloží osvědčení o registraci silničního vozidla v registru silničních vozidel a odevzdá tabulky s registrační značkou silničního vozidla. Při registraci historického vozidlahistorického vozidla místně příslušný úřad kromě úkonů podle odstavce 2 odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s registrační značkou silničního vozidla a v registru silničních vozidel zaznamená převod silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického a sportovního vozidlasportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidlahistorického vozidla a vzor žádosti o registraci historického nebo sportovního vozidlasportovního vozidla do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
§ 79b
Historické a sportovní vozidlo v provozu
(1)
Historické vozidloHistorické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud splnilo podmínky testování a je podle výsledku technické prohlídky historického vozidlahistorického vozidla technicky způsobilé.
(2)
Testování historického vozidlahistorického vozidla provádí právnická osoba, která má udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidelhistorických vozidel (Fédération Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v protokolu o testování a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidlahistorického vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování historického vozidlahistorického vozidla provedlo.
(3)
Technickou prohlídku historického vozidlahistorického vozidla ve stanici technické kontroly lze provést až po jeho testování; technická prohlídka historického vozidlahistorického vozidla s konstrukční rychlostí do 40 km.h-1 může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Stanice technické kontroly vyznačí údaj o výsledku technické prohlídky v protokolu o technické prohlídce a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidlahistorického vozidla. Výsledek technické prohlídky platí po dobu platnosti výsledku testování.
(4)
Historické vozidloHistorické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby.
(5)
Sportovní vozidloSportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky testování a prohlídku ve stanici technické kontroly.
(6)
Testování sportovního vozidlasportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací. Výsledek testování platí nejdéle do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování sportovního vozidlasportovního vozidla provedlo.
(7)
Sportovní vozidloSportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za těchto podmínek:
a)
ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování vozidla,
b)
vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací,
c)
ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidlasportovního vozidla na pozemních komunikacích.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a sportovního vozidlasportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a sportovního vozidlasportovního vozidla, podrobnosti provádění technické prohlídky historického vozidlahistorického vozidla mobilním způsobem a vzor žádosti o provedení testování historického a sportovního vozidlasportovního vozidla.
§ 79c
(1)
Vlastník silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, může požádat o provedení testování tohoto silničního vozidla.
(2)
Testování silničního vozidla uvedené v odstavci 1 provádí právnická osoba uvedená v § 79b odst. 2. Výsledek testování se uvede v protokolu o testování, který právnická osoba vydá vlastníkovi silničního vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování vozidla provedlo.
(3)
Vlastník silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 může předložit protokol o platném testování silničního vozidla místně příslušnému úřadu pro registraci historického vozidlahistorického vozidla uvedeného v § 79a odst. 1 a požádat o uznání testování silničního vozidla nebo o zápis údaje o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Místně příslušný úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá vlastníkovi silničního vozidla doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost, popřípadě zapíše údaj o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost je platný do dne ukončení platnosti protokolu o platném testování, který je jím uznáván.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla podle odstavce 1, vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 80
(1)
Státní správu a státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a Česká obchodní inspekce.
(2)
Ministerstvo
a)
je správcem registru silničních vozidel,
b)
rozhoduje o schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, o změně schválení typu a o zrušení rozhodnutí o schválení typu,
c)
povoluje provozování technické zkušebny a odnímá toto povolení,
d)
rozhoduje o uznání typu vozidla v malé sérii schváleného jiným členským státem s platností na území tohoto státu,
e)
rozhoduje o povolení výjimky z technických požadavků pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla,
f)
provádí dohled nad výrobou vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel z hlediska schvalování typu,
g)
ukládá výrobcům vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin zjištěných při dohledu nad výrobou z hlediska schvalování typu,
h)
zakazuje uvádění vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržuje osvědčení o schválení jejich typu, je-li výrobou a provozováním bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
i)
vydává a odnímá profesní osvědčení kontrolního technika a osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích,
j)
vede evidenci vydaných profesních osvědčení kontrolního technika a osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích,
k)
vydává a odnímá oprávnění k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
l)
vydává a odnímá oprávnění k provádění technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
m)
pověřuje a odnímá pověření k zajištění výuky spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
n)
pověřuje a odnímá pověření k zajištění výuky v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu,
o)
rozhoduje o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla, o změně tohoto schválení a o jeho zrušení,
p)
schvaluje hromadnou přestavbu typu vozidla,
q)
vydává a odnímá osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek,
r)
každoročně vydává průvodce o spotřebě paliva a emisích, který je spotřebitelůmspotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místechprodejních místech,
s)
zajišťuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností distribuci karet dílny,
t)
vede centrální seznam autorizovaných metrologických středisek oprávněných k této činnosti podle zvláštního právního předpisu6b),
u)
oznamuje příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu odejmutí osvědčení o registraci vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státučlenského státu,
v)
vrací příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu na jeho žádost odňaté osvědčení o registraci vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru tohoto jiného členského státučlenského státu,
w)
je správcem informačního systému technických prohlídek,
x)
zveřejňuje statistiky vozidel zapsaných v registru silničních vozidel a
y)
je orgánem pro dozor nad trhem
1.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
2.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29),
3.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30),
4.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38),
5.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování pneumatik41) a
6.
se systémy vozidel, konstrukčními částmi vozidel a samostatnými technickými celky vozidel podle mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(3)
Krajský úřad
a)
rozhoduje o udělení, změně a odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly,
b)
vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
rozhoduje o zápisu vozidla do registru silničních vozidel, provádí zápisy změn údajů zapisovaných v registru,
b)
přiděluje vozidlům registrační značku nebo zvláštní registrační značku a vydává tabulky s registrační značkou,
c)
vydává osvědčení o registraci vozidla nebo technické osvědčení zvláštního vozidla,
d)
rozhoduje o vyřazení vozidla z provozu a zapisuje vyřazení a zánik vozidla v registru silničních vozidel,
e)
schvaluje technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného vozidla nebo přestavbu vozidla,
f)
schvaluje technickou způsobilost dovezeného vozidla,
g)
rozhoduje o udělení a odnětí povolení k provozování stanice měření emisí,
h)
vydává karty dílny a přijímá odevzdané karty dílny,
i)
odnímá při registraci osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě, a předává je ministerstvu.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v sídle kraje, Městský úřad v Kolíně a Magistrát hlavního města Prahy
a)
vede registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel,
b)
přiděluje historickým vozidlůmhistorickým vozidlům zvláštní registrační značku pro historické vozidlohistorické vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlohistorické vozidlo,
c)
vydává osvědčení o registraci a průkaz historického vozidlahistorického vozidla,
d)
přiděluje sportovním vozidlůmsportovním vozidlům zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlosportovní vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlosportovní vozidlo,
e)
registruje historické vozidlohistorické vozidlo,
f)
schvaluje technickou způsobilost sportovního vozidlasportovního vozidla a registruje na základě protokolu o testování sportovního vozidlasportovního vozidla,
g)
vede údaje o testování historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(6)
Česká obchodní inspekce kontroluje podle zvláštního právního předpisu12) umístění, rozměry a obsah štítku a plakátu s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 v souladu s prováděcím právním předpisem při prodeji nově vyrobeného osobního automobilu a dodržování povinnosti výrobce stanovené v § 28 odst. 1 písm. m).
§ 80a
(1)
Schvalovacím orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38) je
a)
Státní plavební správa, jde-li o motory kategorie IWP nebo IWA podle tohoto předpisu,
b)
Drážní úřad, jde-li o motory kategorie RLL nebo RLR podle tohoto předpisu nebo o motory kategorie NRE nebo NRS určené pro pomocné železniční vozy, pomocné motory pro motorové železniční vozy nebo lokomotivy podle tohoto předpisu, nebo
c)
ministerstvo, jde-li o ostatní motory podle tohoto předpisu neuvedené v písmenech a) a b).
(2)
Orgán podle odstavce 1 rozhoduje rovněž o povolení uvedení motoru na trh podle čl. 34 odst. 4 až 7 a čl. 58 odst. 5 a 9 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38).
§ 81
Státní odborný dozor
(1)
Státní odborný dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a podle zvláštního právního předpisu Policie České republiky a orgány Celní správy České republiky. Při výkonu státního odborného dozoru ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Zjišťují, zda osoby, jimž tyto předpisy ukládají povinnosti ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen „povinné osoby“) plní uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady nebo obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
§ 82
(1)
Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Vzor průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Zjistí-li osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy k zajištění bezpečnosti provozu vozidel na pozemních komunikacích, uloží podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků kontrolovanému subjektu způsob a lhůtu k odstranění jejich příčin.
(3)
Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění evidenční kontroly, nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka, zakáže v řízení na místě tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické kontroly a ministerstvu. Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do informačního systému technických prohlídek a do 30 dnů od obdržení oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé, nebylo-li takové řízení zahájeno.
(4)
Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné závady v činnosti stanice technické kontroly, nařídí okamžité zastavení provádění technických prohlídek a technických kontrol ve stanici technické kontroly a vyrozumí o tom neprodleně příslušný krajský úřad. Zastavení provádění technických prohlídek a technických kontrol ve stanici technické kontroly trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o přestupku provozovatele stanice technické kontroly nebo do uplynutí lhůty 30 dnů od vyrozumění krajského úřadu, nebylo-li takové řízení zahájeno.
(5)
Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky vyzvat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, nebo, není-li přítomna, kontrolního technika kontrolované stanice technické kontroly, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované vozidlo k opakované technické prohlídce prováděné v rámci státního odborného dozoru, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek nebo o tom, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Osoba, která byla k přistavení vozidla k opakované technické prohlídce vyzvána, je povinna této výzvě vyhovět. Opakovanou technickou prohlídku provede bezplatně kontrolní technik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru, a to bez zbytečného odkladu. Výsledek opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru nahrazuje výsledek bezprostředně předcházející technické prohlídky, jsou-li tyto výsledky odlišné.
(6)
Jsou-li důvodné pochybnosti o dodržování stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek, lze při provádění kontroly pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí provozovatele stanice technické kontroly nebo kontrolního technika. Po předložení pověření ke kontrole musí být provozovateli stanice technické kontroly nebo kontrolnímu technikovi sděleno, že byl záznam pořízen a v jakém rozsahu byl pořízen. Při kontrole provádění technické prohlídky nebo technické kontroly může být rovněž použito vozidlo přistavené kontrolním orgánem.
(7)
Při výkonu státního odborného dozoru nad činností provozovatele stanice měření emisí se odstavce 4 až 6 použijí obdobně. Orgánem provádějícím úkony podle odstavce 4 je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
§ 83
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
b)
nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka vozidla,
c)
nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
d)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
e)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
f)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
g)
jako vlastník vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku vozidla,
h)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,
i)
jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 4 nezachová mlčenlivost,
j)
v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
k)
v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli vozidla,
l)
jako provozovatel vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4,
m)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu,
n)
jako provozovatel vozidla podléhajícího registraci v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
o)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
p)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. e) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. e),
q)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci vozidla,
r)
v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika,
s)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,
t)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad,
u)
jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému technických prohlídek nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly nebo provozovatelem stanice měření emisí,
v)
jako kontrolní technik za účelem získání majetkového nebo jiného prospěchu v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem nebo v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,
w)
jako kontrolní technik poruší informační povinnost podle § 61a odst. 1 písm. c), nebo
x)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo q),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo v),
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g), i), k), m) až p), r) až u), w) nebo x), nebo
d)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l).
(3)
Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. p) uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. s), t), u) nebo w) uložit pokutu do 10 000 Kč. Ostatní přestupky podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
§ 83a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako držitel karty dílny provede montáž, ověření, kontrolu nebo opravu tachografu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě1a),
b)
provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
c)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
d)
nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka vozidla,
e)
nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
f)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
g)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
h)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
i)
jako vlastník vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku vozidla,
j)
jako držitel karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nebo 5 neodevzdá tuto kartu nebo v rozporu s § 14a odst. 6 neuchová kontrolní zprávu,
k)
v rozporu s § 15 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž technická způsobilost nebyla schválena,
l)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,
m)
jako výrobce nebo dovozce dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla v rozporu se zákazem podle § 25 odst. 3,
n)
uvede na trh vozidlo po pozbytí platnosti schválení typu bez povolení podle § 26 odst. 2 nebo v rozporu s tímto povolením,
o)
provozuje technickou zkušebnu bez povolení podle § 27 odst. 1 nebo v rozporu s tímto povolením,
p)
jako výrobce vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nesplní některou z povinností podle § 28 odst. 1,
q)
vykonává činnost akreditovaného zástupce bez povolení podle § 28 odst. 2,
r)
jako akreditovaný zástupce nesplní některou z povinností podle § 28 odst. 3,
s)
jako výrobce nebo akreditovaný zástupce uvede na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla v rozporu se zákazem podle § 28c odst. 2,
t)
v rozporu s § 28d odst. 1 neposkytne ministerstvu údaje v rozsahu podle § 4 odst. 5,
u)
v rozporu s § 28d odst. 2 nezpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky vozidla,
v)
v rozporu s § 28d odst. 3 nepředá poskytované informace ministerstvu,
w)
v rozporu s § 33 odst. 1 nezpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky vozidla,
x)
v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
y)
v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli vozidla, nebo
z)
jako provozovatel vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 37 odst. 2 písemně neupozorní provozovatele vozidla na skutečnost, že změna provedená na vozidle bude mít za následek jeho technickou nezpůsobilost k provozu,
b)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu,
c)
jako provozovatel vozidla podléhajícího registraci v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
d)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. e) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. e),
e)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel v osvědčení o registraci vozidla,
f)
v rozporu s § 57 odst. 1 provozuje stanici technické kontroly bez osvědčení k provozování stanice technické kontroly nebo
g)
v rozporu s § 63 odst. 1 provozuje stanici měření emisí bez povolení k provozování stanice měření emisí.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice technické kontroly dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce,
b)
v rozporu s § 48a odst. 5 nepředá správci informačního systému technických prohlídek údaje podle § 48a odst. 1,
c)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
d)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
e)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly a s podmínkami podle § 54,
f)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány nebo byly udržovány podle pokynů výrobce,
g)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek,
h)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vloženy do informačního systému technických prohlídek,
i)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla,
j)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. i) nezajistí, aby stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek,
k)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. j) nezajistí, aby ve stanici technické kontroly nebyly prováděny pravidelné technické prohlídky vozidel registrovaných v jiných státech,
l)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. k) nezajistí, aby osoby provádějící technické prohlídky nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků technické prohlídky,
m)
v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo
n)
v rozporu s § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly.
(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice měření emisí dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 48a odst. 5 nepředá správci informačního systému technických prohlídek údaje podle § 48a odst. 1,
b)
v rozporu s § 64 písm. a) nezajistí, aby byla stanice měření emisí provozována v souladu s vydaným povolením k jejímu provozování,
c)
v rozporu s § 64 písm. b) nezajistí, aby měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
d)
v rozporu s § 64 písm. c) nezajistí, aby stavební uspořádání nebytových prostor, v nichž je provozována stanice měření emisí, umožňovalo její řádné provozování,
e)
v rozporu s § 64 písm. d) nezajistí, aby stanice měření emisí byla vybavena všemi přístroji, technickými zařízeními a programovým vybavením nezbytným pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
f)
v rozporu s § 64 písm. e) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
g)
v rozporu s § 64 písm. f) nezajistí, aby měření emisí bylo prováděno v souladu s požadavky podle § 58 odst. 1 písm. e),
h)
v rozporu s § 64 písm. g) nezajistí, aby údaje o zahájení měření emisí a o výsledku měření emisí byly neprodleně vkládány do informačního systému technických prohlídek,
i)
v rozporu s § 64 písm. h) nezajistí, aby byly řádně zpracovávány protokoly o měření emisí,
j)
v rozporu s § 64 písm. i) nezajistí, aby stanice měření emisí měla vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností, nebo
k)
v rozporu s § 64 písm. j) nezajistí, aby osoby provádějící měření emisí nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků měření emisí.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka,
b)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je zkušební provoz,
c)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené zkušební jízdě vozidla v knize jízd,
d)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu,
e)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je manipulační provoz,
f)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené jízdě vozidla v knize jízd,
g)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu,
h)
provede jízdu v rozporu s povolením podle § 38c odst. 1, nebo
i)
v rozporu s § 38c odst. 3 nedoloží stanovené doklady.
(6)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel33)
a)
jako výrobce, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor
1.
uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
2.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
3.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, osvědčení o schválení jednotlivého vozidla nebo prohlášení o shodě,
5.
použije odpojovací zařízení,
6.
dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez platného schválení jejich technické způsobilosti,
7.
dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez jejich opatření prohlášením o shodě, štítkem, značkou schválení typu nebo jiným stanoveným označením,
8.
neoprávněně opatří vozidlo prohlášením o shodě, štítkem nebo jiným stanoveným označením nebo neoprávněně opatří konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu, nebo
9.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření,
b)
jako výrobce nebo zástupce výrobce
1.
neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
2.
neposkytne údaje palubního diagnostického systému nebo údaje nezbytné pro opravu a údržbu výrobků určené pro samostatné provozovatele, autorizované obchodní zástupce, opravny, servisní techniky nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
c)
jako technická zkušebna
1.
přestane splňovat některou z podmínek pro její určení,
2.
uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
3.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo
5.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření.
(7)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím nesilniční mobilní stroje a jejich motory38)
a)
jako výrobce, výrobce původního zařízení, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor
1.
uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
2.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů,
3.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek,
4.
použije odpojovací zařízení,
5.
uvede na trh motor bez platného schválení typu nebo v rozporu s ním,
6.
uvede na trh motor bez jeho opatření prohlášením o shodě nebo stanoveným označením,
7.
neoprávněně opatří motor prohlášením o shodě nebo jiným stanoveným označením,
8.
uvede na trh nesilniční mobilní stroj, do něhož je zabudován motor bez platného schválení typu,
9.
padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu motoru nebo rodiny motorů nebo prohlášení o shodě,
10.
uvede na trh přechodný motor nebo nesilniční mobilní stroj, do něhož je tento motor zabudován, aniž by byly splněny požadavky tohoto předpisu,
11.
poruší v případě nové technologie nebo koncepce podmínky stanovené prozatímním schválením typu motoru nebo rodiny motorů nebo povolením Evropské komise,
12.
zabuduje motor do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen,
13.
uvede na trh motor za účelem jeho zabudování do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen, nebo
14.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření,
b)
jako výrobce neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo výrobce původních zařízení v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
c)
jako technická zkušebna
1.
přestane splňovat některou z podmínek pro její určení,
2.
uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení typu,
3.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo
5.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření.
(8)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schválení typu z hlediska palubního systému využívajícího linku tísňového volání34)
a)
v řízení o schválení typu, v řízení o odejmutí schválení typu nebo v řízení o stažení z oběhu uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí,
b)
nezajistí, aby byl palubní systém využívající linku tísňového volání přístupný nezávislému provozovateli za účelem opravy nebo údržby, nebo
c)
nepřijme opatření k ochraně osobních údajůosobních údajů a soukromí uživatelů palubních systémů využívajících linku tísňového volání.
(9)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování pneumatik41)
a)
jako dodavatel nebo distributor pneumatiky, dodavatel nebo distributor vozidla nebo poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem této služby nezajistí poskytnutí údajů o palivové účinnosti a jiných parametrech pneumatiky v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
b)
jako dodavatel pneumatiky nezapíše do databáze výrobků stanovené údaje nebo je v ní neuchová po stanovenou dobu.
(10)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla dopustí přestupku tím, že
a)
uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí v řízení o
1.
schválení typu podle § 21 odst. 1,
2.
změně schválení typu podle § 24,
3.
zrušení rozhodnutí o schválení typu podle § 25 odst. 1,
4.
zákazu dodávání vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel na trh podle § 25 odst. 3, nebo
5.
uvedení vozidel na trh po pozbytí platnosti schválení typu podle § 26 odst. 2,
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 neopatří vyrobené vozidlo, jehož typ je schválen, prohlášením o shodě nebo opatří prohlášením o shodě vozidlo, jehož typ nebyl schválen,
c)
v rozporu s § 23 odst. 2 nezajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání,
d)
v rozporu s § 23 odst. 1 nebo 3 neoznačí vyrobené vozidlo, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu nebo označí značkou schválení typu vozidlo, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž typ nebyl schválen, nebo
e)
v rozporu s § 25 odst. 2 neoznámí ministerstvu ukončení výroby schváleného typu vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla.
(11)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), m) nebo s), odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5 nebo 8,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), n) až q), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. e), g) nebo l), odstavce 4 písm. b), g) nebo k) nebo odstavce 10 písm. a),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), j), r), t) až x), odstavce 2 písm. a), c), f) nebo g), odstavce 3 písm. c), d), f), h), j) nebo k), odstavce 4 písm. c), d), e), f), h) nebo j), odstavce 6 písm. a) bodů 1 až 5 nebo 7 až 9, odstavce 6 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. a) bodů 1 až 4, 6, 7 nebo 9 až 14, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, 9 nebo odstavce 10 písm. b) až e),
d)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až i) nebo y), odstavce 2 písm. b) nebo d), odstavce 3 písm. a), b), i), m) nebo n), odstavce 4 písm. a) nebo i) nebo odstavce 5, nebo
e)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).
(12)
Jestliže je přestupek podle odstavce 1 písm. k), odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5 spáchán hromadným dodáním na trh vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatných technických celků vozidla nebo motorů nesilničních mobilních strojů, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.
Společná ustanovení
§ 84
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
ministerstvo, jde-li o přestupky
1.
podle § 83 odst. 1 písm. h), i) a x), § 83a odst. 1 písm. k) až w), § 83a odst. 6 písm. a) bodu 2, § 83a odst. 6 písm. c) a § 83a odst. 8 až 10,
2.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatnému technickému celku,
3.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 3, 4, 6 až 9 a § 83a odst. 7 písm. a) bodů 3 a 5 až 14 zjištěné v rámci výkonu dozoru nad trhem a
4.
podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. c),
b)
krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. j) až l), r) až w), § 83a odst. 1 písm. x) až z), § 83a odst. 2 písm. f) a § 83a odst. 3,
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky
1.
podle § 83 odst. 1 písm. a) až g) a m) až q), § 83a odst. 1 písm. a) až j), § 83a odst. 2 písm. a) až e) a g) a § 83a odst. 4 a 5 a
2.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení jednotlivě vyrobeného vozidla,
d)
Státní plavební správa, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. a), a
e)
Drážní úřad, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. b).
(2)
K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) nebo § 83a odst. 1 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u něhož byla podána žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a. Nelze-li místní příslušnost takto určit, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu vlastníka vozidla. K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. p) nebo § 83a odst. 2 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu provozovatele vozidla.
(3)
Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. p) mohou projednat orgány Policie České republiky příkazem na místě. Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. s), t), u) a w) může projednat správní orgán příslušný k výkonu státního odborného dozoru příkazem na místě. Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. p) může projednat Vojenská policie při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo v chráněných objektech příkazem na místě.
(4)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(5)
Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti36), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě37) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě37), v jehož správním obvodu
a)
je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b)
má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
Za úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností stanovené zvláštním právním předpisem6) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.
§ 88
(1)
Výrobci vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo výbavy silničního vozidla jsou povinni poskytovat ministerstvu údaje o vyráběných vozidlech stanovené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Ministerstvo zabezpečuje vydávání Věstníku dopravy, ve kterém se publikují instrukce upřesňující jednotnost provádění technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně, technických prohlídek a měření emisíměření emisí ve stanicích technické kontroly a stanicích měření emisíměření emisí.
§ 88a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 89
Přechodná ustanovení
(1)
Sankce za protiprávní jednání podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(2)
Provozovatel stanice technické kontroly a provozovatel stanice měření emisíměření emisí, kteří provozují stanici technické kontroly nebo stanici měření emisíměření emisí na základě platného oprávnění vydaného podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému okresnímu úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplní-li provozovatel na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí, zahájí okresní úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí.
(3)
Registrace silničních vozidel v evidenci dopravního inspektorátu PoliciePolicie České republiky provedená před účinností tohoto zákona se považuje za registraci podle tohoto zákona.
(4)
Technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle tohoto zákona.
(5)
Provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel jsou povinni do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést údaje v registru silničních vozidel vedeného podle tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti; pokud jde o vznik, změnu nebo zánik zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti.
(6)
Technická prohlídka a měření emisíměření emisí provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zapsané v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o měření emisíměření emisí a vyznačené kontrolní nálepkou na státní poznávací značce, umístěné na zadní části vozidla, se považují za technickou prohlídku a měření emisíměření emisí podle tohoto zákona.
(7)
Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol, technických prohlídek nebo k měření emisíměření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za profesní osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(8)
Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu jiného vozidla a příslušenství, jejich částí a doplňků, včetně jejich příloh, vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(9)
Rozhodnutí vydaná dopravním inspektorátem PoliciePolicie České republiky o schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla vydaná před účinností tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.
(10)
Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě tří let od účinnosti tohoto zákona. Pokud takovým vozidlem je dvoukolový moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39.
(11)
Osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisíměření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(12)
Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.
§ 90
(1)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy.
(2)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců PoliciePolicie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z PoliciePolicie České republiky na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 91
Závěrečná ustanovení
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7b odst. 8, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 9 odst. 5, § 12 odst. 9, § 13 odst. 8, § 14 odst. 3, § 16 odst. 6, § 17 odst. 6, § 19 odst. 2, § 20 odst. 4, § 21 odst. 3, § 23 odst. 4, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1 písm. l), § 28d odst. 1 a 3, § 31 odst. 4, § 36 odst. 2, § 37 odst. 3, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 38d odst. 4, § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 48a odst. 5, § 53 odst. 2, § 54 odst. 4 a 12, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 5, § 62 odst. 3, § 63 odst. 5, § 72 odst. 6, § 74 odst. 1 a 2, § 75 odst. 2 a 3, § 76 odst. 1, § 78b odst. 5, § 79 odst. 7, § 79a odst. 6, § 79b odst. 8, § 79c odst. 4, § 82 odst. 1 a § 87.
(2)
Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 1 písm. b).
(3)
Výrobci silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel a samostatných technických celků vozidel, zvláštních vozidel a ostatní osoby zúčastněné na schvalování nebo uznávání technické způsobilosti typu jsou povinni dodržovat technické předpisy vydávané
a)
na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci spojených národů,
b)
na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR),14)
c)
na základě Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),15)
d)
podle článku 7 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,
a to ve znění přijatém Českou republikou. Tyto technické předpisy se uveřejňují ve Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu.
(4)
Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v odstavci 3 stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 92
Zrušují se:
1.
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
2.
Zákon č. 355/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 94
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
6)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 154 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
6b)
§ 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb.
8)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách).
11)
Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady 2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
17)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.
Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
19)
Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu 1969.
20)
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu.
22)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
24)
§ 105 odst. 3 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
§ 19b odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.
25)
§ 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
26)
§ 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.
27)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
28)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, v platném znění.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES.
35)
§ 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.
36)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
37)
Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES, v platném znění.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, v platném znění.
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740. |
Zákon č. 57/2001 Sb. | Zákon č. 57/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* Čl. I - V příloze č. 9 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se za položku „Safrol“ doplňují do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slova „Norefedrin (fenylpropanolamin)“ a do sloupce „Chemický
* Čl. II
Aktuální znění od 19. 2. 2001
57
ZÁKON
ze dne 10. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V příloze č. 9 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se za položku „Safrol“ doplňují do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slova „Norefedrin (fenylpropanolamin)“ a do sloupce „Chemický název“ slova „erythro-2-amino-1-fenyl-1-propanol“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 60/2001 Sb. | Zákon č. 60/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.)
60
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
Čl. III
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se mění takto:
V § 6 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
přepravovat při jízdě po dálnici nebo po silnici pro motorová vozidla osoby mladší 18 let a menší než 150 cm na sedadle jiném než uvedeném v písmenu b), které je vybaveno bezpečnostním pásem, pouze za použití zádržného systému; toto neplatí pro osoby, u kterých jejich zdravotní stav nebo tělesná dispozice použití zádržného systému neumožňuje,“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu jej měnících.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 61/2001 Sb. | Zákon č. 61/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 2. 2001
61
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Čl. I
V zákoně č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., čl. II zní:
„Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povolení k restaurování udělená fyzickým osobám
a)
před 1. červnem 1992 podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nebo
b)
v době od 1. června 1992 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.,
se považují za povolení podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 361/1999 Sb.
2.
Řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. II
V čl. VI zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se bod 26 zrušuje a dosavadní bod 27 se označuje jako bod 26.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 100/2001 Sb. | Zákon č. 100/2001 Sb.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Vyhlášeno 20. 3. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 40/2001
* ČÁST PRVNÍ - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (§ 1 — § 24)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o životním prostředí (§ 25 — § 25)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 26 — § 26)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 28 — § 28) č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (326/2017 Sb., 284/2021 Sb., 149/2023 Sb., 465/2023 Sb.)
100
ZÁKON
ze dne 20. února 2001
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HLAVA I
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Díl 1
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon v souladu s právem Evropské unie1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „posuzování vlivů na životní prostředí“) a postup fyzických osob, právnických osob, správních orgánů a územních samosprávných celků (obcíobcí a krajů) při tomto posuzování.
(2)
Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepcekoncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.
(3)
Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b)
(4)
Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska19). Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Při vydávání jednotného environmentálního stanoviska k záměrům posuzovaným podle tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona a podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku; stanoví-li tento zákon něco jiného než zákon o jednotném environmentálním stanovisku, postupuje se podle tohoto zákona.
§ 2
Rozsah posuzování
Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Vlivy na biologickou rozmanitost se posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště15).
§ 3
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
záměrem
1.
stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2.
stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
b)
koncepcíkoncepcí strategie, politiky, plány nebo programy včetně těch, které jsou spolufinancované z prostředků fondů Evropské unie, zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané,
c)
dotčeným územímdotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepcekoncepce,
d)
dotčeným územním samosprávným celkemdotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené územídotčené území,
e)
dotčeným orgánem správní orgán, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené územídotčené území, a správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu k vydání správního aktu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko,
f)
příslušným úřadempříslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepcekoncepce (§ 22),
g)
navazujícím řízenímnavazujícím řízením řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, jde-li o
1.
řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, není-li vedeno řízení o povolení záměru s posouzením vlivů,
2.
řízení o povolení hornické činnosti,
3.
řízení o stanovení dobývacího prostoru,
4.
řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem,
5.
řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami,
6.
řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení,
7.
řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje,
8.
řízení o vydání povolení k provozování zařízení určeného pro nakládání s odpady,
9.
řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru, není-li vedeno žádné z řízení podle bodů 1 až 8, a
10.
řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle bodů 1 až 9 k dosud nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí, které byly převzaty ze stanoviska,
h)
veřejnostíveřejností jedna nebo více osob,
i)
dotčenou veřejnostídotčenou veřejností
1.
osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízenínavazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
2.
právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízenínavazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob,
j)
podporující podpisovou listinoupodporující podpisovou listinou listina s podpisy nejméně 200 osob,
k)
oznamovatelemoznamovatelem ten, kdo hodlá provést záměr,
l)
posouzením vlivů záměru na životní prostředíposouzením vlivů záměru na životní prostředí proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízenínavazujícím řízení,
m)
povoleným záměrem nebo jeho částí či etapou záměr nebo jeho část či etapa, k nimž byla vydána rozhodnutí v navazujících řízeních podle písmene g) bodů 1 až 9 vyžadovaná zvláštními právními předpisy,
n)
podlimitním záměrem záměr uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II, který nedosahuje příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena,
o)
řízením o povolení záměru podle stavebního zákona řízení o povolení, řízení o rámcovém povolení, řízení o odstranění i dodatečné povolení stavebního i nestavebního záměru ve smyslu stavebního zákona.
Díl 2
Posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 4
Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1)
Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou
a)
záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí vždy,
b)
změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
c)
záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
d)
podlimitní záměrypodlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
e)
změny podlimitních záměrůpodlimitních záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, v jejichž důsledku podlimitní záměrpodlimitní záměr současně naplní příslušnou limitní hodnotu nebo kritéria podle písmene d); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
f)
záměry podle § 3 písm. a) bodu 2; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
g)
změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadupříslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 7 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí; tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
h)
části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst. 5; tyto části, etapy nebo varianty záměru podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.
(2)
Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit.
(3)
Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). U záměru vyloučeného podle věty první vláda
a)
může stanovit jinou formu posuzování,
b)
zajistí zveřejnění informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posuzování podle písmene a) a
c)
před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informuje Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytne jí informace zveřejněné podle písmene b).
(4)
Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovateloznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst. 8 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny se použijí obdobně.
§ 5
Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1)
Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých významných vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.
(2)
V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku.
(3)
Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis. Posuzují se vlivy související s běžným provozováním záměru i vlivy vyplývající ze zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní.
(4)
Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení možným významným negativním vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření, a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, nevyplývají-li z požadavků jiných právních předpisů.
§ 6
Oznámení
(1)
Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) příslušnému úřadupříslušnému úřadu.
(2)
Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen „v elektronické podobě“); příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat oznámení záměru i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelemoznamovatelem. Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. a), musí oznamovateloznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí.
(3)
Nejedná-li se o záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, nebo o záměry, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v takovém případě se postupuje podle § 8.
(4)
U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovateloznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá nezbytnost jejich zpracování.
(5)
Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 4, zveřejní jej příslušný úřadpříslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřadPříslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle věty první, vrátí jej příslušný úřadpříslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno, oznamovateli.
(6)
VeřejnostVeřejnost, dotčená veřejnostdotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadupříslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží. Dotčené orgány ve svém vyjádření uvedou, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, jaké skutečnosti a podklady z hlediska jimi dotčených zájmů je nezbytné doložit pro následné vyhodnocení vlivů záměru podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 7
Zjišťovací řízení
(1)
Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na
a)
povahu konkrétního záměru nebo druh záměru,
b)
faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny,
c)
současný stav poznatků a metody posuzování a
d)
skutečnost, že bude záměr vyhodnocován rovněž z hlediska dotčených složek životního prostředí za účelem vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
(2)
U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona. Podléhá-li záměr posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, je předmětem zjišťovacího řízení také upřesnění podle odstavce 1.
(3)
Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru může mít významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřadpříslušný úřad vždy k
a)
povaze a rozsahu záměru a jeho umístění,
b)
okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II,
c)
obdrženým vyjádřením veřejnostiveřejnosti, dotčené veřejnostidotčené veřejnosti, dotčených orgánůdotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků a
d)
případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.
(4)
Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřadpříslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů. Závěr zjišťovacího řízení neprodleně zašle příslušný úřadpříslušný úřad oznamovatelioznamovateli, dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům a zveřejní jej podle § 16.
(5)
Dojde-li příslušný úřadpříslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Součástí závěru jsou rovněž doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko.
(6)
Dojde-li příslušný úřadpříslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se příslušný úřadpříslušný úřad řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a informací obsažených v bodě D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko. Rozhodnutí se zveřejňuje způsobem podle § 16 a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovateloznamovatel a dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky. Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnostdotčená veřejnost v odvolání.
(7)
U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může v odůvodněném písemném závěru příslušný úřadpříslušný úřad požadovat, aby posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), bylo též součástí dokumentace, a to zejména s ohledem na obsah obdržených vyjádření, případně obsah posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace.
(8)
Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřadPříslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné. Je-li výsledkem zjišťovacího řízení závěr, že posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podléhá jen některá z předložených variant záměru, vydá se závěr zjišťovacího řízení, který obsahuje výroky podle odstavce 5 i 6; při zveřejňování i doručování tohoto závěru zjišťovacího řízení se postupuje podle odstavce 6.
(9)
Dotčená veřejnostDotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným ve zjišťovacím řízení, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, zkrácena.
(10)
O žalobě proti rozhodnutí vydanému ve zjišťovacím řízení rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu.
§ 8
Dokumentace
(1)
Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovateloznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelemoznamovatelem. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů. Současně s dokumentací může oznamovateloznamovatel předložit příslušnému úřadupříslušnému úřadu žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Není-li dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vydání odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5, příslušný úřadpříslušný úřad posuzování ukončí.
(2)
Pokud příslušný úřadpříslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska neobsahují stanovené náležitosti, vrátí je do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly doručeny, oznamovatelioznamovateli; jinak je v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, včetně žádosti o jednotné environmentální stanovisko, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Příslušný úřadPříslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).
(3)
VeřejnostVeřejnost, dotčená veřejnostdotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadupříslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží. Dotčené orgány současně vydávají vyjádření podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku20), nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.
(4)
Po uplynutí lhůty podle odstavce 3 předá příslušný úřadpříslušný úřad obdržená vyjádření neprodleně zpracovateli posudku.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Není-li doplněná nebo přepracovaná dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vrácení dokumentace podle věty první, příslušný úřadpříslušný úřad posuzování ukončí.
(6)
V případě vrácení dokumentace podle odstavce 5 se s doplněnou nebo přepracovanou dokumentací nakládá podle odstavce 2.
§ 9
Posudek
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen „zpracovatel posudku“).
(2)
Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko zohlední zpracovatel posudku, je-li to možné, pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tuto lhůtu může v odůvodněných, zejména složitých, případech příslušný úřadpříslušný úřad na žádost zpracovatele posudku prodloužit, nejdéle však o dalších 20 dnů.
(4)
Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.
(5)
Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.
(6)
Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace a další údaje nezbytné pro zpracování posudku, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku.
(7)
Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadupříslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Pokud posudek nesplňuje náležitosti podle tohoto zákona, příslušný úřadpříslušný úřad jej vrátí do 10 pracovních dnů ode dne obdržení zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu, ve které je povinen posudek předložit, která nesmí být delší než 30 dnů; současně o tomto postupu vyrozumí oznamovatele.
(8)
Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřadpříslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní. Pokud nebude posudek předložen ani po uplynutí dodatečné lhůty, sníží příslušný úřadpříslušný úřad odměnu o finanční sankce podle § 18 odst. 3 věty první.
§ 9a
Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě rovněž na základě žádosti o jednotné environmentální stanovisko, vyjádření k nim podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Stanovisko dále obsahuje náležitosti stanovené zákonem o jednotném environmentálním stanovisku a jinými právními předpisy, nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní jej spolu s posudkem podle § 16.
(3)
Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovateloznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízenínavazující řízení. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních v prvním stupni.
(4)
Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřadpříslušný úřad na žádost oznamovateleoznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném územídotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena. Součástí žádosti o prodloužení platnosti stanoviska je podklad obsahující popis aktuálního stavu dotčeného územídotčeného území včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání stanoviska. Prodloužení platnosti stanoviska spolu s podkladem uvedeným v předchozí větě příslušný úřadpříslušný úřad zveřejní podle § 16. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni podle odstavce 3 věty třetí, platí, že platnost stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo.
(5)
Nelze-li platnost stanoviska prodloužit z důvodu změn podle odstavce 4 věty druhé, které se vztahují pouze k určité části, etapě nebo variantě záměru, je taková část, etapa nebo varianta předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. h). Oznamovatel k takové části, etapě nebo variantě záměru předloží oznámení podle § 6 ve lhůtě stanovené příslušným úřadempříslušným úřadem. Dojde-li k vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, příslušný úřadpříslušný úřad platnost stanoviska prodlouží. Nepředloží-li oznamovateloznamovatel oznámení ve stanovené lhůtě nebo je-li vydán odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5, příslušný úřadpříslušný úřad platnost stanoviska prodlouží jen částečně, a to v rozsahu, ve kterém se jej nedotýkají změny podle věty první. Neobsahuje-li podklad podle odstavce 4 věty čtvrté dostatečné informace k určité části, etapě nebo variantě záměru, a nejsou-li doplněny ani na základě výzvy příslušného úřadupříslušného úřadu, postupuje se obdobně podle věty druhé až čtvrté.
(6)
Nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení, nejpozději však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení, předloží oznamovateloznamovatel příslušnému úřadupříslušnému úřadu, který vydal stanovisko, dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko, a včetně vyhodnocení plnění podmínek stanoviska v dokumentaci pro příslušné navazující řízení, a to v rozsahu části, etapy nebo varianty záměru, která je předmětem navazujícího řízení.
(7)
Příslušný úřadPříslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru. Výše uvedené změny jsou předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. g). Jestliže nedošlo ke změnám záměru podle věty druhé, příslušný úřadpříslušný úřad vydá souhlasné stanovisko. V tomto souhlasném stanovisku příslušný úřadpříslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1 určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle věty první předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány. Možnost změny jednotného environmentálního stanoviska, s výjimkou změny závěrů posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí ve smyslu tohoto zákona, postupem podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku21) tímto není dotčena.
Navazující řízení
§ 9b
(1)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení zveřejňuje postupem podle § 25 správního řádu spolu s oznámením o zahájení řízení
a)
žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr podléhající posouzení vlivů na životní prostředí, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení,
b)
informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízenínavazujícím řízení vydáno,
c)
informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořizovanými v průběhu posuzování, které se zveřejňují podle § 16,
d)
informace o podmínkách zapojení veřejnostiveřejnosti do řízení podle § 9c odst. 1 a podle zvláštních právních předpisů, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnostiveřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnostveřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnostidotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízenínavazujícího řízení podle § 9c odst. 3 a 4.
Informace se považuje za zveřejněnou vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který navazující řízenínavazující řízení vede. Informace musí být vyvěšena po dobu 30 dnů.
(2)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení v součinnosti s dotčenými orgány poskytne na žádost žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízenínavazujícím řízení kdykoliv před jeho zahájením předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí. Poskytnutá předběžná informace platí 1 rok ode dne jejího vydání.
(3)
Navazující řízeníNavazující řízení se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu.
(4)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení zajistí v průběhu řízení zpřístupnění
a)
vyjádření a závazných stanovisek dotčených orgánů, která byla vydána pro účely navazujícího řízenínavazujícího řízení,
b)
jiných podkladů pro vydání rozhodnutí, považuje-li to správní orgán za účelné.
(5)
Správní orgán při svém rozhodování v navazujícím řízení, pokud jde o podklady pro rozhodnutí, vychází také z dokumentace, připomínek veřejnostiveřejnosti, vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13 a výsledků veřejného ústního jednání, bylo-li konáno.
§ 9c
(1)
VeřejnostVeřejnost může v navazujícím řízenínavazujícím řízení uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací podle § 9b odst. 1 na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení lhůtu delší.
(2)
Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnostiveřejnosti.
(3)
Pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízenínavazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 9b odst. 1, stává se účastníkem navazujícího řízenínavazujícího řízení též
a)
dotčený územní samosprávný celekdotčený územní samosprávný celek, nebo
b)
dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízenínavazujícím řízení může podat také dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2, a to i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni.
(5)
Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnostdotčená veřejnost v podání písemného oznámení podle odstavce 3 nebo v odvolání podle odstavce 4.
§ 9d
(1)
Dotčená veřejnostDotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného v navazujícím řízenínavazujícím řízení a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízenínavazujícím řízení zkrácena.
(2)
O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeníchnavazujících řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.
§ 9e
Náležitosti podporující podpisové listiny
(1)
V záhlaví podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň název záměru, identifikační údaje právnické osoby podle § 3 písm. i) bodu 2, na jejíž podporu je podporující podpisová listinapodporující podpisová listina určena, a dále
a)
skutečnost, že listina je určena na podporu podání písemného oznámení, kterým se dotčená veřejnostdotčená veřejnost přihlašuje k účasti v navazujícím řízenínavazujícím řízení podle § 9c odst. 3 písm. b), a číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení tohoto navazujícího řízenínavazujícího řízení, nebo
b)
skutečnost, že listina je určena na podporu odvolání proti rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo § 9c odst. 4, a číslo jednací a datum vydání tohoto rozhodnutí.
(2)
Každá osoba podporující právnickou osobu podle § 3 písm. i) bodu 2 uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Podporující podpisovou listinuPodporující podpisovou listinu lze použít pro kterékoliv navazující řízenínavazující řízení k danému záměru zahájené v době její platnosti. Doba platnosti podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny je 18 měsíců od data uvedeného v záhlaví podpisové listiny podle odstavce 1. Doba platnosti podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny neběží, bylo-li navazující řízenínavazující řízení přerušeno.
§ 9f
Mezistátní navazující řízení
(1)
Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů od jeho zahájení informuje dotčený stát o možnosti jeho veřejnostiveřejnosti, dotčené veřejnostidotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků uplatnit v tomto navazujícím řízení práva uvedená v § 9c odst. 1 až 3; právo podle § 9c odst. 1 náleží také dotčeným orgánům dotčeného státu. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle informace podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušnou dokumentaci pro navazující řízení. Zároveň ho vyzve ke zveřejnění informací a dokumentace uvedené ve větě druhé na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení těchto informací a dokumentace subjektům a správním orgánům uvedeným ve větě první a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci, jakým způsobem a kdy došlo k oznámení, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem.
(2)
Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první vyplývající z § 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem oznámení informací podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušné dokumentace pro navazující řízení na území dotčeného státu podle odstavce 1 věty třetí.
(3)
Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí v tomto řízení informuje dotčený stát o možnosti jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti uplatnit vůči tomuto rozhodnutí práva uvedená v § 9c odst. 4. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle rozhodnutí v tomto řízení vydané. Zároveň ho vyzve k jeho zveřejnění na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení tohoto rozhodnutí jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci podle věty třetí ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti nemá zájem.
(4)
Lhůty pro uplatnění práv dotčené veřejnostidotčené veřejnosti vyplývající z § 9c odst. 4 začnou běžet okamžikem oznámení rozhodnutí na území dotčeného státu podle odstavce 3 věty třetí.
(5)
Pokud je předmětem navazujícího řízení pouze část nebo etapa záměru podléhajícího mezistátnímu posuzování podle § 13 a tato část nebo etapa nemůže sama o sobě mít významný vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, odstavce 1 až 4 se nepoužijí. V případě pochybností žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení nebo správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení o tom, zda může mít část nebo etapa záměru podle věty první významný přeshraniční vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, vydá příslušný úřadpříslušný úřad vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena.
(6)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení postupuje při úkonech podle odstavců 1 až 5 ve spolupráci s ministerstvem.
Díl 3
Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10a
Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Předmětem posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí (dále jen „posuzování koncepcekoncepce“) podle tohoto zákona jsou
a)
koncepcekoncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, a dále koncepcekoncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto koncepcekoncepce podléhají posuzování vždy,
b)
koncepcekoncepce podle písmene a), u nichž je dotčené územídotčené území tvořeno územním obvodem jedné nebo několika obcíobcí, které stanoví využití území místního významu, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d,
c)
změny koncepcíkoncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d; změny koncepcíkoncepcí formálního charakteru, které na základě vyjádření příslušného úřadupříslušného úřadu zcela zjevně nemohou mít významný vliv na životní prostředí, zjišťovacímu řízení nepodléhají.
(2)
Rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je dán vždy, pokud koncepcekoncepce stanoví podmínky pro jejich povolování, zejména pokud jde o umístění, povahu, velikost, provozní podmínky nebo požadavky na přírodní zdroje.
(3)
Posuzování vlivů záměru na životní prostředí nenahrazuje posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí. Údaje získané při posuzování vlivů záměru na životní prostředí, případně při hodnocení důsledků záměru na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a na stav jejich ochrany lze využít při posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí.
(4)
Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou
a)
koncepcekoncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,
b)
koncepcekoncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,
c)
finanční a rozpočtové koncepcekoncepce.
§ 10b
Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Posuzování koncepcekoncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepcekoncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.
(2)
Při posuzování koncepcekoncepce se přihlíží k vlivům jiných koncepcíkoncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepcekoncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno.
(3)
Při posuzování koncepcekoncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona.
(4)
Při posuzování koncepcekoncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepcekoncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepcekoncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty.
§ 10c
Oznámení koncepce
(1)
Ten, kdo zpracovává koncepcikoncepci nebo předkládá podnět k jejímu zpracování (dále jen „předkladatel“), je povinen předložit oznámení koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předložení oznámení koncepcekoncepce i v listinné podobě. Náležitosti oznámení koncepcekoncepce stanoví příloha č. 7 k tomuto zákonu.
(2)
Pokud oznámení koncepcekoncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřadpříslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepcekoncepce na životní prostředí, informaci o přijetí oznámení koncepcekoncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k oznámení koncepcekoncepce. V téže lhůtě zveřejní oznámení podle § 16.
(3)
Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
§ 10d
Zjišťovací řízení
(1)
Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „vyhodnocení“). U koncepcekoncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda provádění koncepcekoncepce nebo její změna může mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzována podle tohoto zákona.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 35 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení koncepcekoncepce odůvodněným písemným závěrem zjišťovacího řízení.
(3)
Pokud koncepcekoncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřadpříslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví
a)
obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepcekoncepce,
b)
v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadupříslušnému úřadu předán návrh koncepcekoncepce.
(4)
Nejde-li o koncepcikoncepci podle odstavce 3, je příslušný úřadpříslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, a zároveň jej zveřejní podle § 16.
§ 10e
Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Předkladatel je povinen zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen „posuzovatel“) a informovat o tom nejpozději s předáním návrhu koncepcekoncepce podle § 10f odst. 1 příslušný úřadpříslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu.
(2)
Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepcekoncepce.
(3)
Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu. Vyhodnocení se zpracovává se zohledněním jak současného stavu životního prostředí, tak poznatků a metod posuzování.
(4)
Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadupříslušného úřadu, dotčených orgánůdotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4c)
(5)
Předkladatel spolupracuje při zpracování návrhu koncepcekoncepce s posuzovatelem s cílem zohlednit v koncepcikoncepci posuzovatelem doporučená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
§ 10f
Návrh koncepce
(1)
Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadupříslušnému úřadu návrh koncepcekoncepce v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předání návrhu koncepcekoncepce i v listinné podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepcekoncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem.
(2)
Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, zašle příslušný úřadpříslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl doručen návrh koncepcekoncepce, dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, informaci o přijetí návrhu koncepcekoncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce. Příslušný úřadPříslušný úřad zároveň může na základě návrhu koncepcekoncepce a vyjádření veřejnostiveřejnosti k oznámení stanovit, že od veřejného projednání upouští. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepcekoncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, vrátí jej v téže lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad k doplnění.
(3)
Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně. Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce na své úřední desce, a to nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřadpříslušný úřad. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.
(4)
Veřejné projednání návrhu koncepcekoncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu. Veřejné projednání zajišťuje předkladatel. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadupříslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu. Na veřejné projednání návrhu koncepcekoncepce se nevztahuje § 17.
(5)
Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadupříslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
(6)
Upustí-li příslušný úřadpříslušný úřad od veřejného projednání postupem podle odstavce 2, může každý zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
(7)
Příslušný úřadPříslušný úřad neprodleně po uplynutí lhůty podle odstavce 5 nebo 6 zašle došlá vyjádření předkladateli.
(8)
Předkladatel ve spolupráci s posuzovatelem zajistí vypořádání všech vyjádření k návrhu koncepcekoncepce. Upravený návrh koncepcekoncepce včetně informace o způsobu vypořádání všech vyjádření zašle předkladatel bez zbytečného odkladu příslušnému úřadupříslušnému úřadu.
§ 10g
Stanovisko k návrhu koncepce
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá na základě upraveného návrhu koncepcekoncepce, vyjádření podaných k návrhu koncepcekoncepce a závěrů veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „stanovisko ke koncepcikoncepci“) ve lhůtě do 20 dnů ode dne obdržení upraveného návrhu koncepcekoncepce včetně informace o způsobu vypořádání vyjádření.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepcekoncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad stanovisko ke koncepcikoncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, a zároveň jej zveřejní podle § 16.
(4)
Bez stanoviska ke koncepcikoncepci nemůže být koncepcekoncepce schválena. Předkladatel je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepcikoncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepcekoncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je předkladatel povinen svůj postup odůvodnit.
(5)
Předkladatel je povinen zveřejnit schválenou koncepcikoncepci včetně prohlášení, které obsahuje zejména
a)
informaci, jak byly ve schválené koncepcikoncepci zohledněny požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepcikoncepci,
b)
informaci, jak bylo ve schválené koncepcikoncepci zohledněno vyjádření dotčeného státu, pokud byla koncepcekoncepce předmětem mezistátního posuzování podle § 14a,
c)
odůvodnění vybrané varianty, pokud byl návrh koncepcekoncepce zpracován ve variantách,
d)
informaci o účasti veřejnostiveřejnosti při zpracování koncepcekoncepce a v procesu posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí,
e)
informaci o přijatých opatřeních pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10h.
(6)
O zveřejnění prohlášení podle odstavce 5 je předkladatel povinen do 7 pracovních dnů informovat příslušný úřadpříslušný úřad, dotčené orgánydotčené orgány, dotčené kraje a případně také dotčené obceobce, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2.
§ 10h
Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
(1)
Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepcekoncepce má nepředvídané významné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřadpříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány a současně rozhodnout o změně koncepcekoncepce.
(2)
Dotčené orgány v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepcekoncepce, nelze-li v dohodě s předkladatelem nepředvídané významné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.
§ 10i
Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí
(1)
Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20 a § 21 písm. k) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b a 10h se použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí. Ustanovení § 10g se použije přiměřeně.
(2)
Ministerstvo nebo orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) při pořizování politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(3)
Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19.
HLAVA II
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 11
Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
(1)
Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je
a)
záměr podle § 4 odst. 1 a koncepcekoncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené územídotčené území může zasahovat i mimo území České republiky,
b)
záměr podle § 4 odst. 1 nebo koncepcekoncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo významnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“), požádá,
c)
záměr a koncepcekoncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít významný vliv na životní prostředí na území České republiky.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu sloupci KÚ neprodleně postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepcekoncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepcikoncepci podle odstavce 1.
§ 12
Způsob mezistátního posuzování
(1)
Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.
(2)
Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3)
Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:
a)
monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů a účinnosti zmírňujících opatření,
b)
přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,
c)
ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.
(4)
Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.
§ 13
Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky
(1)
Pokud se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), oznámení se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Oznámení včetně překladu zašle ministerstvo do 7 pracovních dnů po jeho obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření spolu s údaji o průběhu posuzování včetně označení příslušného úřadupříslušného úřadu, který zajišťuje mezistátní posuzování záměru, a informacemi o rozhodnutích, která mohou být vydána v navazujících řízeníchnavazujících řízeních.
(2)
Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném územídotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace a dále je poskytne zpracovateli posudku.
(3)
Dokumentace se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Dokumentaci včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů po jejím obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření ke zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovateleoznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.
(4)
Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru.
(5)
Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.
(6)
Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání.
§ 14
Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, neprodleně jej zveřejní podle § 16 a toto oznámení, popřípadě informaci o něm zašle dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům s žádostí o vyjádření.
(2)
VeřejnostVeřejnost, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny zaslat ministerstvu písemné vyjádření k oznámení do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 10 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první.
(3)
Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4)
Obdrží-li ministerstvo dokumentaci záměru a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci, popřípadě informaci o této dokumentaci, s žádostí o vyjádření dotčeným správním orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a tuto dokumentaci zveřejní podle § 16.
(5)
VeřejnostVeřejnost, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 10 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první.
(6)
Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.
(7)
Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.
§ 14a
Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepcikoncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), návrh koncepcekoncepce se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Informaci o návrhu koncepcekoncepce včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci.
(2)
Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k návrhu koncepcekoncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném územídotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.
(3)
Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16. Na počátku konzultací se ministerstvo a dotčený stát dohodnou na přiměřeném časovém rámci pro jejich konání.
(4)
Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepcekoncepce zapracuje do stanoviska ke koncepcikoncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepcikoncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.
(5)
Předkladatel je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení schválené koncepcekoncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení spolu s dalšími informacemi podle § 10g odst. 5. Ministerstvo je povinno schválenou koncepcikoncepci a tyto informace do 7 pracovních dnů zaslat dotčenému státu.
§ 14b
Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepcekoncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepcekoncepce podle § 16 a zaslat ji dotčeným orgánůmdotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepcekoncepce na životní prostředí, spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce.
(2)
K návrhu koncepcekoncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepcekoncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepcekoncepce.
(3)
Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném územídotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4)
Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepcekoncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepcikoncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.
HLAVA III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Díl 1
Ustanovení společná
§ 15
Předběžné projednání
Příslušný úřadPříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení, dokumentace, oznámení koncepcekoncepce nebo vyhodnocení, projednat s oznamovatelemoznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepcikoncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými orgánydotčenými orgány, dotčenými územními samosprávnými celkydotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřadPříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 16
Zveřejnění dokumentů pořízených v průběhu posuzování a informací o nich
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad na internetu trvale zveřejní
a)
oznámení,
b)
závěr zjišťovacího řízení,
c)
informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d)
dokumentaci,
e)
informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno,
f)
posudek,
g)
stanovisko,
h)
zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno,
i)
prodloužení platnosti stanoviska včetně podkladu podle § 9a odst. 4 věty čtvrté,
j)
oznámení koncepcekoncepce,
k)
návrh koncepcekoncepce,
l)
informaci o konzultaci při mezistátním posuzování,
m)
stanovisko ke koncepcikoncepci,
n)
sdělení o ukončení posuzování a
o)
žádost o jednotné environmentální stanovisko a její součásti.
(2)
Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. c) vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu končící dnem následujícím po dni, kdy se veřejné projednání konalo. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), j), k) a m) a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení informací podle věty první a druhé dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně vyrozumí příslušný úřadpříslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace podle vět první a druhé na úřední desce dotčeného kraje.
§ 17
Veřejné projednání
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad nařídí veřejné projednání, obdržel-li odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnostiveřejnosti k dokumentaci. Informaci o veřejném projednání zveřejní příslušný úřadpříslušný úřad podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním. Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad je povinen zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.
(3)
Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.
(4)
Pokud příslušný úřadpříslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje zvukový záznam.
(6)
Příslušný úřadPříslušný úřad je povinen současně se stanoviskem zaslat zápis z veřejného projednání oznamovatelioznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.
(7)
Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.5) Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko jsou předmětem veřejného projednání pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.
§ 18
Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí
(1)
Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.
(2)
Náklady spojené s veřejným projednáním podle § 17 odst. 1 a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřadpříslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady oznámení, dokumentace nebo návrhu koncepcekoncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovateloznamovatel nebo předkladatel.
(3)
Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 snížená o případné finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Po obdržení posudku splňujícího náležitosti dle tohoto zákona příslušný úřadpříslušný úřad uhradí zpracovateli posudku částku stanovenou podle věty první a vyúčtuje ji k úhradě oznamovatelioznamovateli. OznamovatelOznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadupříslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů spojených s posuzováním uvedených v odstavci 1. Příslušný úřadPříslušný úřad vydá stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelemoznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 9a odst. 1.
§ 19
Autorizace ke zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení
(1)
Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty první a vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „autorizace“). Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5 a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Držitel autorizace je povinen zpracovávat dokumenty podle příloh č. 3, 4, 5, 7 a 9 k tomuto zákonu odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí.
(3)
Podmínkou udělení nebo prodloužení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná svéprávnost.
(4)
Odborná způsobilost se prokazuje
a)
dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu se zaměřením na přírodní nebo technické vědy, a
b)
dokladem o zkoušce odborné způsobilosti vykonané nejdříve 2 roky před podáním žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace a nejpozději v den podání žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace.
(5)
Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje dokladem o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu trvalého bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie7).
(6)
Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje, prodlužuje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(7)
Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizaci lze prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení autorizace lze podat nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena, a nejpozději v den uplynutí doby, na kterou byla autorizace udělena. Pokud nebyla žádost o prodloužení autorizace podána ve lhůtě podle věty druhé, ministerstvo řízení o prodloužení autorizace zastaví.
(8)
Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.
(9)
Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem porušila tento zákon nebo nesplnila povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace anebo přestala splňovat podmínky podle odstavce 3. Závažným porušením zákonaZávažným porušením zákona se rozumí zejména, pokud fyzická osoba nejméně dvakrát v průběhu posledních 3 let
a)
porušila povinnosti podle odstavce 2 nebo
b)
bez vážného důvodu nedodržela lhůtu pro předložení posudku stanovenou tímto zákonem nebo smlouvou podle § 9 odst. 1.
(10)
Shledá-li orgán kraje v rámci výkonu své působnosti důvody pro odnětí autorizace podle odstavce 9, zašle ministerstvu podnět k zahájení řízení o odnětí autorizace.
(11)
Rozhodnutí o udělení, prodloužení a odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.8) Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12)
Rozhodnutí o autorizaci zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b)
rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(13)
Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 1 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Výše úplaty za opakovanou zkoušku odborné způsobilosti činí 500 Kč. Zkouška odborné způsobilosti konaná pro účely prodloužení autorizace je bezplatná.
(14)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaného vzdělání, průběh a obsah zkoušek odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
(15)
Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že
a)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b)
je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(16)
O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 15 písm. a) a b).
(17)
Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 16, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
Díl 2
Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
§ 20
Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají ministerstvo a orgány kraje.
§ 21
Ministerstvo
Ministerstvo
a)
je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
b)
vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
c)
zajišťuje posuzování
1.
záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo,
2.
záměrů, jejichž oznamovatelemoznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn,
3.
záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrestruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad podle stavebního zákona, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a
4.
záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,
d)
zajišťuje posuzování koncepcíkoncepcí v případech, kdy dotčené územídotčené území zasahuje na území více krajů nebo pokud dotčené územídotčené území tvoří území celého státu,
e)
poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropské unie informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
f)
zajišťuje mezistátní posuzování koncepcíkoncepcí a mezistátní posuzování záměrů,
g)
zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,
h)
vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek,
i)
uděluje a odnímá autorizaci,
j)
vede v Informačním systému EIA/SEA dálkově přístupný veřejný seznam držitelů autorizace,
k)
vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje, stanovisko k posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu a stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje a je dotčeným orgánem při jejich pořizování a
l)
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo podle § 9a odst. 3.
§ 22
Orgány kraje
Orgány kraje
a)
zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Orgán kraje a jejich změn, záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e) a f), nejde-li o případ uvedený v § 21 písm. d) nebo g), a záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydaly stanovisko,
b)
zajišťují posuzování koncepcíkoncepcí v případech, kdy dotčené územídotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. f),
c)
vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a
d)
vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánuúzemního plánu nebo změny územního plánuúzemního plánu a jsou dotčenými orgány při jejich pořizování.
§ 23
Ostatní společná ustanovení
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.6)
(2)
Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.
(3)
V případě důvodných pochybností oznamovateleoznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst. 1, popřípadě o příslušném úřadupříslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného územídotčeného území, vydá ministerstvo na žádost oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena, pokud
a)
se jedná o změnu dosud nepovoleného záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1,
b)
se může jednat o záměr podle § 11, nebo
c)
se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.
(4)
Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 písm. a) až c), vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovateleoznamovatele neodstranilo, může se oznamovateloznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.
(5)
Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepcekoncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepcekoncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.
(6)
Dotčeným orgánemDotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepcekoncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.
(7)
Dotčeným orgánemDotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodech 8 až 12 a kategorii II bodě 13 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(8)
Příslušný úřadPříslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, podmínky pro volbu jeho formy a další organizačně-technické parametry, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.
(10)
Na území hlavního města Prahy
a)
působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,
b)
úkony, které podle tohoto zákona provádí obecobec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.
(11)
Pokud záměr podle § 22 písm. a) zasahuje do území více krajů, je příslušným úřadempříslušným úřadem k zajištění jeho posuzování ten orgán kraje, v jehož územně správním obvodu je navržena převážná část takového záměru.
(12)
Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních v prvním stupni.
Díl 3
Ustanovení přechodná
§ 24
Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o životním prostředí
§ 25
V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., se § 20 až 26 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2) a 3) a přílohy č. 1 až 4 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 26
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Posuzování vlivů na životní prostředí, ve sloupci 2 Průkaz způsobilosti se slova „Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.“ nahrazují slovy „Autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 100/2001 Sb.
| Záměr:| Kategorie I (podléhá posuzování vždy)| Kategorie II (zjišťovací řízení)
---|---|---|---
| Příslušný úřad| Ministerstvo| Orgán
kraje| Ministerstvo| Orgán
kraje
1| Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.| | x| |
2| Zařízení ke zplyňování nebo zkapalňování uhlí nebo bituminové horniny s kapacitou od stanoveného limitu.| | 500
t/den| | 50
t/den
3| Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bituminových hornin, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.| | x| |
4| Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od stanoveného limitu.| | 300
MW| | 50 MW
5| Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry nebo teplé vody o výkonu od stanoveného limitu.| | | | 50 MW
6| Vodní elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem od stanoveného limitu.| | | | 10 MW
7| Větrné elektrárny s výškou stožáru od 50 m
(a) umístěné v lokalitách soustavy Natura 2000 nebo ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech,
(b) umístěné v místě, které je k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru staveb podle jiného právního předpisu22) blíže než 1 km od stožáru větrné elektrárny,
(c) umístěné v místě, které je od jiné stávající nebo připravované větrné elektrárny blíže než 3 km od stožáru větrné elektrárny, nebo
(d) umístěné v počtu 4 a vyšším.| | | | x
8| Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů, s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu.| x| | |
9| Zařízení na přepracování vyhořelého jaderného paliva.| x| | |
10| Zařízení na obohacování nebo výrobu jaderného paliva.| x| | |
11| Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.| x| | |
12| Zařízení určená pro
a) konečné uložení vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů,
b) konečné zneškodnění vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů, nebo
c) dlouhodobé skladování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány, plánované na více než 10 let.| x| | |
13| Zařízení ke zpracování nebo skladování radioaktivního odpadu; vrty pro ukládání jaderného odpadu.| | | x|
14| Hlubinné geotermální vrty a hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů s hloubkou od stanoveného limitu.| | | | 200 m
15| Hlubinné vrty neuvedené v bodě 14 s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy a s výjimkou vrtů, jejichž realizací nemůže dojít k propojení hydrogeologických horizontů nebo výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území.| | | | x
16| Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli.| | x| |
17| Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití.| | | | x
18| Zařízení na zpracování železných kovů: slévárny, válcovny za tepla, kovárny a zařízení k nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů.| | | | x
19| Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy.| | x| |
20| Zařízení na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů (kromě vzácných kovů) nebo přetavovaných produktů, a provoz sléváren neželezných kovů.| | | | x
21| Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sulfidické rudy.| | | | x
22| Zařízení pro povrchovou úpravu kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní od stanoveného limitu.| | | | 15 m3
23| Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla při spotřebě organických rozpouštědel stejné nebo vyšší než alespoň jeden ze stanovených limitů.| | | | 75kg/h
100 t/rok
24| Tváření výbuchem.| | | | x
25| Zařízení k získávání azbestu.| | x| |
26| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro azbestocementové výrobky s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.| | 20 tis.
t/rok| |
27| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro třecí materiály s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.| | 50 t/rok| |
28| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro další používání azbestu se spotřebou vstupní suroviny od stanoveného limitu.| | 200
t/rok| |
29| Zařízení na výrobu azbestu nebo produktů obsahujících azbest.| | | | x
30| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních organických nebo anorganických chemických látek nebo směsí chemickou přeměnou (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak).| | x| |
31| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů chemickou přeměnou.| | x| |
32| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv chemickou přeměnou.| | x| |
33| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních farmaceutických produktů biologickou nebo chemickou cestou.| | x| |
34| Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy).| | | | 200 t/rok
35| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě výbušin chemickou přeměnou.| | x| |
36| Zařízení k delaboraci nebo ničení výbušin, munice, střeliva nebo pyrotechnických předmětů chemickou přeměnou.| | | | x
37| Zařízení na výrobu cementu, vápna nebo zpracování magnezitu od stanoveného limitu.| | | | 15 tis.
t/rok
38| Zařízení na výrobu skla nebo skelných vláken s kapacitou tavení od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
39| Zařízení k tavení minerálních látek nebo výrobě minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
40| Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
41| Zařízení na výrobu keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od stanoveného limitu; výroba ostatních stavebních hmot a výrobků s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 25 tis.
t/rok
42| Výroba nebo zpracování polymerů, elastomerů, syntetických kaučuků nebo výrobků na bázi elastomerů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 1 tis.
t/rok
43| Letiště se vzletovou a přistávací dráhou s délkou od stanoveného limitu.| 2,1 km| | | x
44| Celostátní železniční dráhy.| x| | |
45| Železniční nebo intermodální zařízení a překladiště s rozlohou od stanoveného limitu (a) a železniční dráhy s délkou od stanoveného limitu (b).| | | | a) 2 ha
b) 2 km
46| Tramvajové, trolejbusové, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí s délkou od stanoveného limitu.| | | | 1 km
47| Dálnice I. a II. třídy.| x| | |
48| Silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících silnic nebo místních komunikací o 2 nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, o souvislé délce od stanoveného limitu.| 10 km| | | 2 km
49| Silnice všech tříd a místní komunikace I. a II. třídy o méně než 4 jízdních pruzích od stanovené délky (a); ostatní pozemní komunikace od stanovené délky (a) a od stanovené návrhové intenzity dopravy předpokládané pro novostavby a ročního průměru denních intenzit pro stávající stavby (b).| | | | a) 2 km
b) 1000 voz/24
hod
50| Vodní cesty, přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.| 1350 t| | |
51| Přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.| | | | 200 t
52| Vodní cesty a úpravy toků sloužící k jejich splavnění; úpravy toků sloužící k ochraně proti povodním, pokud významně mění charakter toku nebo ráz krajiny.| | | | x
53| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním.| | x| |
54| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálně-chemickou úpravou s kapacitou od stanoveného limitu.| | 100
t/den| |
55| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 250 t/rok
56| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 2500
t/rok
57| Odkaliště.| | | | x
58| Zařízení k odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu.| | | | x
59| Odběr nebo umělé doplňování podzemních vod s objemem čerpané vody od stanoveného limitu.| | 10 mil. m3/rok| | 250 tis. m3/rok
60| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (vyjma převodu pitné vody vedené potrubím), pokud cílem tohoto převodu je zabránit případnému nedostatku vody.| | 100 mil. m3/rok| |
61| Převod vody mezi povodími řek, vyjma převodu pitné vody vedené potrubím, pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2000 mil. m3 za rok a objem převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část dlouhodobého průměrného průtoku v místě, odkud se voda převádí.| | 5 %| |
62| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (a), nebo pokud objem odebrané nebo převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část (b) Q355 povodí, odkud se voda odebírá nebo převádí.| | | | a) 5 mil. m3/rok
b) 50 %
63| Čistírny městských odpadních vod od stanoveného limitu.| | 150 tis.
EO| | 10 tis.
EO
64| Ostatní čistírny odpadních vod, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody, u nichž lze mít důvodně za to, že s ohledem na charakter výroby, při které odpadní vody vznikají, mohou obsahovat alespoň 1 zvlášť nebezpečnou látku16) nebo alespoň 1 prioritní nebezpečnou látku17), s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (a) a ostatní čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (b).| | | | a) 20 tis. m3/rok
b) 600 tis. m3/rok
65| Vodní nádrže a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud objem akumulované vody dosahuje nebo přesahuje stanovený limit.| | 10 mil.
m3| | 100 tis. m3
66| Potrubí k přepravě plynu, ropy a chemických látek a směsí o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu. Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, včetně připojených kompresních stanic, o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu.| 40 km| | |
67| Potrubí k přepravě plynu, ropy, páry, chemických látek nebo směsí nebo vody o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.| | | | 8km
Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.| | | |
68| Zařízení k chovu drůbeže nebo prasat s prostorem pro více než stanovený počet:| | | |
a) kusů kuřat,| | a) 85
tis. ks| |
b) kusů slepic;| | b) 60
tis. ks| |
c) kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo| | c) 3 tis.
ks| |
d) kusů prasnic.| | d) 900
ks| |
69| Zařízení k chovu hospodářských zvířat s kapacitou od stanoveného počtu dobytčích jednotek. (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).| | | | 50 DJ
70| Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění od stanoveného limitu počtu váčkových plůdků hlavní ryby - stáří K0 (a), počtu plůdků hlavní ryby - stáří K1 (b) a počtů násady hlavní ryby - stáří K2 (c).| | | | a)
100000 ks/ha
b)3000
ks/ha
c) 1000 ks/ha
71| Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů.| | x| |
72| Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek od stanoveného limitu.| | 200
t/den| | 10 t/den
73| Předúprava (například praní, bělení, mercerace) nebo barvení textilních vláken nebo textilií při kapacitě zpracování od stanoveného limitu.| | | | 10 t/den
74| Vydělávání kůže nebo kožešin při zpracovatelské kapacitě od stanoveného množství hotových výrobků.| | | | 12 t/den
75| Zařízení na výrobu nebo zpracování celulózy.| | | | x
76| Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh od stanoveného limitu.| | | | 200
m3/den
77| Těžba ropy v množství od stanoveného limitu (a) a zemního plynu v množství od stanoveného limitu (b).| | a) 500
t/den
b) 500 tis. m3/den| | a) 50
t/den
b) 50 tis. m3/den
78| Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu nebo rud, včetně bituminových hornin, na ploše od stanoveného limitu.| | | | 5 ha
79| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou navržené povrchové těžby od stanoveného limitu (b). Povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou od stanoveného limitu (b). Těžba rašeliny od stanoveného limitu (c).| | a) 25 ha
b) 1 mil.
t/rok
c) 150 ha| | a) 5 ha
b) 10 tis. t/rok
c) x
80| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená těžba uranu, těžba uranu a úprava uranové rudy.| | x| |
81| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená hlubinná těžba, hlubinná těžba.| | | | x
82| Těžba nerostných surovin z říčního dna.| | | | x
83| Úprava uhlí, včetně lignitu, s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 1 mil.
t/rok
84| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 220 kV s délkou od stanoveného limitu.| 15 km| | |
85| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 110 kV s délkou od stanoveného limitu.| | | | 2 km
86| Zařízení ke skladování ropy nebo ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu.| | 200 tis.
t| | 200 t
87| Skladování zemního plynu nebo jiných hořlavých plynů s objemem zásobního prostoru od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m3
88| Povrchové skladování fosilních paliv s kapacitou zásobníku od stanoveného limitu.| | | | 10 tis. t
89| Úložiště oxidu uhličitého18).| | x| |
90| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší18).| | x| |
91| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18) ze zařízení, které nepřísluší do kategorie I.| | | | x
92| Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků s předpokládaným provozem nejdéle 2 roky.| | | | x
93| Restrukturalizace pozemků v krajině a záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání na ploše od stanoveného limitu.| | | | 10 ha
94| Projekty vodohospodářských úprav pro zemědělství (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, lesnicko-technické meliorace) s celkovou plochou úprav od stanoveného limitu.| | | | 10 ha
95| Zalesnění nelesního pozemku na ploše od stanoveného limitu (a) nebo odlesnění pozemku za účelem změny způsobu využívání půdy na ploše od stanoveného limitu (b).| | | | a) 25 ha
b)10 ha
96| Výroba nebo montáž motorových vozidel, drážních vozidel, lodí, výroba a oprava letadel a výroba železničních zařízení na výrobní ploše od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m2
97| Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 20 tis. t/rok
98| Balení a konzervování výrobků živočišného nebo rostlinného původu s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.| | | | 100 tis. t/rok
99| Zpracování mléka od stanoveného limitu.| | | | 200 tis. hl/rok
100| Pivovary s kapacitou výroby od stanoveného limitu (a) a sladovny s kapacitou výroby od stanoveného limitu (b) a lihovary nebo pálenice s kapacitou od stanoveného limitu (c).| | | | a) 200 tis. hl/rok
b) 50 tis. t/rok
c) 100 tis. hl/rok
101| Výroba nealkoholických nápojů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 200 tis. hl/rok
102| Výroba cukrovinek nebo sirupů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 10 tis. t/rok
103| Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb, včetně výroby rybí moučky a rybích olejů, s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.| | | | 5 tis.
t/rok
104| Výroba škrobu s kapacitou výroby od stanoveného limitu.| | | | 50 tis. t/rok
105| Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od stanoveného limitu.| | | | 150 tis. t/rok
106| Výstavba skladových komplexů s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m2
107| Průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou od stanoveného limitu.| | | | 20 ha
108| Záměry rozvoje sídel s rozlohou záměru od stanoveného limitu.| | | | 5 ha
109| Parkoviště nebo garáže s kapacitou od stanoveného limitu parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.| | | | 500 míst
110| Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.| | | | 6 tis. m2
111| Stálé tratě pro závodění nebo testování motorových vozidel s délkou od stanoveného limitu.| | | | 2km
112| Testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů.| | | | x
113| Skladování železného šrotu, včetně vrakovišť, od stanoveného limitu.| | | | 1 tis. t
114| Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.| | | | x
115| Rekreační přístavy pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu (a) nebo pro plavidla v počtu od stanoveného limitu (b).| | | | a) 1t
b) 25 plavidel
116| Rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí na ploše od stanoveného limitu (a) a ubytovací zařízení vně sídelních oblastí s kapacitou od stanoveného limitu (b).| | | | a) 1 ha
b) 100 lůžek
117| Stálé kempy a autokempy s ubytovací kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 100 osob
118| Tematické areály na ploše od stanoveného limitu; krematoria.| | | | 2 ha
Příloha č. 2
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kritéria pro zjišťovací řízení
I.
CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU
Parametry záměru musí být zváženy se zvláštním zřetelem na
1.
rozsah a podobu záměru jako celku,
2.
kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, povolených, připravovaných, uvažovaných),
3.
využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti,
4.
produkci odpadů,
5.
znečišťování životního prostředí a rušivé vlivy,
6.
rizika závažných nehod nebo katastrof relevantních pro záměr, včetně nehod a katastrof způsobených změnou klimatu, v souladu s vědeckými poznatky,
7.
rizika pro veřejné zdraví (např. v důsledku kontaminace vod, znečištění ovzduší a hlukového zatížení).
II.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy se zvláštním zřetelem na
1.
stávající a schválené využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání,
2.
relativní zastoupení, dostupnost, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů (včetně půdy, vody a biologické rozmanitosti) v oblasti, včetně její podzemní části,
3.
schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštním zřetelem na
a)
územní systém ekologické stability krajiny,
b)
zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti,
c)
území přírodních parků,
d)
významné krajinné prvky, mokřady, břehové oblasti a ústí řek, pobřežní zóny a mořské prostředí, horské oblasti a lesy,
e)
území historického, kulturního nebo archeologického významu,
f)
území hustě zalidněná,
g)
území, která jsou nebo u kterých se má za to, že jsou zatěžovaná nad míru únosného environmentálního zatížení (včetně starých ekologických zátěží).
III.
CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II., zejména s ohledem na vlivy záměru na faktory podle § 2 a dále na
1.
velikost a prostorový rozsah vlivů (např. území a populace, které by mohly být zasaženy),
2.
povahu vlivů včetně jejich přeshraniční povahy,
3.
intenzitu a složitost vlivů,
4.
pravděpodobnost vlivů,
5.
předpokládaný počátek, dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů,
6.
kumulaci vlivů s vlivy jiných stávajících nebo povolených záměrů,
7.
možnost účinného snížení vlivů.
Příloha č. 3
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení
A.
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1.
Obchodní firma
2.
IČ
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
B.
ÚDAJE O ZÁMĚRU
I.
Základní údaje
1.
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5.
Zdůvodnění umístění záměru, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí
6.
Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry
7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
9.
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat.
II.
Údaje o vstupech
využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody (odběr a spotřeba), surovinových a energetických zdrojů, a biologické rozmanitosti
III.
Údaje o výstupech
množství a druh případných předpokládaných reziduí a emisí, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií
C.
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Přehled nejvýznamnějších environmetálních charakteristik dotčeného územídotčeného území se zvláštním zřetelem na jeho ekologickou citlivost
2.
Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny
D.
ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1.
Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)
2.
Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci
3.
Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice
4.
Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné
5.
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí
6.
Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování oznámení, a hlavních nejistot z nich plynoucích
E.
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru
F.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1.
Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení
2.
Další podstatné informace oznamovatele
G.
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
H.
PŘÍLOHA
Datum zpracování oznámení:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:
Podpis zpracovatele oznámení:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny:
Příloha č. 4
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti dokumentace
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1.
Obchodní firma
2.
IČ
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
I.
Základní údaje
1.
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5.
Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelemoznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí
6.
Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry
7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
9.
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9 odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat.
II.
Údaje o vstupech (zejména pro výstavbu a provoz)
1.
Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru)
2.
Voda (například zdroj vody, spotřeba)
3.
Ostatní přírodní zdroje (například surovinové zdroje)
4.
Energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba)
5.
Biologická rozmanitost
6.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)
III.
Údaje o výstupech (zejména pro výstavbu a provoz)
1.
Znečištění ovzduší, vody, půdy a půdního podloží (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných znečisťujících látek, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek)
2.
Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čisticí zařízení a jejich účinnost)
3.
Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady)
4.
Ostatní emise a rezidua (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení)
5.
Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)
ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného územídotčeného území (např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů; dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném územídotčeném území)
2.
Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny v dotčeném územídotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody (např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy, eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti (např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu (např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů
3.
Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit
ČÁST D
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
I.
Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných, pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních předpisů na ochranu životního prostředí:
1.
Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví
2.
Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečisťujících látek a skleníkových plynů, zranitelnost záměru vůči změně klimatu)
3.
Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření, vznik rušivých vlivů)
4.
Vlivy na povrchové a podzemní vody
5.
Vlivy na půdu
6.
Vlivy na přírodní zdroje
7.
Vlivy na biologickou rozmanitost (fauna, flóra, ekosystémy)
8.
Vlivy na krajinu a její ekologické funkce
9.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů
II.
Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích
III.
Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení, se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů
IV.
Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně
V.
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí
VI.
Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních nejistot z nich plynoucích
ČÁST E
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelemoznamovatelem předloženou variantu řešení záměru
ČÁST F
ZÁVĚR
ČÁST G
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
ČÁST H
PŘÍLOHY
Přílohy mapové, obrazové, grafické apod.:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny:
Referenční seznam použitých zdrojů:
Datum zpracování dokumentace:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:
Podpis zpracovatele dokumentace:
Příloha č. 5
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti posudku
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
Název záměru
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Obchodní firma oznamovatele
5.
IČ oznamovatele
6.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
II.
POSOUZENÍ DOKUMENTACE
1.
Úplnost dokumentace
2.
Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení
3.
Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
4.
Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice
III.
POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
IV.
POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A K JEJICH MONITOROVÁNÍ
V.
VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI
VI.
CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
VII.
NÁVRH STANOVISKA Z HLEDISKA POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Datum zpracování posudku:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:
Podpis zpracovatele posudku:
Autorizace ke zpracování posudku:
Příloha č. 6
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti stanoviska
Označení příslušného úřadupříslušného úřadu:
Číslo jednací:
I.
POVINNÉ ÚDAJE
1.
Název záměru
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Zařazení záměru dle přílohy č. 1
4.
Umístění záměru
5.
Obchodní firma oznamovatele
6.
IČ oznamovatele
7.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
8.
Podmínky pro fázi přípravy záměru, realizace (výstavby) záměru, provozu záměru, popřípadě podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace negativních vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví
9.
Podmínky pro monitorování a rozbor vlivů záměru na životní prostředí (parametry, délka sledování) přiměřené povaze, umístění a rozsahu záměru a významnosti jeho vlivů na životní prostředí
II.
ODŮVODNĚNÍ
1.
Odůvodnění vydání souhlasného/nesouhlasného stanoviska z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek
2.
Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví z hlediska jejich velikosti a významnosti
3.
Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí
4.
Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
5.
Shrnutí vyjádření k dokumentaci
6.
Okruh dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
Datum vydání stanoviska:
Otisk úředního razítka příslušného úřadupříslušného úřadu:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadupříslušného úřadu:
Příloha č. 7
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení koncepce
A.
ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
1.
Název organizace
2.
IČ, bylo-li přiděleno
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele
B.
ÚDAJE O KONCEPCIKONCEPCI
1.
Název
2.
Obsahové zaměření (osnova)
3.
Charakter
4.
Zdůvodnění potřeby pořízení
5.
Základní principy a postupy (etapy) řešení
6.
Hlavní cíle
7.
Míra, v jaké koncepcekoncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti, provozním podmínkám, požadavkům na přírodní zdroje apod.
8.
Přehled uvažovaných variant řešení
9.
Vztah k jiným koncepcímkoncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry
10.
Předpokládaný termín dokončení
11.
Návrhové období
12.
Způsob schvalování
C.
ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍDOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Vymezení dotčeného územídotčeného území
2.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcíkoncepcí ovlivněny
3.
Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území
4.
Stávající problémy životního prostředí v dotčeném územídotčeném území
D.
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCEKONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍDOTČENÉM ÚZEMÍ
E.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1.
Výčet možných vlivů koncepcekoncepce přesahujících hranice České republiky
2.
Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepcekoncepce
3.
Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví
4.
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny
Datum zpracování oznámení koncepcekoncepce
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepcekoncepce
Podpis oprávněného zástupce předkladatele
Příloha č. 8
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kritéria pro zjišťovací řízení
1.
Obsah koncepcekoncepce, zejména s ohledem na:
a.
účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepcekoncepce;
b.
míru, v jaké koncepcekoncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje;
c.
míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepcekoncepce;
d.
význam koncepcekoncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje;
e.
vliv koncepcekoncepce na udržitelný rozvoj dotčeného územídotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů);
f.
problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepcikoncepci;
g.
význam koncepcekoncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod).
2.
Charakteristika vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného územídotčeného území, zejména s ohledem na:
a.
pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu;
b.
kumulativní a synergickou povahu vlivu;
c.
přeshraniční povahu vlivu;
d.
rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepcekoncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích);
e.
závažnost a rozsah vlivu (velikost území a počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen);
f.
důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na:
i.
zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví,
ii.
hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace,
iii.
překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot,
iv.
kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání;
v.
dopady změny klimatu;
g.
dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.
3.
Předpokládaný přínos posouzení koncepcekoncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcíkoncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti.
4.
Vztah k jiným koncepcímkoncepcím či jejich změnám, včetně těch, jejichž provedení je zamýšleno, a které jsou příslušnému úřadupříslušnému úřadu známy.
Příloha č. 9
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
1.
Obsah a cíle koncepcekoncepce, její vztah k jiným koncepcímkoncepcím.
2.
Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepcekoncepce.
3.
Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepcekoncepce významně zasaženy.
4.
Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepcikoncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).
5.
Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepcikoncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
6.
Možné významné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepcekoncepce na životní prostředí.
7.
Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí.
8.
Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).
9.
Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepcekoncepce na životní prostředí.
10.
Popis navrhovaných opatření pro předcházení, vyloučení, snížení a kompenzaci významných negativních vlivů na životní prostředí zjištěných nebo předpokládaných při provádění koncepcekoncepce.
11.
Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.
12.
Vlivy koncepcekoncepce na veřejné zdraví.
13.
Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
14.
Souhrnné vypořádání požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení a vyjádření obdržených ke koncepcikoncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
15.
Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepcikoncepci.
1)
Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
1b)
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
4b)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4c)
Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
§ 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
5)
Například občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní řád, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb.
6)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
7)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
11a)
§ 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
11b)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU.
14)
§ 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 94d odst. 1 a § 94t odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 3 odst. 1 písm. o) a p) a § 5a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 94f odst. 1 a § 94v odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
18)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
20)
§ 4 zákona č. 148/2023 Sb.
21)
§ 8 zákona č. 148/2023 Sb.
22)
§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 101/2001 Sb. | Zákon č. 101/2001 Sb.
Zákon o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 41/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ČESKÁ REPUBLIKA JAKO DOŽÁDANÝ STÁT (§ 4 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - ČESKÁ REPUBLIKA JAKO ŽÁDAJÍCÍ STÁT (§ 13 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 17 — § 20)
* § 21 - Účinnost k zákonu č. 101/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
101
ZÁKON
ze dne 22. února 2001
o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Kulturním statkem je věc, která
a)
je součástí národního kulturního pokladu České republiky, nebo
b)
je součástí národního kulturního pokladu a zároveň kulturním statkem podle právních předpisů členského státu.
(2)
Národním kulturním pokladem České republiky jsou věci nebo soubory věcí, které jsou vymezeny zvláštními právními předpisy jako kulturní památky a národní kulturní památky,3) sbírky muzejní povahy a jednotlivé sbírkové předměty,4) archiválie5) nebo předměty kulturní hodnoty,6) pokud tyto předměty splňují podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zvláštního právního předpisu.3)
(3)
Veřejnou sbírkou České republiky je sbírka muzejní povahy, která je ve vlastnictví České republiky, územního samosprávného celku nebo právnické osoby zřízené zákonem, popřípadě na základě zákona státem nebo územním samosprávným celkem.
(4)
Nezákonně vyvezeným kulturním statkemNezákonně vyvezeným kulturním statkem je kulturní statek, který byl z území České republiky na území členského státu nebo z území členského státu na území České republiky vyvezen po 31. prosinci 1992 v rozporu s právními předpisy, kterými je stanoven způsob jeho ochrany a nakládání s ním, nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7), nebo nebyl navrácen ve stanovené lhůtě.
(5)
Žádajícím státem je členský stát, z jehož území byl kulturní statek nezákonně vyvezen na území České republiky, nebo Česká republika, pokud byl z jejího území kulturní statek nezákonně vyvezen na území jiného členského státu.
(6)
Dožádaným státem je Česká republika, pokud se na jejím území nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z území členského státu, nebo členský stát, na jehož území se nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z České republiky.
§ 3
Ústřední orgány
(1)
Ústředním orgánem České republiky, který plní úkoly související s navracením nezákonně vyvezených kulturních statkůnezákonně vyvezených kulturních statků, je Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií5) Ministerstvo vnitra (dále jen „ústřední orgán“).
(2)
Ústřední orgán při navracení nezákonně vyvezených kulturních statkůnezákonně vyvezených kulturních statků spolupracuje s ostatními příslušnými ústředními orgány členských států prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu10) a jednou za 5 let podává zprávu o postupu podle tohoto zákona Evropské komisi.
ČÁST DRUHÁ
ČESKÁ REPUBLIKA JAKO DOŽÁDANÝ STÁT
§ 4
Postup ústředního orgánu při vyhledávání a ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1)
Ústřední orgán zahájí vyhledávání nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku na základě písemné žádosti ústředního orgánu žádajícího státu. Žádost musí obsahovat údaje potřebné k identifikaci kulturního statku, zejména jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o osobě, která je vlastníkem kulturního statku nebo jeho držitelem. K žádosti musí být připojeno prohlášení ústředního orgánu žádajícího státu, že se jedná o kulturní statek nezákonně vyvezený z jeho území a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2)
Ústřední orgán o žádosti ústředního orgánu žádajícího státu podle odstavce 1 vyrozumí vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, jeho držitele.
(3)
V případě, že ústřední orgán zjistí místo, kde se kulturní statek podle odstavce 1 nalézá, popřípadě jeho vlastníka nebo držitele, vyrozumí o této skutečnosti ústřední orgán žádajícího státu. Současně ho vyzve, aby se ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení této výzvy zúčastnil ohledání kulturního statku, které ústřední orgán zprostředkuje, a zároveň jej upozorní, že pokud této lhůty nevyužije, nebudou stanovena opatření nezbytná k zajištění péče o kulturní statek (§ 5 odst. 1 a 2).
(4)
Vlastník nebo držitel kulturního statku je na základě rozhodnutí ústředního orgánu povinen ve lhůtě stanovené po dohodě s ústředním orgánem žádajícího státu v tomto rozhodnutí umožnit ohledání kulturního statku. Ohledání kulturního statku se vždy provádí za účasti zástupce ústředního orgánu.
§ 5
Opatření k zajištění péče o kulturní statek
(1)
Je-li ohrožena hmotná podstata kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o opatřeních, která je povinen jeho vlastník učinit k jeho ochraně, a zároveň určí lhůtu, v níž je povinen tato opatření vykonat; tyto povinnosti má držitel kulturního statku, pokud není ústřednímu orgánu vlastník kulturního statku znám.
(2)
Neprovede-li vlastník nebo držitel tato opatření ve stanovené lhůtě nebo vyžaduje-li to ochrana kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o tom, že je vlastník nebo držitel povinen kulturní statek na dobu nezbytně nutnou odevzdat do úschovy právnické osobě nebo organizační složce státu určené v rozhodnutí. Právnické osoby nebo organizační složky státu, které může ústřední orgán určit v rozhodnutí podle tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3)
O opatřeních podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán rozhodnout i v případě, že vlastník nebo držitel neumožní ve stanovené lhůtě ohledání kulturního statku.
(4)
Ústřední orgán rozhodnutí o opatření podle předchozích odstavců zruší, pominou-li důvody, pro které bylo vydáno.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1, 2 a 3 nemá odkladný účinek.
§ 6
Pokud mezi ústředním orgánem žádajícího státu a vlastníkem nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku má být uskutečněno jednání směřující k navrácení tohoto kulturního statku, působí ústřední orgán z podnětu ústředního orgánu žádajícího státu nebo vlastníka při tomto jednání jako zprostředkovatel.
§ 7
Náhrada za ohledání
Ústřední orgán je povinen uhradit vlastníku nebo držiteli v souvislosti s ohledáním kulturního statku náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku. O náhradu musí vlastník nebo držitel požádat ústřední orgán ve lhůtě 15 dnů ode dne ohledání, jinak nárok zaniká.
§ 8
Náhradu nákladů, které České republice vznikly v souvislosti s uplatněním opatření podle § 5 odst. 1 a 2, uplatní ústřední orgán u žádajícího státu.
Soudní řízení
§ 9
Návrh na zahájení řízení
(1)
Ústřední orgán žádajícího státu může podat k soudu České republiky proti vlastníkovi kulturního statku, a není-li vlastník znám, proti jeho držiteli návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2)
K řízení podle odstavce 1 je příslušný obecný soud vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, obecný soud držitele kulturního statku.
(3)
Návrh na zahájení řízení musí kromě obecných náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem8) obsahovat podrobný popis nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku a doklady, z nichž vyplývá, že jde o kulturní statek podle právních předpisů žádajícího státu, který byl nezákonně vyvezen z jeho území.
§ 10
Ústřední orgán poté, co jej vyrozumí ústřední orgán žádajícího státu o podání návrhu k soudu, informuje o zahájeném řízení příslušné ústřední orgány všech ostatních členských států zejména prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.
§ 11
Lhůty pro uplatnění práva na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku
Právo na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku se promlčí, jestliže nebylo ústředním orgánem žádajícího státu uplatněno u soudu ve lhůtě 3 let ode dne, kdy se ústřední orgán žádajícího státu dozvěděl, kde se nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek nalézá a kdo je jeho vlastníkem nebo držitelem; dovolá-li se vlastník nebo držitel kulturního statku promlčení, nelze promlčené právo na navrácení nezákonně vyvezeného statku přiznat. Nejpozději však toto právo zanikne uplynutím 30 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu, a v případě, že se jedná o kulturní statek, který je součástí veřejné sbírky nebo církevním majetkem podle právních předpisů žádajícího státu, toto právo zanikne nejpozději uplynutím 75 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu.
§ 12
(1)
Soud návrhu na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku vyhoví, jestliže byl kulturní statek z území žádajícího státu vyvezen nezákonně.
(2)
Soud současně rozhodne o povinnosti žádajícího státu poskytnout vlastníkovi kulturního statku nebo držiteli kulturního statku, není-li vlastník znám, náhradu do výše přiměřené k okolnostem případu za předpokladu, že vlastník nebo držitel prokáže, že při nabytí kulturního statku vynaložil nezbytnou péči.
(3)
Při prokazování, zda vlastník nebo držitel vynaložil při nabývání kulturního statku nezbytnou péči podle odstavce 2, soud zváží všechny okolnosti, za nichž byl kulturní statek nabyt, zejména to, zda vlastník nebo držitel zjišťoval dokumentaci o původu kulturního statku a povolení k vývozu vyžadovaná na základě právních předpisů žádajícího státu, dále zda zohlednil hodnověrnost zúčastněných stran a zaplacenou cenu, zda nahlédl do veškerých veřejně přístupných registrů odcizených kulturních statků a zda konzultoval s dotčenými osobami a orgány vykonávajícími veřejnou moc.
(4)
Rozhodnutími soudu podle odstavců 1 a 2 není dotčeno vlastnické právo k nezákonně vyvezenému kulturnímu statkunezákonně vyvezenému kulturnímu statku.
ČÁST TŘETÍ
ČESKÁ REPUBLIKA JAKO ŽÁDAJÍCÍ STÁT
§ 13
Postup ústředního orgánu při podání žádosti o vyhledání a při ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1)
V případě, že ústřední orgán zjistí, že byl nezákonně vyvezen kulturní statek, podá písemnou žádost ústřednímu orgánu dožádaného státu o jeho vyhledání. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy dožádaného státu rovněž údaje potřebné k identifikaci nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku, jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o vlastníku kulturního statku nebo jeho držiteli a prohlášení ústředního orgánu, že se jedná o nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek podle tohoto zákona a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2)
Ústřední orgán po obdržení vyrozumění od ústředního orgánu dožádaného státu o tom, že kulturní statek byl nalezen a že je možno jej ohledat, provede ohledání kulturního statku ve lhůtě dohodnuté s ústředním orgánem dožádaného státu, nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců od doručení vyrozumění o možnosti ohledat kulturní statek.
§ 14
Soudní řízení
(1)
Ústřední orgán je oprávněn podat proti vlastníku nebo držiteli k příslušnému soudu dožádaného státu návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku, pokud jednání mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku, zprostředkované ústředním orgánem dožádaného státu, směřující k navrácení tohoto kulturního statku není účelné.
(2)
Ústřední orgán současně vyrozumí o podání návrhu podle odstavce 1 ústřední orgán dožádaného státu.
(3)
Návrh podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti stanovené právními předpisy dožádaného státu.
§ 15
(1)
Dojde-li mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku k dohodě o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku nebo rozhodne-li příslušný soud dožádaného státu o tom, že nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek má být navrácen na území České republiky, zajistí jeho vrácení ústřední orgán na náklady České republiky.
(2)
Česká republika uhradí
a)
dožádanému státu náklady, které mu vznikly provedením opatření k zajištění péče o nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek,
b)
vlastníku nebo držiteli kulturního statku náhradu ve výši stanovené příslušným soudem dožádaného státu.
(3)
Osoba, která zavinila, že kulturní statek byl z území České republiky nezákonně vyvezen, je povinna České republice nahradit náklady, které jí podle odstavců 1 a 2 vznikly. Ústřední orgán uplatní nárok na náhradu nákladů vůči této osobě bez zbytečného odkladu.
§ 16
Po navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku zpět na území České republiky ústřední orgán tento statek vhodně umístí; dbá přitom vlastnických práv České republiky, územních samosprávných celků, jiných právnických osob nebo fyzických osob k těmto kulturním statkům.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 17
Součinnost
(1)
Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou v rámci své působnosti povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost související s navracením nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2)
Právnické a fyzické osoby, včetně vlastníka nebo držitele, které mají listiny a jiné důkazní prostředky nebo informace potřebné pro přípravu a provádění řízení podle tohoto zákona, jsou povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost tím, že
a)
na základě rozhodnutí ústředního orgánu a ve lhůtě jím stanovené předloží ústřednímu orgánu požadované listiny a jiné důkazní prostředky, nebo
b)
poskytnou ústřednímu orgánu jako svědci informace o skutečnostech týkajících se kulturního statku a jeho nezákonného vývozu.
Proti rozhodnutí podle písmena a) není přípustné odvolání.
(3)
Poskytnutí součinnosti může být fyzickou osobou odepřeno, jestliže by této osobě nebo osobám jí blízkým hrozilo splněním této součinnosti nebezpečí trestního stíhání nebo by porušila povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem9) nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyla zproštěna.
§ 18
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, má v souvislosti s poskytnutím součinnosti podle § 17 odst. 2 nárok na náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku.
(2)
Nárok podle odstavce 1 musí tyto osoby uplatnit u ústředního orgánu do 15 dnů ode dne poskytnutí součinnosti, jinak nárok zaniká.
§ 19
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 17 odst. 2.
(2)
Vlastník nebo držitel se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 4 odst. 4, nebo
b)
nesplní povinnost uloženou v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1 až 3.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 3. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán.
§ 20
Vztah ke správnímu řádu
Správní řád se vztahuje
a)
na rozhodování ústředního orgánu podle tohoto zákona,
b)
na postup při vyžadování a poskytování součinnosti podle § 17 tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 21
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 101/2001 Sb.
Právnické osoby nebo organizační složky státu, které může ústřední orgán určit v rozhodnutí podle § 5 odst. 2 tohoto zákona
Národní muzeum
Národní galerie v Praze
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Národní technické muzeum
Národní filmový archiv
Státní ústřední archiv v Praze
Státní oblastní archiv se sídlem v Třeboni
Státní oblastní archiv se sídlem v Zámrsku
Státní oblastní archiv se sídlem v Plzni
Státní oblastní archiv se sídlem v Litoměřicích
Moravský zemský archiv se sídlem v Brně
Zemský archiv se sídlem v Opavě
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.
3)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
5)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
7)
Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků.
8)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“). |
Zákon č. 103/2001 Sb. | Zákon č. 103/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 21. 3. 2001, částka 41/2001
* Čl. I - Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 21. 3. 2001
103
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „založeného ministerstvem“ zrušují.
2.
V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(2)
Podnik má právo hospodařit s majetkem státu.1)
1)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
3.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, s nímž má podnik právo hospodařit při svém vzniku.“.
4.
V § 2 odst. 4 se slova „Obchodním jměním“ nahrazují slovem „Jměním“.
5.
V § 3 odst. 2 se slovo „zřizovány“ nahrazuje slovem „zakládány“.
6.
V nadpisu části druhé se slovo „STÁTNÍHO“ zrušuje.
7.
V § 4 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
určení a ocenění majetku státu,2) s nímž má podnik právo hospodařit,“.
8.
V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
doklad o ocenění majetku, s nímž má podle zakládací listiny podnik právo hospodařit v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních právních předpisů,2)“.
9.
V § 6 odst. 3 písm. e) se slova „k němuž má právo hospodaření“ zrušují.
10.
V § 7 odst. 4 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „právo hospodařit“.
11.
V § 8 odst. 3 druhá věta zní: „Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodařit s majetkem zaniklého podniku.“.
12.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro zápis sloučení, splynutí a rozdělení podniku do obchodního rejstříku platí obdobně úprava platná pro obchodní společnosti.“.
13.
V § 9 se na konci textu odstavce 3 doplňují tato slova: „s přihlédnutím k vyjádření zakladatele určí způsob stanovení jeho odměny“.
14.
V § 9 odst. 6 se slova „§ 70 až 75 obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „úprava platná pro likvidaci obchodní společnosti“.
15.
V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ředitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala, týkají se podniku a jsou v působnosti dozorčí rady podle § 13 odst. 1.“.
16.
V § 15 písmeno e) zní:
„e)
může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, s nímž má podnik právo hospodařit k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak.“.
17.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, s nimiž má podnik právo hospodařit.“.
18.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit.“.
19.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
Majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.“.
20.
V § 18 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
„(1)
Podnik vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.12a) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem.13)
12a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
V § 18 odst. 2 se za slovo „sdělí“ vkládají slova „písemně zakladateli a dozorčí radě“.
22.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č. 17a) a 17b) zní:
㤠20a
(1)
Před vydáním rozhodnutí o zrušení podniku podle § 20 odst. 4 si soud vyžádá stanovisko zakladatele o současných majetkových a právních poměrech podniku.
(2)
Oprávnění zakladatele podle § 20 odst. 2 a 3 není dotčeno, jestliže uplynula lhůta podle § 20 odst. 4 marně proto, že
a)
nebyla dokončena privatizace podniku,
b)
nebylo pravomocně ukončeno správní či soudní řízení, které má zásadní význam pro stanovení majetku, s nímž má podnik právo hospodařit,
c)
nebylo pravomocně ukončeno restituční řízení podle zvláštních právních předpisů,17a)
d)
nemohl být zjištěn nebo oceněn majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, nebo
e)
podnik nesplnil podmínky nezbytné pro jeho zrušení vyplývající ze zvláštních právních předpisů.17b)
(3)
Ustanovení odstavce 2 nelze použít, pokud soud již vydal rozhodnutí podle § 20 odst. 4.
17a)
Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
17b)
Například zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 104/2001 Sb. | Zákon č. 104/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 21. 3. 2001, částka 41/2001
* Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 3
* Čl. II
Aktuální znění od 21. 3. 2001
104
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 7 se slova „krajského zastupitelstva“ nahrazují slovy „zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy“.
2.
V § 20 odstavec 8 zní:
„(8)
Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.“.
3.
V § 20 odstavec 11 zní:
„(11)
V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb tohoto volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 115/2001 Sb. | Zákon č. 115/2001 Sb.
Zákon o podpoře sportu
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 30. 3. 2001, částka 47/2001
Aktuální znění od 1. 4. 2023 (49/2023 Sb.)
115
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o podpoře sportu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti poskytované v celospolečenském zájmu a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu.
§ 1a
Priority v oblasti sportu
(1)
Hlavní význam podpory sportu a turistiky je zlepšování kvality života občanů a jejich zdraví ve všech věkových skupinách.
(2)
Hlavními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Sportem je pro účely tohoto zákona každá forma tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech úrovní, a to individuálně nebo společně.
(2)
Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu.
(3)
Sportovcem je pro účely tohoto zákona každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována.
(4)
Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva.
(5)
Školním a vysokoškolským sportemŠkolním a vysokoškolským sportem se rozumí sport organizovaný či zajišťovaný školou nebo školským zařízením, včetně školského výchovného a ubytovacího zařízení nebo školského zařízení pro zájmové vzdělávání, podle školského zákona, sport organizovaný či zajišťovaný fyzickou nebo právnickou osobou sice odlišnou od školy nebo školského zařízení, ale organizovaný či zajišťovaný pro školu nebo školské zařízení pro výkon jejich činností podle školského zákona a sport organizovaný či zajišťovaný vysokou školou nebo její součástí, včetně účelového zařízení pro kulturní a sportovní činnost, podle zákona o vysokých školách.
(6)
Sportovní zařízeníSportovní zařízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu.
(7)
Významnou sportovní akcíVýznamnou sportovní akcí je pro účely tohoto zákona akce mezinárodního významu odehrávající se na území České republiky, zejména olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár.
(8)
Významnou sportovní akcí mimořádné důležitostiVýznamnou sportovní akcí mimořádné důležitosti je pro účely tohoto zákona akce podle odstavce 6, jejíž pořádání podmiňuje organizace přidělující její pořádání na mezinárodní úrovni prohlášením státu, na jehož území se má akce uskutečnit, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce.
§ 3
Národní sportovní agentura
(1)
Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen „Agentura“).
(2)
Agentura je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3)
Sídlem Agentury je Praha.
(4)
V čele Agentury stojí radarada Agentury (dále jen „radarada“) složená z předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena radyrady. Za Agenturu jedná navenek předseda Agentury. Dalším orgánem Agentury je dozorčí komisedozorčí komise Agentury (dále jen „dozorčí komisedozorčí komise“).
§ 3a
Působnost Agentury
(1)
Agentura
a)
vypracovává návrh plánuplánu státní politiky ve sportu (dále jen „plánplán“), který obsahuje zejména definici cílových skupin sportovců, cílových skupin sportovních organizací a cílových skupin oblastí sportu, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny, a předkládá jej vládě ke schválení,
b)
koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánuplánu,
c)
poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu,
d)
kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytl,
e)
vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky, zahrnující účast reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí,
f)
zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4); Agentura může rozhodnout také o změnách příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem, na základě tohoto zákona. Opatření, jímž Agentura rozhodne o změně příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající příspěvkové organizace,
g)
prostřednictvím příspěvkové organizace uvedené v písmenu f) zajišťuje realizaci antidopingového programu,
h)
organizuje a kontroluje uskutečňování antidopingového programu,
i)
vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží a dalších negativních jevů ve sportu, zejména projevů rasismu, všech druhů a forem diskriminace, dopingu a násilí,
j)
koordinuje činnost resortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra,
k)
vede v elektronické podobě rejstříkrejstřík sportovních organizací a dalších osob žádajících o poskytnutí podpory podle § 6b, sportovců, trenérů a sportovních zařízenísportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí podpory (dále jen „rejstříkrejstřík“),
l)
zajišťuje propagaci sportu,
m)
spolupracuje se sportovními organizacemi v mezinárodní oblasti sportu a sportovní reprezentace státu a
n)
vypracovává návrh akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu na kalendářní rok (dále jen „akční plán podpory sportuakční plán podpory sportu“), který obsahuje konkrétní opatření týkající se podpory sportu, předkládá jej vládě nejpozději do 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku ke schválení a provádí a koordinuje uskutečňování vládou schváleného akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu.
(2)
Resortní sportovní centrum zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro sportovní reprezentaci státu.
(3)
Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center podle odstavce 1 písm. j) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Agentura v součinnosti s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení.
(4)
Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie. Agentura průběžně a pravidelně komunikuje se sportovními organizacemi, obcemiobcemi, kraji a jimi zřízenými právnickými osobami zastupujícími zájmy obcíobcí a krajů, ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, iniciativně zjišťuje a vyhodnocuje jejich zpětnou vazbu k problematice sportu, k činnosti Agentury a k optimalizaci činnosti Agentury; k tomu účelu je Agentura povinna vytvářet odpovídající mechanismy.
(5)
Agentura vydává etický kodex, kterým se při své činnosti řídí zaměstnanci a další představitelé Agentury. Součástí kodexu jsou rovněž pravidla styku zaměstnanců a představitelů Agentury s veřejností, se zástupci sportovních organizací a dalšími činovníky v oblasti sportu. Vědomé závažné porušení etického kodexu se považuje za porušení služební kázně státního zaměstnance a za závažné porušení povinnosti zaměstnance.
§ 3b
Předseda Agentury, místopředseda Agentury a rada
(1)
RadaRada má 3 členy. Členem radyrady a jejím předsedou je předseda Agentury. Členem radyrady a jejím místopředsedou je místopředseda Agentury.
(2)
Předsedu Agentury, místopředsedu Agentury a člena radyrady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Funkční období předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena radyrady je 5 let. Předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen radyrady může být jmenován opětovně, nejvýše však na dvě po sobě bezprostředně následující funkční období.
(3)
Předsedou Agentury, místopředsedou Agentury nebo členem radyrady může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
dosáhla věku 30 let,
c)
je plně svéprávná,
d)
je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
e)
má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,
f)
má nejméně 5 let praxe v řídící funkci a
g)
má zkušenosti v oblasti organizace a administrativy sportu.
(4)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní radyrady České národní bankybanky, Veřejného ochránce práv a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí.
(5)
S funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena.
(6)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním; odvolání musí být odůvodněno,
c)
vzdáním se funkce, nebo
d)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7)
Předseda Agentury se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, může přenést na místopředsedu Agentury. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
(8)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je veřejnou funkcí7); odměňování se řídí zvláštním právním předpisem8). Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu.
§ 3c
Činnost rady
(1)
Předseda Agentury svolává schůzi radyrady a řídí její jednání. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury bez zbytečného odkladu svolá schůzi radyrady i tehdy, jestliže o to požádají alespoň dva členové radyrady nebo dozorčí komisedozorčí komise svým usnesením.
(2)
RadaRada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání účastní všichni členové. RadaRada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.
(3)
RadaRada schvaluje usnesením
a)
návrh plánuplánu podle § 3a odst. 1 písm. a),
b)
návrh akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu podle § 3a odst. 1 písm. n),
c)
návrh rozpočtu Agentury a závěrečný účet Agentury,
d)
finanční nástroje pro podporu sportu, zejména dotační programy a výzvy pro dotace poskytované ze státního rozpočtu a pravidla pro příspěvky poskytované ze státního rozpočtu, za podmínek stanovených rozpočtovými pravidly a v souladu s kapitolou a rozpočtem kapitoly Agentury ve státním rozpočtu,
e)
jednací řád radyrady,
f)
etický kodex Agentury a
g)
další dokumenty, jestliže si to vyhradí; tím není dotčeno rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace.
(4)
RadaRada je oprávněna usnesením ukládat předsedovi Agentury úkoly v mezích působnosti Agentury podle § 3a, s výjimkou rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace.
(5)
RadaRada odpovídá za plnění povinností organizační složky státu a správce kapitoly podle rozpočtových pravidel9).
(6)
Ze schůze radyrady se pořizuje zápis, ze kterého je zřejmé hlasování jednotlivých členů.
§ 3d
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 10 členů. Dozorčí komiseDozorčí komise si ze členů volí předsedu a dva místopředsedy.
(2)
Polovinu členů dozorčí komisedozorčí komise volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky; polovinu členů dozorčí komisedozorčí komise volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Funkční období člena dozorčí komisedozorčí komise je 4 roky.
(3)
Členem dozorčí komisedozorčí komise může být jmenována osoba, která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná a
c)
je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(4)
Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je neslučitelné s funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady. Člen dozorčí komisedozorčí komise nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru.
(5)
Funkce člena dozorčí komisedozorčí komise zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním; odvolání musí být odůvodněno,
c)
vzdáním se funkce, nebo
d)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je veřejnou funkcí vykonávanou bezplatně; členu dozorčí komisedozorčí komise náleží náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnanci s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
§ 3e
Činnost dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise kontroluje činnost a hospodaření Agentury; ostatní orgány Agentury jí k tomu poskytují součinnost. Členové dozorčí komisedozorčí komise jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Agentury.
(2)
Předseda dozorčí komisedozorčí komise svolává schůzi dozorčí komisedozorčí komise a řídí její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda dozorčí komisedozorčí komise. Schůze dozorčí komisedozorčí komise se konají alespoň čtyřikrát ročně. Předseda dozorčí komisedozorčí komise nebo místopředseda dozorčí komisedozorčí komise bez zbytečného odkladu svolá schůzi dozorčí komisedozorčí komise i tehdy, jestliže o to požádá alespoň 5 členů dozorčí komisedozorčí komise.
(3)
Dozorčí komiseDozorčí komise rozhoduje většinou všech svých členů.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise schvaluje svůj jednací řád.
(5)
Předseda a místopředsedové dozorčí komisedozorčí komise mají právo účastnit se schůzí radyrady.
(6)
Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady je povinen dostavit se osobně na schůzi dozorčí komisedozorčí komise, jestliže o to dozorčí komisedozorčí komise požádá, ledaže mu v tom brání závažné důvody, a podat požadované informace a vysvětlení, jestliže jejich poskytnutí nebrání zákonné důvody.
(7)
Při zjištění nedostatků v činnosti nebo hospodaření Agentury přijme dozorčí komisedozorčí komise o nedostatcích usnesení. Předseda dozorčí komisedozorčí komise o přijetí usnesení a jeho důvodech bez zbytečného odkladu informuje raduradu a předsedu vlády.
(8)
Dozorčí komiseDozorčí komise může přijmout usnesení o podání podnětu k odvolání předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady. Předseda dozorčí komisedozorčí komise bez zbytečného odkladu podá zdůvodněný podnět k odvolání předsedovi vlády.
§ 3f
Rejstřík
(1)
RejstříkRejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, sportovních zařízeníchsportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b. Správcem rejstříkurejstříku je Agentura. RejstříkRejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízenísportovních zařízení zapsaných v rejstříkurejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. a) je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříkurejstříku tyto údaje a jejich změny:
a)
název, sídlo a identifikační číslo osoby sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci,
b)
ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo sportovců a trenérů evidovaných ve sportovní organizaci; v případě cizinců rovněž datum narození, adresa místa pobytu5) a státní občanství,
d)
datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován,
e)
datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu d),
f)
sportovní zařízenísportovní zařízení, která žadatel pravidelně a dlouhodobě využívá pro svou činnost.
(3)
Podrobnosti rozsahu dalších údajů o sportovní organizaci podle odstavce 2 a způsob jejich zápisu stanoví Agentura vyhláškou.
(4)
Žadatelé o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) jsou povinni zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu a způsobem, které stanoví Agentura vyhláškou.
(5)
Sportovní organizace má v rejstříkurejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených.
(6)
Agentura ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříkurejstříku. Agentura vyvíjí průběžné úsilí k transparentní evidenci údajů zapsaných v rejstříkurejstříku a k technologickému rozvoji rejstříkurejstříku.
§ 3g
Národní rozhodčí soud pro sport
(1)
Agentura zřizuje Národní rozhodčí soudsoud pro sport (dále jen „SoudSoud“). Sídlem SouduSoudu je sídlo Agentury. SoudSoud vykonává svěřené úkoly nezávisle na Agentuře a není vázán pokyny Agentury.
(2)
Do pravomoci SouduSoudu náleží rozhodování sporů v souvislosti s dopingem, jakož i sporů ve věcech disciplinárních deliktů sportovců anebo členů sportovních organizací, pokud je to v souladu s jejich vnitřními předpisy a tyto sportovní organizace o to požádají. Podrobnosti stanoví statutstatut SouduSoudu (dále jen „StatutStatut“).
(3)
V čele SouduSoudu stojí předsednictvo Soudupředsednictvo Soudu, které je složeno z pěti členů, a to předsedy SouduSoudu, prvního a druhého místopředsedy SouduSoudu a dvou členů předsednictva Soudupředsednictva Soudu (dále jen „předsednictvo Soudupředsednictvo Soudu“). Funkce člena předsednictva Soudupředsednictva Soudu je funkcí čestnou a neplacenou. Funkční období všech členů předsednictva Soudupředsednictva Soudu je 6 let.
(4)
Členy předsednictva Soudupředsednictva Soudu jmenuje radarada Agentury. Člen předsednictva Soudupředsednictva Soudu musí mít dokončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo a praxi v oboru sportovní právo v délce alespoň 3 let.
(5)
Členové předsednictva Soudupředsednictva Soudu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Členy předsednictva Soudupředsednictva Soudu nelze proti jejich vůli odvolat s výjimkou vážného porušení StatutuStatutu. Všichni členové předsednictva Soudupředsednictva Soudu mohou být jmenováni opětovně.
(6)
Řízení konané před SoudemSoudem není rozhodčím řízením ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. SoudSoud současně není stálým rozhodčím soudemsoudem ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a řízení před orgány SouduSoudu nemá povahu rozhodování rozhodčí komise spolku.
(7)
SoudSoud není samostatnou účetní jednotkou, nevede samostatné účetnictví a samostatně nehospodaří. Veškeré účetnictví týkající se činnosti SouduSoudu spravuje Agentura.
§ 4
Úkoly ostatních orgánů státní správy
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů, zřizují svá resortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje školní a vysokoškolský sportškolní a vysokoškolský sport a vytváří podmínky pro jeho rozvoj a za tímto účelem poskytuje finanční podporu ze státního rozpočtu včetně dotací a kontroluje její použití. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovává návrh plánuplánu státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu a předkládá jej vládě ke schválení. Finanční podporou školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu podle tohoto odstavce není dotčena povinnost obcíobcí, svazku obcíobcí a krajů zajišťovat výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují (zejména investiční výdaje škol a školských zařízení, včetně výdajů na výstavbu, přístavbu, nástavbu, vestavbu, rekonstrukci či modernizaci sportovních zařízenísportovních zařízení škol a školských zařízení), podle § 177 až 182 školského zákona.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví ve své působnosti organizuje zdravotní služby poskytované státním sportovním reprezentantům a sportovním talentům, vytváří organizační předpoklady umožňující specifický přístup sportovních reprezentantů ke klinické péči a v zájmu podpory zdravého způsobu života vytváří podmínky pro podporu preventivní, dispenzární a posudkové zdravotní péče v oblasti sportu.
(4)
Ministerstvo pro místní rozvoj vytváří podmínky pro rozvoj sportovní infrastruktury v rámci programů péče o cestovní ruch.
(5)
Ostatní ministerstva vytvářejí podmínky pro podporu sportu a rozvoj sportovní infrastruktury v rámci svých kompetencí.
§ 5
Úkoly krajů
Kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
a)
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
b)
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,
c)
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu,
d)
zpracovávají plán rozvoje sportu v kraji a zajišťují jeho provádění.
§ 6
Úkoly obcí
ObceObce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
a)
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny, zejména pro mládež,
b)
zabezpečují přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
c)
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů,
d)
kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
e)
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
§ 6a
Plány v oblasti sportu
(1)
PlánPlán určuje cíle státní politiky v oblasti sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory sportu ze státního rozpočtu, s výjimkou školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu. Součástí plánuplánu jsou také opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření pro podporu vzdělávání a dalšího profesního uplatnění sportovních reprezentantů v průběhu sportovní kariéry a po jejím skončení. PlánPlán se vypracovává na období 5 let. Z plánuplánu vychází akční plán podpory sportuakční plán podpory sportu. PlánPlán a akční plánplán schvaluje vláda.
(2)
PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu určuje cíle státní politiky v oblasti školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu. PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu se vypracovává na období 5 let. PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu schvaluje vláda.
(3)
PlánPlán rozvoje sportu v kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízenísportovních zařízení pro občany kraje. Součástí plánuplánu je také určení prostředků z rozpočtu kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánuplánu.
§ 6b
Podpora sportu ze státního rozpočtu
(1)
Agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu, s výjimkou sportu školního a vysokoškolského, formou dotace
a)
sportovním organizacím na podporu sportu, zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu dospělých, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky, zahrnující též výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na pořádání významných sportovních akcí a významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c,
b)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
c)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořádání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c.
(2)
Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze žadateli zapsanému v rejstříkurejstříku. Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud
a)
údaje žadatele uvedené v rejstříkurejstříku neodpovídají skutečnosti,
b)
žadatel v uplynulých 3 letech
1.
opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
2.
opakovaně nebo závažným způsobem porušil pravidla boje proti dopingu,
3.
závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, nebo
c)
žadatel nebo stávající člen jeho statutárního orgánu byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čintrestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
Agentura může uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu; tím není dotčeno ustanovení § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel.
(4)
Okruh příjemců a podmínky poskytnutí podpory podle odstavce 1, včetně délky časového období, na něž je program na poskytování podpory vyhlášen, stanoví Agentura. Agentura při stanovení podmínek podpory není oprávněna vyloučit možnost jejího dalšího poskytnutí příjemcem podpory konečným příjemcům postupem podle odstavce 5.
(5)
Sportovní organizace, která je příjemcem podpory sportu podle odstavce 1, může tuto podporu v souladu s podmínkami pro její použití stanovenými v programu dále poskytnout sportovní organizaci, která je v ní sdružena6), jako konečnému příjemci podpory. Příjemce podpory sportu podle odstavce 1 je povinen uvést v žádosti o podporu sportu podle odstavce 1 všechny konečné příjemce a účel, na který má být tato podpora poskytnuta jednotlivým konečným příjemcům; dále je povinen zavázat konečného příjemce k plnění podmínek poskytnuté podpory. Za plnění podmínek poskytnuté podpory Agentuře odpovídá příjemce podpory sportu podle odstavce 1. Konečný příjemce poskytne Agentuře součinnost při kontrole podle § 3a odst. 1 písm. d).
(6)
Výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací nejsou projektem. Podmínky pro poskytnutí dotace na úhradu výdajů na zajištění činnosti sportovních organizací stanoví Agentura v programu. Agentura může poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace podle předem stanovených kritérií.
(7)
Agentura vyvíjí průběžné úsilí k iniciativní přípravě legislativních i nelegislativních návrhů i jiných finančních nástrojů pro podporu sportu, než jsou dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 až 6; každý připravený zdůvodněný návrh podá Agentura předsedovi vlády.
§ 6c
Podpora významných sportovních akcí
(1)
Ústřední orgány státní správy vytvářejí na základě souhlasu vlády podmínky pro konání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Agentury.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci, zejména v oblasti bezpečnosti, ochrany života a zdraví, pobytu cizinců na území České republiky a dopravní dostupnosti, budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, a informace o udržitelnosti provozu sportovních a jiných zařízení, na něž má být podpora poskytnuta, po skončení akce.
(3)
Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Agentura.
(4)
Podpora ze státního rozpočtu na významné sportovní akce neuvedené v odstavci 1 je poskytována na základě programu podle § 6b.
(5)
Na základě spolupráce se sportovními organizacemi podle § 3a odst. 1 písm. m) a § 3a odst. 4 Agentura vypracovává a průběžně aktualizuje výhledvýhled významných sportovních akcívýznamných sportovních akcí, včetně významných sportovních akcí mimořádné důležitostivýznamných sportovních akcí mimořádné důležitosti, které by se podle informací sportovními organizacemi Agentuře poskytnutých měly na území České republiky uskutečnit v období následujících 3 let (dále jen „výhledvýhled“). VýhledVýhled obsahuje nejméně položkový seznam významných sportovních akcívýznamných sportovních akcí a u každé jednotlivé významné sportovní akcevýznamné sportovní akce v seznamu uvedené název významné sportovní akcevýznamné sportovní akce, plánovaný termín a plánované místo konání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce, druh významné sportovní akcevýznamné sportovní akce z pohledu její mezinárodní sportovní důležitosti, název, sídlo a identifikační číslo osoby české sportovní organizace, která hodlá uspořádání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce zajistit, kvalifikovaný odhad nezbytných a účelných celkových nákladů na uspořádání akce, kvalifikovaný odhad případné finanční podpory významné sportovní akcevýznamné sportovní akce ze státního rozpočtu, o kterou bude česká sportovní organizace hodlající uspořádání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce zajistit žádat. Agentura předkládá výhledvýhled vládě pro informaci dvakrát ročně, vždy nejpozději do 30. června a do 31. prosince kalendářního roku.
§ 6d
Koordinace poskytování podpory
(1)
Agentura koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
(2)
Podpora se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.
§ 7
Náhrada při vyvlastnění
Má-li být za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2) vyvlastněno sportovní zařízení (budova, pozemek, jejich soubor nebo jiné objekty zřízené nebo vyhrazené k provozování sportu), lze vlastníku sportovního zařízení poskytnout náhradu ve formě věcného plnění ve srovnatelném rozsahu a kvalitě.
§ 7a
Povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení
(1)
Vlastník sportovního zařízení (dále jen „vlastník“) nebo osoba oprávněná vlastníkem využít sportovní zařízení k uspořádání sportovního podniku (dále jen „provozovatel“) jsou povinni, je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, přijmout potřebná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovního podniku a vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém podle místních podmínek stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení.
(2)
Pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nebo provozovatelem nedojde k obnovení pokojného stavu, jsou vlastník a provozovatel povinni dát podnět k přerušení nebo k ukončení probíhajícího sportovního podniku a bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci PoliciiPolicii České republiky.
(3)
Pokud ve sportovním zařízení dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku v důsledku toho, že vlastník nebo provozovatel neučinil veškerá opatření a pokojný stav je nucena obnovit PoliciePolicie České republiky, náleží PoliciiPolicii České republiky náhrada vynaložených nákladů.
§ 7b
Oprávnění Ministerstva vnitra
(1)
Pokud vlastník nebo provozovatel závažným způsobem poruší povinnost podle § 7a, může Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to až na dobu 1 roku.
(2)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele může Ministerstvo vnitra rozhodnout o zkrácení doby podle odstavce 1, pokud vlastník nebo provozovatel prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti osob nebo majetku ve sportovním zařízení.
§ 7c
Kontrola
(1)
Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu nad dodržováním podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle § 7b.
(2)
Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti kontrolu nad dodržováním povinností vlastníka nebo provozovatele podle § 7a.
§ 7d
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní,
b)
v případech uvedených v § 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo
c)
poruší rozhodnutí podle § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků.
(2)
Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříkurejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3f odst. 2 a 3.
(3)
Osoba žádající o podporu podle § 6b odst. 1 písm. b) nebo c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříkurejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3f odst. 4.
(4)
Konečný příjemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6b odst. 5 neposkytne Agentuře součinnost při kontrole.
(5)
Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1 000 000 Kč.
(6)
Právnické nebo podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
(7)
Sportovní organizaci lze za přestupek podle odstavce 2 uložit pokutu do 100 000 Kč.
(8)
Osobě podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 100 000 Kč.
(9)
Konečnému příjemci lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 7f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků uvedených v § 7d odst. 2 až 4, projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupky podle § 7d odst. 2 až 4 projednává Agentura.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
§ 7g
Ustanovení § 7a až 7f se nevztahují na vlastníka, pokud tento převede své povinnosti podle tohoto zákona spojené s uspořádáním sportovního podniku na provozovatele.
§ 8
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
4)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
7)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 4 odst. 4, § 8, 8b, 9, 10, 12, 13, 20, § 23 až 27, § 30, 31, 39, 44, 44a, § 45 až 51 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 116/2001 Sb. | Zákon č. 116/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 47/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2001
116
ZÁKON
ze dne 28. února 2001,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. s) se slovo „blízkou“ zrušuje a na konci se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „pokud spolu žijí v domácnosti;5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
5a)
§ 115 občanského zákoníku.“.
2.
V § 5 odst. 4 a v § 14 odst. 2 větě druhé se slovo „blízkou“ nahrazuje slovem „bezmocnou“.
3.
V § 25 odst. 1 větě druhé se slovo „Armádě“ nahrazuje slovy „ozbrojených silách“.
4.
V § 34 odst. 2 větě první se slova „o 1 %“ nahrazují slovy „o 1,5 %“ a ve větě třetí se slova „uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“ nahrazují slovy „dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě)“.
5.
V § 35 odst. 1 se slova „o 1 %“ nahrazují slovy „o 1,3 %“.
6.
V § 36 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 36 odst. 1 se slova „po 31. prosinci 2006“ zrušují a číslice „0,6“ se nahrazuje číslicí „0,9“.
8.
V § 37 odst. 1 písm. b) se za slovo „pokud“ vkládají slova „poživatel starobního důchodu“.
9.
V § 37 odst. 2 se na konci doplňují slova „a odstavce 5“.
10.
§ 64 včetně poznámky pod čarou č. 25) zní:
㤠64
(1)
Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon.25)
(2)
Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného.
(3)
Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u banky v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky).
25)
§ 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“.
11.
V § 108 odst. 1 písm. a) se slovo „blízké“ zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod před 1. červencem 2001 podle předpisů platných před tímto dnem; doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod po 30. červnu 2001, která nebyla zhodnocena podle předpisů platných po tomto dni (čl. I bod 4), se přičte k době výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod před 1. červencem 2001, pokud se tak získá 90 kalendářních dnů takovéto výdělečné činnosti. To platí obdobně pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění, za dobu výdělečné činnosti vykonávané ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.
2.
O nárocích na starobní důchody, na které vznikl nárok podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. červencem 2001, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem, pokud se nestanoví jinak v bodech 3 a 4.
3.
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 a který je přiznáván ode dne spadajícího do období po 30. červnu 2001, se stanoví podle předpisů platných po 30. červnu 2001.
4.
Výše procentní výměry starobního důchodu, který byl přiznán podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění ode dne spadajícího do období před 1. červencem 2001 a který se přepočítává za dobu výdělečné činnosti vykonávané po 30. červnu 2001 do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, se stanoví podle předpisů platných před 1. červencem 2001.
5.
Jestliže poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 je výdělečně činný dne 30. června 2001 na základě pracovněprávního vztahu, tento vztah trvá i po 30. červnu 2001 a do dne předcházejícího splátce tohoto důchodu splatné v říjnu 2001 neupraví tento vztah v souladu s podmínkou uvedenou v § 37 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, nenáleží mu od této splátky výplata tohoto důchodu. Skutečnost, že nesplňuje uvedenou podmínku pro výplatu starobního důchodu, je poživatel tohoto důchodu povinen oznámit plátci důchodu do 31. července 2001; tuto ohlašovací povinnost má i zaměstnavatel poživatele starobního důchodu. Ohlašovací povinnost podle věty druhé nevzniká, jestliže poživatel starobního důchodu skončí pracovněprávní vztah v době předcházející splátce tohoto důchodu uvedené ve větě první nebo si v této době upraví pracovněprávní vztah v souladu s podmínkou uvedenou v § 37 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění.
6.
Doba péče o jinou než blízkou osobu (čl. I bod 1) se považuje pro účely důchodového pojištění za náhradní dobu pojištění za období po 30. červnu 2001.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb., se mění takto:
V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se slovo „blízkou“ zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 117/2001 Sb. | Zákon č. 117/2001 Sb.
Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 1. 6. 2001, částka 47/2001
* ČÁST PRVNÍ - VEŘEJNÉ SBÍRKY (§ 1 — § 30)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů (§ 31 — § 31)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 33 — § 34)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 35 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (239/2024 Sb.)
117
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů
(zákon o veřejných sbírkách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VEŘEJNÉ SBÍRKY
§ 1
(1)
Veřejnou sbírkouVeřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen „sbírka“). Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.
(2)
Sbírku není možné pořádat k účelu, který je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
hrubým výtěžkem sbírkyhrubým výtěžkem sbírky veškeré peněžní příspěvky (dále jen „příspěvek“) získané sbírkou, včetně úroků z vkladů příspěvků na bankovní účet,
b)
náklady spojenými s konáním sbírkynáklady spojenými s konáním sbírky náklady právnické osoby, která sbírku konala, skutečně vynaložené na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladničekpokladniček (dále jen „pokladničkapokladnička“) a na propagaci sbírky,
c)
čistým výtěžkem sbírkyčistým výtěžkem sbírky částka získaná odečtením nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky od hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky,
d)
režijními náklady nepřímé náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby.
§ 2
Za sbírku se nepovažuje
a)
shromažďování peněžních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí, jakož i odborové organizace, registrované podle zvláštních právních předpisů,1) mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů,
b)
shromažďování peněžních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu,2) k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů,
c)
shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno.
§ 2a
Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky.
§ 3
(1)
Sbírku může konat obecobec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba“).
(2)
Právnická osoba, nejde-li o obecobec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, může konat sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku.
§ 4
(1)
Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby, v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „příslušný krajský úřad“). Jsou-li splněny náležitosti oznámení o konání sbírky (dále jen „oznámení“) uvedené v § 5 odst. 1 až 4 a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat podle § 6, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou.
(2)
Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný krajský úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou. Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu.
(3)
Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení podle odstavce 2, příslušný krajský úřad o tom písemně vyrozumí právnickou osobu, která hodlá sbírku konat, a dále postupuje podle odstavce 1.
§ 5
(1)
Právnická osoba v oznámení uvede,
a)
jde-li o obecobec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj,
1.
název a sídlo a připojí usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů,
2.
jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty této obceobce, starosty této městské části nebo hejtmana tohoto kraje, popřípadě osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky,
b)
jde-li o ostatní právnické osoby,
1.
název (obchodní firmu), adresu sídla, své identifikační číslo a jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,
2.
jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby, a připojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 90 dnů, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává.
(2)
Právnické osoby dále v oznámení uvedou
a)
účel sbírky; pokud mají být z čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita,
b)
území, na němž se sbírka bude konat,
c)
datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,
d)
způsob provádění sbírky,
e)
název a adresu bankybanky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční bankybanky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. a),
f)
podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. c),
g)
určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceněceně (dále jen „cenacena“) je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. d) nebo e),
h)
den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,
i)
den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v odstavci 2 písm. h).
(3)
K oznámení právnická osoba připojí
a)
vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b),
b)
souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírkyveřejné sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí; Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
(4)
Právnická osoba, nejde-li o obecobec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj, k oznámení dále připojí
a)
čestné prohlášení o tom, že nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1.
u orgánů Finanční správy České republiky,
2.
u orgánů Celní správy České republiky,
3.
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,
4.
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
5.
obdobné nedoplatky podle bodů 1 až 4 v zahraničí,
b)
čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa nebo u ní nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na ni v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c)
čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky.
(5)
Právnická osoba je povinna nejpozději do 10 pracovních dnů oznámit příslušnému krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v oznámení nebo v dokladech, které k němu připojuje, podle odstavců 1 až 4. Změnit a rozšířit způsob provádění sbírky na jiný než uvedený v § 9 odst. 1 lze pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 9 odst. 2.
(6)
Pokud je právnická osoba vyzvána k odstranění nedostatků oznámení, doba, po kterou není výzvě vyhověno, se do lhůty podle § 4 odst. 1 nezapočítává. Neodstraní-li právnická osoba nedostatky oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad právnickou osobu písemně vyrozumí, že se oznámením nebude zabývat.
§ 5a
(1)
Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné.
(2)
Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) nebo neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(3)
Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena
a)
za úmyslný trestný čintrestný čin nebo nedbalostní trestný čintrestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čintrestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
b)
v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.
(4)
Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu2a) výpis z rejstříku trestů. Žádost o výpis z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 6
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne, že sbírku nelze konat, jestliže
a)
účel oznámené sbírky je v rozporu se zákonem,
b)
právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky konání sbírky stanovené tímto zákonem, nebo
c)
právnická osoba, která konání sbírky oznámila, byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Za účelem prokázání skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) si příslušný krajský úřad vyžádá opis z evidence přestupků; žádost se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7
Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, platí, že sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení sbírky datum pozdější; dříve nesmí být sbírka zahájena ani propagována.
§ 8
(1)
Sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení podle odstavce 3, dnem uvedeným v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. c), nebo dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 21 odst. 1.
(2)
Sbírku může právnická osoba ukončit kdykoliv přede dnem uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost právnická osoba oznámí příslušnému krajskému úřadu ve lhůtě podle § 5 odst. 5.
(3)
Ukončení sbírky konané na dobu neurčitou právnická osoba písemně oznámí příslušnému krajskému úřadu nejpozději 30 dní před jejím ukončením.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku a ukončila ji podle odstavců 2 a 3, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost s ukončením sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(5)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu její prodloužení s uvedením nového data ukončení sbírky, a to nejpozději poslední den konání sbírky; ustanovení § 2a tím není dotčeno. U sbírek konaných na dobu určitou po dobu delší než 1 rok zároveň právnická osoba doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
(6)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu, že tuto sbírku mění na sbírku na dobu neurčitou. Jednalo-li se o sbírku konanou na dobu nejdéle 1 roku, právnická osoba zároveň doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
§ 9
(1)
Sbírky se konají jedním nebo více z těchto způsobů:
a)
shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 23) zřízeném pro tento účel u bankybanky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky,
b)
sběracími listinami,
c)
pokladničkami,
d)
prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,
e)
prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,
f)
dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo
g)
složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.
(2)
Příslušný krajský úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání sbírky, rozhodne o možnosti konat sbírku i jiným způsobem než uvedeným v odstavci 1. Příslušný krajský úřad posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem.
(3)
Pokud právnická osoba hodlá konat sbírku jiným způsobem podle odstavce 2 zároveň s některým ze způsobů uvedených v odstavci 1 a pro tento způsob jí lze konání sbírky osvědčit, příslušný krajský úřad jí sbírku pro způsob konání podle odstavce 1 osvědčí.
(4)
Ustanovení zákona o cenách o nepřiměřeném hospodářském prospěchu3) se na výši částky placené na sbírku při prodeji podle odstavce 1 písm. d) a e) nevztahuje.
§ 10
(1)
Sběrací listiny musí být postupně očíslovány, vydány jen v jednom originálním vyhotovení a opatřeny otiskem razítka a podpisy statutárních orgánů právnické osoby; musí dále obsahovat
a)
název právnické osoby,
b)
účel sbírky,
c)
datum a označení příslušného krajského úřadu, kterému byla sbírka oznámena, a datum přijetí oznámení podle § 4 odst. 1,
d)
území, na němž se sbírka bude konat, a dobu, po kterou se sbírka bude konat,
e)
jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu fyzické osoby pověřené prováděním sbírky a pořadové číslo jí vydané plné moci (§ 14 odst. 1),
f)
sloupec pro vyznačení výšky poskytnutých příspěvků a sloupec pro podpisy přispěvatelů.
(2)
Nejde-li o obecobec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, musí právnická osoba předložit obecnímu úřadu, v územně členěném statutárním městě úřadu městského obvodu (městské části), v hlavním městě Praze úřadu městské části, (dále jen „obecní úřad“), v jehož územním obvodu se má sbírka konat, sběrací listiny mající náležitosti uvedené v odstavci 1 se žádostí o ověření jejich počtu a náležitostí a zároveň předloží obecnímu úřadu k nahlédnutí originál nebo kopii osvědčení; o ověřeném počtu sběracích listin vydá obecní úřad právnické osobě potvrzení pro účely vyúčtování sbírky.
(3)
Koná-li sbírku sběracími listinami obecobec nebo v hlavním městě Praze městská část, předloží sběrací listiny podle odstavce 2 příslušnému krajskému úřadu, koná-li sbírku kraj, předloží sběrací listiny Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(4)
Fyzické osoby pověřené prováděním sbírky dbají, aby přispěvatelé v příslušném sloupci sběrací listiny vyznačili poskytnutý příspěvek a podepsali se.
§ 11
(1)
Provádí-li se sbírka pokladničkami, musí právnická osoba předem oznámit jejich počet a umístění obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, nebo oznámit, že pokladničky budou přenosné, a zabezpečit pokladničky proti odcizení. Pokladničky musí právnická osoba dále zabezpečit proti neoprávněnému otevření, a to tak, aby bez porušení tohoto zabezpečení nemohl být jejich obsah vyjmut; takto zabezpečené pokladničky obecní úřad zapečetí.
(2)
Má-li být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více obecních úřadů, právnická osoba ji viditelně opatří nápisem „putovní pokladnička“; pečetí ji obecní úřad, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo; má-li být použito více putovních pokladniček ke konání jedné sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, v nichž mají být použity.
(3)
Otevření pokladničky s uvedením data pracovního dne, místa a hodiny otevření musí právnická osoba oznámit nejméně 3 pracovní dny předem obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu pokladničku umístila. Otevření putovní pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo.
(4)
Otevření pokladničkypokladničky musí být přítomni oprávněný zástupce právnické osoby a 1 zaměstnanec obceobce zařazený do obecobecního úřadu. Koná-li sbírku obec, musí být přítomni 3 zástupci obceobce, z nichž 1 je zaměstnancem obceobce zařazeným do obecního úřadu; jde-li o sbírku kraje, 3 zástupci kraje, z nichž 1 je zaměstnancem kraje zařazeným do krajského úřadu; zástupci si navzájem prokážou svoji totožnost. V zápise o provedeném otevření pokladničkypokladničky potvrdí svými podpisy výši peněžní částky vyjmuté z pokladničkypokladničky. Vyhotovený zápis je součástí dokladů předkládaných k provedení kontroly vyúčtování sbírky.
(5)
Koná-li sbírku pokladničkamipokladničkami obecobec, v hlavním městě Praze městská část nebo kraj na svém území, neoznamuje podle odstavce 1 umístění pokladničekpokladniček a při jejich otevření nepostupuje podle odstavce 3. O provedeném otevření pokladničkypokladničky se vyhotoví zápis podle odstavce 4 s uvedením míst, kde byly pokladničkypokladničky umístěny.
§ 12
(1)
Provádí-li se sbírka prodejem předmětů, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek, vyznačí se na nich zřetelně výše tohoto příspěvku, je-li to možné nebo účelné. Právnická osoba dále vyvěsí v prostoru, kde se takové předměty prodávají, oznámení, v němž je uvedeno, kdo sbírku koná, k jakému účelu, výše příspěvku a kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem předmětů, vede právnická osoba o předmětech určených k tomuto prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik předmětů bylo určeno k prodeji, jak byly získány, například nákupem, vlastní výrobou nebo darem, výše nákladů na pořízení předmětů, výše příspěvku za jeden předmět, cenacena předmětu, kolik předmětů bylo skutečně prodáno, jaký byl celkový objem příspěvků získaných prodejem předmětů a jak bylo naloženo s předměty, které se nepodařilo prodat. Do hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z cenyceny předmětu.
§ 13
(1)
Při veřejných kulturních a sportovních vystoupeních nebo jiných všeobecně přístupných akcích pořádaných za účelem získání příspěvku uvede právnická osoba na vstupenkách výši příspěvku a pořadové číslo vstupenky. Dále vyvěsí u vchodu do prostoru, kde se takové vystoupení nebo akce koná, na zřetelně viditelném místě oznámení, v němž je uvedeno, kdo je pořadatelem takového vystoupení nebo akce, kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena, k jakému účelu se koná a kolik vstupenek bylo vytištěno. Tyto údaje uvede právnická osoba na všech veřejných oznámeních o takovém vystoupení nebo akci.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, vede právnická osoba o vstupenkách určených k prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik vstupenek bylo určeno k prodeji, jaká je výše příspěvku, cenacena vstupenky, kolik vstupenek bylo skutečně prodáno, celkový objem příspěvků získaný z prodeje vstupenek a jak bylo naloženo se vstupenkami, které nebyly prodány. Do hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z cenyceny vstupenky.
§ 14
(1)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se na požádání vykáže kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až d); plná moc musí být opatřena pořadovým číslem, podpisy statutárních orgánů právnické osoby a otiskem jejího razítka.
(2)
Prováděním sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která není plně svéprávná.
§ 15
(1)
Sbírky prováděné sběracími listinami, prodejem předmětů nebo vstupenek na veřejná kulturní a sportovní vystoupení nebo jiné všeobecně přístupné akce, v jejichž ceněceně je zahrnut příspěvek, se nesmějí konat v prostředcích veřejné dopravy a prostorách pro cestující; v jiných veřejně přístupných prostorách je možno je konat jen se souhlasem jejich provozovatele nebo majitele.
(2)
ObecObec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na kterých nelze konat nebo propagovat sbírku prováděnou prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce nebo jiným způsobem podle § 9 odst. 2, pokud se jedná o prodej předmětů nebo služeb v oblasti cestovního ruchu podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
§ 16
V případě konání sbírky dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení je poskytovatel veřejně dostupné telefonní služby, jejímž prostřednictvím jsou příspěvky získávány, povinen poskytnout právnické osobě konající sbírku informaci o počtu zaslaných zpráv a odpovídající částku poukázaných prostředků v Kč, jestliže o to požádá.
§ 16a
Koná-li se sbírka složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou, účtuje právnická osoba o takovémto vkladu položkově způsobem jednoznačně identifikujícím vazbu vkladu do pokladny na sbírku v souladu s § 23 tohoto zákona.
§ 17
Při propagaci sbírky právnická osoba uvede i údaj o nejvyšší procentní části čistého výtěžku, která může být použita na úhradu režijních nákladů.
§ 18
Tatáž právnická osoba nesmí ke stejnému účelu konat několik sbírek souběžně. Konání další sbírky ke stejnému účelu může právnická osoba oznámit příslušnému krajskému úřadu až po ukončení a řádném vyúčtování předchozí sbírky.
§ 19
(1)
Změnit účel konané sbírky lze pouze v případě, že původní účel sbírky zanikl. Pokud účel sbírky zanikl před jejím zahájením, sbírka se nezahájí. Právnická osoba, která hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna dosavadní konání sbírky zastavit a tuto skutečnost spolu s oznámením změny účelu sbírky písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu tak, aby oznámení změny účelu sbírky obdržel nejpozději 30 dnů před datem, od kterého právnická osoba hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel. V případě, že výtěžku sbírky má být po změně účelu použito v zahraničí, postupuje právnická osoba podle § 5 odst. 3 písm. b).
(2)
Při zjišťování, zda sbírku lze pro změněný účel konat, postupuje příslušný krajský úřad podle § 6.
(3)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž nelze sbírku dále pro změněný účel konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení změny účelu sbírky. Je-li v oznámení změny účelu sbírky navrženo z důvodů uvedených v § 4 odst. 2 pokračování v konání sbírky ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí tohoto oznámení, stanoví příslušný krajský úřad v osvědčení den, od něhož bude konání sbírky pokračovat. Pro doručování a zveřejňování osvědčení platí obdobně § 4 odst. 1 a 2.
(4)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž sbírku nelze pro změněný účel konat, může být sbírka propagována a v jejím konání pro změněný účel může být pokračováno nejdříve dnem následujícím po dni uvedeném v osvědčení krajského úřadu o oznámení změny účelu sbírky.
(5)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost se změnou účelu sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
§ 20
(1)
Zanikl-li účel sbírky po jejím zahájení a právnická osoba nemá v úmyslu pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna konání sbírky bez zbytečného odkladu ukončit a tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu. Zároveň právnická osoba oznámí využití dosud nepoužitého čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku pro jiný účel, pro který lze sbírku podle tohoto zákona konat. Tento výtěžek nebo jeho zbytek může použít pro jiný účel jen se souhlasem příslušného krajského úřadu. Se změnou využití čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(2)
Obdobně se podle odstavce 1 vět druhé až čtvrté postupuje v případě, že účel sbírky zanikl po jejím ukončení, avšak před použitím čistého výtěžku nebo jeho zbytku.
(3)
Nelze-li v případech podle odstavců 1 a 2 použít čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek pro účel oznámený právnickou osobou, neboť tento účel je v rozporu se zákonem, rozhodne o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona příslušný krajský úřad a rozhodnutí zveřejní na své úřední desce.
§ 21
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne po zahájení sbírky, že sbírku nelze konat, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, které jsou v rozporu se zákonem a pro něž není nebo by nebylo možno sbírku konat, nebo jestliže se ukáže, že údaje uvedené v oznámení anebo v dokladech k němu připojených nebyly pravdivé.
(2)
Příslušný krajský úřad rozhodnutím dočasně zastaví konání sbírky, není-li plněna některá z podmínek uvedených v oznámení nebo neplní-li právnická osoba povinnosti stanovené tímto zákonem; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného krajského úřadu nápravu, příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat.
(3)
Odvolání proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 a 2 nemá odkladný účinek.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s rozhodnutím o tom, že sbírku nelze konat, nebo s rozhodnutím o jejím dočasném zastavení způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí; o způsobu zveřejnění rozhodnutí je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu informovat příslušný krajský úřad.
§ 22
(1)
O využití příspěvků získaných sbírkou konanou bez oznámení rozhodne příslušný krajský úřad. Příspěvky získané sbírkou mohou být využity k účelu stanovenému právnickou osobou, která sbírku konala bez oznámení, popřípadě k účelu jemu blízkému. Nelze-li čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky takto využít proto, že účel stanovený právnickou osobou, popřípadě účel jemu blízký je v rozporu s účelem, pro který lze podle tohoto zákona sbírku konat, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení čistého výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona.
(2)
O způsobu využití příspěvků získaných sbírkou, o níž bylo dodatečně rozhodnuto, že ji nelze konat, informuje příslušný krajský úřad veřejnost na své úřední desce.
§ 23
(1)
Právnická osoba je povinna pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírkyhrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na sbírky konané výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.
(2)
Právnická osoba může na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky použít část hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky, která však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla sbírka konána.
(3)
Nevyčerpá-li právnická osoba veškeré prostředky určené na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky podle odstavce 2 v období, za něž podává průběžné vyúčtování, je možné takto ušetřené prostředky použít v dalších obdobích, nejdéle však do doby ukončení sbírky. Převádí-li právnická osoba prostředky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky podle věty první, je povinna při ročním vyúčtování sbírky předložit kumulativní procentuální průměr použitých prostředků za celé období sbírky. Tento průměr nesmí překročit hodnotu 5 % podle odstavce 2.
(4)
Čistý výtěžek sbírkyČistý výtěžek sbírky musí právnická osoba nebo ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu sbírky. K úhradě režijních nákladů lze čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v období, za něž se předkládá vyúčtování, použít nejvýše v rozsahu uvedeném v oznámení sbírky.
§ 24
(1)
Kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad. Ten je oprávněn se kdykoliv v průběhu konání sbírky přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy.
(2)
Koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, provádí příslušný krajský úřad každoročně kontrolu průběžného vyúčtování sbírky. Ke kontrole je právnická osoba, která koná sbírku, povinna předložit vyúčtování vždy do 3 měsíců ode dne uvedeného v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. h). Tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit. První průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení sbírky.
(3)
Nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky uvede výši jejího hrubého výtěžku, nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky a čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky a prokáže, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky a k úhradě jakých režijních nákladů. Zároveň předloží všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírkyhrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním. Nebyl-li v době kontroly vyúčtování využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v plném rozsahu, sdělí příslušný krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného využití. Právnická osoba je povinna v tomto termínu použít zbytek čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu, předložit příslušnému krajskému úřadu konečné vyúčtování sbírky a prokázat mu, jakým způsobem byl použit zbytek čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky. Pokud není čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani v termínu uvedeném ve sdělení, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s vyúčtováním sbírky a jejím využitím způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce po schválení vyúčtování příslušným krajským úřadem.
(5)
Povinnost prokázat příslušnému krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky, má na vyžádání příslušného krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Zjistí-li příslušný krajský úřad, že poskytnutý čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky nebyl použit v plném rozsahu, vyzve toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, aby ve lhůtě stanovené příslušným krajským úřadem ve výzvě zbývající část čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu použil. Pokud není čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani ve lhůtě uvedené ve výzvě, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit tomu, v jehož prospěch byla sbírka konána, odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
§ 24a
Na čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky, který nebyl dosud použit pro účel, pro nějž je nebo byla sbírka konána, nelze vést exekuciexekuci a výkon rozhodnutí, s výjimkou exekuceexekuce a výkonu rozhodnutí na rozhodnutí vydaná podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 3 a 5.
§ 25
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, v jejíž prospěch byla sbírka konána, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 4 nevyužije výtěžek sbírky, který obdržela, ke stanovenému účelu sbírky, nebo
b)
v rozporu s § 24 odst. 5 neprokáže, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky.
(2)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 14 odst. 1.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu až do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b)
10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2.
§ 25a
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
koná sbírku bez oznámení podle § 4 odst. 1,
b)
nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 5 nebo § 8 odst. 3 a 5,
c)
zahájí propagaci nebo konání sbírky v rozporu s § 7,
d)
pokračuje v provádění sbírky po dni, kterým sbírka končí podle § 8 odst. 1,
e)
nepředloží sběrací listiny k ověření jejich počtu a náležitostí podle § 10 odst. 2 nebo v rozporu s § 10 odst. 4 nezajistí, aby fyzické osoby jako přispěvatelé ve sběrací listině vyznačily poskytnutý příspěvek a podepsaly se,
f)
nesplní při konání sbírky pokladničkamipokladničkami některou z povinností podle § 11,
g)
nesplní při konání sbírky prodejem předmětů některou z povinností podle § 12 odst. 1 a 2,
h)
nesplní při konání sbírky prodejem vstupenek některou z povinností podle § 13 odst. 1 a 2,
i)
pověří prováděním sbírky fyzickou osobu v rozporu s § 14 odst. 2,
j)
koná sbírku sběracími listinami nebo prodejem předmětů nebo vstupenek v rozporu s § 15,
k)
v rozporu s § 17 neuvede při propagaci sbírky údaj o maximální procentní části čistého výtěžku, ze které mohou být hrazeny režijní náklady,
l)
pokračuje v konání sbírky po změně jejího účelu v rozporu s § 19 odst. 1, 4 nebo 5,
m)
nesplní některou z povinností podle § 20 odst. 1 v případech, kdy nepokračuje v konání sbírky po zániku jejího účelu,
n)
koná sbírku přesto, že podle § 21 odst. 1 nebo 2 bylo rozhodnuto o tom, že sbírku konat nelze, nebo o tom, že její konání je dočasně zastaveno,
o)
v rozporu s § 21 odst. 4 nezveřejní rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat, nebo o tom, že konání sbírky je dočasně zastaveno, anebo o způsobu zveřejnění těchto rozhodnutí neinformuje příslušný krajský úřad,
p)
využije příspěvky získané sbírkou, konanou bez oznámení, v rozporu s rozhodnutím podle § 22 odst. 1,
q)
v rozporu s § 23 odst. 1 nezřídí pro sbírku zvláštní bankovní účet, nebo na tento účet nepřevede hrubý výtěžek sbírkyhrubý výtěžek sbírky anebo neúčtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky,
r)
v rozporu s § 23 odst. 2 použije na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky více jak 5 % hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky,
s)
využije čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v rozporu s § 23 odst. 4,
t)
nesplní některou z povinností při vyúčtování sbírky podle § 24.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) a j),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), h), i) nebo k),
c)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), m) nebo o),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(3)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t) se zapisuje do evidence přestupků.
§ 25b
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný krajský úřad, v případě konání sbírky bez oznámení ten krajský úřad, který by byl příslušný podle § 4 odst. 1. Je-li právnickou osobou kraj nebo hlavní město Praha, přestupky projednává ministerstvo.
§ 26
(1)
Koná-li sbírku kraj nebo hlavní město Praha, plní úkoly příslušného krajského úřadu ministerstvo.
(2)
Ministerstvo vede centrální evidenci sbírek. Příslušné krajské úřady oznamují ministerstvu všechny právnické osoby konající sbírku, účel a způsob konání sbírky, název bankybanky a číslo bankovního účtu, na kterém jsou příspěvky shromažďovány, a to ve lhůtě do 14 dnů od zahájení konání sbírky. Ve stejné lhůtě oznamují příslušné krajské úřady ministerstvu všechna rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat podle § 21 odst. 1, nebo o jejím dočasném zastavení podle § 21 odst. 2 anebo o změně účelu sbírky podle § 19.
(3)
Ministerstvo zpřístupní aktuální informace z centrální evidence sbírek na svých internetových stránkách do 14 dnů ode dne přijetí oznámení příslušného krajského úřadu podle odstavce 2.
§ 27
Výkon působnosti podle tohoto zákona obecními úřady a krajskými úřady náleží do přenesené působnosti příslušných územních samosprávných celků.
§ 28
(1)
Správní řízení o povolení sbírky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Za den oznámení sbírky se považuje den, kterým tento zákon nabyl účinnosti.
(2)
Sbírky povolené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a konané i po tomto dni se považují za sbírky podle tohoto zákona, nejpozději však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pro sbírky povolené a ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy.
§ 30
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů
§ 31
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7a větě první se slovo „pouze“ zrušuje a za slova „až c)“ se vkládají slova „včetně úroků na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g)]“.
2.
V § 8 odst. 1 písm. g) větě první se za slovo „účtech“ vkládají slova „s výjimkou podle § 7a“.
3.
V § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8 se za slovem „obcím“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „právnickým osobám se sídlem na území České republiky“ se vkládají slova „, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to“.
Poznámka pod čarou č. 14e) zní:
„14e)
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).“.
4.
V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z)
úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8.“.
5.
V § 38l odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 8,“.
6.
V § 38n odst. 2 se na konci věty první doplňují tato slova: „, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce“.
§ 34
Přechodná ustanovení
U poplatníků uvedených v § 17 odst. 3, u kterých byl konkurs prohlášen do 31. prosince 2000 a nebyl do tohoto data zrušen, jsou příjmy plynoucí ze zpeněžování konkursní podstaty uskutečněné do 31. prosince 2000 osvobozeny od daně. Při stanovení základu daně za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001, se vychází z hospodářského výsledku vykázaného za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001. Daňová povinnost se stanoví a daňové přiznání podává za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
2a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Trestní řád. |
Zákon č. 119/2001 Sb. | Zákon č. 119/2001 Sb.
Zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Vyhlášeno 3. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 48/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* Srážky ze mzdy a jiných příjmů
* § 3 - (1) Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
* § 4 - (1) Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
* § 5 - (1) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u něk
* § 6 - K řízení a rozhodnutí podle § 4 a 5 je příslušný obecný soud povinného.
* § 6a - Je-li mzda povinného souběžně postižena nejméně čtyřmi exekucemi, použije se § 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu přiměřeně.
* § 7 - (1) Ustanovení § 3 až 6a se použijí i při exekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy.4)
* Přikázání pohledávky
* § 8 - (1) Při exekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí § 304b odst. 2 věta první, § 304
* § 9 - (1) Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucí souběžně postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní ústav je povinen zaslat tuto částku soudu, jestl
* § 10 - Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucích souběžně postihujících jiné peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
* Prodej movitých věcí
* § 11 - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* § 12 - (1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může se svou pohledávkou přistoupit do prováděné exekuce jako další oprávněný. V této exekuci má právo na uspokojení své pohledávky před jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka zajištěna
* § 13 - Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází k prodeji.5)
* Prodej nemovitostí
* § 14 - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* § 15 - (1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo
* § 15a - (1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž naříz
* § 15b - Správa nemovitosti
* § 16 - Prodej podniku
* § 16a - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 17 - (1) Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, a povinný.
* § 18 - Bylo-li řízení o exekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuci provádí.
* § 19 - Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
* § 20 - Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.
* § 21 - Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.
* § 22 - Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucí, které byly nařízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona zůstávají zachovány.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Aktuální znění od 1. 10. 2024 (252/2024 Sb.)
119
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daněsprávců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucíexekucí v případě, jsou-li exekucemiexekucemi nařízenými soudem, správcem daněsprávcem daně nebo orgánem veřejné správy nebo zahájenými u soudního exekutora souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
exekucíexekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle zvláštního právního předpisu1), exekuceexekuce vedená soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu1a), daňová exekuceexekuce nařizovaná a prováděná správcem daněsprávcem daně podle zvláštního právního předpisu2) a exekuceexekuce nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního právního předpisu3),
b)
oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucíexekucí vymáhá,
c)
povinným ten, proti němuž je exekuceexekuce nařízena a prováděna,
d)
správcem daněsprávcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuciexekuci podle daňového řádu,
e)
nařízením exekucenařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí, vydání vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, vydání exekučního příkazuexekučního příkazu správcem daněsprávcem daně nebo správním orgánem.
Srážky ze mzdy a jiných příjmů
§ 3
(1)
Při exekucíchexekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
(2)
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daněsprávce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
§ 4
(1)
Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
(2)
Nebylo-li rozhodnuto podle odstavce 1, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.
§ 5
(1)
Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu; soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má jednotlivý plátce mzdy srážet.
(2)
Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí jednotlivým oprávněným na ně připadající část ze sražené částky. Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.
§ 6
K řízení a rozhodnutí podle § 4 a 5 je příslušný obecný soud povinného.
§ 6a
Je-li mzda povinného souběžně postižena nejméně čtyřmi exekucemiexekucemi, použije se § 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu přiměřeně.
§ 7
(1)
Ustanovení § 3 až 6a se použijí i při exekucíchexekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuciexekuci srážkami ze mzdy.4)
(2)
Má-li povinný vedle nároku na mzdu též nárok na jiný příjem uvedený v odstavci 1, postupuje se tak, jako by šlo o několik mezd.
Přikázání pohledávky
§ 8
(1)
Při exekucíchexekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí § 304b odst. 2 věta první, § 304b odst. 5 věta druhá, § 304c odst. 1 věta pátá, § 304c odst. 1 věta poslední, § 304d odst. 4, § 307 odst. 3 věta třetí a § 309 odst. 3 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně..
(2)
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, exekuční příkaz soudního exekutora, exekuční příkaz správce daněsprávce daně nebo příkaz příslušného orgánu veřejné správy. Byla-li téhož dne peněžnímu ústavu doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uhradí se poměrně.
§ 9
(1)
Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucínařízení exekucí souběžně postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní ústav je povinen zaslat tuto částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.
(2)
K řízení a rozhodnutí podle odstavce 1 je příslušný obecný soud povinného.
§ 10
Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucíchexekucích souběžně postihujících jiné peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
Prodej movitých věcí
§ 11
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuceexekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v exekuciexekuci, v níž byla věc dříve sepsána, nebyla do jejího pravomocného skončení tato věc prodána a ani jinak použita k uspokojení oprávněného nebo jestliže ještě před jejím pravomocným skončením byla z této exekuceexekuce vyloučena a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, v níž byla věc sepsána dříve.
(3)
Byla-li táž movitá věc sepsána ve více exekucíchexekucích tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
§ 12
(1)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může se svou pohledávkou přistoupit do prováděné exekuceexekuce jako další oprávněný. V této exekuciexekuci má právo na uspokojení své pohledávky před jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka zajištěna zadržovacím právem k prodávané věci; jinak se uspokojení jeho pohledávky provede podle pořadí.
(2)
Pořadí pohledávky dalšího oprávněného, která byla zajištěna zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva k prodávané věci, se řídí dnem vzniku těchto práv; jinak se řídí dnem, kdy byla věc ve prospěch pohledávky sepsána. Byla-li téhož dne sepsána věc ve prospěch více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li výtěžek prodeje k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází k prodeji.5)
Prodej nemovitostí
§ 14
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejné nemovitostinemovitosti povinného, provede se ta exekuceexekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
Pořadí nařízení exekucenařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu
a)
bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostínemovitostí,
b)
byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,
c)
byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daněsprávcem daně.
(3)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuciexekuci nebyly do jejího pravomocného skončení nemovitostinemovitosti prodány a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4)
Jestliže ohledně týchž nemovitostínemovitostí bylo více exekucíexekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
(5)
Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazůexekučních příkazů v rozsahu týkající se vydražené nemovitostinemovitosti zanikají, nejde-li o rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže
a)
usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a
b)
vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího předražku,
a to ke dni skutečnosti, která nastala později.
§ 15
(1)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuceexekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuciexekuci, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuciexekuci zůstává zachováno.
(2)
V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuciexekuci, i účelně vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitostnemovitost exekucíexekucí přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v přerušené exekuciexekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.
§ 15a
(1)
Neučiní-li orgán, který exekuciexekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuceexekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitostinemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuceexekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuceexekuce, jejíž nařízení navrhl.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitostnemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuceexekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuceexekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuceexekuce.
(3)
Orgán, který provádí exekuciexekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuciexekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl exekuciexekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuceexekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuceexekuce orgán, který vedl exekuciexekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.
(4)
Rozhodl-li orgán, který provádí exekuciexekuci, o přerušení této exekuceexekuce podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuceexekuce přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuceexekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.
§ 15b
Správa nemovitosti
(1)
Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucíchexekucích správou nemovitostinemovitosti souběžně postihujících stejnou nemovitostnemovitost.
(2)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení dalšího oprávněného v prováděné exekuciexekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.
§ 16
Prodej podniku
(1)
Ode dne uvedeného v § 16a odst. 2 se přerušují již nařízené exekuceexekuce, které postihují věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku. Oprávnění z těchto exekucíexekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.
(2)
ExekuceExekuce, kterými byly postiženy věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku, nařízené po dni uvedeném v § 16a odst. 2 nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucíexekucí přihlásit svou pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena.6)
(3)
Byla-li exekuceexekuce postihující věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku provedena dříve, než se ten, kdo exekuciexekuci provádí, dozvěděl o nařízení exekucenařízení exekuce prodejem podniku, zůstávají účinky provedené exekuceexekuce zachovány.
(4)
Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném skončení výkonu rozhodnutí (exekuceexekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
§ 16a
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuceexekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
Pořadí nařízení exekucenařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán
a)
bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem podniku,
b)
byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz vydaný soudním exekutorem, nebo
c)
byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz vydaný správcem daněsprávcem daně.
(3)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuciexekuci nebyl do jejího pravomocného skončení podnik prodán a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4)
Jestliže ohledně téhož podniku bylo více exekucíexekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
(5)
Ustanovení § 15 platí při exekuciexekuci prodejem podniku obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 17
(1)
Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucíexekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, a povinný.
(2)
Jde-li o práva a povinnosti plátce mzdy povinného, peněžního ústavu nebo jiného dlužníka povinného, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
§ 18
Bylo-li řízení o exekuciexekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuciexekuci provádí.
§ 19
Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuceexekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
§ 20
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucíexekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.
§ 21
Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.
§ 22
Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucíexekucí, které byly nařízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona zůstávají zachovány.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
4)
§ 299 občanského soudního řádu.
5)
§ 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.
6)
§ 338s občanského soudního řádu. |
Zákon č. 120/2001 Sb. | Zákon č. 120/2001 Sb.
Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 3. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 48/2001
* ČÁST PRVNÍ - EXEKUČNÍ ŘÁD (§ 1 — § 132)
* ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 136 — § 136)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o bankách (§ 138 — § 138)
* ČÁST OSMÁ - Změna živnostenského zákona (§ 139 — § 139)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky (§ 143 — § 143)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o notářích a jejich činnosti (§ 144 — § 144)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o advokacii (§ 145 — § 145)
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (§ 146 — § 146)
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 150 — § 150)
* ČÁST DVACÁTÁ - ÚČINNOST (§ 151 — § 151) č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb., 462/2023 Sb., 438/2024 Sb.)
120
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EXEKUČNÍ ŘÁD
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Soudní exekutor (dále jen „exekutor“) je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.
(2)
V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona.
§ 2
(1)
Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení.
(2)
Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.
§ 3
(1)
Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
(2)
Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.
§ 4
(1)
Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů.
(2)
Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
§ 5
(1)
Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
(2)
Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(3)
Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní předpis.2)
§ 6
Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky (dále jen „Komora“).
§ 7
(1)
Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a, nad nakládáním se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 a § 75 odst. 2 a nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo provádí státní dohled z vlastního podnětu nebo na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.
(2)
Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení.
(3)
Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
a)
provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
b)
nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie,
c)
požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu,
d)
požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,
e)
vstupovat do prostor exekutorského úřadu,
f)
nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo podle § 75 odst. 2 anebo o nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(4)
Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že
a)
zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, kopii spisu nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou spis,
b)
poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
c)
na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce 3 písm. d).
(5)
Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4.
(6)
Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.
§ 7a
(1)
Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2)
Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jeho zaměstnanců.
§ 7b
(1)
Ten, kdo uložil výtku exekutorovi, ji doručí též dalším orgánům, které jsou oprávněny tomuto exekutorovi výtku uložit.
(2)
Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3)
Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.
(4)
Žaloba proti výtce uložené exekutorovi není přípustná.
§ 8
Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)
a)
odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
b)
po projednání s Komorou určuje počet exekutorských úřadů v obvodu každého okresního soudu a zřizuje a ruší exekutorské úřady; zrušit lze pouze exekutorský úřad, který nebyl obsazen nebo byl uvolněn,
c)
může rozhodnout o výměně sídla exekutorů, kteří byli jmenováni do obvodu různých okresních soudů, a to na návrh Komory a se souhlasem těchto exekutorů; výměnou sídla exekutorů není dotčeno pověření podle § 43a,
d)
jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů kárné komise z řad soudců,
e)
vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 6 a 7 a podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
§ 8a
(1)
Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení § 110 odst. 8.
(2)
Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem.
§ 8b
Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.
§ 8c
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků.
§ 8d
(1)
Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2)
Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3)
Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4)
Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5)
Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.
HLAVA II
EXEKUTOR
Díl 1
Exekutor a exekutorský úřad
§ 9
(1)
Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1.
v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice28), nebo
2.
studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c)
je bezúhonný,
d)
vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxiexekutorskou praxi, a
e)
složil exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku.
(2)
Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokátaadvokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce, asistenta státního zástupce, justičního čekatele, justičního kandidáta, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.
(3)
Exekutorskou zkouškouExekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
§ 10
(1)
Komora vyhlásí výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu nebo, jde-li o zřízení nového exekutorského úřadu, do 1 měsíce poté, kdy ministerstvo Komoře zřízení exekutorského úřadu oznámí. Komora může vyhlásit výběrové řízení i tehdy, není-li exekutorský úřad obsazen z jiného důvodu.
(2)
Komora vyhlásí opakované výběrové řízení do 6 měsíců od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 6 měsíců poté, co je jí oznámeno zřízení exekutorského úřadu, případně od vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 1 věty druhé, nejdříve však poté, co bylo způsobem podle odstavce 3 písm. b) ukončeno výběrové řízení podle odstavce 1.
(3)
Výběrové řízení podle odstavců 1 a 2 je ukončeno
a)
vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady pro své jmenování,
b)
vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, že ve výběrovém řízení neuspěl žádný uchazeč z důvodu, že nesplnil předpoklady pro své jmenování,
c)
marným uplynutím lhůty k doručení přihlášky do výběrového řízení nebo
d)
vyřazením přihlášek všech přihlášených účastníků z výběrového řízení.
(4)
Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení ministrovi Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení podle odstavce 3 písm. a). Ministr jmenuje exekutora do exekutorského úřadu na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu na jmenování exekutora, a to do obvodu okresního soudu. Rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) zašle Komora ministerstvu do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení.
(5)
Nepodá-li Komora návrh na jmenování exekutora nebo nezašle-li Komora rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) ve lhůtách podle odstavce 4, může ministerstvo vyzvat Komoru ke splnění povinnosti podle odstavce 4 a určit jí přiměřenou dodatečnou lhůtu.
(6)
Ministr může vyhlásit výběrové řízení a na jeho základě jmenovat exekutora i bez návrhu Komory,
a)
nevyhlásí-li Komora výběrové řízení nebo opakované výběrové řízení ve stanovené lhůtě,
b)
nepodá-li Komora ministrovi návrh na jmenování exekutora v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva, ačkoliv ve výběrovém řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 3 písm. a), nebo
c)
nezašle-li Komora ministerstvu v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d).
(7)
Do výběrového řízení se může v lhůtě určené tím, kdo výběrové řízení vyhlásil, přihlásit každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.
§ 11
(1)
Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
a)
složil slib do rukou ministra,
b)
uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
(2)
Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a prokázat se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem. Jestliže exekutor zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s činností podle tohoto zákona.
(3)
Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu výkonu exekutorského úřadu.
§ 12
(1)
Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou ministra před svým jmenováním tento slib: „Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora.“
(2)
Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.
§ 13
(1)
Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují
a)
jeho jméno, příjmení a titul,
b)
označení „soudní exekutor“,
c)
sídlo exekutora,
d)
státní znak České republiky.
(2)
Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
(3)
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 14
(1)
Sídlem exekutorského úřadu je obecobec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory. Sídlem exekutora je sídlo exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován.
(2)
Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
(1)
Výkon exekutorského úřadu zaniká
a)
smrtí exekutora,
b)
prohlášením exekutora za mrtvého,
c)
odvoláním exekutora,
d)
pozbytím státního občanství České republiky,
e)
jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
f)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu,
g)
dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
h)
uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu; žádost o ukončení výkonu exekutorského úřadu zašle exekutor bez zbytečného odkladu na vědomí Komoře.
(2)
Ministr exekutora odvolá,
a)
jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b)
jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c)
jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d)
jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.
(3)
Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání.
(4)
Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5)
Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje nejpozději při prvním úkonu exekutora v řízení a oprávněného poučí, že může navrhnout změnu exekutora nebo požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, případně jeho zástupce, zajistí bez zbytečného odkladu předání spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1; vlastnické právo exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, k technickým zařízením či nosičům dat tím není dotčeno. Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, není právním nástupcem exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu.
(6)
Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora nebo exekutora, který převzal řízení podle odstavce 7 nebo 9, se určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(7)
Nebyl-li do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo byl-li exekutorský úřad zrušen a je-li zástupce exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, exekutorem, vyzve Komora bez zbytečného odkladu poté, co uplynul 1 rok od uvolnění exekutorského úřadu nebo bez zbytečného odkladu poté, co byl exekutorský úřad zrušen, zástupce, aby Komoře do 1 měsíce sdělil, že nesouhlasí s převzetím spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu. Nesdělí-li zástupce nejpozději do 1 měsíce od doručení výzvy Komory, že nesouhlasí s převzetím, platí, že převzal věci podle věty první. Odstavec 5 věty první a druhá se použijí přiměřeně.
(8)
Komora vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je sídlo exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, o tom, že
a)
zástupce vyslovil nesouhlas podle odstavce 7, a to do 1 měsíce od vyslovení nesouhlasu,
b)
zástupce je kandidátem a do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, nebyl jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo že exekutorský úřad byl zrušen, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu,
c)
nebylo možno postupovat podle odstavce 7, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu.
(9)
Předseda okresního soudu rozvrhne exekuční řízení vedená v úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu; není-li do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, předseda okresního soudu řízení rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu, který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu stejného krajského soudu. Na žádost poskytne zástupce předsedovi okresního soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení. O předání exekučních řízení sepíše předseda okresního soudu, zástupce a exekutor, který řízení převzal, protokol. Odstavec 5 se použije přiměřeně.
Díl 2
Zastupování exekutora
§ 16
(1)
Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj úřad po dobu delší než 1 měsíc. Nenavrhne-li exekutor svého zástupce do 1 měsíce od svého jmenování, ustanoví mu zástupce Komora. Zastupovaný exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(2)
Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich kandidátů, a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může být zástupce ustanoven z řad exekutorů jmenovaných mimo obvod příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Za zástupce exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b).
(3)
Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik skutečností podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad. Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy se zástupce dozví o skutečnosti podle odstavce 1, a končí dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o zániku skutečnosti podle odstavce 1. Došlo-li k zániku výkonu exekutorského úřadu, končí zastupování dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o tom, že nově jmenovaný exekutor otevřel v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář, a je připraven vykonávat exekuční činnost. Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
(4)
Zastupovaný exekutor, případně zástupce zastupovaného exekutora zajistí bez zbytečného odkladu svému zástupci, případně novému zástupci přístup ke spisům, plněním vymoženým v exekuciexekuci, zajištěným věcem, exekutorským úschovám a registrům, případně souvisejícím datům, technickým zařízením nebo nosičům dat, a je-li to třeba, i razítkům a pečetidlům. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu způsobenou porušením povinnosti mlčenlivosti. Za újmu způsobenou zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
(5)
Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(6)
Ustanovený zástupce může být na svoji žádost nebo na žádost zastupovaného exekutora uvolněn z funkce zástupce pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.
(7)
Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 6 eviduje Komora.
§ 17
(1)
Zástupce zastupuje exekutora při výkonu exekuční činnosti. Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat exekuční činnost. Byl-li exekutorovi pozastaven výkon exekutorského úřadu, nebo pokud mu výkon exekutorského úřadu zanikl, zastupuje ho zástupce při výkonu exekuční i další činnosti.
(2)
Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
(3)
Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo. Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého zastupuje.
(4)
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.
(5)
Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.
§ 18
(1)
Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
a)
jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl nebo byl pozastaven,
b)
jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,
c)
jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
d)
jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
(2)
Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce.
(3)
Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.
Díl 3
Zaměstnanci exekutora
Koncipient
§ 19
(1)
Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
(2)
Seznam koncipientů vede Komora.
§ 20
(1)
Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který
a)
splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
b)
je v pracovním poměru u exekutora.
(2)
Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.
§ 21
(1)
Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
(2)
Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazuexekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuciexekuci prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.
§ 22
(1)
Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
a)
kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b)
kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c)
kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d)
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
e)
kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f)
komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g)
kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.
(2)
Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
Kandidát
§ 23
(1)
Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.
(2)
Seznam kandidátů vede Komora.
§ 24
(1)
Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo
a)
je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
b)
vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxiexekutorskou praxi,
c)
složil exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku.
(2)
Do doby exekutorské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient exekutorskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby exekutorské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(3)
Složení exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).
(4)
Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u kterého je kandidát v pracovním poměru.
(5)
Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.
§ 25
Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti.
§ 26
(1)
Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v § 22 odst. 1 písm. a) až f).
(2)
Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl kandidát v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.
§ 27
Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora
(1)
Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další zaměstnance.
(2)
Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel3a). Další zaměstnance může pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.
(3)
Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
je bezúhonný,
c)
má úplné středoškolské vzdělání,
d)
je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,
e)
složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.
(4)
Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.
HLAVA III
EXEKUČNÍ ČINNOST
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 28
ExekuciExekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucíexekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
§ 29
(1)
Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.
(3)
Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4)
Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.
(5)
Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuceexekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora.
(6)
Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.
(7)
K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. To neplatí, byla-li námitka uplatněna v den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
(8)
O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
(9)
Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi.
(10)
Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není přípustný opravný prostředek.
(11)
Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuciexekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucíexekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuceexekuce o dosud vzniklých nákladech exekuceexekuce.
(12)
O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
§ 30
Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů:
a)
odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,
b)
jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce, nejde-li o exekuciexekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.
§ 31
(1)
Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.
(2)
Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ.
(3)
Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit. Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.
(4)
Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat.
(5)
Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.
(6)
Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona.
(7)
Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu.4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem exekutorovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(8)
Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu úřadu exekutora.
(9)
Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu Komory.
(10)
Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu, která porušením této povinnosti vznikla.
§ 32
(1)
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena.
(2)
Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(3)
Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu5) tím není dotčena.
Součinnost třetích osob
§ 33
(1)
Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obceobce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.
(2)
PoliciePolicie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.
(3)
Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuceexekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastrukatastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastrukatastru nemovitostí, postavení organizační složky státu7f).
(4)
BankyBanky, pobočky zahraničních bankbank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce,pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Garanční systém finančního trhu (dále jen „finanční instituce“), notáři, advokátiadvokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a), jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.
(5)
Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.
(6)
Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuceexekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.
(7)
Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech.
(8)
Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.
(9)
Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.
(10)
Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuceexekuce.
§ 33a
(1)
Exekutor v souvislosti s činností podle tohoto zákona využívá
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců,
d)
údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změna,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti,
j)
rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
k)
rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
l)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
m)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
n)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
o)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změna,
d)
místo a stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu,
h)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i)
počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
j)
omezení svéprávnosti,
k)
správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l)
rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
n)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
den, měsíc a rok narození,
c)
místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,
d)
rodné číslo.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 33b
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7g) o
a)
státních občanech České republiky7c) v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
číslo smlouvy,
4.
identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,
b)
cizincích v rozsahu7h)
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
číslo smlouvy,
4.
identifikační číslo stavební spořitelny.
§ 33c
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7i) o účastnících7j) v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny,7k)
3.
číslo smlouvy o penzijním připojištění,
4.
identifikační číslo penzijního fondu.
§ 33d
(1)
Ministerstvo financí pro potřeby exekuceexekuce poskytne exekutorům v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření25), a to v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2.
rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j),
3.
číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,
4.
identifikační číslo penzijní společnosti.
(2)
Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce 1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden, Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.
§ 33e
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu
a)
rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
b)
příjmení a jméno,
c)
aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
d)
způsob výplaty důchodu (důchodů),
e)
druh důchodu (důchodů),
f)
výši důchodu (důchodů),
g)
výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
h)
výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
i)
údaje o jiném příjemci důchodu,
j)
u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
k)
příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích předpisů.
§ 33f
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního registru silničních vozidel v rozsahu
a)
vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
b)
provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
c)
státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,
d)
druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,
e)
výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,
f)
datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
g)
účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno,
h)
zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle.
§ 34
(1)
Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 10 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.
(2)
Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)
(3)
Exekutor požádá peněžní ústav nebo finanční instituci o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav nebo finanční instituce nejsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.
(4)
Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuceexekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100000000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „kvalifikovaný plátce mzdy“), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.
(5)
Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu.9)
(6)
Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuceexekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuciexekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.
(7)
Nebrání-li to účelu exekuceexekuce, použije exekutor v exekučním řízení údaje, které mu byly poskytnuty v rámci součinnosti v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému.
Díl 2
Exekuční řízení
§ 35
(1)
Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.
(3)
Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
(4)
Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuciexekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucíexekucí zapsán jako první.
(5)
Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní právní předpis10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu exekučního řízení.
(6)
Současně s exekučním návrhem může být podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání došel exekutorovi. Nestanoví-li se dále jinak, je k rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání příslušný exekuční soud.
Rejstřík zahájených exekucí
§ 35a
(1)
Rejstřík zahájených exekucíexekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.
(2)
Údaje do rejstříku zahájených exekucíexekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Rejstřík zahájených exekucíexekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucíexekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno využívat údaje z rejstříku zahájených exekucíexekucí pro výkon své působnosti. Exekutorovi poskytuje ministerstvo údaje o jím vykonávané nebo vykonané exekuční činnosti a údaje podle § 35b odst. 1 písm. l) a m) týkající se exekuční činnosti, kterou vykonává nebo vykonával jiný exekutor.
(4)
Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucíexekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. n).
§ 35b
(1)
V rejstříku zahájených exekucíexekucí se vedou údaje v rozsahu
a)
označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
b)
označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a),
c)
označení exekučního řízení spisovou značkou exekutora, pod kterou je vedeno,
d)
označení exekučního soudu a spisovou značku exekučního soudu,
e)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
f)
označení oprávněného a povinného,
g)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena,
h)
datum zahájení exekučního řízení,
i)
datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) až c) (dále jen „doložka provedení exekuceexekuce“),
j)
údaj o výši zálohy na náklady exekuceexekuce nebo zálohy na další vedení exekuceexekuce nebo o zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce,
k)
datum složení zálohy na náklady exekuceexekuce nebo zálohy na další vedení exekuceexekuce,
l)
údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, a den sepsání movité věci,
m)
údaj o skončení exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle písmene l) nebo o tom, že exekuceexekuce je vedena po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9,
n)
datum skončení exekučního řízení.
(2)
Součástí rejstříku zahájených exekucíexekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), d), i) až n) zapíše do rejstříku exekutor.
(3)
Údaj podle odstavce 1 písm. l) zapíše exekutor bez zbytečného odkladu po sepsání movité věci, údaj podle odstavce 1 písm. m) exekutor zapíše do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skončení exekuceexekuce prodejem movitých věcí nebo poté, co skončil odklad exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
Účastníci řízení
§ 36
(1)
Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
(2)
Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucíexekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.
(3)
Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuciexekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
(4)
Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
(5)
Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Exekuční návrh
§ 37
(1)
ExekuciExekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.
(2)
Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
(3)
Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem
a)
rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak,
b)
rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí,
c)
rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo
d)
cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak.
(4)
Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuceexekuce vedena podle
a)
rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě,
b)
cizího rozhodnutí,
1.
u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo
2.
které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno prohlášení vykonatelnosti, nebo
c)
cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.
(5)
Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuceexekuce, se spojuje s předchozí exekucíexekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(6)
Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení,
a)
je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 5,
b)
je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a
c)
jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).
(7)
V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.
§ 38
(1)
V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuciexekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2)
K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
§ 39
(1)
Neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání.
(2)
Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.
(3)
Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuceexekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 43a odst. 1 zamítne.
(4)
Jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, exekutor exekuční řízení usnesením zastaví.
(5)
Byl-li současně s exekučním návrhem podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, exekutor rozhodne o zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení pouze na základě pokynu soudu podle § 43a odst. 6.
Exekuční titul
§ 40
(1)
Exekučním titulem je
a)
vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b)
vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c)
vykonatelný rozhodčí nález,
d)
notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu13),
e)
vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f)
jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,14) jejichž výkon připouští zákon.
(2)
Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
(4)
ExekuciExekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 41
Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.
§ 42
(1)
Před vydáním exekučního příkazuexekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
(2)
Při vydání exekučního příkazuexekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3)
V ostatních případech lze vydat exekuční příkazexekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
(4)
Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkazexekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuciexekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. ExekuciExekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.
§ 43
(1)
Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
§ 43a
(1)
Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuceexekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucíexekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h).
(2)
V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h). Společně se žádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě.
(3)
Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Byl-li soudu s žádostí o pověření zaslán návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, vydá soud pověření poté, kdy rozhodl o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. O prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání rozhodne exekuční soud bez jednání. Usnesení či rozsudek o prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání musí být odůvodněný.
(4)
Pověření obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora,
c)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d)
označení oprávněného a povinného,
e)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce,
f)
podpis a datum.
(5)
Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.
(6)
Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuceexekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.
(7)
Spolu s pověřením nebo pokynem podle odstavce 6 doručí exekuční soud exekutorovi rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Exekutor doručí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání účastníkům spolu s vyrozuměním o zahájení exekuceexekuce, případně, nebylo-li mu vydáno pověření, s rozhodnutím o odmítnutí nebo zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení.
§ 44
(1)
Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, které neobsahuje údaje podle odstavce 3 písm. h). Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazemexekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh a kopii exekučního titulu, případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuceexekuce. Je-li v katastrukatastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuceexekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
(2)
Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3)
Vyrozumění obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
e)
označení oprávněného a povinného,
f)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce,
g)
podpis a datum,
h)
výzvu podle § 46 odst. 6,
i)
zjednodušené poučení o procesních právech a povinnostech a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení,
j)
odkaz na internetové stránky Komory, na kterých je uvedeno poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2 a poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b,
k)
případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuceexekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(4)
Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.
(5)
Na písemnou žádost zašle exekutor účastníkovi exekučního řízení poučení podle odstavce 3 písm. j) v listinné podobě; účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce tím nejsou dotčeny.
§ 44a
(1)
Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkazexekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2)
Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuceexekuce doručeny exekuční příkazyexekuční příkazy podle § 49 odst. 9. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3)
Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce.
(4)
S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuceexekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucíexekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5)
Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.
§ 44b
Změna exekutora
(1)
Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuciexekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuciexekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Navrhne-li změnu exekutora oprávněný podle § 15 odst. 5, není souhlasu exekutora, který vede exekuciexekuci, třeba. Převzetí exekuceexekuce není rozhodnutím.
(2)
Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.
(3)
Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4)
Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
(5)
Náklady exekuceexekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1, nejde-li o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, nese oprávněný.
§ 44c
(1)
Exekutor vyrozumí oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuciexekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuceexekuce. Nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuciexekuci alespoň ke krytí nákladů exekuceexekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuceexekuce pro tento případ, exekutor exekuciexekuci zastaví.
(2)
Byla-li exekuceexekuce zastavena podle odstavce 1, náklady exekuceexekuce do výše složené zálohy na náklady exekuceexekuce hradí oprávněný.
§ 45
Věcná a místní příslušnost exekučního soudu
(1)
Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.
(2)
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
(3)
Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
§ 46
(1)
Exekutor postupuje v exekuciexekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
(2)
Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k vedení exekuceexekuce. Exekutor vede exekuciexekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuceexekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě.
(3)
Exekutor je povinen vést exekuceexekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny exekuční návrhy.
(4)
Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuceexekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuceexekuce oprávněnému, nedohodl-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Ze zvláštního účtu podle odstavce 5 vyplatí exekutor peněžní prostředky z vymoženého plnění s úrokem, pokud přirostl, za dobu ode dne připsání vymožených peněžních prostředků na zvláštní účet podle odstavce 5 do dne předcházejícího dni jejich odepsání ze zvláštního účtu. Za vymožené plnění se považuje plnění
a)
získané prováděním exekuceexekuce způsobem podle § 59 odst. 1,
b)
získané provedením exekuceexekuce podle odstavce 6, nebo
c)
hrazené na vymáhanou povinnost od doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce povinnému do skončení exekuceexekuce, nebylo-li získáno podle písmene a) nebo b).
(5)
Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění, zálohy na náklady exekuceexekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a zaplacené jistoty vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu31) u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u kterého je veden. Jde-li o bezhotovostní převod, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost, zálohy na náklady exekuceexekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a jistoty se exekutorovi hradí na zvláštní účet.
(6)
Exekutor ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, která je součástí vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuceexekuce16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce bude exekuceexekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuciexekuci.
(7)
Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuciexekuci nelze provést16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuceexekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správciInsolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace pozůstalosti do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuceexekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti.
(8)
Po skončení exekuceexekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuceexekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuciexekuci anebo kterým byla v exekuciexekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazyexekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuceexekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Na žádost zašle exekutor oprávněnému, který je orgánem sociálního zabezpečení, neprodleně oznámení o dni, ve kterém zanikla vymáhaná povinnost.
Exekuční příkaz
§ 47
(1)
Exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuceexekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkazexekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucíexekucí postižen. Exekučním příkazemExekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuceexekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazuexekučním příkazu zvolit takový způsob exekuceexekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.
(2)
Exekuční příkazExekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazuexekučního příkazu nelze exekuciexekuci provést před
a)
uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b)
právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),
c)
právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,
d)
zápisem doložky provedení exekuceexekuce do rejstříku zahájených exekucíexekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),
e)
právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu.
(3)
Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuceexekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucíexekucí.
(4)
ExekuciExekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízenítrestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení.
(5)
Proti exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.
(6)
Majetek, který je postižen exekučním příkazemexekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
(7)
Provedením exekuceexekuce a zastavením exekuceexekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazůexekučních příkazů.
§ 48
(1)
V písemném vyhotovení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor uvede
a)
exekuční soud,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,
d)
označení účastníků, včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,
e)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena,
f)
způsob provedení exekuceexekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuceexekuce,
g)
označení osob, kterým se doručuje exekuční příkazexekuční příkaz,
h)
výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.
(2)
V písemném vyhotovení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor dále uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení.
§ 49
(1)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž obsahovat
a)
označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), případně uložení povinnosti k úhradě nákladů plátce mzdy, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy povinného,
b)
označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru,7a) jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,
c)
označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,
d)
označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuceexekuce postižením jiných majetkových práv povinného,
e)
označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,
f)
označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,
g)
označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuceexekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,
h)
sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění.
(2)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(3)
Nestanoví-li se v odstavci 2 jinak, je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), je-li plátci mzdy doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v těchto písemnostech. Po obdržení datového souboru podle věty předchozí kvalifikovaný plátce mzdy bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(4)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(5)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu, je-li dlužníkem povinného finanční instituce, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění, nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), finanční instituce bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 až 5.
(7)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.
(8)
Ve výroku exekučního příkazuexekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuceexekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(9)
Exekuční příkazExekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuceexekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(10)
Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 9 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuceexekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(11)
Exekuční příkazExekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.
§ 50
Součinnost oprávněného a povinného
(1)
Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má provést exekuciexekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu, uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor,7a) z něhož má být pohledávka odepsána.
(2)
Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul.
(3)
Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o majetku povinného.
§ 51
Pověření podle § 43a exekutorovi zaniká, jestliže
a)
exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
b)
exekuceexekuce byla zastavena,
c)
pohledávka, její příslušenství a náklady exekuceexekuce byly vymoženy,
d)
došlo ke změně exekutora podle § 44b,
e)
exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.
§ 52
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.
(3)
Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
a)
uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
b)
právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a),
c)
právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a
d)
právní moc exekučního příkazuexekučního příkazu.
§ 53
Exekutor je povinen zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu, které je určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení, a evidovat v exekučním spisu údaje o těchto záznamech. Povinnost podle věty první se týká telefonních čísel používaných soudním exekutorem i zaměstnanci soudního exekutora. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí exekučního spisu.
§ 54
Odklad exekuce
(1)
Návrh na odklad exekuceexekuce se podává u exekutora, který vede exekuciexekuci. Návrh na odklad exekuceexekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor do 7 dnů odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
(2)
Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuceexekuce exekutor
a)
nezajišťuje majetek povinného ani exekuciexekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuceexekuce podle odstavce 6,
b)
exekuciexekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuceexekuce podle odstavce 5 nebo 7 anebo podle § 266 občanského soudního řádu.
(3)
Odstavec 2 písm. b) se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného vyrozumí.
(4)
Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuciexekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuciexekuci odkládá. Je-li exekuceexekuce odložena podle odstavce 6, exekutor nezjišťuje ani nezajišťuje majetek povinného ani exekuciexekuci neprovede. Po dobu odkladu exekuceexekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuciexekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuceexekuce nelze zajistit sepsané movité věci. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuceexekuce.
(5)
Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuceexekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
(6)
Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuceexekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuceexekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
(7)
Není-li dále stanoveno jinak, exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuceexekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí
a)
vedené proti povinnému neuvedenému v § 67 odst. 1, proti kterému je zároveň vedena exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a v této exekuciexekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuciexekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkazexekuční příkaz k provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1 500 Kč,
b)
vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v písmeni a) a § 67 odst. 1, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuciexekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1 500 Kč.
(8)
Exekutor vyzve povinného k zasílání peněžních prostředků ve výši podle odstavce 7 na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuceexekuce odložena. Povinný zašle peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do konce příslušného kalendářního měsíce.
(9)
Na nesplnění povinnosti podle odstavce 8 věty druhé exekutor povinného upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuceexekuce skončí.
(10)
Exekutor exekuciexekuci podle odstavce 7 neodloží, návrh na odklad exekuceexekuce podle odstavce 7 zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuciexekuci odložené podle odstavce 7 pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným exekutorovi podle odstavce 7 písm. a) nebo b). Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1 000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2 000 Kč. V téže exekuciexekuci prodejem movitých věcí se odstavce 7 až 9 použijí nejvýše jednou. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuciexekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuciexekuci podle § 67 odst. 2.
(11)
I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuceexekuce, lze-li očekávat, že exekuceexekuce bude zastavena.
(12)
Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuceexekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem v této lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
§ 55
Zastavení exekuce
(1)
Návrh na zastavení exekuceexekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuceexekuce. Návrh na zastavení exekuceexekuce se podává u exekutora, který vede exekuciexekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuceexekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.
(2)
Návrh na zastavení exekuceexekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuceexekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.
(3)
Podá-li účastník návrh na zastavení exekuceexekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuceexekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuceexekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuceexekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuceexekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.
(4)
O zastavení exekuceexekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.
(5)
O zastavení exekuceexekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.
(6)
Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce, exekutor exekuciexekuci zastaví.
(7)
Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuceexekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucíexekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuceexekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuceexekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuceexekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuciexekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuceexekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.
(8)
Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuceexekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuceexekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuceexekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuceexekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuciexekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuceexekuce stanoví prováděcí právní předpis.
(9)
Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, jde-li o exekuciexekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činemtrestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuceexekuce odporovalo dobrým mravům. Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle věty první není zproštěn.
(10)
Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na další vedení exekuceexekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuciexekuci zastaví.
(11)
Je-li složena záloha podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, lhůta podle odstavce 7 se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor nepostupuje podle odstavce 7 až 10 a exekuciexekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuceexekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuceexekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuceexekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí.
(12)
Lhůta podle odstavců 7 a 11 neběží
a)
je-li předmětem exekuceexekuce nepeněžité plnění,
b)
po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuceexekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuceexekuce části majetku, během něhož nelze exekuciexekuci provést,
c)
po dobu, po kterou byla jako celek exekuceexekuce odložena, nebo ji není možné podle zvláštního právního předpisu provést33).
(13)
Zastavením exekuceexekuce podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11 nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuceexekuce zastavena podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11, určí se náklady bezvýsledné exekuceexekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle zvláštního předpisu; je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuceexekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuceexekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuceexekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuceexekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuceexekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuceexekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuceexekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuceexekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká.
§ 55a
Soud exekuciexekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuceexekuce.
§ 55b
Rozhodování exekutora
(1)
Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech a povinnostech rozhoduje.
(3)
Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád jinak.
(4)
Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně zašle exekutorovi.
§ 55c
Odvolání proti rozhodnutí exekutora
(1)
Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.
(3)
Odvolání není přípustné proti
a)
rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3),
b)
exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu,
c)
usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu, nebo
d)
příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce.
(4)
Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(5)
Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.
(6)
Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.
§ 56
Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky16a) anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.
§ 56a
Doručování na ohlašovnu
(1)
Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu34) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny35), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.
(2)
Výzva podle odstavce 1 obsahuje
a)
označení soudního exekutora, který písemnost doručuje,
b)
označení doručované písemnosti,
c)
číslo jednací doručované písemnosti,
d)
informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,
e)
jméno, příjmení a datum narození adresáta,
f)
adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází,
g)
místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu,
h)
poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu,
i)
informaci o možnosti zřízení datové schránky36).
(3)
Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti podle předchozí věty, se považuje za adresu pro doručování pro dané řízení podle § 46a odst. 2 občanského soudního řádu.
(4)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí
a)
pro doručování písemností podle § 44 odst. 1 věty druhé povinnému či manželovi povinného,
b)
pro doručování vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle § 44 odst. 1 věty první oprávněnému,
c)
pro doručování písemností v daném řízení oprávněnému, povinnému či manželovi povinného, pokud si v úložní době vyzvedli některou z písemností podle písmena a) nebo b),
d)
pro doručování písemností, u kterých je vyloučeno doručení podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu,
e)
pro doručování exekučního příkazuexekučního příkazu dlužníkovi povinného.
§ 56b
Doručování ve zvláštních případech
(1)
Byla-li v řízení adresátovi exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která
a)
byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu37), nebo
b)
byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno38),
doručuje exekutor další písemnosti v řízení doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, je-li adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu39) adresáta stejná jako v případě zásilky vrácené podle písmena a) nebo b) tak, že namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.
(2)
V případě jiné písemnosti doručené adresátovi a vrácené exekutorovi z důvodu, že jinou písemnost nebo oznámení nebylo možné vhodit do schránky40), se odstavec 1 použije obdobně.
§ 57
Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.
HLAVA IV
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
§ 58
(1)
ExekuciExekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuceexekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuceexekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuceexekuce.
(2)
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuceexekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuciexekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuceexekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuceexekuce, provede se exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a)
přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b)
přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmena a),
c)
prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmen a) a b), a
d)
prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmen a) až c).
(3)
Způsob provedení exekuceexekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuciexekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).
§ 59
(1)
ExekuciExekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
a)
srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b)
přikázáním pohledávky,
c)
prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d)
postižením závodu,
e)
správou nemovité věci,
f)
pozastavením řidičského oprávnění.
(2)
Způsob exekuceexekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuciexekuci lze provést
a)
vyklizením,
b)
odebráním věci,
c)
rozdělením společné věci,
d)
provedením prací a výkonů.
(3)
ExekuciExekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
§ 59a
Ustanovení této hlavy upravující způsob provádění exekučního řízení nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění24) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
Díl 2
Exekuce přikázáním pohledávky
§ 63
ExekuciExekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu (dále jen „postižení podílu společníka ve společnosti“).
§ 64
(1)
Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“), a licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněného patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile se o nich dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových vzorů a osvědčení o zápisu ochranných známek se vždy odevzdají exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně podle ustanovení o exekuciexekuci odebráním věci.
(2)
Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro povinného zapsal do patentového rejstříku nebo do rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek vedených podle zvláštních právních předpisů.17)
(3)
Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu ochranných známek do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom přiměřeně podle ustanovení o exekuciexekuci prodejem movitých věcí. Všechna práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek, která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku ochranných známek, vykonává po dobu exekuceexekuce exekutor.
(4)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
(5)
Pro exekuciexekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení o exekuciexekuci přikázáním jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkazExekuční příkaz se doručí i Úřadu.
(6)
Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu, průmyslového vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad poté provede zápis o převodu v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuceexekuce zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
(7)
ExekucíExekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného, zejména právo na původcovství.
Díl 3
Exekuce správou nemovité věci
§ 65a
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako náklady správy nemovité věci ve skupině uvedené v § 320h odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu.
Díl 4
Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí
§ 66
(1)
Zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucíexekucí, že proti povinnému již je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuciexekuci, doručit exekuční příkazexekuční příkaz k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první.
(2)
Do skončení exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první jiný exekutor exekuciexekuci prodejem movitých věcí vůči povinnému, který je fyzickou osobou a proti němuž je vedena exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první, neprovádí, movité věci nesepisuje ani nezajišťuje. Po skončení exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první může být ohledně movitých věcí, kterých se může týkat exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu, prováděna proti témuž povinnému, který je fyzickou osobou, zároveň pouze jedna exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle odstavce 1 věty druhé až čtvrté.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí,
a)
jde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, nebo
b)
jde-li o exekuciexekuci vedenou po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
(4)
Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí.
(5)
K exekuciexekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(6)
Ustanovení § 329 odst. 1 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(7)
Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(8)
Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu18).
(9)
Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obecobec.
(10)
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako náklady prodeje movitých věcí podle občanského soudního řádu nebo jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
§ 67
Zvláštní ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí
(1)
ExekuceExekuce prodejem movitých věcí se může týkat pouze věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela a jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům,
a)
má-li povinný nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující měsíční minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle právních předpisů upravujících minimální mzdu,
b)
je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
c)
je-li v exekuciexekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije
a)
v exekuciexekuci, v níž je vymáhána pohledávka na výživném, pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávka náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví, pohledávka náhrady újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo přestupkem nebo pohledávka náhrady újmy způsobené úmyslným protiprávním jednáním,
b)
jde-li o soupis podle § 327a občanského soudního řádu,
c)
jde-li o věci, které má oprávněný u sebe nebo k nimž má oprávněný nebo další věřitel povinného zástavní právo, zajišťovací převod práva nebo zadržovací právo,
d)
věci ušlé z dlužníkova majetku neúčinným právním jednáním a věci, které dlužník zatajil nebo zcizil v rozporu s § 44a odst. 1,
e)
jde-li o prodej věcí podle § 342 občanského soudního řádu, nebo
f)
jde-li o věci, jejichž prodej navrhne povinný.
§ 68
Vyškrtnutí věci ze soupisu
(1)
Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuciexekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.
(2)
O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.
(3)
Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuceexekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.
(4)
Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
(5)
Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.
(6)
K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.
(7)
Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 4 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.
Díl 5
Exekuce postižením závodu
§ 70
(1)
K exekuciexekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část závodu je majetkem povinného.
(2)
Exekutor ustanoví v exekučním příkazuexekučním příkazu správce závodu.
(3)
Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4)
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Na náklady exekuceexekuce při správě závodu se § 65a použije obdobně.
(5)
Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu.18)
Díl 6
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
§ 71a
(1)
Exekuční příkazExekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuciexekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona.
(2)
Exekuční příkazExekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkazexekuční příkaz doručen dříve než povinnému.
(3)
Dnem doručení exekučního příkazuexekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkazExekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.
(4)
Exekutor zruší exekuční příkazexekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a)
prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo
b)
zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání,
c)
zaplatí-li povinný pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona.
Zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32).
Díl 7
Uspokojení práv na nepeněžité plnění
§ 72
(1)
Byl-li vydán exekuční příkazexekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce, o které jde, provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s oprávněným jinak.
(2)
Pokuty uložené při provedení exekuceexekuce podle ustanovení § 351 občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet exekučního soudu. Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.
(3)
ExekuciExekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze zastavit, a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané povinnosti či okolnostem případu.
HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
§ 73a
(1)
Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2)
Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkazExekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3)
Součástí vyrozumění o zahájení exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva není výzva podle § 46 odst. 6. Internetové stránky, na které je odkazováno ve vyrozumění, obsahují namísto poučení podle § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 87 odst. 2 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35 odst. 6, § 35b odst. 1 písm. i) až m), § 37 odst. 5 až 7, § 43a odst. 3 věty druhé až čtvrté, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 44c, § 47 odst. 6, § 50, § 54, § 55 odst. 6 až 12, § 58 až 72 se nepoužijí.
(4)
Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.
(5)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastrukatastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6)
Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuciexekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
(8)
Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuceexekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkazexekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva a exekuciexekuci zastaví, neuhradí-li oprávněný náklady exekuceexekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.
(9)
Pověření k vedení exekuceexekuce exekutorovi zaniká provedením exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.
(10)
ExekuceExekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu. Provedením exekuceexekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11)
Po provedení exekuceexekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.
(12)
Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, se do katastrukatastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazuexekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.
HLAVA VI
DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 74
(1)
Exekutor v rámci další činnosti
a)
poskytuje právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností,
b)
provádí autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu41),
c)
sepisuje listiny a vykonává jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon.
(2)
O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen „žadatel“) požádat jakéhokoliv exekutora.
(3)
Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a)
tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b)
exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na věci, nebo
c)
ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
§ 75
(1)
Exekutor v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje.
(2)
O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá, písemné potvrzení. Jsou-li předmětem úschovy peněžní prostředky, je exekutor povinen je vést odděleně od vlastních peněžních prostředků na zvláštním účtu31) u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; § 46 odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
§ 76
(1)
Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
§ 76a
Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízenítrestním řízení zajištění a na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu majetku zajištěného v trestním řízenítrestním řízení. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
§ 76b
(1)
Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.
(2)
Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
§ 76c
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo toho, kdo je na věci zúčastněn.
Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
§ 76d
Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního předpisu (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
§ 76e
(1)
O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
d)
adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od bydliště nebo adresy sídla,
e)
údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
f)
podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
(3)
Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4)
Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
§ 76f
(1)
Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 76d, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c)
oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
3.
označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele, a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
5.
označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6.
výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d)
podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
§ 76g
(1)
Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.
(2)
Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1 prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
Díl 2
Sepisování exekutorských zápisů
§ 77
Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu věci.
§ 79
(1)
Exekutorský zápis musí obsahovat
a)
místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b)
jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c)
místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d)
popis děje nebo stavu věci,
e)
otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Exekutorský zápis je veřejnou listinouveřejnou listinou.
§ 86
Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři exekutora pod uzávěrou.
HLAVA VII
NÁKLADY EXEKUCE, NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO A NÁKLADY PLÁTCE MZDY
§ 87
(1)
Náklady exekuceexekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuciexekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci, a je-li exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuceexekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen „náklady exekuceexekuce“). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuceexekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuceexekuce.
(2)
Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Náklady exekuceexekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuceexekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuceexekuce, se nestává nákladem oprávněného.
(3)
Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.
(4)
Náklady exekuceexekuce hradí exekutorovi povinný.
(5)
Náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazuexekučním příkazu k provedení exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky.
§ 88
(1)
Náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
(2)
Příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d)
označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit,
e)
označení vymáhané povinnosti,
f)
stanovení povinnosti k náhradě nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,
g)
výši zaplacené zálohy, případně její vyúčtování a odůvodnění vyúčtování,
h)
datum a podpis exekutora, poučení o námitkách a další informace týkající se postupu v exekučním řízení.
(3)
Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
(4)
Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.
§ 89
Dojde-li k zastavení exekuceexekuce, hradí náklady exekuceexekuce a náklady účastníků, případně paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.
§ 89a
(1)
Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2)
Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.
HLAVA VIII
ODMĚNA EXEKUTORA
§ 90
(1)
Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuceexekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.20)
(2)
Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuceexekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuceexekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuceexekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.
(3)
Nejde-li o exekuciexekuci k vymožení pohledávky oprávněného podle § 55 odst. 9 nebo nesplňuje-li oprávněný podmínky osvobození od soudních poplatků podle § 138 občanského soudního řádu, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce. Je-li exekuceexekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuceexekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuceexekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, požádá exekutor oprávněného o přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce.
§ 91
Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
§ 91a
(1)
Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní odměna.
(2)
O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů exekuceexekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuceexekuce vyplácí soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora pověřil.
§ 92
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA IX
MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA
Díl 1
Manipulace se spisy
§ 93
(1)
Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv přístupné. Nemá-li exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.
(2)
Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený zaměstnanec.
Nahlížení do spisů
§ 94
(1)
Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné osobyoprávněné osoby tak mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se ve spisu provede záznam.
(2)
Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis zaslat jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho nahlédnout.
(3)
Na základě písemné žádosti oprávněných osoboprávněných osob zpřístupní exekutor elektronicky kopii celého spisu vedeného v elektronické podobě nebo ji zašle na datovém nosiči oprávněné osoběoprávněné osobě. Požádá-li o to oprávněná osobaoprávněná osoba, zašle ji k jinému exekutorovi určenému v písemné žádosti, u nějž si oprávněná osobaoprávněná osoba může tuto kopii vyzvednout, nebo na adresu určenou oprávněnou osobouoprávněnou osobou v této žádosti. Za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů.
(4)
Spis, nezpřístupňuje-li se elektronicky, se doručuje do vlastních rukou. Vhození zásilky se spisem do schránky se vylučuje. Je-li zásilka se spisem vrácena doručujícím orgánem zpět exekutorovi, sdělení na úřední desce exekutora se nevyvěšuje. Postup podle § 56a a § 56b se nepoužije.
(5)
Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v souvislosti s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
(6)
Exekutor zašle jednou za kalendářní rok, nedohodne-li se s účastníkem řízení jinak, účastníku řízení na jeho žádost informaci o celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, o datu, kdy k vymožení došlo, a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace. Informace podle věty první se zašle elektronicky, nevysloví-li s tím účastník řízení v žádosti nesouhlas.
§ 95
(1)
Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo, Komora, orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství, finanční úřady a katastrální úřady.
(2)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán uvedený v odstavci 1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost nahlédnout do spisu.
(3)
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
§ 96
Půjčování spisů
Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům. Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
§ 96a
Exekutor předá kopie listin nebo kopii spisu podle § 96 věty první, umožní nahlížení do spisu nebo zapůjčí spis podle § 96 věty druhé, zašle podle § 7 odst. 4 písm. a) kopie listin, kopii spisu nebo údaje podle § 7 odst. 3 písm. f) anebo předloží věc soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení elektronicky v elektronické podobě. Věta první se nepoužije,
a)
není-li postup podle věty první technicky možný,
b)
vyjádří-li orgán podle § 96 věty první nebo znalec nesouhlas, nebo
c)
dohodne-li se exekutor s ministerstvem nebo předsedou okresního soudu při výkonu státního dohledu nebo s Komorou při výkonu dohledu jinak.
§ 97
Rekonstrukce spisů
(1)
Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části zničeny nebo se ztratily.
(2)
Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od orgánu katastru nemovitostínemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce. Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu.
(3)
Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o obsahu listiny.
Manipulace s exekutorskými stejnopisy
§ 98
O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v § 94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
§ 99
(1)
Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo Komoře na jejich žádost.
(2)
Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský zápis vydán.
(3)
Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání pozastavily.
§ 100
Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně od spisů.
§ 101
(1)
Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu, převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo který byl odvolán.
(2)
Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle odstavce 1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a zapůjčení těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.
Díl 2
Úschova ukončených spisů
§ 102
(1)
Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.
(2)
Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu uložené v kanceláři exekutora.
(3)
Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou.
(4)
Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy deváté dílu prvního této části zákona.
§ 103
(1)
Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2)
O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.
Díl 3
Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů
§ 105
Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.
§ 106
(1)
Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí.
(2)
Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.
§ 107
(1)
Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s exekutorským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh exekutorského zápisu.
(2)
Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.
§ 108
(1)
Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.
(2)
Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu, z něhož byl vydán.
HLAVA X
SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
§ 109
Komora
(1)
Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.
(3)
Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů.
(4)
Komora má tyto orgány:
a)
sněm,
b)
prezidium,
c)
prezidenta,
d)
revizní komisi,
e)
zkušební komisi,
f)
kárnou komisi,
g)
kontrolní komisi.
(5)
Komora může zřizovat poradní orgány.
(6)
Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
§ 110
Sněm exekutorů
(1)
Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
(2)
Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
(3)
Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.
(4)
Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(5)
Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(6)
K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(7)
Sněm zejména
a)
volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory z řad exekutorů a jejich náhradníky a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)
projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
c)
přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,
d)
ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
e)
schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
f)
schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
g)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem těchto funkcí, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
h)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu z řad exekutorů podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce, popřípadě zásady pro určení jejich výše,
i)
zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
j)
schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,
k)
stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l)
stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,
m)
stanoví podrobnosti k plnění povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy podle § 53,
n)
usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
(8)
K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva.
§ 111
Prezidium Komory
(1)
Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2)
Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3)
Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory.
(4)
Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
(5)
Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní, kárné nebo kontrolní komisi.
(6)
Prezidium
a)
zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
b)
dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
c)
organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
d)
vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
e)
hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
f)
organizuje exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,
g)
vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,
h)
podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,
i)
svolává sněm,
j)
vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je sněmu ke schválení,
k)
předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l)
vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,
m)
ustanovuje zástupce exekutora,
n)
schvaluje studijní plán exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky,
o)
přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,
p)
provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.
§ 112
Prezident Komory
(1)
Prezident Komory
a)
zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b)
řídí jednání sněmu,
c)
svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d)
je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory,
e)
navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu exekutory do seznamu přísedících kárného soudu,
f)
rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43).
(2)
Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
§ 113
Revizní komise
(1)
Revizní komise má 5 členů a 3 náhradníky; klesne-li počet členů revizní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je revizní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise.
(3)
Revizní komise
a)
přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b)
vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
c)
schvaluje roční závěrečný účet Komory.
(4)
Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
(5)
Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné komisi a v kontrolní komisi.
§ 113a
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a místopředsedu kontrolní komise.
(3)
Kontrolní komise
a)
připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,
b)
provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
c)
působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu ke zveřejnění.
(4)
Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
(5)
Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím v revizní komisi.
§ 114
Kárná komise
(1)
Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z řad exekutorů. Kárná komise má 3 náhradníky z řad exekutorů; klesne-li počet členů kárné komise z řad exekutorů pod počet stanovený tímto zákonem, je kárná komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
(3)
Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
(4)
Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
(5)
Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
(6)
Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.
§ 115
Zkušební komise
(1)
Zkušební komise má 15 členů.
(2)
Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu zkušební komise.
(3)
Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
(4)
Exekutorská zkouškaExekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.
(5)
Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním řádem.
§ 115a
Výběrová komise
(1)
Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
(2)
Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3)
Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
§ 115b
(1)
Komora bezplatně poskytne ministerstvu na jeho žádost v přiměřené lhůtě určené ministerstvem údaje v podobě statistických informací týkající se činnosti exekutorů nebo údaje týkající se činnosti Komory, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(2)
Exekutor je povinen bezplatně poskytnout Komoře na její žádost v přiměřené lhůtě určené Komorou anonymizované údaje týkající se jeho činnosti, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(3)
Jestliže Komora neposkytne ministerstvu údaje, které je povinna poskytnout podle odstavce 1, v přiměřené lhůtě určené ministerstvem, upozorní ji ministerstvo na porušení této povinnosti a určí jí lhůtu k nápravě.
HLAVA XI
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
Obecná ustanovení
§ 116
(1)
Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt nebo závažný kárný deliktzávažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2)
Kárným deliktem je
a)
porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b)
jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c)
jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(3)
Závažným kárným deliktemZávažným kárným deliktem je závažné
a)
porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b)
jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c)
jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(4)
Za kárný delikt exekutora se považuje i
a)
porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b)
jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,
dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(5)
Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a)
porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b)
jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,
dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(6)
Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 2 500 000 Kč,
d)
odvolání z exekutorského úřadu.
(7)
Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 250 000 Kč,
d)
odvolání ze zastupování.
(8)
Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 50 000 Kč.
(9)
Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10)
Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným kárným proviněním.
(11)
Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktemzávažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktemzávažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
(12)
Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudukárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13)
Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14)
Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(15)
Lhůta podle odstavce 14 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(16)
Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(17)
Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.
(18)
Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.
§ 117
(1)
Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2)
Kárnou žalobu je oprávněn podat
a)
ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b)
předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c)
předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d)
předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e)
předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora
(dále jen „kárný žalobce“).
(3)
Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(4)
Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.
(5)
Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.
(6)
Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též kárný žalobce podle
a)
odstavce 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d),
b)
odstavce 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a
c)
odstavce 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b).
(7)
Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
§ 117a
(1)
O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát.
(2)
Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
§ 117b
(1)
O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátůadvokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(2)
Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokátaadvokáta s jejich souhlasem.
§ 118
(1)
Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátemadvokátem.
(2)
V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3)
Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 119
(1)
Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a)
byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b)
skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
c)
zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d)
kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízenítrestním řízení.
(2)
Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činutrestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení.
(3)
Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání.
(4)
Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
(5)
Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
§ 120
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 7. Dojde-li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 8.
(2)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.
(3)
Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
(4)
Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.
(5)
Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(6)
Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy20b).
§ 120a
(1)
Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2)
Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3)
Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.
(4)
Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
(5)
Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního předpisu21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
§ 121
Kárné řízení proti exekutorovi
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(2)
Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.
(3)
Přísedícímu exekutorovi náleží náhrada za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce.
(4)
Náhrady podle odstavce 3 vyplácí přísedícímu exekutorovi Komora.
§ 122
Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
(1)
Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízenítrestní řízení za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.
(2)
Exekutorovi je pozastaven výkon exekutorského úřadu od zveřejnění rozhodnutí o jeho úpadku v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(3)
Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat exekuční ani další činnost podle tohoto zákona.
(4)
Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu lze podat žalobu u soudu.22)
§ 123
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
HLAVA XII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ
§ 124
(1)
Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,23) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.
(2)
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi známi nebo jejichž pobyt není znám.
(3)
Ohlašovnou se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřady a v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, které vykonávají státní správu podle zákona o evidenci obyvatel44).
HLAVA XIII
PŘESTUPKY
§ 124a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,
b)
v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona,
c)
vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat,
d)
jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 5 nebo 9 nezajistí bez zbytečného odkladu
1.
předání spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi, nebo
2.
předání razítek, průkazů a pečetidel Komoře,
e)
jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 9 neposkytne předsedovi soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
§ 124b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,
b)
v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona, nebo
c)
vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
§ 124c
Přestupky Komory
(1)
Komora se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,
b)
nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
c)
nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2,
d)
nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,
e)
nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 4,
f)
nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
g)
neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18,
h)
orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2,
i)
prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
j)
nevede centrální evidenci exekucíexekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
k)
poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
l)
poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3,
m)
nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudukárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudukárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e), nebo
n)
ani ve lhůtě podle § 115b odst. 3 nesplní povinnost stanovenou v § 115b odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), i), j), k) nebo l),
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), d), e), g), h) nebo m),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f) nebo n).
§ 124d
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
HLAVA XIV
CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ
§ 125
(1)
Komora vede centrální evidenci exekucíexekucí, v níž se evidují po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6
a)
vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle § 44,
b)
pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuceexekuce,
c)
dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2 občanského soudního řádu,
d)
oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního řádu,
e)
exekuční příkazyexekuční příkazy k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí.
(2)
Do centrální evidence exekucíexekucí se zapisuje
a)
rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno; tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 10,
b)
údaj o tom, zda exekuční řízení byla spojena,
c)
údaj o tom, že došlo k zániku pověření soudního exekutora s uvedením důvodu zániku; vede-li po zániku pověření exekuciexekuci jiný soudní exekutor, zapíše se do centrální evidence exekucíexekucí i tento exekutor,
d)
celková výše vymáhaného peněžitého plnění ke dni provedení zápisu údajů z písemnosti podle odstavce 1 písm. a) do centrální evidence exekucíexekucí,
e)
údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, případně o tom, že exekuceexekuce je vedena po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
(3)
Údaje o oprávněném se poskytují pouze povinnému z téhož exekučního řízení nebo se uvádějí ve výpisu podle odstavce 10, který je vydáván povinnému z téhož exekučního řízení. Vstoupil-li po vydání výzvy ke splnění vymáhané povinnosti namísto dosavadního oprávněného do řízení jeho právní nástupce, zapíší se do centrální evidence exekucíexekucí údaje o tom, kdo vstoupil do řízení namísto dosavadního oprávněného. Údaj podle odstavce 2 písm. d) se aktualizuje vždy k 31. prosinci, došlo-li v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně celkové výše vymáhaného peněžitého plnění bez nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného.
(4)
Centrální evidence exekucíexekucí je veřejným seznamem v části tvořené zapsanými údaji, které nebyly vymazány, a neveřejným seznamem v části tvořené vymazanými údaji. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucíexekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup; na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení poskytne Komora informace z neveřejné části. Na základě písemné žádosti zřídí Komora ministerstvu k výkonu jeho působnosti dálkový přístup do veřejné i neveřejné části centrální evidence exekucíexekucí. Komora poskytne ministerstvu pomocí dálkového přístupu údaje podle odstavců 1 až 3. Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucíexekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.
(5)
Centrální evidence exekucíexekucí je vedena, provozována a spravována Komorou.
(6)
Zápisy do centrální evidence exekucíexekucí provede elektronicky exekutor, který je pověřen exekucíexekucí, v přiměřené lhůtě.
(7)
Postup pro zápis a výmaz údajů a uchovávání vymazaných údajů v centrální evidenci exekucíexekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.
(8)
Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z veřejné části centrální evidence exekucíexekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(9)
Odměna podle odstavce 8 Komoře nenáleží
a)
za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),
b)
za poskytnutí údajů ministerstvu, soudům nebo orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení k výkonu jejich působnosti,
c)
za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.
(10)
Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucíexekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucíexekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucíexekucí k okamžiku, který je na nich uveden.
(11)
Komora nejméně jednou za tři měsíce bezplatně zveřejňuje aktuální statistická data z centrální evidence exekucíexekucí jako otevřená data45), a to nejméně v následujícím věcném rozsahu:
a)
počet exekucíexekucí vedených jednotlivými exekutorskými úřady,
b)
počet fyzických osob v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
c)
celkový počet exekucíexekucí vůči fyzickým osobám s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích a anonymizovaný údaj o počtu exekucíexekucí vedených vůči jednotlivým fyzickým osobám v dané obciobci,
d)
celková výše vymáhaného peněžitého plnění od fyzických osob s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
e)
průměr a medián vymáhaného peněžitého plnění na jednu osobu v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
f)
údaj o věkové kategorii fyzických osob v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích; věkové kategorie jsou rozděleny v pětiletých intervalech.
(12)
Pokud by zveřejněním údajů podle odstavce 11 písm. d), e) a f) došlo k zjevně nepřiměřenému zásahu do práv na ochranu osobnosti, soukromí a osobních údajů fyzických osob, Komora před zveřejněním osobní údaje anonymizuje tak, aby vyloučila tento následek a zároveň zachovala v maximální míře informační hodnotu zveřejněných dat. Součástí zveřejněných dat musí být poznámka o tomto postupu.
§ 125a
Centrální úřední deska
(1)
Komora vede veřejně přístupnou centrální úřední desku, na níž se způsobem umožňujícím dálkový přístup vyvěšují výzvy k vyzvednutí písemností podle § 56a a 56b.
(2)
Výzvy podle odstavce 1 na centrální úřední desku vyvěšuje elektronicky dálkovým přístupem exekutor, který je pověřen exekucíexekucí. Výzva podle odstavce 1 se z centrální desky svěsí po uplynutí 60 dnů ode dne vyvěšení.
(3)
Na centrální úřední desce se k jednotlivým písemnostem podle odstavce 1 zveřejňuje
a)
datum vyvěšení výzvy,
b)
iniciály a rok narození adresáta,
c)
datum podle § 56a odst. 2 písm. g),
d)
předpokládané datum svěšení výzvy podle odstavce 2 věty druhé.
HLAVA XV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které svolá ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 127
Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád, zkušební řád pro exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10.
§ 128
Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání podle § 9 odst. 1 písm. b).
§ 129
Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční podle dosud platných právních předpisů; jestliže však pohledávka oprávněného nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu podat návrh na nařízení exekuceexekuce podle tohoto zákona.
§ 130
(1)
Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuceexekuce podle tohoto zákona. Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuceexekuce podle tohoto zákona.
(2)
Tam, kde se v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech státu na provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také náklady exekuceexekuce podle tohoto zákona.
(3)
Je-li exekucemiexekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí prováděným podle občanského soudního řádu postižen tentýž majetek, postupuje se podle zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí16a).
§ 131
(1)
Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou
a)
výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času, včetně přiměřené výše zálohy,
b)
paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování o nákladech v případech podle § 89a,
c)
výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových výdajů a výši a způsob určení odměny správců nemovité věci a náhrady jejich hotových výdajů,
d)
výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu,
e)
podmínky pojištění odpovědnosti za újmy způsobené exekutorem činností dle tohoto zákona,
f)
postup pro zápis a výmaz údajů a uchovávání vymazaných údajů v centrální evidenci exekucíexekucí a pro její vedení, provoz a správu a poskytování a užití údajů a uchovávání vymazaných údajů z ní,
g)
postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí až osmé tohoto zákona, náležitosti a vzor formuláře žádosti exekutora určené plátci mzdy o sdělení údajů, náležitosti a vzor formuláře sdělení požadovaných údajů plátcem mzdy exekutorovi podle § 34 odst. 4, včetně formátu a struktury datových souborů, a náležitosti formuláře potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
(2)
Formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uveřejní ministerstvo a Komora způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba není zpoplatněna. Poučení podle § 44 odst. 3 písm. j) uveřejní Komora bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 132
Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.
ČÁST PÁTÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 136
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 78a se za slovo „notářským“ vkládají slova „nebo exekutorským“, za slova „v přítomnosti notáře“ se vkládají slova „nebo soudního exekutora“ a za slova „jestliže notář“ se vkládají slova „nebo soudní exekutor“.
2.
V § 125 se za slovo „notářské“ vkládají slova „nebo exekutorské“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o bankách
§ 138
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona.9b)“.
Poznámka pod čarou č. 9b) zní:
„9b)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 38 odst. 5 se za slova „odstavce 3 písm. a)“ vkládají slova „a h)“.
ČÁST OSMÁ
Změna živnostenského zákona
§ 139
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb, zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „patentových zástupců6)“ doplňují slova „a soudních exekutorů6a)“
Poznámka pod čarou č. 6a) zní:
„6a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti Provozování cestovní agentury se ve sloupci 2 písm. b) za slova „úplné střední vzdělání“ vkládají slova „nebo úplné střední odborné vzdělání“.
3.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti Provozování cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před slova „úplné střední odborné vzdělání“ vkládají slova „úplné střední vzdělání nebo“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky
§ 143
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:
V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova „a soudní exekutoři“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o notářích a jejich činnosti
§ 144
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova „komerčního právníka“ vkládají slova „, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta“ a za slova „advokátního koncipienta“ se vkládají slova „, exekutorského koncipienta“.
2.
V § 7 odst. 3 se za slova „, advokátní zkoušku“ vkládají slova „, exekutorskou zkoušku“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
§ 145
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „notářů“ vkládají slova „, soudních exekutorů“ a v poznámce pod čarou č. 1) se doplňuje text: „Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova „a exekutorská zkouška“.
3.
V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají slova „exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
§ 146
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se za slova „jako soudního komisaře“ doplňují slova „a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu3a)“.
Poznámka pod čarou č. 3a) zní:
„3a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 4 odst. 2 se za slova „Činnost notáře“ vkládají slova „a soudního exekutora“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 150
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:
„6.
jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.
26k)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
§ 151
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
1MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor označení exekutorského úřadu
314kB
2)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.
§ 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 167 trestního zákona.
5)
§ 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
6)
§ 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
7a)
§ 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7b)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7e)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
7f)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
7f)
§ 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7g)
§ 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.
7h)
§ 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7i)
§ 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
7j)
§ 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
7k)
§ 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
9)
§ 53 občanského soudního řádu.
10)
§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
13)
§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
14)
§ 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 143a občanského zákoníku.
16a)
Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.
16b)
§ 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.
16c)
Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
16d)
Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
17)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
19)
§ 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
20b)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
21)
§ 66 soudního řádu správního.
22)
§ 247 a následující občanského soudního řádu.
23)
§ 769 obchodního zákoníku.
24)
Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
25)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
27)
§ 37 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
28)
§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 89 zákona č. 111/1998 Sb.
30)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
34)
§ 46b občanského soudního řádu.
35)
§ 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.
36)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 49 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu.
38)
§ 49 odst. 4 věta třetí občanského soudního řádu.
39)
§ 46b občanského soudního řádu.
40)
§ 50 odst. 2 občanského soudního řádu.
41)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 152 a násl. správního řádu.
44)
§ 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.
45)
§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 137/2001 Sb. | Zákon č. 137/2001 Sb.
Zákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 56/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI (§ 4 — § 7b)
* ČÁST TŘETÍ - OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY (§ 8 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 21 — § 22)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24)
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (105/2013 Sb.)
137
ZÁKON
ze dne 29. března 2001
o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen „ohrožená osoba“).
(2)
Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.1)
(3)
Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen „orgán cizího státu“), nebo na žádost mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní orgán“).
(4)
Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.
§ 2
Ohrožená a chráněná osoba
(1)
Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a)
podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo
b)
je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízenítrestního řízení, anebo
c)
je osobou blízkou2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b).
(2)
Chráněnou osobouChráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.
§ 3
Zvláštní ochrana a pomoc
(1)
Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují
a)
osobní ochranu,
b)
přestěhování chráněné osobychráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti3) a pomoc chráněné osoběchráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí,
c)
zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby,
d)
prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
(2)
Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále jen „policie“) a Vězeňská služba České republiky (dále jen „vězeňská služba“) výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si navzájem pomáhat.
(3)
Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona spolupracovat s policiípolicií a vězeňskou službouvězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby je policiepolicie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí, vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údajiosobními údaji4), pokud policiepolicie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem chráněné osobychráněné osoby využít některé její osobní údajeosobní údaje.
ČÁST DRUHÁ
POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI
§ 4
(1)
Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže
a)
ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajůosobních údajů (§ 8), a
b)
ministr vnitra (dále jen „ministr“) schválí návrh policie, soudce nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené osobě poskytována; soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh prostřednictvím ministra spravedlnosti.
(2)
Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policiípolicií přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí, které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí být upozorněna, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou utajovány podle zvláštního zákona5) a podle takového zákona musí být i poučena. O poučení policiepolicie sepíše záznam.
(3)
Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí. V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a), jestliže přechodně zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.
§ 5
(1)
Je-li ohroženou nebo chráněnou osobouchráněnou osobou osoba nezletilá6) nebo osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.
(2)
Má-li být ohrožená nebo chráněná osobachráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.
(3)
Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou osobouchráněnou osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen od zvláštního zástupce7) nebo opatrovníka.8)
(4)
Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a).
§ 6
Chráněná osobaChráněná osoba je povinna
a)
dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
b)
řídit se pokyny příslušníků policie (dále jen „policista“) a příslušníků vězeňské služby,
c)
informovat bezodkladně policisty a příslušníky vězeňské služby o všech nových skutečnostech a změnách, které mohou být významné pro postup policie a vězeňské služby podle tohoto zákona.
§ 7
(1)
Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná osobachráněná osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a). Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí, neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.
(2)
Ministr rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže nebezpečí, které chráněné osoběchráněné osobě hrozilo, pominulo.
(3)
Ministr může rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže chráněná osobachráněná osoba
a)
odmítla pomáhat podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, v jehož souvislosti byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována, nebo
b)
se v době, po kterou jí je poskytována zvláštní ochrana a pomoc, dopustila jednání odůvodňujícího její trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, nebo
c)
neplní povinnosti chráněné osobychráněné osoby stanovené v § 6, anebo
d)
poruší povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací.
§ 7a
Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1)
Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 7 odst. 2 a 3 se zahajuje na návrh policiepolicie.
(2)
Účastníkem řízení je chráněná osobachráněná osoba.
(3)
Písemnosti se účastníkům řízení doručují prostřednictvím policiepolicie.
§ 7b
Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci se bezodkladně doručí policiipolicii.
(2)
Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze podat rozklad nebo žádost o obnovu řízení.
(3)
Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení žalobu podle soudního řádu správního11). Osoba, které bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, je povinna policiipolicii bez zbytečného odkladu informovat o podání žaloby.
(4)
Do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě vykonává policiepolicie a vězeňská službavězeňská služba nezbytná opatření k ochraně života a zdraví osoby, které byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována.
ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
§ 8
Oprávnění zpracovávat osobní údaje
(1)
Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny zpracovávat a využívat osobní údajeosobní údaje ohrožené nebo chráněné osobychráněné osoby.
(2)
Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a § 27.
§ 9
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1)
Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby nezbytně nutné, je policista oprávněn
a)
vstoupit do objektu a provést prohlídku prostoru, ze kterého by bylo možné účinně ohrozit bezpečnost chráněné osobychráněné osoby, a prohlídku osob, dopravních prostředků a věcí nacházejících se v tomto prostoru,
b)
zakázat vstup nebo pobyt v prostoru uvedeném v písmenu a) nebo jeho části na dobu, než budou provedena nezbytná opatření, aby k ohrožení bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby nemohlo z tohoto prostoru dojít.
(2)
Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na bezpečnost chráněné osobychráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo mohlo-li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(3)
Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.
(4)
Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný účel než zajištění bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby.
§ 10
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru
Je-li důvodné podezření, že bude uskutečněn útok na život a zdraví chráněné osobychráněné osoby nebo na její majetek, je policista oprávněn v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu vymezit prostor, kde se chráněná osobachráněná osoba zdržuje nebo se bude zdržovat anebo kde se nachází její majetek, jako prostor chráněný (dále jen „chráněný prostor“). K vyznačení nebo ohraničení chráněného prostoru nebo jeho části je policista oprávněn použít technické prostředky. Při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru je policista oprávněn
a)
zjišťovat totožnost osoby, která do chráněného prostoru vstupuje nebo chráněný prostor opouští,
b)
zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného prostoru,
c)
provést prohlídku vnášených a vynášených věcí,
d)
zastavovat vjíždějící a vyjíždějící dopravní prostředky a provést jejich prohlídku,
e)
přesvědčit se, zda osoba, která vstupuje do chráněného prostoru, nemá u sebe zbraň, a pokud ji má, na dobu pobytu osoby v prostoru zbraň odebrat,
f)
zakázat vstup nebo pobyt v chráněném prostoru nebo jeho části.
§ 10a
Oprávnění k prověřování chráněné osoby
(1)
Je-li dáno podezření, že chráněná osobachráněná osoba nedodržuje povinnosti uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je policiepolicie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat.
(2)
Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru policiepolicie nebo vězeňské službyvězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný opravný prostředek.
§ 11
Oprávnění k zastírání činnosti policie
K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci je policista oprávněn založit obchodní společnost, žádat o živnostenské oprávnění nebo žádat o povolení k podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Účelem činnosti však není podnikání.9)
§ 12
Policista je při poskytování zvláštní ochrany a pomoci oprávněn používat krycí doklady, konspirativní prostředkykonspirativní prostředky, zabezpečovací technikuzabezpečovací techniku a zvláštní finanční prostředkyzvláštní finanční prostředky.
§ 13
Krycí doklady
(1)
Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby nebo policisty, který poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům.
(2)
Krycí dokladKrycí doklad opatřuje nebo vydává policiepolicie nebo Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím doklademKrycím dokladem smí být i doklad chráněné osobychráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas.
(3)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní bankybanky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby.
(4)
Orgány veřejné správy provedou na žádost policiepolicie nebo ministerstva změny v informačních systémech a vydají krycí dokladykrycí doklady; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policiepolicie nebo ministerstva.
(5)
Ministerstvo vede evidenci krycích dokladůkrycích dokladů.
(6)
PoliciePolicie spravuje vydané krycí dokladykrycí doklady chráněných osobchráněných osob i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 14
Konspirativní prostředky
Konspirativním prostředkemKonspirativním prostředkem se rozumí věc nebo prostor sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby nebo policisty anebo činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 15
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikouZabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví chráněné osobychráněné osoby nebo k zabezpečení ochrany jejího majetku.
§ 16
Zvláštní finanční prostředky
(1)
Zvláštními finančními prostředkyZvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2)
Policista nakládající se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
(3)
Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
§ 17
Jiná oprávnění
(1)
Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné, je policiepolicie oprávněna
a)
zastupovat chráněnou osobuchráněnou osobu v rozsahu jejího pověření,
b)
poskytnout chráněné osoběchráněné osobě finanční prostředky.
(2)
Jsou-li pro to závažné důvody, je policiepolicie se souhlasem ministra a chráněné osobychráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat vytvořenou legendu a krycí dokladykrycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou pomoc.
(3)
V případech hodných zvláštního zřetele může policiepolicie se souhlasem ministra umožnit chráněné osoběchráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích dokladůkrycích dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.
§ 18
Policista a příslušník vězeňské služby jsou povinni při využívání oprávnění uvedených v tomto zákoně dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem.
§ 19
Náhrada škody
(1)
Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.
(2)
Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
Mezinárodní spolupráce
(1)
V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.10)
(2)
Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo, není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti policisty podle tohoto zákona.
(3)
Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.
(4)
PoliciePolicie je s předchozím souhlasem chráněné osobychráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 21a
Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost
(1)
PoliciePolicie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajůosobních údajů.
(2)
PoliciePolicie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí
a)
na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo
b)
po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.
§ 22
Náklady
Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
3)
§ 115 občanského zákoníku.
4)
§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 9 občanského zákoníku.
7)
§ 30 občanského zákoníku.
8)
§ 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
10)
§ 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 138/2001 Sb. | Zákon č. 138/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 56/2001
* Čl. I - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 2001
138
ZÁKON
ze dne 28. března 2001,
kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3c se částka „2 900 Kč“ nahrazuje částkou „3 250 Kč“.
2.
V § 3c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V kalendářním roce po nabytí účinnosti tohoto zákona a poté v dalších kalendářních letech je vláda oprávněna stanovit nařízením vyměřovací základ podle odstavce 1 pro následující kalendářní rok, a to do 30. června příslušného kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji míry inflace měřené indexem spotřebitelských cen zjištěné Českým statistickým úřadem a k výsledkům hospodaření v systému veřejného zdravotního pojištění. Výše vyměřovacího základu stanovená nařízením vlády nesmí být nižší než výše vyměřovacího základu platná v předchozím období.“.
3.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho splácet v tomto pořadí:
a)
pokuty,
b)
přirážka k pojistnému,
c)
nejstarší nedoplatky pojistného,
d)
běžné platby pojistného,
e)
penále.
Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.“.
4.
V § 23 odst. 1 ve větě druhé se za slova „správci daní“ vkládají slova „z příjmů“ a na konci se doplňují slova „a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného“.
5.
V § 23 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
6.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 39a) zní:
„(2)
Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v konkursním řízení nebo potvrzena ve vyrovnávacím řízení.39a)
39a)
§ 45 odst. 2 a § 63 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
7.
V § 23 odst. 6 se slova „podle odstavce 4“ nahrazují slovy „podle odstavce 5“.
8.
V § 26 odst. 3 se za slovo „vymáhání“ vkládají slova „a promlčení“.
9.
V § 26c odst. 1 větě první se slovo „a“ před slovem „penále“ nahrazuje čárkou a za slovo „penále“ se vkládají slova „a pokuty a přirážky k pojistnému“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 140/2001 Sb. | Zákon č. 140/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 26. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 57/2001
* Čl. I - Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Změna zákona o správních poplatcích
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
140
ZÁKON
ze dne 3. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 5 písm. a) bodě 3 se slova „90 dnů“ nahrazují slovy „180 dnů“.
2.
V § 5 písm. c) se slova „a opatřit ji fotografií“ zrušují.
3.
V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují slova „nebo účasti na výzkumu a vývoji“.
4.
V § 9 odst. 1 se v návětí slova „není-li dále stanoveno jinak,“ zrušují.
5.
V § 9 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,“.
6.
V § 9 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a v písmenu c) se slova „nebo dokladu, který je za cestovní doklad uznán na základě mezinárodní smlouvy“ zrušují.
7.
V § 9 odst. 3 se věta čtvrtá zrušuje.
8.
V § 10 písm. a) se zrušuje na konci bodu 1 slovo „nebo“ a na konci bodu 2 slovo „anebo“.
9.
V § 10 se na konci písmene c) doplňují slova „z důvodu uvedeného v § 154 odst. 3 písm. a)“.
10.
V § 14 větě druhé se slova „fotografii cizince,“ zrušují a na konci textu se doplňuje věta „Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.“.
11.
V § 17 písmeno b) zní:
„b)
na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza.“.
12.
Za § 17 se vkládají § 17a a 17b, které znějí:
㤠17a
Krátkodobá víza
Krátkodobým vízem je
a)
výjezdní vízum,
b)
průjezdní vízum,
c)
letištní vízum,
d)
vízum k pobytu do 90 dnů.
§ 17b
Dlouhodobá víza
Dlouhodobým vízem je
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů,
b)
vízum za účelem dočasné ochrany,
c)
vízum za účelem strpění pobytu.“.
13.
V § 18 písm. a) se slova „o zrušení vízové povinnosti“ zrušují.
14.
V § 18 písm. c) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí:
„d)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo
e)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.
7a)
§ 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.“.
15.
V § 19 odst. 1 písm. b) se zrušuje slovo „úmyslně“.
16.
V § 19 odst. 2 se slova „o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti“ nahrazují slovy „nebo nařízením vlády vydaným podle § 181 písm. a)“.
17.
V § 20 odst. 3 se za slovo „vízum“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. b) opravňuje cizince k pobytu na území pouze po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.“.
18.
V § 20 odst. 6 se slova „ve lhůtě 3 pracovních dnů“ nahrazují slovy „policii nejpozději třetí pracovní den“.
19.
V § 21 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c), d) a e) se označují jako písmena b), c) a d).
20.
V § 22 odst. 2 se číslo „90“ nahrazuje číslem „180“.
21.
V § 23 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
22.
V § 24 odstavec 4 zní:
„(4)
Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního, úředního nebo zvláštního pasu anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla.“.
23.
V § 25 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
24.
Za § 26 se vkládá § 26a, který zní:
㤠26a
(1)
Vízum k pobytu do 90 dnů může zastupitelský úřad ve zvláště odůvodněných případech, zejména na základě reciprocity, udělit s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů.
(2)
Vízum podle odstavce 1 se uděluje jako vícenásobné a jeho doba platnosti je 365 dnů.“.
25.
V § 27 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
26.
V § 27 odst. 2 větě první se slova „c) a e), doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.5)“ nahrazují slovy „b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území.“.
27.
V § 30 odst. 2 větě první se za slovo „je“ vkládá slovo „nejdéle“.
28.
V § 31 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,“.
29.
V § 31 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
30.
V § 31 odst. 1 písm. e) se slova „nebo v němž cizinec pobýval“ nahrazují slovy „, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech“.
31.
V § 31 odst. 2 větě první se za slovy „k zaměstnání“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „f) a g) a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5)“ se nahrazují slovy „e) a f)“.
32.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území
(1)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že
a)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem,
b)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,
c)
vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo je státním občanem České republiky, nebo
d)
cizinec tuto žádost podává po pěti letech nepřetržitého pobytu na území na vízum za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b).
(2)
V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d) neplatí povinnost cizince předložit obdobný doklad státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle § 31 odst. 1 písm. e).
(3)
Vízum podle odstavce 1 vyznačuje do cestovního dokladu policie.“.
33.
V § 33 odst. 4 se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene f)“ a slova „písmene f)“ slovy „písmene e)“.
34.
V § 33 odstavec 5 zní:
„(5)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo doby pobytu na území na toto vízum uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků za poslední zdaňovací období a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tato potvrzení je rovněž povinen předložit cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem výkonu funkce společníka nebo jednatele společnosti (společností). Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.“.
35.
V § 35 odst. 2 se slova „písm. b)“ zrušují.
36.
V § 51 odstavec 3 zní:
„(3)
Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.“.
37.
V § 55 odst. 1 se za slovo „dokladu“ vkládá čárka a slova „matričních dokladů“ a na konci odstavce se doplňuje čárka a slova „pokud odpovídá jeho skutečné podobě“.
38.
V § 56 odst. 1 písm. f) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „nebo m)“.
39.
V § 60 odst. 2 za slovy „dlouhodobých víz nejdříve“ se číslo „30“ nahrazuje číslem „90“.
40.
V § 60 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
41.
V § 61 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
42.
V § 62 odstavec 1 zní:
„(1)
Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.“.
43.
V § 64 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo doktorský studijní program na vysoké škole nebo na pracovištích výzkumu a vývoje k tomu účelu akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“.
44.
V § 64 písmena c) a d) znějí:
„c)
konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,
d)
odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,“.
45.
V § 64 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.“.
46.
Za označení hlavy IV včetně nadpisu se vkládá nový díl 1, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„DÍL 1
§ 64a
Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a)
povolení k pobytu, nebo
b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy,10a) je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
10a)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní díly 1 a 2 se označují jako díly 2 a 3.
47.
Za § 64a se vkládá nový § 64b, který zní:
㤠64b
Povolením k pobytu se rozumí rozhodnutí policie, kterým je cizinci přiznáno právo trvalého pobytu po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.“.
48.
V § 65 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,“.
Dosavadní body 2 až 6 se označují jako body 3 až 7.
49.
V § 65 odst. 1 písm. a) bodě 4 se slova „a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče“ zrušují.
50.
V § 65 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.“.
51.
V § 66 se slova „vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany“ nahrazují slovy „dlouhodobé vízum“.
52.
V § 66 písm. b) se slova „nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo“ zrušují a slovo „anebo“ se nahrazuje slovem „nebo“.
53.
V § 67 se slova „vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany“ nahrazují slovy „dlouhodobé vízum“.
54.
V § 69 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 11a) znějí:
„(1)
Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.
(2)
Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,
a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a
1.
je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,
2.
je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,
3.
je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,
4.
je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo
5.
žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
b)
pobývá na území na základě uděleného dlouhodobého víza a
1.
žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo
2.
splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo
c)
byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let.
11a)
§ 12 zákona č. 325/1999 Sb.“.
55.
V § 70 odst. 1 písm. e) se za slovo „bydliště“ doplňuje čárka a slova „jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců“ a část věty za středníkem zní: „tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b), který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů“.
56.
V § 70 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
doklad o zajištění ubytování na území.“.
57.
§ 71 včetně nadpisu zní:
㤠71
Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území
U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje
a)
doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo
b)
doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.“.
58.
V § 72 se za slovo „dokladu“ vkládá čárka a slova „matričních dokladů“ a na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud odpovídá jeho skutečné podobě.“.
59.
V § 74 odst. 1 větě první a druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“.
60.
V § 74 se odstavec 3 zrušuje.
61.
§ 78 zní:
㤠78
(1)
Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže
a)
cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b, c), e) nebo f),
b)
byl cizinci pravomocně uložen trest vyhoštění,10) pokud tento nebyl milostí prezidenta republiky prominut nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky anebo neuplynula doba, na kterou byl tento trest uložen,
c)
neuplynula doba stanovená rozhodnutím o správním vyhoštění, pokud platnost tohoto rozhodnutí nebyla zrušena,
d)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. b) nebo g), anebo
e)
v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.
(2)
Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec
a)
nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo
b)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
62.
V § 79 písm. b) se slova „byl cizinci uložen“ nahrazují slovy „nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci“ a slova „bylo rozhodnuto“ se nahrazují slovy „je vykonatelné rozhodnutí“.
63.
V § 80 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
64.
V § 80 odst. 2 se za písmeno g) doplňují písmena h) a i), která včetně poznámky pod čarou č. 11b) znějí:
„h)
bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bodu 1 a manželství nevzniklo,11b) zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno, nebo
i)
cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71,
11b)
§ 17a zákona č. 94/1963 Sb.“.
65.
V § 80 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
66.
V § 82 odst. 2 větě první se slova „až d) a f)“ nahrazují slovy „a b)“ a věta druhá se zrušuje.
67.
V § 84 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.“.
68.
V § 85 odst. 1 se slova „náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „cestovní doklad“ a na konci se doplňují slova „, odpovídající jeho skutečné podobě“.
69.
V § 85 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
70.
V § 87 odst. 1 se slovo „orgánu13)“ nahrazuje slovem „orgánu10a)“.
71.
V § 88 odst. 1 se za slovo „přechodný“ vkládají slova „, není-li dále stanoveno jinak“ a slova „za podmínky, že je zajištěna úhrada nákladů spojených s poskytnutím zdravotní péče, například zdravotním pojištěním“ se zrušují.
72.
V § 88 odst. 2 se slova „žádost o zapsání narozeného cizince do“ nahrazují slovy „za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu“.
73.
V § 88 odst. 3 větě první se slova „je-li důvod podle § 65“ zrušují a ve větě poslední se slova „po dobu řízení považuje za přechodný“ nahrazují slovy „od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý“.
74.
§ 89 zní:
㤠89
(1)
K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b)
rodný list dítěte,
c)
doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.
(2)
K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).“.
75.
V § 98 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
76.
V § 103 písm. k) se za slova „za účelem správního vyhoštění“ vkládá čárka a slova „nebo zjištění“ se nahrazují slovem „zjišťováním“.
77.
V § 103 písm. n) se za slovo „dokladem“ vkládají slova „a vízem“.
78.
V § 103 se tečka na konci písmene p) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.“.
79.
V § 104 odst. 1 se slova „(dále jen „dopravce“)“ zrušují.
80.
V § 104 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(3)
Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
81.
V § 104 odst. 4 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za slovo „udělil“ se vkládají slova „nebo policií“.
82.
V § 108 odst. 2 se za slovo „pokud“ vkládají slova „z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem,“.
83.
V § 115 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání nebo odejmutí cestovního dokladu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
84.
V § 118 odst. 2 se na konci doplňují věty „Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní vízum. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.“.
85.
§ 119 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16) zní:
㤠119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti
a)
až na 10 let,
1.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2.
jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b)
až na 5 let,
1.
prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2.
prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3.
je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4.
jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5.
nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6.
překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
7.
překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
c)
až na 3 roky,
1.
pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2.
pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
3.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
16)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
86.
§ 120 včetně nadpisu zní:
㤠120
Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na
a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.
(2)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
87.
V § 122 odstavec 1 zní:
„(1)
V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
88.
V § 122 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
89.
V § 123 odst. 3 písm. d) se slova „odst. 1“ zrušují.
90.
V § 126 písm. b) se věty „Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést jiným způsobem, policie seznámení neprovede a o tomto sepíše záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.“ nahrazují větami „Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.“.
91.
V § 129 odst. 1 se na konci doplňuje věta „O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.“.
92.
V § 133 se slova „vždy zajištěno, aby důsledky tohoto rozdělení byly přiměřené důvodům, které k tomuto rozdělení vedou“ nahrazují slovy „splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
93.
V § 134 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
94.
V § 136 odstavec 2 zní:
„(2)
Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.“.
95.
V § 145 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje.
96.
§ 148 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20) zrušuje.
97.
V § 155 odstavec 2 zní:
„(2)
Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.“.
98.
V § 156 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, nebo“.
99.
V § 156 odstavec 2 zní:
„(2)
Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie uloží pokutu až do výše 100 000 Kč za každého cizince dopraveného na území bez příslušných dokladů opravňujících jej ke vstupu.“.
100.
V § 156 odst. 3 se slova „12násobku životního minima na osobní potřeby“ nahrazují částkou „25 000 Kč“ a slova „25násobku částky životního minima na osobní potřeby“ částkou „50 000 Kč“.
101.
V § 156 odst. 4 se slova „Pokutu lze uložit“ nahrazují slovy „Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit“.
102.
V § 156 odst. 7 se slova „oddílu 2“ nahrazují slovy „oddílů 2 až 4“.
103.
V § 157 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 21a) znějí:
„(1)
Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že
a)
překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b)
s úmyslem překročit státní hranice zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo přitom zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,21a)
c)
se úmyslně vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
d)
provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu,
e)
předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,
f)
se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
g)
pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
h)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
i)
úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,
j)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,
k)
nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,
l)
nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
m)
se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo
n)
poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.
(2)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h), i) nebo j) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. k), l), m) nebo n) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.
21a)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).“.
104.
§ 161 včetně nadpisu zní:
㤠161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1)
Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie
a)
ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
b)
oblastní ředitelství cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou
1.
oddělení cizinecké policie,
2.
referáty cizinecké a pohraniční policie a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně,
3.
odbor pátrání a kontroly pobytu.
(2)
Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.“.
105.
§ 162 se včetně nadpisu zrušuje.
106.
V § 163 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k).
107.
V § 163 písmena e) a f) znějí:
„e)
pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,
f)
ve správním řízení
1.
vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),
2.
rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,“.
108.
V § 163 písm. h) se slova „odst. 1“ zrušují.
109.
V § 163 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“.
110.
V nadpisu a návětí § 164 odst. 1 se slovo „Odbor“ nahrazuje slovy „Oblastní ředitelství“.
111.
V § 164 odst. 1 písm. x) se slova „, za účelem zjištění totožnosti“ zrušují.
112.
V § 164 odst. 3 větě první se za slova „Referáty cizinecké“ vkládají slova „a pohraniční“ a za slova „písm. a)“ se vkládá slovo „, b)“.
113.
V § 164 odst. 3 větě druhé se slova „o uznání veřejné listiny podle § 108 odst. 1 písm. b) za cestovní doklad“ nahrazují slovy „posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2“.
114.
V § 164 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), w), x). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“.
115.
§ 165 včetně nadpisu zní:
㤠165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a)
vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b)
ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
c)
plní další úkoly podle tohoto zákona.“.
116.
V § 168 se za slovo „§ 124“ vkládá slovo „§ 129,“.
117.
V § 169 odst. 2 se za slova „vydání povolení k pobytu“ vkládají slova „nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,“.
118.
V § 169 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Žádost o vydání povolení k pobytu podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.“.
119.
V § 169 odst. 9 se v písmenu c) slovo „anebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo
f)
podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.“.
120.
V § 169 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10.
121.
V § 170 odst. 1 se za slova „Zastupitelský úřad“ vkládají slova „nebo policie“.
122.
V § 170 odst. 6 se číslo „180“ nahrazuje číslem „120“ a věta druhá se nahrazuje větou „Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků na školách a institucích v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.“.
123.
V § 173 se slova „trvale pobývá“ nahrazují slovy „má trvalý pobyt“.
124.
V § 174 odst. 2 se slova „ve kterých se tato osoba zdržovala“ nahrazují slovy „v nichž se cizinec zdržoval“, slova „3 měsíce“ se nahrazují slovy „6 měsíců“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.“.
125.
§ 175 zní:
㤠175
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.“.
126.
V § 178 se slova „, s výjimkou řízení podle § 168,“ zrušují.
127.
V § 180 odst. 5 písm. d) se písmeno „n)“ nahrazuje písmenem „m)“.
128.
V § 181 písm. a) se za slovo „vzájemnosti“ vkládají slova „nebo, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,“.
129.
V § 182 odst. 1 se tečka na konci písmene b) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat.“.
130.
V § 182 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
131.
V § 183 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.
132.
V § 183 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.“.
133.
Za § 184 se vkládá nový § 184a, který včetně poznámky pod čarou č. 27) zní:
㤠184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
27)
Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 175 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 125 tohoto zákona platí i pro jinou mezinárodní smlouvu, která upravuje podmínky pro vstup cizince na území, jeho pobyt na něm a vycestování cizince z území, pokud vstoupila v platnost před dnem 1. července 2001.
Čl. III
Změna zákona o správních poplatcích
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 365/2000 Sb., se mění takto:
V příloze položce 132 bodu 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
Víza k pobytu do 90 dnů s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů Kč 6 000“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001 s výjimkou čl. I bodů 71, 72, 73 a 74, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a s výjimkou čl. I bodů 104, 107, 110 a 114, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 141/2001 Sb. | Zákon č. 141/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 26. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 57/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zrušení státního tabákového monopolu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o cenách
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
141
ZÁKON
ze dne 3. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o spotřebních daních
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zrušení státního tabákového monopolu
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o cenách
Čl. VI
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 6 se za slovy „mimořádná tržní situace“ vkládají slova „a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků podle zákona o spotřebních daních,2a)“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2a) zní:
„2a)
Část druhá hlava V a část třetí zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 141/2001 Sb.“.
3.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Značení tabákových výrobků cenou pro konečného spotřebitele se řídí zákonem o spotřebních daních.2a)“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. VII
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. o) se slova „zvláštního zákona“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu“.
2.
V § 45 odstavec 6 zní:
„(6)
Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou části první čl. I bodů 5 až 7, 9, 10, 12 až 15, 19, 25, 28, 50, 56, 72 až 88, 90 až 106, 108 a čl. II bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2001, a části páté čl. VII, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 143/2001 Sb. | Zákon č. 143/2001 Sb.
Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 58/2001
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE (§ 1 — § 28)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 286/1993 Sb. (§ 29 — § 29)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 132/2000 Sb. (§ 30 — § 30)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.)
143
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“)
a)
dohodami soutěžitelůsoutěžitelů (§ 3 odst. 1),
b)
zneužitím dominantního postavení soutěžitelůsoutěžitelů,
c)
spojením soutěžitelůsoutěžitelů, nebo
d)
orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).
(2)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie23), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie24) a dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí1) (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrolekontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).
(3)
Na soutěžitelesoutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu,1c) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.
(4)
Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelůsoutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.
(5)
Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelůsoutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.
(6)
Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.
(7)
Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěžinekalé soutěži.2)
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1)
SoutěžiteliSoutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
(2)
Relevantním trhemRelevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
(3)
Sdělením výhrad se pro účely tohoto zákona rozumí písemné vyrozumění účastníkům řízení o možném narušení hospodářské soutěže, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sdělí popis skutku, označí hlavní důkazy, sdělí právní kvalifikaci skutku a správní trest, který hodlá uložit.
HLAVA II
DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ
§ 3
(1)
Dohody mezi soutěžitelisoutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelůsoutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.
(2)
Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o
a)
přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,
b)
omezení nebo kontrolekontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
c)
rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d)
tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
e)
uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelůmsoutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelésoutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,
f)
tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžitelisoutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).
(3)
Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.
(4)
Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které
a)
přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelůmspotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b)
neuloží soutěžitelůmsoutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c)
neumožní soutěžitelůmsoutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
§ 4
Blokové výjimky
(1)
Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5).
(2)
Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitelespotřebitele.
(3)
Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžitelisoutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.
§ 5
Horizontální a vertikální dohody
(1)
Dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.
(2)
Dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.
(3)
Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.
§ 7
(1)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.
(2)
Úřad může řízení podle odstavce 1 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Závazky nelze navrhnout v řízení ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.
(3)
Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.
(4)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,
b)
soutěžitelésoutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 2 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
HLAVA III
DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ
§ 10
(1)
Dominantní postavení na trhu má soutěžitelsoutěžitel nebo společně více soutěžitelůsoutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelíchsoutěžitelích nebo spotřebitelíchspotřebitelích.
(2)
Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem nebo soutěžitelisoutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelůsoutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitelesoutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelůsoutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.
(3)
Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitelsoutěžitel nebo soutěžitelésoutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.
§ 11
(1)
Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelůsoutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména
a)
přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,
b)
vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
c)
uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d)
zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelůspotřebitelů,
e)
dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,
f)
odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelůmsoutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitelsoutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelésoutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelésoutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelůmsoutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitelsoutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelésoutěžitelé nebo na jiném trhu.
(2)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.
(3)
Úřad může řízení podle odstavce 2 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
(4)
Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.
(5)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,
b)
soutěžitelésoutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
HLAVA IV
SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ
§ 12
Vymezení pojmů
(1)
Ke spojení soutěžitelůsoutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelůsoutěžitelů.
(2)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitelesoutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část kontrolovat.
(3)
Částí soutěžiteleČástí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitelesoutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhurelevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.
(4)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, zejména na základě
a)
vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele, anebo
b)
práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele.
(5)
Spojením je i založení soutěžitelesoutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžitelisoutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitelsoutěžitel“).
(6)
V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování soutěžitelůsoutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.
(7)
Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.
(8)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast bankybanky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akciíakcií započtením pohledávky bankybanky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelésoutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitelesoutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele. Na návrh bankybanky nebo soutěžitelesoutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžitelisoutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.
(9)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelůsoutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora8) a insolvenčního správceinsolvenčního správce9).
§ 13
Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu
Spojení soutěžitelůsoutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:
a)
celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů dosáhli každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo
b)
čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky
1.
v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
2.
v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí, nad nímž je získávána kontrolakontrola, nebo
3.
v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelůsoutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele
je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období dalším spojujícím se soutěžitelemsoutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.
§ 14
Výpočet obratu
(1)
Čistým obratem spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžitelisoutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelésoutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.
(2)
Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené
a)
všemi spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli,
b)
osobami, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány,
c)
osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
d)
osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c).
(3)
Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).
(4)
Spojuje-li se pouze část soutěžitelesoutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitelesoutěžitele.
(5)
Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžitelisoutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.
(6)
U bankbank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven,11) se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.
§ 15
Zahájení řízení
(1)
Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.
(2)
Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelésoutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele.
(3)
Návrh na povolení spojení
a)
lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelemsoutěžitelem jiným způsobem,
b)
musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).
(4)
Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.
§ 16
Průběh řízení
(1)
Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.
(2)
Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.
(3)
Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(4)
Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.
(5)
Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.
(6)
Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.
(7)
Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.
§ 16a
Zjednodušené řízení o povolení spojení
(1)
Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy
a)
žádný ze soutěžitelůsoutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhurelevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelůsoutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trhrelevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelůsoutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
b)
soutěžitelsoutěžitel nabývá výlučnou kontrolukontrolu nad jiným soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrolekontrole.
(2)
Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.
(3)
Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, relevantního trhurelevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelésoutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.
(4)
Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(5)
Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.
(6)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.
§ 17
Posuzování spojení
(1)
Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelůsoutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelůspotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitelespotřebitele a nebrání účinné soutěži.
(2)
Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelésoutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.
(3)
Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhurelevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů na relevantním trhurelevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
(4)
Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelésoutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelésoutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelésoutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžitelisoutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
§ 18
Odklad uskutečňování spojení
(1)
Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžitelisoutěžiteli uskutečňováno.
(2)
Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě nabídky převzetí účastnických cenných papírůcenných papírů nebo na základě sledu operací s cennými papírycennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu19), v jejichž důsledku je kontrolakontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papírycennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.
(3)
Úřad může na návrh soutěžitelůsoutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelésoutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.
(4)
O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhurelevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.
(5)
Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhurelevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelůmsoutěžitelům povinnost prodat soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontrolykontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhurelevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).
§ 19
Zrušení rozhodnutí o povolení spojení
(1)
Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.
(2)
Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
HLAVA IVa
DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 19a
(1)
Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že
a)
zvýhodní určitého soutěžitelesoutěžitele nebo skupinu soutěžitelůsoutěžitelů,
b)
vyloučí určitého soutěžitelesoutěžitele nebo skupinu soutěžitelůsoutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo
c)
vyloučí soutěž na relevantním trhurelevantním trhu.
(2)
Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je
a)
prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo
b)
poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu22).
(3)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.
(4)
Úřad může řízení podle odstavce 3 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které orgán veřejné správy Úřadu navrhl ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
(5)
Závazky podle odstavce 4 může orgán veřejné správy písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, vázán a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.
(6)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 4 rozhodné,
b)
orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky podle odstavce 4, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 4 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
(7)
Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.
HLAVA V
ÚŘAD
§ 20
Působnost
(1)
Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.14) Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona
a)
vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelésoutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,
b)
vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,
c)
zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelůsoutěžitelů,
d)
zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí.
(2)
V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.
(3)
Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.
(4)
Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa odst. 1 písm. b).
(5)
Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu orgánu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.
(6)
Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.
(7)
Úřad poskytne cenovému orgánu na vyžádání informace získané při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 pro účely vyhodnocování vývoje a regulace cen nebo existence výhodnějšího hospodářského postavení podle zákona o cenách.
§ 20a
(1)
Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelůsoutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn
a)
požadovat zastavení protiprávního jednání,
b)
nařizovat předběžná opatření,
c)
přijímat závazky,
d)
ukládat pokuty.
(2)
Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžitelisoutěžiteli výhodu unijní blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.
(3)
Úřad je dále oprávněn
a)
požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,
b)
konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské unie,
c)
vzájemně si poskytovat s Komisí a soutěžními orgány jiných členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informacídůvěrných informací,
d)
předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,
e)
provádět šetření na základě žádosti soutěžního orgánu jiného členského státu,
f)
předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,
g)
vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,
h)
přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy,
i)
vyžadovat po soutěžitelíchsoutěžitelích součinnost nezbytnou pro plnění úkolů vyplývajících pro něj z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26).
(4)
Úřad je povinen
a)
poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,
b)
poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelemsoutěžitelem,
c)
písemně informovat Komisi a soutěžní orgány jiných členských států o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,
d)
nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním orgánům jiných členských států,
e)
provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné,
f)
poskytnout Komisi součinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26).
(5)
Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn
a)
vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a),
b)
požádat Komisi o postoupení případu14b),
c)
za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení případu,
d)
rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d).
HLAVA VI
ŘÍZENÍ U ÚŘADU
§ 21
Zahájení řízení
(1)
Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.
(2)
Úřad po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo b), aniž řízení podle tohoto zákona zahájí, může věc usnesením odložit zejména s ohledem na míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž, povahu jednání a způsob jeho provedení, význam dotčeného trhu a počet dotčených spotřebitelůspotřebitelů. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
§ 21a
Účastníci řízení
(1)
V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).
(2)
V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.
(3)
V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitelsoutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelůmsoutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitelesoutěžitele.
(4)
Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.
§ 21b
Seznámení s podklady rozhodnutí
Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
§ 21ba
Utajení identity
(1)
Identitu podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může Úřad utajit, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny oprávněné zájmy podatele podnětu a ten o utajení identity sám požádá nejpozději současně s poskytnutím těchto podkladů a informací.
(2)
Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek a právnickou osobu veřejného práva.
§ 21c
Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj
(1)
Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2)
Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
(3)
V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(4)
Žádost o shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly narovnání, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
(5)
Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním, jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 3 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(6)
Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity podatele podnětu, podklady a informace, které poskytl podatel podnětu, jehož identitu Úřad utajil, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity podatele podnětu zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu pouze v podobě, která nezmaří utajení identity podatele podnětu.
§ 21ca
Zpřístupnění informací obsažených ve spise
(1)
Žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním jsou důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty narovnáním, která byla žadatelem vzata zpět.
(2)
Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení po sdělení výhrad a ostatním orgánům veřejné moci po ukončení šetření nebo nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví.
(3)
Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.
§ 21d
Důkazní břemeno
(1)
Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
(2)
Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.
§ 21e
(1)
Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé.
(2)
Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.
§ 21f
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1)
SoutěžiteléSoutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).
(2)
V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni
a)
vstupovat do obchodních prostor soutěžitelůsoutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
b)
ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c)
nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d)
kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
e)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f)
požadovat od soutěžitelesoutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitelsoutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(3)
SoutěžitelSoutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.
(4)
Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(5)
Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení soutěžitelesoutěžitele, v jehož obchodních prostorách má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(6)
Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžitelisoutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.
(7)
Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelůsoutěžitelů lze podat žalobu.
(8)
Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.
§ 21g
Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách
(1)
Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitelesoutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžitelisoutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.
(2)
Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).
§ 21ga
Použití záznamu telekomunikačního provozu, údajů o telekomunikačním provozu nebo záznamu pořízeného při sledování osob a věcí
Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízenítrestním řízení
a)
pro trestný čintrestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, nebo
b)
pro některý z trestných činůtrestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu.
§ 21h
Řízení s unijním prvkem
(1)
Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.
(2)
Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.
(3)
Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.
(4)
Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní orgán jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního orgánu přerušit.
(5)
Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.
(6)
Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 22
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako soutěžitelsoutěžitel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c)
v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d)
uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e)
nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo
g)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo
b)
poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) anebo podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.
§ 22a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitelsoutěžitel dopustí přestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c)
v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d)
uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e)
nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo
g)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo
b)
poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období, za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(4)
Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitelesoutěžitele, odpovídají za uhrazení uložené pokuty společně a nerozdílně.
(5)
Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelůsoutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním nebo zadáním veřejné zakázky nebo v souvislosti s uzavíráním smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. SoutěžiteliSoutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžitelisoutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).
(7)
Trest zákazu plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících spočívá v tom, že se právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek a uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento zákaz se neuplatní v případech použití jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je zadání veřejné zakázky nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl tento zákaz uložen, nabylo právní moci.
(8)
Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22aa
Přestupky orgánů veřejné správy
(1)
Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,
c)
nesplní závazek podle § 19a odst. 4,
d)
nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
e)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,
f)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě nebo poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo
g)
poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), f) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázekzákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
(2)
Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.
(3)
Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5)
Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.
(6)
Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.
(7)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. i) a l), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 78 odst. 3, § 80 odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
(9)
Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.
(10)
Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.
§ 22ba
Shovívavost
(1)
Jestliže Úřad uzná soutěžitelesoutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),
a)
upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitelsoutěžitel
1.
jako první ze všech soutěžitelůsoutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo utajovaném jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci takové utajované dohody,
2.
přizná účast na utajované dohodě,
3.
nečinil nátlak na ostatní soutěžitelesoutěžitele, aby se utajované dohody účastnili, a
4.
poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo
b)
sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitelsoutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelůsoutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu.
(2)
Úřad může upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelemsoutěžitelem, který
a)
ukončil účast v utajované dohodě,
b)
aktivně napomáhá objasnění případu,
c)
neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost,
d)
bez svolení Úřadu nesdělí nebo neposkytne žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, a
e)
poskytne informace o veškerých minulých či možných budoucích žádostech o shovívavost podaných v souvislosti s údajnou utajovanou dohodou u jakéhokoli soutěžního orgánu jiného členského státu nebo Komise.
(3)
Úřad může soutěžitelisoutěžiteli zachovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí.
(4)
SoutěžiteliSoutěžiteli je na základě souhrnné žádosti zachováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitelsoutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o zachování pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitelesoutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti.
(5)
Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitelesoutěžitele k podání žádosti o shovívavost a stanoví mu k tomu lhůtu. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě stanovené Úřadem a v téže věci jako žádost podaná u Komise.
(6)
Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžitelisoutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžitelisoutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(7)
Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží.
(8)
Žádost o shovívavost, žádost o zachování pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelůsoutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelůsoutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22bb
Narovnání
(1)
Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do narovnání; ke sdělení učiněnému po stanovené lhůtě Úřad nemusí přihlédnout.
(2)
V rámci narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. K žádosti, která byla podána později, Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(3)
Ústní jednání v rámci narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně.
(4)
Úřad může kdykoliv narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže nebo má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je narovnání s tímto účastníkem řízení skončeno.
(5)
Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne přitom k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci narovnání.
§ 22c
Pořádková pokuta
(1)
Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že
a)
neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo
b)
se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.
(2)
Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžitelisoutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(4)
Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
§ 22d
Exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut
(1)
Při provádění exekuceexekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(2)
Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
§ 23
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1)
Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2)
Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním sdělení výhrad,
c)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d)
okamžikem předání věci Komisí nebo soutěžním orgánem jiného členského státu Úřadu.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.
HLAVA VIII
POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ
§ 24
Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.
HLAVA IX
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 24a
Působnost
(1)
Úřad zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona.
(2)
Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě.
§ 24b
Spolupráce mezi orgány a mlčenlivost
(1)
Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce.
(2)
Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce orgány Celní správy České republiky Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 24c
Žádost o mezinárodní spolupráci
(1)
Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě.
(2)
Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelůsoutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě. Rozsah identifikačních údajů těchto soutěžitelůsoutěžitelů a informací stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno.
§ 24d
Jazyk komunikace
(1)
Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v úředním jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace.
(2)
Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do úředního jazyka tohoto členského státu.
(3)
Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce.
§ 24e
Podmínky odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci
(1)
Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud
a)
nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 nebo 3,
b)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo
c)
poskytnutí mezinárodní spolupráce by mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(2)
Úřad může dále odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud
a)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a
1.
soutěžitelsoutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo
2.
soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo
b)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
(3)
Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne.
(4)
V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o doplňující informace.
(5)
Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
§ 24f
Omezení posouzení zákonnosti
Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti
a)
žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu,
b)
doručení písemnosti v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti,
c)
vymáhání v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě,
d)
písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo
e)
rozhodnutí vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu, které má být vymáháno v České republice.
§ 24g
Nedoplatek na pokutě
Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu.
Díl 2
Mezinárodní spolupráce při doručování písemnosti
§ 24h
Doručování písemnosti do jiného členského státu
Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
§ 24i
Doručování písemnosti z jiného členského státu
Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem.
§ 24j
Náklady doručování
(1)
Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě.
(2)
Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti.
Díl 3
Mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě
Oddíl 1
Vymáhání nedoplatku na pokutě v jiném členském státě
§ 24k
Vymáhání nedoplatku na pokutě
Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
§ 24l
Směnné kurzy a kurzové rozdíly
(1)
Při přepočtu částky v české měně na částku v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou platný pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.
(2)
Pokud není nedoplatek na pokutě plně uhrazen pouze v důsledku rozdílu kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného pro den, kdy byla částka převedená orgánem jiného členského státu připsána na účet správce placení nedoplatku na pokutě, a kurzu platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci, považuje se nedoplatek na pokutě za uhrazený a zbývající neuhrazená část nedoplatku na pokutě zaniká. Pokud vznikne v důsledku kurzového rozdílu podle věty první přeplatek, stává se příjmem státního rozpočtu.
§ 24m
Exekuční náklady
(1)
Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena.
(2)
Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu.
(3)
Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu.
Oddíl 2
Vymáhání nedoplatku na pokutě z jiného členského státu
§ 24n
Užití daňového řádu
(1)
Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.
(2)
Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu.
§ 24o
Titul pro vymáhání nedoplatku na pokutě
Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu.
§ 24p
Směnné kurzy
Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.
§ 24q
Exekuční náklady
(1)
Nejsou-li z výtěžku exekuceexekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů.
(2)
Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu.
§ 25
Převod vymožené částky
Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.
HLAVA X
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 25a
Užití správního řádu
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování18), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu18d) a dále ustanovení o účastnících řízení18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona18g) se však použijí.
§ 25b
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrolekontrole21) nepoužijí.
§ 26
Zmocňovací ustanovení
(1)
Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.
(2)
Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.
(3)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.
§ 27
Přechodná ustanovení
(1)
Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.
(2)
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
2.
Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 286/1993 Sb.
§ 29
V zákoně č. 286/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se čl. I, II a IV zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 132/2000 Sb.
§ 30
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se článek XVI zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.
1a)
Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
1b)
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.
1c)
Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
2)
§ 2976 občanského zákoníku.
4)
§ 580 občanského zákoníku.
5)
Čl. 42 Smlouvy.
Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).
5a)
§ 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
8)
§ 189 občanského zákoníku.
9)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14)
Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.
14a)
Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14b)
Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14c)
Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14d)
Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14e)
Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
17)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 136 odst. 6 správního řádu.
18b)
§ 90 odst. 3 správního řádu.
18c)
§ 71 správního řádu.
18d)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
18e)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
18f)
§ 28 správního řádu.
18g)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
19)
§ 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
19a)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
22)
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.
24)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.
25)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
26)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. |
Zákon č. 144/2001 Sb. | Zákon č. 144/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 58/2001
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.)
144
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 73a odst. 1 větě druhé se slova „§ 241 odst. 2, 3“ nahrazují slovy „§ 241 odst. 2 až 4“.
2.
V § 163a odst. 1 se slova „§ 241 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 241 odst. 1, 2“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 145/2001 Sb. | Zákon č. 145/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 27. 4. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 4. 2001
145
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 větě druhé se za slova „zvláštním zákonem“ doplňují slova „a Statutem hlavního města Prahy (dále jen „Statut“)“.
2.
V § 2 odst. 2 se za slovo „Praha“ doplňují slova „a městské části“ a slovo „pečuje“ se nahrazuje slovem „pečují“.
3.
V § 3 odst. 2 se slova „hlavního města Prahy (dále jen „Statut“)“ zrušují.
4.
V § 4 se odstavce 2 a 5 zrušují a odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
5.
V § 5 odst. 3 se slova „, a to neprodleně, pokud je mají k dispozici, a“ zrušují.
6.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.“.
7.
V § 13 odst. 3 větě druhé se za slova „povinen strpět“ vkládá slovo „bezúplatné“.
8.
V § 15 odst. 3 se za slova „hlavního města Prahy jen s“ vkládá slovo „předchozím“ a za slova „městské části jen s“ vkládá slovo „předchozím“.
9.
V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy“.
10.
V § 17 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
podmínky vedení spisové služby orgánů městské části a zajišťování předarchivní a archivní péče o dokumenty a archiválie původců činných na území hlavního města Prahy a jejich předchůdců,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
11.
V § 18 odst. 1 písm. g) se na konci doplňují slova „jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,“.
12.
V § 18 odst. 1 se tečka na konci písmene h) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„i)
oprávnění vystupovat jako účastník územního řízení v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu6a) v území městské části.
6a)
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 19 odst. 1 se na konci doplňují slova „nebo se souhlasem městské části“.
14.
V § 19 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.“.
15.
V § 20 odst. 2 se na konci doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“.
16.
V § 20 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 2.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
17.
V § 20 odst. 3 se za slovo „obcemi“ vkládají slova „a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky“.
18.
V § 20 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Totéž platí pro sdružování městských částí podle odstavce 2.“.
19.
V § 24 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
20.
V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „inženýrských sítí“ nahrazují slovy „sítí technického vybavení“.
21.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.“.
22.
V § 27 odst. 4 se na konci doplňují slova „a která byla vyhlášena“.
23.
V § 27 odst. 5 se za slova „podle odstavce“ vkládají slova „1 a“.
24.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.“.
25.
V § 29 odst. 1 se slova „podnikající fyzická osoba“ nahrazují slovem „podnikatel9a)“.
Poznámka pod čarou č. 9a) zní:
„9a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“.
26.
V § 29 odst. 3 se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit“.
27.
V § 29 odst. 4 se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit“.
28.
V § 29 odst. 6 větě první se slovo „nezbavuje“ zrušuje a za slova „odstavců 1 až 4“ se vkládá slovo „nezbavuje“.
29.
V § 32 odst. 2 větě první se slova „pouze všem“ zrušují.
30.
V § 32 odst. 4 se slova „hlavní město Praha“ nahrazují slovy „Magistrát hlavního města Prahy“ a slovo „zvláštní“ se zrušuje.
31.
V § 36 odst. 1 se slovo „projednáním“ nahrazuje slovem „schválením“.
32.
V § 36 se odstavec 3 zrušuje a odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
33.
V § 36 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů anebo pronájem nebo výpůjčku jiného majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část.“.
34.
V § 37 odst. 2 větě první se slova „nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad“ zrušují.
35.
V § 38 odst. 1 větě druhé se za slovo „nebo“ vkládají slova „za podmínek stanovených Statutem,“.
36.
V § 38 odst. 3 se za slovo „řádnému“ vkládají slova „provedení kontrol a“.
37.
V § 40 větě první se slova „nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad“ zrušují.
38.
V § 42 odst. 1 se na konci doplňují věty „Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy.“.
39.
V § 42 se odstavec 3 zrušuje.
40.
V § 45 odst. 4 větě první se slovo „obecný“ zrušuje.
41.
V § 45 odst. 4 větě druhé se slova „Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a“ zrušují a slovo „uvedeny“ se nahrazuje slovem „uvedena“ a za větu druhou se vkládá nová věta třetí, která zní: „Důvody, v čem spočívá naléhavý zájem, musí být současně s právním předpisem hlavního města Prahy zveřejněny na úřední desce.“.
42.
§ 47 se zrušuje.
43.
V § 50 odst. 2 věta druhá se slovo „se“ zrušuje a slovo „ujímá“ se nahrazuje slovem „nabývá“.
44.
V § 50 odst. 4 se za větu první vkládá věta, která zní: „Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy.“.
45.
V § 51 odst. 5 se poslední věta zrušuje.
46.
V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční odměna zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad. Její výše je stanovena prováděcím právním předpisem.“.
47.
V § 56 odstavec 3 zní:
„(3)
V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy přísluší uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší měsíční odměnu. V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměnu podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší měsíční odměna.“.
48.
V § 58 se za slovo „občanům“ vkládají slova „hlavního města Prahy, kteří nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy,“.
49.
V § 59 se nadpis zrušuje.
50.
V § 59 odst. 2 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až v).
51.
V § 59 odst. 2 písmeno j) zní:
„j)
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,“.
52.
V § 59 odst. 2 písm. q) se za slovo „policii“ doplňují slova „jako organizační složku hlavního města Prahy“.
53.
V § 59 odst. 2 písm. s) se slovo „zastupitelstva“ zrušuje.
54.
V § 59 odst. 2 písm. u) se slovo „své“ zrušuje a za slovo „zástupce“ se vkládají slova „hlavního města Prahy“.
55.
V § 59 odst. 2 písm. v) se slova „do samostatné působnosti zastupitelstva“ nahrazují slovem „zastupitelstvu“.
56.
V § 59 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až p) se označují jako písmena b) až o).
57.
V § 59 odst. 3 písmeno f) zní:
„f)
o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu,“.
58.
V § 59 odst. 3 písm. j) se slova „, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů“ zrušují.
59.
V § 59 odst. 3 písmeno l) zní:
„l)
o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
60.
V § 59 odst. 3 se tečka na konci písmene o) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč v jednotlivých případech.“.
61.
V § 60 odst. 2 se za slovo „žádosti“ vkládá slovo „alespoň“.
62.
§ 63 se zrušuje.
63.
V § 67 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.“.
64.
V § 67 odstavec 3 zní:
„(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k vrchnímu soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.“.
65.
V § 68 odst. 2 písm. b) se slovo „zákonem“ nahrazuje slovy „zastupitelstvem hlavního města Prahy“.
66.
V § 68 odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až x) se označují jako písmena k) až w).
67.
V § 68 odst. 2 se slova „a dále rozhodovat“ zrušují.
68.
V § 68 odst. 2 písm. l) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
69.
V § 68 odst. 2 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až w) se označují jako písmena m) až v).
70.
V § 68 odst. 2 písm. m) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
71.
V § 68 odst. 2 písm. n) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
72.
V § 68 odst. 2 písm. o) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
73.
V § 68 odst. 2 písm. p) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než 5 000 000 Kč“ se nahrazují slovy „nepřevyšující 10 000 000 Kč“.
74.
V § 68 odst. 2 písmeno q) zní:
„q)
rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,“.
75.
V § 68 odst. 2 písm. r) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
76.
V § 68 odst. 2 písm. s) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
77.
V § 68 odst. 2 písm. t) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „kratší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
78.
V § 68 odst. 2 písm. u) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
79.
V § 68 odst. 2 písm. v) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
80.
V § 71 se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1.
81.
V § 72 odst. 2 větě druhé se před slovo „úkony“ vkládá slovo „právní“.
82.
V § 72 odst. 3 písm. g) se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „hejtmana kraje“.
83.
V § 72 odst. 3 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
84.
V § 72 odst. 3 písm. h) se za slova „samostatné působnosti“ vkládají slova „hlavního města Prahy“.
85.
V § 72 odst. 4 se slova „a zapisovatelem“ zrušují.
86.
V § 73 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.“.
87.
V § 74 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.“.
88.
V § 77 odst. 2 se slova „na návrh rady hlavního města Prahy“ zrušují, za slovo „občanů“ se vkládají slova „hlavního města Prahy“ a za slovo „zaměstnanců“ se vkládají slova „hlavního města Prahy zařazených do“.
89.
V § 78 odst. 6 písm. d) se na konci doplňují slova „které hlavní město Praha zřizuje,“.
90.
V § 79 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
91.
V § 79 odst. 3 se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou.
92.
V § 81 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
93.
V § 81 odst. 3 písm. d) se slova „výstavbu a provoz“ nahrazují slovy „koordinaci výstavby a provozu“ a slova „správních úřadů“ se nahrazují slovy „veřejné správy“.
94.
V § 81 odst. 6 se slovo „radě“ nahrazuje slovem „starostovi“.
95.
V § 82 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“.
96.
V § 83 se na konci doplňuje věta „Úřední deska se zpravidla umisťuje na budově, v níž má své sídlo Magistrát.“.
97.
V § 84 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Ukončení pracovního poměru a jeho opětovné uzavření nemá za následek nový běh lhůty.“.
98.
V § 85 odst. 2 se za slova „se vykoná“ vkládají slova „nejdříve po uplynutí 30 dnů,“ a za slovo „nejpozději“ se vkládá slovo „však“.
99.
V § 86 odst. 2 se za slova „se nevztahují“ vkládají slova „na ředitele Magistrátu a“.
100.
V § 87 odst. 2 větě první se za slova „zastupitelstva městské části a“ vkládají slova „na práva a povinnosti“, za slova „zastupitelstva hlavního města Prahy a“ vkládají slova „na práva a povinnosti“ a druhé slovo „jeho“ se nahrazuje slovy „členů zastupitelstva hlavního města Prahy“.
101.
V § 87 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Uvolněnému členu zastupitelstva městské části, na kterou byla zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část působnosti pověřeného obecního úřadu, náleží zvýšení měsíční odměny o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.“.
102.
Nad § 89 se nadpis zrušuje.
103.
V § 89 odst. 1 větě první se první slovo „zákonem,“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo Statutem“ se zrušují.
104.
V § 89 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské části,“.
105.
V § 89 odst. 1 písm. c) se za slovo „odměn“ vkládá slovo „neuvolněným“.
106.
V § 89 odst. 1 písm. k) zní:
„k)
zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,“.
107.
V § 89 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena m) až p).
108.
V § 89 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).
109.
V § 89 odst. 2 písm. d) se slova „včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,“ zrušují.
110.
V § 89 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 50 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
111.
V § 89 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám v hodnotě vyšší než 50 000 Kč. “.
112.
V § 89 odst. 2 se písmena l) až q) zrušují.
113.
§ 91 se zrušuje.
114.
V § 92 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
115.
V § 92 odst. 3 se slova „opravný prostředek k soudu“ nahrazují slovy „žalobu k Městskému soudu v Praze“.
116.
V § 93 odst. 2 věta poslední zní: „Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti městské části podle § 89 odst. 1 písm. i) a § 94 odst. 2.“.
117.
V § 94 odst. 1 větě první se za slova „rady městské části“ vkládají slova „a na práva a povinnosti jejích členů“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a na práva a povinnosti členů“.
118.
V § 94 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
119.
V § 94 odst. 2 písm. c) se slovo „odměny“ nahrazuje slovem „plat“.
120.
V § 94 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.“.
121.
V § 94 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
122.
V § 95 odst. 2 se slova „písm. b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. b), d) a e)“.
123.
V § 97 odst. 1 větě první se za slova „starosty městské části“ vkládají slova „a na jeho práva a povinnosti“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a na práva a povinnosti“.
124.
V § 97 odst. 2 se slovo „odměnu“ nahrazuje slovem „plat“, za druhá slova „tajemníka úřadu“ se vkládají slova „městské části“ a slova „návrhu starosty městské části nebo“ se zrušují.
125.
V § 97 se odstavec 3 zrušuje.
126.
V § 100 odst. 1 větě první se za slova „orgánů městské části“ vkládají slova „a na jejich práva a povinnosti“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a práva a povinnosti“.
127.
V § 101 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
128.
V § 101 odst. 3 se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou.
129.
V § 102 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.“.
130.
V § 103 větě první se za první slova „úřadu městské části“ vkládají slova „na práva a povinnosti“, slovo „jeho“ se zrušuje, slova „na zaměstance“ se nahrazují slovem „zaměstananců“, slovo „zařazené“ se nahrazuje slovem „zařazených“ a za slova „a jednání Magistrátu,“ se vkládají slova „na práva a povinnosti“.
131.
V § 104 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo okresního úřadu, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.“.
132.
V § 104 odst. 2 věta druhá se slova „a radě městské části“ zrušují.
133.
V § 105 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“.
134.
Za § 107 se vkládá nový § 107a, který zní:
㤠107a
Při výkonu dozoru jsou ministerstvo a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady oprávněny
a)
požadovat od příslušného orgánu hlavního města Prahy poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
b)
požadovat na hlavním městě Praze změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,
c)
požadovat na hlavním městě Praze splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li hlavní město Praha úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušný ústřední správní úřad na náklady hlavního města Prahy, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit,
d)
vymáhat splnění úkolů stanovených hlavnímu městu Praze zákonem postupným ukládáním pokut ve správním řízení, není-li podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit splnění úkolu podle písmene c); úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem uvedeným v písmenu c); v odůvodněných případech může ministerstvo od vymáhání splnění úkolů upustit.“.
135.
V § 108 odst. 2 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy“.
136.
V § 108 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení právního předpisu hlavního města Prahy odmítne nebo zamítne, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.“.
137.
V § 110 odst. 1 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
138.
V § 110 odst. 2 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
139.
V § 110 odst. 3 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
140.
V § 112 odst. 1 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
141.
V § 112 odst. 2 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“ a slova „předloží Magistrát věc k rozhodnutí radě hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „Magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší“.
142.
V § 112 odst. 3 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
143.
Za § 112 se vkládá nový § 112a, který zní:
㤠112a
Při vydávání rozhodnutí podle § 108, 110 a 112 se nepostupuje podle správního řádu.“.
144.
V § 114 odst. 3 písm. a) se za slovo „řediteli“ vkládá slovo „Magistrátu“.
145.
V § 116 odstavec 1 zní:
„(1)
Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele Magistrátu nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli Magistrátu nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní odpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel Magistrátu nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.“.
146.
V § 116 odst. 2 se za slovo „ředitel“ doplňuje slovo „Magistrátu“.
147.
V § 118 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
organizuje porady s ředitelem Magistrátu.“.
148.
V § 119 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.“.
149.
Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní:
㤠119a
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 146/2001 Sb. | Zákon č. 146/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 27. 4. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2001
146
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odst. 7 větě třetí se slova „Ministerstva kultury“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 28a písm. a) se slova „koncepci rozvoje“ nahrazují slovy „koncepci podpory“.
3.
V § 35 odst. 1 úvodní větě se slova „právnické nebo fyzické osobě, která“ nahrazují slovy „právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání“.
4.
V § 35 odst. 2 úvodní větě se slova „právnické nebo fyzické osobě, která“ nahrazují slovy „právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 147/2001 Sb. | Zákon č. 147/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Změna zákona o vysokých školách
* Čl. II - Změna zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
* Čl. III - Přechodná ustanovení
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2001
147
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o vysokých školách
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.“.
2.
V § 2 odst. 5 první věta zní: „Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.“.
3.
V § 20 odst. 3 se slova „ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty, které zní: „Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 3. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.“.
4.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.“.
5.
V § 46 odstavec 2 zní:
„(2)
Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.“.
6.
V § 48 odstavec 1 zní:
„(1)
Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu.“.
7.
V § 49 odstavec 1 zní:
„(1)
Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.“.
8.
V § 50 odst. 8 se na konci doplňuje věta, která zní: „Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.“.
9.
V § 58 odstavec 3 zní:
„(3)
Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.“.
10.
§ 60 zní:
㤠60
Celoživotní vzdělávání
(1)
V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.
(2)
O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.
(3)
Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.“.
11.
V § 72 odst. 5 větě třetí se slova „z jiné vysoké školy než z té“ nahrazují slovy „odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy“.
12.
V § 74 odst. 3 větě druhé se slova „z jiné vysoké školy než z té“ nahrazují slovy „odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy“.
13.
V § 87 na konci písmena q) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti.“.
14.
V § 95 odstavec 2 zní:
„(2)
Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.“.
Čl. II
Změna zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění zákona č. 254/1995 Sb. a zákona č. 422/2000 Sb., se v § 1 odst. 3 za slova „Na vysokých školách“ vkládají slova „a na veřejných vysokých školách5)“ a na konci odstavce 3 se za slovem „Senátem“ tečka zrušuje a doplňují se slova „vysoké školy a fakulty.“.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její prodloužení nebo rozšíření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti udělená akreditace.
2.
Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 164/2001 Sb. | Zákon č. 164/2001 Sb.
Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Vyhlášeno 18. 5. 2001, datum účinnosti 18. 6. 2001, částka 64/2001
* ČÁST PRVNÍ - PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE, ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA (§ 1 — § 47)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 48 — § 48)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 51 — § 51)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb.)
164
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2001
o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE, ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloidpeloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. PeloidemPeloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využitíMinerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.
(2)
Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod,1) a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona.
(3)
Přírodními léčebnými lázněmiPřírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen „lázeňská péče“)2) stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona.
(4)
Lázeňským místemLázeňským místem se rozumí území nebo část území obceobce3) nebo více obcíobcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místolázeňské místo podle tohoto zákona.
§ 3
Hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
(1)
Způsob a rozsah hodnocení přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody, způsob získávání minerální vody, plynu a peloidupeloidu z těchto zdrojů (dále jen „výtěžek“), úpravu, přepravu a skladování výtěžku z těchto zdrojů a označování výrobku z přírodního léčivého zdroje stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Při výrobě balených přírodních minerálních vod a nakládání s výrobkem ze zdroje přírodní minerální vody se postupuje podle zvláštních právních předpisů,4) pokud tento zákon nestanoví jinak. Ukazatele přírodního ozáření z vody stanoví zvláštní právní předpis.5)
(2)
K účelům lázeňské péče lze využívat pouze ty zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu, o nichž je vydáno osvědčení, že jsou přírodním léčivým zdrojem podle tohoto zákona.
(3)
K výrobě balených přírodních minerálních vod lze využívat pouze ty zdroje, o nichž je vydáno osvědčení podle tohoto zákona.
§ 4
Právní povaha přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich
(1)
Přírodní léčivý zdroj podle § 2 odst. 1 a zdroj přírodní minerální vody podle § 2 odst. 2 (dále jen „zdroj“) nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví.
(2)
Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje.
HLAVA II
VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
§ 5
Osvědčení o zdroji
(1)
Osvědčení o tom, že zdroj minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu (dále jen „předpokládaný zdroj“) je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody (dále jen „osvědčení“) vydá rozhodnutím ministerstvo, pokud ověří splnění požadavků na vlastnosti zdroje stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva vydanou podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, a to z vlastního podnětu, na návrh vlastníka pozemku, na němž nebo pod nímž se předpokládaný zdroj nachází, nebo na návrh obceobce, na jejímž území se předpokládaný zdroj nachází, anebo na návrh právnické nebo fyzické osoby, která hodlá předpokládaný zdroj využívat.
(2)
Při ověřování předpokládaného zdroje ministerstvo posuzuje jeho složení, vlastnosti, vhodnost a možnost jeho využití, jakož i podmínky k zabezpečení jeho ochrany. Pokud při ověřování zjistí, že předpokládaný zdroj nesplňuje všechny požadavky a vlastnosti týkající se vhodnosti jeho využití k léčebným účelům nebo u minerální vody vhodnosti jejího použití ke spotřebě jako potravinu,1) rozhodnutím návrh na vydání osvědčení zamítne.
(3)
Rozhodnutí, kterým bylo vydáno osvědčení, ministerstvo oznámí
a)
účastníkům řízení,
b)
obciobci, na jejímž území se zdroj nachází,
c)
Ministerstvu životního prostředí,
d)
Ministerstvu pro místní rozvoj,
e)
orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu6) a vodoprávnímu úřadu, příslušným podle místa výskytu zdroje.
(4)
Rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na vydání osvědčení, ministerstvo oznámí jen účastníkům řízení.
(5)
Účastníkem řízení o vydání osvědčení je navrhovatel a dále osoby, které mají vlastnické právo k nemovitostemnemovitostem, na kterých nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází a které mají být využíváním předpokládaného zdroje přímo dotčeny, jakož i osoby, které k takovýmto nemovitostemnemovitostem vykonávají správu podle zvláštních právních předpisů.
(6)
Pokud zdroj již nesplňuje požadavky na něj kladené nebo nemá vlastnosti, pro které byl ministerstvem osvědčen, ministerstvo rozhodnutím osvědčení zruší a toto rozhodnutí oznámí všem, kterým bylo rozhodnutí o vydání osvědčení oznámeno, popřípadě jejich právním nástupcům.
(7)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavců 1, 2 a 6 nemá odkladný účinek.
(8)
Informaci o tom, že ministerstvo vydalo rozhodnutí o vydání osvědčení a rozhodnutí o zrušení osvědčení ministerstvo vyhlašuje formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V tomto sdělení rovněž uvede, kde je možno do rozhodnutí nahlédnout.
§ 6
Návrh na vydání osvědčení
(1)
V návrhu na vydání osvědčení se uvedou
a)
údaje o osobě, která návrh podává, a to jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), jde-li o fyzickou osobu, nebo název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu; u právnické osoby se uvede též jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je jejím statutárním orgánem, je-li tento orgán ustanoven,
b)
popis předpokládaného zdroje a jeho okolí.
(2)
K návrhu na vydání osvědčení se připojí
a)
polohopisné a výškopisné zaměření předpokládaného zdroje,
b)
závěrečná zpráva o výsledku geologických prací,7) včetně návrhu na ochranu předpokládaného zdroje; pokud již bylo území, na němž se nachází minerální voda, plyn nebo peloidpeloid, geologicky prozkoumáno, lze se souhlasem ministerstva nahradit závěrečnou zprávu o výsledku geologických prací hydrogeologickým posudkem o předpokládaném zdroji,
c)
doklad o chemickém složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastnostech minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu zpracovaný Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů (§ 40),
d)
odborný posudek o využitelnosti minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu k léčebným účelům, k jejich použití ke spotřebě jako potravinu,1) který je oprávněna zpracovat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu7) nebo Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů; pro potřebu jejich využitelnosti k léčebným účelům posudek obsahuje též lékařskou část, kterou zpracovává lékař - specialista v oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace nebo oboru odpovídajícímu léčebnému využití zdroje; pro potřebu využitelnosti minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod obsahuje posudek v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva též posouzení fyziologického významu minerální vody pro výživu; náležitosti odborného posudku stanoví vyhláška ministerstva,
e)
návrh na využití minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu z předpokládaného zdroje,
f)
snímek z katastrální mapykatastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostínemovitostí s vyznačením umístění předpokládaného zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu a s vyznačením hranice jeho potřebné ochrany,
g)
výpis z katastru nemovitostínemovitostí s uvedením identifikačních údajů o nemovitostechnemovitostech, včetně údajů o vlastnických a jiných právech k nim, na nichž nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází, a k nemovitostemnemovitostem, které mají být jeho využíváním přímo dotčeny.
(3)
Pokud návrh na vydání osvědčení neobsahuje náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 2, vyzve ministerstvo navrhovatele k doplnění návrhu o chybějící náležitosti v jím stanovené přiměřené lhůtě. Pokud navrhovatel návrh v této lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení zastaví.
§ 7
Náležitosti osvědčení
Osvědčení obsahuje tyto údaje:
a)
popis umístění zdroje,
b)
údaje o složení a vlastnostech zdroje,
c)
způsob využití zdroje.
§ 8
Oznamovací povinnost
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, která při své vyhledávací, průzkumné, stavební a jiné činnosti zjistí výskyt podzemní vody se známkami zvýšené teploty, mineralizace nebo obsahu oxidu uhličitého, plynu nebo peloidupeloidu, je povinna tuto skutečnost oznámit ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění.
(2)
Oznamovací povinnost stanovená zvláštním právním předpisem8) není odstavcem 1 dotčena.
Povolení k využívání zdrojů
§ 9
(1)
Využívat zdroje lze jen na podkladě povolení vydaného ministerstvem. Při vydávání povolení k využití zdroje ministerstvo dbá, aby využívání zdroje bylo šetrné a výtěžek ze zdroje byl využíván především k léčebným a dietetickým účelům.
(2)
PeloidyPeloidy získané z přírodního léčivého zdroje se prvotně využijí pro balneologické účely. Způsob nakládání s použitým peloidempeloidem stanoví ministerstvo v povolení vydaném podle odstavce 1.
§ 10
Žádost o vydání povolení k využívání zdroje
(1)
Žádost o vydání povolení k využívání zdroje může podat jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván (dále jen „žadatel“); v žádosti žadatel uvede
a)
jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,
b)
název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, jakož i jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
předmět podnikání nebo činnosti, při nichž má být zdroj využíván,
d)
označení nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, s uvedením aktuálních údajů o této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí,
e)
způsob využívání zdroje,
f)
předpokládaný den zahájení využívání zdroje,
g)
předpokládaný den ukončení využívání zdroje, má-li být zdroj využíván po dobu určitou.
(2)
K žádosti žadatel připojí
a)
plán využití zdroje, který obsahuje
1.
snímek katastrální mapykatastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostínemovitostí se zakreslením zdroje, jež má být využíván, doložený aktuálním výpisem z katastru nemovitostínemovitostí k nemovitostinemovitosti, na níž se zdroj nachází,
2.
polohopisné a výškopisné zaměření zdroje,
3.
kopii katastrální mapykatastrální mapy se zakreslením navržené hranice ochranného pásma zdroje I. stupně a výpisy z katastru nemovitostínemovitostí k nemovitostemnemovitostem, které se nacházejí uvnitř tohoto navrhovaného ochranného pásma,
4.
kopii základní mapy v měřítku 1 : 10 000 se zakreslením hranice ochranného pásma zdroje II. stupně,
5.
účel využití výtěžku ze zdroje (např. koupele, zábaly, stáčení do lahví),
6.
návrh množství výtěžku, které má být odebíráno ze zdroje,
7.
podíl případného využití výtěžku ze zdroje k jinému účelu, než k účelu uvedenému v bodě 5, s uvedením tohoto jiného účelu; to se netýká peloidupeloidu, který se prvotně využívá k balneologickým účelům,
8.
způsob nakládání s použitým výtěžkem ze zdroje,
b)
výpis z obchodního nebo jiného rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského listu prokazující oprávněnost činnosti žadatele,
c)
smlouvu o náhradě nákladů za průzkum zdroje uzavřenou s osobou, která na své náklady průzkum provedla, nejde-li o žadatele, který sám průzkum provedl,
d)
návrhy ochranných pásem zdroje zpracované osobou s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,9)
e)
vyjádření vodoprávního úřadu podle zvláštního právního předpisu, má-li být využíván zdroj přírodní minerální vody,
f)
plán rekultivace ložiska, má-li být využíván peloidpeloid.
(3)
Žadatel při podání žádosti podle odstavců 1 a 2 musí dále prokázat, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, nebo že má k této nemovitostinemovitosti jiné právo, které jej opravňuje nemovitostnemovitost k využívání zdroje používat (např. nájemní smlouva, smlouva o věcném břemenu nebo jiná smlouva uzavřená mezi žadatelem a vlastníkem nemovitostinemovitosti).
(4)
Pokud žádost nebude obsahovat náležitosti uvedené v odstavcích 1 až 3, vyzve ministerstvo žadatele k doplnění žádosti v přiměřené lhůtě. Jestliže žadatel svoji žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví.
§ 11
Účastníci řízení o povolení k využívání zdroje
Účastníky řízení o povolení k využívání zdroje jsou žadatel o vydání tohoto povolení a dále vlastníci (správci) nemovitostínemovitostí, na kterých nebo pod nimiž se zdroj nachází a které budou využíváním zdroje přímo dotčeny. Účastníkem řízení je též obecobec, pokud se vydává povolení k využívání zdroje v dosud nevyužívané zřídelní struktuře nebo povolení k využívání zdroje, pro jehož využití nebyla dosud vybudována žádná zařízení. Povolení k využívání zdroje nenahrazuje rozhodnutí o využití území podle zvláštních právních předpisů.10) Vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo neprodleně zašle obciobci, na jejímž území se zdroj nachází, jakož i místně příslušnému stavebnímu úřadu a vodoprávnímu úřadu; povolení k využívání zdroje přírodní minerální vody se též zašle celnímu úřadu příslušnému podle sídla uživatele zdroje.
§ 12
Povolení k využívání zdroje
(1)
Ministerstvo vydá povolení k využívání jen takového zdroje, o němž je vydáno osvědčení podle § 5, a jen tehdy, kdy žadatel předložil úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje podle § 10. Při posuzování žádosti o vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo hodnotí zejména, zda v této žádosti navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje a zda žadatel je schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a má praktické zkušenosti s využíváním zdrojů.
(2)
Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání zdroje, jestliže
a)
zájem na ochraně zdroje převažuje nad zájmem na jeho využití,
b)
předložený plán využití zdroje není v souladu s účelem vhodným k jeho využití,
c)
navrhovaný způsob ochrany zdroje neodpovídá potřebě jeho ochrany, nebo
d)
povolení k využívání zdroje bylo vydáno jinému žadateli, nejde-li o postup podle § 18.
(3)
Ministerstvo při posuzování žádosti vydá povolení přednostně žadateli, který je vlastníkem nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází, a současně uhradil náklady za průzkum zdroje.
(4)
V povolení k využívání zdroje ministerstvo uvede
a)
jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,
b)
název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze zdroj využívat,
d)
způsob, rozsah a podmínky využívání zdroje; u peloidupeloidu též způsob nakládání s použitým peloidempeloidem a způsob rekultivace jeho ložiska,
e)
popis zdroje a jeho umístění,
f)
způsob povolené úpravy výtěžku ze zdroje,
g)
podmínky pro hydrogeologické, chemické, fyzikální a mikrobiologické sledování zdroje a výtěžku z něho,
h)
rozsah a četnost ověřování kvality zdroje a výtěžku z něho,
i)
zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,
j)
termín započetí využívání zdroje,
k)
dobu povoleného využívání zdroje, má-li být využíván po dobu určitou.
(5)
U historicky volně přístupných zdrojů a u nově získaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury může ministerstvo v povolení stanovit uživateli povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu v rozsahu nepřesahujícím 10 % vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min.
(6)
Povolení k využívání zdrojů a zamítnutí žádosti o povolení k využívání zdrojů jsou správními rozhodnutími vydanými podle správního řádu.
§ 13
(1)
Vyžaduje-li využívání zdroje, pro které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, provedení záměru podle stavebního zákona, lze povolení záměru vydat pouze po předchozím vyjádření ministerstva. Ve vyjádření podle věty první ministerstvo posoudí vhodnost a soulad záměru s povolením využívání zdroje. Je-li potřeba zabezpečit využívání zdroje povoleným způsobem, stanoví ministerstvo ve vyjádření podmínky k umístění, provedení nebo užívání záměru.
(2)
Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen „uživatel“) předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona pro využití zdroje určenou pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Neodpovídá-li dokumentace pro povolení záměru povolenému způsobu využívání zdroje, vrátí ministerstvo dokumentaci pro povolení záměru uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu.
(3)
Ministerstvo vydá vyjádření do 60 dnů ode dne obdržení dokumentace pro povolení záměru. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro povolení záměru vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Vyžaduje-li záměr posouzení vlivů na životní prostředí, doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává.
§ 14
Změny a zrušení povolení k využití zdroje
(1)
Uživatel zdroje je povinen oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje a dokladů k žádosti připojených, a to nejméně 30 dnů před jejich zamýšleným uskutečněním, a pokud změny nebyly předem známy, do 15 dnů od jejich vzniku.
(2)
Ministerstvo rozhodne na základě oznámení podle odstavce 1, a to podle závažnosti změn, o změně povolení k využívání zdroje nebo o pozastavení využívání zdroje anebo povolení zruší. Při pozastavení využívání zdroje ministerstvo zároveň určí lhůtu, v níž je uživatel povinen odstranit nedostatky, které vedly k pozastavení využívání zdroje.
(3)
Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel
a)
nepředložil ve lhůtě uvedené v § 13 odst. 2 ministerstvu dokumentaci pro povolení záměru nebo tuto dokumentaci nedoplnil nebo nedoplnil ve lhůtě určené ministerstvem,
b)
nezapočal s využíváním zdroje ve lhůtě stanovené v povolení k využití zdroje.
(4)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k využívání zdroje, jestliže
a)
se vlastnosti zdroje změnily tak, že z hlediska zájmů stanovených v tomto zákoně nejsou vhodné k jeho využívání,
b)
uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo v povolení k využívání zdroje,
c)
využíváním zdroje došlo k nepříznivému vlivu na podzemní vody nebo životní prostředí,
d)
o zrušení požádá uživatel.
(5)
Rozklad proti rozhodnutím ministerstva vydaným podle odstavců 2 až 4 nemá odkladný účinek.
§ 15
Zánik povolení k využívání zdroje
(1)
Povolení k využívání zdroje zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, byla-li tato doba v povolení uvedena,
b)
změnou uživatele (např. prodej firmy nebo její části, rozdělení, sloučení nebo splynutí firmy), zrušením uživatele nebo zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,
c)
smrtí uživatele zdroje, je-li uživatelem fyzická osoba,
d)
zánikem nebo zrušením živnostenského nebo jiného oprávnění12) nebo ukončením činnosti, při níž byl zdroj využíván,
e)
vyčerpáním, znehodnocením nebo ztrátou zdroje.
(2)
Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání zdroje i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání zdroje vydáno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby ministerstvo požádat o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.
(3)
V případě zániku povolení k využívání zdroje podle odstavce 1 písm. b) a c) může právnická osoba nebo fyzická osoba, která pokračuje v předmětu podnikání13) nebo v činnosti, při níž je zdroj využíván, využívat zdroj po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání zdroje pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat zdroj ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o vydání povolení k využívání zdroje ve lhůtě do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 10 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání zdroje tato osoba dodržuje podmínky stanovené v povolení k využívání tohoto zdroje, i když zaniklo.
HLAVA III
UŽIVATEL ZDROJE A ODBORNÝ DOHLED
§ 16
(1)
Uživatel zdroje je povinen
a)
dodržovat podmínky stanovené v povolení k využívání zdroje a povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
oznámit neprodleně ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu zahájení využívání zdroje,
c)
udržovat v řádném stavu zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,
d)
zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnost,
e)
ověřovat kvalitu zdroje a kvalitu výtěžku při jeho získávání, dopravě, případné akumulaci a u přírodního léčivého zdroje i při použití k balneaci Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů v rozsahu a četnosti určené v povolení o využívání zdroje,
f)
provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany a opatření uložená k odstranění zjištěných závad,
g)
dbát pokynů osob uvedených v § 39 při provádění dozoru nad využíváním a ochranou zdroje,
h)
poskytovat údaje potřebné pro vedení registru přírodních léčivých zdrojů a registru zdrojů přírodních minerálních vod,
i)
oznamovat ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. dne každého kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc,
j)
pro výtěžky z přírodního léčivého zdroje používat jen takové obaly a obalové materiály, které nemění vlastnosti výtěžku a nemají nepříznivé účinky na lidské zdraví,
k)
vyznačit na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, u peloidupeloidu na příbalovém letáku, charakteristické složení, způsob uskladnění, dobu použití a další údaje stanovené vyhláškou ministerstva,
l)
umožnit za úhradu provozních nákladů užívání přírodního léčivého zdroje dalšímu uživateli, který má povolení podle § 18 odst. 1,
m)
umožnit oprávněným osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a zařízení a umožnit jim provedení potřebných šetření a odběr vzorků,
n)
umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu a volný přístup k tomuto odběru, stanoví-li tak povolení k využívání zdroje (§ 12 odst. 5).
(2)
Uživatel zdroje je povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti vyhlášky vydané podle § 46 odst. 1 písm. i).
(3)
Uživatel zdroje může provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva.
§ 17
(1)
Na základě rozhodnutí ministerstva uživatel zdroje na vlastní náklady zakonzervuje nebo odstraní jímací zařízení, kterým se zdroj využívá, pokud
a)
zdroj nevyužívá,
b)
bylo zrušeno povolení k jeho užívání podle § 14 odst. 2 až 4,
c)
zaniklo povolení k jeho využívání podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), s výjimkou postupu podle § 15 odst. 3,
d)
v zájmu ochrany zřídelní struktury je nutné odstranit jímací zařízení zdroje.
(2)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Ministerstvo zajistí zakonzervování nebo odstranění jímacího zařízení zdroje, pokud
a)
nevydá rozhodnutí podle odstavce 1,
b)
zdroj nemá uživatele.
§ 18
Další uživatel a správce přírodního léčivého zdroje
(1)
Pokud je vydatnost přírodního léčivého zdroje větší než objem uvedený v povolení vydaném uživateli tohoto zdroje nebo pokud uživatel tohoto zdroje nevyužívá dlouhodobě objem uvedený v povolení k jeho využívání (§ 14 odst. 2), může ministerstvo povolit využívání zbývající kapacity zdroje dalšímu uživateli. Ustanovení § 10 až 16 se použijí přiměřeně. Účastníky řízení o povolení k využívání přírodního léčivého zdroje dalším uživatelem jsou dosavadní uživatel tohoto zdroje a další žadatel o povolení k jeho využívání.
(2)
Uživatel, který obdržel povolení ministerstva k využívání přírodního léčivého zdroje jako první, je současně správcem tohoto zdroje. Správce přírodního léčivého zdroje plní povinnosti vyplývající z § 10 až 17 v rozsahu určeném ministerstvem. Ministerstvo může určit správcem přírodního léčivého zdroje jiného uživatele, pokud jeho původní správce o to požádá nebo neplní náležitě povinnosti uživatele nebo správce přírodního léčivého zdroje.
(3)
V lázeňském místělázeňském místě s větším počtem poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči využívajících přírodní léčivý zdroj v tomto místě může ministerstvo určit správcem tohoto zdroje osobu, která není uživatelem tohoto zdroje.
§ 19
Odborný dohled
(1)
Odborný dohled nad využíváním a ochranou zdrojů může vykonávat jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, (dále jen „balneotechnik“).
(2)
Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Odbornou způsobilost ověřuje a osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo na dobu 5 let.
(3)
Předpokladem získání odborné způsobilosti je
a)
vysokoškolské vzdělání14) vodohospodářského, hydrogeologického nebo příbuzného směru nebo oblasti a 2 roky praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, nebo
b)
vyšší odborné vzdělání15) a nejméně 5 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, anebo
c)
úplné střední vzdělání15) a nejméně 10 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, a
d)
úspěšné vykonání zkoušky.
(4)
Fyzická osoba žádost o provedení zkoušky o odborné způsobilosti předkládá ministerstvu. Zkoušku lze opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob a organizaci zkoušky o odborné způsobilosti stanoví vyhláška ministerstva.
(5)
Ministerstvo může balneotechnikovi platnost osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle odstavce 2
a)
na základě jeho žádosti rozhodnutím prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně, na podkladě souhrnného zhodnocení jeho činnosti v oblasti odborného dohledu nad svěřenými zdroji,
b)
rozhodnutím zrušit, jestliže zjistí závažné nedostatky nebo opakované nedostatky v jeho činnosti nebo jestliže takovéto nedostatky zjistí jiný správní úřad a své zjištění ministerstvu písemně sdělí; v takovém případě se ten, jemuž byla zrušena platnost osvědčení o odborné způsobilosti, může přihlásit k vykonání nové zkoušky o odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.
(6)
Pokud balneotechnik zajišťuje odborný dohled podle odstavce 1 při jímání minerálních vod ze zdroje v důlním díle, prokazuje odbornou způsobilost též podle zvláštního právního předpisu.16)
(7)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 5 písm. b) nemá odkladný účinek.
HLAVA IV
POPLATEK ZA VYUŽÍVÁNÍ ZDROJE PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY
§ 20
(1)
Za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) platí uživatel zdroje poplatek počínaje měsícem, který následuje po dni, v němž bylo započato s využíváním zdroje.
(2)
Jednotkovou výši poplatku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.
(3)
Poplatek se platí měsíčně, vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného vynásobením jednotkové výše poplatku povoleným množstvím odebrané minerální vody za kalendářní rok v m3.
(4)
Vybírání a vymáhání poplatku vykonává příslušný správce daně podle sídla uživatele zdroje přírodní minerální vody. Poplatek je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Výtěžek v množství stanoveném v povolení podle § 12 odst. 5 nepodléhá poplatku.
HLAVA V
OCHRANA ZDROJŮ
§ 21
Stanovení ochranných pásem
(1)
K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou.
(2)
Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.
(3)
Ochranná pásma jednotlivých zdrojů se stanoví na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí.9) Vyhláškou ministerstva lze rovněž ochranná pásma měnit nebo rušit, pokud se důvody pro jejich stanovení podle tohoto zákona změnily nebo zanikly.
(4)
Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů17) a s obcemiobcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. Dotčené správní úřady a obceobce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obceobce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.
(5)
Náklady spojené se stanovením ochranných pásem hradí uživatel zdroje, nemá-li zdroj uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo. Náklady na změnu již existujících ochranných pásem hradí ten, na jehož návrh má dojít k úpravě ochranného pásma.
§ 22
Ochranné pásmo I. stupně
(1)
Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje.
(2)
U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V takovém případě se v ochranném pásmu I. stupně k zabezpečení bezprostřední ochrany jímání zdroje vymezí zpravidla v rozsahu 10 x 10 m okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje, v němž se mohou provádět jen činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. U přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidupeloidu.
(3)
Z území ochranného pásma se odstraní všechny zdroje možného znečištění zdroje a provedou se další potřebné úpravy území. Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti.
(4)
V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje.
(5)
V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.
(6)
Opatření podle odstavce 3 zajistí na své náklady uživatel zdroje. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen provedení těchto opatření umožnit. Nemá-li zdroj uživatele, opatření podle odstavce 3 zajistí a náklady hradí ministerstvo.
(7)
Katastrální úřad eviduje ochranné pásmo I. stupně v katastru nemovitostínemovitostí podle grafických a písemných podkladů18) předložených ministerstvem.
§ 23
Ochranné pásmo II. stupně
(1)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.
(2)
V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.
(3)
V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.
(4)
Ochranné pásmo II. stupně se vymezí v základní mapě v měřítku 1 : 10 000 a zakreslí se též do základní mapy v měřítku 1 : 50 000.
§ 24
Hranice ochranných pásem
(1)
Při stanovení hranic ochranného pásma se přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostínemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu.
(2)
Hranice ochranného pásma I. stupně se na přístupových komunikacích vedoucích ke zdroji nebo na jiných vhodných místech označí tabulkami se státním znakem a s nápisem „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů“ nebo „Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Pásmo fyzické ochrany zdroje se označí tabulkami s nápisem „Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje“ nebo „Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Vyhláška ministerstva o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí.
(3)
Hranice ochranného pásma II. stupně se označí jen v nezbytně nutných případech, například v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikací, stanoví-li tak vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranná pásma.
(4)
Označení hranic ochranných pásem v terénu, případně oplocení provede na své náklady uživatel zdroje. Pokud není uživatel zdroje určen, hradí náklady na označení hranic ochranných pásem ministerstvo. Hranice ochranných pásem se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.
HLAVA VI
PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA
§ 25
Podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní
(1)
Za přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva.
(2)
Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovažují podzemní prostory.
(3)
Přírodní léčebné lázněPřírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obceobce, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče.
(4)
Stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly.
§ 26
Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní
(1)
Návrh na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní obsahuje
a)
údaje z katastru nemovitostínemovitostí o pozemcích a údaje o dalších nemovitostechnemovitostech, které vymezují území léčebných lázní,
b)
odborný posudek o stavu životního prostředí,
c)
údaje o přírodních léčivých zdrojích navrhovaných k využití v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, u přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení podrobný popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,
d)
údaje o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytování lázeňské péče,
e)
indikační zaměření přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní v návaznosti na charakter využívaného přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek příznivých k léčení včetně odůvodnění indikačního zaměření,
f)
návrh statutu lázeňského místalázeňského místa (§ 28 odst. 3), pokud si ho ministerstvo vyžádá.
(2)
Ministerstvo projedná návrh na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní se správními úřady dotčenými podle zvláštních právních předpisů a s obcíobcí, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny. Správní úřady a obecobec jsou povinny sdělit své stanovisko do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě svá stanoviska ministerstvu nesdělí, má se za to, že k návrhu nemají připomínky.
§ 27
Klimatické podmínky přírodních léčebných lázní
Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, jsou povinni na základě průběžně prováděných klimatických měření každých 5 let předložit ministerstvu zprávu o stavu klimatických podmínek v místě přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní. V případě přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení musí zpráva obsahovat i zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu. Pokud je v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, mohou se dohodnout o předložení společné zprávy.
§ 28
Podmínky pro stanovení lázeňského místa
(1)
Za lázeňské místolázeňské místo lze stanovit území obceobce nebo jeho část anebo území více obcíobcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místalázeňského místa stanoví statut lázeňského místalázeňského místa.
(2)
Lázeňské místoLázeňské místo a statut lázeňského místalázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místoLázeňské místo a statut lázeňského místalázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místalázeňského místa podle tohoto zákona zanikly.
(3)
Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místalázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví
a)
omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místalázeňského místa,
b)
činnosti, které se v lázeňském místělázeňském místě omezují nebo zakazují,
c)
zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.
(4)
ObceObce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místolázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místělázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.3)
§ 29
Návrh na stanovení lázeňského místa
Návrh na stanovení lázeňského místalázeňského místa a návrh statutu lázeňského místalázeňského místa podává ministerstvu obecobec nebo společně více obcíobcí, v jejichž územním obvodu jsou nebo mají být stanoveny přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně. Návrh na stanovení lázeňského místalázeňského místa musí obsahovat údaje o přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, jejich přírodním léčivém zdroji nebo klimatických podmínkách příznivých k léčení, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh statutu lázeňského místalázeňského místa musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 3.
§ 30
Vnitřní území lázeňského místa, hranice lázeňského místa
(1)
Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu.
(2)
Hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa se označí zejména na přístupových komunikacích. Hranice lázeňského místalázeňského místa se označí jen v nezbytně nutných případech.
(3)
Označení hranic podle odstavce 2 provede na své náklady obecobec.
(4)
Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místalázeňského místa v katastru nemovitostínemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa a hranice lázeňského místalázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.
§ 31
Název lázeňského místa a používání označení „lázně“ v názvu obce
(1)
Lázeňské místoLázeňské místo se označí názvem obceobce, na jejímž území byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny jako první. Pokud byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny na území více obcíobcí současně, označí se lázeňské místo názvem obceobce, na jejímž území se nachází převažující část přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní.
(2)
V názvu obceobce lze označení „lázně“ užít, jen pokud bylo na jejím území nebo jeho části stanoveno lázeňské místolázeňské místo. Pokud bylo lázeňské místolázeňské místo stanoveno na území více obcíobcí, lze označení „lázně“ užít v názvu obceobce, jejíž název je užit v označení lázeňského místalázeňského místa. Při doplnění názvu obceobce o označení „lázně“ nebo vypuštění tohoto označení, pokud byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně zrušeny, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.19)
HLAVA VII
POVINNOSTI VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ, OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, NÁHRADA ÚJMY
§ 32
Povinnosti vlastníků nemovitostí
Vlastníci nemovitostínemovitostí jsou povinni
a)
umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostminemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,20)
b)
strpět na svých nemovitostechnemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místalázeňského místa a vnitřního území lázeňského místalázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitostinemovitosti a práva jejich vlastníků.
§ 33
Omezení vlastnických práv
(1)
Vlastnická práva k nemovitostemnemovitostem lze omezit nebo nemovitostinemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmuveřejném zájmu. Veřejným zájmemVeřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.
(2)
Pokud vlastník nemovitostinemovitosti brání
a)
vyhledávání přírodního léčivého zdroje, lze vlastnická práva k nemovitostinemovitosti omezit,
b)
využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, lze vlastnická práva omezit nebo nemovitostnemovitost vyvlastnit.
(3)
Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 34
Náhrada újmy
(1)
Vlastníkům nemovitostínemovitostí a osobám, kterým vznikne újma v důsledku omezení dosavadního užívání nemovitostinemovitosti nebo ukončení dosavadní činnosti v souvislosti s opatřeními podle tohoto zákona, náleží finanční náhrada této újmy, kterou je povinen uhradit uživatel zdroje. Pokud není určen uživatel zdroje, poskytne finanční náhradu ministerstvo.
(2)
Nedojde-li k dohodě o náhradě újmy, rozhodne o její náhradě soud.
HLAVA VIII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY VE VĚCECH ZDROJŮ, PŘÍRODNÍCH LÉČEBNÝCH LÁZNÍ A LÁZEŇSKÝCH MÍST
§ 35
(1)
Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst a pro výkon dozoru.
(2)
Ministerstvo
a)
vykonává dozor21) nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona a dále nad činností vodoprávního úřadu podle tohoto zákona,
b)
zabezpečuje náležitosti za účelem osvědčení a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, lázeňských místlázeňských míst a stanovení ochranných pásem,
c)
vydává certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů, kterým bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona, a to pro potřeby posuzování těchto vod mimo území České republiky, a certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů mimo území České republiky pro potřeby jejich dovozu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak,
d)
spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uživatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst,
e)
předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady18) pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místalázeňského místa,
f)
koncepčně řeší další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní.
(3)
Vodoprávní úřad vykonává dozor21) nad dodržováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen „neuhličitá voda“) a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.
(4)
Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.
§ 36
(1)
Ministerstvo pro potřeby vývozu přírodní minerální vody ze zdrojů osvědčených podle tohoto zákona vydá na základě žádosti vývozce certifikát, jímž pro potřeby vývozu do členských států Evropské unie potvrdí, že tento výtěžek splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na přírodní minerální vodu, popřípadě při vývozu do ostatních zemí, že výtěžek je přírodní minerální vodou.
(2)
Ministerstvo může vydat pro potřeby dovozu přírodní minerální vody na základě žádosti dovozce přírodní minerální vody certifikát o tom, že výtěžek získaný ze zdroje v zemi, která není členským státem Evropské unie, je přírodní minerální vodou, a to za předpokladu, že příslušný orgán této země uznal (osvědčil) tento výtěžek za přírodní minerální vodu a že z tohoto uznání (osvědčení) je patrné, že voda splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na výtěžky ze zdroje přírodní minerální vody.
(3)
Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 1 nebo 2 nebo žádost zamítne do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Jestliže žádost neobsahuje dostatečné informace a doklady potřebné k vydání tohoto certifikátu, vrátí ji ministerstvo k doplnění. Doba, po kterou vývozce nebo dovozce žádost doplňuje, se nezapočítává do lhůty pro vydání certifikátu. Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 2 na dobu nejdéle 5 let. Náležitosti žádostí o certifikáty může ministerstvo stanovit vyhláškou.
(4)
Certifikát vydaný podle odstavce 1 nebo 2 se netýká náležitostí přírodní minerální vody jako potraviny vymezené zvláštními právními předpisy.4) Odstavci 1 a 2 není dotčena působnost jiných orgánů České republiky
a)
vydat osvědčení nebo jiné vyjádření o tom, že přírodní minerální voda jako potravina1) splňuje požadavky právních předpisů České republiky nebo Evropského společenství,
b)
pozastavit nebo zakázat vývoz nebo dovoz přírodní minerální vody jako potraviny.1)
(5)
Odstavec 1 v části týkající se vývozu do členských států Evropské unie pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
§ 37
Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem
(1)
V ochranných pásmech a na území lázeňského místalázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem.
(2)
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místalázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů23) bez závazného stanoviska ministerstva
a)
schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
b)
povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,
c)
vydat povolení k provedení trhacích prací,
d)
vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,
e)
vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle jiného právního předpisu23a),
f)
vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se záměrem uvedeným v odstavci 3 nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona,
g)
schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.
(3)
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místalázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry
a)
nacházející se ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby,
b)
nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň
1.
nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,
2.
mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo
3.
mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu,
c)
sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místalázeňského místa.
(4)
V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.
(5)
Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4.
(6)
Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 38
Ministerstvo a vodoprávní úřad mohou ve vyjádření, závazném stanovisku nebo rozhodnutí podle § 37 uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených tímto zákonem.
§ 39
Oprávnění zaměstnanců ministerstva a jiných pověřených osob
(1)
Zaměstnanci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, v ochranných pásmech a na území lázeňských místlázeňských míst stanovených podle tohoto zákona a zaměstnanci vodoprávního úřadu pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda, a v ochranných pásmech těchto zdrojů, která se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, jsou oprávněni
a)
vstupovat na cizí pozemky, do cizích staveb a do cizích objektů a zařízení s vědomím jejich vlastníků nebo uživatelů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů, a provádět přitom potřebná šetření včetně odběru vzorků,
b)
žádat údaje a doklady potřebné pro výkon dozoru,
c)
nařídit odstranění zjištěných závad.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) mají též zaměstnanci zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a), c) a e) a osoby pověřené ministerstvem vyhledáváním a průzkumem přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidůpeloidů.
(3)
Zaměstnanci ministerstva a osoby uvedené v odstavci 2 se při výkonu svých oprávnění prokazují pověřením vydaným ministerstvem, zaměstnanci vodoprávního úřadu oprávněním vydaným tímto úřadem.
(4)
Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 musí být co nejvíce šetřeny pozemky, stavby, objekty a zařízení a práva jejich vlastníků, nájemců, popřípadě správců.
HLAVA IX
REFERENČNÍ LABORATOŘ PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ
§ 40
(1)
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje
a)
podklady pro vydání osvědčení o zdroji,
b)
kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi [§ 16 odst. 1 písm. e)],
c)
posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů.
(2)
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále
a)
sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů,
b)
sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody,
c)
odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uživatele zdroje pověřených průběžnou kontrolou kvality zdrojů,
d)
provádí na vyžádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti,
e)
plní další úkoly z pověření ministerstva.
(3)
Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) určený Ministerstvem zdravotnictví.
HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 41
Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje zdrojů a lázeňských míst
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu zdroje, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní nebo lázeňského místalázeňského místa,
b)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
c)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
d)
vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa,
e)
úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místalázeňského místa,
f)
ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místalázeňského místa,
g)
ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, nebo
h)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla vodoprávním úřadem podle § 39 vyzvána.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
b)
využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,
c)
nesplní povinnost uživatele zdroje,
d)
nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v § 27,
e)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
f)
vykonává činnost zakázanou v lázeňském místělázeňském místě,
g)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místalázeňského místa,
h)
ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu,
i)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzvána, nebo
j)
zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místalázeňského místa.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že
a)
nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,
b)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),
c)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a), nebo
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla podle § 39 vodoprávním úřadem vyzvána.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j),
c)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až i).
§ 41a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
K řízení o přestupcích je příslušný
a)
obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 1 a § 41 odst. 2 písm. j),
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 2 písm. a) až i),
c)
vodoprávní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 3.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o přestupku rozhoduje ministerstvo.
(3)
Přestupky podle § 41 odst. 1 písm. b) a h) nelze projednat příkazem na místě.
(4)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil.
HLAVA XI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 42
Ministerstvo může rozhodnutím vydat předběžné opatření k ochraně přírodních zdrojů minerálních vod, peloidůpeloidů a plynů nebo k ochraně přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní před vznikem případných škod, a to v době před vydáním osvědčení podle § 5 nebo před stanovením statutu lázeňského místalázeňského místa. Předběžné opatření lze vydat jen na dobu nezbytně nutnou k zabezpečení ochrany, nejdéle na dobu 2 let.
§ 43
Vztah zákona k některým dalším zákonům
(1)
Na výtěžek, kterým je minerální voda z přírodního léčivého zdroje, pokud vlastnosti tohoto výtěžku umožňují jeho použití jako potravinu k výrobě balených přírodních minerálních vod, se vztahují zvláštní právní předpisy,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 13 odst. 1 a § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle § 13 odst. 1 a části čtvrté správního řádu.
(3)
Pokud jiné právní předpisy17) stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle jiného právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení jiných právních předpisů tímto zákonem dotčena.
(4)
Tento zákon se nevztahuje na minerální vody, plyny a peloidypeloidy nacházející se na pozemcích určených pro obranu státu podle jiného právního předpisu,26) s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště a na pozemcích v katastrálním územíkatastrálním území Kyselka u Hradiště.
(5)
Rozhodnutí o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a). Zahájené řízení o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) ministerstvo přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a).
Přechodná ustanovení
§ 44
(1)
Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně a lázeňská místalázeňská místa prohlášená podle dříve platných právních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně a lázeňská místalázeňská místa osvědčené nebo stanovené podle tohoto zákona.
(2)
Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle § 23 odst. 2.
(3)
Lázeňská místaLázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní opatření k ochraně lázeňských místlázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místalázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona.
(4)
Dříve vydaná povolení k užívání a k dočasnému užívání, popřípadě dočasné správě přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody udělená v souvislosti s prohlášením prozatímního ochranného opatření se považují za povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona, pokud držitel povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní náležitosti stanovené pro povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona. Pokud podmínky stanovené v povolení podle věty prvé neodpovídají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu a využívání zdrojů tímto zákonem, ministerstvo povolení o tyto podmínky a povinnosti doplní, a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Zdravotnické zařízení poskytující lázeňskou péči2) předloží ministerstvu první zprávu o klimatických podmínkách podle § 27 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Ochranné podmínky zvláště chráněných území podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto zákonem dotčeny.
(7)
Dosavadní názvy obcíobcí nebo jejich částí, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
§ 45
(1)
Pokud se fyzická osoba vykonávající funkci balneotechnika nepřihlásí ke zkoušce odborné způsobilosti podle tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky ministerstva vydané podle § 46 odst. 1 písm. i) a zkoušku nevykoná nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, není oprávněna tuto funkci vykonávat.
(2)
Ministerstvo může vydat osvědčení o odborné způsobilosti bez zkoušky fyzickým osobám s vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 19 odst. 3 písm. a), které ke dni účinnosti tohoto zákona mají nejméně 10 let praxe v oblasti využívání a ochrany zdrojů.
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (§ 3 odst. 1),
b)
povolené úpravy výtěžků přírodních zdrojů uvedených v § 3 odst. 1,
c)
způsob získávání, přepravy a skladování výtěžku (§ 3 odst. 1),
d)
náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 1 písm. c)],
e)
náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d)],
f)
údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 16 odst. 1 písm. k)],
g)
požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 1),
h)
náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní [§ 26 odst. 1 písm. b)],
i)
vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob provedení zkoušky odborné způsobilosti balneotechnika a podrobnosti o její organizaci (§ 19 odst. 4).
(2)
Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3).
(3)
Ministerstvo dále stanoví vyhláškou
a)
přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně (§ 25 odst. 3),
b)
ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, včetně vymezení konkrétních ochranných opatření (§ 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3).
(4)
Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).
§ 47
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákonné opatření č. 113/1964 Sb., o příplatcích na lázeňskou péči.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 48
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, se vkládá položka:
„1 | 2 | 3
---|---|---
Odborný dohled nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod - balneotechnik | osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem zdravotnictví | § 19 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)“.
2.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 315: Zdravotnické prostředky, text ve sloupci 2 zní:
„vysokoškolské vzdělání anebo vzdělání získané na středních školách ukončené maturitou a na vyšších odborných školách ukončených absolutoriem anebo prokazatelné praktické zkušenosti s prodejem zdravotnických prostředků; poučení výrobcem příslušného zdravotnického prostředku pro činnosti uvedené ve sloupci 1“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti 31. den ode dne jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
3)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4)
Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
6)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
7)
Vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb.
8)
Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
9)
Vyhláška č. 412/1992 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.
10)
§ 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
§ 5 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
11)
Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 13 a 14 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
15)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 239/1998 Sb.
17)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
18)
§ 27 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
19)
§ 27 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.
20)
Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)
§ 8 až 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
25a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
26)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
26a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
27)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
29)
§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 170/2001 Sb. | Zákon č. 170/2001 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo, o změně zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000, a o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2001, datum účinnosti 22. 5. 2001, částka 65/2001
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 (§ 2 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 — § 3)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4)
Aktuální znění od 22. 5. 2001
170
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo, o změně zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000, a o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Státní dluhopisový program
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo.
(2)
Rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 260 000 000 DEM.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 35 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4)
O prostředky získané emisí dluhopisůemisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000
§ 2
V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
§ 3
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 98/2001 Sb. a zákona č. 104/2001 Sb., se mění takto:
1.
V 20 odst. 6 se částka „3 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 000 Kč“ a částka „100 000 Kč“ se nahrazuje částkou „200 000 Kč“.
2.
V § 20 odst. 7 se za slovo „Příspěvek“ vkládají slova „na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Ústavní zákon č. 176/2001 Sb. | Ústavní zákon č. 176/2001 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Vyhlášeno 31. 5. 2001, datum účinnosti 31. 5. 2001, částka 67/2001
* Čl. I - Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto:
* Čl. II - Pokud je v dosavadních právních předpisech uveden pojem „Budějovický kraj“, rozumí se tím „Jihočeský kraj“, pojem „Jihlavský kraj“, rozumí se tím „Vysočina“, pojem „Brněnský kraj“, rozumí se tím „Jihomoravský kraj“, a pojem „Ostravský kraj“, rozumí se tím
* Čl. III
Aktuální znění od 31. 5. 2001
176
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 16. května 2001,
kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto:
1.
V čl. 1 bodu 3 se slovo „Budějovický“ nahrazuje slovem „Jihočeský“.
2.
V čl. 1 bodu 10 se slova „Jihlavský kraj“ nahrazují slovem „Vysočina“.
3.
V čl. 1 bodu 11 se slovo „Brněnský“ nahrazuje slovem „Jihomoravský“.
4.
V čl. 1 bodu 13 se slovo „Ostravský“ nahrazuje slovem „Moravskoslezský“.
Čl. II
Pokud je v dosavadních právních předpisech uveden pojem „Budějovický kraj“, rozumí se tím „Jihočeský kraj“, pojem „Jihlavský kraj“, rozumí se tím „Vysočina“, pojem „Brněnský kraj“, rozumí se tím „Jihomoravský kraj“, a pojem „Ostravský kraj“, rozumí se tím „Moravskoslezský kraj“.
Čl. III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 186/2001 Sb. | Zákon č. 186/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 71/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
* ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004
186
ZÁKON
ze dne 15. května 2001,
kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
Čl. I
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
bodovými poli soubor bodů základního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových polí,“.
2.
V § 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
značkou měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole,“.
Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).
3.
V § 2 písm. k) se na konci čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
4.
V § 3 odst. 1 se slova „základního a podrobného bodového pole“ nahrazují slovy „bodových polí“.
5.
V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „(dále jen „Úřad“)“.
6.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
budování, obnova a údržba bodových polí,“.
7.
V § 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).
8.
V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „a) až i)“ nahrazují slovy „a) až h)“.
9.
V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „základního a podrobného bodového pole“ nahrazují slovy „bodových polí“.
10.
V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „podklady nezbytné pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností“ nahrazují slovy „doklady prokazující přesnost výsledků“.
11.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.“.
12.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9) zní:
㤠8
Zřizování značek bodů bodového pole
(1)
Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.
(2)
Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.
(3)
Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).
(4)
Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.
(5)
Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,9) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.
9)
Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 9 odst. 6 se slova „základního bodového pole“ nahrazují slovem „značky“.
14.
V § 10 odst. 1 věty první a druhá znějí: „Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti.“.
15.
V § 11 odst. 1 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „Ve věcech dotýkajících se utajovaných skutečností se řídí zvláštním zákonem.11)
11)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
16.
V § 12 odst. 1 se na konci doplňují slova „pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen „úřední oprávnění“)“.
17.
§ 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11a) zní:
㤠14
Udělení úředního oprávnění
(1)
Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Úřad. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.
(2)
Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže
a)
je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,
b)
má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu11a) a poté vykonala v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, a
c)
úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“).
(3)
Po úspěšném vykonání zkoušky příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí fyzické osobě úřední oprávnění vydá.
(4)
Pokud fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13, vydá jí příslušný orgán uvedený v odstavci 1 na základě její písemné žádosti úřední oprávnění, splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) a úspěšně složila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti nebo vykonala v České republice tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění.
(5)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností,
b)
pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.
(6)
Absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba osvědčením příslušného orgánu.
(7)
Písemná žádost o udělení úředního oprávnění
a)
podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) se podává zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu2) (dále jen „inspektorát“), v jehož působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu; jestliže fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, podává žádost Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze,
b)
podle § 13 odst. 1 písm. d) se podává Ministerstvu obrany.
(8)
Úřad a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. Seznam vedený Úřadem je k nahlédnutí u orgánů zeměměřictví a katastru, seznam vedený Ministerstvem obrany je k nahlédnutí u tohoto ministerstva.
11a)
§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
Zkouška
(1)
Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. a) a b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení úředního oprávnění příslušnému orgánu uvedenému v § 14 odst. 7. Zkouška se skládá v českém jazyce.
(2)
Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) jmenuje ministr obrany. Odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
(3)
Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.
(4)
Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.“.
19.
V § 15 odst. 2 a 7 se slova „§ 14 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 1“.
20.
V § 15 odst. 2 se slova „§ 14 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 2 písm. a)“.
21.
V § 15 odst. 3 se slova „které se týká náležitostí nebo přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) a b),“ zrušují.
22.
V § 15 odst. 3 a 4 se slova „Český úřad zeměměřický a katastrální“ nahrazují slovem „Úřad“.
23.
V § 15 odstavec 5 zní:
„(5)
Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá Úřadu inspektorát, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl. Úřad může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.“.
24.
V § 15 odst. 6 se za slovy „v § 14“ čárka nahrazuje slovy „a 14a“ a slova „popřípadě i“ se zrušují.
25.
V § 16 odst. 1 písm. c) a v § 16 odst. 4 písm. b) se slova „§ 14 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 1“.
26.
V § 16 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vést evidenci výsledků, které ověřila, odděleně podle § 13 odst. 1 písm. a) až d), s uvedením jména osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, katastrálního území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, data a pořadového čísla ověření.“.
27.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
potvrdit vykonanou praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, pokud tato osoba praxi pod jejím vedením vykonala,
g)
oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění tomu orgánu státní správy, který úřední oprávnění vydal.“.
28.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu státních mapových děl stanoví vláda nařízením.“.
29.
Za oddíl pátý se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12a), 12b), 12c), 13) a 13a) zní:
„Oddíl šestý
Porušení pořádku na úseku zeměměřictví
§ 17a
(1)
Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo
a)
neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,
b)
zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích:
1.
bodů geodetických základů,
2.
zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole,
c)
poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,
d)
neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností,
e)
vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý.
(2)
Za přestupek může Zeměměřický úřad12a) nebo inspektorát12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč.
(3)
Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo.
(4)
Na projednání přestupků na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis,12c) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 17b
(1)
Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí
a)
fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se jednání uvedeného v § 17a odst. 1,
b)
osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud
1.
neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,
2.
na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,
3.
neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti,
c)
fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže
1.
nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,
2.
odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,
3.
neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,
4.
ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.
(2)
Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
(3)
Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.
(4)
Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(5)
Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.
(6)
Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis.13)
§ 17c
(1)
Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.
(2)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.13a)
12a)
§ 3a písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12c)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní oddíl šestý se označuje jako oddíl sedmý.
30.
V § 20 odst. 1 se slova „Český úřad zeměměřický a katastrální“ nahrazují slovem „Úřad“.
31.
V § 20 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví,“.
32.
V § 20 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
obsah a způsob provádění zkoušky,
f)
obsah a způsob provádění srovnávací zkoušky odborné způsobilosti.“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Úřední oprávnění udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.
(2)
Řízení o udělení a odejmutí úředního oprávnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů platných v době jejich zahájení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
Čl. III
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí:
„k)
organizuje a zajišťuje zkoušky odborné způsobilosti a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti pro udělení úředního oprávnění,
l)
vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
2.
V § 3a písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 6d) zní:
„g)
projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,6d)
6d)
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 1, § 17a odst. 1 písm. c) a § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 4 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní:
„f)
projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,8a)
8a)
§ 17a odst. 1 písm. a), b) bod 2, § 17a odst. 1 písm. d) a e), § 17b odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
5.
Část druhá se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou čl. I bodu 17, pokud se týká § 14 odst. 4, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 187/2001 Sb. | Zákon č. 187/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 14. 6. 2001, částka 71/2001
* Čl. I - Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 14. 6. 2001
187
ZÁKON
ze dne 16. května 2001,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. i) část věty před středníkem zní: „příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace“.
2.
V § 16 odst. 1 se za slova „účet příjemce“ vkládají slova „, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou,“.
Poznámka pod čarou č. 16a) zní:
„16a)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 44 odst. 1 písm. g) se slova „§ 45 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 9“.
4.
V § 45 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách v zahraničí.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
5.
V § 45 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.“.
6.
V § 53 odst. 6 se slova „a pronájmu“ zrušují.
7.
V § 56 odst. 2 písm. a) se slova „do výše 20 %“ nahrazují slovy „do výše 80 %“.
8.
V § 62 odst. 3 větě druhé se za slovo „tvoří“ vkládají slova „půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb,“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 188/2001 Sb. | Zákon č. 188/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 71/2001
* Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 2001
188
ZÁKON
ze dne 23. května 2001,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 71 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěnce.“.
2.
V § 76 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Byla-li výše starobního důchodu podle odstavce 1 věty první přiznaného po 30. červnu 2001 stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 a procentní výměra tohoto důchodu byla omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod podle odstavce 1 věty první byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Byla-li výše starobního důchodu podle § 76 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 118/2000 Sb., přiznaného v období od 1 ledna 1997 do 30. června 2001 stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., a procentní výměra tohoto důchodu byla omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu od splátky důchodu splatné po 30. červnu 2001 podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož byl tento starobní důchod přiznán. Zvýšení podle věty první se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod uvedený ve větě první byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 229/2001 Sb. | Zákon č. 229/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony
Vyhlášeno 29. 6. 2001, datum účinnosti 30. 6. 2001, částka 85/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 14. června 2001,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. I
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Podrobnější pravidla pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 Pozemkovým fondem České republiky upraví prováděcí právní předpis.“.
2.
V § 27 odst. 3 ve větě poslední za slovem „humanitární,“ se doplňují slova „požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému,“.
3.
V § 59 se odstavec 4 zrušuje.
4.
V § 60 odst. 1 se druhá věta zrušuje.
5.
Za § 60 se vkládají nové § 60a a 60b, které včetně poznámek pod čarou č. 86) a 87) znějí:
㤠60a
(1)
Příslušná organizační složka (§ 9 a 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek
a)
s rodinným domem86) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží ve vlastnictví bytového družstva, pokud rodinný dům byl vystavěn bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě87) a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,
b)
s garáží, popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva, na financování jejichž výstavby se podílely fyzické osoby - členové bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.
(3)
Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.
(4)
Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva, popřípadě družstva, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.
(5)
Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších predpisů, a to v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně
a)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva, podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů, nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo
b)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva podle zákona o vlastnictví bytů, nebo
c)
do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo
d)
do vlastnictví bytového družstva, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě.
(6)
K platnosti darovacích smluv uzavíraných podle odstavců 1 až 5 není zapotřebí schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3.
(7)
Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5, s nímž příslušná organizační složka uzavřela darovací smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.
§ 60b
Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9 a 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.
86)
§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
87)
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.“.
6.
V § 65 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
postup stanovení veřejného zájmu pro možnost bezúplatného převodu majetku státu (§ 22 odst. 2), a to zejména ve vztahu k majetku státu, na který byl před účinností tohoto zákona zřízen vztah trvalého užívání (§ 59 odst. 1 a 2).“.
7.
V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 Pozemkovým fondem České republiky.“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku, které se nezměnily na výpůjčku podle § 59 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku na dobu určitou v trvání do 1. ledna 2007 včetně. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku; v ostatním obdobně platí § 59 odst. 2 uvedeného zákona a dále § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb.
2.
Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle § 59 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., popřípadě podle § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb. nedohodnou jinak, výpůjčka podle bodu 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady.
3.
Ustanovení § 27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se použije i v případech vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 231/2001 Sb. | Zákon č. 231/2001 Sb.
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 4. 7. 2001, datum účinnosti 4. 7. 2001, částka 87/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ (§ 4 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - LICENCE (§ 12 — § 25)
* ČÁST ČTVRTÁ - REGISTRACE (§ 26 — § 30)
* ČÁST PÁTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ (§ 31 — § 54a)
* ČÁST ŠESTÁ - ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ (§ 55 — § 58)
* ČÁST SEDMÁ - SANKČNÍ USTANOVENÍ (§ 59 — § 65)
* ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 66 — § 69)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (§ 70 — § 70)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 71 — § 71)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 72 — § 72)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů (§ 73 — § 73)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 74 — § 74)
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 76 — § 76)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.)
231
ZÁKON
ze dne 17. května 2001
o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
rozhlasovým a televizním vysílánímrozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání uspořádaných v rámci programuprogramu, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání,
b)
převzatým rozhlasovým a televizním vysílánímpřevzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programůprogramů nebo jejich podstatných částí, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programyprogramy nebo s podstatnými částmi programuprogramu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programuprogramu prvotně vysílaného v cizím jazyce,
c)
celoplošným vysílánímceloplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání programůprogramů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,1d)
d)
programovou sítíprogramovou sítí společné sestavování programůprogramů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programůprogramů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli,
e)
regionálním vysílánímregionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c)
f)
místním vysílánímmístním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programuprogramu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c)
g)
provozovatelem rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje programprogram, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnostredakční odpovědnost, a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež programprogram a službyslužby přímo související s programemprogramem nezaměnitelně identifikuje, tento programprogram a službyslužby přímo související s programemprogramem prvotně šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen „provozovatel vysílání“),
h)
provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programůprogramů převzatého vysílání, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programyprogramy převzatého vysílání, a která tyto programyprogramy a službyslužby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen „registrace“) podle tohoto zákona,
i)
základní programovou specifikacízákladní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,
j)
programemprogramem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílánídalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklamareklama, teleshoppingteleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sděleníobchodních sdělení a jiná programová interpunkce,
k)
plnoformátovým programemplnoformátovým programem televizní programprogram obsahující pořadypořady různého zaměření a témat, zejména pořadypořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,
l)
pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje jednotlivou položku rozhlasového programuprogramu; pořadem v televizním vysílánípořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje jednotlivou položku televizního programuprogramu,
m)
teletextemteletextem službaslužba přímo související s programemprogramem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programuprogramu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,
n)
reklamoureklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služebslužeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,
o)
službouslužbou přímo související s programemprogramem službaslužba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programemprogramem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programemprogramem; službouslužbou přímo související s programemprogramem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodceobsah elektronického programového průvodce a službaslužba rozšiřující možnosti využití programuprogramu ve vztahu ke koncovému zařízení,
p)
obsahem elektronického programového průvodceobsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programechprogramech šířených v síti elektronických komunikací1a), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programyprogramy,
q)
skrytým obchodním sdělenímskrytým obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služebslužeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služebslužeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
r)
teleshoppingemteleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služebslužeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
s)
sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje službuslužbu platformy pro sdílení videonahrávek22), nebo audiovizuální mediální službyslužby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programuprogramu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, službyslužby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,
t)
podprahovou technikou zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,
u)
nejnižší programovou nabídkounejnižší programovou nabídkou soubor programůprogramů poskytovaný provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání za nejnižší cenu,
v)
kabelovým systémemkabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1a), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programyprogramy za sjednanou cenu; kabelový systémkabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení,
w)
souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízenísouborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen „vysílač“) kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,
x)
opakovaným porušením povinnostiopakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,
y)
územním rozsahem vysíláníúzemním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysíláníceloplošného vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílánímístního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání (dále jen „licence“) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu
1.
souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání,
2.
diagramem využití rádiových kmitočtů1a) v případě digitálního vysílání.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
obchodním sdělením reklamareklama a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž teleshoppingteleshopping, umístění produktuumístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služebslužeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,
b)
umístěním produktuumístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, službyslužby, ochranné známky, která se k výrobku nebo služběslužbě váže, nebo zmínky o výrobku a služběslužbě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
c)
redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě,
d)
redakčním rozhodnutím rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a spojeno s každodenním provozováním rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání nebo s poskytováním audiovizuální mediální službyslužby na vyžádání,
e)
pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, délky, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie,
f)
spotřebitelským publicistickým pořadem pořad, který poskytuje divákům poradenství o nákupu zboží nebo služebslužeb, nebo poskytuje jeho recenze,
g)
skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu,
h)
audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou podle zvuku obtížně rozpoznatelné,
i)
českým znakovým jazykem komunikační systém podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob23),
j)
samoregulačním orgánem právnická osoba založená v souladu s právním řádem České republiky, jejímž prostřednictvím provozovatelé vysílání, poskytovatelé audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelé služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek sobě a ve svém zájmu samoregulací kultivují službyslužby, které poskytují, do podoby příznivé pro jejich další rozvoj a za tím účelem se písemně zavazují dodržovat pravidla stanovená v etickém kodexu,
k)
etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel,
l)
hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období.
(3)
Za rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje
a)
zajišťování komunikačních služebslužeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,
b)
zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování službyslužby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu,1a)
c)
šíření rozhlasových a televizních programůprogramů a služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, pokud toto šíření slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,
d)
sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání.
(4)
Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programůprogramů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).
(5)
Za televizní vysílání se nepovažuje
a)
vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,
b)
vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,
c)
vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programůprogramů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo
d)
vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.
(6)
Za převzaté rozhlasové a televizní vysílánípřevzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programůprogramů včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
(7)
Za programovou síťprogramovou síť se nepovažuje
a)
dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programůprogramů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programuprogramu,
b)
vysílání programůprogramů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.
§ 3
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na
a)
provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“),
b)
provozovatele rozhlasového vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona,
c)
provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.
(2)
Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5.
(3)
Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,
a)
má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a redakční rozhodnutí přijímá v České republice, nebo
b)
má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
1.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s výběrem a vysíláním pořadů (dále jen „související s pořady“) působí v České republice,
2.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo
3.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo
c)
má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání související s pořady přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady působí v České republice.
(4)
Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá
a)
zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo
b)
kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.
(5)
Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o fungování Evropské unie4c).
§ 3a
Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání
(1)
Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnostiakciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcieakcie znějí na jméno.
(2)
Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d)
(3)
Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4e) která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ
RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
§ 4
Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
(1)
Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) se sídlem v Praze.
(2)
Rada je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy24), přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Své pravomoci Rada vykonává nestranně a transparentně v souladu s cíli tohoto zákona a jiných právních předpisů, jimiž jsou zejména pluralita médií, kulturní a jazyková rozmanitost, ochrana spotřebitelespotřebitele, přístupnost vysílání pro osoby se zdravotním postižením, zákaz diskriminace, řádné fungování vnitřního trhu a podpora spravedlivé hospodářské soutěže.
(3)
Při svém rozhodování postupuje Rada nezávisle. Řídí se pouze právními předpisy, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie a při svém rozhodování nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od jakéhokoli orgánu veřejné moci ani od žádné fyzické nebo právnické osoby.
(4)
Do činnosti Rady lze zasahovat pouze na základě zákona.
§ 5
Působnost Rady
(1)
Rada
a)
dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
b)
uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
c)
vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,
d)
vede a aktualizuje seznam provozovatelů rozhlasového vysílání, provozovatelů převzatého rozhlasového vysílání a provozovatelů převzatého televizního vysílání a odděleně vede a aktualizuje seznam provozovatelů televizního vysílání usazených nebo považovaných za usazené v České republice (dále jen „seznam provozovatelů televizního vysílání“), v němž u každého provozovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam provozovatelů televizního vysílání a jeho aktualizace předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise,
e)
pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn,
f)
ukládá správní tresty podle tohoto zákona,
g)
monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
h)
uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační službyslužby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání,
i)
vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,
j)
vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko1a); v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,
k)
stanoví územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,
l)
spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů,1a),3),4)
m)
podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti,
n)
stanoví programyprogramy a službyslužby přímo související s těmito programyprogramy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu a na podporu služebslužeb televize s internetem a elektronických programových průvodců prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání a souvisejících služebslužeb, přezkoumává každých 5 let trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),
o)
vydává statut a jednací řád Rady,
p)
předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,
r)
zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s)
zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)
t)
spolupracuje v rámci své působnosti s Evropskou komisí, jinými orgány Evropské unie, regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností a s orgány mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti se dotýká působnosti Rady, při předávání a získávání informací, údajů a dokumentů stanovených zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona a plní další úkoly, které v oblastech regulace rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, zejména
1.
účastní se jako člen Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální službyslužby prostřednictvím svých zástupců zasedání této skupiny a podílí se na výměně zkušeností a osvědčených postupů s ostatními jejími členy,
2.
podílí se jako člen Kontaktního výboru při Evropské komisi prostřednictvím svých zástupců na činnosti tohoto výboru,
3.
působí jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, jiné orgány Evropské unie, regulační orgány členských států Evropské unie a orgány mezinárodních organizací a
4.
žádá jménem České republiky Evropskou komisi o vydání stanoviska určujícího členský stát Evropské unie, do jehož pravomoci patří osoba začleněná do seznamu provozovatelů televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelů platformy pro sdílení videonahrávek vedeného Radou a zároveň do obdobného seznamu vedeného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, nevyřeší-li věc jednáním s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie,
u)
zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
v)
spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
w)
napomáhá rozvoji samoregulace v oblasti své působnosti a spolupracuje se samoregulačním orgánem, je-li součinnost Rady se samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů, a dále při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam samoregulačních orgánů zveřejňuje na svých internetových stránkách,
x)
zaujímá na žádost samoregulačních orgánů stanoviska a předkládá doporučení k jejich vnitřním předpisům, pokud stanovují povinnosti provozovatelů televizního vysílání, provozovatelů převzatého televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelů služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob před pořady, které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj, a to prostřednictvím etického kodexu, a
y)
vydává prováděcí právní předpisy v oblastech provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek na základě a v rozsahu podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(2)
Dále Rada
a)
podporuje rozvoj mediální gramotnosti a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu, jejíž rozsah je určen pokyny vydanými Evropskou komisí podle čl. 33a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
b)
plní funkci veřejně přístupného on-line kontaktního místa pro poskytování informací a přijímání stížností týkajících se zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením; kontaktní místo musí být dostupné i pro osoby se zdravotním postižením,
c)
sleduje a pravidelně vyhodnocuje plnění závazků přijatých provozovateli televizního vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání v akčních plánech zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
d)
sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání vyhrazují pro evropská díla alespoň 30% podíl z celkového počtu pořadů nabízených v katalozích pořadů za sledované období a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
e)
vydává stanoviska vyjadřující právní názor Rady ve věcech, které podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu náležejí do její působnosti, a
f)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).
§ 6
Povinnosti Rady
(1)
Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání (dále jen „výroční zpráva“), která obsahuje zejména
a)
aktuální seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysíláníprovozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a poskytovatelů službyslužby platformy pro sdílení videonahrávek,
b)
informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílánírozhlasovém a televizním vysílání, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílánípřevzatém rozhlasovém a televizním vysílání, v poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a ve službáchslužbách platforem pro sdílení videonahrávek,
c)
informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a o uložených správních trestech,
d)
informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a o dodržování podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání,
e)
informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,
f)
informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,
g)
informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby, o plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání,
h)
informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,
i)
informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysíláníprovozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a samoregulačních orgánů.
(2)
Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.
(3)
Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.
(4)
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii a z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.
(5)
Obdrží-li Rada od provozovatele televizního vysílání, který je považován za usazeného v České republice, informaci, že jeho vysílání bude zcela nebo převážně zaměřené na diváky v jiném členském státě Evropské unie, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu regulační orgán dotčeného jiného členského státu Evropské unie. Pokud tento regulační orgán členského státu Evropské unie zašle Radě žádost o informace týkající se činnosti provozovatele televizního vysílání podle věty první, vyřídí Rada tuto žádost, je-li to proveditelné, do 60 dnů ode dne, kdy ji obdržela.
§ 7
Členství v Radě
(1)
Radu tvoří 13 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Radě je veřejnou funkcí.
(2)
Funkční období člena Rady je 6 let.
(3)
Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky,
c)
dosáhl věku 25 let,
d)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.6)
(4)
Do funkce člena Rady nemůže být navržena a zvolena osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.
(5)
Členství v Radě vzniká dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady zvolenému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady.
(6)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období člena Rady,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce odvolanému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7)
Poslanecká sněmovna může člena Rady odvolat z funkce z těchto důvodů:
a)
nezúčastňuje-li se jednání Rady po dobu alespoň 6 po sobě následujících kalendářních měsíců, ve kterých se konaly schůze Rady,
b)
nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,
c)
dopustil-li se takového jednání, které narušuje jeho důstojnost, nestrannost nebo nezávislost, anebo zpochybňuje nezávislost nebo nestrannost Rady.
(8)
Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce musí být řádně odůvodněno. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle věty první předseda Poslanecké sněmovny před hlasováním Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce písemně oznámí dotčenému členu Rady a požádá ho o písemné stanovisko, k jehož doručení stanoví přiměřenou lhůtu, alespoň však 15 pracovních dnů. Návrh usnesení předseda Poslanecké sněmovny zároveň zveřejní na internetových stránkách Poslanecké sněmovny. Stanovisko dotčeného člena Rady rozešle předseda Poslanecké sněmovny všem poslancům neprodleně poté, co jej obdrží.
(9)
Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda Poslanecké sněmovny na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.
(10)
S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.
(11)
Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(12)
Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.
(13)
Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamyreklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamyreklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání.
(14)
Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady smějí vykonávat vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.
§ 8
Jednání Rady
(1)
Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.
(2)
Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.
(3)
Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.
(4)
Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.
(5)
O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.
(6)
Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.
§ 9
Předseda Rady a místopředsedové Rady
(1)
Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.
(2)
Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.
(3)
Rada předsedu z funkce odvolá,
a)
nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo
b)
nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo
c)
vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.
(4)
Výkon funkce předsedy Rady zaniká
a)
dnem zániku jeho členství v Radě,
b)
uplynutím období, na které byl Radou zvolen,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce,
d)
dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo
e)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(5)
Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.
(6)
Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.
(7)
Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.
§ 10
Pracovněprávní vztah člena Rady
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.
(2)
Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 11
Zabezpečení činnosti Rady
(1)
Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle jiného zákona8) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky. Svůj roční rozpočet zveřejňuje Rada na svých internetových stránkách.
(2)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.
(3)
V čele Úřadu Rady je vedoucí Úřadu Rady, kterého jmenuje a odvolává Rada; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní služběslužbě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností. Vedoucí Úřadu Rady se považuje za samostatný stupeň představeného a je podřízen předsedovi Rady.
(4)
Zaměstnanci zařazení v Úřadu Rady, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, jsou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří nejsou státními zaměstnanci, se řídí pracovněprávními předpisy.
(5)
Vedoucí Úřadu Rady se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(6)
Rada, předseda Rady a místopředseda Rady jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní službyslužby podle zákona o státní službě.
(7)
Podrobnosti a organizaci činnosti Rady upravuje jednací řád Rady.
(8)
Zaměstnanec, který není státním zaměstnancem, zařazený k výkonu práce v Radě, je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zákoníku práce povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost.
ČÁST TŘETÍ
LICENCE
HLAVA I
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 12
Licence
(1)
Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen „licenční řízení“). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílánírozhlasovému a televiznímu vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.
(2)
Samostatnou licenci k poskytování služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem nelze udělit.
(3)
Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím
a)
vysílačů,
b)
družic a kabelových systémůkabelových systémů,
c)
přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).
(4)
Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.
(5)
Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu
a)
8 let k rozhlasovému vysílání,
b)
12 let k televiznímu vysílání.
(6)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.
(7)
Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.
(8)
Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.
(9)
V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnostakciovou společnost s akciemiakciemi znějícími na jméno.
(10)
Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena
a)
u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b)
u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
c)
u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
(11)
Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.
(12)
Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byl opakovaně pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za závažné porušení následujících povinností:
a)
zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b)
zařadil do vysílání pořady, které podněcují k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
c)
zařadil do vysílání pořady, které podněcují ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu25),
d)
zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
e)
zařadil do vysílání podprahové techniky,
f)
zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,
g)
převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.
(13)
Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.
§ 13
Účastníci licenčního řízení
(1)
Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).
(2)
Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.
(3)
Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže
a)
na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,
b)
prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
c)
prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,
e)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,
f)
není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona,
g)
není veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání, ani právnickou osobou, jejímž je takový veřejný funkcionář členem nebo skutečným majitelem.
(4)
Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.
§ 14
Žádost o licenci
(1)
Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:
a)
u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
b)
u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,9b) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
c)
údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
d)
údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
e)
označení (název) programuprogramu,
f)
časový rozsah vysílání a územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních územíkatastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání neuvádí,
g)
základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci, včetně údajů o části programuprogramu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službáchslužbách přímo souvisejících s programemprogramem,
h)
u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,
i)
obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
j)
hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,
k)
údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují.
(2)
Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(3)
Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.
(4)
Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.
(5)
Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.
§ 15
Zahájení licenčního řízení
(1)
Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2, a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programůprogramů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.
(2)
Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysíláníceloplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci celoplošného vysíláníceloplošného vysílání (dále jen „požadavky“). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.
(4)
O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.
(5)
V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programůprogramů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programůprogramů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.
(6)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 16
Veřejné slyšení
(1)
Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2. V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení.
(2)
Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.
(3)
Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.
(4)
Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.
(5)
Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat
a)
místo a termín konání veřejného slyšení,
b)
označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,
c)
předmět jednání.
(6)
Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.
(7)
Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.
(8)
Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.
(9)
Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
(10)
Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
(11)
Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.
§ 17
Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí
(1)
Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí
a)
ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,
b)
transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,
c)
přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programůprogramů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,
d)
zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,
e)
přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
f)
v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadůpořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
g)
přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(2)
Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí
a)
ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programůprogramů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,
b)
přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
c)
připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadůpořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
d)
přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(3)
Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti.
§ 18
Rozhodnutí o udělení licence
(1)
O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.
(2)
Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.
(3)
Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.
(4)
Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje
a)
označení provozovatele vysílání s licencí, včetně identifikačního čísla poskytnutého správcem základního registru osob9),
b)
označení (název) programuprogramu a označení, zda programprogram bude šířen celoplošně, regionálně či místně,
c)
časový rozsah vysílání a územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání,
d)
dobu, na kterou byla licence udělena,
e)
základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový programplnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodceobsah elektronického programového průvodce,
f)
hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,
g)
územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f),
(dále jen „licenční podmínky“).
(5)
V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.
(6)
Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).
§ 19
Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci
Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu9c).
§ 20
Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu
(1)
Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.
(2)
Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(3)
Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9d).
(4)
Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce10). V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
(5)
Provozovatelům celoplošného vysíláníceloplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).
§ 21
Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek
(1)
Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:
a)
označení názvu programuprogramu,
b)
změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),
c)
změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémůkabelových systémů,
d)
změna licenčních podmínek,
e)
změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.
(2)
Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.
(3)
Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaciZákladní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží10).
(4)
Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.
(5)
Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(6)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
(7)
Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
(8)
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby – provozovatele vysílání s licencí, se 100% majetkovou účastí, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti.
(9)
Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.
(10)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat programprogram jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programuprogramu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikacezákladní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat programprogram ani části programuprogramu od provozovatele vysílání ze zákona.
§ 22
Krátkodobá licence
(1)
Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 180 dnů. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.
(2)
Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.
§ 23
Zkrácené řízení
(1)
Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení
a)
o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,
b)
o souhlasu se změnou právní formy společnosti,
c)
o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.
(2)
O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.
§ 24
Zánik platnosti licence
Platnost licence zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b)
dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatele rozhlasového a televizního vysílání,
f)
dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání,
g)
sloučením licencí podle zvláštního právního předpisu.
HLAVA II
LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 25
(1)
Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémůkabelových systémů a zvláštních přenosových systémů a k provozování zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.
(2)
Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat
a)
písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programuprogramu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,
b)
informaci o tom, ve kterých státech lze programprogram přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím družice,
c)
identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,
d)
údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, jde-li o vysílání programuprogramu zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.
(3)
Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.
(4)
Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5)
Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
(6)
Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1, § 15, 16, § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5.
ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE
§ 26
Registrace převzatého vysílání
(1)
Registrace provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a.
(3)
Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.
§ 27
Přihláška k registraci
(1)
Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.
(2)
Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programechprogramech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý programprogram původně vysílá; je-li převzatý programprogram původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:
a)
název programuprogramu,
b)
základní programová specifikacezákladní programová specifikace,
c)
datum vydání oprávnění, na jehož základě se programprogram původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění,
d)
údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se programprogram původně vysílá.
(3)
V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.
§ 28
Některá ustanovení o řízení o registraci
(1)
Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.
(2)
Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.
(3)
Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.
(4)
Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže
a)
přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo
b)
přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo
c)
z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.
(5)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 28a
Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů
(1)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.
(2)
Neuvolní-li provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.
(3)
Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1.
§ 29
Změna registrace
(1)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:
a)
vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,
b)
seznam akcionářů (společníků),
c)
změnu programové nabídky v případě, že se změna týká televizního programuprogramu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programuprogramu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,
d)
územní rozsah vysílání.
(2)
Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.
(3)
Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(4)
Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.
§ 30
Zánik platnosti registrace
(1)
Registrace zaniká
a)
dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,
b)
smrtí fyzické osoby, která byla registrována,
c)
rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,
d)
zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání.
(2)
Neuvolní-li provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.
ČÁST PÁTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU
§ 31
Obsah programů
(1)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programyprogramy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.
(2)
Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.
(3)
Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadechpořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programuprogramu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
(4)
Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
(5)
Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je oprávněn do vysílání současně zařazovat i pořadypořady, programové prvky a další části vysílání, zejména reklamureklamu a teleshoppingteleshopping, s regionálně odlišným obsahem. Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání s licencí je povinen vysílat celoplošně bez zařazování pořadůpořadů a dalších částí vysílání, programových prvků a reklamyreklamy s regionálně odlišným obsahem minimálně 85 % týdenního vysílacího času.
(6)
Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn vysílaný programprogram zpřístupňovat veřejnosti nebo jej šířit za jiným účelem.
(7)
Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn zasahovat do vysílaného programuprogramu nebo jeho částí, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, zejména
a)
měnit nebo upravovat vysílaný programprogram nebo jeho jednotlivé části obsahově nebo technicky,
b)
přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programuprogramu nebo jeho jednotlivých částí, nebo
c)
překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programuprogramu nebo jeho jednotlivých částí, včetně obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky vysílaného programuprogramu rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače.
(8)
Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na
a)
překrytí, která si vyhradil příjemce vysílání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby,
b)
ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných programůprogramů,
c)
překrytí dodaná příslušným provozovatelem vysílání, včetně titulků nebo obchodních sdělení,
d)
oznámení a opatření podle § 32 odst. 1 písm. k) a
e)
techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah vysílaného programuprogramu ani jeho jednotlivých částí.
§ 32
Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání
(1)
Provozovatel vysílání je povinen
a)
provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání,
b)
zajistit, aby vysílané pořadypořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
c)
zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
d)
zajistit, aby vysílané pořady a další části vysílánídalší části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,
e)
zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání,
f)
bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
g)
nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,
h)
zajistit, aby rozhlasovému vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby,
i)
nezařazovat do programůprogramů pořadypořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,
j)
nezařazovat do programůprogramů pořadypořady a reklamyreklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,
k)
poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, stavu kybernetického nebezpečí, oznámení o existenci a pominutí překážky bránící vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví a zajistit, aby tato oznámení nebo opatření byla zpřístupněna rovněž osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,
l)
uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílánídalších částí vysílání a zpřístupnění pořadů pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání,
m)
bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,
n)
uvádět označení televizního programuprogramu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu,
o)
identifikovat rozhlasový programprogram alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadupořadu,
p)
oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,
r)
požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p),
s)
oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programuprogramu a každé službyslužby přímo související s programemprogramem a dále síť elektronických komunikací1a), jejímž prostřednictvím vysílá programprogram digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup,
t)
zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu25), a
u)
označit v televizním vysílání pořady, na které se vztahují omezení podle písmene g) grafickým znakem „18+“ určujícím potenciální závadnost jejich obsahu pro nezletilé osoby po celou dobu jejich trvání, a poskytnout k těmto pořadům dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.
(2)
Provozovatel televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán se zpracovává v členění podle jednotlivých programůprogramů provozovatele televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.
(3)
Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu včetně identifikace a doby vysílání jednotlivých zpřístupněných pořadů vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období.
(4)
Povinnosti podle odstavců 2 a 3 se nevztahují na programyprogramy, jejichž převážná část není tvořena pořady, a na programyprogramy, jejichž převážnou část tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména
a)
hudební televizní programyprogramy,
b)
programyprogramy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služebslužeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1),
c)
programyprogramy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova, nebo
d)
programyprogramy místního vysílánímístního vysílání.
(5)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání může šířit programprogram obsahující pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky nesmí být zařazen programprogram obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob.
(6)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání televizního programuprogramu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programuprogramu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, není oprávněn šířit takový programprogram, který obsahuje
a)
pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. b), c), f) nebo t),
b)
pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. e).
(7)
Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílánídalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.
(8)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4.
(9)
Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k
a)
základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,
b)
údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, adrese internetových stránek, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a
c)
informaci o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a o tom, že orgánem dozoru nad provozováním televizního vysílání je Rada.
(10)
Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané provozovatelem televizního vysílání za účelem plnění opatření podle odstavce 1 písm. e) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamureklamu cílenou na základě chování.
§ 33
Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu
(1)
Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.
(2)
Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.
(3)
Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programuprogramu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen „událost zveřejněná orgánem Rady Evropy“). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programuprogramu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 34
Vysílání krátkých zpravodajských výňatků
(1)
Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.
(2)
Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.
(3)
Při poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.
(4)
Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.
(5)
Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.
HLAVA II
OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
§ 35
Právo na odpověď
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 36
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízenítrestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 37
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 38
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit
a)
ve stejném pořadupořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b)
výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.
(2)
Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílánírozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
§ 39
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.
(2)
Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 40
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupek,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 41
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činutrestného činu a překazit nebo oznámit trestný čintrestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízenítrestním řízení.
HLAVA III
PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY
§ 42
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programuprogramu. Do celkového vysílacího času programuprogramu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadůpořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextuteletextu, reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu.
§ 43
(1)
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programuprogramu. Do celkového vysílacího času programuprogramu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadůpořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextuteletextu, reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.
(3)
Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysíláníOsobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.
§ 44
(1)
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.
(2)
Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.
§ 45
(1)
Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele
a)
místního vysílánímístního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,
b)
programuprogramu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programuprogramu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.
(2)
Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.
§ 46
Evropské dílo
(1)
Evropským dílem se rozumí
a)
dílo pocházející z členských států Evropské unie,
b)
dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo
c)
dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.
(3)
Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autoryautory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že
a)
bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,
b)
výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo
c)
podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.
(4)
Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.
§ 47
Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby
(1)
Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat
a)
údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,
b)
údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,
c)
seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,
d)
údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.
(2)
V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.
(3)
Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.
HLAVA IV
OBCHODNÍ SDĚLENÍ
§ 48
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení
(1)
Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání
a)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,
b)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,
c)
obchodní sděleníobchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,
d)
náboženská a ateistická obchodní sděleníobchodní sdělení,
e)
obchodní sděleníobchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sděleníobchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
f)
obchodní sděleníobchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, teleshoppingteleshopping týkající se léčivých přípravků, které vyžadují registraci podle zvláštního právního předpisu10a), a teleshoppingteleshopping týkající se léčebných postupů,
g)
obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek,
h)
skrytá obchodní sdělenískrytá obchodní sdělení,
i)
obchodní techniky obsahující podprahové techniky,
j)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,
k)
obchodní sděleníobchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,
l)
obchodní sdělení obsahující nebo podporující diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,
m)
obchodní sděleníobchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích21).
(2)
Obchodní sdělení nesmějí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat nezletilé osoby tím, že
a)
přímo nabádají nezletilé osoby ke koupi nebo nájmu určitého výrobku nebo službyslužby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b)
přímo nabádají nezletilé osoby, aby přemlouvaly své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služebslužeb,
c)
využívají zvláštní důvěru nezletilých osob ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo
d)
bezdůvodně ukazují nezletilé osoby v nebezpečných situacích.
(3)
Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sděleníobchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělenízadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělenízadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sděleníZadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sděleníobchodní sdělení.
§ 49
Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání
(1)
Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
a)
reklamyreklamy a teleshoppingteleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,
b)
izolované reklamní a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,
c)
obchodní sdělení týkající se erotických služebslužeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,
d)
reklamyreklamy a teleshoppingteleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.
(2)
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamyreklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.
(3)
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamyreklamy, teleshoppingteleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamureklamu a teleshoppingteleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklamareklama a teleshoppingové šoty.
(5)
Pokud plánovaná délka pořadu pro děti bez zařazení reklamyreklamy přesahuje 30 minut, lze rozhlasové nebo televizní vysílání tohoto pořadu přerušit reklamoureklamou, a to nejvíce jednou za každý plánovaný úsek v délce alespoň 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamureklamu uvádět na dělené obrazovce. Do televizního vysílání pořadu pro děti nelze zařazovat teleshoppingové šoty.
(6)
Rozhlasové a televizní vysíláníRozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamoureklamou nebo teleshoppingemteleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamureklamu nebo teleshoppingteleshopping uvádět na dělené obrazovce.
(7)
Omezení podle odstavce 4 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.
(8)
Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamureklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.
§ 50
Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání
(1)
Čas vyhrazený reklaměreklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programechprogramech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programůprogramů, přičemž vysílání reklamreklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programůprogramů. Provozovatel vysílání ze zákona nesmí do vysílání na ostatních programechprogramech zařazovat reklamureklamu s výjimkou reklamyreklamy zařazované do vysílání programuprogramu v přímém spojení s vysíláním kulturní či sportovní události, je-li vysílání takové reklamyreklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní či kulturní události. Je-li do vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona zařazována reklamareklama podle věty druhé, nesmí čas vyhrazený takové reklaměreklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshoppingteleshopping.
(2)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí v době od 06.00 do 18.00 hodin přesáhnout 20 % této doby. Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v době od 18.00 do 24.00 hodin 20 % této doby.
(3)
Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 a 2 nezapočítává vysílání teletextuteletextu.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služebslužeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, nebo pořadů a audiovizuálních mediálních služebslužeb subjektů, které patří do skupiny stejné ovládající osoby26). Odstavce 1 a 2 se dále nepoužijí na oznámení o sponzorování nebo umístění produktuumístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů, na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce a na neutrální předěly mezi redakčním obsahem a reklamními nebo teleshoppingovými šoty anebo mezi jednotlivými šoty navzájem.
(5)
Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programůprogramů, využít k vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu na jiném svém programuprogramu.
(6)
Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programuprogramu, který není zaměřen výhradně na teleshoppingteleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.
§ 51
Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání
(1)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu. Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programuprogramu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady20) zařazovat obchodní sděleníobchodní sdělení s výjimkou obchodních sděleníobchodních sdělení zařazovaných do vysílání programuprogramu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sděleníobchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.
(2)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.
(3)
Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programůprogramů, využít k vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu na jiném svém programuprogramu.
(4)
Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořadypořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programůprogramů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamyreklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.
§ 52
Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje
(1)
Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí
a)
být zaměřeny speciálně na nezletilé osoby nebo zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje,
b)
spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,
c)
vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
d)
tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,
e)
podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,
f)
zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.
(2)
Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být dosažení účinného omezení vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů.
(3)
Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a která se týkají potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým a fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem ve stravě se nedoporučuje. Jejich cílem musí být dosažení toho, aby obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.
§ 53
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů
(1)
Rozhlasové nebo televizní programyprogramy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:
a)
jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,
b)
nesmí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služebslužeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služebslužeb za účelem propagace.
(2)
Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek.
(3)
Při sponzorovánísponzorování rozhlasových nebo televizních programůprogramů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.
(4)
Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, službyslužby nebo na jejich charakteristický znak.
(5)
Provozovatel vysílání sponzorovaného programuprogramu je povinen oznámit sponzorovánísponzorování programuprogramu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorovánísponzorování programuprogramu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.
(6)
Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.
(7)
Sponzorovat nelze programyprogramy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.
§ 53a
Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu
(1)
Umístění produktuUmístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktuumístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo službaslužba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.
(2)
Pořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:
a)
jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,
b)
nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služebslužeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služebslužeb za účelem jejich propagace,
c)
nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.
(3)
Pořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktuumístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a).
(4)
Pořady nesmějí obsahovat umístění produktuumístění produktu, pokud se jedná o
a)
cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety, náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich,
b)
léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, nebo
c)
psychomodulační látky nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej psychomodulačních látek.
HLAVA V
POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU
§ 54
Zajištění místního vysílání
(1)
Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systémukabelovém systému a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému na žádost obceobce nebo dobrovolného svazku obcíobcí vyhradí zdarma jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcíobcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání využíván k reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu.
(2)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programůprogramů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona3),4).
(3)
Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programyprogramy provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programyprogramy ve své nejnižší programové nabídcenejnižší programové nabídce bezplatně umístit.
HLAVA VI
VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI PROVOZOVATELE SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM
§ 54a
Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů osobám se zrakovým a sluchovým postižením (audiopopis, český znakový jazyk, skryté titulky, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů) a vhodnost programuprogramu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k).
ČÁST ŠESTÁ
ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ
§ 55
Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.
(2)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.
(3)
Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.
(4)
Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.
(5)
Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(6)
Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(7)
Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).
(8)
Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).
(9)
Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
(10)
Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služebslužeb, služebslužeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingemteleshoppingem, služebslužeb spojených s výzkumem trhu a služebslužeb spojených s nákupem pořadůpořadů, vyjma pořadůpořadů zpravodajských.
§ 55a
Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programůplnoformátových programů.
(2)
Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.
(3)
Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(4)
Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(5)
Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).
(6)
Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).
(7)
Ustanovení odstavců 1, 2, 5 a 6 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
(8)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 5 a 6 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služebslužeb, služebslužeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingemteleshoppingem, služebslužeb spojených s výzkumem trhu a služebslužeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.
§ 56
Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(2)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
§ 57
Vytváření programových sítí
(1)
Programová síťProgramová síť nesmí pokrývat televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(2)
Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítěprogramové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síťprogramovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají programprogram.
(3)
Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání.
§ 58
Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání
(1)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže
a)
došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;
b)
došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že
1.
jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,
2.
společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo
3.
jsou osobami blízkými;
c)
došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;
d)
došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.
(2)
Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud
a)
má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,
b)
rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,
c)
má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.
(3)
Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.
ČÁST SEDMÁ
SANKČNÍ USTANOVENÍ
§ 59
Opatření k nápravě
(1)
Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.
(2)
Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.
(3)
Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada správní trest neuloží.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.
§ 60
Přestupky
(1)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že
a)
zařazuje do vysílání pořady nebo další částí vysílánídalší částí vysílání, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
b)
neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. k) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení nebo opatření ve veřejném zájmu, nebo nezajistí, aby tato oznámení a opatření byla zpřístupněna osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením,
d)
skartuje záznamy odvysílaných pořadů nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l),
e)
nezapůjčí Radě vyžádaný záznam pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l),
f)
poruší povinnosti týkající se označování programuprogramu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o),
g)
nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysíláníceloplošného vysílání podle § 54 odst. 2,
h)
neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p),
i)
poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,
j)
neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,
k)
poruší některou z povinností stanovených pro sponzorovánísponzorování programůprogramů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktuumístění produktu,
l)
nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sděleníobchodní sdělení a skrytá obchodní sdělenískrytá obchodní sdělení,
m)
neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,
n)
nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,
o)
v rozporu s § 32 odst. 2 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě Akční plán na nové hodnocené období,
p)
v rozporu s § 32 odst. 3 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě vyhodnocení plnění Akčního plánu za ukončené hodnocené období,
q)
v rozporu s § 32 odst. 2 nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením, který přijal v Akčním plánu za ukončené hodnocené období,
r)
v rozporu s § 32 odst. 5 šíří programprogram obsahující pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by dodržel podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g), anebo programprogram obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, zařadí do nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky,
s)
šíří programprogram převzatý od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo programprogram převzatý od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než z České republiky, jenž obsahuje pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s § 32 odst. 6 písm. a) nebo b),
t)
v rozporu s § 32 odst. 7 neplní povinnosti stanovené ve vztahu k pořadům v § 32 odst. 1 rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílánídalším částem vysílání, aniž by to zákon umožňoval,
u)
v rozporu s § 32 odst. 8 neposkytne Radě vyjádření nebo informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4,
v)
neumožňuje divákům snadný, přímý a trvalý přístup k údajům nebo informacím podle § 32 odst. 9,
w)
v rozporu s § 32 odst. 10 nezajistí, aby osobní údaje nezletilých osob, které získá pro účely plnění § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebyly zpracovány pro obchodní účely,
x)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby rozhlasovému vysílání pořadu, který by mohl narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby, nebo
y)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. u) neoznačí pořady v televizním vysílánípořady v televizním vysílání, na které se vztahují omezení podle § 32 odst. 1 písm. g), grafickým znakem „18+“, nebo k nim neposkytne dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, tak, aby tyto informace byly snadno a bezúplatně dostupné.
(2)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,
b)
neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,
c)
nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),
d)
nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání u kabelových systémůkabelových systémů,
e)
nedodrží časový nebo územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,
f)
nedodrží základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci,
g)
neplní licenční podmínky,
h)
předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,
i)
nevyhradí jeden kanál k vysílání programuprogramu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémemkabelovým systémem podle § 54 odst. 1,
j)
nedodrží územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání u kabelových systémůkabelových systémů, nebo
k)
poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.
(3)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že
a)
zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby vysílané pořady a další části vysílánídalší části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,
c)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. e) nezajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, neměly tyto osoby možnost vidět nebo slyšet,
d)
zařazuje v době od 06.00 do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by splnil podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g),
e)
poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),
f)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
g)
poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r),
h)
poruší povinnost podle § 62 odst. 7,
i)
nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování službyslužby přímo související s programemprogramem,
j)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. t) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zasahuje do obsahu programuprogramu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech3),4),
b)
neoprávněně zasahuje do obsahu služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem,
c)
provozuje vysílání nebo převzaté vysílání, aniž je k tomu oprávněna podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, nebo
d)
poruší některou z povinností podle § 31 odst. 6 nebo 7.
(5)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,
b)
poruší oznamovací povinnost podle § 58, nebo
c)
poruší závažně licenční podmínky.
(6)
Provozovatel televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 34.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) nebo d),
e)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
f)
od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
g)
od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.
§ 61
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada.
(2)
Při určení druhu a výměry správního trestu za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží také k povaze vysílaného programuprogramu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Dále přihlíží ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.
(3)
Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.
(4)
Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
§ 62
Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a pozastavení vysílání televizního programu z členského státu Evropské unie
(1)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15).
(2)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud
a)
provozovatel televizního programuprogramu v průběhu uplynulých 12 kalendářních měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebo obsah jeho programuprogramu ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení,
b)
porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programuprogramu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci provozovatel televizního vysílání patří (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace,
c)
provozovateli televizního programuprogramu umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a
d)
má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Evropská komise obdržela oznámení podle písmene b), nevedly ke smírnému řešení.
(3)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud
a)
má za to, že obsahem televizního programuprogramu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 1 písm. t) nebo obsah tohoto programuprogramu ohrožuje veřejnou bezpečnost včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 kalendářních měsíců,
b)
porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programuprogramu v České republice písemně oznámila provozovateli televizního programuprogramu a provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a
c)
provozovateli televizního programuprogramu a provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko.
(4)
Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 3 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, v němž je provozovatel televizního programuprogramu usazen, a uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ.
(5)
Pokud jsou obsahem televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tento programprogram je směrován zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.
(6)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie a jehož obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud
a)
uvedla důkazy, které dokládají, že provozovatel vysílání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, aniž by bylo třeba prokazovat úmysl provozovatele vysílání zvláštní pravidla obcházet,
b)
řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programuprogramu podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci televizní programprogram patří, přičemž uvedla důvody, na jejichž základě situaci posoudila,
c)
umožnila provozovateli vysílání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit jeho vysílání,
d)
má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé, a
e)
obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení vysílání je řádně odůvodněno.
(7)
Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání nesmí programprogram označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.
(8)
Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.
(9)
Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.
§ 63
Odnětí licence
(1)
Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a)
dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,
b)
zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,
c)
zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky,
d)
se stal veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů provozování rozhlasového nebo televizního vysílání zakázáno, anebo se takový veřejný funkcionář stal jeho členem nebo skutečným majitelem.
(2)
Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a)
nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,
b)
po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,
c)
na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo
d)
byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 64
Zrušení registrace
(1)
Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, pokud
a)
uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,
b)
opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.
(2)
Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, pokud
a)
závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,
b)
na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo
c)
byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 65
Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace
(1)
Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
(2)
Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Ustanovení společná
§ 66
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.9e) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace, rozhodnutí o pokutě a rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí Rady podle § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
§ 66a
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamyreklamy a sponzorovánísponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 67
(1)
Na televizní vysílání programuprogramu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služebslužeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2. Jiná reklamareklama může být v rámci takového programuprogramu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Ve vysílání programuprogramu zaměřeného výhradně na reklamureklamu a teleshoppingteleshopping mohou být reklamareklama a teleshoppingteleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programuprogramu nepoužijí.
(3)
Na službyslužby přímo související s programemprogramem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem a obsahu elektronického programového průvodceobsahu elektronického programového průvodce vysílána reklamareklama a teleshoppingteleshopping, vztahují se na vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52 odst. 1.
§ 67a
Na obsah služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem se nevztahují ustanovení § 42 až 47, 50 a 51.
Ustanovení přechodná
§ 68
(1)
Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systémukabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programůmprogramům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programuprogramu do kabelového systémukabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový programprogram pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.
(2)
Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3)
Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.
(4)
Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(6)
Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.
(7)
Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(8)
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7.
(9)
Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58, udělí Rada souhlas.
Zrušovací ustanovení
§ 69
Zrušují se:
1.
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
2.
Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
§ 70
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
2.
V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA PÁTÁ A
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
Plat a další plat
§ 24a
(1)
Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00.
(2)
Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
§ 24b
(1)
Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,10.
(2)
Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
§ 24c
(1)
Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,20.
(2)
Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 71
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„j)
v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona.1a)
1a)
§ 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní:
„(4)
O návrhu podaném podle zvláštního zákona57b) musí soud rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.
57b)
§ 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 72
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„(3)
Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním a rozhlasovém vysílání zakazuje.3)
3)
§ 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 7 písm. a) se slova „Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání8)“ nahrazují slovy „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání7)“.
3.
Poznámka pod čarou č. 7) zní:
„7)
Zákon č. 231/2001 Sb.“.
4.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
§ 73
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 74
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad položkou 65 zní: „Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování převzatého vysílání“.
2.
Položka 66 včetně poznámky zní:
„Položka 66
a) | Podání žádosti | |
---|---|---|---
| \\- o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 50 000,-
| \\- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 50 000,-
b) | Podání žádosti | |
| \\- o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 15 000,-
| \\- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 15 000,-
c) | Podání přihlášky k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo
prostřednictvím družic | Kč | 50 000,-
d) | Podání žádosti o změny skutečností uvedených | |
| \\- v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 10 000,-
| \\- v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 3 000,-
| \\- v přihlášce k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo
prostřednictvím družic | Kč | 10 000,-
e) | Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení doby
platnosti oprávnění k provozování celoplošného televizního vysílání | Kč | 200 000 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písmena d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádějí též zápisem
v obchodním rejstříku [§ 14 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání a o změně dalších zákonů].“.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 76
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
(2)
Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.
1)
Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
1a)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.
1c)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
1d)
§ 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
2)
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
3)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
4b)
Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.
4c)
Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.
4d)
Obchodní zákoník.
4e)
§ 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.
4f)
§ 72 zákona č. 127/2005 Sb.
5)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
9)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.
9c)
§ 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
9d)
Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9e)
§ 81 až 102 a § 152 správního řádu.
9f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
9f)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 64 a 65 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a)
§ 25 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 66a obchodního zákoníku.
14)
Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.
15)
Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.
16)
Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
20)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek).
23)
Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Například zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2022 Sb.
25)
§ 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb.
26)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 242/2022 Sb. |
Zákon č. 254/2001 Sb. | Zákon č. 254/2001 Sb.
Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) (§ 1 — § 127)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 128 — § 128)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky (§ 130 — § 130)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě (§ 131 — § 131)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona (§ 132 — § 132)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona (§ 133 — § 133)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 135 — § 135)
* ČÁST DESÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 136 — § 136)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 137 — § 137) č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2024 (182/2024 Sb.)
254
ZÁKON
ze dne 28. června 2001
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
(2)
Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodnípovodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
(2)
Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
(3)
Vodním útvaremVodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvaryVodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
(4)
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
(5)
Silně ovlivněný vodní útvarvodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnostičinnosti podstatně změněný charakter.
(6)
Umělý vodní útvarvodní útvar je vodní útvarvodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činnostíčinností.
(7)
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektorukolektoru nebo kolektorechkolektorech; kolektoremkolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8)
Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.
(9)
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10)
Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.
(11)
Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
(12)
Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
(13)
Vodní linie je kontinuálně propojená síť vodních toků a ostatních vodních linií, včetně částí vzdutých vodním dílem a přechodně zakrytých úseků, přerušená pouze místy, kde dochází k přirozenému vsakování.
(14)
Ostatní vodní linií je tekoucí povrchová nebo podzemní voda neodpovídající definici vodního toku podle § 43.
(15)
Pověřenou osobou je odborně způsobilá právnická osoba pověřená rozhodnutím Ministerstva zemědělství k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, v rozsahu svého pověření, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
(16)
Pověřením je rozhodnutí Ministerstva zemědělství udělující pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
§ 2a
(1)
Stavem povrchových vodStavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(2)
Stavem podzemních vodStavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(3)
Ekologickým stavemEkologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4)
Dobrým stavem povrchových vodDobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý.
(5)
Dobrým stavem podzemních vodDobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý.
(6)
Dobrým chemickým stavem povrchových vodDobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
(7)
Dobrým chemickým stavem podzemních vodDobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
(8)
Normou environmentální kvalityNormou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
(9)
Kvantitativním stavem podzemních vodKvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1)
Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2)
Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.
(3)
V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1)
Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty, a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2)
Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.3)
(2)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3)
Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění. Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
§ 5a
Vodoprávní úřady jako dotčené orgány ve svých stanoviscích k návrhům územně plánovací dokumentace zohledňují cíle ochrany povrchových a podzemních vod, jejich hospodárné využívání a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha v zastavěných územíchzastavěných územích, zastavitelných plochách a transformačních plochách. Vodoprávní úřady poskytují orgánům územního plánování údaje a podklady pro vymezování ploch vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod a realizaci vodních prvků.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1)
Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.
(2)
Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3)
Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
(4)
Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání5) není tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1)
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2)
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.
(3)
Provozovatelé přístavů, speciálních servisních zařízení56) a speciálních lodí6) určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen „obslužní loď“) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení nebo obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4)
Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnostičinnosti nezabezpečuje speciální servisní zařízení nebo obslužní loď.
(5)
Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty,7) je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6)
Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmiochraně před povodněmi. Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.
(7)
O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.
(8)
Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1)
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba
a)
jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3.
k využívání jejich energetického potenciálu,
4.
k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5.
k jinému nakládání s nimi,
b)
jde-li o podzemní vody
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich akumulaci,
3.
k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4.
k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5.
k jinému nakládání s nimi,
c)
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d)
k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e)
k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění, pokud nejde o činnostčinnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f)
k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2)
Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný“) je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3)
Povolení k nakládání s vodami není třeba
a)
k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b)
k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
c)
k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d)
k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e)
k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f)
k užívání důlních vod organizací při hornické činnostičinnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a),
g)
k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových,
h)
k vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu66), pokud
1.
počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
2.
ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
3.
jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.
(4)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
(1)
Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2)
Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3)
Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4)
Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5)
Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(6)
Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(7)
Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(8)
Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(9)
Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.
(10)
Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
§ 9a
(1)
Žádost o vydání povolení k nakládání s vodami obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis nakládání s vodami, jeho druh, rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu nakládání s vodami.
(2)
Součástí žádosti je
a)
dokumentace pro povolení stavby, pokud má sloužit k povolovanému nakládání s vodami,
b)
souhlas vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla dotčených povolovaným nakládáním s vodami, není-li žadatel jejich vlastníkem; souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu a musí obsahovat podpis vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla a jeho identifikační údaje, kterými jsou u
1.
fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,
2.
právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c)
čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud má k povolovanému nakládání s vodami sloužit stávající vodní dílo a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí,
d)
stanovisko správce povodí; to neplatí v případě žádosti o povolení k odběru podzemních vod pro potřeby domácností a o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby domácností,
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok,
f)
údaje o průtocích vody ve vodním toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok,
g)
návrh minimálního zůstatkového průtoku, místo a způsob jeho měření, pokud povolované nakládání s vodami může mít za následek snížení průtoku vodního toku,
h)
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud je povolováno nakládání s podzemními vodami, a
i)
prováděcí projekt sanačních prací, jedná-li se o nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e).
§ 10
(1)
Měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2 je povinen
a)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v celkovém množství alespoň 1 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 100 m3 vody v kalendářním měsíci,
b)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci,
c)
ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.
(2)
Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(3)
Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
§ 11
(1)
Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání.
(2)
Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(3)
Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4)
Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1)
Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit
a)
nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
b)
byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b),
c)
při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.
(2)
Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3)
Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné
a)
k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b)
ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
c)
ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
d)
pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c).
(4)
Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.
(5)
Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b)
zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c)
zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1)
Povolení k některým činnostem je třeba
a)
k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
b)
k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
c)
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
d)
k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e)
k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
f)
k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod10b).
(2)
Povolení k činnostemčinnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostechčinnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.
§ 14a
(1)
Žádost o povolení k některým činnostem podle § 14 odst. 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis činnosti, její rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má činnost uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je
a)
doklad, jímž se prokazuje právo žadatele k nemovité věci, která má být dotčena povolovanou činností, pokud vodoprávní úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastrukatastru nemovitostí,
b)
dokumentace k povolované činnosti, včetně popisu jejích předpokládaných účinků na okolí,
c)
stanovisko správce povodí a
d)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovanou činností dotčen vodní tok.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace
(1)
K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2)
Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu vypouštění odpadních vod z tohoto zařízení.
(3)
Při vydávání tohoto povolení se § 38 odst. 9 až 11 použijí obdobně.
(4)
Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom zohlední požadavky schváleného kanalizačního řádu.
(5)
Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinností podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
§ 16a
(1)
Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní údaje o vypouštění těchto odpadních vod, jeho rozsahu a účelu a
b)
identifikační údaje o místu vypouštění těchto odpadních vod.
(2)
Součástí žádosti je
a)
souhlas vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace a
b)
doklad o ověření požadovaných vlastností zařízení určeného k čištění nebo zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky v případě, že se účinnost zařízení prokazuje prohlášením o shodě nebo atestem uznávané zkušebny.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1)
Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a)
ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b)
ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c)
ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d)
ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e)
ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f)
k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g)
k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; nestanoví-li tento zákon jinak, vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8),
h)
k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49), nebo
i)
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.
(2)
K žádosti o souhlas k vrtům podle odstavce 1 písm. g) nebo geologickým pracím podle odstavce 1 písm. i) v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona žadatel předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o geologických pracích8).
(3)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(4)
Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle stavebního zákona a podle jiných zákonů7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(5)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
(6)
Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, před vydáním souhlasu podle odstavce 1 upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze souhlas podle odstavce 1 vydat.
(7)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), souhlas podle odstavce 1 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).
§ 17a
(1)
Žádost o souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je
a)
dokumentace stavby, zařízení nebo činnosti, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i),
b)
odborné posouzení vlivu záměru na odtokové poměry, pokud jím mohou být dotčeny,
c)
stanovisko správce povodí, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. g) a i) pro potřeby domácností,
d)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být záměrem dotčen vodní tok, a
e)
projekt geologických prací v případě souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i).
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1)
Každý, kdo hodlá provádět činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.
(2)
Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)
(3)
Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
§ 18a
(1)
Žádost o vyjádření podle § 18 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je stanovisko správce povodí.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
(1)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto informačního systému.
(3)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4)
Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.
§ 19a
Registr výpustí
(1)
Zřizuje se registr výpustíregistr výpustí ze zdrojů znečištěnízdrojů znečištění do vod povrchových (dále jen „registr výpustíregistr výpustí“) jako informační systém veřejné správy, který slouží vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii při zneškodňování haváriezneškodňování havárie, při šetření příčin havárie a pro shromažďování informací o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2)
Správcem registru výpustíregistru výpustí je Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Registr výpustíRegistr výpustí zahrnuje údaje o výpustech
a)
ke kterým je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouštění důlních vod do vod povrchových v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci a které jsou vedeny v evidenci vypouštění odpadních vod a důlních vod podle § 22 odst. 3 písm. b),
b)
nacházejících se v území v blízkosti provozů s integrovaným povolenímintegrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
c)
nacházejících se na významných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b), nebo
d)
nacházejících se na drobných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b).
(4)
Identifikaci výpustí podle odstavce 3 písm. b) a c) pořizují a do registru výpustíregistru výpustí předávají příslušní správci povodí.
(5)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení registru výpustíregistru výpustí, rozsah a způsob stanovení území v blízkosti provozů s integrovaným povolenímintegrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a rozsah údajů a způsob jejich zjišťování a vkládání do registru výpustíregistru výpustí.
(6)
Vodoprávní úřady průběžně vkládají do registru výpustíregistru výpustí údaje o zjištěných výpustech, s výjimkou údajů o objektech důležitých pro obranu státu, v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 5 a předávají je v elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1)
Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostínemovitostí.12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2)
V katastru nemovitostínemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostínemovitostí.13)
(3)
Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
(2)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
a)
zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činnostíčinností a zjišťování stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
b)
vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c)
zřízení, vedení a aktualizace evidence
1.
vodních linií a objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
2.
vodních útvarůvodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
3.
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
4.
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5.
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
6.
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7.
ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8.
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9.
citlivých oblastí (§ 32),
10.
zranitelných oblastí (§ 33),
11.
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12.
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
13.
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56),
14.
záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Údaje z evidencí podle písmene c) se zveřejňují jako otevřená data60).
(3)
Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarůvodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnostičinnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace tím nejsou dotčena.
(6)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7)
Zaměstnanci správců povodí a pověřených odborných subjektů
a)
jsou oprávněni při výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků povrchových a podzemních vod, v nezbytně nutném rozsahu vstupovat na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích staveb a dalších prostor užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle jiných právních předpisů; vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni vstup umožnit,
b)
jsou povinni prokazovat se pověřením nebo průkazem správce povodí nebo pověřeného odborného subjektu a před vstupem na cizí pozemky nebo do cizích staveb a dalších prostor informovat oprávněného, jakož i jejich vlastníka nebo uživatele.
§ 22
(1)
Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaruvodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Pro potřeby vodní bilance je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3)
Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
vodních linií a objektů na nich a vodních nádrží,
b)
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c)
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d)
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e)
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56).
(4)
Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
objektů na vodních liniích hydrologických povodí vodních toků a hydrogeologických rajonů,
b)
vodních útvarůvodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
c)
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
d)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
e)
ochranných pásem vodních zdrojů,
f)
citlivých oblastí,
g)
zranitelných oblastí,
h)
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
i)
záplavových území,
j)
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5)
Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvaryvodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 3 písm. w).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1)
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnostčinnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a)
ochrany vod jako složky životního prostředí,
b)
snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha a
c)
udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
(2)
V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, vodoprávní řízení a řízení o návrhu na povolení záměru podle zvláštního zákona.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1)
Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen „cíle ochrany vod“) jsou
a)
pro povrchové vody
1.
zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarůvodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3.
zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4.
snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
b)
pro podzemní vody
1.
zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3.
odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
c)
též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2)
Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3)
Pokud se na vybraný vodní útvarvodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4)
Pro vybrané vodní útvaryvodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvaryvodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5)
Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaruvodního útvaru a při splnění těchto podmínek:
a)
není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1.
míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2.
dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3.
přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaruvodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b)
prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c)
prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
(6)
Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvaryvodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvaryvodní útvary ovlivněny lidskou činnostíčinností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činnostíčinností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b)
pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnostičinnosti nebo znečištění,
c)
pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vodydobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnostičinnosti nebo znečištění,
d)
nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaruvodního útvaru a
e)
stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7)
Dobrého stavu podzemních vodDobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavuekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činnostíčinností.
(8)
Zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody podle odstavce 7 je možné pouze na základě výjimky, kterou udělí vodoprávní úřad na základě žádosti při současném splnění těchto podmínek:
a)
jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaruvodního útvaru,
b)
důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z převažujícího veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
c)
prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaruvodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9)
Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových vod nebo dobrého stavu útvaru podzemních vod povolit ani provést.
(10)
Důvody pro udělení výjimky podle odstavce 8 musí být uvedeny a vysvětleny v platném plánu povodí podle § 24 nebo v jeho nejbližší aktualizaci.
(11)
Lhůtu podle odstavce 5 lze prodloužit, méně přísné cíle podle odstavce 6 lze stanovit a výjimku podle odstavce 8 lze udělit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarechvodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.
(12)
Žádost o udělení výjimky podle odstavce 8 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(13)
Součástí žádosti je
a)
projektová dokumentace nebo popis záměru,
b)
údaje o plnění podmínek pro udělení výjimky,
c)
stanovisko správce povodí a
d)
správní úkon, z něhož vyplývá, že záměr nelze povolit ani provést bez udělení výjimky podle odstavce 8, byl-li vydán jiným správním orgánem než příslušným k udělení výjimky.
§ 23b
Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů
(1)
Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení, jsou při posuzování existence převažujícího veřejného zájmu nebo převahy přínosů nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj podle § 23a odst. 8 písm. b) v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti68).
(2)
Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.
§ 24
Plány povodí
(1)
Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2)
Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4)
Národní plány povodí stanoví cíle:
a)
pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
b)
ke snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha,
c)
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
d)
pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.
(5)
Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6)
Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
(7)
Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8)
Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizikpovodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.
(10)
Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.
(11)
Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik schvaluje vláda.
(12)
Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.
(13)
Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
§ 25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:
a)
přípravné práce, které musí obsahovat
1.
předběžné vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikempovodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
2.
časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
3.
analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizikpovodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarůvodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a jeho zdůvodnění, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnostiveřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
b)
zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
c)
zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikempovodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizikpovodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
(3)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4)
Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
§ 26
Programy opatření
(1)
Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.
(2)
Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizikapovodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.
(4)
Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvarvodní útvar podle § 23a nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
a)
vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
b)
přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 3 písm. a),
c)
přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
(5)
V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarůvodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodnípovodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky:
a)
přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarůvodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b)
podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí,
c)
opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaruvodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d)
důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaruvodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a
e)
souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
(6)
Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
(7)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1)
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
(2)
V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b)
odvodňovat lesní pozemky,
c)
odvodňovat zemědělské pozemky,
d)
těžit rašelinu,
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g)
ukládat radioaktivní odpady,
h)
ukládat oxid uhličitý49) do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.
(3)
Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4)
Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 28a
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
(1)
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
(2)
Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1)
Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
(2)
Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.
(3)
Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1)
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2)
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3)
Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
a)
u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
b)
u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c)
u vodních toků
1.
s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2.
bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d)
u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e)
v ostatních případech individuálně.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
(5)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(6)
Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7)
Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
(8)
V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnostičinnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
(9)
Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.
(10)
V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnostičinnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(11)
Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům nebo nájemcům nebo pachtýřům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
(12)
Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
(13)
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 30a
(1)
Návrh na stanovení ochranného pásma vodního zdroje obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu základní údaje o navrhovaném ochranném pásmu vodního zdroje, jeho rozsahu a účelu, včetně zdůvodnění konkrétních ochranných opatření.
(2)
Součástí návrhu je
a)
popis a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, charakteristika území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje, analýza rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje a návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění,
b)
záznam podrobného měření změn obsahující geometrické a polohové určení ochranného pásma, pokud jeho hranice není shodná s hranicemi parcel v katastrální mapěkatastrální mapě,
c)
seznam nemovitých věcí podle obcíobcí a katastrálních územíkatastrálních území s uvedením parcelních čísel, na kterých je navrhováno ochranné pásmo, popřípadě pásma,
d)
povolení stavby vodního díla a povolení užívání vodního díla, pokud má být ochranným pásmem dotčeno stávající vodní dílo,
e)
povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, pokud mají být dotčeny ochranným pásmem, bylo-li vydáno jiným vodoprávním úřadem než příslušným ke stanovení ochranného pásma,
f)
stanovisko správce povodí a
g)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být ochranným pásmem dotčen vodní tok.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1)
Citlivé oblasti jsou vodní útvaryvodní útvary povrchových vod,
a)
v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b)
které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
c)
u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.
(2)
Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.
(3)
Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1)
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a)
povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b)
povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
(2)
Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1)
Správci povodí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zdravotnictví, vodoprávními úřady a příslušnými krajskými hygienickými stanicemi sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily vod uvedených v seznamu přírodních koupališť provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání a dalších povrchových vod, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob48). Profil povrchových vod využívaných ke koupání je souhrn údajů o povrchových vodách uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48). Profil povrchových vod využívaných ke koupání může být sestaven pro několik spolu sousedících povrchových vod. Obsah a způsob sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho přezkumu a aktualizace a rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(2)
Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48) a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.
(3)
Pokud povrchové vody uvedené v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a to po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí. Povrchové vody uvedené v seznamu musí do konce koupací sezóny 2015 splňovat požadavky na přijatelnou kvalitu vody.
§ 35
Podpora života ryb
(1)
Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.
(2)
U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského obhospodařování.
(3)
Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno. V případě nepůvodních druhů se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1)
Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku a zohledňuje možnosti rekreační plavby.
(2)
Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku a možnostem rekreační plavby, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
(3)
Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtokuminimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1)
Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje udržitelné užívání vodních zdrojů a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavuekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů.
(2)
Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom vychází z plánů povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
(3)
Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1)
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.
(2)
Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.
(3)
Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.
(4)
Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).
(5)
Zneškodňováním odpadních vodZneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
(6)
Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnostičinnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.
(7)
Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23). Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.
(8)
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8), která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
(9)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvalitynormami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vodystav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(10)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a)
přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b)
posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(11)
Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 9, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(12)
Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(13)
Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 9 nebo podle § 31.
(14)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 38b
(1)
Žádost o stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu jejich vypouštění.
(2)
Součástí žádosti je
a)
čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud povolení k vypouštění důlních vod souvisí se stávajícím vodním dílem, a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí,
b)
stanovisko správce povodí,
c)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným vypouštěním důlních vod dotčen vodní tok, a
d)
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud se jedná o vypouštění důlních vod do vod podzemních.
§ 39
Závadné látky
(1)
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
(2)
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a)
vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí,
b)
provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
(3)
Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky. Zvláštní kategorií nebezpečných závadných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a)
umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b)
používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c)
nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d)
nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv nebo látek určených pro úpravu vody na vodu pitnou a pro čištění komunálních odpadních vod v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e)
vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f)
zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5)
Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
(6)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7)
Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku a stanovit podmínky pro jejich použití, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
a)
k úpravě a udržování koryta vodního toku,
b)
ke krmení ryb,
c)
z důvodů zdravotních,
d)
k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e)
k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f)
jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g)
v rámci schválených sanačních technologií.
(8)
Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9)
Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10)
Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se vztahují odstavce 2, 4 a 5 obdobně.
(11)
Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.
(12)
K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak k rozkladu krmiv a s tím spojenému zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství.
§ 39a
(1)
Žádost o stanovení podmínek pro použití závadných látek nebo o povolení výjimky při použití závadných látek obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis použití závadných látek, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž mají být závadné látky použity.
(2)
Součástí žádosti je
a)
stanovisko správce povodí,
b)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být při použití závadných látek dotčen vodní tok,
c)
identifikační údaje a bezpečnostní listy závadných látek, jsou-li k dispozici, a zdůvodnění výběru a množství závadných látek ve vztahu k účelu výjimky,
d)
povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e), pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2, nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě,
e)
v případě žádosti o stanovení podmínek pro použití závadných látek podle § 9 odst. 7 nebo povolení výjimky při použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb dále
1.
povolení k nakládání s vodami, pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2 nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě,
2.
výsledky rozborů vody v rybnících, pokud byly předcházejícím rozhodnutím o výjimce nařízeny a nebyly zasílány krajskému úřadu průběžně,
3.
vyjádření krajské hygienické stanice, pokud je nádrž zařazena do seznamu sestaveného podle zákona o ochraně veřejného zdraví48), a
4.
předpoklad druhové skladby obsádky rybníka a
f)
v případě žádosti o udělení výjimky při používání závadných látek v rámci schválených sanačních technologií dále prováděcí projekt sanačních prací, ze kterého bude zřejmé
1.
množství závadných látek, které budou aplikovány v jednotlivých etapách a za celou dobu sanace,
2.
popis použití závadných látek a
3.
identifikace místa použití spočívající v označení aplikačních objektů s uvedením parcelních čísel pozemků.
§ 40
Havárie
(1)
Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2)
Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.
(3)
Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.
§ 41
Povinnosti při havárii
(1)
Ten, kdo způsobí havárii (dále jen „původce haváriepůvodce havárie“), nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(2)
Původce haváriePůvodce havárie je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie (dále jen „zneškodňování haváriezneškodňování havárie“). Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky při provádění záchranných a likvidačních prací. Za místo havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo, kde byla havárie poprvé zjištěna.
(3)
Hasičský záchranný sbor České republiky neprodleně informuje o jemu nahlášené havárii vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Dojde-li k havárii v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod nebo na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 34, informuje Česká inspekce životního prostředí neprodleně Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li při havárii k ohrožení nebo znečištění zdroje pitné vody, informuje vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie neprodleně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
(4)
Řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii35) řídí Hasičský záchranný sbor České republiky.
(5)
Šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Pro účely šetření příčin havárie správce povodí zajistí odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků; tím není dotčena možnost odběru vzorků orgány nebo osobami uvedenými v odstavci 6.
(6)
Česká inspekce životního prostředí, správci povodí, Policie České republiky, Vojenská policie a vodoprávní úřady, jejichž správní obvody byly havárií zasaženy, spolupracují při řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie a při šetření příčin havárie, pokud k tomu byly vyzvány Hasičským záchranným sborem České republiky nebo vodoprávním úřadem příslušným podle místa havárie, popřípadě krajským úřadem podle § 107 odst. 1 písm. d).
(7)
Jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, Česká inspekce životního prostředí může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie a šetření příčin havárií; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně.
(8)
Původce haváriePůvodce havárie je povinen na výzvu orgánu nebo osoby uvedené v odstavci 3 při zneškodňování haváriezneškodňování havárie s těmito orgány a osobami spolupracovat.
(9)
Osoby, které se zúčastnily zneškodňování haváriezneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout potřebné údaje Hasičskému záchrannému sboru České republiky, vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie a České inspekci životního prostředí, pokud si jejich poskytnutí vyžádají.
(10)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií Hasičskému záchrannému sboru České republiky, jejich zneškodňování, šetření jejich příčin a způsob odběru vzorků.
§ 42
Opatření k nápravě
(1)
K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci haváriepůvodci havárie (dále jen „původce závadného stavu“), povinnost provést opatření k nápravě spočívající v odstranění následků závadného stavu, popřípadě též v opatření náhradního zdroje vody, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nepovažují se za původce haváriepůvodce havárie, jestliže k zásahu použily přiměřených prostředků.
(2)
Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,22) který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu. ExekuciExekuci rozhodnutí vydaného podle tohoto ustanovení nelze zahájit, nařídit nebo provést.
(3)
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4)
Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické nebo podnikající fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K účelu úhrady plateb za provedená opatření k nápravě zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč. ObecObec s rozšířenou působností, jejíž úřad plní funkci vodoprávního úřadu, který provedení opatření k nápravě uložil, požádá příslušný kraj o úhradu platby za provedené opatření k nápravě. Příslušný kraj zašle bez zbytečného odkladu peněžní prostředky v dohodnuté výši obciobci s rozšířenou působností, která je zašle osobě, která opatření k nápravě provedla.
(5)
Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6)
Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7)
Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské službyVězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.24)
(8)
Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obecobec, a to z prostředků státu.
(9)
Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
(1)
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.
(2)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.
(3)
Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení bystřin nejsou dotčena.
§ 44
Koryta vodních toků
(1)
Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
(2)
Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností nebo odstraněním vodního díla za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.
(3)
V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
(1)
Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodnipovodni své přirozené koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodnipovodni přispět (§ 102).
(2)
Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcíobcí.
(3)
Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.
(4)
Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
(1)
Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.
(2)
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
(1)
Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Správou vodních toků se rozumí povinnost
a)
sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,
b)
pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodnipovodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa,
c)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,26) popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d)
připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku,
e)
vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,
f)
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích27) a v územních systémech ekologické stability,28)
g)
spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,
h)
navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků,
i)
obnovovat přirozená koryta drobných vodních toků odstraněním vodních děl, jimiž byla před rokem 2002 upravena, změněna nebo zřízena úprava koryt drobných vodních toků,
j)
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu výpustě v korytech vodních toků v případech, kdy zjistí, že k nim není vydáno platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c).
(3)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění činností uvedených v odstavci 2.
(4)
Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
b)
udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,
c)
udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad podle § 59 odst. 4,
d)
řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
e)
podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
f)
spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g)
předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních děl vzájemně se ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena; vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,
h)
spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
(5)
Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.
§ 48
Správci vodních toků
(1)
Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.
(2)
Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obceobce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činnostíčinností souvisejí, nebo státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnostičinnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitostinemovitosti ve vlastnictví státu.
(3)
Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.
(4)
Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.
(5)
Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6)
Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1)
Správci vodních toků jsou oprávněni
a)
při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b)
z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle odstavce 2,
c)
požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
d)
dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.31)
(2)
Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a)
u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b)
u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c)
u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3)
Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
(4)
Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni
a)
strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,
b)
udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
c)
strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d)
ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
e)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f)
umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g)
strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
h)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
a)
umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c)
strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
d)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
(2)
Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.
(3)
Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi
(1)
Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.32)
(2)
Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne krajský úřad. Ten rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1)
Správou povodíSprávou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2)
Správu povodíSprávu povodí vykonávají správci povodí.
(3)
Správci povodí poskytují pro činnostčinnost vodoprávních úřadů a pro činnostčinnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4)
Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 9, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaruvodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaruvodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5)
Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.
(6)
Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(7)
Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1)
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a)
přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b)
stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c)
stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d)
stavby na ochranu před povodněmipovodněmi,
e)
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g)
stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h)
stavby odkališť,
i)
stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j)
studny,
k)
stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l)
jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2)
Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3)
Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
(4)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 55a
(1)
Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být součástí žádosti podle zvláštního zákona stanovisko správce povodí. To neplatí v případě studní individuálního zásobování vodou a čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel pro potřeby jednotlivých osob (domácností).
(2)
Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněno umožnění překonání díla přenesením nebo splutím v místech užívání povrchových vod k rekreační plavbě a musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku a musí být umožněno jejich překonání v rámci vodní cesty. To neplatí v případech,
a)
jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,
b)
vyžaduje-li to ochrana před povodněmiochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c)
kdy překonání díla nebo pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(3)
Povolení záměru podle zvláštního zákona nevyžaduje výměna vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(4)
Spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), předloží žadatel povolení k jejich provozování54).
(5)
Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla uložit stavebníkovi povinnost předložit provozní řád vodního díla spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(6)
Stavební úřad v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit.
(7)
Stavební úřad může vyzvat žadatele o vydání rozhodnutí o povolení záměru vodního díla k předložení výpočtu povodňové vlny zvláštní povodněpovodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(8)
Zanikne-li povolení vydané podle § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne stavební úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(9)
Stavební úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(10)
V případě podle § 126 odst. 5 se rozhodnutí o žádosti o povolení nebo změnu záměru vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně záměru vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
§ 55b
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1)
Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné územízastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2)
Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3)
Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a)
náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona4),
b)
souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla,
c)
vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4)
Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5)
Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(6)
Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1)
Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto zákona považují stavby
a)
k závlaze a odvodnění pozemků,
b)
k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2)
Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízenípodrobná odvodňovací zařízení, přičemž podrobným odvodňovacím zařízenímpodrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
(3)
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a)
strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,
b)
užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c)
ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,
d)
strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
(5)
Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(6)
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodísprávy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1)
Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2)
Zejména je zakázáno
a)
na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b)
poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(3)
Stavební úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla povolování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1)
Vlastník vodního díla je povinen
a)
dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah provozního řádu vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b)
udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c)
provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d)
provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e)
dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f)
odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,32)
g)
osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h)
osadit na vodním díle plavební znaky,
i)
u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j)
odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody.
(2)
Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulační řád vodního díla. Vodoprávní úřad může vlastníkovi vodního díla stanovit podmínky pro zpracování provozního nebo manipulačního řádu a lhůtu k jeho předložení. Dále může vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl doplnění nebo jiné úpravy předloženého provozního nebo manipulačního řádu. Vodoprávní úřad může též vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl změnu schváleného provozního nebo manipulačního řádu a tuto změnu předložil ke schválení. Provozní nebo manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu, která nepřesahuje dobu platnosti povolení k vypouštění odpadních vod.
(3)
Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(4)
Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
(5)
Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.
(6)
Žádost o schválení manipulačního řádu vodního díla obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu základní údaje o vodním díle.
(7)
Součástí žádosti je
a)
povolení k nakládání s vodami související s vodním dílem, jehož manipulační řád má být schválen, a, bylo-li povolení vydáno jiné osobě než žadateli, doklad o tom, že mu oprávněný umožnil výkon svého povolení,
b)
povolení užívání vodního díla,
c)
manipulační řád,
d)
stanovisko správce povodí a
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud se jedná o manipulační řád vodního díla, kterým má být dotčen vodní tok.
§ 59a
Povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla
(1)
Vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.
(2)
Katastrální úřad zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastrukatastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje.
(3)
Vodoprávní úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. Vodoprávní úřad osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.
§ 60
Vstup na pozemky
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.
(2)
Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1)
Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen „technickobezpečnostní dohled“) se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Technickobezpečnostnímu dohledu podléhají vodní díla, která slouží ke vzdouvání a zadržování vody. Jedná se o
a)
přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 m a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,
b)
stavby na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi,
c)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
d)
stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a), a
e)
jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů.
(3)
Dále technickobezpečnostnímu dohledu podléhají stavby
a)
odkališť a
b)
hydrotechnických štol a tunelů.
(4)
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
(5)
Stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, změny dokončené stavby vodního díla nebo provozu, náležitosti zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování výsledků pozorování a měření stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6)
Žadatel o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 10. Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie obsahuje stanovení míry bezpečnosti vodního díla při povodníchpovodních a návrh a posouzení parametrů bezpečnostních a výpustných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy61),62).
(7)
O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne stavební úřad zpravidla v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce. Zasahuje-li vodní dílo do správních obvodů několika stavebních úřadů, je k řízení podle věty první příslušný ten stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla.
(8)
Stavební úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.
(9)
Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(10)
Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu může jen pověřená osoba v rozsahu svého pověření. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.
(11)
Pověřená osoba je povinna
a)
zajistit kontinuální výkon technickobezpečnostního dohledu v potřebném rozsahu a personálním složení, a to i v době povodnípovodní, živelních pohrom a krizových situací,
b)
oznámit Ministerstvu zemědělství přeměnu právnické osoby a změnu personálního, materiálního a technického vybavení vztahujícího se k výkonu technickobezpečnostního dohledu, a to neprodleně po realizaci této změny,
c)
provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly v souladu s obecně závaznými předpisy a technickými požadavky, zejména z hlediska jejich bezpečnosti, stability a možných příčin poruch,
d)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u určených vodních děl, nad kterými provádí technickobezpečnostní dohled v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
e)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene d) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.
(12)
Stavební úřad je povinen
a)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
b)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene a) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.
(13)
Pověření k výkonu činností podle odstavce 10 věty první lze udělit pouze právnické osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností. Předpoklady fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu jsou
a)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. kategorie a zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie,
b)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie,
c)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a odborná praxe nejméně 5 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 8 let při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie nebo středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou technického směru s vazbou na vodní díla a odborná praxe nejméně 8 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 10 let odborné praxe při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie.
(14)
Žádost o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
doklad prokazující odborné a personální vybavení, a to
1.
doklad o bezúhonnosti členů statutárního orgánu a osoby nebo osob odpovědných za výkon technickobezpečnostního dohledu podle zvláštního právního předpisu,
2.
souhlasné prohlášení fyzické odborně způsobilé osoby s jejím určením jako osoby odpovědné za výkon technickobezpečnostního dohledu, nebo zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu,
3.
reference k výkonu technickobezpečnostního dohledu fyzické odborně způsobilé osoby v případě, kdy žadatel žádá o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. a II. kategorie,
4.
osvědčení odborných předpokladů v oboru bezpečnosti vodních děl, zejména osvědčení o autorizaci, osvědčení o znalecké činnosti, zavedení systému jakosti,
b)
doklad prokazující materiální a technické vybavení pro specializované činnosti,
c)
doklad prokazující splnění předpokladů fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu.
(15)
Ministerstvo zemědělství může odebrat pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu v případě, že
a)
nejsou plněny povinnosti stanovené v odstavci 11,
b)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván soustavně nejméně 5 let nad vodními díly III. kategorie,
c)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván nepřetržitě nad vodními díly I. a II. kategorie,
d)
nebylo řádně vykonáváno zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu,
e)
došlo k přeměně právnické osoby, nebo vstupu právnické osoby do likvidace.
(16)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou rozsah vybraných údajů, způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu a způsob předávání těchto údajů podle odstavců 11 a 12.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
(1)
Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 5. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2)
U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.
(3)
U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
(4)
Vlastník, případně stavebník je povinen u vodních děl zařazených do I. až III. kategorie oznámit neprodleně stanovení pověřené osoby, případně její změnu Ministerstvu zemědělství. Totéž platí pro vodní díla IV. kategorie, u kterých neprovádí technickobezpečnostní dohled vlastník, případně stavebník sám, ale prostřednictvím pověřené osoby.
(5)
Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a)
určit fyzickou osobu odpovědnou za výkon technickobezpečnostního dohledu a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b)
přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla podle § 61 odst. 1, a to u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c)
předkládat u vodních děl I. až IV. kategorie zápis o prohlídce v termínech podle písmene b) příslušnému vodoprávnímu úřadu,
d)
předkládat u vodních děl I. až III. kategorie zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu,
e)
předat u vodních děl I. až III. kategorie příslušnému vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
(1)
Ochranou před povodněmiOchranou před povodněmi se rozumí činnostičinnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizikapovodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.
(2)
Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánůpovodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34).
(3)
K zajištění ochrany před povodněmipovodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmipovodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
(4)
Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64
Povodně
(1)
PovodněmiPovodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. PovodeňPovodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeňpovodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeňpovodeň).
(2)
PovodeňPovodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeňpovodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity podle povodňového plánupovodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeňpovodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.
(3)
Za nebezpečí povodněpovodně se považují situace zejména při
a)
dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,
b)
déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo
c)
vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1)
Zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodnípovodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnostčinnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2)
Povodňovým rizikemPovodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodnípovodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnostčinnost.
(3)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými rizikypovodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizikpovodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik.
(4)
Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizikpovodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodnípovodní podle těchto scénářů.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1)
Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodněpovodně, za povodněpovodně a opatření prováděná po povodnipovodni.
(2)
Přípravná opatření jsou
a)
stanovení záplavových území,
b)
vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
c)
povodňové plánypovodňové plány,
d)
povodňové prohlídky,
e)
příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f)
organizační a technická příprava,
g)
vytváření hmotných povodňových rezerv,
h)
příprava účastníků povodňové ochrany.
(3)
Opatření při nebezpečí povodněpovodně a za povodněpovodně jsou
a)
činnostčinnost předpovědní povodňové služby,
b)
činnostčinnost hlásné povodňové služby,
c)
varování při nebezpečí povodněpovodně,
d)
zřízení a činnostčinnost hlídkové služby,
e)
vyklizení záplavových území,
f)
řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g)
povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce,
h)
povodňové záchranné prácepovodňové záchranné práce,
i)
zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(4)
Opatření po povodnipovodni jsou
a)
evidenční a dokumentační práce,
b)
vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c)
odstranění povodňových škod a obnova území po povodnipovodni.
(5)
Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmipovodněmi.
§ 66
Záplavová území
(1)
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodněpovodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2)
V zastavěných územíchzastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3)
Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5)
Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnostičinnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmipovodněmi.
(6)
Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7)
Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8)
Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1)
V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územíchkatastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2)
V aktivní zóně je dále zakázáno
a)
těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b)
skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c)
zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d)
zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
(3)
Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1)
Za území určená k řízeným rozlivům povodnípovodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmipovodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.
(2)
Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodnípovodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3)
Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodněpovodně.
(4)
Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodněpovodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5)
Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodnípovodní.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmipovodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodněpovodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmipovodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.34)
§ 70
Stupně povodňové aktivity
(1)
Stupni povodňové aktivityStupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánupovodňovém plánu.
(2)
Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodnípovodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivitystupni povodňové aktivity, kterými jsou:
a)
první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodněpovodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnostčinnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodněpovodně,
b)
druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodněpovodně přerůstá v povodeňpovodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodněpovodně podle povodňového plánupovodňového plánu,
c)
třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánůpovodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(3)
Druhý a třetí stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánechpovodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánupovodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
(4)
Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánechpovodňových plánech a jsou závazné pro povodňové plánypovodňové plány nižších stupňů.
§ 71
Povodňové plány
(1)
Povodňovými plányPovodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodněpovodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodnípovodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity.
(2)
Obsah povodňových plánůpovodňových plánů se dělí na
a)
věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmipovodněmi určitého objektu, obceobce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
b)
organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmipovodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmipovodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
c)
grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.
(3)
Povodňovými plányPovodňovými plány územních celků jsou
a)
povodňové plánypovodňové plány obcíobcí, které zpracovávají orgány obcíobcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodnipovodni,
b)
povodňové plánypovodňové plány správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obceobce s rozšířenou působností,
c)
povodňové plánypovodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
d)
Povodňový plánPovodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
(4)
Pro stavby ohrožené povodněmipovodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, zpracovávají povodňové plánypovodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obceobce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodněpovodně, rozhodne vodoprávní úřad.
(5)
Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plánpovodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.
(6)
U povodňových plánůpovodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plánypovodňové plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánupovodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(7)
Věcnou a grafickou část povodňového plánupovodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánempovodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánůpovodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obceobce. Jde-li o stavbu přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obceobce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o tom informuje. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánupovodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánupovodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi k využití, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.
§ 72
Povodňové prohlídky
(1)
Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodněpovodně nebo její škodlivé následky.
(2)
Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánůpovodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
(3)
Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1)
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodněpovodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodněpovodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
(2)
Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodněpovodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmipovodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmipovodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcíobcí a povodňové orgány pro správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmipovodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcíobcí v případě potřeby hlídkovou službu.
(3)
Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí zvláštní povodněpovodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.
(4)
Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35).
§ 74
Povodňové záchranné práce
(1)
Povodňovými záchrannými pracemiPovodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodněpovodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.
(2)
Povodňové záchranné prácePovodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1)
Povodňovými zabezpečovacími pracemiPovodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodněpovodně a za povodněpovodně ke zmírnění průběhu povodněpovodně a jejích škodlivých následků.
(2)
Povodňové zabezpečovací prácePovodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a)
odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b)
rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
c)
ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
d)
opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e)
opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
f)
provizorní uzavírání protržených hrází,
g)
instalace protipovodňových zábran,
h)
opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i)
opatření k omezení znečištění vody,
j)
opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3)
Povodňové zabezpečovací prácePovodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánůpovodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodněpovodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
(1)
Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodněpovodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmipovodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodnípovodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodněpovodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí a obcíobcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodnipovodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodněpovodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodněpovodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodněpovodně. Zprávu zpracují do 3 měsíců po ukončení povodněpovodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodněpovodně.
(3)
Evidenci vyhodnocených povodnípovodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4)
Zprávy o povodnipovodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu a k evidenci správci povodí.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1)
Řízení ochrany před povodněmipovodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmipovodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodněpovodně a v období následujícím bezprostředně po povodnipovodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmipovodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plánypovodňovými plány.
(2)
V období mimo povodeňpovodeň jsou povodňovými orgány
a)
orgány obcíobcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
c)
krajské úřady,
d)
Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
(3)
Po dobu povodněpovodně jsou povodňovými orgány
a)
povodňové komise obcíobcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b)
povodňové komise obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
c)
povodňové komise krajů,
d)
Ústřední povodňová komise.
(4)
Povodňové orgány mohou v době povodněpovodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánůpovodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
(5)
Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodnipovodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(6)
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmipovodněmi.
(7)
Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmipovodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8)
Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánůpovodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9)
Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
§ 78
Povodňové orgány obcí
(1)
Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodnípovodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obceobce je starosta obceobce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmipovodněmi.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Povodňové orgány obcíobcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánůpovodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodněpovodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánempovodňovým plánem obceobce,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán obceobce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,
c)
provádějí povodňové prohlídky,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
f)
organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obceobce s využitím jednotného systému varování,
g)
informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány sousedních obcíobcí a povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
j)
zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k)
zajišťují v době povodněpovodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
l)
provádějí prohlídky po povodnipovodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodnipovodni povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností,
m)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obceobce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmiochraně před povodněmi. V případě souběžné činnostičinnosti povodňové komise obceobce a obceobce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obceobce jiného člena komise. Povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánůpovodňových plánů obcíobcí s povodňovým plánempovodňovým plánem správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,
c)
organizují provádění povodňových prohlídek,
d)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
e)
organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcíobcí a účastníků ochrany před povodněmipovodněmi,
f)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
g)
organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány sousedních obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
i)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
j)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,
k)
v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodísprávou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
l)
spolupracují v době povodněpovodně s povodňovými orgány obcíobcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
m)
soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodnipovodni,
n)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány krajů
(1)
Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmipovodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2)
Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností s povodňovým plánempovodňovým plánem správního obvodu kraje,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
c)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
d)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
e)
organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmipovodněmi,
f)
účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
g)
organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,
j)
posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,
k)
zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodnipovodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
l)
vedou záznamy v povodňové knize,
m)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1)
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
řídí ochranu před povodněmipovodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných pracípovodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b)
metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmipovodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánůpovodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c)
zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plánpovodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
d)
potvrzuje soulad povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánempovodňovým plánem České republiky,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmipovodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f)
zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g)
účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3)
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmipovodněmi v době povodněpovodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b)
nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,
c)
koordinuje a kontroluje činnostčinnost povodňových komisí krajů,
d)
vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi kromě úkolů správce vodních toků
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánůmpovodňovým plánům správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
spolupracují při zpracování povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánupovodňového plánu České republiky,
c)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností při provádění povodňových prohlídek,
d)
dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmipovodněmi,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,
f)
spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodněpovodně,
g)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
h)
poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnostičinnosti povodňovým komisím krajů,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně v povodí,
j)
po povodnipovodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,
k)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů při školení a výcviku pracovníků,
l)
zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmipovodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánůmpovodňovým plánům obcíobcí,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c)
navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmipovodněmi,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánůpovodňových plánů,
f)
sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodněpovodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcíobcí s rozšířenou působností,
i)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
j)
provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánůpovodňových plánů,
k)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně na vodních tocích,
l)
po povodnipovodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodnipovodni a předávají ji povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
m)
odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodněpovodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnostičinnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy;34a) zahájení těchto činnostíčinností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 84
Vlastníci vodních děl
(1)
Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodněpovodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmipovodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
d)
sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodněpovodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
f)
manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,
g)
k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obceobce s rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,
h)
provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech včetně oblasti vzdutí,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně na vodních dílech,
j)
po povodnipovodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodnipovodni,
k)
odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodněpovodně.
(2)
Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále
a)
poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení34) a orgánům integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35) údaje o parametrech možné zvláštní povodněpovodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů; vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,
b)
oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodnípovodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
c)
při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodněpovodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánůpovodňových plánů územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
(3)
Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
(1)
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodněpovodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodněpovodně, při tom
a)
zpracovávají povodňové plánypovodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodněpovodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c)
na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánupovodňového plánu,
f)
sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodněpovodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně,
i)
zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j)
provádějí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita,
k)
provádějí po povodnipovodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodnipovodni,
l)
odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodněpovodně.
(2)
Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.
(3)
Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1)
Jednotlivé obceobce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. ObceObce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
(2)
Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmipovodněmi.
(3)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
(4)
Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí obceobce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.36)
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodněpovodně
a)
povodňovou komisí obceobce hradí obecobec,
b)
povodňovou komisí obceobce s rozšířenou působností hradí obecobec s rozšířenou působností,
c)
povodňovou komisí kraje hradí kraj,
d)
Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA X
ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY
Díl 1
Vymezení pojmů
§ 87a
(1)
Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2)
Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Díl 2
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87b
(1)
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „plán pro sucho“) se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
(2)
Plán pro sucho je podkladem pro
a)
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b)
vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „komise pro sucho“),
c)
rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
(3)
Plán pro sucho zahrnuje
a)
základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b)
operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c)
grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
(4)
Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a)
zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení63) a dalších provozů poskytujících nezbytné služby,
b)
zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c)
živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d)
hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e)
ostatní využití.
(5)
Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
§ 87c
(1)
Plán pro sucho pořizuje a průběžně aktualizuje pro území kraje krajský úřad, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace krajský úřad projedná s obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, krajskými úřady sousedních krajů, Policií České republiky, hasičským záchranným sborem kraje, příslušným újezdním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, uživateli vody významnými pro území příslušného kraje, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, projedná krajský úřad návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace také s Ministerstvem dopravy a Státní plavební správou. Plán pro sucho a jeho aktualizace nesmí být v rozporu s plánem pro sucho pro území České republiky a s plány pro sucho ostatních krajů. Plán pro sucho a jeho aktualizace po schválení Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 87d
(1)
Plán pro sucho pro území České republiky pořizuje a průběžně aktualizuje společně Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace projedná Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí s krajskými úřady, správci povodí, Českým hydrometeorologickým ústavem, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem vnitra. Plán pro sucho a jeho aktualizace zveřejní Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 3
Orgány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87e
(1)
Orgánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „orgán pro sucho“) je
a)
vodoprávní úřad podle § 104 odst. 2,
b)
ústřední a krajská komise pro sucho.
(2)
Nadřízeným správním orgánem krajské komise pro sucho a ústřední komise pro sucho je Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí v rozsahu působnosti svěřené jim tímto zákonem.
§ 87f
(1)
Hejtman kraje jako zvláštní orgán kraje zřizuje krajskou komisi pro sucho a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, hasičského záchranného sboru kraje a krajské hygienické stanice. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, jmenuje hejtman kraje členem krajské komise pro sucho i zaměstnance Ministerstva dopravy.
(2)
K jednání krajské komise pro sucho hejtman kraje přizve dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a může přizvat zejména zástupce dotčených obcíobcí. Přizvané osoby nejsou členy krajské komise pro sucho.
§ 87g
Ústřední komisi pro sucho zřizuje vláda. Ústřední komisi pro sucho předsedá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí.
§ 87h
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
Díl 4
Předpovědní služba pro sucho
§ 87i
Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.
Díl 5
Vydávání opatření při stavu nedostatku vody
§ 87j
(1)
Krajský úřad ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém území kraje nebo jeho části hrozí nedostatek vody, a navrhne hejtmanovi kraje svolání krajské komise pro sucho. Hejtman kraje svolá krajskou komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává krajská komise pro sucho; ustanovení § 25 odst. 2 a 3 správního řádu se použijí obdobně. Dnem vyvěšení na úřední desce krajského úřadu se stav nedostatku vody považuje za vyhlášený nebo odvolaný.
(2)
V případě, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody, se § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 za účelem zvládání sucha nepoužijí.
(3)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření krajské komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha, a to až do doby odvolání stavu nedostatku vody.
(4)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření ústřední komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody krajskou komisí pro sucho.
(5)
Ústřední komisi pro sucho svolá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí zejména v případě, požádá-li o to předseda krajské komise pro sucho, nebo je-li stav nedostatku vody vyhlášen na území více krajů.
(6)
Ústřední komise pro sucho řídí a koordinuje jednotlivá opatření krajské komise pro sucho podle § 87k, která svými dopady přesahují hranice krajů, a v případě potřeby vydává opatření podle § 87k.
§ 87k
(1)
Krajská nebo ústřední komise pro sucho při stavu nedostatku vody vydává na dobu nezbytně nutnou opatření podle povahy věci rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, ve kterých
a)
obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
b)
povolená nakládání s vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
c)
omezí užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu,
d)
uloží vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu,
e)
nařídí vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění, pokud je to technicky možné tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,
f)
upraví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod stanovené v povolení k nakládání s vodami, nebo stanoví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod,
g)
nařídí vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění a poskytnutí k řešení stavu nedostatku vody, pokud je to technicky možné, nebo
h)
nařídí mimořádné sledování množství a jakosti vod.
(2)
Má-li opatření podle odstavce 1 formu rozhodnutí, je jeho vydání prvním úkonem v řízení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(3)
Krajská komise pro sucho neprodleně informuje nadřízený správní orgán o svém svolání a opatřeních vydaných podle odstavce 1.
(4)
Krajská komise pro sucho musí postupovat v souladu s opatřeními vydanými ústřední komisí pro sucho.
(5)
Dnem odvolání stavu nedostatku vody pozbývají platnosti opatření vydaná příslušnou komisí pro sucho.
(6)
Krajská a ústřední komise pro sucho vede knihu činností. Do této knihy se zapisují důvody svolání komise pro sucho, důvody pro vyhlášení stavu nedostatku vody, přijatá opatření podle odstavce 1 a důvody pro odvolání stavu nedostatku vody.
(7)
Nezbytné náklady vynaložené na provedení opatření podle odstavce 1 písm. e) a g) hradí kraj nebo stát podle působnosti komise pro sucho.
§ 87l
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje krajskému úřadu součinnost a údaje potřebné pro pořízení a aktualizaci plánu pro sucho kraje a pro činnost krajské komise pro sucho.
(2)
Na výzvu orgánu pro sucho je každý povinen poskytnout jemu známé informace, které mohou mít vliv na vydávání opatření při stavu nedostatku vody. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
§ 87m
Krajský úřad zpracuje zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců ode dne odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašle Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.
HLAVA XI
POPLATKY
Díl 1
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Oddíl 1
Poplatek
§ 88
Subjekt poplatku
(1)
Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody.
(2)
V případě, že oprávněný podle odstavce 1 umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu podle zákona upravujícího vodovody a kanalizace, je poplatníkem poplatku tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu.
§ 88a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.
§ 88b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obceobce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
§ 88c
Základ poplatku
Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m3.
§ 88d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 88e
Výpočet poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 88f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.
§ 88g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z
a)
50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a
b)
50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 88h
Účelovost poplatku
(1)
Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obecobec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
(2)
Část výnosu poplatku, která je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 88i
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 88j
Poplatkové přiznání
(1)
Poplatník poplatku za odebrané množství podzemní vody je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.
(2)
Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Poplatkové přiznání se nepodává, je-li odebírání podzemní vody osvobozeno od poplatku.
(4)
Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 88k
Splatnost poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 88l
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.
Díl 2
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Oddíl 1
Poplatek
§ 89
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.
§ 89a
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištěnízdroje znečištění do vod povrchových.
(2)
Zdrojem znečištěníZdrojem znečištění se rozumí území obceobce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
§ 89b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění
a)
minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b)
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c)
vod ze sanačních vrtů a systémů,
d)
odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,
e)
odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo
f)
odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.
§ 89c
Osvobození od dílčích poplatků
(1)
Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3.
(2)
Od dílčího poplatku z jednotlivého znečištění se osvobozuje vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 89d
Základ poplatku
Základ poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčích základů poplatku.
§ 89e
Dílčí základy poplatku
(1)
Dílčí základy poplatku tvoří
a)
objem odpadních vod v m3 v případě dílčího poplatku z objemu a
b)
celkové množství jednotlivého znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu obsaženého v odpadních vodách v kg v případě dílčího poplatku z tohoto znečištění.
(2)
Poplatník může snížit dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda.
(3)
Pro účely výpočtu poplatku se celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách v kg vypočte jako součin
a)
průměrné koncentrace ukazatele tohoto znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu ve vodách v kg/m3 a
b)
objemu vod v m3.
(4)
Je-li provoz čistírny odpadních vod omezen nebo přerušen v důsledku povodněpovodně nebo jiné přírodní katastrofy, považuje se za celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách podle odstavce 3 za období, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, součin
a)
počtu dní, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, a
b)
podílu celkového množství jednotlivého znečištění ve vodách za předcházející poplatkové období a počtu dní tohoto poplatkového období.
§ 89f
Sazba poplatku
(1)
Sazba poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Při výpočtu poplatku za organické znečištění vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody.
(3)
Za čištěné odpadní vody se pro účely výpočtu poplatku považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 9; není-li emisní standard stanoven, emisní limity pro vypouštění odpadních vod uvedené v povolení podle § 8 odst. 1 písm. c).
§ 89g
Sleva na dílčím poplatku
(1)
V případě, že u jednotlivého znečištění dojde v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým účinkem ke snížení jeho vypouštěného množství oproti bezprostředně předcházejícímu poplatkovému období, lze uplatnit slevu na dílčím poplatku.
(2)
Sleva na dílčím poplatku z jednotlivého znečištění činí součin
a)
dílčího základu poplatku,
b)
sazby pro tento dílčí základ poplatku,
c)
podílu
1.
rozdílu dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a dílčího základu poplatku a
2.
dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a
d)
koeficientu 2,5.
(3)
Sleva podle odstavce 2 činí nejvýše součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.
(4)
Slevu nelze uplatnit, pokud je podíl podle odstavce 2 písm. c) nižší než 0,1.
§ 89h
Výpočet poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.
§ 89i
Výpočet dílčích poplatků
Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl
a)
součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a
b)
poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.
§ 89j
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.
§ 89k
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 89l
Účelovost poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnostčinnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 89m
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 89n
Povinnosti poplatníka
(1)
Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.
(2)
Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištěnízdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.
(3)
Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.
(4)
V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a)
náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,
b)
bližší vymezení zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89a odst. 1,
c)
postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,
d)
způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle odstavce 2,
e)
způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda podle odstavce 4.
§ 89o
Poplatkové přiznání
(1)
Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.
(2)
Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Poplatkové přiznání se nepodává, pokud je vypouštění odpadních vod od poplatku zcela osvobozeno.
(4)
Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 89p
Splatnost poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 89q
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.
Díl 3
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Oddíl 1
Poplatek
§ 90
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
§ 90a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.
§ 90b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění
a)
odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
c)
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
d)
odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)] a
e)
znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
§ 90c
Základ poplatku
Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.
§ 90d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.
§ 90e
Výpočet poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé ekvivalentní obyvatele nahoru a sazby poplatku.
§ 90f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kalendářní rok.
§ 90g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území k vypouštění dochází.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 90h
Správce poplatku
Správcem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je obecní úřad obceobce, na jejímž území k vypouštění dochází.
§ 90i
Splatnost poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je splatný do 31. ledna kalendářního roku následujícího po poplatkovém období.
HLAVA XII
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1)
Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodísprávy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile.
(2)
Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona.42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3)
Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a)
průtočného chlazení parních turbín,
b)
zemědělských závlah,
c)
zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnostčinnost vzniknou,
d)
ostatních odběrů.
(4)
Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro zachování mezinárodně významných mokřadů v lužních lesích, pro postřikování skladovaného dříví vodou, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu, za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, včetně školkařských výpěstků a pro napouštění vodních nádrží k akumulaci povrchové vody pro závlahy zemědělských plodin a školkařských výpěstků podle podmínek platného povolení k nakládání s vodami. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5)
Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6)
Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1)
Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a)
činnosti správy povodísprávy povodí podle tohoto zákona,
b)
správu drobných vodních toků,
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
plánování v oblasti vod,
e)
studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,
f)
obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g)
zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi a suchem,
h)
zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,
i)
zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
j)
obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k)
obnovu a provoz vodních cest,
l)
správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,
m)
další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n)
obnovu koryta vodního toku po povodnipovodni (§ 45 odst. 1),
o)
provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
p)
vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod,
q)
hospodařící subjekty provozující zemědělskou prvovýrobu v ochranných pásmech vodních zdrojů a ochranných pásmech vodárenských nádrží.
(2)
Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.
HLAVA XIII
MĚŘENÍ OBJEMU ODPADNÍCH VOD A ODBĚR A ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD PRO ÚČELY STANOVENÍ POPLATKU ZA VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH
§ 103
Měření objemu odpadních vod
(1)
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod a správnou funkci měřidla může kontrolovat pouze odborně způsobilá osoba oprávněná k podnikání a autorizovaná k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
(2)
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje odborně způsobilá osoba podle odstavce 1, vybraná Státním fondem životního prostředí České republiky.
(3)
Seznam odborně způsobilých osob podle odstavce 2 zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Oprávněné náklady odborně způsobilých osob podle odstavce 2 spojené s kontrolou správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(5)
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit odborně způsobilé osobě podle odstavce 2 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly.
§ 103a
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1)
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění pro účely stanovení poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových provádí na základě požadavku toho, kdo vypouští odpadní vody, oprávněná laboratoř.
(2)
Správnost sledování vypouštěného znečištění ve vypouštěných odpadních vodách pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje kontrolní laboratoř.
(3)
Seznam kontrolních laboratoří zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Oprávněné náklady kontrolní laboratoře spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(5)
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit pracovníkům kontrolní laboratoře vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí zdroje znečištěnízdroje znečištění.
HLAVA XIV
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1)
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.
(2)
Vodoprávními úřady jsou
a)
obecní úřady,
b)
újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
d)
krajské úřady,
e)
stavební úřady,
f)
ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech a orgánech pro sucho.
(3)
Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a při povolování záměru podle stavebního zákona lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze vydat kladné závazné stanovisko. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
(4)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), závazné stanovisko podle odstavce 3 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1)
Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2)
Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy XI a XV tohoto zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1)
Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře pro území obceobce, nejedná-li se o územní plánúzemní plán a územní opatření těchto obcíobcí.
§ 107
Krajské úřady
(1)
Do působnosti krajských úřadů patří
a)
uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánůmúzemním plánům obcíobcí s rozšířenou působností a územním opatřením o stavební uzávěře obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c)
ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a závazná stanoviska podle § 104 odst. 3; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu44),
d)
činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností; v případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen,
e)
spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f)
rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g)
stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
h)
povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
i)
povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištěnízdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
j)
povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
k)
povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
l)
povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
m)
stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3,
n)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
o)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
p)
vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
q)
povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
r)
stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,
s)
schvalovat provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a manipulační řády vodních děl, pro něž povoluje nakládání s vodami, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami alespoň pro jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat,
t)
vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodněpovodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
u)
rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.
(2)
Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 3 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady, které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních děl
a)
rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a,
b)
mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle § 55a odst. 8,
c)
rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3,
d)
vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3,
e)
rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7,
f)
rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8,
g)
vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a),
h)
předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b),
i)
kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a
j)
provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3)
Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a)
ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1.
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2.
povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3.
povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4.
souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
5.
stanovení minimálního zůstatkového průtokuminimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtokminimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
6.
stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
7.
činnostičinnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
8.
přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d)
tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e)
sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f)
posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h)
ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i)
citlivých oblastí (§ 32),
j)
zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
k)
stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l)
stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m)
ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n)
zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o)
ochrany před povodněmipovodněmi (§ 63 až 87),
p)
řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q)
zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až 87m),
r)
poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),
s)
poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly 2 a 3),
t)
spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
u)
řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
v)
řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
w)
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
x)
zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4)
Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5)
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
(2)
Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1)
Vodoprávní úřady kontrolují dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti kontrolovat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.
(3)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností kontrolují dodržování opatření obecné povahy vydaných komisemi pro sucho. Krajské úřady kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných krajskou komisí pro sucho. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných ústřední komisí pro sucho.
(4)
Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.
(5)
Stavební úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména kontrolují, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
(1)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též kontrolovat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
(3)
Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1)
České inspekci životního prostředí přísluší
a)
v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak podnikající fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
1.
nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2.
ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
3.
havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4.
vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,
5.
ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6.
uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,
b)
ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),
c)
nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat kontrolu, zastavení výroby nebo jiné činnostičinnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d)
spolupracovat s vodoprávními úřady a Státním fondem životního prostředí České republiky,
e)
vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f)
kontrolovat dodržování ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g)
provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
h)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i)
plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.
§ 114
Výkon vodoprávního dozoru
(1)
Pověření pracovníci vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí se při výkonu vodoprávního dozoru podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2)
Za odebrané vzorky pro účely vodoprávního dozoru podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2)
V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcíobcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(3)
Účastníkem řízení jsou též obceobce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(5)
Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(6)
Právnická osoba podle odstavce 6 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.
(7)
Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(8)
V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(9)
Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10)
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11)
Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(12)
Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(13)
Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(14)
Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obceobce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(15)
Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(16)
Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(17)
Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.
(18)
Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí, souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 neběží.
(19)
Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.
(20)
Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1)
Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3)
Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5 a § 66 odst. 7 nepoužije.
(4)
V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
§ 115b
(1)
Žádost podle § 9a, 14a, 16a, 17a, 18a, § 23a odst. 12 a 13, § 38b, 39a, § 59 odst. 6 a 7 nebo návrh podle § 30a se podává na formuláři, který stanoví Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Vodoprávní úřad ve výrokové části rozhodnutí, v opatření obecné povahy a v závazné části závazného stanoviska vydávaných podle § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 23a odst. 8, § 30 odst. 1, § 38 odst. 5, § 39 odst. 7 a § 104 odst. 3 uvede
a)
název záměrem dotčeného vodního toku a číselný identifikátor vodního toku podle údajů v evidenci vodních toků, číslo hydrologického pořadí povodí, název a kód útvaru povrchových vod a říční kilometr vodního toku (staničení),
b)
číslo záměrem dotčeného hydrogeologického rajonu a název a kód útvaru podzemních vod a
c)
polohu záměru, a to orientačně souřadnicemi určenými v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální70).
HLAVA XV
PŘESTUPKY
Díl 1
Přestupky fyzických osob
§ 116
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnostčinnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnostčinnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
l)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových bez povolení k jejich vypouštění nebo do vod podzemních,
m)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
n)
poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
o)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
p)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
q)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
r)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
s)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
t)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
u)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
v)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), n), p), q), r) nebo t),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), o), s), u) nebo v),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) až f) nebo h),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m), nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5)
Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 117
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových, nebo
b)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4.
(2)
Fyzická osoba se jako vůdce plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
b)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a 2 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
d)
příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.
(2)
Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupkupřestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
b)
neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle § 103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištěnízdroje znečištění.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo odstavce 3,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)
neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupkupřestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační nebo provozní řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
h)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 84.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupkupřestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodněpovodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 120
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 8,
b)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. b),
c)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5, odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4.
§ 121
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plánpovodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodněpovodně podle § 85.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupkupřestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupkupřestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b),
d)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
e)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
f)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1)
Fyzická osoba se jako původce haváriepůvodce havárie dopustí přestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
b)
neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie nebo se při zneškodňování haváriezneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo
c)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2)
Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 124
Porušení povinností správce drobného vodního toku
(1)
Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a), nebo
b)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmen b) a c).
§ 125
Porušení povinností poplatníka
(1)
Fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Díl 2
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnostčinnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnostčinnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l)
nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
m)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod podzemních,
n)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
o)
poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
p)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
q)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
r)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
s)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
t)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
u)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
v)
vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
w)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
x)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm b).
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p) nebo x),
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v), nebo
f)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
2.
odstavce 1 písm. d), nebo
g)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 písm. m), nebo
2.
odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5)
Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)
nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
d)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2)
Provozovatel přístavu, speciálního servisního zařízení nebo obslužní lodi se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provádějící odvoz odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce dopustí přestupku tím, že nevydá tomu, kdo tyto vody akumuluje, doklad podle § 38 odst. 7.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
b)
neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle § 103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištěnízdroje znečištění.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo odstavce 3 nebo 4,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
e)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 3. Ustanovení § 125a odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím, že neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2,
h)
nezpracuje nebo nepředloží ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
i)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 84.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodněpovodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo odstavce 5 písm. f), g),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) až e), h) nebo i), odstavce 6, nebo odstavce 7 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b).
§ 125e
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 8,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo odstavce 6 písm. b),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
§ 125f
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, dopustí přestupku tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plánpovodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodněpovodně podle § 85.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
e)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
f)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3, nebo
g)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 a způsobí-li pachatel únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod podzemních nebo povrchových.
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce haváriepůvodce havárie dopustí přestupku tím, že
a)
způsobí havárii podle § 40, nejde-li o havárii způsobenou únikem provozních kapalin po dopravní nehodě na pozemní komunikaci nebo havárii způsobenou porušením povinnosti, na které tento nebo jiný zákon stanoví přísnější správní trest,
b)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
c)
neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie nebo se při zneškodňování haváriezneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo
d)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) nebo c),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
e)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 125i
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(3)
Právnická osoba se jako správce povodí dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 82.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo odstavce 3.
§ 125k
Porušení povinností poplatníka
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
Díl 3
Společná ustanovení k přestupkům
§ 125l
(1)
Česká inspekce životního prostředí nebo vodoprávní úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2)
Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně; to se nepoužije pro přestupek podle § 125a odst. 1 písm. m), § 125a odst. 2 písm. g) bodu 2, § 125c odst. 5 písm. e) nebo § 125g odst. 7 písm. g). Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(3)
Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného územídotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(4)
Správní přestupky podle § 117 odst. 2 a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává Státní plavební správa. Ostatní přestupky podle tohoto zákona projednává v rozsahu své působnosti vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí. Pokutu za přestupek podle § 117 odst. 2 písm. b) může příkazem na místě uložit Státní plavební správa a orgán Policie České republiky. Přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak vodoprávní úřad nebo Státní plavební správa.
(5)
Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají v rozsahu své působnosti stavební úřady pokuty podle zvláštního zákona.
(6)
Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcímobcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obceobce, v jejímž územním obvodu byl přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
HLAVA XVI
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1)
Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2)
Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3)
Podrobné odvodňovací zařízeníPodrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízenípodrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4)
Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5)
Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) nebo § 59 odst. 2 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6)
Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištěnízdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6 000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7)
Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8)
V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 14, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 59 odst. 2, § 61 odst. 8, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím a komisím pro sucho, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
(1)
Odběry a rozbory odpadních vod podle § 38 odst. 6 nebo § 103a a kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod podle § 103 odst. 1 a 2 mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud
a)
jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a
b)
jsou oprávněny k provozování činnostíčinností uvedených v § 38 odst. 6, § 103 odst. 1 a 2 nebo § 103a podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2)
Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit tomu, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, před zahájením činnostíčinností uvedených v odstavci 1.
§ 127
Přechodná ustanovení
(1)
Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
(3)
Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.
(4)
Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.
(5)
Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které nejsou dosud vedeny v katastrukatastru nemovitostí jako parcely s druhem pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastrukatastru nemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(6)
Pokud obceobce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod, a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
(7)
Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.
(8)
Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
(9)
Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.
(10)
Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní úpravy vodovodů a kanalizací.
(11)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.
(12)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.
(13)
Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem „vodohospodářské dílo“, rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.
(14)
Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15)
Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.
(16)
Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území podle § 66.
(17)
Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 128
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
„(3)
V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím právním předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v akreditované laboratoři7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti.
7)
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.“.
3.
Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod čarou č. 47a) znějí:
㤠83a
(1)
Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a)
odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné vody (§ 3 odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
b)
zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c)
odběr vzorků a měření mikrobiálního a parazitárního znečištění venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d)
odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou, s výjimkou stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček (§ 25),
e)
kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f)
odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],
g)
zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h)
zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i)
biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen „autorizující osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření, jakož i podmínky autorizace zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1)
Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou
a)
odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,
b)
vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření,
c)
existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,
d)
existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e)
neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f)
bezúhonnost žadatele o autorizaci.
(2)
Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.
(3)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za právnickou osobu její statutární zástupce a všichni členové statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Zahraniční osoba47a) uvede bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno a příjmení vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky a dále údaj prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
(5)
Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu autorizace podle § 83a odst. 1
a)
průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k těmto činnostem a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo
b)
dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností získaným v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 83a odst. 1.
(6)
V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 5 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie, prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 5. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.
§ 83c
(1)
Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen „držitel autorizace“) podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.
(3)
Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.
(4)
Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.
(5)
Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
§ 83d
(1)
Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b)
vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za mrtvého,
d)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e)
prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.
(2)
Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.
47a)
§ 21 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
4.
V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní: „Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující osoba nebo držitel autorizace.“.
5.
Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:
㤠100a
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky
§ 130
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
„a)
poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
2)
§ 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).“.
2.
V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„e)
poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 % jejich celkového objemu,
6)
§ 88 zákona č. 254/2001 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
§ 131
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., se mění takto:
§ 49 a 50 se zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona
§ 132
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:
Článek IV se zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona
§ 133
Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
Články I a II se zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 135
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:
V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních.“.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
2.
Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4.
Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
5.
Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
6.
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
7.
Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
8.
Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10.
Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11.
Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12.
Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
13.
Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
14.
Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
15.
Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16.
Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní stráži.
17.
Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
18.
Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
19.
Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné závadné a nebezpečné závadné látky
I.
Zvlášť nebezpečné závadné látky
Zvlášť nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1.
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2.
organofosforové sloučeniny,
3.
organocínové sloučeniny,
4.
látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5.
rtuť a její sloučeniny,
6.
kadmium a jeho sloučeniny,
7.
persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8.
persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné závadné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné závadné látky.
II.
Nebezpečné závadné látky
Nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1.
Sloučeniny metaloidů a kovů:
1.
zinek
2.
měď
3.
nikl
4.
chrom
5.
olovo
6.
selen
7.
arsen
8.
antimon
9.
molybden
10.
titan
11.
cín
12.
baryum
13.
beryllium
14.
bor
15.
uran
16.
vanad
17.
kobalt
18.
thallium
19.
tellur
20.
stříbro
2.
Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných závadných látek.
3.
Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4.
Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5.
Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6.
Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7.
Fluoridy.
8.
Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9.
Kyanidy.
10.
Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových voddobrý stav povrchových vod.
Příloha č. 2
k zákonu č. 254/2001 Sb.
A.
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody| Sazba v Kč/m3
---|---
Pro zásobování pitnou vodou| 2,00
Pro ostatní užití| 3,00
B.
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
B.1.
Dílčí poplatek z objemu
Poplatkové období| Sazba poplatku (Kč/m3)
---|---
od 2019| 0,1
B.2.
Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění
UKAZATEL
znečištění| SAZBA
Kč/kg| LIMIT ZPOPLATNĚNÍ
---|---|---
hmotnostní
kg/rok| a| koncentrační
mg/l
1.| | |
a) CHSK nečištěné odpadní vody| | |
do 31. 12. 2004| 16 | 20 000| | 40
od 1. 1. 2005| 16| 8 000| | 40
b) CHSK čištěné odpadní vody| 8| 10 000| | 40
c) CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií | 3| 10 000| | 40
2\\. RAS| 0,5 | 20 000 | | 1200
3\\. nerozpuštěné látky47)| 2 | 10 000 | | 30
4\\. fosfor celkový| | | |
do 31. 12. 2004| 70| 13 000| | 3
od 1. 1. 2005| 70| 3 000| | 3
5\\. dusík amoniakální| | | |
do 31. 12. 2001| 40| 15 000 | | 15
6\\. dusík Nanorg| | | |
od 1. 1. 2002| 30| 20 000 | | 20
7\\. AOX od 1. 1. 2002| 300 | 15 | | 0,2
8\\. rtuť| 20 000 | 0,4 | | 0,002
9\\. kadmium| 4 000 | 2 | | 0,01
1)
Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
1a)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3)
Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
6)
§ 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
7)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
7b)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
8b)
§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8c)
§ 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10a)
Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10b)
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10c)
§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10d)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12)
Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci.
12a)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
13)
§ 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
14)
Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.
14a)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 365/2000 Sb.
16)
Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
18)
Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
20)
Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
21a)
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
21b)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
24)
Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
25)
§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
31)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
32a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
33a)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
34a)
§ 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
35)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
43)
§ 35 zákona č. 222/1999 Sb.
43a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
43c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43d)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
43e)
§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb.
44)
Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách, ve znění sdělení č. 73/2008 Sb. m. s.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 54/2015 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
44a)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
45)
§ 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
45a)
Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.
45a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
45b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
46)
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK.
48)
§ 6g odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
49)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
50)
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
51)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
52)
§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
53)
§ 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
54)
§ 6 zákona č. 274/2001 Sb.
55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
56)
Bod 11 přílohy č. 1 k zákonu č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
59)
§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
60)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
61)
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů.
62)
ČSN 75 29 35 - Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.
63)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.
64)
§ 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb.
65)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
66)
§ 8 až 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
67)
Zákon č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68)
Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.
70)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 159/2023 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání. |
Zákon č. 255/2001 Sb. | Zákon č. 255/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 25. 7. 2001, částka 98/2001
* Čl. I - Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 7. 2001
255
ZÁKON
ze dne 28. června 2001,
kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „u základních škol“ doplňují slova „a u základních uměleckých škol“.
2.
V § 6 odst. 3 se na konci doplňují věty, které znějí: „U žáků závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v měsíci květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 256/2001 Sb. | Zákon č. 256/2001 Sb.
Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* ČÁST PRVNÍ - POHŘEBNICTVÍ (§ 1 — § 32)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb. (§ 33 — § 33)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 34 — § 34)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (§ 35 — § 35)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 37 — § 37)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb.)
256
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POHŘEBNICTVÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbenípohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem26) použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte,
b)
jinými lidskými pozůstatkyjinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkemjiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství,
c)
lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky,
d)
lidskými ostatky lidské pozůstatkylidské pozůstatky po pohřbenípohřbení,
e)
pohřbenímpohřbením uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
f)
veřejným pohřebištěmveřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbenípohřbení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
g)
hrobovým místemhrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren, nebo na vsypové louce,
h)
balzamací úprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
i)
konzervacíkonzervací úprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
j)
úpravou těla zemřelého jeho úprava před pietním uložením do konečné rakvekonečné rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy a oblečení do šatů nebo rubáše,
k)
konečnou rakvíkonečnou rakví pevně zavřená rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky určená pro jejich pohřbenípohřbení, vyrobená z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbenípohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
l)
totožnostítotožností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého,
m)
exhumacíexhumací vyzdvižení lidských ostatkůlidských ostatků nebo urny s lidskými ostatkylidskými ostatky z pohřebiště,
n)
oznámením úmrtíoznámením úmrtí informování o úmrtí alespoň jedné z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
o)
identifikací jiných lidských pozůstatkůidentifikací jiných lidských pozůstatků písemné potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o potratu obsahující údaje o stáří plodu v týdnech, je-li známo, jeho pohlaví, pokud ho lze určit, datum potratu, je-li známo, nebo datum ukončení těhotenství a jméno, popřípadě jména, a příjmení matky,
p)
vypravitelem pohřbuvypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbenípohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtíoznámení úmrtí nebo obecobec zajišťující pohřbenípohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.
§ 3
Neveřejná pohřebiště
(1)
Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských, společenství se považují za neveřejná pohřebiště.
(2)
Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků příslušníků registrovaných církví a náboženských společností3), jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
(3)
Zřizovatelem i provozovatelem neveřejného pohřebiště smí být pouze registrovaná církev a náboženská společnost3) na pozemku v jejím vlastnictví. Pro provozování neveřejných pohřebišť se § 20 až 23 použijí obdobně; pro zrušení neveřejných pohřebišť se § 24 použije obdobně.
(4)
Krajský úřad vydá k záměru zřídit neveřejné pohřebiště vyjádření, ve kterém ověří, zda jsou splněny požadavky podle odstavce 2. Vyjádření krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání povolení záměru vyžadovaného stavebním zákonem. Pro posouzení záměru z hlediska ochrany veřejného zdraví a ochrany podzemních vod a pro povinnosti registrované církve a náboženské společnosti se použije § 17 obdobně.
(5)
Provozovatel neveřejného pohřebiště je povinen před zahájením provozu vydat řád neveřejného pohřebiště, který musí být schválen krajským úřadem; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu neveřejného pohřebiště. Krajský úřad předložený návrh schválí, pokud v něm bude upraven zejména způsob pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a způsob evidence lidských pozůstatkůlidských pozůstatků.
§ 4
(1)
S lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a s lidskými ostatkylidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku; z těchto důvodů je zakázáno
a)
upravit, konzervovat, balzamovat nebo vystavit tělo zemřelého nakažené morem, cholerou, žlutou zimnicí, pravými neštovicemi, skvrnivkou a hemoragickou horečkou typu Lassa, Marburg a Ebola, nebo dalšími infekčními onemocněními, vyvolanými jinými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny, která stanoví opatřením obecné povahy příslušný orgán ochrany veřejného zdraví4a) (dále jen „nebezpečná nemoc“); tělo zemřelého ve stavu pokročilého rozkladu nebo nakažené nebezpečnou nemocí smí být uloženo pouze do konečné rakvekonečné rakve, a to v transportním vaku,
b)
právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám konzervovat, balzamovat nebo vystavovat tělo zemřelého, a to i konzervované nebo balzamované, bez souhlasu zemřelé osoby,
c)
vystavovat lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením, s výjimkou nekonzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi do 1 týdne od úmrtí, a s výjimkou konzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi i po uplynutí 1 týdne od úmrtí,
d)
fyzickým osobám odstraňovat z těla zemřelého nesnímatelné náhrady,
e)
trvale uložit lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo je zpopelnit jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
f)
zacházet s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
g)
neoprávněně otevřít konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky, a
h)
neoprávněně otevřít hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádět exhumaciexhumaci.
(2)
Při úmrtí na námořním plavidle se musí zacházet s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky důstojně; postup při úmrtí se řídí zvláštním právním předpisem5).
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje jednodenní nebo lůžkovou péči podle zvláštního právního předpisu26), a poskytovatel sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona o sociálních službách, který
a)
má zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí
1.
předat lidské pozůstatkylidské pozůstatky provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervacikonzervaci umyté a, byla-li provedena pitva, zašité po jejím dokončení, je-li to možné,
2.
bezúplatně zajistit pro osoby uvedené v bodu 1 možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu,
b)
nemá zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí bezúplatně zajistit provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervacikonzervaci možnost úpravy těla zemřelého ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu.
(4)
Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, nese poskytovatel uvedený v odstavci 3 po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků. Byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od jejího ukončení. Pokud bylo v době podle věty první zajištěno pohřbenípohřbení, nese poskytovatel náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbenípohřbení. Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
(5)
Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže poskytovatel uvedený v odstavci 3 zajistit uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3 nebo u provozovatele pohřební služby; přitom si počínají tak, aby náklady spojené s přepravou a uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb za jejich chlazení, popřípadě mrazení.
§ 4a
(1)
Otevřít konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky je oprávněn pouze vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
(2)
Otevřít hrob nebo hrobku na pohřebišti nebo provádět exhumaciexhumaci je oprávněn pouze provozovatel pohřebiště nebo osoba uvedená v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. k) nebo provozovatel pohřební služby podle podmínek uvedených v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. l).
(3)
Odstavci 1 a 2 není dotčeno oprávnění státního zástupce podle zvláštního právního předpisu10).
§ 5
(1)
Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtíoznámení úmrtí pohřbenípohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem26), neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnosttotožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbenípohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obecobec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbenípohřbení podle věty první může obecobec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcíobcí; podmínka stanovená v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích se nepoužije.
(2)
Zajišťuje-li obecobec pohřbenípohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatkylidskými ostatky na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
(3)
Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnosttotožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obecobec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbenípohřbení na území České republiky; pokud obecobec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtíoznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbenípohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.
(4)
Činnosti podle odstavců 1 až 3 jsou zajišťovány obcíobcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obceobce při zajišťování slušného způsobu pohřbenípohřbení.
(5)
ObecObec, která zajistila pohřbenípohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbenípohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obecobec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).
(6)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, je povinna neprodleně informovat obecobec, na jejímž území došlo k úmrtí nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
(7)
Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí,
a)
stanovit pro vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu nebo provozovatele pohřební služby způsob zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky, a
b)
rozhodnout o povinnosti vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu, není-li možné vyloučit riziko nákazy, o pohřbenípohřbení zpopelněním bez ohledu na vůli zemřelé osoby, případně osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku nebo vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu, a to i v případech uvedených v odstavci 3.
(8)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.
(9)
Náklady spojené s přepravou lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a úkony s tím spojené, vyjma přepravy lidských pozůstatkůlidských pozůstatků na pitvu, hradí vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
§ 5a
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů,
a)
zajistí uložení jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků pro účely jejich pohřbenípohřbení po dobu 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství; v takovém případě se pro účely tohoto zákona potrat nebo ukončení těhotenství považuje za takovou skutečnost, jako by šlo o úmrtí; § 4 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně,
b)
vydá jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky k pohřbenípohřbení s identifikací jiných lidských pozůstatkůidentifikací jiných lidských pozůstatků na základě žádosti osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku ve lhůtě podle písmene a).
(2)
Pokud ve lhůtě podle odstavce 1 písm. a) nepožádá žádná z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku o vydání jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků k pohřbenípohřbení, poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 4 odst. 3 s nimi naloží v souladu se zvláštním právním předpisem27).
HLAVA II
POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM
Díl 1
Pohřební služba
Provozování pohřební služby
§ 6
Provozování pohřební služby
(1)
Provozování pohřební služby zahrnující činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, jejich pohřbenímpohřbením a přepravou je koncesovanou živnostíživností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervacíkonzervací, zpopelňování lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren.
(2)
Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Sjednavatel pohřbenípohřbení a profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků podle zvláštního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má k dispozici
a)
chladicí a mrazicí zařízení odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) a f),
b)
silniční motorové vozidlo určené k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků odpovídající požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1 a
c)
místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. h).
(4)
Chladicí a mrazicí zařízení podle odstavce 3 písm. a) a místnost pro úpravu těla zemřelého podle odstavce 3 písm. c) nesmí být umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.
§ 7
Povinnosti provozovatele pohřební služby
(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen
a)
upravit tělo zemřelého a k ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení používat rakve a výhradně chladicí, popřípadě mrazicí, zařízení, jejichž kapacita musí odpovídat průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3 místy,
b)
před zahájením provozu vydat řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zveřejnit ho na viditelném místě a vykonávat živnostživnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provozování pohřební služby,
c)
zdržet se sjednávání pohřbenípohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby,
d)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
e)
postupovat po převzetí těla zemřelého podle pokynů uvedených na listě o prohlídce zemřelého, případně stanovených státním zástupcem, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),
f)
ukládat lidské pozůstatkylidské pozůstatky do pohřbenípohřbení pouze v rakvi nebo v jiné obdobné schránce do chladicího zařízení zajišťujícího trvalé udržení teploty v rozmezí 0 °C až +5 °C a v případě, kdy doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do pohřbenípohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, v mrazicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C,
g)
předat provozovateli krematoria nebo pohřebiště společně s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad podle § 14 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 2; v případě jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků předat identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků,
h)
bezúplatně umožnit vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve v místnosti se snadno omyvatelnými stěnami a nepropustnou podlahou, opatřené odpovídajícím osvětlením, přívodem teplé a studené vody, větráním a zabezpečením proti hmyzu, která je určena pro úpravu těla zemřelého, a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve, a umožnit mu nezbytnou hygienickou očistu,
i)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu způsobem a ve lhůtě stanovené řádem pro provozování pohřební služby; pokud do 12 měsíců ode dne výzvy provozovatele pohřební služby k převzetí vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu urnu nepřevezme nebo není-li taková osoba, je provozovatel pohřební služby povinen zajistit uložení lidských ostatkůlidských ostatků do společného hrobu na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti,
j)
vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a lidskými ostatkylidskými ostatky zejména v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo a datum narození, je-li známo, místo a datum úmrtí, je-li známo, kopie listu o prohlídce zemřelého,
2.
identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků, a
3.
kopie dokladu o zpopelnění nebo pohřbenípohřbení, datum a čas převzetí lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků, datum a čas jejich uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení, datum a čas předání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků provozovateli pohřebiště nebo krematoria, evidenční číslo vozidla, které lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo lidské ostatky přepravilo,
k)
dodržovat požadavky na technické vybavení podle § 6 odst. 3, a
l)
provádět dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků.
(2)
Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít tělo zemřeléhotělo zemřelého ke sjednanému pohřbenípohřbení jen tehdy, je-li úmrtí nebo narození mrtvého dítěte doloženo
a)
listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,
b)
v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i souhlasem státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(3)
Jiné lidské pozůstatkyJiné lidské pozůstatky je provozovatel pohřební služby oprávněn převzít ke sjednanému pohřbenípohřbení jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(4)
Evidence související s provozováním pohřební služby podle odstavce 1 písm. j) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
§ 7a
Řád pro provozování pohřební služby
V řádu pro provozování pohřební služby provozovatel podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu v souvislosti s chováním v místnosti pro úpravu těla zemřelého a uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve, se zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení pohřební služby jinými osobami,
c)
postup při ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu do rakve a postup při jejich přepravě,
d)
způsob uložení a evidence přepravovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria nebo k provedení balzamace nebo konzervacekonzervace v minimálním rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. j),
e)
postup při provádění dezinfekce provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
způsob výzvy, převzetí a lhůtu k předání urny s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu.
Přeprava lidských pozůstatků a lidských ostatků
§ 8
(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit
a)
při převozech na místo pohřbenípohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvikonečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku,
b)
uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřeléhotěla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakvekonečné rakve, a to v transportním vaku,
c)
označení rakví a transportních vaků tak, aby odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatkůlidských pozůstatků v nich uložených.
(2)
Pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, musí provozovatel pohřební služby zajistit, aby byly lidské pozůstatkylidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení.
(3)
Pokud provozovatel pohřební služby zajišťuje přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatkůlidských ostatků po pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce, může uzavřít přepravní smlouvu za předpokladu, že obsahuje závazek dopravce uskutečnit přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.
(4)
Lidské pozůstatkyLidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotních služeb též poskytovatel zdravotních služeb za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.
§ 9
(1)
Lidské pozůstatkyLidské pozůstatky a exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky mohou být po pozemních komunikacích přepravovány pouze ve vozidle zvláštního určení, které musí být k takovému účelu schváleno podle jiného právního předpisu11) jako pohřební. Ložný prostor vozidla zvláštního určení musí být určen výhradně pro jejich přepravu v rakvích nebo v transportních nosítkách s vaky, a to včetně věcí určených pro konání pohřbu, které lze přepravovat společně, a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty pro upevnění rakví nebo transportních nosítek s vaky. Stěny a dno ložného prostoru musí být snadno omyvatelné.
(2)
Přeprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, na kterou se vztahují mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným těmito smlouvami. Průvodní list k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, potřebný podle příslušné mezinárodní smlouvy,12) vydává krajská hygienická stanice.
(3)
Dojde-li k úmrtí na území státu, který není vázán příslušnou mezinárodní smlouvou,12) je pro přepravu těla zemřelého na území České republiky nebo přepravu přes její území nutný souhlas diplomatické mise nebo konzulárního úřadu příslušného k zastupování zájmů České republiky. Souhlas může být vydán po předložení dokladu o úmrtí podle § 22 odst. 2 a potvrzení o tom, že proti přepravě není námitek z hlediska trestněprávního nebo zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí. Stejný postup se uplatňuje i u těla zemřelého státního příslušníka cizího státu na území České republiky vůči diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům států, jejichž občanem zemřelý byl.
Díl 2
Balzamace a konzervace
§ 10
(1)
Provádění balzamace a konzervace je koncesovanou živnostíživností.6)
(2)
Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervacekonzervace musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a profesní kvalifikace Pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých podle zvláštního právního předpisu28), a absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervacíkonzervací a
a)
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství,
b)
vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti zdravotnictví,
c)
vyšší odborné vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaná sestra pro intenzivní péči nebo Diplomovaná porodní asistentka,
d)
střední vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Všeobecná sestra, Dětská sestra nebo Porodní asistentka, nebo
e)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a pětiletou praxi v provádění balzamace a konzervacekonzervace.
(3)
Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována podle zvláštního právního předpisu;7) její obsah a rozsah včetně náležitostí dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
K udělení koncese k provádění balzamace a konzervacekonzervace je nutné stanovisko krajské hygienické stanice8) vydané podle zvláštního právního předpisu.9) Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má vhodnou místnost k provádění balzamace a konzervacekonzervace a vybavení, které bude k provádění balzamace a konzervacekonzervace užívat, není v rozporu s požadavky na ochranu veřejného zdraví.
§ 10a
Řád pro provádění balzamace a konzervace
(1)
Před zahájením provozování balzamace a konzervacekonzervace je provozovatel této živnostiživnosti povinen vydat řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, a vykonávat živnostživnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provádění balzamace a konzervacekonzervace.
(2)
Řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace musí být zveřejněn na viditelném místě. Provozovatel v něm podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti osob, které provádějí balzamaci a konzervacikonzervaci, a dalších osob podílejících se na zajištění této činnosti s ohledem na zachování piety,
c)
postup při přepravě, balzamaci a konzervacikonzervaci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a
d)
způsob uložení a evidence balzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria.
§ 11
Osoba provádějící balzamace a konzervace je
a)
povinna zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům,
b)
oprávněna převzít tělo zemřelého k balzamaci nebo konzervacikonzervaci jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),
c)
oprávněna jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky převzít jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
Díl 3
Krematorium
§ 12
Zřízení krematoria
Krematorium lze zřídit jen na základě povolení záměru podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem je také vždy krajská hygienická stanice, která pro účely řízení o povolení záměru vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví.
Provozování krematoria
§ 13
(1)
Provozování krematoria zahrnující pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo zpopelňování exhumovaných lidských ostatkůlidských ostatků v konečné rakvikonečné rakvi a související zacházení s ní, manipulaci s lidskými ostatkylidskými ostatky, ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren, jejich předávání a vedení související evidence, je koncesovanou živnostíživností6).
(2)
Žadatel o koncesi na provozování krematoria musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Obsluha kremačního zařízení a profesní kvalifikace Administrátor krematoria podle zvláštního právního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování krematoria je nutné stanovisko krajské hygienické stanice8). Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi bude pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do zpopelnění používat chladicí a mrazicí zařízení, které odpovídá podmínkám stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).
§ 14
(1)
Provozovatel krematoria je oprávněn převzít tělo zemřelého nebo lidské ostatkylidské ostatky ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřeléhotěla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého vystaveným podle zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(2)
Jiné lidské pozůstatkyJiné lidské pozůstatky je provozovatel krematoria oprávněn převzít ke zpopelnění jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(3)
Provozovatel krematoria je povinen
a)
zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky,
b)
před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí a zveřejněn na viditelném místě, a krematorium provozovat v souladu s tímto řádem a zvláštními právními předpisy15); obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu krematoria,
c)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
d)
ukládat lidské pozůstatkylidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvikonečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení splňujícího požadavky uvedené v § 7 odst. 1 písm. f). To neplatí, provede-li zpopelnění lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do 48 hodin od jejich převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit jejich uložení do doby zpopelnění v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 °C do +5 °C, i když doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo přesáhne 1 týden,
e)
zajistit, aby rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo exhumovanými lidskými ostatkylidskými ostatky byla před zasunutím do kremační pece opatřena značkou nezničitelnou ohněm obsahující číslo záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu vystavit doklad o zpopelnění obsahující
1.
číslo záznamu o zpopelnění podle písmene g),
2.
jednoznačnou identifikaci provozovatele krematoria a pohřební služby, který lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky do krematoria přivezl,
3.
údaje o zemřelém v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a úmrtí,
4.
údaje o jiných lidských pozůstatcíchjiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
5.
datum pohřbenípohřbení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo zpopelnění lidských ostatkůlidských ostatků,
g)
uložit lidské ostatkylidské ostatky zbavené kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu se značkou uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit ji číslem záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků, a údaji podle § 15 odst. 2 písm. a) a b),
h)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby způsobem a ve lhůtě stanovené řádem krematoria; pokud vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu nebo provozovatel pohřební služby do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria povinen lidské ostatkylidské ostatky uložit do společného hrobu na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
§ 15
(1)
Provozovatel krematoria v řádu krematoria vydaném podle § 14 odst. 3 písm. b) upraví zejména
a)
postup při přijímání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků ke zpopelnění, včetně druhů rakví, které je možné zpopelňovat,
b)
způsob evidence lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků do zpopelnění,
c)
povinnosti návštěvníků krematoria v souvislosti s pořádkem v krematoriu, zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení krematoria,
d)
způsob uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků,
e)
podmínky zpopelňování lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
způsob ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren,
g)
uskladnění a předávání uren s lidskými ostatkylidskými ostatky,
h)
způsob výzvy a převzetí urny s lidskými ostatkylidskými ostatky a lhůtu k jejímu předání vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby.
(2)
Provozovatel krematoria vede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků, které mu byly předány ke zpopelnění, obsahující zejména
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž těla nebo lidské ostatky byly v krematoriu zpopelněny,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatkylidské pozůstatky, které byly zpopelněny, byly touto nemocí nakaženy,
d)
datum a hodinu převzetí lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků ke zpopelnění, včetně přidělení čísla v evidenci,
e)
druh rakve, vložky do rakve a transportního vaku,
f)
jednoznačnou identifikaci osoby předávající lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo lidské ostatkylidské ostatky,
g)
datum a hodinu uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení,
h)
datum zpopelnění a číslo záznamu o zpopelnění,
i)
datum výzvy k převzetí urny s lidskými ostatkylidskými ostatky a datum jejího vydání nebo odeslání, včetně jména a adresy jejího příjemce, nebo, pokud nebyla urna převzata podle § 14 odst. 3 písm. h), datum a místo, kde byly lidské ostatky uloženy do společného hrobu.
(3)
Evidence související s provozováním krematoria podle odstavce 2 musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
HLAVA III
VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ
§ 16
(1)
Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcíobcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen „provozovatel pohřebiště“). Nemůže-li obecobec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obciobci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště.
(2)
Jestliže obecobec ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala veřejné pohřebiště na pozemku ve vlastnictví církve nebo náboženské společnosti, je oprávněna provozovat toto veřejné pohřebiště i nadále. V takovém případě může registrovaná církev nebo náboženská společnost ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obciobci písemně oznámit, že nadále hodlá veřejné pohřebiště provozovat sama, a vyzvat ji ke smluvnímu vypořádání vztahů souvisejících se změnou provozovatele pohřebiště. Jestliže registrovaná církev nebo náboženská společnost ve stanovené lhůtě svůj požadavek na změnu provozovatele pohřebiště u obceobce neuplatní, může tak učinit nejdříve za 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnou provozovatele pohřebiště nesmí dojít k narušení provozu veřejného pohřebiště.
§ 17
Zřízení veřejného pohřebiště
(1)
Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obceobce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě povolení záměru podle stavebního zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Mají-li být součástí veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obecobec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba povolení záměru podle stavebního zákona.
(2)
Dotčenými orgány v řízení o povolení záměru zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), stanovisko vodoprávního úřadu se nevydává.
Provozování veřejného pohřebiště
§ 18
(1)
Provozování veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště zahrnuje zejména výkopové práce související s pohřbenímpohřbením a exhumacíexhumací, správu a údržbu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště, pronájem hrobových místhrobových míst a vedení související evidence.
(2)
Zajišťuje-li provozovatel veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jeho provozování prostřednictvím jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby, vztahují se na tuto osobu povinnosti upravené v § 20 písm. a) až c), § 21 odst. 1 a v § 22 odst. 1 a 5. Tato osoba oznamuje provozovateli pohřebiště skutečnosti uvedené v § 20 písm. d).
(3)
K provozování veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště a změnám řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště je nutný předchozí souhlas krajského úřadu. Krajský úřad vydá souhlas za předpokladu, že řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště byl vypracován v souladu s požadavky stanovenými zákonem.
(4)
Provozovatel pohřebiště je povinen předložit krajskému úřadu veškeré podklady, které si pro tento účel vyžádá.
§ 19
Řád veřejného pohřebiště
(1)
Provozovatel pohřebiště nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště se při své činnosti řídí řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště.
(2)
Řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště musí být zveřejněn v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém. V řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jeho provozovatel zejména podrobně upraví
a)
podmínky pro sjednání nájmu hrobového místahrobového místa, které musí být stejné pro všechny osoby,
b)
rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti a stanovení druhů konečných rakvíkonečných rakví pro ukládání do hrobů a hrobek, a to včetně vložek a vystýlek do rakví, transportních vaků a rubášů,
c)
jsou-li součástí veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště hroby, tlecí dobu pro lidské ostatkylidské ostatky do nich ukládané v souladu s § 22 odst. 3,
d)
povinnosti nájemců hrobového místahrobového místa při záměru zřízení hrobky,
e)
podmínky pro povolování exhumaceexhumace po tlecí době,
f)
povinnosti návštěvníků veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště v souvislosti s pořádkem na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti a zachováním důstojnosti tohoto místa a způsob a pravidla užívání zařízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště (např. obřadních síní), pokud je této úpravy třeba,
g)
povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
h)
povinnosti nájemce hrobového místahrobového místa,
i)
dobu, po kterou je veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště přístupno návštěvníkům,
j)
omezení vyplývající z územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí o zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
k)
je-li veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště provozováno prostřednictvím právnické nebo podnikající fyzické osoby, informace o této skutečnosti spolu s uvedením jejího jména a adresy, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvu a sídla, jde-li o právnickou osobu,
l)
podmínky pro dohled nad provozovatelem pohřební služby, který na základě smlouvy s vypravitelem pohřbuvypravitelem pohřbu hodlá na pohřebišti provádět práce podle § 4a odst. 2.
§ 20
Provozovatel pohřebiště je povinen
a)
do hrobu nebo do hrobky pohřbívat pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládat lidské ostatkylidské ostatky a provozovat veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu se zveřejněným řádem pohřebiště, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,18)
b)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
c)
vést evidenci související s provozováním veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště a vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu vystavit doklad o pohřbenípohřbení obsahující číslo hrobu nebo hrobky, jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelého, místo a datum jeho narození, úmrtí, pohřbenípohřbení a jednoznačnou identifikaci právnické nebo podnikající fyzické osoby, která pohřbenípohřbení provedla; u jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků vést evidenci v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
d)
v případě, že lidské ostatkylidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí doby zetlelé, neprodleně zajistit příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby ve smyslu § 22 odst. 3, na jejich základě navrhnout novou tlecí dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na základě tohoto stanoviska upravit odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
e)
v případě zákazu pohřbívání bezodkladně písemně informovat krajský úřad a nájemce hrobových místhrobových míst, pokud je mu známa jejich adresa, a současně informovat krajský úřad a veřejnost o tomto zákazu v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém,
f)
v případě rušení pohřebiště splnit podmínky § 24 a
1.
po podání žádosti o vydání rozhodnutí o zrušení pohřebiště u krajského úřadu informovat nájemce hrobových místhrobových míst o zahájení řízení podle § 24 odst. 1, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
2.
písemně informovat nájemce hrobových místhrobových míst o vydání rozhodnutí podle § 24 odst. 1 a datu, k němuž má být pohřebiště zrušeno, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
3.
pokud nájemci hrobových místhrobových míst před zveřejněným dnem zrušení pohřebiště nepřemístí lidské ostatkylidské ostatky na jiné pohřebiště, ponechat je na místě,
4.
je-li provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště obecobec, informovat vlastníka hrobky, náhrobku a ostatního hrobového zařízení, pokud mu je znám, že s nimi bude naloženo jako s věcmi opuštěnými; není-li provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště obecobec, odevzdat tyto věci obciobci, na jejímž území se zrušené pohřebiště nachází, s uvedením kontaktních údajů jejich vlastníka, pokud je ke dni zrušení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště neodstranil, a o tomto postupu předem vlastníka informovat,
5.
pokud má být využito zrušeného pohřebiště k účelu, při kterém je třeba prohloubit terén, zajistit exhumaciexhumaci všech lidských ostatkůlidských ostatků a jejich uložení do společného hrobu na jiném pohřebišti; s nalezenými předměty, u nichž se předpokládá, že jsou zhotoveny z drahých kovů, nebo s předměty, které mají kulturně-historickou hodnotu, ponechanými v hrobech a hrobkách, naložit obdobně jako v bodu 4,
6.
pokud jsou na pohřebišti zřízeny vsypové a rozptylové louky, zajistit přemístění tohoto travního porostu se zeminou na jiné pohřebiště,
g)
provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu umožnit pohřbenípohřbení nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebišti; provozovatel pohřebiště má nárok na úhradu přiměřených nákladů za poskytnuté související služby.
§ 21
Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště
(1)
Evidence související s provozováním pohřebiště vedená podle § 20 písm. c) obsahuje následující údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž lidské ostatkylidské ostatky jsou na pohřebišti uloženy,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
údaje o jiných lidských pozůstatcíchjiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
d)
datum uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebiště včetně jejich exhumaceexhumace, určení hrobového místahrobového místa, hloubky pohřbenípohřbení, druhu rakve, vložky do rakve nebo transportního vaku; u lidských ostatkůlidských ostatků druh a číslo urny a v případě vsypu i místo jejich uložení,
e)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatkylidské pozůstatky, které byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byly touto nemocí nakaženy,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a datum narození nájemce hrobového místahrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místahrobového místa, jde-li o právnickou osobu,
g)
datum uzavření nájemní smlouvy a dobu trvání závazku včetně údajů o změně smlouvy,
h)
údaje o hrobce, náhrobku a hrobovém zařízení daného hrobového místahrobového místa, včetně údajů o vlastníku, pokud je znám,
i)
údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. d), pokud nastala,
j)
údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,
k)
údaje o skutečnostech uvedených v § 20 písm. f) bodech 3 až 6, pokud nastaly, v případě rušení pohřebiště.
(2)
Evidence související s provozováním pohřebiště podle § 20 písm. c) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
§ 22
Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace
(1)
Hroby pro ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků musí splňovat následující požadavky:
a)
jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m,
b)
dno hrobu nebo hrobky musí ležet nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody,
c)
boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m.
(2)
Provozovatel pohřebiště je oprávněn převzít tělo zemřelého k pohřbenípohřbení do hrobu nebo hrobky nebo lidské ostatkylidské ostatky k uložení jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřeléhotěla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10). Pro převzetí jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků k pohřbenípohřbení do hrobu nebo hrobky se postupuje obdobně, přičemž postačí doložení identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(3)
Nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky musí být uloženy v hrobě po tlecí dobu, která se zřetelem ke složení půdy musí trvat minimálně 10 let. Konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště stanoví jeho provozovatel v řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, vyžádaného stanoviska krajské hygienické stanice a místních zvyklostí.
(4)
Před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další lidské pozůstatkylidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy pohřbených lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude činit nejméně 1 m.
(5)
Před uplynutím tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místahrobového místa jen se souhlasem krajské hygienické stanice, nebo nařídí-li exhumaciexhumaci v trestním řízenítrestním řízení předseda senátu nebo státní zástupce. Bez ohledu na uplynutí tlecí doby doloží nájemce hrobového místahrobového místa k žádosti o exhumaciexhumaci vždy skutečnost úmrtí podle odstavce 2 a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku. Náklady na exhumaciexhumaci hradí ten, kdo o ni požádal; provozovatel pohřebiště zajistí při exhumaciexhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy.
(6)
Pokud jsou lidské ostatky uloženy v hrobu nebo hrobce, není třeba k jejich přemístění v rámci hrobu nebo hrobky, nemá-li být rakev otevřena, souhlasu krajské hygienické stanice.
(7)
Lidské ostatkyLidské ostatky je možné uložit na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, popřípadě exhumovat, vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště a způsobem, který odpovídá podmínkám pohřbívání a exhumaceexhumace na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
§ 23
Zákaz pohřbívání
(1)
V případě, že by dalším pohřbíváním mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v části veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště nebo na celém jeho území rozhodnout krajská hygienická stanice.20)
(2)
Na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, kde je zakázáno pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobů podle odstavce 1, lze nadále pohřbívat do hrobek, pokud orgán, který o zákazu pohřbívání rozhodoval, nerozhodl jinak.
§ 24
Zrušení veřejného pohřebiště
(1)
Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště může být zrušeno jen ve veřejném zájmu a na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je současně vyhlášen i zákaz pohřbívání, je-li to nutné. Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště může být zrušeno až po uplynutí všech dob, po které se provozovatel pohřebiště zavázal hrobová místahrobová místa přenechat k užívání, nejdříve však po uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu.
(2)
Je-li z důvodu veřejného zájmu výjimečně nutné zrušit veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště před uplynutím dob uvedených v odstavci 1, je krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumaceexhumace a převezení lidských ostatkůlidských ostatků, jakož i přemístění zeminy a travního porostu z rozptylových a vsypových luk, na jiné vhodné veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště.
(3)
Zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky lze provést pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za kulturní památky Ministerstvem kultury.21) Při rušení válečných hrobů se postupuje podle zvláštního právního předpisu.21a)
(4)
Náklady spojené s pracemi v souvislosti se zrušením veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 20 písm. f) bodů 3, 5 a 6 hradí ten, v jehož zájmu má být veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště zrušeno.
(5)
V případě, že obciobci byly předány hrobky, náhrobky a hrobová zařízení podle § 20 písm. f) bodu 4 nebo cenné předměty podle § 20 písm. f) bodu 5, obecobec s těmito věcmi naloží jako s věcmi opuštěnými.
(6)
Pokud je provozovatel pohřebiště povinen postupovat podle § 20 písm. f) bodu 6, musí provést u rozptylové louky skrývku a přemístění porostu a zeminy do hloubky 10 cm, u vsypové louky skrývku a přemístění travního porostu a zeminy do hloubky odpovídající nejnižší úrovni uložení lidských ostatkůlidských ostatků.
§ 25
Užívání hrobového místa
(1)
Nájem hrobového místahrobového místa (dále jen „nájem“) vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místahrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem (dále jen „smlouva o nájmu“). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu.
(2)
V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází.
(3)
Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán.
(4)
Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého hrobového místahrobového místa v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a oznamovat provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení evidence veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště.
(5)
Právo nájmu hrobového místahrobového místa přechází na osobu, kterou nájemce určil, popřípadě na svěřenský fond určený nájemcem. Je-li nájemcem fyzická osoba a není-li přechod nájmu na určenou osobu možný, anebo neurčil-li nájemce nikoho, přechází právo nájmu na jeho manžela, není-li ho, na jeho děti, není-li jich, na jeho rodiče, není-li jich, na jeho sourozence; nežijí-li, pak na jejich děti. Není-li přechod práva nájmu na žádnou z těchto osob možný, přechází právo nájmu na dědice zemřelého. Osoba, na niž právo nájmu přešlo, je povinna sdělit provozovateli pohřebiště bez zbytečného odkladu údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště; to platí i pro správce svěřenského fondu.
(6)
Provozovatel pohřebiště může odstoupit od smlouvy o nájmu, s výjimkou smlouvy o nájmu hrobového místahrobového místa, kde dosud neuplynula stanovená tlecí doba, jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval.
(7)
Provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu a po dobu minimálně jednoho roku od uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu a odkaz na uveřejněnou informaci umístí vhodným způsobem na příslušné hrobové místohrobové místo.
(8)
Jestliže nájemce podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení doby trvání smlouvy o nájmu a plní své povinnosti uvedené v odstavci 4, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě, má-li být veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.
HLAVA IV
DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA
Díl 1
Dozor v pohřebnictví
§ 25a
(1)
Dozor nad dodržováním povinností právnických nebo podnikajících fyzických osob stanovených v
a)
§ 4 odst. 1 písm. b), c) a e) provádí ministerstvo,
b)
§ 4 odst. 1 písm. a) a g) provádí krajská hygienická stanice,
c)
§ 4 odst. 1 písm. h) provádí krajský úřad.
(2)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, osob provádějících konzervacikonzervaci a balzamaci a poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb podle § 4 odst. 3, stanovených v
a)
§ 7 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h), § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1, § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. a), c), e), f) a g) a v § 20 písm. b) provádí ministerstvo,
b)
§ 6 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. b), § 10a a v § 14 odst. 3 písm. b) provádí živnostenský úřad,
c)
§ 7 odst. 1 písm. f), j), k) a l), § 7 odst. 4, § 14 odst. 3 písm. d) a v § 15 odst. 2 a 3 provádí krajská hygienická stanice,
d)
§ 4 odst. 3 a 5, § 5 odst. 6 a v § 9 odst. 1 provádí krajský úřad.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebiště a právnických nebo podnikajících fyzických osob při provozování pohřebiště stanovených v § 18 odst. 2 a 3, § 19 odst. 1, § 20 písm. a), c), d), e), f) a g) a v § 22 odst. 3 a 5 provádí krajský úřad.
(4)
Zjistí-li orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 nedostatky, může podle povahy zjištěného nedostatku rozhodnutím uložit osobě opatření k nápravě a stanovit lhůtu k uskutečnění opatření k nápravě.
(5)
Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, je povinna neprodleně oznámit orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 způsob plnění a splnění uloženého opatření.
(6)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.
Díl 2
Přestupky
§ 26
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) odstraní z lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. f) zachází s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
f)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky,
g)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaciexhumaci,
h)
v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně příslušnou obecobec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(2)
Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až g) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 70 000 Kč.
§ 27
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. b) konzervuje, balzamuje nebo vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky, a to i konzervované nebo balzamované, nebo v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky,
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaciexhumaci.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující pohřební službu se dopustí přestupku tím, že
a)
má umístěny chladicí nebo mrazicí zařízení a místnosti pro úpravu těla zemřelého v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb v rozporu s § 6 odst. 4,
b)
nesplní povinnost upravit tělo zemřelého nebo použít k ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení rakve a zařízení podle § 7 odst. 1 písm. a),
c)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád pro provozování pohřební služby, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
d)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) sjednává pohřbenípohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby, v areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb,
e)
neuloží lidské pozůstatkylidské pozůstatky v rakvi nebo v jiné obdobné schránce nebo k jejich uložení nepoužije chladicí nebo mrazicí zařízení podle § 7 odst. 1 písm. f),
f)
nepředá provozovateli krematoria nebo pohřebiště spolu s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad o úmrtí nebo identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků podle § 7 odst. 1 písm. g),
g)
nezajistí pro vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu podmínky pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve podle § 7 odst. 1 písm. h),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 4,
i)
nedodržuje požadavky na technické vybavení podle § 7 odst. 1 písm. k),
j)
neprovádí dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. l),
k)
v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí při převozech na místo pohřbenípohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše nebo, není-li obléknutí možné, důstojné zahalení a uložení v konečné rakvikonečné rakvi,
l)
v rozporu s § 8 odst. 2 nezajistí, aby byly lidské pozůstatkylidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení, pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, nebo
m)
přepravuje lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící balzamování a konzervacikonzervaci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10a nevydá před zahájením provozu řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující krematorium se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 3 písm. a) zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky,
b)
v rozporu s § 14 odst. 3 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád krematoria, řád krematoria nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
c)
neuloží lidské pozůstatkylidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvikonečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení podle § 14 odst. 3 písm. d),
d)
nezajistí splnění povinnosti související s označováním rakve podle § 14 odst. 3 písm. e),
e)
nevystaví vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu doklad o zpopelnění včetně všech náležitostí podle § 14 odst. 3 písm. f),
f)
nesplní některou z povinností podle § 14 odst. 3 písm. g) související s uložením lidských ostatkůlidských ostatků do urny,
g)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 15 odst. 2 nebo 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí bezodkladně provozovateli pohřebiště, že lidské ostatkylidské ostatky ani po uplynutí tlecí doby nejsou zetlelé podle § 18 odst. 2,
b)
neprovozuje veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatkylidské ostatky,
d)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
e)
nesplní při exhumaciexhumaci lidských ostatkůlidských ostatků některou z povinností podle § 22 odst. 5.
(6)
Provozovatel pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
nevydá před zahájením provozu řád pohřebiště podle § 19 nebo neprovede jeho změnu podle § 18 odst. 3, nebo vydá řád pohřebiště nebo jeho změnu bez zveřejnění v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém,
b)
neprovozuje veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatkylidské ostatky,
d)
neprodleně nezajistí příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby a na jejich základě nenavrhne novou tlecí dobu nebo si nevyžádá k návrhu nové tlecí doby stanovisko krajské hygienické stanice a neupraví odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 20 písm. d),
e)
neinformuje krajský úřad, nájemce hrobových místhrobových míst nebo veřejnost o zákazu pohřbívání podle § 20 písm. e),
f)
nesplní v případě rušení pohřebiště některou z povinností podle § 20 písm. f),
g)
neumožní provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu pohřbenípohřbení nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebišti podle § 20 písm. g),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
i)
neuloží nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v hrobě po tlecí dobu podle § 22 odst. 3.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje pohřební službu, provádí balzamace nebo konzervacekonzervace, provozuje krematorium, nebo je provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště, se dopustí přestupku tím, že poruší při kontaktu s pozůstalými některou z povinností podle § 7 odst. 1 písm. d), § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. c) a § 20 písm. b).
(8)
Poskytovatel uvedený v § 4 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že
a)
nepředá lidské pozůstatkylidské pozůstatky umyté, a byla-li provedena pitva, zašité podle § 4 odst. 3 písm. a),
b)
bezúplatně nezajistí možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti nebo neumožní nezbytnou hygienickou očistu podle § 4 odst. 3,
c)
nezajistí uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků podle § 4 odst. 5, nebo
d)
přepravuje lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(9)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně obecobec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(10)
Za přestupky podle odstavců 1 až 9 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku podle odstavců 1 až 5 opakovaně, uloží se pokuta do 500 000 Kč.
§ 28
(1)
Přestupky fyzických osob podle § 26 projednává obecní úřad.
(2)
Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle
a)
§ 27 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 2 písm. b), d), f), g), k) až m), § 27 odst. 4 písm. a), d) až f) a § 27 odst. 7 projednává ministerstvo,
b)
§ 27 odst. 1 písm. e), § 27 odst. 5, 6, 8 a 9 projednává krajský úřad,
c)
§ 27 odst. 1 písm. a) a d), § 27 odst. 2 písm. e), h) až j) a § 27 odst. 4 písm. c) a g) projednává krajská hygienická stanice,
d)
§ 27 odst. 2 písm. a) a c), § 27 odst. 3 a § 27 odst. 4 písm. b) projednává obecní živnostenský úřad.
(3)
Porušení povinností uvedených v § 4 odst. 1 písm. e), g) a h), § 7 odst. 1 písm. c), § 7 odst. 2, § 11 písm. b) a c) a v § 14 odst. 3 písm. a), e) a g) se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem29).
(4)
Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona.
(5)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Přechodná ustanovení
(1)
Provozování pohřební služby nebo krematoria na základě koncesovaných živnostíživností vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za provozování pohřební služby nebo krematoria podle tohoto zákona. Právnická nebo fyzická osoba podnikající po dni nabytí účinnosti tohoto zákona na základě koncesovaných živnostíživností vydaných přede dnem nabytí jeho účinnosti je povinna předložit živnostenskému úřadu doklady ve smyslu § 6 a 13 nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; pokud požadované doklady ve stanovené lhůtě nepředloží, její oprávnění k provozování činnosti zanikne. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost a právnická nebo fyzická osoba v termínu jím stanoveném doklady nedoplní nebo závady neodstraní, její oprávnění k provozování činnosti po uplynutí lhůty pro doplnění nebo odstranění závad zanikne.
(2)
Živnostenská oprávnění k činnosti „Provozování pohřebišť“, která podle tohoto zákona již není živnostíživností, zanikají uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Obdobně jako v odstavci 1 se postupuje v případě provádění balzamace a konzervace, pokud byla tato živnostživnost provozována před účinností tohoto zákona v rámci koncesované živnostiživnosti pohřební služba nebo provozování pohřebišť a krematorií.
(4)
Do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona je provozovatel pohřebiště povinen předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou uzavřeny písemně. V případě, že dosavadní uživatel hrobového místa
a)
není znám nebo není známa jeho adresa nebo adresa jeho právních nástupců a návrh nájemní smlouvy mu proto není možno doručit, je provozovatel pohřebiště povinen nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na veřejně přístupném místě na veřejném pohřebišti zveřejnit výzvu k uzavření nájemní smlouvy k takovému hrobovému místu a místo (adresu), na něž se má dosavadní uživatel nebo jeho právní nástupce obrátit, spolu s upozorněním, že pokud nebude nájemní smlouva uzavřena do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne;
b)
odmítne uzavřít nájemní smlouvu nebo pokud k uzavření nájemní smlouvy nedojde z důvodu jeho nečinnosti, jeho dosavadní právo k užívání hrobového místa zanikne po uplynutí 6 měsíců ode dne odmítnutí uzavřít nájemní smlouvu nebo po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy mu byl doručen návrh smlouvy o nájmu hrobového místa.
(5)
Pokud v případech uvedených v odstavci 4 od uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků dosud neuplynula stanovená tlecí doba, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne až jejím uplynutím. Pokud jde o náhrobky a ostatní hrobové zařízení a cenné předměty nalezené v hrobech a hrobkách, k nimž zanikne dosavadní užívací právo podle odstavce 4, postupuje provozovatel hřbitova obdobně jako při zrušení veřejného pohřebiště.
(6)
U válečných hrobů21a) se užívací právo poskytuje bezplatně na neomezenou dobu.
(7)
ObceObce, které provozovaly veřejné pohřebiště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona buď samy, nebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, jsou povinny upravit řád veřejného pohřebiště v souladu s tímto zákonem a vyžádat si jeho schválení územně příslušným okresním úřadem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Organizační složka státu, která ke dni účinnosti tohoto zákona provozuje veřejné pohřebiště, převede jeho provozování do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona obciobci, na jejímž území je veřejné pohřebiště umístěno.
§ 30
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, použijí se pro občanskoprávní vztahy podle tohoto zákona ustanovení občanského zákoníku.
(2)
Pokud se v tomto zákoně požaduje předložení listu o prohlídce zemřelého, nahrazuje jej u těla plodu po ukončení těhotenství, které vykazovalo známky života, identifikace obdobná identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků.
(3)
Krajským úřadem příslušným podle § 3 odst. 4 a 5, § 18 odst. 3, § 20 písm. e), § 20 písm. f) bodu 1, § 24 odst. 1 a 2 a § 25a odst. 3 je krajský úřad, v jehož správním obvodu je dané pohřebiště.
§ 30a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 31
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4 a § 10 odst. 3.
§ 32
Zrušovací ustanovení
Zrušují se § 9 a 10, § 12 odst. 2 a § 13 až 29 včetně poznámek pod čarou č. 9) až 15) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
§ 33
V zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se za § 6 vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Reklama poskytování pohřebních služeb, provádění balzamace a konzervace, provozování krematoria a provozování veřejného pohřebiště (dále jen „činnosti v pohřebnictví“) může obsahovat pouze následující údaje:
a)
název obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název provozovatele činností v pohřebnictví,
b)
vymezení předmětu činností v pohřebnictví, popřípadě dalších navazujících poskytovaných služeb,
c)
adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,
d)
telefonní a faxové číslo, adresu elektronické pošty nebo internetovou adresu,
e)
provozní dobu pro veřejnost,
f)
firemní logo nebo jiný grafický motiv.
(2)
Reklama činností v pohřebnictví nesmí být
a)
užita v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče,
b)
doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo jinou adresnou formou.
(3)
V souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli formy reklamy.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 34
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene ac) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ad), které včetně poznámky pod čarou č. 23k) zní:
„ad)
provozování pohřebišť.23k)
23k)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.“.
2.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se název oboru živnosti „Pohřební služba“ nahrazuje názvem „Provozování pohřební služby“, text ve sloupci 2 zní: „§ 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 6 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
3.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se za obor živnosti „Provozování pohřební služby“ vkládá nový obor živnosti, který zní: „Provádění balzamace a konzervace“, text ve sloupci 2 zní: „§ 10 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 10 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
4.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se název oboru živnosti „Provozování pohřebišť a krematorií“ nahrazuje názvem „Provozování krematoria“, text ve sloupci 2 zní: „§ 13 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 13 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 35
V § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se za slovy „investiční politiky“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „ruchu“ se doplňují slova „a pohřebnictví“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
3)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 84 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
4a)
§ 80 odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
5)
§ 40 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
6)
Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.
8)
Zákon č. 258/2000 Sb.
9)
§ 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Trestní řád.
11)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
12)
Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol, vyhlášené pod č. 44/1938 Sb.
Dohoda o převozu těl zemřelých, vyhlášená pod č. 22/2012 Sb. m. s.
14)
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“.
15)
Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 258/2000 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
21)
§ 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
21a)
Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 91 zákona č. 372/2011 Sb.
28)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. |
Zákon č. 257/2001 Sb. | Zákon č. 257/2001 Sb.
Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení základních pojmů
* § 3 - Systém knihoven
* § 4 - Veřejné knihovnické a informační služby
* Evidence knihoven
* § 5 - (1) Ministerstvo vede evidenci knihoven, která je veřejnosti přístupným informačním systémem.
* § 6 - (1) Poskytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo je zapíše do evidence knihoven. Osvědčení o provedeném zápisu ministerstvo vydá jejímu provozovateli do 15 dnů od
* § 7 - (1) Provozovatel knihovny je povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
* § 8 - (1) Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihoven, pokud knihovna přestane splňovat znaky knihovny podle § 2 písm. a).
* Druhy knihoven
* § 9 - Národní knihovna
* § 10 - Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně
* § 11 - Krajská knihovna
* § 12 - Základní knihovna
* § 13 - Specializovaná knihovna
* § 14 - Meziknihovní služby
* § 15 - Podpora knihoven
* § 16 - Evidence a revize knihovního fondu
* § 17 - Vyřazování knihovních dokumentů
* § 18 - Ochrana knihovního fondu
* § 19 - Opatření k nápravě
* § 20 - Přestupky
* § 22 - Zmocňovací ustanovení
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 23 - Na rozhodování a vydávání osvědčení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
* § 24 - (1) Knihovny, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytují veřejné knihovnické a informační služby s rovným přístupem všech k těmto službám, se považují za knihovny podle tohoto zákona nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto záko
* § 25 - Zrušovací ustanovení
* § 26 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
257
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje systém knihovenknihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na knihovnyknihovny provozované na základě živnostenského oprávnění.
§ 2
Vymezení základních pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a)
knihovnouknihovnou zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihovenknihoven,
b)
knihovním dokumentemknihovním dokumentem informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny,
c)
knihovním fondemknihovním fondem organizovaný, soustavně doplňovaný, zpracovávaný, ochraňovaný a uchovávaný soubor knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
d)
meziknihovními službamimeziknihovními službami soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovnyknihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumentyknihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení,
e)
historickým fondemhistorickým fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu, popřípadě jiný knihovní fondknihovní fond mající zvláštní historickou a kulturní hodnotu, pokud byl takto vymezen ve statutu knihovnyknihovny nebo v jiném právním předpisu,
f)
konzervačním fondemkonzervačním fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů, které knihovnaknihovna získala jako příjemce povinného výtisku podle zvláštního právního předpisu,1)
g)
specializovaným fondemspecializovaným fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů určitého, zpravidla oborového zaměření,
h)
regionálními funkcemiregionálními funkcemi funkce, v jejichž rámci krajská knihovnakrajská knihovna a další jí pověřené knihovnyknihovny poskytují základním knihovnámzákladním knihovnám v kraji především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentůknihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihovenknihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb,
i)
provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny fyzická nebo právnická osoba, která svým jménem v knihovněknihovně poskytuje veřejné knihovnické a informační služby.
§ 3
Systém knihoven
(1)
Systém knihovenknihoven tvoří
a)
Národní knihovnaknihovna České republiky (dále jen „Národní knihovnaknihovna“), KnihovnaKnihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovnaknihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské knihovnykrajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
c)
základní knihovnyzákladní knihovny, zřízené příslušným orgánem obceobce,
d)
specializované knihovnyspecializované knihovny.
(2)
KnihovnyKnihovny uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) mohou být zřizovány i jinými subjekty neuvedenými v odstavci 1.
§ 4
Veřejné knihovnické a informační služby
(1)
Veřejné knihovnické a informační služby spočívají
a)
ve zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služebmeziknihovních služeb z knihovního fonduknihovního fondu jiné knihovnyknihovny,
b)
v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c)
ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d)
v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovnaknihovna bezplatný přístup.
(2)
Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
a)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,3)
b)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovních fondůknihovních fondů jiných knihovenknihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovních fondůknihovních fondů knihovenknihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služebmeziknihovních služeb.
(3)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména
a)
v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu,
b)
v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
c)
ve vydávání tematických publikací,
d)
v poskytování reprografických služeb,
e)
v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
(4)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovnyknihovny.
(6)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnouknihovnou.
(7)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.
Evidence knihoven
§ 5
(1)
Ministerstvo vede evidenci knihovenknihoven, která je veřejnosti přístupným informačním systémem.
(2)
Návrh na zápis do evidence knihovenknihoven (dále jen „návrh“) podává provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny.
(3)
Návrh obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu provozovatele, jeho identifikační číslo osoby, sídlo, předmět činnosti a právní formu, je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny právnická osoba,
b)
jméno, příjmení a datum narození provozovatele, jeho identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a místo jeho trvalého pobytu, je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny fyzická osoba,
c)
adresu, název a druh knihovnyknihovny (§ 9 až 13), popřípadě její specializaci.
(4)
K návrhu se připojí knihovní řád.
(5)
Je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny právnická osoba, která se zapisuje do veřejného seznamu podle zvláštního právního předpisu,4) je provozovatel povinen k žádosti přiložit rovněž výpis z tohoto veřejného seznamu, který nesmí být starší 60 dnů. Je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny příspěvková organizace,5) nebo provozuje-li stát nebo územní samosprávný celek knihovnuknihovnu prostřednictvím své organizační složky, je provozovatel povinen k žádosti přiložit zřizovací listinu, popřípadě statut příspěvkové organizace nebo organizační složky.
(6)
Není-li návrh úplný, vyzve ministerstvo provozovatele, aby návrh doplnil do 15 dnů ode dne doručení výzvy, a upozorní ho, že nebude-li tato lhůta dodržena, ministerstvo návrh odloží.
§ 6
(1)
Poskytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo je zapíše do evidence knihovenknihoven. Osvědčení o provedeném zápisu ministerstvo vydá jejímu provozovateli do 15 dnů ode dne doručení úplného návrhu.
(2)
Neposkytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo návrh zamítne.
§ 7
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihovenknihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Ministerstvo provede změnu zápisu v evidenci knihovenknihoven do 30 dnů od doručení oznámení a o této změně do 30 dnů ode dne doručení oznámení vydá osvědčení.
§ 8
(1)
Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihovenknihoven, pokud knihovnaknihovna přestane splňovat znaky knihovnyknihovny podle § 2 písm. a).
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihovenknihoven rovněž na základě oznámení provozovatele o ukončení provozování knihovnyknihovny.
(3)
V rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 ministerstvo stanoví datum, k němuž se zápis do evidence knihovenknihoven ruší.
Druhy knihoven
§ 9
Národní knihovna
(1)
Národní knihovnaknihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy. Národní knihovnaknihovna trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Národní knihovnaknihovna je centrem systému knihovenknihoven. V systému knihovenknihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména
a)
formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentůknihovních dokumentů v knihovních fondechknihovních fondech knihovenknihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnámknihovnám,
b)
zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému,
c)
plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin,
d)
plní funkci národního centra meziknihovních služebmeziknihovních služeb České republiky,
e)
plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací,6)
f)
zastupuje knihovnyknihovny systému knihovenknihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování,
g)
zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcíregionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.
§ 10
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně
(1)
KnihovnaKnihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem; trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Moravská zemská knihovnaknihovna v Brně je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond. Plní funkci krajské knihovnykrajské knihovny v Jihomoravském kraji.
§ 11
Krajská knihovna
(1)
Krajská knihovnaKrajská knihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy. Krajská knihovnaKrajská knihovna trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Krajská knihovnaKrajská knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též
a)
spolupracuje s Národní knihovnouknihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,
b)
zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému,
c)
je krajským centrem meziknihovních služebmeziknihovních služeb,
d)
spolupracuje s knihovnamiknihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.
(3)
Krajská knihovnaKrajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcíregionálních funkcí vybraných základních knihovenzákladních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcíregionálních funkcí na vybrané základní knihovnyzákladní knihovny musí mít písemnou formu. Plnění regionálních funkcíregionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu.
(4)
Plní-li krajská knihovnakrajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovnyzákladní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obecobec.
§ 12
Základní knihovna
(1)
Základní knihovnaZákladní knihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondemknihovním fondem.
(2)
Základní knihovnaZákladní knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.
§ 13
Specializovaná knihovna
(1)
Specializovaná knihovnaSpecializovaná knihovna je knihovnouknihovnou se specializovaným knihovním fondemknihovním fondem.
(2)
Specializovaná knihovnaSpecializovaná knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména
a)
spolupracuje s Národní knihovnouknihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,
b)
zpracovává a zpřístupňuje tematické a oborové bibliografie a databáze,
c)
ve spolupráci s Národní knihovnouknihovnou plní funkci centra meziknihovních služebmeziknihovních služeb v oblasti své specializace,
d)
spolupracuje s knihovnamiknihovnami v oblasti své specializace při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.
§ 14
Meziknihovní služby
(1)
Pokud v knihovním fonduknihovním fondu knihovnyknihovny není knihovní dokumentknihovní dokument, jehož zpřístupnění si její uživatel vyžádal, má provozovatel této knihovnyknihovny (dále jen „žádající knihovnaknihovna“) povinnost v rámci meziknihovních služebmeziknihovních služeb požádat provozovatele jiné knihovnyknihovny o zprostředkování tohoto knihovního dokumentuknihovního dokumentu, popřípadě o poskytnutí informace o něm (dále jen „dožádaná knihovnaknihovna“).
(2)
Dožádaná knihovnaknihovna je povinna žádající knihovněknihovně pro jejího uživatele knihovní dokumentknihovní dokument ze svého knihovního fonduknihovního fondu zprostředkovat tak, že požadovaný knihovní dokumentknihovní dokument žádající knihovněknihovně zapůjčí nebo jí poskytne jeho kopii, popřípadě jí poskytne informace, kde se požadovaný knihovní dokumentknihovní dokument nalézá.
(3)
Pokud je žádost o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu vyřízena jeho zapůjčením, je žádající knihovnaknihovna povinna vrátit zapůjčený knihovní dokumentknihovní dokument dožádané knihovněknihovně v dohodnuté lhůtě a odpovídajícím stavu. Po dobu výpůjčky knihovního dokumentuknihovního dokumentu nese odpovědnost za jeho poškození nebo ztrátu.
(4)
Meziknihovní výpůjční a informační služby je knihovnaknihovna povinna poskytovat bezplatně. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovnaknihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihovenProvozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentuknihovního dokumentu.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen vést evidenci meziknihovních služebmeziknihovních služeb, které poskytl.
(6)
Náležitosti žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis určí, kteří provozovatelé knihovenprovozovatelé knihoven jsou povinni předávat žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovní službymeziknihovní služby zahraničním knihovnámknihovnám, popřípadě poskytnout provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny účastnící se mezinárodní meziknihovní službymeziknihovní služby metodickou pomoc.
§ 15
Podpora knihoven
(1)
Provozovateli knihovnyProvozovateli knihovny mohou být z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuty podle zvláštního zákona8) účelově určené dotace zejména na
a)
projekty vědy a výzkumu,
b)
zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb,
c)
podporu propojení knihovenknihoven v síti,
d)
zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění,
e)
doplnění knihovního fonduknihovního fondu,
f)
ochranu knihovního fonduknihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí,
g)
zpřístupnění knihovních fondůknihovních fondů pro občany se zdravotním postižením,
h)
projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
i)
zajištění výkonu regionálních funkcíregionálních funkcí,
j)
zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihovenknihoven,
k)
výstavbu nebo rekonstrukci objektu knihovnyknihovny,
l)
vybavení objektu knihovnyknihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy.
(2)
Pro stanovení prioritních oblastí poskytování dotací si ministerstvo vyžádá stanovisko Ústřední knihovnické rady, kterou ministerstvo zřídí, vydá její stanovy a jednací řád.
(3)
Vláda nařízením stanoví pravidla poskytování dotací podle odstavce 1, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou dotace poskytovány.
§ 16
Evidence a revize knihovního fondu
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny musí vést evidenci knihovního fonduknihovního fondu. Evidence knihovního fonduknihovního fondu musí umožňovat kontrolu jednotlivých záznamů a zaručovat jejich nezaměnitelnost.
(2)
K ověření souladu evidenčních záznamů o jednotlivých knihovních dokumentechknihovních dokumentech se skutečným stavem je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět revize knihovního fonduknihovního fondu, a to
a)
jednou za 5 let, pokud její knihovní fondknihovní fond nepřesahuje 100 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
b)
jednou za 10 let, pokud její knihovní fondknihovní fond přesahuje 100 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
c)
jednou za 15 let, pokud její knihovní fondknihovní fond přesahuje 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje 1 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů.
(3)
Přesahuje-li knihovní fondknihovní fond knihovnyknihovny 1 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje-li 3 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět jeho revizi postupně, a to tak, že každý rok provede revizi části knihovního fonduknihovního fondu nejméně v rozsahu 5 % z celkového počtu knihovních dokumentůknihovních dokumentů v knihovním fonduknihovním fondu.
(4)
Přesahuje-li knihovní fondknihovní fond knihovnyknihovny 3 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět jeho revizi v rozsahu stanoveném plánem revizí schváleným zřizovatelem knihovnyknihovny minimálně v rozsahu 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů ročně.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit sepsání zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu.
(6)
Na postup při revizi knihovního fonduknihovního fondu podle tohoto zákona se nevztahuje zvláštní právní předpis.9)
(7)
Podrobnosti o vedení evidence knihovního fonduknihovního fondu a náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Vyřazování knihovních dokumentů
(1)
Z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny lze vyřazovat pouze
a)
knihovní dokumentyknihovní dokumenty, které neodpovídají zaměření knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny a jejím úkolům,
b)
multiplikáty knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
c)
knihovní dokumentyknihovní dokumenty opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem.
(2)
Knihovní dokumentyKnihovní dokumenty z konzervačního fondukonzervačního fondu a z historického fonduhistorického fondu lze vyřazovat pouze se souhlasem ministerstva.
(3)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen nabídnout ke koupi knihovní dokumentyknihovní dokumenty vyřazené podle
a)
odstavce 1 písm. a) a b) provozovateli jiné knihovnyknihovny téhož druhu, a pokud takový provozovatel odmítne, provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny, která je součástí školy,10)
b)
odstavce 2 Národní knihovněknihovně.
Pokud nebyly takto odkoupeny, provozovatel nabídne vyřazené knihovní dokumentyknihovní dokumenty ke koupi jinému zájemci. Pokud nebyly ani takto odkoupeny, může je darovat nebo zlikvidovat.
(4)
Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje při vyřazování knihovních dokumentůknihovních dokumentů chráněných podle zvláštního právního předpisu.11)
(5)
Při rušení knihovnyknihovny je její provozovatel povinen postupovat podle odstavců 2 až 4.
§ 18
Ochrana knihovního fondu
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit
a)
umístění knihovního fonduknihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,
b)
ochranu knihovního fonduknihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,
c)
restaurování knihovních dokumentůknihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.
§ 19
Opatření k nápravě
Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny porušil povinnost podle § 7 odst. 1, § 14 odst. 5, § 16 odst. 1 až 4 nebo některou z povinností podle § 18, uloží mu, aby zjištěné nedostatky odstranil a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 20
Přestupky
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 2 nebo 3,
b)
nedodrží postup při vyřazování knihovních dokumentůknihovních dokumentů podle § 17 odst. 2 nebo 3,
c)
poruší povinnost podle § 17 odst. 5, nebo
d)
neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), nebo
b)
od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
§ 22
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 14 a 16.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 23
Na rozhodování a vydávání osvědčení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 24
(1)
KnihovnyKnihovny, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytují veřejné knihovnické a informační služby s rovným přístupem všech k těmto službám, se považují za knihovnyknihovny podle tohoto zákona nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
KnihovnyKnihovny, které nesplňují povinnost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. d) mohou být zapsány do evidence knihovenknihoven podle § 5. Nesplní-li knihovnaknihovna uvedenou povinnost nejpozději do 31. prosince 2007, ministerstvo její zápis v evidenci knihovenknihoven zruší.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon).
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb.
3)
§ 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
4)
Například § 27 a násl. obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, § 5 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 5 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
5)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6)
Vyhláška č. 12/1965 Sb., o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.
7)
Zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 45 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
11)
Například zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., a zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. |
Zákon č. 265/2001 Sb. | Zákon č. 265/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 102/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 175/1990 Sb.
* ČÁST DESÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
265
ZÁKON
ze dne 29. června 2001,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb. a zákona č. 144/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se slova „jako obviněný“ zrušují.
2.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.“.
3.
V § 2 odstavec 5 zní:
„(5)
Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.“.
4.
V § 2 odstavec 8 zní:
„(8)
Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.“.
5.
V § 2 odstavec 11 zní:
„(11)
Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.“.
6.
V § 2 odstavec 14 zní:
„(14)
Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.“.
7.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen „zájmová sdružení občanů“) mohou působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v tomto zákoně.
(2)
Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.“.
8.
§ 4 a 5 se zrušují.
9.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky
a)
za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,
b)
za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo
c)
za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech může zájmové sdružení občanů současně navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. K získání podkladů pro takovou žádost se může se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.
(2)
Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.
(3)
Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.“.
10.
V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 178 trestního zákona může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
(3)
Plnění povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti; to neplatí,
a)
jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpečí trestního stíhání pro neoznámení nebo nepřekažení trestného činu, nebo
b)
při vyřizování dožádání orgánu činného v trestním řízení o trestném činu, kde dožádaná osoba je současně oznamovatelem trestného činu.
Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“.
11.
V § 8 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.
(5)
Ustanovením odstavců 1 a 4 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost uložená na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Nepřípustnost trestního stíhání
(1)
Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a)
nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,
b)
je-li trestní stíhání promlčeno,
c)
jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán,
d)
jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná,
e)
proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
f)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
g)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
h)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
i)
je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět, nebo
j)
stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Týká-li se důvod uvedený v odstavci 1 jen některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo trestní stíhání.
(3)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.“.
13.
V § 12 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
14.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Policejními orgány se rozumějí útvary Policie České republiky a v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby. Postavení policejních orgánů mají i pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a služeb. Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.“.
15.
V § 12 odst. 10 se slova „úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby“ nahrazují slovy „úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování“.
16.
V § 12 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.“.
17.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech
a)
vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované skutečnosti, genocidia a trestném činu podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru,
b)
spáchaných prostřednictvím směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot obchodovatelných na kapitálovém trhu, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu, a
c)
porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d až 124f, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, nekalé soutěže podle § 149 trestního zákona,
koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.
(2)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 37a trestního zákona přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některým z trestných činů uvedených v odstavci 1.“.
18.
V § 20 odstavec 1 zní:
„(1)
Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.“.
19.
V § 22 se slova „postoupena nepříslušným soudem“ nahrazují slovy „přikázána nadřízeným soudem“.
20.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Rozhodnutí o příslušnosti soudu
(1)
Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, jemuž byla věc postoupena podle § 295 nebo mu byla přikázána nadřízeným soudem, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti [§ 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a)]. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§ 16 až 22). Není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
(2)
Soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25.“.
21.
V § 27 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li v řízení před soudem o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a v důsledku tohoto předseda senátu nediktuje protokol, je zapisovatelem, pokud je ho třeba, vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.“.
22.
Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27c, které včetně nadpisu znějí:
㤠27a
Vyšší soudní úředník
Jednoduchá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí o vině a trestu, zpravidla vydává a vykonává a administrativní úkony spojené s řízením provádí vyšší soudní úředník; zvláštní zákon stanoví jeho působnost a určí, které úkony může vyšší soudní úředník provést samostatně a kdy postupuje z pověření soudce.
§ 27b
Probační úředník
(1)
Úředník Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“) vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a jednak v kontrole jeho chování a v případech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto
a)
o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu,
b)
o podmíněném zastavení trestního stíhání,
c)
o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,
d)
o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem,
e)
o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, nebo
f)
o uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností.
(2)
Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem může provádět jednotlivé úkony i bez takového pokynu. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření.
(3)
Bližší podmínky, za nichž probační úředník vykonává svoji působnost, stanoví zvláštní zákon.
§ 27c
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony trestního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu. Jeho působnost stanoví zvláštní zákon.“.
23.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu.
(2)
Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná.
(3)
Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu.“.
24.
V § 29 odstavec 2 zní:
„(2)
Výši náhrady a odměny tlumočníka určí orgán, který tlumočníka přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování náhrady a odměny tlumočníka. Nesouhlasí-li ten, kdo tlumočníka přibral, s výší vyúčtované náhrady a odměny tlumočníka, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
25.
V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Náhradu a odměnu tlumočníka je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.“.
26.
V § 30 odst. 1 větě první se zrušují slova „vyšetřovatel a“ a za slovo „orgán“ se vkládají slova „nebo osoba v něm služebně činná“.
27.
V § 30 odst. 2 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
28.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
㤠31a
Důvody, pro které je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen vyšší soudní úředník nebo probační úředník, a postup při rozhodování o vyloučení stanoví zvláštní zákon.“.
29.
V § 32 se slova „mu sděleno obvinění“ nahrazují slovy „proti němu zahájeno trestní stíhání“.
30.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Osvědčí-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. V takovém případě náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.“.
31.
V § 33 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
32.
V § 35 odstavec 2 zní:
„(2)
Obhájcem nemůže být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.“.
33.
V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
34.
V § 35 odstavec 4 zní:
„(4)
V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. O provedeném poučení je povinen učinit záznam do spisu a do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
35.
V § 36 odst. 2 se slova „vyšetřovatel nebo“ zrušují.
36.
V § 36 odst. 4 se za slovo „též“ vkládají slova „v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,“.
37.
V § 36a odst. 2 se slova „V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy“ nahrazují slovy „V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy“.
38.
V § 37 odst. 2 se na konci doplňují tyto věty: „Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce.“.
39.
V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže si obviněný zvolí dva nebo více obhájců a orgánu činnému v trestním řízení zároveň neoznámí, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení, určí jej předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; své rozhodnutí oznámí všem zvoleným obhájcům.“.
40.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní:
㤠37a
(1)
Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
a)
z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo
b)
jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn.
(2)
O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.
(3)
Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 předseda senátu a v přípravném řízení soudce umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení obhájce, umožní zároveň obviněnému, aby si v přiměřené lhůtě zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.
(4)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
41.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
Z důvodů uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonává-li ustanovený obhájce delší dobu obhajobu, předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování; před rozhodnutím umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
42.
V § 41 odst. 5 větě druhé se za slova „za obžalovaného ještě“ vkládají slova „dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat“.
43.
V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
44.
V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.“.
45.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Rozhodnutí oznámí v řízení před soudem soud a v přípravném řízení státní zástupce poškozeným, kteří již uplatnili nárok na náhradu škody; ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí při prvém úkonu trestního řízení, ke kterému se předvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům poškozených soud. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.“.
46.
V § 44 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
47.
V § 45 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
48.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
㤠45a
Veškeré písemnosti určené poškozenému se doručují na adresu, kterou poškozený uvede. Má-li zmocněnce, doručuje se pouze jemu; to neplatí, jestliže se poškozenému zasílá výzva, aby osobně něco vykonal.“.
49.
Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:
㤠51a
(1)
Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo její výši by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné.
(2)
Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává poškozený v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce, který k němu připojí své vyjádření.
(3)
Za podmínek uvedených v odstavci 1 ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení soudce zmocněncem poškozeného advokáta. Náklady vzniklé s přibráním takového zmocněnce hradí stát.
(4)
Pominou-li důvody, které vedly k ustanovení zmocněnce poškozeného, nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec poškozeného nadále zastupovat, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu o zproštění povinnosti zastupovat poškozeného.
(5)
Proti usnesení podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
50.
V § 53 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“ a ve větě druhé se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“.
51.
§ 55 včetně nadpisu zní:
㤠55
Obecná ustanovení o sepisování protokolu
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
a)
pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon,
b)
místo, čas a předmět úkonu,
c)
jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců, obhájců a zmocněnců, kteří se úkonu zúčastnili, a u obviněného a poškozeného též adresu, kterou uvede pro účely doručování, a další údaje nutné k zjištění nebo ověření totožnosti, včetně data narození nebo rodného čísla,
d)
stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, z něhož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených, a byl-li hned při úkonu doručen opis rozhodnutí, osvědčení o tomto doručení; pokud se provádí doslovná protokolace výpovědi osoby, je třeba to v protokole označit tak, aby bylo možné bezpečně určit počátek a konec doslovné protokolace,
e)
návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,
f)
námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu.
(2)
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení učiní bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, připojí tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje.
(3)
V protokolu sepsaném o konfrontaci se zapíší výpovědi konfrontovaných osob doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně; také se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska účelu a provádění konfrontace důležité. V protokolu sepsaném o rekognici se podrobně uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice prováděna, zejména pořadí, ve kterém byly osoby nebo věci ukázány podezřelému, obviněnému nebo svědkovi, doba a podmínky jejich pozorování a jejich vyjádření; o rekognici prováděné v přípravném řízení se zpravidla pořídí též obrazové záznamy. V protokolu sepsaném o vyšetřovacím pokusu, o rekonstrukci a o prověrce na místě je třeba podrobně popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony prováděny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti případu nevylučují, pořídí se též obrazové záznamy, náčrtky a jiné vhodné pomůcky, které se, je-li to možné, připojí k protokolu. Obdobně je třeba postupovat i v případě provádění dalších důkazů výslovně v zákoně neupravených.
(4)
V českém jazyce se sepíše protokol o výpovědi osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném jazyce; záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník do protokolu příslušnou část výpovědi také v jazyku, jímž tato osoba vypovídá.
(5)
Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl.“.
52.
Za § 55 se vkládají nové § 55a a 55b, které včetně nadpisů znějí:
㤠55a
Použití zvláštních prostředků při protokolaci
(1)
K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít i těsnopisného zápisu, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu, případně zvukového nebo obrazového záznamu, anebo i jiného vhodného prostředku.
(2)
Byl-li o úkonu pořízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen.
§ 55b
Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
(1)
Byl-li k úkonu v řízení před soudem přibrán zapisovatel, diktuje mu protokol předseda senátu. Je-li o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel je přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se v průběhu úkonu nediktuje, ale samostatně jej podle záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2)
Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována; předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu.
(3)
Byl-li ve zjednodušeném řízení pořizován zvukový záznam, protokol o hlavním líčení není třeba písemně vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají práva opravného prostředku proti rozhodnutí a na vyhotovení protokolu o hlavním líčení netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení, ve kterém uvede jen místo a dobu trvání hlavního líčení, přítomné osoby, seznam provedených důkazů a výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito. Nestanoví-li předseda senátu lhůtu delší, je třeba zvukový záznam uchovat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí.
(4)
V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.
(5)
Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 3, jeho podstatný obsah se v průběhu úkonu nebo bezprostředně po něm zaznamená do protokolu. Prostředek použitý k zaznamenání průběhu úkonu je třeba označit, připojit ke spisům a zajistit jeho neporušitelnost. Není-li jeho připojení ke spisům možné, poznamená se v protokolu sepsaném o úkonu místo jeho uložení. Pokyn k výmazu záznamu dává předseda senátu nejdříve poté, co vyšší soudní úředník potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem; výmaz nelze provést dříve než po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí.“.
53.
V § 59 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.
(3)
Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
54.
V § 60 odst. 4 písm. a) se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“.
55.
V § 61 odst. 1 větě první se za slova „povolí mu“ vkládá čárka a slova „nestanoví-li zákon jinak,“.
56.
§ 62 až 64 včetně nadpisů znějí:
㤠62
Obecné ustanovení
(1)
Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce nebo příslušného policejního orgánu. Doručují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, činí tak svými doručovateli nebo orgány justiční stráže. V případech stanovených zvláštními předpisy doručuje orgán činný v trestním řízení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu.
(2)
Má-li obviněný obhájce a poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, doručuje se písemnost pouze obhájci nebo zmocněnci, pokud zákon nestanoví jinak. Má-li však obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba něco osobně vykonat, doručuje se písemnost i jim.
§ 63
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
(2)
Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu především na adresu, kterou za tím účelem uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)].
(3)
Doručují-li se obhájci v řízení proti uprchlému písemnosti určené pro obviněného (§ 306 odst. 1), postupuje se způsobem platným pro doručování obviněnému.
§ 64
Doručování do vlastních rukou
(1)
Do vlastních rukou se doručuje
a)
obviněnému obžaloba, návrh na potrestání a předvolání,
b)
osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí,
c)
jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(2)
Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.
(3)
Písemnost se ukládá
a)
u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b)
u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje doručovatel státního zastupitelství nebo orgán justiční stráže,
c)
u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,
d)
u orgánu obce, jestliže se doručuje prostřednictvím orgánu obce,
e)
u příslušného orgánu policie, jestliže doručuje písemnost sám, anebo ji doručuje soud nebo státní zastupitelství prostřednictvím policejního orgánu.
(4)
Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se
a)
obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,
b)
jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(5)
Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit.“.
57.
Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní:
㤠64a
Odepření přijetí
(1)
Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí.
(2)
Uzná-li předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán, který písemnost odeslal, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn.“.
58.
V § 65 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zmocněnci“ a slova „jakož i společenský zástupce“, v poslední větě se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“; v odstavci 2 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“, ve větě druhé se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“; v odstavci 3 poslední větě se slova „záznamu o sdělení obvinění“ nahrazují slovy „usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v odstavci 5 se tečka na konci zrušuje a doplňují se tato slova: „a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.“.
59.
V § 66 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“ a čárka za slovem „zástupcem“ a slovo „vyšetřovatelem“; v odstavci 2 se zrušují slova „nebo nápravně výchovného ústavu“.
60.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a)
že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b)
že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c)
že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.“.
61.
§ 68 zní:
㤠68
(1)
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2)
Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta.
(3)
Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obviněný
a)
uprchl nebo se skrýval,
b)
opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,
c)
je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,
d)
již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
e)
pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.“.
62.
V § 70 věta první zní: „O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.“.
63.
Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
㤠70a
(1)
Příslušnou věznici je třeba bez průtahů vyrozumět o
a)
vzetí obviněného do vazby,
b)
změně důvodů vazby,
c)
rozhodnutí o dalším trvání vazby,
d)
rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby,
e)
zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně,
f)
jménu, příjmení a adrese obhájce, který obviněného zastupuje,
g)
osobních údajích spoluobviněného, pokud se nachází ve vazbě,
h)
postoupení věci jinému orgánu činnému v trestním řízení,
i)
podání obžaloby nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření.
(2)
Vyrozumění podle odstavce 1 provede orgán činný v trestním řízení, který vede řízení v době, kdy došlo ke skutečnosti, kterou je třeba věznici oznámit; vrácení věci státnímu zástupci k došetření oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni učinil.“.
64.
§ 71 zní:
㤠71
(1)
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.
(2)
Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.
(3)
Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.
(4)
Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.
(5)
Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.
(6)
Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat obdobně, jako je uvedeno v odstavci 4.
(7)
Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skončí v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu příslušný tento nadřízený soud.
(8)
Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
a)
jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce,
b)
dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenech c) a d),
c)
tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d),
d)
čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze podle zvláštní části trestního zákona uložit výjimečný trest.
(9)
Z doby uvedené v odstavci 8 jedna třetina připadá na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.
(10)
Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.
(11)
Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.“.
65.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze v řízení o stížnosti proti rozhodnutí uvedenému v § 146a odst. 1 písm. a).
(2)
Obviněný musí být ihned propuštěn na svobodu, jestliže
a)
pomine důvod vazby, nebo
b)
je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3.
(3)
Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O takové žádosti musí soud neodkladně, nejpozději do pěti pracovních dnů, rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(4)
Souhlasí-li státní zástupce s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.“.
66.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže
a)
zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji,
b)
obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo
c)
s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným.
(2)
Soud a v přípravném řízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(3)
Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení.
(4)
Neplní-li obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.“.
67.
§ 73a včetně nadpisu zní:
㤠73a
Peněžitá záruka
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, 4, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2 až 4 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 trestního zákona a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2)
Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že
a)
přijetí peněžité záruky je přípustné, a zároveň s přihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo
b)
vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.
(3)
Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a)
uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu,
b)
zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
c)
opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d)
se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
(4)
Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který v té době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.
(5)
Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení. Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.
(6)
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.“.
68.
Za § 73a se vkládá nový § 73b, který včetně nadpisu zní:
㤠73b
Orgány rozhodující o vazbě
(1)
O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2)
O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.
(3)
O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby činí uvedená rozhodnutí soud.“.
69.
§ 74 včetně nadpisu zní:
㤠74
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě
(1)
Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a 73a) je přípustná stížnost.
(2)
Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.“.
70.
V § 75 se v nadpisu slovo „vyšetřovatelem“ nahrazuje slovy „policejním orgánem“ a ve větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
71.
V § 76 odst. 1 větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“ a slova „jí dosud nebylo sděleno obvinění“ se nahrazují slovy „dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.
72.
V § 76 odst. 2 větě druhé se zrušují slova „vyšetřovateli nebo“.
73.
V § 76 odst. 3 se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“.
74.
V § 76 odst. 4 větě první se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“, ve větě druhé se slova „se záznamem o sdělení obvinění (§ 160)“ nahrazují slovy „s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v poslední větě se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
75.
V § 76 odst. 5 se slova „jí ještě nebylo sděleno obvinění“ nahrazují slovy „ještě proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.
76.
V § 76 odst. 6 se za slovo „obhájce“ vkládají čárka a slova „hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby“. Na konci se doplňuje tato věta: „O těchto právech je třeba podezřelého poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.“.
77.
V § 78 odst. 1 větě první se zrušuje text „, vyšetřovateli“.
78.
V § 78 odst. 3 se zrušuje text „, vyšetřovatel“.
79.
V § 79 odst. 1 větě první se zrušuje text „, vyšetřovatele“ a ve větě druhé se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.
80.
V § 79 odst. 3 se zrušují slova „vyšetřovatelem nebo“.
81.
§ 79a včetně nadpisu zní:
㤠79a
Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky
(1)
Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění. S peněžními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu soudce a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.
(3)
Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.
(4)
Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(5)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.“.
82.
Za § 79a se vkládají nové § 79b a 79c, které včetně nadpisu znějí:
㤠79b
Z důvodů, pro které lze zajistit peněžní prostředky na účtu u banky, lze rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu. Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.
§ 79c
Zajištění zaknihovaných cenných papírů
(1)
Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba oprávněná k vedení části evidence a k výkonu ostatních činností Střediska cenných papírů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí jejich majiteli zvláštní účet, na kterém tyto cenné papíry vede.
(2)
V naléhavých případech, které nesnesou odkladu, může o zajištění zaknihovaných cenných papírů rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
(3)
Okamžikem doručení rozhodnutí o zajištění se zakazuje nakládání s cennými papíry, na které se zajištění vztahuje. Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavcích 1 a 2 může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze vykonávat i další práva.
(4)
Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.“.
83.
V § 80 odst. 3 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
84.
V § 81 odst. 4 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
85.
V § 83 odstavec 2 zní:
„(2)
Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.“.
86.
§ 83a a 83b včetně nadpisů znějí:
㤠83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků
(1)
Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemků je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.
(2)
Prohlídku jiných prostor nebo pozemků provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, nebo v případě, že uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1)
Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán.
(2)
Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.“.
87.
V § 83c odst. 1 se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.
88.
V § 85b se slovo „rekognici“ nahrazuje slovy „rekognici, prověrku na místě“.
89.
Nadpis oddílu pátého hlavy čtvrté zní: „Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování“.
90.
§ 86 včetně nadpisu zní:
㤠86
Zadržení zásilky
(1)
Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci nutno zjistit obsah nedoručených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich přepravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
(2)
Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být přeprava zásilky pozdržena na příkaz policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Policejní orgán je povinen o pozdržení zásilky do 24 hodin vyrozumět státního zástupce. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat.“.
91.
V § 87 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“; současně se v odstavci 3 slova „provozovateli poštovních služeb“ nahrazují slovem „poště“.
92.
V § 87a odst. 1 se za slova „psychotropní látky,“ vkládá text „prekursory,“ a zrušují se slova „, vydané podle § 86 odst. 1,“.
93.
Za § 87a se vkládají nové § 87b a 87c, které včetně nadpisů znějí:
㤠87b
Sledovaná zásilka
(1)
Státní zástupce může v přípravném řízení nařídit, aby zásilka, u níž je důvodné podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87a, byla sledována, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů a zjištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; vůči osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující k vydání nebo odnětí věci. O průběhu sledování zásilky se sepíše protokol a podle potřeby se pořídí též obrazový nebo jiný záznam.
(2)
Bez příkazu podle odstavce 1 může policejní orgán zahájit sledování zásilky, jestliže věc nesnese odkladu a příkazu nelze předem dosáhnout. O tomto úkonu státního zástupce bez odkladu vyrozumí a postupuje dále podle jeho pokynů.
(3)
V průběhu sledování zásilky může policejní orgán provádět nezbytná opatření k tomu, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostala zásilka věcí uvedených v § 87a odst. 1 nebo věcí je nahrazujících z území České republiky do ciziny nebo naopak, anebo z ciziny přes území České republiky do třetího státu.
(4)
Sledování zásilky ukončí policejní orgán na příkaz státního zástupce, a je-li zřejmé, že nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpečí života nebo zdraví, značné škody na majetku, anebo hrozí-li vážné nebezpečí, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez takového příkazu. Podle potřeby současně s ukončením sledování zásilky učiní úkon směřující proti dalšímu držení věcí, které tvoří obsah zásilky; to neplatí, jestliže sledovaná zásilka přechází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování převezme příslušný orgán cizího státu.
§ 87c
Společné ustanovení
Zásilkou ve smyslu § 86 až 87c se rozumí předmět dopravovaný jakýmkoliv způsobem, ať již s využitím pošty nebo jiné osoby, včetně dopravy skrytým způsobem.“.
94.
V § 88 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje a poslední věta zní: „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.“.
95.
V § 88 odst. 4 poslední větě se slovo „současně“ zrušuje.
96.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
(1)
Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.
(2)
Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.“.
97.
V § 89 odstavec 2 zní:
„(2)
Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.“.
98.
§ 94 se zrušuje.
99.
V § 101a věta první zní: „Neshledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu.“.
100.
V § 102 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.“.
101.
V § 102 odst. 2 větě první se za slova „v § 211“ vkládají slova „odst. 1 a 2“.
102.
§ 103 zní:
㤠103
Ustanovení § 93 odst. 1 a 2 a § 95 o výslechu obviněného se užije přiměřeně i na výslech svědka.“.
103.
§ 104 včetně nadpisu zní:
㤠104
Svědečné
(1)
Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.
(2)
Nárok podle odstavce 1 má svědek nebo jiná osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.
(3)
Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu.“.
104.
Za § 104 se vkládá nový oddíl třetí (§ 104a až 104e), který včetně nadpisu zní:
„Oddíl třetí
Některé zvláštní způsoby dokazování
§ 104a
Konfrontace
(1)
Jestliže výpověď obviněného v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka nebo spoluobviněného, může být obviněný postaven svědkovi nebo spoluobviněnému tváří v tvář.
(2)
Jestliže výpověď svědka nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí obviněného nebo jiného svědka, může být svědek postaven obviněnému nebo jinému svědkovi tváří v tvář.
(3)
Konfrontace se může provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již dříve vyslechnuta a o její výpovědi byl sepsán protokol. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných osob nesouhlasí, popřípadě, aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tváří v tvář mohou si klást vzájemně otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.
(4)
Pro konfrontaci jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a o svědcích.
(5)
Osobu mladší než patnáct let lze postavit tváří v tvář jen zcela výjimečně, jestliže to je pro objasnění věci nezbytně nutné; v takovém případě se užije přiměřeně § 102. Tváří v tvář nelze postavit svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2.
(6)
Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně.
(7)
Konfrontace se zásadně provádí jen v řízení před soudem; před podáním obžaloby lze konfrontaci provést jen výjimečně, pokud lze očekávat, že její provedení výrazněji přispěje k objasnění věci a stejného cíle nelze dosáhnout jinými prostředky.
§ 104b
Rekognice
(1)
Rekognice se koná, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.
(2)
Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.
(3)
Má-li být poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezření, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovořila v libovolném pořadí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.
(4)
Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se předloží podezřelému, obviněnému nebo svědkovi s obdobnými fotografiemi nejméně tří dalších osob. Tento postup nesmí bezprostředně předcházet rekognici ukázáním osoby.
(5)
Má-li být poznána věc, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi ve skupině věcí pokud možno téhož druhu.
(6)
Pro rekognici jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a svědka.
(7)
Podle povahy věci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprostředně nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za účasti osoby mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102. Rekognici za přítomnosti svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2, lze za podmínek utajení jeho podoby a osobních údajů provést, pokud je svědek poznávající osobou.
(8)
Po provedení rekognice se podezřelý, obviněný nebo svědek vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice.
§ 104c
Vyšetřovací pokus
(1)
Vyšetřovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.
(2)
K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.
(3)
K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, přibere se k vyšetřovacímu pokusu znalec, popřípadě podezřelý, obviněný a svědek. Jejich účast při vyšetřovacím pokusu se řídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se vyšetřovacího pokusu osoba mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102.
(4)
K úkonům, které souvisejí s vyšetřovacím pokusem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, který má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucován.
§ 104d
Rekonstrukce
(1)
Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.
(2)
Na postup při rekonstrukci se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.
§ 104e
Prověrka na místě
(1)
Prověrka na místě se koná, je-li zapotřebí za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu.
(2)
Na postup při prověrce na místě se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.“.
Dosavadní oddíly třetí až pátý se označují jako oddíly čtvrtý až šestý.
105.
§ 105 zní:
㤠105
(1)
Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.
(2)
Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.
(3)
Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.
(4)
Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.
(5)
O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.“.
106.
V § 107 odst. 1 se za předposlední větu vkládá tato věta: „V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku.“.
107.
V § 107 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Znalec přibraný k podání znaleckého posudku o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
108.
V § 108 odst. 3 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
109.
§ 110 včetně nadpisu zní:
㤠110
Posudek ústavu
(1)
Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.
(2)
Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1, podá posudek písemně. V něm označí osobu nebo osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v případě potřeby jako znalci vyslechnuty; pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby.
(3)
Při výběru osob uvedených v odstavci 2 je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen.
(4)
Ustanovení § 105 odst. 3 se při vyžadování posudku ústavu užije obdobně.“.
110.
Za § 110 se vkládá nový § 110a, který zní:
㤠110a
Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“.
111.
V § 111 odstavec 2 zní:
„(2)
Výši znalečného určí ten, kdo znalce přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování znalečného. Nesouhlasí-li ten, kdo znalce přibral, s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
112.
V § 111 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Znalečné je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jeho přiznání, nejpozději do 30 dnů.“.
113.
V § 114 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Odběr biologického materiálu, který není spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán činný v trestním řízení.“.
114.
V § 115 odstavec 1 zní:
„(1)
Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvolu lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s největším urychlením.“.
115.
V § 116 odst. 1 se slova „přiberou se k tomu vždy dva znalci“ nahrazují slovy „přibere se k tomu vždy znalec“.
116.
V § 116 odst. 3 se slova „Shledají-li znalci“ nahrazují slovy „Shledá-li znalec“.
117.
V § 119 odst. 2 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
118.
V § 121 písm. a) se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
119.
V § 122 odst. 1 větě první se slova „a to popřípadě s poukazem na přijatou záruku“ nahrazují slovy „a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušení doby a jejím trvání“ a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládány další přiměřená omezení nebo povinnosti.“.
120.
V § 125 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
V poučení o odvolání, které musí být obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupně, se uvede lhůta, ve které musí být podáno (§ 248 odst. 1), označení soudu, ke kterému má být odvolání podáno (§ 251), označení soudu, který o podaném odvolání bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby (§ 246), a vymezení nutného obsahu odvolání (§ 249).
(3)
V poučení o dovolání, které musí být obsaženo v každém rozhodnutí soudu ve věci samé učiněném v druhém stupni, se uvedou oprávněné osoby, včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d), lhůta k podání dovolání, označení soudu, ke kterému má být dovolání podáno (§ 265e), označení soudu, který o podaném dovolání bude rozhodovat, a vymezení nutného obsahu dovolání (§ 265f).“.
121.
V § 126 se zrušuje písmeno f); dosavadní písmena g), h) a ch) se označují jako písmena f), g) a h).
122.
V § 129 odstavec 2 zní:
„(2)
Jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení
a)
v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů,
b)
v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů.
Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 3.“.
123.
V § 130 se zrušuje odstavec 4.
124.
V § 141 odst. 2 větě první se zrušují slova „vyšetřovatele nebo“.
125.
V § 141 odstavec 3 zní:
„(3)
Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.“.
126.
V § 146 odst. 1 věta druhá zní: „Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.“.
127.
V § 146 odst. 2 písm. a) se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“.
128.
V § 146 se na konci odstavce 2 písm. c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejvyššímu státnímu zástupci.“.
129.
§ 146a včetně nadpisu zní:
㤠146a
Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob a majetku
(1)
O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce
a)
rozhodl o dalším trvání vazby (§ 73b odst. 2),
b)
zajistil peněžní prostředky na účtu u banky, nebo u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, rozhodl o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b),
c)
zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4),
d)
zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47), nebo
e)
zajistil majetek obviněného (§ 347),
rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal.
(2)
O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 79a odst. 1 a 3, § 79b nebo § 79c odst. 4 rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.“.
130.
V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká.“.
131.
V § 151 odst. 3 věta první zní: „O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu.“.
132.
V § 151 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
(6)
Ustanovení odstavců 2 až 5 se přiměřeně užijí na rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného.“.
133.
Za § 151 se vkládá nový § 151a, který zní:
㤠151a
(1)
Obviněný, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu, a poškozený, který má nárok na ustanovení zmocněnce, mohou žádat, aby předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá. Žádosti nelze vyhovět, jestliže takový důkaz není pro objasnění věci zřejmě potřebný nebo stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním řízení.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.“.
134.
V § 153 odst. 1 větě první se za slovo „bezvýsledně“ vkládají slova „dovolání nebo“.
135.
§ 155 zní:
㤠155
(1)
O povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem [§ 152 odst. 1 písm. a), b)] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
(2)
O povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká.
(3)
O povinnosti odsouzeného hradit státu náklady vzniklé ustanovením zmocněnce poškozenému a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
136.
Část druhá (§ 157 až 179f) včetně nadpisu zní:
„ČÁST DRUHÁ
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
§ 157
Obecné ustanovení
(1)
Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.
(2)
Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn:
a)
vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,
b)
odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu,
c)
dočasně odložit zahájení trestního stíhání.
(3)
V závažných a skutkově složitých věcech může státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na výběr určité osoby jako konzultanta může též požádat správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. O přibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. Účast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpovědnosti za zákonný průběh trestního řízení.
§ 157a
Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce
(1)
Ten, proti němuž se trestní řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.
(2)
Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.
HLAVA DEVÁTÁ
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
§ 158
(1)
Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.
(2)
Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.
(3)
O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše po provedení potřebných neodkladných a neopakovatelných úkonů. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. V rámci toho je oprávněn, kromě úkonů uvedených v této hlavě, zejména
a)
vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů,
b)
vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecké posudky,
c)
obstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,
d)
provádět ohledání věci a místa činu,
e)
vyžadovat za podmínek uvedených v § 114 provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, včetně odběru potřebného biologického materiálu,
f)
pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat daktyloskopické otisky, provádět osobou téhož pohlaví nebo lékařem prohlídku těla a jeho zevní měření, jestliže je to nutné ke zjištění totožnosti osoby nebo ke zjištění a zachycení stop nebo následků činu,
g)
za podmínek stanovených v § 76 zadržet podezřelou osobu,
h)
za podmínek stanovených v § 78 až 81 činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená,
i)
způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení.
(4)
Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit.
(5)
O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Nestanoví-li tento zákon jinak, úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.
(6)
Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zvlášť závažném trestném činu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána k podání vysvětlení, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být taková osoba upozorněna.
(7)
Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu, je třeba při sepisování úředního záznamu postupovat podle § 55 odst. 2.
(8)
Má-li výpověď osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za podmínek uvedených v § 158a. Jako svědky vyslechne i další osoby uvedené v § 164 odst. 1, jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi; pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, nelze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení číst podle § 211 a lze je pouze předestřít podle § 212.
(9)
Kdo se dostaví na výzvu k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek. Nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání.
(10)
Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než útvar Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně útvar Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi útvarem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné.
§ 158a
Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a zjišťování jeho pachatele třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat. Soudci však nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný.
Operativně pátrací prostředky a podmínky jejich použití
§ 158b
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, je policejní orgán, pokud k tomu byl pověřen příslušným ministrem, jde-li o útvar Policie České republiky, policejním prezidentem, a jde-li o útvar Bezpečnostní informační služby, jejím ředitelem, oprávněn v řízení o úmyslném trestném činu používat operativně pátrací prostředky, kterými se rozumí
a)
předstíraný převod,
b)
sledování osob a věcí,
c)
použití agenta.
(2)
Používání operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto prostředky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(3)
Zvukové, obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona lze použít jako důkaz.
§ 158c
Předstíraný převod
(1)
Předstíraným převodem se rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci,
a)
k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení,
b)
jejíž držení je nepřípustné,
c)
která pochází z trestného činu, nebo
d)
která je určena ke spáchání trestného činu.
(2)
Předstíraný převod lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3)
Nesnese-li věc odkladu, lze předstíraný převod provést i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného převodu ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(4)
O předstíraném převodu sepíše policejní orgán záznam, který do 48 hodin doručí státnímu zástupci.
§ 158d
Sledování osob a věcí
(1)
Sledováním osob a věcí (dále jen „sledování“) se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(2)
Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3)
Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.
(4)
Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců.
(5)
Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(6)
Bez splnění podmínek podle odstavců 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodatečně odvolán, sledování se neprodleně zastaví.
(7)
Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.
(8)
Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.
(9)
Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatně poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony.
(10)
V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.
§ 158e
Použití agenta
(1)
Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.
(2)
Agentem je příslušník Policie České republiky plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Je-li to k použití agenta, jeho přípravě nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné
a)
vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů,
b)
provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace,
c)
zastírat příslušnost k Policii České republiky.
(3)
Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Policii České republiky bez odkladu potřebnou součinnost při plnění oprávnění uvedených pod písmeny a) až c).
(4)
Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný. V povolení musí být uveden účel použití a doba, po kterou bude agent použit, a údaje umožňující identifikaci agenta. Na základě nového návrhu, obsahujícího vyhodnocení dosavadní činnosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovaně.
(5)
Ke sledování osob a věcí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 agent nepotřebuje další povolení.
(6)
Agent je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech. Jiné povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Policie České republiky nemá.
(7)
Státní zástupce je povinen od příslušného policejního orgánu vyžadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta a zda je jeho činnost v souladu se zákonem. Tyto údaje je povinen pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce, posuzovat, a pominou-li důvody pro použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta. Policejní orgán je povinen předložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta.
(8)
Agent může plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má působit, a na základě povolení soudce uvedeného v odstavci 4 rozhoduje policejní prezident, pokud nestanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.
§ 158f
Objeví-li se důvod pro použití operativně pátracích prostředků až po zahájení trestního stíhání, postupuje se podle § 158b až 158e; po podání obžaloby o jejich použití rozhoduje předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu státního zástupce.
Skončení prověřování
§ 159
(1)
Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,
a)
do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení,
b)
do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a
c)
do šesti měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu.
(2)
Pokud nebylo oznámení nebo jiný podnět ve lhůtách uvedených v odstavci 1 prověřeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě prověřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude prověřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má prověřování ještě trvat.
(3)
Neskončí-li policejní orgán prověřování ve lhůtě prodloužené podle odstavce 2, předloží spis státnímu zástupci s odůvodněným návrhem na její prodloužení. Státní zástupce postupuje obdobně, jak je uvedeno v odstavci 2.
§ 159a
Odložení nebo jiné vyřízení věci
(1)
Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména
a)
odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo
b)
odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.
(2)
Státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1.
(3)
Státní zástupce nebo policejní orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b).
(4)
Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.
(5)
Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.
(6)
Proti usnesení o odložení věci může poškozený uvedený v odstavci 5 podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 159b
Dočasné odložení trestního stíhání
(1)
Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů, může policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.
(2)
Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh policejního orgánu vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně.
(3)
O dočasném odložení trestního stíhání policejní orgán vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci.
(4)
Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, policejní orgán trestní stíhání neprodleně zahájí.
HLAVA DESÁTÁ
ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, DALŠÍ POSTUP V NĚM A ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
Oddíl první
Zahájení trestního stíhání
§ 160
(1)
Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.
(2)
Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.
(3)
Policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v řízení.
(4)
Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.
(5)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
(6)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl v usnesení o zahájení trestního stíhání právně posouzen, upozorní na to policejní orgán obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.
(7)
Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost.
Oddíl druhý
Vyšetřování
§ 161
Vyšetřovací orgány
(1)
Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky v útvarech stanovených zvláštním zákonem; ministr vnitra může pověřit vyšetřováním i jiné útvary Policie České republiky a stanovit jejich působnost.
(3)
Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky a příslušníky Bezpečnostní informační služby koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.
(4)
Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky nebo příslušníky Bezpečnostní informační služby; ustanovení § 23 tím není dotčeno.
(5)
Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování.
(6)
Jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.
§ 162
Předání věci policejnímu orgánu příslušnému konat vyšetřování
(1)
Jestliže trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání prověřoval jiný policejní orgán, než který je uveden v § 161 odst. 2, a zjištěné skutečnosti odůvodňují zahájení trestního stíhání, tento policejní orgán bez odkladu předloží věc orgánu příslušnému konat vyšetřování. Tím není dotčena jeho povinnost na základě dožádání orgánu konajícího vyšetřování opatřovat jednotlivé důkazy, nebo je na základě takového pokynu provádět.
(2)
Jestliže se policejní orgán uvedený v § 161 odst. 2, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušný, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem státnímu zástupci; jinak pokračuje v řízení.
§ 163
Trestní stíhání se souhlasem poškozeného
(1)
Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, 2, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.
(2)
Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.
§ 163a
(1)
Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 není třeba, pokud
a)
byla takovým činem způsobena smrt,
b)
poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo pro kterou byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
c)
poškozeným je osoba mladší 15 let,
d)
z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
(2)
Jestliže se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, zda souhlasí s trestním stíháním podle § 163, tento orgán mu poskytne podle povahy věci k vyjádření přiměřenou lhůtu, nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.
§ 164
Postup při vyšetřování
(1)
Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 89 odst. 1). Přitom postupuje způsobem uvedeným v § 158 odst. 3 a 4; provádí i další úkony podle hlavy čtvrté s výjimkou těch, které je oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce. Výslechy svědků provádí, jestliže se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon nebo jde-li o výslech osoby mladší patnácti let, osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak. Jinak poškozeného a další svědky vyslechne jen tehdy, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, zejména je-li pro složitost věci odůvodněn předpoklad delšího trvání vyšetřování. Bez těchto podmínek je však možno, jestliže je toho třeba, vyslechnout znalce.
(2)
Úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona.
(3)
Policejní orgán vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě přezkoumány.
(4)
Jestliže byly před zahájením trestního stíhání provedeny výslechy svědků podle § 158 odst. 8 a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán jej na návrh obviněného buď provede znovu a obviněnému nebo obhájci umožní, aby se takového úkonu účastnil, nebo jej poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.
(5)
Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního zástupce, činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení.
§ 165
Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování
(1)
Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď.
(2)
Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoliv v jeho průběhu. Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.
(3)
Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
(4)
Jestliže policejní orgán připustí podle odstavce 1 při provádění vyšetřovacího úkonu účast obviněného, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně jako v odstavci 3.
§ 166
Skončení vyšetřování
(1)
Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.
(2)
Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.
(3)
Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309.
§ 167
(1)
Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději
a)
do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce,
b)
do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu.
(2)
Pokud není vyšetřování ve lhůtách uvedených v odstavci 1 skončeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě vyšetřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude vyšetřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má vyšetřování ještě trvat.
(3)
Ve věcech, v nichž nebylo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 vyšetřování skončeno, je státní zástupce povinen v rámci dozoru nejméně jednou za měsíc provést prověrku věci, a pokud je to třeba, uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prověrce sepíše státní zástupce záznam.
Oddíl třetí
Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných činů
§ 168
(1)
Ustanovení tohoto oddílu se užije při vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud.
(2)
Jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, postupuje se při vyšetřování podle oddílu prvého a druhého této hlavy.
§ 169
(1)
Policejní orgán provádí důkazy v rozsahu, který je nezbytný pro podání obžaloby nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce; podmínkami, za nichž lze provádět výslech svědků podle § 164 odst. 1, přitom není vázán.
(2)
Pro určení rozsahu prováděných důkazů je rozhodující právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný v době provádění důkazu stíhán. Je-li obviněný v průběhu vyšetřování upozorněn, že skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, bude nadále právně posuzován jako jiný trestný čin, než je uveden v § 168 odst. 1, pokračuje se ve vyšetřování podle oddílu druhého této hlavy. Důkazy, předtím provedené podle odstavce 1, zůstávají součástí důkazů opatřených v průběhu vyšetřování; při posuzování, zda byly provedeny v souladu se zákonem, se nepřihlíží k podmínkám, za nichž lze podle § 164 odst. 1 vyslýchat svědky.
§ 170
(1)
Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání.
(2)
Není-li vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1 skončeno, postupuje policejní orgán a státní zástupce podle § 167 odst. 2, 3.
Oddíl čtvrtý
Rozhodnutí v přípravném řízení
§ 171
Postoupení věci jinému orgánu
(1)
Státní zástupce postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 172
Zastavení trestního stíhání
(1)
Státní zástupce zastaví trestní stíhání,
a)
je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
b)
není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,
c)
není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d)
je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),
e)
nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f)
zanikla-li trestnost činu.
(2)
Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,
a)
je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,
b)
bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo
c)
jestliže vzhledem k významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.
(3)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
(4)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.
§ 173
Přerušení trestního stíhání
(1)
Státní zástupce přeruší trestní stíhání,
a)
nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
b)
nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,
c)
není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,
d)
bylo-li trestní stíhání předáno do ciziny, nebo byl-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.
(2)
Před rozhodnutím o přerušení trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhaní. Pomine-li důvod přerušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje.
(3)
O přerušení trestního stíhání je třeba vyrozumět poškozeného.
§ 173a
Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství
Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce do pěti dnů od právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Oddíl pátý
Dozor státního zástupce
§ 174
(1)
Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.
(2)
Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn
a)
dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,
b)
vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,
c)
zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
d)
vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,
e)
rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
f)
přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.
§ 174a
Oprávnění nejvyššího státního zástupce
(1)
Nejvyšší státní zástupce může do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení věci.
(2)
Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.
(3)
Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší státní zástupce nařídil.
§ 175
(1)
Pouze státní zástupce je oprávněn
a)
rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu,
b)
podat obžalobu,
c)
rozhodovat o prodloužení vazby a o ponechání obviněného ve vazbě, o propuštění z vazby na svobodu a o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu,
d)
nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,
e)
provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,
f)
nařídit exhumaci mrtvoly,
g)
navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,
h)
provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.
(2)
Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.
Oddíl šestý
Obžaloba
§ 176
(1)
Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé.
(2)
Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.
§ 177
Obžaloba musí obsahovat
a)
označení státního zástupce a den sepsání obžaloby,
b)
jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,
c)
žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d)
odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.
§ 178
(1)
Státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2)
Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně.
§ 179
(1)
K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.
(2)
I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán uvedený v § 12 odst. 2 o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem.
Oddíl sedmý
Zkrácené přípravné řízení
§ 179a
(1)
Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže
a)
podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b)
v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud.
(2)
Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2.
(3)
O trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.
§ 179b
(1)
Orgán konající zkrácené přípravné řízení provádí úkony podle hlavy deváté. Způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony.
(2)
Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný (§ 33 odst. 1, 2). Zadržený podezřelý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení. Pokud si podezřelý, který nebude propuštěn ze zadržení, ale bude předán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného řízení (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovené lhůtě obhájce nezvolí, je třeba mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv.
(3)
Podezřelého ze spáchání trestného činu je třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného.
(4)
Zkrácené přípravné řízení musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání.
§ 179c
(1)
Nerozhodne-li po skončení zkráceného přípravného řízení policejní orgán o odložení věci z důvodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku, pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné v průběhu zkráceného přípravného řízení.
(2)
Státní zástupce, kterému byl doručen návrh policejního orgánu podle odstavce 1, nebo který sám provedl zkrácené přípravné řízení,
a)
podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud,
b)
věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu,
c)
odevzdá věc příslušnému orgánu k projednání přestupku,
d)
odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání,
e)
věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1,
f)
věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, nebo
g)
opatřením vrátí věc policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného přípravného řízení třeba provést další úkon.
(3)
Neučiní-li státní zástupce žádné rozhodnutí nebo opatření podle odstavce 1, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval policejní orgán, a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat.
(4)
O odložení věci podle odstavce 1 nebo o rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí orgán, který takové rozhodnutí učinil, poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.
§ 179d
(1)
Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.
(2)
K návrhu připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.
§ 179e
Jestliže je státnímu zástupci předána zadržená podezřelá osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji nejpozději do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a předloží soudu návrh na rozhodnutí o vazbě obviněného.
§ 179f
(1)
Zkrácené přípravné řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže
a)
je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo
b)
jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.
(2)
Není-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4, státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu
a)
prodlouží lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, nejvýše však o deset dnů,
b)
nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, nebo
c)
uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání; státní zástupce tak postupuje vždy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1.“.
137.
§ 180 zní:
㤠180
(1)
Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce.
(2)
Při podání a zastupování obžaloby se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu. V řízení před soudem vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto účelem opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu i další důkazy, které nebyly dosud opatřeny či provedeny.
(3)
Při dokazování v hlavním líčení a ve veřejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení důkazů, které nebyly navrženy již v obžalobě a potřeba je provést vznikla v průběhu řízení před soudem; zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy (§ 203, § 215 odst. 2), které podporují obžalobu. Obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy (§ 215 odst. 2) ve prospěch obhajoby. Spočívá-li provedení těchto důkazů některou ze stran ve výslechu svědka nebo znalce, provede jeho zákonné poučení před započetím výslechu předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu.
(4)
V hlavním líčení, ve veřejném zasedání nebo při jiném úkonu soudu prováděném za přítomnosti stran, může každá ze stran vznášet kdykoliv v jeho průběhu námitky proti způsobu provádění úkonu.“.
138.
§ 181 zní:
㤠181
(1)
Podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda je dána příslušnost soudu k projednání věci (§ 16 až 22), zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby.
(2)
Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí.
(3)
Předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.“.
139.
§ 183 zní:
㤠183
(1)
Kdykoliv v průběhu řízení před soudem může předseda senátu požádat policejní orgán o opatření jednotlivého důkazu, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Policejní orgán je povinen mu urychleně vyhovět.
(2)
V závažných a skutkově složitých věcech vyžadujících znalost speciálního oboru může předseda senátu přibrat konzultanta. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 157 odst. 3.“.
140.
Za § 183 se vkládá nový § 183a, který zní:
㤠183a
(1)
V řízení před soudem může předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu výjimečně z důležitých důvodů vyslechnout obviněného, svědka, znalce nebo provést jiný důkaz mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání. Státní zástupce i obhájce obviněného, kterého se takový úkon týká, jsou oprávněni se takového úkonu zúčastnit a o jeho konání být včas vyrozuměni, ledaže nelze provedení úkonu odložit a jejich vyrozumění nelze zajistit. Účast obviněného na takovém výslechu může být připuštěna zejména v případech, kdy nemá obhájce, a jde-li o výslech svědka, který má právo odepřít výpověď. Vyrozumění o výslechu svědka nebo o jiném úkonu s takovým svědkem, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
(2)
Účast osob uvedených v odstavci 1 na úkonu může být zajištěna, zejména jde-li o úkon, na němž se účastní osoba mladší než patnáct let nebo svědek, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, i prostřednictvím audiovizuální techniky, kdy je jim zajištěna možnost klást vyslýchaným či jinak zúčastněným osobám na úkonu otázky.
(3)
Má-li takový důkaz později sloužit k rozhodnutí v hlavním líčení, veřejném nebo neveřejném zasedání, musí v něm být v souladu se zákonem proveden. Číst protokol o výslechu takového svědka v hlavním líčení nebo veřejném zasedání o odvolání bude možno pouze za podmínek uvedených v § 211, a jde-li o svědka mladšího než patnáct let, o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, za podmínek uvedených v § 102 odst. 2.
(4)
Předseda senátu dbá na ochranu svědků a osob jim blízkých, kterým v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, a je-li to třeba i na utajení jejich totožnosti, popřípadě podoby. Pokud je třeba zajistit ochranu těchto osob i po podání svědectví, předseda senátu učiní po ukončení výslechu bezodkladně všechna potřebná opatření. V nezbytných případech požádá o ochranu uvedených osob orgány Policie České republiky. Způsob zvláštní ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon.“.
141.
V § 184 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
K objasnění příčin trestného činu a k urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným napomáhá ve stadiu řízení před soudem probační a mediační služba vykonávaná probačními úředníky.
(3)
Dovoluje-li to povaha věci a osoba obviněného, vytváří probační a mediační služba předpoklady pro rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení, pro projednání věci v některém ze zvláštních druhů řízení a pro uložení trestů nespojených s odnětím svobody; za tím účelem podle pokynu předsedy senátu probační úředník vyžaduje a opatřuje potřebné podklady, zejména k osobě obviněného.“.
142.
V § 186 písmena e) a f) znějí:
„e)
že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, nebo
f)
že ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout.“.
143.
V § 188 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání,“.
144.
V § 188 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení, nebo“.
145.
V § 188 odst. 3 větě první se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. b)“, ve větě druhé se za slova „o podmíněném zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „a o schválení narovnání“ a středník a věta za středníkem se zrušují.
146.
§ 189 zní:
㤠189
Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu podle § 188 odst. 1 písm. a) nemůže soud, jemuž byla věc přikázána podle § 24 nebo § 25 nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.“.
147.
V § 195 odstavec 2 zní:
„(2)
Za podmínek uvedených v § 186 se obžaloba znovu předběžně projedná také u soudu, jemuž věc byla přikázána nadřízeným soudem po předložení věci podle § 188 odst. 1 písm. a).“.
148.
V § 196 odst. 1 se poslední věta zrušuje.
149.
V § 198 odst. 2 se poslední věta zrušuje.
150.
V § 198 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a k tomu, aby věc bylo možné projednat a rozhodnout bez odročení“.
151.
Za § 198 se vkládá nový § 198a, který zní:
㤠198a
(1)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je předseda senátu povinen přísedící a další osoby, které se řízení účastní a s utajovanými skutečnostmi se seznámí, poučit podle takového zákona. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.
(2)
O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
152.
V § 202 odst. 2 písm. b) se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.
153.
V § 202 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst za podmínek uvedených v § 211.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
154.
V § 202 odst. 5 se číslice „3“ nahrazuje číslicí „4“ a na konci odstavce 5 se doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 3 se tu užije přiměřeně.“.
155.
V § 203 odstavec 1 zní:
„(1)
Hlavní líčení řídí a, nestanoví-li zákon jinak, dokazování provádí předseda senátu. Provedením jednotlivého důkazu nebo úkonu může pověřit člena senátu, anebo může jeho provedení uložit státnímu zástupci za podmínek § 180 odst. 3. Tím není dotčeno právo státního zástupce, obžalovaného a jeho obhájce žádat o provedení důkazu podle § 215 odst. 2.“.
156.
V § 211 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu líčení řádně předvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálí, souhlas obžalovaného s přečtením takového protokolu o výslechu svědka není třeba a postačí souhlas státního zástupce. Na tyto skutečnosti musí být obviněný v předvolání upozorněn.“.
157.
V § 211 odstavec 2 zní:
„(2)
Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a
a)
taková osoba zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech, nebo
b)
šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon provedený podle § 158a.“.
158.
V § 211 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Protokol o dřívější výpovědi svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a svědek v hlavním líčení bez oprávnění odepřel vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a
a)
obhájce nebo obviněný měl možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchanému otázky,
b)
bylo-li zjištěno, že taková osoba byla předmětem násilí, zastrašování, podplácení či příslibů jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo
c)
byl-li obsah výpovědi ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obžalovaného nebo přítomné veřejnosti.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
159.
V § 211 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 věty druhé a třetí tu platí obdobně.“.
160.
§ 212 zní:
㤠212
(1)
Odchyluje-li se svědek nebo spoluobviněný v podstatných bodech od své dřívější výpovědi a nejde-li o případy uvedené v ustanovení § 211 odst. 3 nebo o výpověď provedenou jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § 158a, může mu být protokol o jeho výslechu z přípravného řízení, u nějž nebyla obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, anebo jeho příslušné části některou ze stran nebo předsedou senátu pouze předestřeny k vysvětlení rozporů v jeho výpovědích, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení.
(2)
Předestření dřívější výpovědi podle odstavce 1 spočívá v reprodukci těch částí protokolu o předchozím výslechu, ke kterým se má vyslýchaná osoba vyjádřit a vysvětlit rozpory mezi svými výpověďmi. Protokol o výpovědi, který byl předestřen, nemůže být podkladem výroku o vině obviněného, a to ani ve spojení s jinými ve věci provedenými důkazy.“.
161.
V § 215 odst. 1 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.
162.
V § 215 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce. Předseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže jde o důkaz prováděný k jejich návrhu nebo jimi opatřený a předložený; není povinen jim vyhovět, jde-li o výslech obviněného, výslech svědka mladšího než patnáct let, nemocného nebo zraněného svědka, anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné. Jestliže je výslech stejného svědka nebo znalce navrhován jak státním zástupcem, tak i obžalovaným nebo obhájcem, a obě strany žádají o provedení výslechu, rozhodne předseda senátu po vyjádření obou stran o tom, která z nich výslech provede. Provádění výslechu některou z uvedených stran může předseda senátu přerušit jen tehdy, není-li výslech prováděn v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech jím veden jiným nevhodným způsobem, anebo předseda senátu nebo člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možno odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.“.
163.
V § 215 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Po provedení výslechu nebo jeho části podle odstavce 2 má právo druhá strana klást vyslýchanému otázky. Poslední věta odstavce 2 platí tu obdobně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
164.
V § 216 odst. 2 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.
165.
V § 216 odst. 3 se slova „nebo společenský zástupce“ zrušují.
166.
§ 219 zní:
㤠219
(1)
Soud odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu, pro který hlavní líčení není možné provést nebo v něm pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 181 odst. 3 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Nemůže-li tak předseda senátu ze závažných důvodů učinit, platí tu obdobně § 181 odst. 3 poslední věta.
(2)
Dříve než hlavní líčení soud odročí, předseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další důkazy, které by bylo třeba k příštímu líčení opatřit.
(3)
Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v odročeném hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání. Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.“.
167.
V § 220 odst. 2 se slova „byly v hlavním líčení provedeny“ nahrazují slovy „strany předložily a provedly, případně které sám doplnil“.
168.
V § 222 odstavec 1 zní:
„(1)
Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.“.
169.
V § 223a odstavec 2 zní:
„(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.“.
170.
V § 225 odst. 1 se slova „ani postoupena podle § 222“ nahrazují slovy „, předložena k rozhodnutí o příslušnosti podle § 222 odst. 1 či postoupena jinému orgánu podle § 222 odst. 2“.
171.
§ 226 zní:
㤠226
Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran,
a)
nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán,
b)
v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,
c)
nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný,
d)
obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
e)
trestnost činu zanikla.“.
172.
V § 227 se slova „§ 11 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3“.
173.
§ 228 zní:
㤠228
(1)
Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3); nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody, jestliže je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.
(2)
Výrok o povinnosti obžalovaného k náhradě škody musí přesně označovat osobu oprávněného a nárok, který mu byl přisouzen. V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.
(3)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a
a)
škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo
b)
obžalovaný nebo poškozený je cizozemcem.“.
174.
V § 231 odstavec 2 zní:
„(2)
Mimo hlavní líčení soud rozhoduje v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, může k rozhodnutí o schválení narovnání nařídit veřejné zasedání.“.
175.
V § 231 odst. 3 věta druhá zní: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.“.
176.
V § 233 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
177.
V § 235 odst. 2 větě druhé se v závorce slova „odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1 a 5“.
178.
V § 249 odstavec 1 zní:
„(1)
Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny.“.
179.
V § 249 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
180.
§ 251 zní:
㤠251
Řízení u soudu prvního stupně
(1)
Nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.
(2)
Nemá-li obžalovaný, který podal odvolání nesplňující náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, obhájce, vyzve ho předseda senátu k odstranění vad ve lhůtě osmi dnů a poskytne mu k odstranění vad odvolání potřebné poučení. Nevedlo-li to k nápravě nebo vyžaduje-li to povaha projednávané věci, a obžalovaný si sám obhájce nezvolil, ustanoví mu ho za účelem jen odůvodnění odvolání anebo i obhajování v odvolacím řízení předseda senátu a dále postupuje podle odstavce 1. U poškozeného a zúčastněné osoby, kteří nemají zmocněnce, postupuje předseda senátu přiměřeně.
(3)
Jakmile uplynuly lhůty k podání odvolání a lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob, předseda senátu doručí stejnopis odvolání a jejich odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spisy odvolacímu soudu.“.
181.
V § 253 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.
(4)
Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 2).“.
182.
§ 254 zní:
㤠254
(1)
Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
(2)
Mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.
(3)
Jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání.
(4)
Byla-li odvoláním napadena část rozsudku týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, přezkoumá odvolací soud uvedeným způsobem jen tu část rozsudku a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.
183.
V § 255 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odvolací soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užil v dané trestní věci soud prvního stupně při rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.“.
184.
§ 257 zní:
㤠257
(1)
Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení
a)
rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je společně nadřízený soudu prvního stupně, a soudu, jenž je podle něj příslušný, měl-li tak už učinit soud prvního stupně (§ 222 odst. 1); je-li tímto společně nadřízeným soudem odvolací soud, rozhodne ihned sám o přikázání příslušnému soudu,
b)
věc postoupí jinému orgánu, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 222 odst. 2),
c)
trestní stíhání zastaví, shledá-li, že je tu některá z okolností, jež by odůvodňovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně (§ 223 odst. 1, 2),
d)
trestní stíhání přeruší, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 224 odst. 1, 2 a 5).
(2)
Shledá-li odvolací soud, že tu je některá z okolností uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), i), která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku, rozhodne, aniž by napadený rozsudek zrušil, o zastavení trestního stíhání.
(3)
V odvolacím řízení, v kterém bylo zastaveno trestní stíhání z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.“.
185.
V § 258 odstavec 1 zní:
„(1)
Odvolací soud zruší napadený rozsudek také
a)
pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,
b)
pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,
c)
vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,
d)
bylo-li v přezkoumávané části rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona,
e)
je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku nepřiměřený,
f)
je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné.“.
186.
V § 259 odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, může odvolací soud věc vrátit soudu prvního stupně, jen jestliže nelze vadu odstranit ve veřejném zasedání, zejména jsou-li skutková zjištění tak nedostatečná, že je nutno hlavní líčení opakovat nebo provádět rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování.“.
187.
V § 259 odstavec 3 zní:
„(3)
Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení
a)
provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo
b)
provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení.“.
188.
V § 259 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V neprospěch obžalovaného může odvolací soud změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
189.
§ 260 zní:
㤠260
Nelze-li po zrušení rozsudku pokračovat v řízení před soudem pro neodstranitelné procesní vady a není-li důvod pro jiné rozhodnutí, odvolací soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření. Ustanovení § 191 a § 264 odst. 2 tu platí obdobně.“.
190.
V § 263 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadený rozsudek a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese odvolatel své odvolání a odůvodní je; není-li odvolatel přítomen, přečte odvolání včetně odůvodnění předseda senátu nebo jím určený člen senátu. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím odvolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou odvolateli, přednesou své vyjádření a návrhy na provedení dokazování; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(6)
Po přednesení návrhů ve veřejném zasedání provede odvolací soud důkazy potřebné pro rozhodnutí o odvolání, nejde-li o rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování, které by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně. Na provádění důkazů se užije ustanovení o provádění důkazů v hlavním líčení. Není-li obviněný přítomen, ač byl řádně předvolán, má se za to, že s přečtením protokolů o výslechu svědků a znalců souhlasí.“.
191.
V § 263 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Z hlediska změny nebo doplnění skutkových zjištění odvolací soud může přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny ve veřejném zasedání před odvolacím soudem; tyto důkazy hodnotí v návaznosti na důkazy provedené soudem prvního stupně v hlavním líčení. Odvolací soud je vázán hodnocením těchto důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl.“.
192.
Za § 265 se vkládá nová hlava sedmnáctá (§ 265a až 265s), která včetně nadpisu zní:
„HLAVA SEDMNÁCTÁ
DOVOLÁNÍ
§ 265a
Přípustnost dovolání
(1)
Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
(2)
Rozhodnutím ve věci samé se rozumí
a)
rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b)
rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c)
usnesení o zastavení trestního stíhání,
d)
usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e)
usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f)
usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g)
usnesení o schválení narovnání, nebo
h)
rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
(3)
Dovolání v neprospěch obviněného nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).
(4)
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 265b
Důvody dovolání
(1)
Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:
a)
ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,
b)
ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,
c)
obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,
d)
byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,
e)
proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,
f)
bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,
g)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
h)
obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,
i)
bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,
j)
bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
k)
bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,
l)
v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
(2)
Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.
§ 265c
Dovolací soud
O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.
§ 265d
Oprávněné osoby
(1)
Dovolání mohou podat
a)
nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného,
b)
obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
(2)
Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Obdobně postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.
§ 265e
Lhůta a místo podání
(1)
Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
(2)
Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
(3)
Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
(4)
Navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
§ 265f
Obsah dovolání
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2)
Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.
§ 265g
Zpětvzetí dovolání
(1)
Osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. V řízení o dovolání se však pokračuje, vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného, pokud obviněný trvá na pokračování dovolacího řízení; v takovém případě Nejvyšší soud rozhoduje v rozsahu, jakoby takové dovolání podané nejvyšším státním zástupcem podal sám obviněný. Zpětvzetí dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem jen ve prospěch obviněného, který zemřel, je neúčinné.
(2)
Zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. Vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného a obviněný trvá na pokračování řízení o dovolání, uvede to předseda senátu Nejvyššího soudu v usnesení, jímž rozhoduje o zpětvzetí dovolání.
§ 265h
Řízení u soudu prvního stupně
(1)
Nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d).
(2)
Předseda senátu soudu prvního stupně doručí opis dovolání obviněného státnímu zástupci a opis dovolání státního zástupce obhájci obviněného a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c)]. Jakmile lhůta k podání dovolání uplyne všem oprávněným osobám, předloží spisy Nejvyššímu soudu.
(3)
Dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.
Rozhodnutí dovolacího soudu
§ 265i
(1)
Nejvyšší soud dovolání odmítne,
a)
není-li přípustné,
b)
bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b,
c)
bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět,
d)
nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání,
e)
jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné,
f)
je-li zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu.
(2)
V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
(3)
Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vádám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání.
(4)
Jestliže oprávněná osoba podá důvodně dovolání proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno dovolání.
(5)
Byla-li dovoláním napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.
§ 265j
Dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.
§ 265k
(1)
Shledá-li Nejvyšší soud, že podané dovolání je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející.
(2)
Jestliže je vadná jen část napadeného rozhodnutí a lze ji oddělit od ostatních, zruší Nejvyšší soud rozhodnutí jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Současně zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí nebo jeho zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije přiměřeně.
§ 265l
(1)
Je-li po zrušení napadeného rozhodnutí nebo některého jeho výroku nutno učinit ve věci nové rozhodnutí, přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
(2)
Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, může Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.
(3)
Přikazuje-li Nejvyšší soud věc podle odstavce 1 nebo 2 k novému projednání a rozhodnutí, může zároveň nařídit, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Z důležitých důvodů může také věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci.
§ 265m
(1)
Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem. Nejvyšší soud nemůže však sám
a)
uznat obviněného vinným skutkem, pro nějž byl obžaloby zproštěn nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno,
b)
uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem,
c)
uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen přezkoumávaným rozhodnutím, případně ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně.
(2)
Zruší-li Nejvyšší soud rozsudek toliko ve výroku o náhradě škody, užije přiměřeně § 265.
§ 265n
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
Řízení u dovolacího soudu
§ 265o
(1)
Před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
(2)
Je-li pro rozhodnutí o dovolání třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu, anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, který je povinen mu bez zbytečného odkladu vyhovět. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhne-li to nejvyšší státní zástupce v dovolání podaném v neprospěch obviněného a považuje-li to Nejvyšší soud za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů.
§ 265p
(1)
V neprospěch obviněného může Nejvyšší soud změnit napadené rozhodnutí jen na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obviněného.
(2)
Dovolání v neprospěch obviněného je vyloučeno, jestliže
a)
obviněný zemřel,
b)
na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo.
(3)
Bylo-li podáno dovolání pouze ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.
§ 265r
(1)
O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může učinit
a)
rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i),
b)
rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo
c)
jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obviněný.
(2)
Účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání je povinná.
(3)
Při veřejném zasedání konaném o dovolání musí mít obviněný obhájce v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až d).
(4)
V nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
(5)
Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o dovolání může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.
(6)
Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou své vyjádření; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(7)
Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout.
§ 265s
Řízení po přikázání věci
(1)
Orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
(2)
Bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.“.
Dosavadní hlavy sedmnáctá až dvacátá čtvrtá se označují jako hlavy osmnáctá až dvacátá pátá.
193.
V § 266 odstavec 1 zní:
„(1)
Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.“.
194.
V § 266 odst. 5 se slova „soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele“ nahrazují slovy „soudu nebo státního zástupce“.
195.
V § 266 se odstavec 7 zrušuje.
196.
Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní:
㤠266a
(1)
Proti rozhodnutím, jejichž zrušení se lze domáhat cestou dovolání, může ministr spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona ve lhůtě dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí státnímu zástupci. Jestliže nebylo v takové věci podáno dovolání, může ministr spravedlnosti podat ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona i po uplynutí této lhůty.
(2)
Podanou stížnost pro porušení zákona, která nebyla odůvodněna, je ministr spravedlnosti povinen odůvodnit do 14 dnů od jejího podání.
(3)
Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže věci projedná Nejvyšší soud ve společném řízení. To nevylučuje postup podle § 23.“.
197.
§ 267 zní:
㤠267
(1)
Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2)
Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 2 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
(3)
Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
(4)
Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.
(5)
Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.
198.
V § 268 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona,
a)
není-li přípustná,
b)
byla-li podána opožděně (§ 266a odst. 1), nebo
c)
není-li důvodná.“.
199.
V § 272 odst. 1 a 2 se slova „do tří měsíců od jejího podání“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od jejího podání“.
200.
§ 274 zní:
㤠274
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání za účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo předseda senátu za potřebné, účastní se veřejného zasedání též pověřený zástupce ministra spravedlnosti. Rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může Nejvyšší soud učinit též v neveřejném zasedání.“.
201.
§ 277 včetně nadpisu zní:
㤠277
Obecné ustanovení
Skončilo-li trestní stíhání vedené proti určité osobě pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním příkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení věci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokračovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení, jen byla-li povolena obnova trestního řízení. Před povolením obnovy lze k zajištění důkazního materiálu a k zajištění osoby obviněného provádět vyšetřovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy.“.
202.
V § 278 odst. 1 se za slova „skončilo pravomocným rozsudkem“ před čárku vkládají slova „nebo trestním příkazem“ a na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 26 odst. 5 a 6 trestního zákona, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.“.
203.
V § 278 odstavec 2 zní:
„(2)
Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě v řízení pokračovat.“.
204.
V § 278 odstavec 3 zní:
„(3)
Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy státnímu zástupci dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě podat proti obviněnému obžalobu.“.
205.
V § 278 odst. 4 se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
206.
V § 279 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
207.
V § 280 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Osoba, která návrh na povolení obnovy řízení podala, může jej výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Návrh na povolení obnovy řízení podaný ve prospěch obviněného jinou oprávněnou osobou nebo za obviněného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzat zpět jen s výslovným souhlasem obviněného; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávněnou osobou po smrti obviněného. Zpětvzetí návrhu na povolení obnovy řízení vezme usnesením na vědomí předseda senátu soudu prvního stupně. Takové rozhodnutí nebrání pozdějšímu opětovnému podání návrhu na povolení obnovy řízení.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
208.
V § 281 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě.
(2)
O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.“.
209.
V § 284 odst. 2 se za slova „o zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání“.
210.
V § 288 odstavec 1 zní:
„(1)
Byla-li pravomocně povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, pokračuje se v přípravném řízení.“.
211.
V § 291 se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.
212.
V § 295 se na konci textu doplňuje tato věta: „Nesouhlasí-li soud, jemuž byla věc postoupena, s takovým postoupením věci, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž mu věc postoupil.“.
213.
V § 297 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejde-li o řízení proti uprchlému, nelze hlavní líčení konat v nepřítomnosti mladistvého, který v době jeho konání nedosáhl věku osmnácti let.“.
214.
V § 301 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
bylo-li zahájeno trestní stíhání až po dovršení devatenáctého roku obviněného.“.
215.
V § 301 odst. 3 se zrušují slova „ve vykonávacím řízení“.
216.
V § 302 se zrušuje odstavec 2 a ruší se číslování odstavců.
217.
§ 303 zní:
㤠303
(1)
V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen (§ 37 odst. 1), je třeba ho ustanovit.
(2)
Vyvstal-li důvod pro konání řízení proti uprchlému až po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému do podání obžaloby, státní zástupce o tom učiní záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obviněnému konáno řízení proti uprchlému; záznam se doručí obhájci.“.
218.
§ 305 zní:
㤠305
O konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu. Návrh může státní zástupce učinit už v obžalobě.“.
219.
Za § 306 se vkládá nový § 306a, který zní:
㤠306a
(1)
Pominou-li důvody řízení proti uprchlému, pokračuje se v trestním řízení podle obecných ustanovení. Požaduje-li to obviněný, provedou se v řízení před soudem znovu důkazy v předchozím soudním řízení provedené, u nichž to jejich povaha připouští, nebo jejichž opakování nebrání jiná závažná skutečnost; v opačném případě se obviněnému protokoly o provedení těchto důkazů přečtou a umožní se mu, aby se k nim vyjádřil.
(2)
Skončilo-li řízení proti uprchlému pravomocným odsuzujícím rozsudkem a poté pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, na návrh odsouzeného podaný do osmi dnů od doručení rozsudku soud prvního stupně takový rozsudek zruší a v rozsahu stanoveném v odstavci 1 se hlavní líčení provede znovu. O právu navrhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku musí být při doručení rozsudku odsouzený poučen. Přiměřeně soud postupuje, vyžaduje-li to mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.
(3)
V novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.“.
220.
V § 307 odst. 1 písm. a) se slovo „trestnému“ zrušuje, v odstavci 1 se slovo „pachatele“ nahrazuje slovem „obviněného“ a v odstavci 4 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a povinnosti“.
221.
§ 309 a 310 znějí:
㤠309
(1)
V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže
a)
obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
b)
uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a
c)
složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu,
a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může obviněný, poškozený a v řízení před soudem i státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 310
(1)
Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Obviněného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán.
(2)
Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech a o podstatě institutu narovnání.
(3)
Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávněné jednat jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v odstavci 1.“.
222.
Za § 310 se vkládá nový § 310a, který zní:
㤠310a
Práva poškozeného podle § 309 a 311 nepřísluší tomu, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody.“.
223.
§ 311 zní:
㤠311
(1)
Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.
(2)
Při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán obsahem dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným.“.
224.
§ 314 zní:
㤠314
Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“.
225.
V § 314b se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:
„(1)
Věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.
(2)
Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1).
(3)
Nebyl-li podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného předvolat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 4 a 5.
226.
V § 314c odstavec 1 zní:
„(1)
Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání samosoudce
a)
učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),
b)
může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c)
nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení, návrh na potrestání odmítne.“.
227.
V § 314c odst. 2 větě první se číslovka „191“ nahrazuje číslovkou „195“ a ve větě druhé se slova „samosoudce rozhodne“ nahrazují slovy „může samosoudce rozhodnout“.
228.
V § 314c odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.
229.
V § 314c se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.“.
230.
V § 314d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
231.
V § 314e odstavec 1 zní:
„(1)
Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.“.
232.
V § 314e odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova „s podmíněným odkladem jeho výkonu“.
233.
V § 314e odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
vyhoštění do pěti let,
g)
zákaz pobytu do pěti let.“.
234.
V § 314f odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e)
výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 3),
f)
poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.“.
235.
V § 314g se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po doručení trestního příkazu může se oprávněná osoba odporu výslovně vzdát.“.
236.
Za § 314g se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu
§ 314h
(1)
Po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně, pokud Ústavní soud nálezem zakázal některému orgánu činnému v trestním řízení, aby pokračoval v porušování ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, a přikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před jejich porušením.
§ 314i
Bylo-li nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení pouze ve prospěch obviněného,
a)
doba od právní moci původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu Ústavního soudu se do promlčecí doby nezapočítává,
b)
nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch; jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 přiměřeně,
c)
nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.
§ 314j
Jestliže nález Ústavního soudu zrušil rozsudek, jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví příslušný soud neprodleně po doručení nálezu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.
§ 314k
(1)
Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem, rozhodne příslušný soud neprodleně po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen výrok o tomto trestu, o vazbě. Při tom postupuje podle § 67 a 68.
(2)
Vykonává-li se jiné rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu, rozhodne příslušný orgán činný v trestním řízení po doručení nálezu, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak, o zastavení nebo přerušení jeho výkonu, popřípadě učiní jiné vhodné opatření.“.
237.
V § 322 odst. 1 se slova „jestliže by výkon trestu ohrozil život nebo zdraví odsouzeného“ nahrazují slovy „jestliže z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví“.
238.
V § 325 odst. 1 se slovo „chorobou“ nahrazuje slovem „nemocí“.
239.
V § 327 odst. 2 se slova „chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou“ nahrazují slovy „nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí“.
240.
§ 329 zní:
㤠329
(1)
V případech, kdy je to s ohledem na povahu uložených omezení a způsob kontroly chování podmíněně odsouzeného nutné, zašle předseda senátu ihned po právní moci rozsudku ukládajícího trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen, jeho opis probačnímu úředníkovi k výkonu kontroly nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení. Požádá jej zároveň, aby v pravidelných termínech, které zároveň stanoví, mu podával zprávu o způsobu života odsouzeného, a v případě, že by zjistil důvody k nařízení výkonu trestu, aby to ihned oznámil soudu. Kontrolu nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení může na základě dožádání adresovaného okresnímu soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje, provádět probační úředník činný mimo obvod soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(2)
Jestliže předseda senátu nepověří výkonem kontroly probačního úředníka, v pravidelných termínech, nejpozději jedenkrát za šest měsíců, zjišťuje, zda podmíněně odsouzený vede řádný způsob života a dodržuje omezení, která mu byla rozsudkem uložena.
(3)
Zájmové sdružení občanů činné na pracovišti odsouzeného nebo v jeho bydlišti může předseda senátu požádat o výchovné spolupůsobení, pokud nabídlo záruku za převýchovu odsouzeného.“.
241.
V § 330 odst. 1 věta druhá zní: „Ve veřejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti podle § 60 odst. 1 trestního zákona.“.
242.
V § 330a odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud po právní moci rozsudku opatřením pověří probačního úředníka, v jehož obvodu má odsouzený bydliště nebo pracoviště, aby sledoval jeho chování a dodržování uložených omezení a povinností způsobem stanoveným zvláštním zákonem. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.“.
243.
V § 331 odstavec 2 zní:
„(2)
Podmíněné propuštění může navrhnout též zájmové sdružení občanů, nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.“.
244.
V § 331 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění za současného vyslovení dohledu nad odsouzeným nebo rozhodl-li soud o podmíněném propuštění odsouzeného a současně mu uložil přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život, užije se na postup při výkonu dohledu a kontrole chování odsouzeného přiměřeně ustanovení § 330a odst. 1.“.
245.
V § 333 odstavec 1 zní:
„(1)
Rozhodnutí podle § 331 činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Nebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu nebo žádosti rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejich doručení soudu. Rozhodnutí podle § 332 činí soud, který odsouzeného z trestu podmíněně propustil.“.
246.
V § 336 odst. 2 poslední věta zní: „Odsouzeného zároveň poučí o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu.“.
247.
V § 336 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací soud vyrozumí probačního úředníka, který provádí kontrolu nad výkonem tohoto trestu; probační úředník při výkonu kontroly postupuje v součinnosti s příslušným obecním úřadem nebo institucí, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány.“.
248.
V § 337 větě první se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány“.
249.
§ 338 zní:
㤠338
(1)
Považuje-li soud výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329.
(2)
Obecní úřady a obecně prospěšné instituce sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací okresnímu soudu, v jehož obvodu mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby soud měl průběžný přehled o potřebě těchto prací.
(3)
Při získávání požadavků na provedení obecně prospěšných prací vhodných pro odsouzené a při výkonu trestu obecně prospěšných prací probační úředník (§ 27b) spolupracuje s obcemi a s obecně prospěšnými institucemi a provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život.“.
250.
V § 339 odst. 1 se slova „odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání“ nahrazují slovy „z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že v důsledku přechodného zhoršení zdravotního stavu není odsouzený schopen trest vykonat“.
251.
V § 340b odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka“.
252.
V § 345 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.
253.
V § 346 odst. 1 větě první se slova „příslušného orgánu, který provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složky státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.
254.
V § 346 odst. 3 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu“.
255.
V § 348 odst. 2 větě první se zrušují slova „příslušného orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění, nebo na žádost“.
256.
Za § 349 se vkládají nové § 349a a 349b, které znějí:
㤠349a
(1)
Soud nebo státní zástupce, který rozhodl o zajištění majetku, bez odkladu vyrozumí o zajištění toho, kdo podle zvláštního právního předpisu eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje, a okresní úřad, v jehož obvodu měl odsouzený poslední bydliště; není-li poslední bydliště obviněného známo nebo je v cizině, vyrozumí okresní úřad, v jehož obvodu se nachází majetek obviněného. Zároveň je vyzve, aby mu neprodleně oznámily, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení výkonu trestu propadnutí majetku.
(2)
Vztahuje-li se rozhodnutí o zajištění majetku na peněžní prostředky na účtu nebo cenné papíry, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 rozhodne o jejich zajištění podle § 79a až 79c.
(3)
Hrozí-li nebezpečí, že s jednotlivou zajištěnou cennou věcí nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že bude zmařen nebo ztížen výkon trestu propadnutí majetku, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 nebo podle § 79 přikáže jejich odnětí.
§ 349b
Výkon trestu propadnutí věci
Opis rozsudku, jímž byl vysloven trest propadnutí věci, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu. Byla-li věc, na niž se vztahuje trest propadnutí věci, zajištěna, učiní předseda senátu opatření, aby byla takové organizační složce státu předána.“.
257.
Za § 350e se vkládá nový § 350f, který zní:
㤠350f
(1)
Byl-li odsouzený vzat do vyhošťovací vazby nebo vykonává-li trest odnětí svobody, zajistí jeho vycestování z území České republiky Policie České republiky, která po dohodě s předsedou senátu odsouzeného ve věznici převezme.
(2)
Náklady spojené s výkonem vyhoštění, pokud je neuhradí odsouzený, s výjimkou nákladů výkonu vazby, hradí Policie České republiky.“.
Dosavadní § 350f se označuje jako § 350g.
258.
Za § 350g se vkládá nový § 350h, který včetně nadpisu zní:
㤠350h
Upuštění od výkonu trestu vyhoštění
(1)
Od výkonu trestu vyhoštění nebo jeho zbytku soud upustí, jestliže po vyhlášení rozsudku, kterým byl tento trest uložen, nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění nelze uložit.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
259.
§ 351 zní:
㤠351
Nařízení výkonu ochranného léčení
(1)
Výkon ochranného léčení nařídí předseda senátu zdravotnickému zařízení, v němž má být ochranné léčení vykonáno. Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a ve věznici jsou k výkonu takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody.
(2)
Je-li osoba, u níž bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná pro své okolí, zařídí předseda senátu bezodkladně její dodání do zdravotnického zařízení; jinak jí může poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jejích záležitostí.
(3)
Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá předseda senátu příslušného velitele nebo náčelníka, aby zařídil jeho dopravení do zdravotnického zařízení.
(4)
Předseda senátu požádá zdravotnické zařízení, aby oznámilo soudu, který ochranné léčení uložil, kdy bylo s výkonem ochranného léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení, aby okresnímu soudu, v jehož obvodě se ochranné léčení vykonává, podalo neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další trvání ochranného léčení.
(5)
K nařízení výkonu ochranného léčení předseda senátu pro potřeby zdravotnického zařízení připojí znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu odsouzeného, pokud v průběhu trestního řízení byly opatřeny.“.
260.
V § 351a se slovo „léčebné“ nahrazuje slovem „zdravotnické“.
261.
V § 353 se slova „léčebného ústavu“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení“.
262.
§ 358 včetně nadpisu zní:
㤠358
Výkon zabrání věci
Na výkon zabrání věci se přiměřeně užije § 349b.“.
263.
V § 361 odst. 1 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
264.
V § 362 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže soud nerozhodne o schválení narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k obecně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému.“.
265.
V § 362 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
V přípravném řízení činí úkony uvedené v odstavcích 1 až 3 místo předsedy senátu státní zástupce.“.
266.
V § 375 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud se v této hlavě hovoří o cizím státu nebo o soudu cizího státu, rozumí se tím podle povahy věci též mezinárodní soud nebo tribunál ustanovený na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.
267.
V § 377 odst. 1 se slova „odevzdají předsedovi senátu, který“ nahrazují slovy „dodají soudu, jehož předseda senátu“.
268.
V § 377 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Na řízení podle odstavce 2 se přiměřeně užije § 67 až 74.“.
269.
V § 379 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li dán důvod vazby, může státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Nenařídí-li státní zástupce na podkladě dalšího šetření propuštění takové osoby ze zadržení, je povinen ji nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdat krajskému soudu s návrhem na vzetí do vazby. Při zadržení se jinak postupuje podle § 76 odst. 3 a 6 obdobně.“.
270.
§ 380 včetně nadpisu zní:
㤠380
Rozhodnutí soudu
(1)
Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla přistižena, zda je vydání přípustné. Vysloví-li, že vydání přípustné není, a osoba, o jejíž vydání jde, je ve vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Jde-li o rozhodnutí o propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li stížnost podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.
(3)
Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání.“.
271.
§ 381 včetně nadpisu zní:
㤠381
Vydávací vazba
(1)
Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření rozhodnout o jejím vzetí do vazby.
(2)
Bylo-li rozhodnuto, že vydání do ciziny je přípustné, vezme krajský soud osobu, o jejíž vydání jde, do vazby, pokud tak již neučinil předseda senátu podle odstavce 1. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán.
(3)
Před rozhodnutím o vazbě musí předseda senátu krajského soudu osobu, o jejíž vydání jde, vyslechnout. Tato osoba má právo požadovat, aby při výslechu byl přítomen její obhájce, pokud je dosažitelný ve lhůtě, v níž je třeba rozhodnout. Lhůty uvedené v hlavě čtvrté, v nichž je třeba rozhodnout o vazbě zadržené nebo zatčené osoby, a této osobě rozhodnutí o vazbě oznámit, se obdobně vztahují i na řízení o vydávací vazbě.
(4)
Předseda senátu krajského soudu rozhodne na návrh osoby, o jejíž vydání jde, nebo i bez návrhu, o jejím propuštění z vazby, pominou-li důvody, pro které tato osoba byla podle odstavce 1 vzata do vazby, pokud dosud nebylo rozhodnuto o přípustnosti vydání do ciziny podle odstavce 2. O propuštění takové osoby z vazby rozhodne předseda senátu krajského soudu též tehdy, jestliže předběžné šetření podle § 379 odst. 1 bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Propuštění z vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud žádost o vydání dojde dodatečně.
(5)
Proti usnesení, jímž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto o vzetí do vazby, a proti usnesení, jímž podle odstavce 4 byla osoba, o jejíž vydání jde, propuštěna z vazby, nebo jímž byla její žádost o propuštění z vazby zamítnuta, lze podat stížnost, jež má s výjimkou rozhodnutí o vzetí do vazby odkladný účinek.
(6)
Ministr spravedlnosti může nařídit propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby poté, co mu byla věc předložena podle § 380 odst. 3. Propuštění zajistí předseda senátu krajského soudu, který ve věci rozhodoval.“.
272.
V § 382a se v odstavci 1 za slova „, je uveden“ vkládají slova „v zatýkacím rozkazu a později“, slova „může předložit“ se nahrazují slovem „předloží“ a za odstavec 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Hrozí-li nebezpečí útěku osoby, o jejíž vydání jde, může státní zástupce a poté, co je věc předložena Ministerstvu spravedlnosti, ministr spravedlnosti v průběhu zkráceného vydávacího řízení navrhnout vzetí této osoby do vazby. Na řízení o takovém návrhu se přiměřeně užije § 381 odst. 3.“.
273.
V § 383a se na konci doplňuje tato věta: „Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního stíhání, rozhoduje o převzetí trestního stíhání státní zastupitelství, které by ve věci bylo příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.“.
274.
V § 383b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Nachází-li se obviněný ve státě, kterému se předává trestní stíhání, rozhodne o předání soud a v přípravném řízení státní zástupce.“.
275.
V § 384 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže na základě dožádání byla České republice předána k provedení úkonu trestního řízení osoba, která má být na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo výhrady cizího státu držena ve vazbě, rozhodne o jejím vzetí do vazby na návrh státního zástupce předseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má být proveden úkon, který je předmětem dožádání. Na řízení se přiměřeně užije § 379 odst. 4 a § 381 odst. 3 a 5.“.
276.
V § 384a se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce nejvyššího státního zastupitelství“, dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon rozsudku cizozemského soudu v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v tomto rozsahu namísto Nejvyššího soudu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje a který bude zajišťovat výkon dohledu a kontroly.
(3)
Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
277.
§ 384c zní:
㤠384c
(1)
Před rozhodnutím podle § 384a může Nejvyšší soud na základě žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby, odsouzené rozsudkem cizozemského soudu, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území České republiky. Vazebními důvody podle § 67 není Nejvyšší soud vázán.
(2)
Odsouzeného, jehož cizí stát na základě rozhodnutí o uznání rozsudku cizozemského soudu předal k výkonu trestu odnětí svobody, převezmou orgány Vězeňské služby. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 384d odst. 1 o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.“.
278.
V § 384d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V České republice lze vykonávat trest ve vyšší výměře, než jakou připouští její zákon, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.
279.
Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní:
㤠384e
(1)
Odsouzený, kterého předal cizí stát k výkonu rozsudku cizozemského soudu, je povinen nahradit státu paušální částkou náklady, které stát v souvislosti s jeho předáním vynaložil.
(2)
Paušální částku uvedenou v odstavci 1 stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti.
(3)
O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 rozhodne předseda senátu soudu uvedeného v § 384d po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu rozsudku cizozemského soudu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní § 384e se označuje jako § 384f.
280.
Za § 384f se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Předání výkonu rozsudku do ciziny
§ 384g
(1)
Jestliže odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu České republiky vykonat trest nebo jeho zbytek, se nachází na území cizího státu, a nebyl vydán, může Česká republika tento stát požádat, aby rozsudek jejího soudu byl na jeho území vykonán za podmínek, které stanoví mezinárodní smlouva, která zavazuje Českou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, nebo v případě neexistence takové mezinárodní smlouvy za podmínek stanovených vnitrostátním zákonodárstvím státu, na jehož území se odsouzený nachází.
(2)
Na žádost soudu ověří Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát může převzít výkon rozsudku soudu České republiky.“.
281.
V § 388 odst. 1 se zrušují slova „odst. 1“.
Čl. II
Závěrečná a přechodná ustanovení k části první
1.
Příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření.
2.
Trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona má stejné účinky, jako trestní stíhání zahájené podle tohoto zákona.
3.
Protokolujícím úředníkem je zaměstnanec soudu s nejméně jednoletou praxí při protokolaci, který složil odbornou zkoušku stanovenou pro protokolujícího úředníka určenou Ministerstvem spravedlnosti.
4.
Ve věcech, kde vazba započala přede dnem účinnosti tohoto zákona, začnou běžet lhůty, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby, až ode dne účinnosti tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení o přípustném trvání vazby.
5.
Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, jestliže byl v projednávané věci činný jako vyšetřovatel.
6.
Stížnost pro porušení zákona může ministr spravedlnosti podat za podmínek stanovených trestním řádem i proti pravomocnému rozhodnutí vyšetřovatele učiněnému přede dnem účinnosti tohoto zákona.
7.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení.
8.
Pravomoc k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve věcech, kde trestní stíhání bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se nařízení vlády č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl. IX
Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slovo „dále“ nahrazuje slovy „a není-li dále stanoveno jinak“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovy „dále na zařízení“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „na vyšetřovatele Policie České republiky“ nahrazují slovy „na orgány činné v trestním řízení“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 175/1990 Sb.
Čl. XII
V čl. IV zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, se bod 2 zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. XIII
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 271/2001 Sb. | Zákon č. 271/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 10. 2001, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.)
271
ZÁKON
ze dne 10. července 2001,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Podmínka uplynutí 365 dnů ode dne hlášení se nezkoumá u dětí cizinců hlášených k pobytu na území České republiky a narozených na území České republiky, do jednoho roku jejich věku.“.
2.
V § 3 odst. 3 se za slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ vkládají slova „(dále jen „krajský úřad“)“.
3.
V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňují slova: „s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,“.
4.
V § 5 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4.
5.
V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „po odpočtu a“ nahrazují slovy „a po odpočtu“.
6.
V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3a) až 3c) zní:
„b)
z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,
1.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,
2.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3a)
4.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)
5.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3c)
6.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
7.
příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
3a)
§ 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
3b)
§ 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
3c)
§ 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.“.
7.
V § 5 odst. 1 se tečka za písmenem g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„h)
mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
4a)
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.“.
8.
V § 5 odst. 2 se za větu první vkládají tyto věty: „Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima.“.
9.
V § 5 odst. 2 větě páté se slovo „druhá“ nahrazuje slovem „čtvrtá“.
10.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)“ nahrazují slovy „bodech 1 až 6“.
11.
V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „a g)“ nahrazují slovy „až h)“.
12.
V § 5 odst. 4 písm. a) se slova „a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,“ zrušují.
13.
V § 5 odst. 4 písm. b) se slova „č. 3 až 5“ nahrazují slovy „bodech 3 a 4“.
14.
V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)“ nahrazují slovy „v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6“ a slova „a g)“ se nahrazují slovy „až h)“.
15.
V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „a 15“ zrušují.
16.
V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.“.
17.
V § 5 odst. 6 se na konci doplňují tyto věty: „Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.“.
18.
V § 6 písm. b) se slovo „dávky“ nahrazuje slovy „výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku“.
19.
V § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slovo „(náhradní)“ nahrazuje slovy „nebo náhradní“ a zrušují se slova „příslušníků ozbrojených sil“.
20.
V § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 se slova „pobírá-li v době takového studia“ nahrazují slovy „má-li v době takového studia nárok na“.
21.
V § 12 odst. 3 se slova „považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.43)“ nahrazují slovy „pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43)“.
Poznámka pod čarou č. 43) zní:
„43)
§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
22.
V § 13 odst. 2 písm. c) se slova „pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.46)“ se nahrazují slovy „není-li dále stanoveno jinak.“.
23.
V § 13 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 46) zní:
„(3)
Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a)
dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
b)
dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
c)
výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d)
poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)
Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
46)
Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
24.
V § 14 odst. 2 písm. b) se za slovo „ukončilo“ vkládá slovo „řádně10a)“.
Poznámka pod čarou č. 10a) zní:
„10a)
§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.“.
25.
V § 14 odst. 2 písm. b) se slovo „nepobírá“ nahrazuje slovy „nemá po celý kalendářní měsíc nárok na“.
26.
V § 16 odst. 2 se slova „nezačalo pobírat“ nahrazují slovy „nemělo nárok na“.
27.
V § 20 odst. 2 se za slova „více osob“ vkládají slova „nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě“.
28.
V § 24 odst. 1 se slova „(obytné místnosti)“ zrušují a na konci se doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 47a) zní: „Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.47a)
47a)
§ 717 občanského zákoníku.“.
29.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 47b) zní: „Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b)
47b)
§ 703 občanského zákoníku.“.
30.
V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“.
31.
V § 28 odst. 4 se na konci doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 47c) až 47e) zní: „O denní dojíždění se nejedná, má-li dítě v místě sídla školy nebo její součásti přiděleno (sjednáno) ubytování v internátu nebo v domově mládeže podle zvláštního právního předpisu47c) nebo v jiném zařízení, které slouží k ubytování studentů podle zvláštního právního předpisu.47d) Pro účely tohoto zákona se za součást školy považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle zvláštního právního předpisu.47e)
47c)
§ 22 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 390/1991 Sb.
§ 45 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
47d)
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47e)
§ 9a a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
32.
V § 29 se slova „opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů15)“ nahrazují slovem „vyhláškou“.
Odkaz na poznámku pod čarou včetně poznámky pod čarou č. 15) se zrušuje.
33.
V § 30 odst. 3 se slovo „částku“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
34.
V § 30 odst. 4 písm. a) se slovo „částka“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
35.
V § 30 odst. 4 písm. b) se slovo „částka“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
36.
V § 30 odst. 7 písm. a) se slova „tři kalendářní dny“ nahrazují slovy „pět kalendářních dnů“.
37.
V § 30 odst. 7 písmeno b) zní:
„b)
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,“.
38.
V § 30 odst. 8 se slova „byla částka“ nahrazují slovy „byl 1,5násobek částky“.
39.
V § 33 odst. 1 se slovo „(náhradní)“ nahrazuje slovy „nebo náhradní“ a za slovo „republiky“ se vkládají slova „nebo v Hradní stráži“.
40.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li službu žena.“.
41.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).“.
42.
V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Odměna pěstounovi nenáleží, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).“.
43.
V § 41 odst. 1 se za číslicí „12“ doplňují slova „písm. f)“.
44.
V § 46 odst. 1 se číslice „4,00“ nahrazuje číslicí „5,00“, číslice „5,00“ číslicí „6,00“ a číslice „9,00“ číslicí „10,00“.
45.
V § 47 se slova „vypravení pohřbu“ nahrazují slovy „pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a)“.
Poznámka pod čarou č. 48a) zní:
„48a)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.“.
46.
§ 50 zní:
㤠50
Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, příslušnému krajskému úřadu a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.“.
47.
V § 51 odst. 3 se slova „některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „dávku podle tohoto zákona“.
48.
V § 54 odstavec 2 zní:
„(2)
Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) a písm. b) bodech 1 a 2 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.“.
49.
V § 54 odst. 3 se za slovo „dávku“ vkládají slova „uvedenou v § 2 písm. b) bodech 4 a 5 a § 36 písm. c) a d),“.
50.
V § 54 odst. 3 písm. e) se slova „vypravení pohřbu“ nahrazují slovem „pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a)“.
51.
V § 54 odst. 4 se na konci doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 48b) znějí: „nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b)
48b)
§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.“.
52.
V § 59 odstavec 1 zní:
„(1)
Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky
a)
zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),
b)
jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),
c)
osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, § 28 odst. 6 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
d)
ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).“.
53.
V § 59 odst. 2 se za slovo „úřad“ vkládají slova „namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1“.
54.
V § 59 odst. 3 se slova „Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena,“ nahrazují slovy „Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d)“.
55.
V hlavě druhé na konci nadpisu dílu prvního se doplňují slova „, příjemce dávky a osoby společně posuzované“.
56.
V § 61 odst. 2 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „nebo krajským úřadem“, za slovo „úřad“ se vkládají slova „nebo krajský úřad“ a slova „jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn“ se nahrazují slovy „dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn“.
57.
V § 61 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce
a)
osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,
b)
písemně ohlásit okresnímu úřadu změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a),
c)
udělit písemný souhlas podle § 50.
(4)
Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je okresní úřad povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; okresní úřad může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
58.
V § 61 odst. 5 se za slova „okresním úřadem“ vkládají slova „nebo krajským úřadem“, slova „tímto orgánem“ se nahrazují slovy „orgánem, který uvedenou povinnost uložil“ a za slovo „zastavena“ se vkládají slova „nebo dávka může být odejmuta“.
59.
V § 61 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad mohou osobě společně posuzované uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 až 5. Pokutu nelze uložit, jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost nahradit přeplatek na dávce podle § 62 odst. 2 a 3. Pro vybírání a vymáhání přeplatku platí § 65 odst. 6 věta první obdobně.“.
60.
§ 62 včetně poznámek pod čarou č. 48c) a 48d) zní:
㤠62
(1)
Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2)
Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.
(3)
Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48c) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.
(4)
Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.
(5)
Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
(6)
O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje okresní úřad, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48d)
48c)
§ 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.
48d)
§ 299 a 317 občanského soudního řádu.“.
61.
V hlavě druhé nadpis dílu druhého zní: „Povinnosti státních orgánů a dalších osob“.
62.
V § 63 odst. 1 se za slova „fyzické osoby“ vkládají slova „, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61),", slova „nebo příslušnému orgánu kraje, nebo na požádání žadatele o dávku“ se nahrazují slovy „na výzvu krajského úřadu nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované,“ a slova „orgánem kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajským úřadem“.
63.
V § 63 odst. 2 se slova „, další právnické a fyzické osoby mohou podle odstavce 1“ nahrazují slovy „a osoby uvedené v odstavci 1 mohou“.
64.
V § 63 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí vede informační systém o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje okresním úřadům a krajským úřadům v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Okresní úřady a krajské úřady jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
65.
V § 63 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 19a), zní:
„(4)
Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajskému úřadu a okresnímu úřadu pro účely státní sociální podpory z informačního systému evidence obyvatel19a) tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změnu,
d)
obec a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j)
zákaz pobytu a dobu jeho trvání,
k)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, uvede se datum jeho narození,
l)
rodné číslo manžela nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,
m)
rodné číslo dítěte,
n)
datum, místo a okres úmrtí; u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí,
o)
osvojení dítěte.
(5)
Informace uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
19a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“.
66.
Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní:
㤠63a
Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob
(1)
Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu okresního úřadu nebo krajského úřadu údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.
(2)
Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají okresnímu úřadu, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.“.
67.
V § 64 odst. 1 se slovo „kraje“ nahrazuje slovy „krajského úřadu“.
68.
V § 64 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 49a) zní: „obcím, okresním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,49a) obcím, okresním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče,
49a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
69.
V § 64 odst. 4 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
70.
V § 64 odst. 5 se slova „orgánu kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“.
71.
V § 64 odst. 6 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
72.
V § 65 odst. 1 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“.
73.
V § 65 odst. 4 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „příslušný krajský úřad“.
74.
V § 65 odst. 5 se slova „orgán kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
75.
V § 65 odst. 6 věta druhá zní: „Výnosy z pokut uložených příslušným krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, výnosy z pokut uložených příslušným okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
76.
V § 68 odst. 1 písm. g) se slova „sociální příplatek,“ a slova „nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte“ zrušují.
77.
V § 68 odst. 1 písm. h) se slova „(obytná místnost)“ zrušují.
78.
V § 68 odst. 1 písm. j) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovem „poručníkem“.
79.
V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 1 se slova „a d)“ nahrazují slovy „, d) a h)“ a v bodu 2 se slova „a 5“ zrušují.
80.
V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 3 se slova „až r)“ nahrazují slovy „, o) až r)“.
81.
V § 68 odst. 3 písm. a) bodu 1 se slova „a d)“ nahrazují slovy „, d) a h)“ a slova „až r)“ se nahrazují slovy „, o) až r)“.
82.
Za § 68a se vkládají nové § 68b a 68c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21a) zní:
㤠68b
Podání a jiné úkony
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit
a)
se souhlasem orgánu příslušného v řízení o dávkách též na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)
v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu,21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
§ 68c
Účastníci řízení
V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení
a)
oprávněná osoba,
b)
příjemce dávky (§ 59),
c)
osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,
d)
fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.
21a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).“.
83.
V § 69 písm. c) se za slovo „v“ vkládají slova „§ 51 odst. 1 a 2 a“.
84.
V § 69 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.“.
85.
V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.“.
86.
V § 70 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty: „Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.“.
87.
V § 71 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a věta druhá se zrušuje.
88.
V § 72 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.
2.
Odsouzené ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
V § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní:
„k)
ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobu a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b)
1b)
§ 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. VIII
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. V a VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 272/2001 Sb. | Zákon č. 272/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb.
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 104/2001
* Čl. I - Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
272
ZÁKON
ze dne 10. července 2001,
kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„b)
má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
1a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.“.
2.
V § 2 odst. 3 se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
3.
V § 4 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje v přenesené působnosti (dále jen „krajský úřad“),“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
4.
V § 4 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
kraje v samostatné působnosti,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
5.
V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „důstojnost“ vkládají slova „, mravní vývoj“.
6.
V § 6 odst. 1 se slovo „příčinou“ nahrazuje slovy „anebo mohou být příčinou“.
7.
V § 10 odst. 2 se slovo „vytváří“ nahrazuje slovy „a kraj v samostatné působnosti vytvářejí“.
8.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
„(2)
Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.9a)
9a)
§ 115 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 12 se text „[§ 39 odst. 1 písm. a)]“ zrušuje.
10.
V § 15 odst. 2 se slovo „základní“ nahrazuje slovem „odůvodněné“.
11.
§ 18 zní:
㤠18
Vyjádření podle zvláštního právního předpisu16) podává soudu v řízení o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte krajský úřad, jestliže zprostředkoval svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24), nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24a); v ostatních případech podává toto vyjádření okresní úřad.“.
12.
V § 20 odst. 1 se slova „nebo dlouhodobý pobyt“ nahrazují slovy „pobyt nebo který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,1a) hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů“.
13.
V § 20 odst. 2 písm. a) se slovo „zajišťuje“ nahrazuje slovy „zajišťují krajské úřady a“.
14.
V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „dlouhodobému nebo“ zrušují a za slovo „pobytu“ se vkládají slova „na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců“.
15.
V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „dlouhodobému nebo“ zrušují a za slovo „republiky“ se doplňují slova „nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
16.
V § 21 odst. 3 písm. f) bodě 1 se text „22 odst. 8“ nahrazuje textem „23 odst. 3“.
17.
V § 21 odst. 3 písm. h) se slova „, jestliže okresní úřad považuje takovou přípravu za účelnou“ zrušují.
18.
V § 21 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „krajskému úřadu“.
19.
Nadpis pod § 22 zní: „Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským úřadem“.
20.
V § 22 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“, v odstavci 2 písm. c) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „krajským úřadem“ a v odstavci 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“.
21.
V § 22 odstavec 5 zní:
„(5)
Krajský úřad zařazuje žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení podle § 27. V rozhodnutí krajský úřad stanoví
a)
žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku,
b)
zda má žadatel povinnost zúčastnit se na vyzvání okresního úřadu přípravy k přijetí dítěte do rodiny; příprava k přijetí dítěte do rodiny probíhá nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů a končí nejpozději dnem, kdy žadatel převzal do své péče dítě na základě zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 24 nebo 24a.“.
22.
V § 22 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
a)
okresnímu úřadu; tomu současně oznámí, zda byla žadateli uložena povinnost zúčastnit se na vyzvání přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
b)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče,
a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
(7)
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
a)
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí, nebo
b)
do 12 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
zašle kopii údajů z těchto evidencí do 15 dnů od skončení uvedené lhůty ministerstvu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem.
(8)
Krajský úřad zašle oznámení
a)
okresnímu úřadu o zaslání kopie údajů
1.
z evidence dětí a evidence žadatelů ministerstvu podle odstavce 7,
2.
obsažených v evidenci žadatelů Úřadu podle odstavce 4,
b)
žadateli o zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
a to do 15 dnů ode dne odeslání těchto kopií.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 9 až 11.
23.
V § 22 odst. 9 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“.
24.
V § 22 se odstavce 10 a 11 zrušují.
25.
§ 23 a 24 znějí:
㤠23
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
(1)
Ministerstvo vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí a evidenci žadatelů. Ministerstvo zařazuje dítě do evidence dětí a žadatele do evidence žadatelů na základě údajů zaslaných ministerstvu krajským úřadem podle § 22 odst. 7, a to do 3 dnů ode dne, kdy obdrželo údaje od krajského úřadu.
(2)
Evidence dětí a evidence žadatelů vedené ministerstvem obsahují údaje uvedené v § 22 odst. 2 a 3.
(3)
Jestliže ministerstvo nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
a)
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí vedené ministerstvem, nebo
b)
do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem,
postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu, jen pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 3 písm. f) bodu 1. O postoupení kopií z uvedených evidencí Úřadu informuje ministerstvo krajský úřad, a to do 3 dnů ode dne jejich postoupení.
(4)
Ministerstvo vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i poté, kdy postoupilo kopii údajů z těchto evidencí podle odstavce 3 Úřadu.
§ 24
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem.
(2)
Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede ministerstvo, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně
a)
žadateli,
b)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,
c)
ministerstvu, jde-li o žadatele vedeného v evidenci žadatelů ministerstva,
d)
Úřadu, jde-li o žadatele, který je i v evidenci vedené Úřadem.
(3)
Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2.
(4)
Krajský úřad může dávat ministerstvu podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené ministerstvem. Ministerstvo je povinno se těmito podněty zabývat. Věty první a druhá platí obdobně, jde-li o dítě v evidenci dětí vedené Úřadem.“.
26.
Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:
㤠24a
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává ministerstvo pro děti vedené v evidenci ministerstva žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem.
(2)
Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů, kterou vede, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto ministerstvem, oznámí písemně tuto skutečnost
a)
žadateli,
b)
krajskému úřadu,
c)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,
d)
Úřadu, jde-li o žadatele, který je v evidenci vedené Úřadem.
(3)
Ministerstvo vyznačí neprodleně v evidenci žadatelů, kterou vede, den, ve kterém bylo žadateli zasláno oznámení podle odstavce 2 písm. a) o tom, že je vhodným osvojitelem nebo pěstounem.
(4)
Na základě oznámení ministerstva podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá platí obdobně.
(5)
Jestliže ministerstvo zprostředkovalo osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče, které je v evidenci vedené ministerstvem, a současně je toto dítě vedeno i v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny, je ministerstvo povinno oznámit tuto skutečnost neprodleně Úřadu.
(6)
Pro odborné posuzování platí § 22 odst. 9 obdobně.
§ 24b
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem nebo ministerstvem
(1)
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
a)
žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo
b)
žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 4, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo
c)
na základě rozhodnutí okresního úřadu bylo dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání této péče, nebo
d)
krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, nebo ministerstvo v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24a, zjistí podle § 22 odst. 9 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na přechodnou dobu.
(2)
Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 7 a § 23 odst. 3. O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad, jestliže přerušil zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo ministerstvo, jestliže přerušilo zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, rozhodnutí.
(3)
Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené krajským úřadem, zasílá žádost krajskému úřadu. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené ministerstvem, popřípadě je-li současně zařazen i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně každému z orgánů, které tyto evidence vedou.
§ 24c
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
(1)
Krajský úřad
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo
3.
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. a) a zaslání kopie údajů z evidence dětí ministerstvu,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
3.
poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
4.
požádá-li o to žadatel, nebo
5.
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. b) a zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.
(2)
O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c).
(3)
Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení okresnímu úřadu, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče.
(4)
Pro účely vyřazení žadatele z evidence je okresní úřad povinen oznámit krajskému úřadu, vede-li žadatele v evidenci krajský úřad, datum právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření do pěstounské péče.
§ 24d
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené ministerstvem
(1)
Ministerstvo
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodu uvedeného v § 24c odst. 1 písm. c).
(2)
O vydání rozhodnutí ministerstva o vyřazení žadatele z evidence žadatelů platí § 24c odst. 2 obdobně.
(3)
Ministerstvo zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů písemné oznámení o tomto vyřazení
a)
okresnímu úřadu,
b)
krajskému úřadu,
c)
Úřadu, pokud je žadatel veden i v evidenci podle § 25 odst. 1,
d)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel o zprostředkování pěstounské péče požádal.
(4)
Ministerstvo oznámí Úřadu vyřazení dítěte z evidence dětí a důvod tohoto vyřazení, jde-li o dítě, které je vedeno v evidenci podle § 25 odst. 2. Vyřazení dítěte z evidence dětí oznámí ministerstvo též krajskému úřadu.“.
27.
V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
28.
V § 25 odst. 1 písm. d) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „ani nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
29.
V § 25 odst. 2 písm. a) se text „§ 22 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“.
30.
V § 25 se na konci textu odstavce 5 doplňují tato slova: „a ministerstvu“.
31.
V § 25 odst. 6 se text „až 7“ nahrazuje textem „a 9“.
32.
V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).“.
33.
V § 26 se číslice „23“ nahrazuje textem „24 odst. 1 a 3“.
34.
V § 27 odst. 1 se slova „ministerstvo“ nahrazují slovy „se“.
35.
V § 27 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „se vyjadřuje k vhodnosti“ nahrazují slovy „posuzuje vhodnost“.
36.
V § 27 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.“.
37.
V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odborné posuzování provádí
a)
krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,
b)
ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
38.
V § 27 odst. 3 se slova „je oprávněno“ nahrazují slovy „a krajský úřad jsou oprávněny“ a slova „přitom spolupracuje“ se nahrazují slovy „a krajský úřad přitom spolupracují“.
39.
V § 27 odst. 4 se za slova „ministerstva“ vkládají slova „a zaměstnanci kraje“.
40.
V § 27 odst. 5 se za slovo „ministerstva“ vkládají slova „a krajského úřadu“ a číslice „3“ se nahrazuje číslicí „4“.
41.
V § 29 odst. 7 se za slova „zaměstnanec“ a „zaměstnance“ vkládají slova „kraje nebo“ a za slovo „vydává“ se vkládají slova „, jde-li o zaměstnance kraje, krajský úřad, a jde-li o zaměstnance ministerstva,“.
42.
V § 30 se slovo „dočasný“ zrušuje.
43.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může okresní úřad vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného okresního úřadu [§ 61 odst. 3 písm. d)].“.
44.
V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
45.
V § 35 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:
„(3)
K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.34a)
34a)
§ 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.“.
46.
V § 39 odst. 2 se za slovo „působnosti“ vkládají slova „a kraje v samostatné působnosti“.
47.
V § 49 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovy „krajským úřadem“.
48.
V § 49 odst. 2 písm. d) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „výkon“.
49.
V § 49 odstavec 9 zní:
„(9)
Orgány sociálně-právní ochrany, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány sociálně-právní ochrany povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely rozhodování o pověření orgánům sociálně-právní ochrany údaje z této evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
50.
V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
51.
V § 51 odst. 4 písm. c) se za slovo „poskytuje“ vkládají slova „krajskému úřadu a“.
52.
V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky pod čarou č. 49a) zní: „Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj.
49a)
§ 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
53.
V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.“.
54.
V § 57 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní:
„(3)
Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50a) jako citlivé.
50a)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
55.
V § 59 odstavec 2 zní:
„(2)
Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže fyzická nebo právnická osoba bez pověření provádí činnost uvedenou v § 48 odst. 2 způsobem odporujícím ustanovení § 5 tohoto zákona. Pokutu uloží ten orgán, který by byl příslušný k vydání pověření pro výkon takové činnosti.“.
56.
V § 59 odst. 3 se slova „Ministerstvo je oprávněno“ nahrazují slovy „Orgán sociálně-právní ochrany, který pověření vydal, je oprávněn“.
57.
V § 61 odst. 1 se za slovo „příslušnost“ vkládají slova „krajského úřadu,“.
58.
V § 61 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
a)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1 a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27,
b)
místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
59.
V § 61 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 2.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
O žádostech o zařazení žadatele do evidence žadatelů postoupených okresním úřadem Ministerstvu práce a sociálních věcí, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do 31. prosince 2001, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Ode dne rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů je žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
2.
Doba, po kterou byl žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče v evidenci žadatelů Ministerstva práce a sociálních věcí před 1. lednem 2002, se započítává do doby, po jejímž uplynutí postoupí Ministerstvo práce a sociálních věcí kopii údajů z této evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Věta první platí obdobně pro evidenci dětí vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
3.
O žádostech o povolení k výkonu sociálně-právní ochrany dětí fyzickými nebo právnickými osobami, o nichž nebylo před 1. lednem 2002 pravomocně rozhodnuto, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Opis rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně opisu žádosti a dokladů předložených k takovému rozhodnutí, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu, žádala-li o vydání uvedeného pověření fyzická osoba, nebo místa sídla, žádala-li o vydání uvedeného pověření právnická osoba. Opis rozhodnutí žádosti a dokladů zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí krajskému úřadu do 8 dnů ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 273/2001 Sb. | Zákon č. 273/2001 Sb.
Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 2. 8. 2001, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - O PRÁVECH PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN (§ 1 — § 13a)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obcích (§ 15 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o krajích (§ 16 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 17 — § 17)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích (§ 18 — § 18)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů (§ 19 — § 19)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 20 — § 20)
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
273
ZÁKON
ze dne 10. července 2001
o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
PREAMBULE
Parlament České republiky jako demokratického a právního státu,
maje na zřeteli právo na národnostní a etnickou identitu jako součást lidských práv,
respektuje identitu příslušníků národnostních menšin jako jednotlivců i skupiny projevující se zejména vlastní kulturou, tradicemi či jazykem,
maje na zřeteli vytváření multikulturní společnosti a usilujíc o harmonické soužití národnostních menšin s většinovým obyvatelstvem,
zaručuje příslušníkům národnostních menšin právo na účinnou účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště těch, které se týkají národnostních menšin,
chráně práva příslušníků národnostních menšin v souladu s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod,
se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
O PRÁVECH PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje práva příslušníků národnostních menšin a působnost ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků (dále jen „orgány veřejné správy“) ve vztahu k nim.
(2)
Ustanovení zvláštních právních předpisů, která upravují práva příslušníků národnostních menšin, nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
(2)
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
HLAVA II
PRÁVA PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN
§ 3
Výkon práv příslušníků národnostních menšin
(1)
Příslušníkům národnostních menšin se zaručuje jednotlivě nebo společně s jinými příslušníky národnostní menšiny výkon jejich práv stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy či mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána.
(2)
Výkon práv příslušníků národnostních menšin nesmí být omezován nebo znemožňován.
§ 4
Svobodná volba příslušnosti k národnostní menšině
(1)
Z příslušnosti k národnostní menšině nesmí nikomu vzejít žádná újma.
(2)
Orgány veřejné správy nevedou evidenci příslušníků národnostních menšin. Získávání, zpracovávání a používání osobních údajůosobních údajů ohledně příslušnosti k národnostní menšině se řídí ustanoveními zvláštních právních předpisů.1) Údaje o přihlášení se k národnosti získané těmito orgány při sčítání lidu nebo podle jiného zvláštního zákona, které umožňují určení příslušnosti k národnostní menšině, nesmějí být použity pro jiný účel, než pro který byly shromážděny a uloženy, a po statistickém zpracování musejí být zničeny.
§ 5
Právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny
Příslušníci národnostní menšiny se mohou sdružovat v národnostních sdruženích i v politických stranách a v politických hnutích za podmínek a způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy.2)
§ 6
Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na aktivní účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak těch, které se týkají národnostních menšin, jejichž jsou příslušníky, a to na úrovni obceobce, kraje i na celostátní úrovni.
(2)
Právo podle odstavce 1 vykonávají příslušníci národnostních menšin zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny, zřizovaných podle zvláštních právních předpisů,3) a Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“).
(3)
Vláda zřizuje jako svůj poradní a iniciativní orgán pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků Radu. V jejím čele stojí člen vlády.
(4)
Členy Rady jsou zástupci národnostních menšin a zástupci orgánů veřejné moci s tím, že nejméně polovinu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navrženi sdruženími příslušníků národnostních menšin.
(5)
Do působnosti Rady patří
a)
zajišťovat přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v České republice,
b)
vyjadřovat se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin před jejich předložením vládě,
c)
připravovat pro vládu souhrnné zprávy o národnostní situaci na území České republiky,
d)
připravovat pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblastech školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života,
e)
spolupracovat s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu,
f)
navrhovat rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin.
(6)
Podrobnosti o složení Rady, způsobu jmenování členů Rady a o činnosti Rady stanoví statut Rady, který schvaluje vláda.
(7)
Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.
§ 7
Právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny
Příslušníci národnostních menšin mají právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.4)
§ 8
Právo na vícejazyčné názvy a označení
(1)
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo, aby název obceobce, v níž žijí, názvy jejích částí, ulic, jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, označení budov orgánů veřejné správy a volebních místností byly uvedeny rovněž v jazyce národnostní menšiny.
(2)
Podmínky pro výkon práva podle odstavce 1 a způsob uvádění vícejazyčných názvů a označení stanoví zvláštní právní předpis.5)
§ 9
Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy. Podmínky pro výkon tohoto práva upravují zvláštní právní předpisy.6)
§ 10
Právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních
Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy7) mají příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, právo na zveřejnění oznámení o době a místě konání voleb a na další informace pro voliče v jazyce národnostních menšin.
§ 11
Právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na výchovu a vzdělávání ve svém mateřském jazyce ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy.8)
(2)
Příslušníci národnostních menšin podle odstavce 1 mohou za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy8) zřizovat
a)
soukromé školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny nebo s výukou jazyka národnostní menšiny jako vyučovacího předmětu,
b)
soukromá předškolní zařízení a soukromá školská zařízení.
§ 12
Právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na zachování a rozvíjení svého jazyka, kultury a tradic a na jejich respektování.
(2)
Stát vytváří podmínky pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky; podporuje zejména programy zaměřené na divadla, muzea, galerie, knihovny, dokumentační činnost a další aktivity příslušníků národnostních menšin. Za tím účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením.
§ 13
Právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce svých národnostních menšin.
(2)
Stát podporuje pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků vydávání periodického i neperiodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, a rozhlasové a televizní vysílání v jazycích národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky. Za tímto účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením.
(3)
Vytváření a šíření rozhlasových a televizních pořadů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin u provozovatelů ze zákona stanoví zvláštní právní předpisy.9)
§ 13a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o obcích
§ 15
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se mění takto:
1.
V § 29 odst. 2 se číslice „20“ nahrazuje číslicí „10“ a číslice „50“ se nahrazuje číslicí „40“.
2.
V § 117 odst. 3 větě první se číslice „15“ nahrazuje číslicí „10“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o krajích
§ 16
V § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), se číslice „10“ nahrazuje číslicí „5“, slova „ke stejné národnosti jiné než české“ se nahrazují slovy „k národnosti jiné než české“ a na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 17
V § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se ve větě první číslice „15“ nahrazuje číslicí „5“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích
§ 18
V § 31 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(3)
V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,10a) se vyhláška podle odstavců 1 a 2 vydá i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
10a)
§ 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
§ 19
V § 27 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní:
„(3)
V kraji, ve kterém se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona18a), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
18a)
§ 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
3)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5)
Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
6)
§ 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
§ 7 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
§ 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
§ 33 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
§ 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
§ 46a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
§ 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.
7)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 274/2001 Sb. | Zákon č. 274/2001 Sb.
Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (§ 1 — § 40)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 41 — § 41)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 43 — § 43)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 45 — § 45)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o místních poplatcích (§ 46 — § 46)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 47 — § 47)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (167/2023 Sb.)
274
ZÁKON
ze dne 10. července 2001
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.
(2)
VodovodyVodovody a kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.
(3)
Tento zákon se vztahuje na
a)
vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více,
b)
každý vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, které provozně souvisejí s vodovodyvodovody a kanalizacemikanalizacemi podle písmene a).
(4)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
vodovodyvodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody1),
b)
oddílné kanalizacekanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod,
c)
vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.
(5)
Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na kanalizacekanalizace uvedené v odstavci 4 písm. b) a na vodovodyvodovody, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo na vodovodyvodovody uvedené v odstavci 4 písm. a), jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
VodovodVodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodvodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.2)
(2)
KanalizaceKanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizacekanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizacikanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizacekanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizacikanalizaci. KanalizaceKanalizace je vodním dílem.
(3)
Provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné a další související činnosti; není jím správa vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací ani jejich rozvoj.
(4)
Fyzickou osobou trvale využívající vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obciobci, kde se nachází vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace, trvalý pobyt30).
(5)
Provozovatelem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, která provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.
(6)
Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;4) u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,5) je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.
(7)
Vnitřní vodovodvodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojkyvodovodní přípojky. Vnitřní vodovodvodovod není vodním dílem.
(8)
Vnitřní kanalizacekanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizacekanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojkykanalizační přípojky.
(9)
Obnovou je výměna části vodovoduvodovodu, úpravny vody, kanalizacekanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.
(10)
Provozně souvisejícím vodovodemvodovodem nebo provozně související kanalizacíkanalizací je vodovodvodovod, který je propojen s vodovodemvodovodem jiného vlastníka nebo kanalizacekanalizace, která je propojena s kanalizacíkanalizací jiného vlastníka.
(11)
Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí, čistíren odpadních vod tak, že u každé položky jsou uvedeny identifikační údaje jejich vlastníka.
(12)
Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických, ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska kvantity i kvality služby poskytované prostřednictvím staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí a čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba.
§ 3
Přípojky
(1)
Vodovodní přípojkaVodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovoduvodovodu. Vodovodní přípojkaVodovodní přípojka není vodním dílem.
(2)
Kanalizační přípojkaKanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizacekanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojkaKanalizační přípojka není vodním dílem.
(3)
Vlastníkem vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, neprokáže-li se opak.
(4)
Vlastník vodovodní přípojkyvodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu.
(5)
Vlastník kanalizační přípojkykanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojkakanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6)
Vodovodní přípojkuVodovodní přípojku a kanalizační přípojkukanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
(7)
Opravy a údržbu vodovodních přípojekvodovodních přípojek a kanalizačních přípojekkanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranstvíveřejné prostranství,6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
(8)
Stavební úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizacikanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
§ 3a
(1)
V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.
(2)
Pokud přípojky a vnitřní vodovodvodovod nebo vnitřní kanalizacekanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, stavební úřad rozhodne o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace podle tohoto zákona.
(3)
Pokud část vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojkukanalizační přípojku.
§ 4
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu
(1)
Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.
(2)
Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území.
(3)
Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje příslušného kraje a z národních plánů povodí a z plánů pro sucho zpracovaných podle zákona o vodách8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.
(4)
Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemiobcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních rozhodnutí jejich staveb.
(5)
Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemiobcemi, vlastníky a provozovateli vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným stavebním úřadem. Krajský úřad návrh plánu rozvoje a jeho aktualizace projedná také s krajskými úřady ostatních krajů, jejichž území se nachází ve stejném povodí. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásemochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí9), projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění.
(6)
Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, úřadu územního plánování, stavebního úřadu a pro činnost obceobce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.
(7)
Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z krajských plánů včetně vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, které svým rozsahem překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu.
(8)
Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku.
(9)
Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
Evidence vodovodů a kanalizací
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodůmvodovodům a kanalizacímkanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkámvodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkámkanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostínemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.10)
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovodyvodovody, výkresová dokumentace vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů3a).
(3)
Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému stavebnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.
(4)
Stavební úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích podle odstavce 5.
(5)
Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.
(6)
Obsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, a formát předání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5a
Omezení přístupu k informacím
Údaje o umístění a kapacitě staveb pro jímání a odběr povrchové a podzemní vody, úpraven vod a vodojemů jsou údaji důležitými z hlediska bezpečnosti podle zákona o zeměměřictví a neposkytují se podle právních předpisů upravujících právo na informace35).
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ
§ 6
Oprávnění k provozování
(1)
Osoba, která hodlá provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(2)
Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jen osobě, která
a)
je oprávněna provozovat živnostživnost podle zvláštního zákona,12)
b)
je vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo s vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci provozovat; v případě, že vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace provozně souvisí s vodovodyvodovody nebo kanalizacemikanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8 odst. 3,
c)
sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace, a to:
1.
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace;
2.
vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace.
(3)
Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:
a)
povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,
b)
o povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle odstavce 9, nebo
c)
předchozí povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.
(4)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.
(5)
V povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.
(6)
Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace těm obcímobcím, organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud neprovozují vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci za účelem dosažení zisku.
(7)
Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo.
(8)
Krajský úřad rozhodnutím změní, popřípadě zruší a vydá nové povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, změní-li se výčet vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odborného zástupce provozovatele.
(9)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, pokud
a)
provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů12a), nebo
b)
technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky;
o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad.
(10)
Krajský úřad informuje v elektronické podobě a ve stanoveném formátu o vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace i o jejich změně nebo zrušení neprodleně ministerstvo.
(11)
Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.
(12)
K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.
(13)
Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(14)
Povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu je nutným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů a čistíren odpadních vod.
§ 7
Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodemvodovodem nebo kanalizacíkanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(2)
Stavebník13) a vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(3)
Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný stavební úřad.
(4)
Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.
(5)
Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.15)
(6)
Provozovatel má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a plynulé provozování zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník nebo uživatel pozemku.
(7)
Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
§ 8
Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
(3)
Vlastníci vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona.
(4)
Vlastníci vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(5)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojkyvodovodní přípojky na vodovodvodovod nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky na kanalizacikanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojkyvodovodní přípojky hradí vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(6)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace a na právního nástupce provozovatele.
(7)
Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.
(8)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může provést zásah do vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.
(9)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovoduvodovodu nebo kanalizacikanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.
(10)
Vlastník vodovoduvodovodu i provozovatel vodovoduvodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovoduvodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany16) při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(11)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.
(12)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13)
Vlastník vodovoduvodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodnévodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodnévodné se platí provozovateli vodovoduvodovodu (§ 20). Právo na vodnévodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. VodnéVodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodnéhovodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodnéhovodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce vydané v samostatné působnosti obceobce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 20 odst. 4.
(14)
Vlastník kanalizacekanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočnéstočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočnéstočné se platí provozovateli kanalizacekanalizace (§ 20). Právo na stočnéstočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizacekanalizace. StočnéStočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočnéhostočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočnéhostočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce vydané v samostatné působnosti obceobce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 20 odst. 4.
(15)
Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodůvodovodů a provozně souvisejících kanalizacíkanalizací musí alespoň obsahovat
a)
u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodůvodovodů strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodůvodovodů, stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody,
b)
u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizacíkanalizací strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizacíkanalizací, stanovení podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.
(16)
Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovoduvodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.
(17)
Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizacekanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.
§ 9
Práva a povinnosti provozovatele
(1)
Provozovatel je povinen provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci provozně související.
(2)
Zásah do vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.
(3)
Provozovatel je povinen předat obciobci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)
Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizacepřeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).
(5)
Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění také v případě, kdy je mu při stavu nedostatku vody vyhlášeném podle zvláštního právního předpisu8) příslušným orgánem upraveno, omezeno nebo zakázáno nakládání s vodami. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcímobcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojkyvodovodní přípojky.
(6)
Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,
a)
při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,
b)
nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovoduvodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,
c)
neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,
d)
bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky,
e)
neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojcevodovodní přípojce nebo kanalizační přípojcekanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacikanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,
f)
při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo
g)
v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodnéhovodného nebo stočnéhostočného po dobu delší než 30 dnů.
(7)
Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod
a)
podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,
b)
podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.
(8)
V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.
(9)
Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.
(10)
V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.
(11)
ObecObec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
(12)
Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodnévodné a stočnéstočné podle § 20 odst. 9. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13)
Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vodovoduvodovodu podle tohoto zákona.
§ 10
(1)
Neoprávněným odběrem vody z vodovoduvodovodu je odběr
a)
před vodoměrem,
b)
bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,
c)
přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo
d)
přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.
(2)
Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizacekanalizace je vypouštění
a)
bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,
b)
v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo
c)
přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.
(3)
Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY
§ 11
Vodovody
(1)
VodovodyVodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele. Je-li vodovodvodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.
(2)
Potrubí vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodvodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(3)
VodovodyVodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na stavby vodovodůvodovodů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 12
Kanalizace
(1)
KanalizaceKanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. KanalizaceKanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizacíkanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojkykanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizacekanalizace.
§ 13
Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou
(1)
Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.
(2)
Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovoduvodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.1)
(3)
Provozovatel vodovoduvodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat krajskému úřadu a příslušnému správci povodí jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok.
(4)
Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z hlediska zlepšování jakosti surové vody.
(5)
Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, formu elektronického a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a formu elektronického předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Způsob zohlednění výsledků, které vyplývají z posouzení a řízení rizik zpracovaného podle § 3c odst. 1 písm. f) zákona o ochraně veřejného zdraví pro systém zásobování vodou, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod
(1)
Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodemvodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními předpisy.1)
(2)
Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.17)
(3)
Vlastník kanalizacekanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizacekanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje vodoprávní úřad. Schválený kanalizační řád je vlastník kanalizacekanalizace povinen předložit stavebnímu úřadu spolu s návrhem na vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizacekanalizace.
(4)
V případě, kdy rozšíření kanalizační sítě nevyvolá žádnou jinou změnu ustanovení kanalizačního řádu než změnu v údajích o délce kanalizační sítě, stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru rozhodne o upuštění od zpracování nového kanalizačního řádu.
(5)
Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory.
(6)
Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA IV
DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY
§ 15
Dodávky vody
(1)
Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovoduvodovodu do vodovodní přípojkyvodovodní přípojky.
(2)
Odběratel může odebírat vodu z vodovoduvodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.18)
(3)
Vlastník nebo provozovatel vodovoduvodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovoduvodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit podle § 9 odst. 5 a 6.
(4)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcíobcí, vlastníkem a provozovatelem vodovoduvodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.
(5)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.
(6)
Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky.
(7)
Je-li vyhlášen stav nedostatku vody podle zákona o vodách8), může orgán k tomu příslušný33) postupem podle zákona o vodách34) dočasně omezit užívání pitné vody z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu lze prodloužit nejvýše o 3 měsíce. Při stavu nedostatku vody podle zákona o vodách8) se odstavec 4 nepoužije.
(8)
Je-li vydáno opatření podle odstavce 4 nebo 7, je odběratel povinen umožnit provozovateli vodovoduvodovodu přístup k vodoměru.
Měření dodávané vody
§ 16
(1)
Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovoduvodovodu, popřípadě provozovatel vodovoduvodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.
(2)
Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovoduvodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovoduvodovodu.
(3)
Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.
(4)
Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovoduvodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovoduvodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovodvodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).
(5)
Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovoduvodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
(6)
Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
(1)
Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovoduvodovodu. Pokud vnitřní vodovodvodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.
(2)
Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(3)
Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů.21) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.
(4)
Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že
a)
údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,
b)
údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,21) hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,
c)
pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),
d)
vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.
(5)
Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.
(6)
Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.
(7)
Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.
(8)
Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovoduvodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.
(9)
Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18
Odvádění odpadních vod
(1)
Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojkykanalizační přípojky do kanalizacekanalizace.
(2)
KanalizacíKanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace.
(3)
V případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizacekanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem.
§ 19
Měření odváděných odpadních vod
(1)
Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů21) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.
(2)
Odběratel, který vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek,22) je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.
(3)
Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.
(4)
Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že
a)
údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,
b)
údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,
c)
měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.
(5)
Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovoduvodovodu, vypouští do kanalizacekanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovoduvodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovoduvodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovoduvodovodu měřených zdrojů.
(6)
Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
(7)
Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodemvodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizacekanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizacekanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
(8)
Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.
(9)
Vypouští-li odběratel do kanalizacekanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovoduvodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.
(10)
Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 20
Vodné a stočné
(1)
VodnéVodné a stočnéstočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.
(2)
Jednosložková formaJednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.
(3)
Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis.17a) Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
VodnéVodné a stočnéstočné se hradí v jednosložkové formějednosložkové formě, pokud obecobec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodnéhovodného a stočnéhostočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodnéhovodného a stočnéhostočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obceobce.
(5)
Je-li voda dodávána vlastníkem vodovoduvodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodnéhovodného vlastník tohoto vodovoduvodovodu.
(6)
Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
(7)
Povinnost platit vodnévodné a stočnéstočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31).
(8)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné podle struktury uvedené v odstavci 9.
(9)
Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodnévodné a stočnéstočné stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA V
KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA
§ 21
Krizová situace
(1)
Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,25) v jejichž rámci provozovatelé vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle svých možností zabezpečují odborné služby.
(2)
Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.
(3)
Krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací u vybraných provozovatelů vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území kraje.
§ 22
Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace
(1)
Veřejnou službouVeřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, která
a)
přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna nebo plněna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, životního prostředí, majetku a veřejného pořádku, nebo
b)
vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.
(2)
Povinnost veřejné službyveřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Po dobu vykonávání povinnosti veřejné službyveřejné služby přechází právo na vodnévodné a stočnéstočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, při jejichž provozování nelze vybírat vodnévodné a stočnéstočné, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.
(4)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen umožnit provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle odstavce 2.
(5)
V případech podle odstavce 1 písm. a), které se netýkají provozu vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy o uložení povinnosti veřejné službyveřejné služby tento orgán veřejné správy.
HLAVA VI
OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK
§ 23
Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
(1)
K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásmaochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásmaochranná pásma“).
(2)
Ochrannými pásmyOchrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásmaOchranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.
(3)
Ochranná pásmaOchranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a)
u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b)
u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c)
u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
(4)
V ochranném pásmuochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
a)
provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b)
vysazovat trvalé porosty,
c)
provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d)
provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
(5)
Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmuochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části rozhodnutí o povolení záměru.
(6)
Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý stav.
(7)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmemochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmuochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
§ 24
Přeložky vodovodů a kanalizací
(1)
Přeložkou vodovodu nebo kanalizacePřeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2)
Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.29)
(3)
Přeložku vodovodu nebo kanalizacePřeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích15) nestanoví jinak.
(4)
Vlastnictví vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace se po provedení přeložky nemění.
(5)
Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
HLAVA VII
PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 25
Veřejnou správu na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle tohoto zákona vykonávají
a)
obecní úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů,
c)
stavební úřady,
d)
krajské úřady,
e)
ministerstvo,
f)
Ministerstvo obrany.
§ 26
(1)
ObceObce v samostatné působnosti
a)
dbají o rozvoj vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, odpovídající potřebám obceobce, zajištěním jeho zapracování do územně plánovací dokumentace obceobce v souladu s plánem rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
b)
vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem podle § 9 odst. 11 a § 20 odst. 4.
(2)
Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují o povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 na území obceobce, pokud obecobec není provozovatelem.
§ 27
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů
a)
rozhodují o povinnostech veřejné službyveřejné služby podle § 22,
b)
rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6,
c)
schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, pokud k jejich schvalování není příslušný krajský úřad,
d)
zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících kanalizacíkanalizací z hlediska kapacitních a kvalitativních možností.
§ 28
(1)
Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace a schvalování plánů rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 4.
(2)
Krajské úřady v přenesené působnosti
a)
vydávají, mění nebo ruší povolení provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci na území kraje podle § 6,
b)
povolují výjimku podle § 13 odst. 2,
c)
rozhodují o povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22, jestliže se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcíobcí s obecními úřady s rozšířenou působností,
d)
připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací,
e)
schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, pokud jsou jimi stanoveny podmínky pro vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizacekanalizace.
§ 28a
Stavební úřady
a)
rozhodují o uložení povinnosti připojit se na kanalizacikanalizaci podle § 3 odst. 8,
b)
rozhodují o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace podle § 3a odst. 2 a 3,
c)
rozhodují o rozsahu oprávnění podle § 7 odst. 3,
d)
rozhodují o povolení k činnostem v ochranném pásmuochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky podle 23 odst. 5 a o nařízení obnovy předešlého stavu podle § 23 odst. 6,
e)
provádějí kontrolu a projednávají přestupky v případech, kdy jim o věci přísluší rozhodovat podle písmen a) až d).
§ 29
(1)
Ministerstvo
a)
je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni,
b)
zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území státu,
c)
projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území krajů a pro území státu,
d)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
e)
vede seznam technických auditorů,
f)
vyhlašuje provedení technického auditu.
(2)
V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, ochrana spotřebitelůspotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací veřejnosti.
(3)
Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o
a)
zrušení povolení k provozování vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 6 odst. 9,
b)
bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodůvodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodůvodovodů.
(4)
Ministerstvo dále
a)
vede ústřední evidenci údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích,
b)
zabezpečuje informační systém na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,
c)
provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodnévodné a stočnéstočné, nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu, a zveřejňuje výsledky,
d)
provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,
e)
poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,
f)
spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,
g)
kontroluje plnění povinností podle toho zákona vlastníky a provozovateli vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, zjistí-li závady, může uložit nápravná opatření k jejich odstranění.
(5)
Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni
a)
vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod,
b)
nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.
(6)
Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
§ 29a
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního úřadu podle § 25.
§ 29b
(1)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil.
(2)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození; v případě narození v cizině, místo a stát,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
pohlaví,
e)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí.
(4)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 30
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost orgánů veřejné správy na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se řídí místem, kde se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí.
(2)
Jestliže se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí na území obvodů více orgánů veřejné správy, je místně příslušný orgán veřejné správy, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 32
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 23 odst. 5
1.
provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2.
vysazuje trvalé porosty,
3.
provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4.
provádí terénní úpravy,
b)
v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace,
c)
poškodí vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d)
neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací,
e)
vypustí do kanalizacekanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g)
v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovodvodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovodvodovod pro veřejnou potřebu.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 1,
b)
nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 2,
c)
v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá neúplné či chybné,
d)
nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 1,
e)
neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 3,
f)
neumožní napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g)
neumožní připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 8 odst. 5,
h)
neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,
i)
v rozporu s § 8 odst. 11
1.
nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
2.
zpracuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3.
nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.
j)
neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 12,
k)
v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1.
nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné, nebo
2.
předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
l)
v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo
m)
neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 odst. 4,
n)
v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1.
nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2.
nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo
o)
neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní přístup k vodovoduvodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník kanalizacekanalizace dopustí přestupkupřestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizacekanalizace.
(5)
Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu,
b)
v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovoduvodovodu,
c)
v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizacekanalizace,
d)
odebírá vodu z vodovoduvodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,
f)
v rozporu s § 18 odst. 2 odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,
g)
neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
h)
v rozporu s § 17 odst. 2 neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
i)
v rozporu s § 18 odst. 2 nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace,
j)
vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
k)
v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody přes septik nebo čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
l)
neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,
m)
v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal,
n)
nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3, nebo
o)
nezajistí, aby kanalizační přípojkakanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6)
Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. g) až i) nebo l) až n),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a), b) nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až e),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. f), j), k) nebo o) anebo odstavce 6,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. f), l) nebo o) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo m).
§ 33
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 23 odst. 5
1.
provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2.
vysazuje trvalé porosty,
3.
provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4.
provádí terénní úpravy,
b)
v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 7 odst. 1,
c)
poškodí vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d)
neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací,
e)
vypustí do kanalizacekanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g)
v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovodvodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovodvodovod pro veřejnou potřebu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 1,
b)
nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 2,
c)
v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a ve stanovené formě elektronického předání, nebo je předá neúplné či chybné,
d)
nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 1,
e)
neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 3,
f)
neumožní napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g)
v rozporu s § 8 odst. 11
1.
nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
2.
zpracuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3.
nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,
h)
neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 12,
i)
v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo
j)
neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 odst. 4.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 8 odst. 5,
b)
neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2,
c)
v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1.
nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné, nebo
2.
předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
d)
v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1.
nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2.
nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání,
e)
neinformuje odběratele způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 10, nebo
f)
neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo jako provozovatel vodovoduvodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovoduvodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizacekanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizacekanalizace.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,
b)
nepředá obciobci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,
c)
nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizacepřeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,
d)
neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených podle § 9 odst. 7 písm. a) nebo b),
e)
odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,
f)
v rozporu s § 13 odst. 3 neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru před vlastní úpravou nebo neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,
g)
nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory § 14 odst. 5,
h)
nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,
i)
neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2,
j)
v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu, nebo
k)
nezajistí, aby byly zveřejněny údaje způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 9.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu,
b)
v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovoduvodovodu,
c)
v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizacekanalizace,
d)
odebírá vodu z vodovoduvodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,
f)
odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod podle § 18 odst. 2,
g)
neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
h)
neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
i)
nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace podle § 18 odst. 2,
j)
vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
k)
v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody přes septik nebo přes čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
l)
v rozporu s § 19 odst. 1 neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod,
m)
v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo
n)
nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 3 písm. d) bodu 1, odstavce 3 písm. e), odstavce 6 písm. b) až d), g), h) nebo k) nebo odstavce 7 písm. g) až n),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle odstavce 7 písm. a) až d),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm. a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo f) anebo odstavce 8,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo i), odstavce 3 písm. f), anebo odstavce 4 nebo 5, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), j) nebo odstavce 6 písm. a).
§ 34
Společná ustanovení
(1)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 32 odst. 7 nebo v § 33 odst. 9. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2)
Přestupky podle § 32 odst. 1 až 6 a podle § 33 odst. 1 písm. a) až e) a g), odst. 7 a 8 projednává stavební úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Přestupky podle § 33 odst. 1 písm. f) a odst. 2 až 6 projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Přestupky na území vojenských újezdů projednají újezdní úřady a ve druhém stupni Ministerstvo obrany.
(3)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
HLAVA IX
OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT
§ 36
Ochrana odběratele
(1)
Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv zmocněn, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 6 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.
(3)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen předat obecnímu úřadu obceobce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o
a)
rozsahu zmocnění předaných identifikovaným vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace identifikovanému provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,
b)
jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,
c)
způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu odváděných srážkových vod a o možných výjimkách,
d)
technických požadavcích na vnitřní vodovodvodovod a vnitřní kanalizacikanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,
e)
technických požadavcích na přípojky,
f)
fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,
g)
rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),
h)
možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,
i)
případných smluvních pokutách.
(4)
Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 uvedených v odstavci 3.
(5)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodnévodné a stočnéstočné17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodnévodné a stočnéstočné, zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.
(6)
Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17).
(7)
Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 nebo 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obceobce, které se týká. ObecObec informace podle
a)
odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde jsou tyto informace zpřístupněny,
b)
odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.
(9)
Provozovatel je povinen zajistit, aby byly na jeho internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým zveřejněny údaje podle odstavce 3, poradenství pro odběratele a aktuální informace z vybraných údajů majetkové a provozní evidence vedené podle § 5 odst. 1 a 2 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(10)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen pravidelně, alespoň jednou za rok, informovat odběratele v co nejvhodnější a snadno přístupné formě, například prostřednictvím vyúčtování nebo elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, o vodnémvodném a stočnémstočném, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Současně ve vyúčtování nebo v elektronické aplikaci podle věty první uvede odkaz na internetové stránky, kde se informace uvedené v odstavci 9 nachází.
§ 37
Dozor
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, krajské úřady, stavební úřady a újezdní úřady na území vojenských újezdů vykonávají v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných a mohou ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Ministerstvo dozírá, jak orgány veřejné správy na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, s výjimkou území vojenských újezdů, provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí orgánu veřejné správy vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.
(3)
Ministerstvo obrany dozírá, jak újezdní úřady na území vojenských újezdů provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí újezdních úřadů vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.
§ 38
Technický audit
(1)
Technický audit vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „technický audit“) je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací.
(2)
Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obceobce, vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok.
(3)
Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací.
(4)
Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo k němu dal podnět. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a ministerstvu.
(5)
K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět, technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a byla vybrána ministerstvem.
(6)
Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Pro osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.
§ 38a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
HLAVA X
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 39
(1)
Vlastníci kanalizacíkanalizací, pro jejichž kanalizacikanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Vlastníci kanalizacíkanalizací, pro jejichž kanalizacikanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.
(3)
Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost „Provozování vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací“, které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnostiživnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.
(4)
VodovodyVodovody a kanalizacekanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovodyvodovody a veřejnými kanalizacemikanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovodyvodovody a kanalizacemikanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.
(5)
Plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.
(6)
Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.
(7)
Povinnost vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.
(8)
Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 40
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5 a 6, § 14 odst. 6, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7, 9 a 10 a § 38 odst. 6.
(2)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 3 a § 12 odst. 1.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 41
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:
„Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu | a) vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
b) středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace. | Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).“.
---|---|---
2.
V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:
„Provozování vodovodů*) a kanalizací | a) vyučení v tříletém učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo
b) středoškolské vzdělání v oboru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo
c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo příbuzném. | | Ministerstvo zemědělství**)| *) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),
**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb.“.
---|---|---|---|---
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 43
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
„(2)
Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu5) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou povinnost má osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která vyrábí pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda.
5)
§ 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).“.
2.
V § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.“.
3.
V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: „Povolení však nelze vydat, jde-li o ukazatele s nejvyšší meznou hodnotou nebo meznou hodnotou referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.“.
4.
V § 3 se zrušuje odstavec 5.
5.
V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova „výrobce pitné vody“ nahrazují slovy „osoby uvedené v § 3 odst. 2“.
6.
V § 4 odstavec 6 zní:
„(6)
K jímání, odběru, dopravě k úpravě, úpravě, shromažďování, dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a odběratelé pitné vody užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle § 5.“.
7.
V § 4 se odstavec 7 zrušuje.
8.
V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.“.
9.
V § 58 odst. 2 se za slova „v jeho objektech“ vkládají slova „, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle odstavce 3“.
10.
V § 58 odstavec 3 zní:
„(3)
Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
a)
absolvovala speciální mistrovský kurs,
b)
podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.“.
11.
V § 58 odstavec 5 zní:
„(5)
Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.“.
12.
V § 58 odstavec 6 zní:
„(6)
Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1 neplatí správní řád.“.
13.
Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:
㤠60a
(1)
Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu činností podle § 58 odst. 2 až 5
a)
průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo
b)
dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58 odst. 2 až 5.
(2)
V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 1 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci 1. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.“.
14.
V § 82 odst. 2 větě druhé se za slova „městského hygienika“ vkládají slova „na návrh příslušného krajského hygienika“.
15.
V § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se slova „nebo zvláštním právním předpisem,“.
16.
V § 87 odst. 3 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 81 odst. 2 a“.
17.
V § 88 odst. 2 se za slova „služebního průkazu“ vkládají slova „nebo pověření“.
18.
V § 97 odst. 2 se slova „výkonu státního zdravotnického dozoru“ nahrazují slovy „plnění úkolu orgánu ochrany veřejného zdraví a zaměstnanců uvedených v § 88 odst. 1“ a za slova „orgánem ochrany veřejného zdraví“ se vkládají slova „a zařízením ochrany veřejného zdraví“.
19.
V § 108 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 1, 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 a 4“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 45
V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2 písm. u) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního rozpočtu „výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)“ a „výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329 040)".“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o místních poplatcích
§ 46
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.“.
2.
Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č. 16) až 18) zní:
㤠10c
(1)
Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
(2)
Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1.
(3)
Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí18) pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.
16)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
17)
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3)
§ 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3a)
§ 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
4)
§ 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
5)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
8)
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
15)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
21)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované zkratkou EHS.
22)
Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
24)
§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
25)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
26)
§ 30 zákona č. 254/2001 Sb.
27)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.
28)
§ 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
29)
Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
33)
§ 87k odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 115a odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 312/2001 Sb. | Zákon č. 312/2001 Sb.
Zákon o státních hranicích
Vyhlášeno 6. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 120/2001
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 22) č. 1 k zákonu č. 312/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 312/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.)
312
ZÁKON
ze dne 8. srpna 2001
o státních hranicích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje ve věcech státních hranic České republiky (dále jen „státní hranice“)
a)
výkon státní správy,
b)
práva a povinnosti fyzických osob a právnických osob.
(2)
Pokud Parlamentem schválené, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) stanoví něco jiného než tento zákon, použije se mezinárodní smlouva.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních. Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem. Polohu státních hranic lze určit z hraničního dokumentárního díla nebo z vyznačení průběhu státních hranic v terénu.
(2)
Hraniční dokumentární dílo je soubor geodetických a popisných údajů o státních hranicích. Obsah a forma hraničního dokumentárního díla jsou stanoveny mezinárodní smlouvou.
(3)
Čáru státních hranic tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu a jejichž polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.
(4)
Lomový bodLomový bod je bodem čáry státních hranic, v němž čára státních hranic mění směr, a jeho polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.
(5)
Hraničním vodním tokemHraničním vodním tokem je tok, kterým podle mezinárodní smlouvy probíhá v podélném směru čára státních hranic.
(6)
Údržbou vyznačení průběhu státních hranic je kontrola správnosti polohy hraničních znakůhraničních znaků a obnova jejich stabilizace a nátěrů.
HLAVA II
PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC
§ 3
Průběh a vyznačení státních hranic
(1)
Průběh státních hranic musí být zřetelný, jednoznačný a musí být vyznačen hraničními znakyhraničními znaky. Poloha hraničních znakůhraničních znaků a nevyznačených lomových bodůlomových bodů je určena souřadnicemi uvedenými v hraničním dokumentárním díle.
(2)
Hraniční znakHraniční znak je měřickou značkou tvořenou povrchovou stabilizací anebo povrchovou a podzemní stabilizací osazenou centricky nad sebou.
(3)
Polohu, tvar a rozměry hraničních znakůhraničních znaků, materiál, z něhož jsou zhotoveny, jakož i jejich popis stanoví mezinárodní smlouva.
§ 4
Přímé a nepřímé vyznačení státních hranic
(1)
Jestliže státní hranice probíhají
a)
po spojnici hraničních znakůhraničních znaků nebo po spojnici lomových bodůlomových bodů, jsou vyznačeny přímo,
b)
hraničním vodním tokemhraničním vodním tokem, hraniční cestou, hraničním příkopem nebo jiným způsobem stanoveným v hraničním dokumentárním díle, který neumožňuje přímé vyznačení, jsou vyznačeny nepřímo.
(2)
Při přímém vyznačení jsou hraniční znakyhraniční znaky osazeny v čáře státních hranic. Při nepřímém vyznačení jsou hraniční znakyhraniční znaky umístěny střídavě nebo v párech po obou stranách čáry státních hranic.
§ 5
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic
(1)
Zařízením upozorňujícím na průběh státních hranic jsou
a)
oválná tabule s vyobrazením velkého státního znaku a modrým nápisem „Česká republika“ na bílém podkladu (dále jen „oválná tabule“),
b)
obdélníková tabule s červeným nápisem „POZOR! STÁTNÍ HRANICE“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍ CESTOU“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍM VODNÍM TOKEMHRANIČNÍM VODNÍM TOKEM“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PLAVEBNÍ DRÁHOU“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO OKRAJI CESTY“ nebo „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO BŘEHU VODNÍHO TOKU“ na bílém podkladu (dále jen „textová tabule“).
(2)
Oválná tabule se umisťuje na státních hranicích zejména na místech, která jsou podle dohod uzavřených se sousedními státy určena pro překračování státních hranic.
(3)
Textová tabule se umisťuje v prostoru do 50 m od státních hranic (dále jen „bezprostřední blízkost státních hranic“).
(4)
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic jsou ve vlastnictví České republiky.
(5)
Vzor oválné tabule je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 6
Umisťování zařízení upozorňujících na průběh státních hranic
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic se umisťují
a)
na pozemku tak, aby jeho vlastník byl omezen v nejmenší možné míře; na umístění tohoto zařízení na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu,1)
b)
u dálnic, silnic nebo místních komunikací sloužících k provozu vozidel nebo chůzi co nejblíže krajnici těchto pozemních komunikací,
c)
do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb; umístění nesmí ohrozit stabilitu stavby nebo omezit její užívání.
HLAVA III
HRANIČNÍ PRUH A VOLNÁ KRUHOVÁ PLOCHA
§ 7
(1)
K zajištění zřetelnosti průběhu státních hranic a k ochraně hraničních znakůhraničních znaků je podél státních hranic na úsecích přímého vyznačení hraniční pruh o šíři 1 m (dále jen „hraniční pruh“). Kolem každého hraničního znakuhraničního znaku na úsecích nepřímo vyznačujících průběh státních hranic je volná kruhová plocha o poloměru 1 m (dále jen „volná kruhová plocha“).
(2)
Hraniční pruh a volná kruhová plocha jsou udržovány trvale přehledné, bez vzrostlé vegetace a jiných překážek ztěžujících viditelnost hraničních znakůhraničních znaků a zřetelnost průběhu státních hranic a v případě hraničního pruhu i viditelnost na oba sousední hraniční znakyhraniční znaky.
(3)
V hraničním pruhu a ve volné kruhové ploše je zakázáno provádět stavbu nebo jinou činnost, jejichž důsledkem může být narušení hraničních znakůhraničních znaků nebo zhoršení zřetelnosti průběhu státních hranic.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na stavbu zřizovanou ve veřejném zájmu a sloužící tomuto zájmu nebo jinou činnost, která je prováděna ve veřejném zájmu.
HLAVA IV
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA
§ 8
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) při správě státních hranic
a)
zabezpečuje vytyčování, vyznačování, zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, s výjimkou zeměměřických činností na státních hranicích prováděných podle zvláštního právního předpisu,2)
b)
zabezpečuje údržbu hraničního pruhu a volných kruhových ploch,
c)
spravuje hraniční dokumentární dílo,
d)
zabezpečuje činnost hraničních komisí zřízených k plnění závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv,
e)
koordinuje činnost státních orgánů ve věcech týkajících se správy státních hranic,
f)
vyjadřuje se ke stavbám, stavebním, technickým a jiným opatřením na státních hranicích nebo v jejich bezprostřední blízkosti, zejména z hlediska vlivu na vyznačení průběhu státních hranic,
g)
poskytuje náhradu za majetkové újmy nebo náhradu za omezení využívání nemovitostinemovitosti vzniklé v souvislosti s výkonem správy státních hranic,
h)
vykupuje pozemky, které mají být na základě mezinárodní smlouvy o změnách průběhu státních hranic předány sousedním státům,
i)
vydává průkazy podle mezinárodních smluv,3)
j)
vede evidenci osob, kterým byl vydán průkaz k výkonu činností na státních hranicích (dále jen „průkaz“), a
k)
zabezpečuje umístění zařízení upozorňujících na průběh státních hranic,
l)
je dotčeným orgánem při pořizování územního plánuúzemního plánu pro obecobec, jejíž území sousedí se státními hranicemi, a v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI FYZICKÝCH NEBO PRÁVNICKÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPRÁVOU STÁTNÍCH HRANIC
§ 9
Vstup nebo vjezd na pozemky
Osoba, která plní úkoly při správě státních hranic (dále jen „pověřená osoba“), je oprávněna při výkonu těchto činností vstupovat nebo vjíždět v nezbytném rozsahu na pozemky, které se nachází ve vzdálenosti do 3 km od státních hranic (dále jen „pozemky“). Je-li pozemek oplocen, je pověřená osoba oprávněna na něj vstoupit nebo vjet jen za součinnosti jeho vlastníka nebo uživatele.
§ 10
Užívání nemovitosti
(1)
Pověřená osoba může jen v nezbytně nutném rozsahu užívat pozemek nebo stavbu nacházející se na pozemku (dále jen „nemovitostnemovitost“) ke zřizování, přemisťování, odstraňování vyznačení průběhu státních hranic, údržbě hraničního pruhu nebo volných kruhových ploch nebo k údržbě vyznačení průběhu státních hranic.
(2)
Ministerstvo před umístěním hraničního znakuhraničního znaku informuje o záměru jeho zřízení vlastníka nemovitostinemovitosti a písemně ho poučí o právech a povinnostech, které mu zřízením hraničního znakuhraničního znaku vznikají.
(3)
Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zvláštním právním předpisem chráněné zájmy,4) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy nebo orgány územních samosprávných celků, jimž přísluší ochrana těchto zájmů.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i na zařízení upozorňující na průběh státních hranic.
§ 11
Povinnosti vlastníka nebo uživatele nemovitosti
(1)
Vlastník nebo uživatel nemovitostinemovitosti je povinen
a)
umožnit vstup nebo vjezd na pozemky v souvislosti se správou státních hranic nebo výkon prací při správě státních hranic,
b)
strpět umístění hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitostinemovitosti,
c)
zdržet se činnosti, jež může ohrozit, poškodit, zničit nebo jinak znehodnotit hraniční znakhraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic nebo ztížit jejich využívání,
d)
oznámit bez odkladu ministerstvu poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic, nebo
e)
zdržet se činnosti, která může změnit stav hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy nebo snížit, popřípadě znemožnit viditelnost průběhu státních hranic.
(2)
Uživatelem podle odstavce 1 je osoba, která nemovitostnemovitost užívá na základě smluvního vztahu k vlastníkovi nebo na základě jiného právního titulu; za uživatele se považuje i organizační složka státu. Obdobně to platí pro uživatele pozemku podle § 9.
§ 12
Povinnosti správce hraničního vodního toku
Správce hraničního vodního tokuhraničního vodního toku je povinen
a)
udržovat hraniční vodní tokhraniční vodní tok podle možnosti tak, aby nedocházelo ke změnám koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské nebo ekologické zájmy, a
b)
oznámit bez odkladu ministerstvu práce na hraničním vodním tokuhraničním vodním toku, jimiž může být dotčeno koryto hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, nebo změnu břehů nebo koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, jakož i poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znakuhraničního znaku u hraničního vodního tokuhraničního vodního toku.
HLAVA VI
PRŮKAZ A EVIDENCE POVĚŘENÝCH OSOB
§ 13
Vydávání průkazu
Pověřená osoba při činnostech podle § 9 a 10 prokazuje oprávnění ke vstupu nebo vjezdu na pozemky nebo k užívání nemovitostínemovitostí průkazem, který ji vydá ministerstvo, a občanským průkazem.
§ 14
Náležitosti průkazu
(1)
Průkaz obsahuje
a)
údaje o držiteli průkazu, údaj o jeho zaměstnavateli, a
b)
údaje o datu vydání, časové platnosti a orgánu, který jej vydal.
(2)
Vzor průkazu je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
Evidence pověřených osob
Evidence pověřených osob obsahuje údaje uváděné na průkazu (§ 14 odst. 1) s výjimkou podpisu jeho držitele.
HLAVA VII
NÁHRADA ZA MAJETKOVÉ ÚJMY A NÁHRADA ZA OMEZENÍ VYUŽÍVÁNÍ NEMOVITOSTI
§ 16
(1)
Pověřená osoba je povinna šetřit práva a majetek vlastníka a po ukončení prací souvisejících s výkonem správy státních hranic uvést nemovitostnemovitost do původního stavu. Přitom je povinna dbát, aby co nejméně rušila hospodaření a užívání nemovitostinemovitosti. Může také po předchozím upozornění provádět v nezbytném rozsahu nutné úpravy terénu, oklešťovat nebo odstraňovat porosty překážející pracem při výkonu správy státních hranic.
(2)
Jestliže není možné uvést nemovitostnemovitost do původního stavu a vznikla-li vlastníku majetková újma v důsledku výkonu správy státních hranic, má právo na náhradu. Náhradu majetkové újmy hradí ministerstvo. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u ministerstva do 60 dnů od jejího vzniku, jestliže jde o újmu na polních kulturách, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.
(3)
Jestliže je vlastník nemovitostinemovitosti omezen umístěním hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic v obvyklém využívání nemovitostinemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 1 roku ode dne oznámení o umístění hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitostinemovitosti, jinak zaniká.
(4)
Nedojde-li k dohodě o náhradě majetkové újmy nebo k dohodě o náhradě za omezení využívání nemovitostinemovitosti do 3 měsíců ode dne podání návrhu na dohodu ministerstvem nebo do 3 měsíců ode dne uplatnění práva na náhradu vlastníkem nemovitostinemovitosti, lze se náhrady domáhat u soudu.
(5)
Náhrada za majetkovou újmu podle odstavce 2 nebo náhrada za omezení využívání nemovitostinemovitosti podle odstavce 3 se neposkytuje, jde-li o nemovitostnemovitost ve vlastnictví České republiky.
HLAVA VIII
ÚČAST VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ
§ 17
(1)
Ministerstvo je dotčeným orgánem při pořizování územního plánuúzemního plánu pro obecobec, jejíž území sousedí se státními hranicemi. Ministerstvo pro tyto účely vydává stanovisko podle stavebního zákona.
(2)
Ministerstvo je dotčeným orgánem v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic. Ministerstvo pro tyto účely vydává vyjádření podle stavebního zákona.
HLAVA IX
PŘESTUPKY
§ 18
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zničí nebo poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znakhraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b)
neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic, nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c)
neumožní nebo jinak ztíží pověřené osobě vstup, vjezd nebo výkon prací při správě státních hranic.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává krajský úřad.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky.
(5)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Využívání údajů z katastru nemovitostí
K zajištění přehledu o nemovitostechnemovitostech pro účely správy státních hranic je ministerstvo oprávněno využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostínemovitostí.5)
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 245/1921 Sb. z. a n., o státních hranicích.
2.
Vládní nařízení č. 237/1937 Sb. z. a n., jímž se stanoví ukončení doby provádění rozhraničovacích ustanovení mezinárodních smluv.
§ 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 312/2001 Sb.
Vzor oválné tabule
3.7MB
Minimální rozměry oválné tabule jsou 530 mm šířky a 720 mm výšky.
Příloha č. 2
k zákonu č. 312/2001 Sb.
328kB
1)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 uveřejněná pod č. 95/1975 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994 uveřejněná pod č. 266/1997 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995 uveřejněná pod č. 181/1996 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 uveřejněná pod č. 246/1997 Sb.
4)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. |
Zákon č. 315/2001 Sb. | Zákon č. 315/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004
315
ZÁKON
ze dne 7. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. I
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, bezpečnosti a ochrany zdraví při těchto činnostech, bezpečnosti provozu, ochrany pracovního prostředí, pro výzkum, výrobu a uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro nakládání s nimi. Dále upravuje organizaci a působnost orgánů státní báňské správy.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, ozbrojené složky Celní správy nebo zpravodajské služby České republiky,
b)
výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
c)
střelivo.1)
1)
Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
§ 3a včetně nadpisu zní:
㤠3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona.“.
3.
Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní:
㤠3b
Další práva a povinnosti zaměstnanců a zástupců zaměstnanců
(1)
Zaměstnanec má tato další práva a povinnosti:3a)
a)
právo vzdálit se z pracoviště, jestliže vzniknou okolnosti, o kterých se domnívá, že představují vážné nebezpečí pro jeho bezpečnost nebo zdraví,
b)
právo žádat, aby organizace nebo obvodní báňský úřad provedly revizi a šetření tam, kde se domnívá, že jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,
c)
povinnost uposlechnout příkazy osob řídících zdolávání havárie,
d)
povinnost splnit závazný příkaz báňského inspektora.
(2)
Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má mimo práv a povinností stanovených pracovněprávními předpisy3a) též právo
a)
účastnit se inspekcí a šetření prováděných na pracovišti zaměstnavatelem, státní báňskou správou nebo jiným k tomu oprávněným orgánem podle zvláštních právních předpisů,3b)
b)
sledovat a šetřit záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví,
c)
obracet se s žádostí o pomoc na poradce a nezávislé znalce,
d)
na konzultace se státní báňskou správou,
e)
dostávat zprávy od zaměstnavatele o nehodách a nebezpečných událostech.
3a)
Například zákoník práce, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
5.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Organizace je dále povinna
a)
evidovat jména, příjmení a evidenční čísla osob, které se s jejím vědomím nacházejí v podzemí, s uvedením místa, kde se pravděpodobně nacházejí,
b)
bezodkladně ohlásit obvodnímu báňskému úřadu závažné události a nebezpečné stavy, provozní nehody (havárie) a závažné pracovní úrazy; provozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob,
c)
zjišťovat příčiny provozních nehod a pracovních úrazů,
d)
přijímat bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehod a pracovních úrazů,
e)
výsledky šetření provozních nehod a závažných pracovních úrazů předkládat obvodnímu báňskému úřadu spolu s uvedením opatření provedených k odstranění zjištěných závad,
f)
informovat obvodní báňský úřad o podané žádosti zaměstnance (§ 3b) o provedení prošetření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a toto prošetření provést,
g)
předložit před prvním použitím v dole Českému báňskému úřadu ke schválení (§ 8 odst. 3) vybrané typy důlních strojů, zařízení a pomůcek, pokud již není Českým báňským úřadem schváleno jejich použití jinde v České republice.“.
6.
V § 7 odst. 7 a 8 se slova „revírní“ nahrazují slovy „hlavní“.
7.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Vydaná rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.“.
8.
V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Vydaná rozhodnutí o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.“.
9.
V § 20 odst. 1 se slova „písm. b) až i)“ nahrazují slovy „písm. b) až j)“.
10.
V § 21 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:
„(1)
Výbušninami podle tohoto zákona se rozumí látky a předměty, které jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika vázána13a) a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů, a jsou zařazeny v Příloze A této smlouvy do třídy I těchto látek, jakož i látky, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických složí, pokud nejde o střelivo a pyrotechnické výrobky.
13a)
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva, 1957) vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s.“.
11.
V § 21 odst. 2 se slova „; tento zákon se nevztahuje na střelivo.7)“ nahrazují slovy „a na výbušné materiály, které jsou nebezpečné pro přepravu a nejde o výbušniny podle odstavce 1.“.
12.
V § 21 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Za trhací práce se považují práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a které zahrnují soubor pracovních operací, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel).
(4)
Za nakládání s výbušninami se považuje výroba a zhotovování výbušnin, jejich používání, skladování, předávání, přeprava a ničení, jakož i předávání a přeprava při obchodování s nimi. Za nakládání s výbušninami se nepovažuje jejich výzkum, vývoj a zkoušení.
(5)
Předáním výbušniny se rozumí každé její skutečné přemístění, s výjimkou přemístění výbušniny v rámci jedné a téže obce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9.
13.
Nadpis nad § 22 zní: „Nakládání s výbušninami“ a nadpis pod § 22 zní: „Obecné povinnosti při nakládání s výbušninami“.
14.
V § 22 odst. 3 se slova „příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „okresní ředitelství Policie České republiky příslušné podle sídla organizace (dále jen „příslušný útvar Policie České republiky“)“.
15.
V § 22 odst. 4 se slova „útvaru Sboru národní bezpečnosti, a mimo prostor organizace útvaru Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „příslušnému útvaru Policie České republiky, a mimo prostor organizace nejbližšímu útvaru Policie České republiky“.
16.
§ 24 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13b) a 13c) zní:
㤠24
Uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh
(1)
Výbušniny, výbušné předměty a pomůcky se uvádějí na trh podle zvláštního zákona,13b) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Plastické trhaviny musejí obsahovat detekční látky, které umožní jejich identifikaci a zjištění.
(3)
Metody pro ověřování základních požadavků na bezpečnost výbušnin, nejsou-li stanoveny harmonizovanou českou technickou normou,13c) stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(4)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou druhy detekčních látek a podrobnější podmínky pro uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro jejich přezkušování.
13b)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13c)
§ 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
17.
§ 25 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13d), 13e) a 13f) zní:
㤠25
Předávání a přejímání výbušnin
(1)
Výbušninu lze předat a převzít jen na základě povolení orgánu státní báňské správy, který je příslušný k povolování trhacích prací nebo ohňostrojných prací, k nimž je výbušnina určena. Toto povolení se nepožaduje u bezdýmného prachu, černého prachu a zápalek, pokud nejsou určeny pro trhací práce nebo ohňostrojné práce.
(2)
Povolení lze vydat jen organizaci, která současně při podání žádosti o vydání povolení prokáže, že má oprávnění k podnikání podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů a má osobu odborně způsobilou podle § 36; má-li být výbušnina organizací skladována, předloží doklad o podmínkách skladování. Žádost o vydání povolení obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název,13d) nebo jméno a příjmení, adresu sídla, místa provozovny či místa podnikání, nebo adresu bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, nebo datum narození, není-li rodné číslo přiděleno, týkající se předávající i přejímající organizace,
b)
druh a množství předávané výbušniny,
c)
úplný popis výbušniny a způsob její identifikace, včetně identifikačního čísla,
d)
údaje o splnění podmínek pro uvedení výbušniny na trh, pokud má být výbušnina uvedena na trh.
(3)
Organizace může výbušninu předat jiné organizaci nebo své organizační složce jen na základě povolení obvodního báňského úřadu příslušného podle místa určení a v případě předávání výbušniny do ciziny nebo z ciziny jen na základě povolení Českého báňského úřadu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.13e) O vydání povolení je povinna příslušný báňský úřad požádat organizace, která je příjemcem výbušniny, a tuto povinnost má i v případě, že se výbušnina předává mezi jejími provozovnami,13f) jež se nacházejí mimo území téže obce. Povolení k tranzitu výbušnin přes území České republiky vydává Český báňský úřad; o povolení žádá osoba, která má přepravu provést.
(4)
Příslušný orgán státní báňské správy před vydáním povolení ověří, zda přejímající organizace je oprávněna výbušninu převzít (odstavec 2). Povolení k předání výbušniny vydá jen v případě, jsou-li stanovené podmínky splněny; jinak žádost o vydání povolení zamítne. Povolení k předání výbušniny musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 2. Povolení k předání výbušniny vydané obvodním báňským úřadem zašle tento úřad na vědomí krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla obvodního báňského úřadu, který povolení vydal. Povolení vydané Českým báňským úřadem zašle tento úřad na vědomí Policejnímu prezídiu Policie České republiky a Generálnímu ředitelství cel.
(5)
Účastníkem řízení o vydání povolení k předání výbušniny je předávající i přejímající organizace; jde-li o předání výbušniny z ciziny, je účastníkem tohoto řízení pouze přejímající organizace, a jde-li o tranzit přes území České republiky, je účastníkem řízení jen osoba, která má přepravu provést.
(6)
Organizace jsou povinny zajistit, aby povolení k předání výbušniny bylo přepravováno společně s výbušninou po celou dobu přepravy z místa odeslání až do místa určení a na požádání předloženo celním orgánům, orgánům Policie České republiky a orgánům státní báňské správy. Povolení k předání výbušniny musí být po ukončení přepravy uloženo u přejímající organizace a úředně ověřená kopie tohoto povolení musí být uložena u předávající organizace, v obou případech nejméně po dobu 5 let ode dne ukončení přepravy.
(7)
Vyžaduje-li předání výbušniny splnění zvláštních požadavků na bezpečnost nebo zvláštní dozor na území, kde bude probíhat přeprava, přejímající organizace spolu se žádostí o vydání povolení k předání výbušniny poskytne orgánu státní báňské správy kromě údajů uvedených v odstavci 2 též údaje o trase přepravy a způsobu předání, předpokládaný den odeslání a převzetí a označení místa vstupu a výstupu na území České republiky, jde-li o předávání do ciziny, z ciziny nebo o tranzit přes území České republiky. Orgán státní báňské správy přezkoumá podmínky, za kterých má být předání a převzetí uskutečněno, zejména s ohledem na zvláštní požadavky. Jsou-li zvláštní požadavky na bezpečnost nebo zvláštní dozor splněny, vydá povolení k předání výbušniny.
(8)
Obvodní báňský úřad může vydat organizaci povolení k opakovanému předávání výbušnin na území České republiky i na delší časové období, nejdéle však na 5 let. V takovém případě je povinna přejímající organizace písemně oznámit obvodnímu báňskému úřadu údaje o množství a druhu výbušniny u každé dílčí dodávky výbušniny, a to před jejím předáním.
(9)
Pokud Český báňský úřad při přezkoumání žádosti o vydání povolení k předání výbušnin do ciziny, z ciziny nebo k tranzitu přes území České republiky zjistí závažné nedostatky žádosti, informuje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“).
(10)
Organizace zúčastněné na předávání výbušnin jsou povinny orgánům uvedeným v odstavci 6 na jejich žádost sdělit všechny informace týkající se předávání výbušnin a předložit jim doklady o nakládání s předávanými výbušninami.
(11)
Organizace nesmí předat výbušninu, jestliže jí přejímající organizace nepředloží povolení orgánu státní báňské správy k předání výbušniny.
(12)
Orgán státní báňské správy může rozhodnout o zamítnutí žádosti o vydání povolení k předání výbušniny nebo činnost podle již vydaného povolení pozastavit, jestliže zjistí vážné ohrožení nebo narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a ochraně životů a zdraví osob i zvířat nebo majetku. Organizace, jíž byla žádost o vydání povolení k předání výbušniny zamítnuta, může podat novou žádost až po uplynutí 30 dnů ode dne zamítnutí žádosti. Činnost podle vydaného povolení k předání výbušniny může být pozastavena na dobu nejdéle 6 měsíců. Příslušný orgán státní báňské správy své rozhodnutí o pozastavení činnosti zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo rozhodnutí o pozastavení činnosti vydáno; nedojde-li však ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o pozastavení činnosti k odstranění vážného ohrožení nebo narušení veřejného zájmu, rozhodne o zrušení vydaného povolení. V případech, kdy jde o předání výbušniny do ciziny, z ciziny nebo o tranzit přes území České republiky, Český báňský úřad informuje Komisi o zamítnutí žádosti o vydání povolení k předání výbušniny na území České republiky nebo povolení jejího tranzitu přes území České republiky anebo o pozastavení činnosti podle těchto již vydaných povolení nebo o zrušení vydaného povolení.
(13)
Je zakázáno předávat plastické trhaviny, které neobsahují detekční látky (§ 24 odst. 2).
13d)
§ 8 obchodního zákoníku.
13e)
Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
13f)
§ 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 27 odst. 3 se slova „příslušnému policejnímu útvaru“ nahrazují slovy „krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla obvodního báňského úřadu, který rozhodnutí vydal“.
19.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Používání výbušnin v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí
(1)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou bližší podmínky, popřípadě vlastnosti výbušnin, které lze použít v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí (například v plynujících nebo uhelných dolech, popřípadě v uhelných lomech, při extrémních teplotních podmínkách, v prostředí s nebezpečím výbuchu plynu nebo prachu), a přezkušování vlastností těchto výbušnin.
(2)
Jednotlivé druhy výbušnin pro účely uvedené v odstavci 1 musí být k prvnímu použití povoleny Českým báňským úřadem.“.
20.
V § 29 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky“.
21.
V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Výbušniny a výbušné předměty, které nejsou určeny k okamžitému a bezprostřednímu použití nebo se kterými se jinak nenakládá, musí být uloženy buď v objektech uvedených v odstavci 1 nebo ve skladech výbušnin.“.
22.
V § 32 odst. 4 se slova „příslušnému útvaru Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla orgánu, který rozhodnutí vydal“.
23.
V § 33 odstavec 1 zní:
„(1)
Organizace, které nakládají s výbušninami a výbušnými předměty nebo provádějí jejich výzkum, vývoj nebo zkoušky, musejí vést evidenci výbušnin a výbušných předmětů tak, aby byl přehled o tom, jak byly výbušniny a výbušné předměty získány, kde se nacházejí, v jakém množství a komu byly předány nebo jak s nimi bylo naloženo.“.
24.
V § 33 odstavec 3 zní:
„(3)
Organizace uvedené v odstavci 1 vedou evidenci výbušnin a výbušných předmětů po celou dobu, po kterou výbušniny nebo výbušný předmět drží, a uchovávají ji ještě nejméně 3 roky po skončení kalendářního roku, v němž výbušniny nebo výbušné předměty vyrobily, spotřebovaly nebo je předaly jinému subjektu nebo organizaci. Tato povinnost nezaniká ani ukončením činnosti organizace. V případě zániku organizace předá správce konkursní podstaty nebo likvidátor evidenci výbušnin a výbušných předmětů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.“.
25.
V § 33 odst. 4 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky“.
26.
Za § 36a se vkládají nové § 36b a 36c, které včetně nadpisu znějí:
„Informace o organizacích, které používají výbušniny
§ 36b
(1)
Obvodní báňské úřady vedou evidenci organizací používajících výbušniny, která obsahuje údaje uvedené v § 25 odst. 2 písm. a). Tato evidence musí být průběžně aktualizována.
(2)
Organizace používající výbušniny oznamují obvodnímu báňskému úřadu změny údajů uvedených v odstavci 1 nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jejich vzniku.
(3)
Obvodní báňské úřady jsou povinny umožnit přístup do evidencí vedených podle odstavce 1 orgánům Policie České republiky.
§ 36c
Ministerstvo průmyslu a obchodu vede evidenci organizací, jimž vydalo souhlas k výrobě, zpracování, výzkumu nebo vývoji výbušnin, jakož i k ničení, zneškodňování, nákupu a prodeji výbušnin. Tato evidence musí být průběžně aktualizována.“.
27.
§ 37 se zrušuje.
28.
V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „výrobou výbušnin“ vkládají slova „, nakládáním s výbušninami“.
29.
V § 39 odst. 4 větě první se slova „pro účel jejich vrchního dozoru“ zrušují.
30.
V § 39 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní:
„(5)
Pro účely správního řízení jsou orgány státní báňské správy oprávněny získávat bezplatně údaje z katastru nemovitostí, včetně údajů poskytovaných na technickém nosiči dat a prostřednictvím dálkového přístupu pomocí počítačové sítě.18a)
18a)
§ 22 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
31.
V § 40 odst. 3 písm. c) se slovo „revírních“ nahrazuje slovem „hlavních“.
32.
V § 40 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která včetně poznámky pod čarou č. 18b) znějí:
„c)
plní vůči Komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,
d)
stanoví vyhláškou zkušební metody, kterými se ověřují požadavky na bezpečnost výbušnin,
e)
povoluje jednotlivé druhy výbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí (§ 28a),
f)
plní úkoly orgánu dozoru podle zvláštního zákona,18b) jedná-li se o výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, a provádí dozor nad tím, zda pro výbušniny, výbušné předměty a pomůcky bylo vydáno prohlášení o shodě.
18b)
§ 18 a 19 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
33.
V § 40 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 18c) zní:
„(6)
Český báňský úřad dále
a)
zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem18c) koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje,
b)
zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti,
c)
eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,
d)
informuje Komisi o ochranných opatřeních podle § 45 odst. 3 písm. b), c) a e).
18c)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.“.
34.
V § 41 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic,“.
35.
§ 45 zní:
㤠45
(1)
Orgány státní báňské správy mohou odejmout fyzickým osobám jimi vydaná oprávnění nebo osvědčení k výkonu činností za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(2)
Orgány státní báňské správy mohou zrušit rozhodnutí nebo jiná opatření opravňující k výkonu činností podle tohoto zákona vydaná organizaci, pokud tato organizace hrubě nebo opakovaně poruší předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(3)
Orgány státní báňské správy mohou
a)
odejmout výbušninu nebo výbušný předmět, které byly získány nebo s nimiž bylo nakládáno v rozporu s tímto zákonem nebo v rozporu s jiným právním předpisem,
b)
odejmout výbušninu nebo výbušný předmět, které ohrožují bezpečnost osob, zvířat nebo majetku, a to i v případě, že výbušnina nebo výbušný předmět nese označení značkou shody,
c)
nařídit výrobci nebo distributorovi stažení výbušniny nebo výbušného předmětu z trhu v případě, že výbušnina nebo výbušný předmět může ohrozit bezpečnost osob i zvířat nebo majetku, a to včetně výbušnin a výbušných předmětů nesoucích označení značkou shody,
d)
nařídit uložení výbušniny nebo výbušného předmětu do skladu výbušnin nebo jejich zneškodnění,
e)
v případě pochybností o vlastnostech výbušniny nebo výbušného předmětu, které byly uvedeny na trh, nařídit výrobci, dovozci nebo distributorovi provedení zkoušek k ověření základních požadavků na bezpečnost výbušniny nebo výbušného předmětu.
(4)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) předá orgán státní báňské správy odejmutou výbušninu Policii České republiky, pokud nepostupuje podle odstavce 3 písm. d).“.
36.
§ 46 zní:
㤠46
Správní řád21) se nevztahuje na postup podle § 4, 8, § 21 odst. 8, § 23 odst. 2, § 25 odst. 12, § 28a odst. 2 a § 40 odst. 5 písm. b) a e).“.
ČÁST DRUHÁ
Změna horního zákona
Čl. II
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,“.
2.
V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„(2)
Povinnosti v odstavci 1 písm. a) až c) a písm. g) u ložisek s nestanoveným dobývacím prostorem zajišťuje také Česká geologická služba.3a)
3a)
§ 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů.3)“.
4.
V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu.12a)
12a)
§ 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.“.
5.
V § 24 odst. 3 větě druhé se slova „povolení geologických prací“ nahrazují slovy „rozhodnutí o stanovení průzkumného území“.
6.
V § 28 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti.“.
7.
V § 32a odst. 2 větě první se slova „vyhrazených nerostů“ nahrazují slovy „nerostů na výhradních ložiskách“.
8.
V § 32a odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a za středník se vkládají slova „úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor.“.
9.
V § 32a odst. 2 větě třetí se slovo „vyhrazené“ zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Čl. III
1.
Užívají-li právní předpisy v oblasti horního práva pojem pracovník, rozumí se tím zaměstnanec podle zvláštního zákona.1)
2.
Pokud organizace podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plní úkoly vyplývající z pracovněprávních vztahů, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštního zákona.1)
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené do oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy se pohlíží jako na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené na trh podle tohoto zákona.
2.
Řízení o uvedení výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3.
Rozhodnutí o povolení k odběru výbušnin vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují po dobu, na kterou byla vydána, za povolení k předání výbušnin vydaná podle tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 25 odst. 3, § 25 odst. 7 a 9, § 25 odst. 12 poslední věty, § 40 odst. 5 písm. c) a § 40 odst. 6 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákoník práce. |
Zákon č. 317/2001 Sb. | Zákon č. 317/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* Čl. II - Změna notářského řádu
* Čl. III - Změna občanského soudního řádu
* Čl. IV - Přechodná ustanovení
* Čl. V - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
317
ZÁKON
ze dne 8. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. II
Změna notářského řádu
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:
1.
Za § 35a se vkládá nový § 35b, který včetně nadpisu zní:
„Rejstřík zástav
§ 35b
(1)
Rejstřík zástav je neveřejný seznam, v elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora.
(2)
V Rejstříku zástav se evidují tyto údaje:
a)
označení zástavy,
b)
výše a právní důvod zajišťované pohledávky,
c)
zástavní dlužník, zástavce a zástavní věřitel, a to uvedením jména, příjmení, rodného čísla nebo data narození, popřípadě identifikačního čísla, a místa trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, která má trvalý pobyt v České republice, nebo uvedením jména, příjmení, rodného nebo jiného identifikačního čísla, data narození, bydliště v zahraničí a místa dočasného pobytu v České republice, jsou-li známa, jde-li o fyzickou osobu, která nemá trvalý pobyt v České republice, nebo uvedením obchodní firmy nebo názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo uvedením obchodní firmy nebo názvu, identifikačního čísla nebo registračního čísla či jiného obdobného identifikujícího čísla či označení, identifikačního čísla její organizační složky nebo podniku v České republice, je-li sídlo v zahraničí, sídla její organizační složky nebo podniku v České republice, jsou-li známa, jde-li o právnickou osobu, která nemá sídlo v České republice,
d)
den vzniku a právní důvod zástavního práva,
e)
datum a čas zápisu.
(3)
Soudy a správní úřady jsou povinny zaslat Komoře pravomocná rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavního práva k věci hromadné, zástavního práva k souboru věcí a zástavního práva k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, k provedení záznamu v Rejstříku zástav, a to do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.
(4)
Zápisy a výmazy z Rejstříku zástav provádí notáři pomocí elektronického přenosu dat. Záznamy zástavních práv na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu provádí Komora.
(5)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v obsah zápisu nebo záznamu do Rejstříku zástav, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že obsah zápisu nebo záznamu neodpovídá skutečnosti.
(6)
Kterýkoliv notář vydá každému, kdo osvědčí oprávněný zájem, na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava.
(7)
S písemným souhlasem vlastníka movité věci kterýkoliv notář vydá na žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava.
(8)
Sněm Komory přijme předpis, kterým stanoví postup a způsob pro zápis, záznam, výmaz, opis a výpis z Rejstříku zástav a postup pro vedení, provoz a správu tohoto rejstříku. K platnosti tohoto předpisu je třeba souhlasu Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a způsob určení odměn a náhrady hotových výdajů notářů a Komory spojených s vedením, provozem a správou Rejstříku zástav.“.
2.
V § 37 odst. 4 se slova „ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
Čl. III
Změna občanského soudního řádu
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto:
1.
Za § 38a se vkládá nový § 38b, který zní:
㤠38b
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony občanského soudního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu. Jeho působnost upraví zvláštní zákon.“.
2.
§ 200y a 200z včetně nadpisu znějí:
„Řízení o soudním prodeji zástavy
§ 200y
(1)
Řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li zvláštní právní předpisy soudní prodej zástavy.
(2)
Účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.
§ 200z
(1)
Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.
(2)
Ve věci může být rozhodnuto bez nařízení jednání jen za podmínek uvedených v § 115a nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
(3)
Rozhoduje se usnesením.“.
3.
Za § 200z se vkládá nový § 200za, který zní:
㤠200za
(1)
Usnesení o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.
(2)
Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle zvláštních právních předpisů zástavní právo k této zástavě.
(3)
Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.“.
4.
§ 200aa se zrušuje.
5.
V § 258 odst. 3 se slova „o prodeji“ nahrazují slovem „prodejem“ a slova „věcí a nemovitostí“ se nahrazují slovy „a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví podle zvláštního zákona, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv“.
6.
V § 261a odst. 4 větě první se slova „rozhodnutí o prodeji“ nahrazují slovy „usnesení o nařízení prodeje“.
7.
V § 268 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
8.
V § 335 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Nemovitostmi se při výkonu rozhodnutí jejich prodejem rozumí nemovité věci a byty nebo nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona.“.
9.
V § 338a odst. 1 se slovo „zástavy“ nahrazuje slovy „zastavených movitých věcí a nemovitostí“.
10.
V § 338a odst. 3 se slova „rozhodnutí o prodeji“ nahrazují slovy „usnesení o nařízení prodeje“.
11.
V § 338a se odstavec 4 zrušuje.
12.
Za § 338zq se vkládá nový § 338zr, který včetně nadpisu zní:
„Prodej zástavy
§ 338zr
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Při výkonu rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se nepoužijí ustanovení § 338f odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 338s, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Ustanoveními čl. I tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2.
Řízení o soudním prodeji zástavy podle dosavadních § 200y, 200z a 200aa občanského soudního řádu a řízení o výkon rozhodnutí o prodeji zástavy zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. V
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 319/2001 Sb. | Zákon č. 319/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 7. 9. 2001, částka 122/2001
* Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zá
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 18. 9. 2006 (443/2006 Sb.)
319
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků.“.
2.
V části deváté se v nadpise za slovo „POJIŠTĚNÍ“ vkládají slova „POHLEDÁVEK Z“.
3.
V § 41a odst. 2 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „pohledávek z“.
4.
V § 41a odst. 3 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „pohledávek z“ a na konci textu se doplňuje tato věta: „Ustanovení § 41l tím není dotčeno.“.
5.
V § 41a odst. 4 se za slova „peněžních prostředků,“ vkládají slova „peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i,“ a slova „bezúročné úvěry“ se zrušují.
6.
V § 41a odst. 5 se slova „vlastníkům vkladů“ nahrazují slovy „za pohledávky z vkladů oprávněným osobám“ a slova „návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů“ se nahrazují slovy „na splátky dluhů“.
7.
§ 41c zní:
㤠41c
(1)
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2)
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).
(3)
Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a)
u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo,
b)
u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
(4)
Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5)
Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.
(6)
Roční příspěvek banky do Fondu činí 0, 3 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavů pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.
(7)
Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.
(8)
Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Příspěvek se platí v českých korunách. O nezaplacení příspěvku informuje Fond neprodleně Českou národní banku.“.
8.
§ 41d, 41e a 41f znějí:
㤠41d
(1)
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.
(2)
Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát.
(3)
Banka, popřípadě bývalá banka je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo správce konkursní podstaty.
(4)
V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.
(5)
Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 oznámí Fond bezodkladně České národní bance.
§ 41e
(1)
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží. Od výsledné částky se odečtou splatné závazky téže osoby vůči bance. Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb, přepočet na českou měnu se provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písmeně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.
(2)
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však částka odpovídající 25 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.
§ 41f
(1)
Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.
(2)
Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3)
Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.
(4)
Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5)
Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od vkladatele, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Vkladatel má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6)
K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 5 učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží.“.
9.
V § 41g odstavce 3 až 6 znějí:
„(3)
Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok
a)
osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah,
b)
vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny.
(4)
Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 písm. b).
(5)
Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.
(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde
a)
na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,
b)
v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1.“.
10.
V § 41h odst. 1 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“.
11.
V § 41h odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“.
12.
V § 41h odst. 3 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“.
13.
§ 41i zní:
㤠41i
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.“.
14.
§ 41j zní:
㤠41j
Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.“.
15.
§ 41k zní:
㤠41k
V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V roce následujícím po splacení úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.“.
16.
Za § 41k se vkládá nový § 41l, který zní:
㤠41l
(1)
Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona.
(2)
Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako bankabanka u Pragobankybanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal bankybanky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia bankybanky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, u Kreditní bankybanky Plzeň, a. s., nyní v konkursu, u Plzeňské bankybanky, a. s., nyní v konkursu, u Union bankybanky, a. s., nyní v konkursu (dále jen „bankbanky“), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako bankabanka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankoubankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bankbank ke dni zahájení správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako bankabanka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankoubankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bankbank ve výši práv vkladatelů bankbank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Vkladatelům bankbank ani jiným osobám v souvislosti s výplatou dodatečné náhrady dle tohoto přechodného ustanovení zákona nenáleží jiné nároky než ty, které vyplývají z tohoto přechodného ustanovení zákona. Nárok dle tohoto přechodného ustanovení zákona se vztahuje na vkladatele těch bankbank výslovně uvedených v tomto ustanovení zákona, na vkladatele jiných bankbank se toto ustanovení nevztahuje a tito mají v případě nastalé neschopnosti bankybanky dostát závazkům vůči vkladatelům nárok na náhradu ve výši stanovené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 320/2001 Sb. | Zákon č. 320/2001 Sb.
Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA (§ 7 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM (§ 25 — § 31)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ (§ 32 — § 33)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech (§ 34 — § 34)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 35 — § 35)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 36 — § 36)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení) (§ 37 — § 37)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení) (§ 38 — § 38)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o okresních úřadech (§ 39 — § 39)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 41 — § 41)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
320
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správyorgány veřejné správy1), mezi orgány veřejné správyorgány veřejné správy1) a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy1). Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví.
(2)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního předpisu2).
(3)
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem na kontrolu hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a) a na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů3) a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,4) s výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, dobrovolný svazek obcíobcí, příspěvková organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcíobcí, veřejná kulturní instituce, státní organizace Správa železniční dopravní cesty a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,7)
b)
kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou orgán veřejné správyorgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou jsou i další právnické a fyzické osoby, které jsou na smluvním základě zapojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství7a),
c)
kontrolním orgánemkontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osobykontrolované osoby vykonávat,
d)
vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obciobci starosta obceobce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
e)
osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontrolyosobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajůveřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
f)
veřejnými financemiveřejnými financemi veřejné příjmyveřejné příjmy a veřejné výdajeveřejné výdaje,
g)
veřejnými prostředkyveřejnými prostředky veřejné financeveřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a),
h)
veřejnými příjmyveřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a),
i)
veřejnými výdajiveřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu8) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
j)
veřejnou finanční podporou dotaceveřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z výnosu prodeje majetku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,
k)
poskytovatelem veřejné finanční podporyposkytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správyorgán veřejné správy, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,
l)
správností finanční a majetkové operacesprávností finanční a majetkové operace (dále jen „operace“) její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárnostíhospodárností, účelnostíúčelností a efektivnostíefektivností,
m)
hospodárnostíhospodárností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,
n)
efektivnostíefektivností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
o)
účelnostíúčelností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.
§ 3
Finanční kontrola
(1)
Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky. Tvoří ji
a)
systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgánykontrolními orgány podle § 7 až 11,
b)
systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24,
c)
vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správyorgánech veřejné správy podle § 25 až 31.
(2)
Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajůveřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osobkontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití, včetně auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství7a) (dále jen „veřejnosprávní kontrola“).
(3)
Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.9)
(4)
Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje
a)
finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen „řídící kontrola“),
b)
organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací, (dále jen „interní audit“).
§ 4
Hlavní cíle finanční kontroly
(1)
Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat
a)
dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správyorgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
b)
zajištění ochrany veřejných prostředkůveřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky nebo trestnou činností,
c)
včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
d)
hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
(2)
Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.
§ 5
Organizační zajištění finanční kontroly
(1)
Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správyvedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správyorgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména
a)
organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů,
b)
dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů;10) za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pro nedbalostní trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo trestný čintrestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl odsouzen,
c)
zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,
d)
určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4,
e)
sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny.
(2)
U dobrovolného svazku obcíobcí mohou finanční kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcíobcí.
§ 6
Kontrolní metody a kontrolní postupy
(1)
Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody:
a)
zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky a jeho porovnání s příslušnou dokumentací,
b)
sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,
c)
šetření a ověřování skutečností týkajících se operací,
d)
kontrolní výpočty,
e)
analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.
(2)
Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy:
a)
schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladů připravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění,
b)
operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv,
c)
hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové hospodaření,
d)
revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení.
(3)
Kontrolní metody a kontrolní postupy zahrnují i auditní metody a auditní postupy podle a k naplnění požadavků přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(4)
Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
HLAVA I
PŮSOBNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ
§ 7
Působnost Ministerstva financí
(1)
Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu
a)
metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě,
b)
vykonává funkci centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě.
(2)
Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní kontrolu, pokud zvláštní právní předpis12) nestanoví jinak, u
a)
organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních organizací,7) a to včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),
b)
poskytovatelů veřejné finanční podporyposkytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,
c)
žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(3)
U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)
§ 8
Působnost správců kapitol státního rozpočtu
(1)
Správce kapitoly státního rozpočtu13) je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
(2)
Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.
§ 8a
Působnost řídícího orgánu a platební agentury
Řídící orgán7a) a platební agentura13a) vykonávají veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osobkontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
§ 9
Působnost územních samosprávných celků
(1)
Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.
(2)
Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(3)
Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 9a
Působnost dobrovolných svazků obcí
(1)
Dobrovolné svazky obcíobcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací.
(2)
Dobrovolné svazky obcíobcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(3)
Dobrovolné svazky obcíobcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 10
Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcíobcí a jimi zřízených organizací prověřují krajské úřady pouze
a)
skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu,
b)
soulad s právními předpisy, hospodárnosthospodárnost, účelnostúčelnost a efektivnostefektivnost při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu,
c)
skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky.
§ 11
Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů
(1)
Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, prověřují kontrolní orgánykontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje orgány veřejné správyorgány veřejné správy k veřejným výdajůmveřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy, a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky.
(3)
Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osobkontrolovaných osob s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky kontrolní orgánykontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby
a)
dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací,
b)
přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům,
c)
provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv.
(4)
Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgánykontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací zejména, zda
a)
údaje o hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředkůveřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmůveřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,
b)
přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria hospodárnostihospodárnosti, účelnostiúčelnosti a efektivnostiefektivnosti,
c)
opatření přijatá příslušnými orgány veřejné správyorgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami plněna.
(5)
Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).
(6)
Při auditu vykonávaném podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství kontrolní orgánykontrolní orgány posuzují přiměřenost a účinnost systému finanční kontroly a správnost operací.
HLAVA II
PROCESNÍ PRAVIDLA
§ 13
Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě
(1)
Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgánykontrolními orgány a kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Zaměstnanci kontrolního orgánukontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle kontrolního řádu pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.
(3)
Zjistí-li kontrolní orgánkontrolní orgán u kontrolované osobykontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajůveřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1.
(4)
Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgánkontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace.
(5)
Při výkonu veřejnosprávní kontroly je kontrolní orgánkontrolní orgán oprávněn si vyžádat od kontrolované účetní jednotky nebo od jiného kontrolního orgánukontrolního orgánu účetní záznamy též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu, anebo si vyžádat účetní záznamy od správce centrálního systému účetních informací státu, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví.
§ 13a
Zvláštní ustanovení o procesních pravidlech pro výkon auditu
(1)
Při výkonu auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství se přihlédne k mezinárodně uznávaným auditorským standardům; nepoužijí se § 9 písm. f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12 až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a § 18 až 21 tohoto zákona.
(2)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonal, vyhotoví o tomto auditu zprávu. Součástí zprávy o auditu vykonaného u orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy je v případě zjištěných nedostatků též doporučení ke zdokonalení systému finanční kontroly, k předcházení nebo zmírnění rizik a k nápravě těchto nedostatků.
(3)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonává, je povinen seznámit osobu, u které je tento audit vykonáván, se získanými poznatky a s navrhovaným obsahem zprávy o auditu a poskytnout jí písemné vyhotovení návrhu této zprávy. Osoba, u které je audit vykonáván, je oprávněna zaujmout k návrhu této zprávy písemné stanovisko. Toto stanovisko je součástí zprávy o auditu. Lhůtu k zaujetí stanoviska stanoví zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonává. Tato lhůta nesmí být kratší než 5 dní, pokud nebyla dohodnuta lhůta jiná.
(4)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonal, je povinen zprávu o auditu předat osobě, u které byl tento audit vykonán. Kontrolovaná osobaKontrolovaná osoba je povinna informovat orgán veřejné správyorgán veřejné správy, jehož zaměstnanec audit vykonal, o přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
(5)
Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství je ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který tento audit vykonal.
§ 18
Opatření k nápravě
(1)
Kontrolovaná osobaKontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánemkontrolním orgánem.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobámkontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,20) nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správyorgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobámkontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správyorgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.21)
§ 19
Informace o uložení opatření k nápravě
(1)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osoběkontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgánkontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osobkontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1.
§ 22
Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly
(1)
Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
(2)
Orgán veřejné správyOrgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.
(3)
Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.25) Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém zavést, i za tyto orgány.
(4)
Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgánykontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje
a)
zjištění, na jehož základě kontrolní orgánkontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin,
b)
zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředkůveřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.
(6)
Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánukontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.23)
§ 23
Spolupráce v oblasti finanční kontroly
(1)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.
(2)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují informace podle kontrolního řádu pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
ČÁST TŘETÍ
FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV
§ 24
Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv
(1)
Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgánykontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví.
(2)
Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní organizace v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví, oprávněny vyžadovat si u orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy České republiky spolupráci při finanční kontrole nebo zajištění jejího výkonu. Dožádaný orgán veřejné správyorgán veřejné správy je povinen tomuto požadavku vyhovět. V rámci spolupráce se dotčené orgány vzájemně informují o předmětu, účelu a výsledku finanční kontroly, koordinují její výkon a postupují při finanční kontrole ve vzájemné součinnosti.
(3)
Kontrolované osobyKontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontrolyosoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit.
(4)
Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány veřejné správyorgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách.
(5)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.
ČÁST ČTVRTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I
ZAVEDENÍ, UDRŽOVÁNÍ A PROVĚŘOVÁNÍ ÚČINNOSTI VNITŘNÍHO KONTROLNÍHO SYSTÉMU
§ 25
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců
(1)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který
a)
vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,
b)
je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy,
c)
zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(2)
Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména
a)
stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům,
b)
zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,
c)
zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace,
d)
přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředkůveřejných prostředků,
e)
zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředkůveřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v odstavci 1,
f)
sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.
(3)
V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy podle § 22 odst. 6 obdobně.
(4)
Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(5)
Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 13 až 21.
(6)
V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)
HLAVA II
ŘÍDÍCÍ KONTROLA
§ 26
Předběžná kontrola
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
a)
vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jako příkazci operací,
b)
vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,
c)
vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.
(2)
Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(4)
Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a).
(5)
Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.
(6)
U dobrovolného svazku obcíobcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcíobcí.
(7)
U obcíobcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva.
(8)
U orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy.
§ 27
Průběžná a následná kontrola
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky.
(2)
Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).
(3)
Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.
HLAVA III
INTERNÍ AUDIT
§ 28
Funkční nezávislost interního auditu
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen „útvar interního auditu“).
(2)
Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda
a)
právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy dodržovány,
b)
rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
c)
řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,
d)
provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,
e)
zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
f)
dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.
(3)
Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy konzultační činnost.
(4)
Interní audit zahrnuje zejména
a)
finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním,
b)
audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředkůveřejných prostředků,
c)
audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnosthospodárnost, efektivnostefektivnost a účelnostúčelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.
§ 29
Postavení útvaru interního auditu
(1)
Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných struktur.
(2)
Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává
a)
ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí,
b)
vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,13) po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,
c)
prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,
d)
statutární orgán státní organizace Správa železniční dopravní cesty nebo právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu,
e)
vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,
f)
rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje,
g)
rada obceobce na návrh starosty obceobce, pokud jde o útvar interního auditu obceobce,
h)
rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,
i)
rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,
j)
statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obceobce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obceobce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.
(3)
V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správyvedoucí orgánu veřejné správy podle odstavce 2 obdobně.
(4)
Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 až 6.
(5)
V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správyorgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti a dobrovolné svazky obcíobcí podle § 9a odst. 3 u jimi zřízených příspěvkových organizací nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.
(6)
ObceObce a městské části hlavního města Prahy, které mají méně jak 15 000 obyvatel, a dobrovolné svazky obcíobcí mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obceobce, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcíobcí povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit.
§ 30
Plánování interního auditu
(1)
Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy v souladu se střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů.
(2)
Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období.
(3)
Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.
(4)
Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému.
(5)
Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení.
(6)
Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání vedoucího orgánu veřejné správyvedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán.
(7)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.
§ 31
Podávání zpráv
(1)
Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3.
(2)
Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správyvedoucího orgánu veřejné správy.
(3)
Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména
a)
hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,
b)
analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy,
c)
uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost nebo neprůkaznost účetnictví,
d)
předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
(4)
Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správyvedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření.
(5)
Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
§ 32
Přechodná ustanovení
(1)
Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu27) a řídí se nadále tímto zákonem.
(3)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
(4)
Ode dne nabytí úplné účinnosti služebního zákona se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.28)
§ 32a
Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů PoliciePolicie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, ArmádyArmády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu.28a)
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo financí.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 34
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto:
1.
§ 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
㤠39
(1)
Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2)
Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního právního předpisu.
22)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
2.
§ 40, 41 a 42 se zrušují.
3.
§ 43 zní:
㤠43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)
4.
V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu22)“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 35
V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(2)
Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.10a)
10a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 36
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(4)
Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
2.
V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
§ 37
V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
2a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
§ 38
V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(3)
Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o okresních úřadech
§ 39
V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(2)
Okresní úřad zajišťuje výkon finanční kontroly u svých organizačních složek a příspěvkových organizací a u obcí a jimi zřízených organizací podle zvláštního právního předpisu.7a)
7a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 41
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 1 se slovo „Vnitřní“ a slova „(dále jen „kontrola“)“ zrušují.
2.
V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:
„(1)
Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.
65a)
Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.
2)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
3)
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
4)
Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
5)
§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
6)
Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/1997 Sb., ve znění sdělení č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000 Sb. m. s.
10)
Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
13)
§ 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13a)
Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 31. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.
20)
Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
21)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
21b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
21c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů
25)
Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a trestní řád.
26)
§ 24 zákona č. 552/1991 Sb.
§ 8 trestního řádu.
27)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
28a)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 352/2001 Sb. | Zákon č. 352/2001 Sb.
Zákon o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 5. 10. 2001, datum účinnosti 5. 10. 2001, částka 134/2001
* ČÁST PRVNÍ - UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 13)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů (§ 14 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu (§ 15 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky (§ 16 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 17 — § 17)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (414/2021 Sb.)
352
ZÁKON
ze dne 18. září 2001
o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Zákon upravuje užívání státních symbolů České republiky,1) a to:
a)
velkého státního znaku a malého státního znaku (dále jen „státní znak“),
b)
státní vlajky,
c)
vlajky prezidenta republiky,
d)
státní pečeti, a
e)
státní hymny.
(2)
Státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem.
(3)
Pečetidla a pečetě se státním znakem lze užívat pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.
Státní znak
§ 2
(1)
Státní znak jsou oprávněni užívat
a)
Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,
b)
prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,
c)
vláda a Úřad vlády České republiky,
d)
Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,
e)
ministerstva a jiné správní úřady,
f)
kraje, obceobce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,
g)
Ústavní soudÚstavní soud,
h)
soudy a státní zastupitelství,
i)
ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
j)
diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,
k)
Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
l)
Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů,
m)
Nejvyšší kontrolní úřad,
n)
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
o)
Česká národní bankabanka,
p)
státní fondy,
r)
vysoké školy2), školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku podle zvláštního zákona,3)
s)
státní kulturní a vědecké instituce,
t)
právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem nebo na základě zákona svěřen výkon státní správy,4)
u)
sportovci při reprezentaci České republiky,
v)
jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí, jednotky hasičských záchranných sborů podniků, jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a spolky působící na úseku požární ochrany,
w)
zdravotnická záchranná služba,
(dále jen „oprávněné osoby“).
(2)
Za oprávněné osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až t) mohou státní znak užívat v souvislosti s výkonem působnosti oprávněné osoby fyzické osoby, oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů oprávněné osoby nebo pověřené vedoucím oprávněné osoby.
§ 3
(1)
Velký státní znak
a)
je součástí závěsného odznaku starostů,
b)
je součástí zevního označení služebních stejnokrojů zaměstnanců a příslušníků oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. e) a příslušníků oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a k), v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,
c)
se užívá k vyznačení státních hranic České republiky,
d)
se vyobrazuje na průkazech vydávaných správními úřady České republiky, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
e)
se vyobrazuje na bankovkách, cenných papírechcenných papírech a jiných ceninách České republiky,
f)
se vyobrazuje na sbírkách rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu vydávaných těmito soudy podle zvláštních právních předpisů,
g)
se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.
(2)
Velký státní znak lze též
a)
vyobrazit na akademických insigniích, insigniích primátorů a insigniích vyznamenání,
b)
užít na významných listinách oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až e) a g) až m),
c)
umístit na čelní straně místnosti, kde zasedají a jednají orgány oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až s),
d)
vyobrazit na čestných odznacích a na bojových praporech5) ozbrojených sil České republiky,
e)
vyobrazit na čestných odznacích a praporech bezpečnostních sborů,
f)
užít v souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až t),
g)
užít k zevnímu označení stejnokrojů členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí, jednotek hasičských záchranných sborů podniků, jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a spolků působících na úseku požární ochrany.
§ 4
(1)
Velkým státním znakem lze označit budovy, ve kterých sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s). Sídlí-li v budově více těchto oprávněných osob, označí se budova pouze jedním velkým státním znakem.
(2)
Velký státní znak se umísťuje uprostřed nad průčelím budovy, nad hlavním vchodem do budovy nebo po straně hlavního vchodu do budovy. Pokud by takové umístění bylo technicky neproveditelné, lze státní znak umístit na jiném vhodném místě na budově.
(3)
Přestane-li budova sloužit jako sídlo oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až s), velký státní znak, jímž je označena, se z budovy neodkladně odstraní, pokud není součástí její architektonické výzdoby.
§ 4a
V případech, kdy zákon ukládá nebo umožňuje užití velkého státního znaku, může oprávněná osoba užít i jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku.
§ 5
Malý státní znak užívají oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona5a); může být též vyobrazen na mincích České republiky.
§ 6
(1)
Úředním razítkemÚředním razítkem je razítko vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítekúředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítkaúředního razítka je jednobarevný.
(2)
Úřední razítko nesmí obsahovat velký státní znak.
§ 6a
(1)
Pečetidlem Ministerstva zahraničních věcí je pečetidlo vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby uvedené v odstavci 2, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. V případě zastupitelských úřadů6) lze za označení oprávněné osoby považovat i označení zastupitelského úřadu. Používá-li oprávněná osoba více pečetidel Ministerstva zahraničních věcí, musí tato pečetidla obsahovat i pořadová čísla.
(2)
Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí může používat pouze Ministerstvo zahraničních věcí, včetně zastupitelských úřadů.
(3)
Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí lze užít
a)
k potvrzení neporušitelnosti výtisku mezinárodní smlouvy,
b)
k pečetění diplomatické pošty,
c)
v dalších případech, pokud je to obvyklé.
Státní vlajka
§ 7
(1)
Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s) na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků5b) a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou.
(2)
Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni uvedeném v odstavci 1.
(3)
Při příležitostech uvedených v odstavci 1 lze namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.
(4)
Na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až o), může být státní vlajka vyvěšena trvale.
(5)
Státní vlajku mohou vyvěšovat vedoucí diplomatických misí a konzulárních úřadů České republiky na služebních dopravních prostředcích, a to při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemi jejich působení obvyklé.
(6)
Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.
§ 8
(1)
Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
a)
vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
b)
uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
c)
v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
d)
první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.
(2)
Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.
§ 9
Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:
a)
při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře,
b)
při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů,
c)
státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy,
d)
státní vlajka se umísťuje vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku se umísťuje vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na tento pult,
e)
státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být odhaleny,
f)
vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka,
g)
státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování; při vztyčování a při snímání se státní vlajka nesmí dotýkat země,
h)
při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi,
i)
při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště,
j)
na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice,
k)
státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.
§ 10
Vlajka prezidenta republiky
(1)
Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení
a)
sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice,
b)
dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.
(2)
Vlajku prezidenta republiky lze užít rovněž v souvislosti s výkonem jeho působnosti.
§ 11
Státní pečeť
Státní pečeť lze užít
a)
k pečetění mezinárodních smluv a plných mocí, ratifikačních listin nebo jiných listin vydávaných v souvislosti se sjednáváním mezinárodních smluv nebo ukončováním jejich platnosti,
b)
na pověřovací listiny diplomatických zástupců,
c)
v dalších případech, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, nebo pokud je to obvyklé.
§ 12
Státní hymna
Státní hymnu lze hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.
§ 13
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zneužije, hrubě zneváží, zničí, poškodí nebo odcizí státní symbol České republiky nebo napodobeninu velkého státního znaku vymezenou v § 4a,
b)
užije malý státní znak v rozporu s § 5,
c)
užije velký státní znak v rozporu s § 6 odst. 2,
d)
užije pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí v rozporu s § 6a odst. 2,
e)
užívá vyobrazení zaměnitelné se státním znakem způsobem, který může budit dojem, že je oprávněnou osobou, ačkoli jí není,
f)
nevyvěsí státní vlajku podle § 7 odst. 1, nebo
g)
vyvěsí státní vlajku v rozporu s § 8 nebo 9.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 30 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) pokutu do 10 000 Kč.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů
§ 14
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb., se článek V zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
§ 15
V § 115 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
§ 16
V § 5 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, písmeno d) zní:
„d)
propůjčuje bojové prapory.“.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 17
Zrušuje se zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.
2)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 5 písm. d) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb.
5a)
§ 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
§ 9 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
5b)
§ 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb.
6)
§ 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě). |
Zákon č. 353/2001 Sb. | Zákon č. 353/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 5. 10. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 134/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.)
353
ZÁKON
ze dne 18. září 2001,
kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o účetnictví
Čl. I
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Předmět účetnictví
Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření.“.
2.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 2); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí, zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až v okamžiku jejich skutečného zaplacení nebo přijetí.“.
3.
V § 4 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2)
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví a dále účetní metody, například způsoby oceňování a jejich použití, včetně postupů tvorby a použití opravných položek, postupů odpisování a postupů tvorby a použití rezerv, jakož i metody konsolidace účetní závěrky. Zařazení účetních jednotek podle § 1 odst. 2 do jednotlivých skupin podle charakteru jejich činnosti, účetní metody a jejich použití jednotlivými skupinami účetních jednotek, popřípadě jednotlivými účetními jednotkami v rámci těchto skupin upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.
(4)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. Každou informaci týkající se předmětu účetnictví nebo jeho vedení jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.
(5)
Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.
4.
V § 4 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 2) až 7) znějí:
„(6)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů,2) cenných papírů3) a derivátů,4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot,5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv,6) pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.
(7)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyku jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.
(8)
Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 2 ve znění platném na jeho počátku.
2)
§ 61 obchodního zákoníku.
3)
§ 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
6)
§ 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
7)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě účetních záznamů podle odstavce 1.“.
6.
V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 30“.
7.
V § 6 odst. 4 se slova „§ 18 odst. 1“ nahrazují slovem „§ 18“, za slovy „jako mimořádnou“ se vkládají slova „nebo mezitímní“ a slova „stanovených v“ se nahrazují slovy „stanovených podle“.
8.
§ 7 a 8 znějí:
㤠7
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(2)
Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.
(3)
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(4)
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(5)
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.
(6)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami.
§ 8
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
(2)
Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
(3)
Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.
(4)
Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.
(5)
Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje při dodržení ustanovení § 4 odst. 7 jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
a)
obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 2,
b)
obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 4.
(6)
Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.“.
9.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) až 10) zní:
㤠9
Účetní soustavy
(1)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví; za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 mohou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.
(2)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat
a)
občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti a jejich útvary,9) které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly výše 6 000 000 Kč,
b)
obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat ty, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.10)
(4)
Přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví je povinný, přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví; přechod do soustavy jednoduchého účetnictví je možný pouze v případě, že účetní jednotka splňuje podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. Plnění podmínek stanovených podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně předcházející účetní období. Přechody podle předchozích vět jsou možné vždy jen k 1. dni účetního období, a to následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
8)
§ 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
9)
§ 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
10)
§ 37 obchodního zákoníku.“.
10.
§ 10 se zrušuje.
11.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a)
označení účetního dokladu,
b)
obsah účetního případu a jeho účastníky,
c)
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d)
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e)
okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f)
podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f) prokazuje účetní jednotka pouze účetním dokladem.“.
12.
V § 11 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
13.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.“.
14.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Účetní zápisy
(1)
Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.
(3)
Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.“.
15.
Nadpis nad § 13 „Účetní knihy“ se zrušuje a vkládá se nový nadpis pod § 13, který zní: „Účetní knihy v soustavě podvojného účetnictví“.
16.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „analytické evidence“ nahrazují slovy „analytických účtů“.
17.
V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).“.
18.
V § 13 odst. 2 se slovo „údaje“ nahrazuje slovem „informace“ a v písmenu b) se slovo „nejvýše“ nahrazuje slovem „alespoň“.
19.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.“.
20.
V § 13 se odstavec 4 zrušuje.
21.
§ 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11) znějí:
㤠14
Směrná účtová osnova a účtový rozvrh
(1)
Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou osnovu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 2) účtujících v soustavě podvojného účetnictví upraví prováděcí právní předpis.
(2)
Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
(3)
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
§ 15
Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví
(1)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví účtují
a)
v peněžním deníku,
b)
v knize pohledávek a závazků,
c)
v pomocných knihách o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.
(2)
Peněžní deník obsahuje nejméně informace o
a)
peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u finančních institucí,11)
b)
konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem ve smyslu písmene b).
(3)
Ustanovení § 12 odst. 3 platí obdobně.
(4)
Obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví upraví prováděcí právní předpis.
(5)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví jsou povinny sestavovat přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehledy“). Na tyto přehledy se rovněž použijí ustanovení § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 29 odst. 1.
(6)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nepoužijí ustanovení § 7, 14, 27 a 28.
11)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
22.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Ostatní ustanovení o účetních knihách
(1)
Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.
(2)
V knihách analytických účtů a v pomocných knihách se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.“.
23.
V § 17 odst. 3 v poslední větě se za slova „neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku“ vkládají slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“.
24.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Účetní závěrka
(1)
Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a)
rozvaha (bilance),
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.
Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,
c)
právní formu účetní jednotky,
d)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e)
rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
f)
okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).
(3)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky uvedené v § 20, pokud nesplňují kritéria stanovená v § 20 písm. b).
(4)
Uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů a výsledku hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení položek této závěrky a rozsah sestavování účetní závěrky podle odstavce 3 pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví prováděcí právní předpis.“.
25.
V § 19 se doplňují odstavce 4 až 11, které včetně poznámky pod čarou č. 12) znějí:
„(4)
Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen „rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.
(5)
Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o
a)
skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,
b)
skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne,
a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.
(6)
Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají, (dále jen „uživatel“); informace nemohou být vyloučeny pouze z důvodů, že jsou nesrozumitelné pro uživatele.
(7)
Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok. Krátkodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
(8)
V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.
(9)
Kromě účetní závěrky sestavené podle tohoto zákona, mohou účetní jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které jsou sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad.
(10)
Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.
(11)
Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.12)
12)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
§ 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13) a 14) znějí:
㤠20
Ověřování účetní závěrky auditorem
Účetní závěrku podle tohoto zákona jsou povinny mít ověřenu auditorem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2
a)
akciové společnosti,
b)
ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:
1.
úhrn rozvahy více než 40 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2.
čistý obrat více než 80 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,
3.
průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12)
c)
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),
d)
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) účtující v soustavě podvojného účetnictví za podmínek podle písmene b),
e)
účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
§ 21
Výroční zpráva
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje nejméně informace
a)
o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení nejméně za dvě bezprostředně předcházející účetní období,
b)
o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne,
c)
o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky,
d)
o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje,
e)
o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních podílů a akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající osoby,13)
f)
v rozsahu účetní závěrky za účetní období a výrok auditora o této účetní závěrce, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, a v rozsahu účetní závěrky za bezprostředně předcházející 2 účetní období,
g)
požadované podle zvláštních právních předpisů,
h)
o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.
Součástí výroční zprávy může být i zpráva o auditu podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. e) vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis,14) který může určit její obsah odchylně od ustanovení odstavce 1.
(3)
Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20 obdobně.
13)
§ 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.
14)
Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
V § 21a odst. 3 se slova „výrok auditora“ nahrazují slovy „zprávu o auditu“.
28.
§ 22 a 23 včetně poznámek pod čarou č. 19) a 20) znějí:
㤠22
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka (§ 18) sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto zákona (§ 23 odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce 3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku.
(2)
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je buď řídící osobou,19) ovládající osobou20) nebo v jiné účetní jednotce vykonává jen podstatný vliv, kterým se rozumí nejméně dvacetiprocentní účast. Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, se považuje za konsolidující účetní jednotku. Účetní jednotka, která je buď řízenou osobou,19) ovládanou osobou20) nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tato účetní jednotka se považuje za konsolidovanou účetní jednotku.
(3)
Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených v odstavci 2; tyto účetní jednotky jsou do konsolidačního celku zahrnovány postupem upraveným prováděcím právním předpisem. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:
1.
úhrn rozvah více než 350 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2.
čistý obrat více než 700 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,
3.
průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 500, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu.12)
Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů.
(4)
Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku.
(5)
Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce.
(6)
Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro povinnost vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7.
(7)
Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva (§ 21), která obsahuje informace o konsolidačním celku.
(8)
Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu.
§ 23
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody
a)
plné konsolidace,
b)
poměrné konsolidace, nebo
c)
konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).
(2)
Uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky a metody konsolidace účetní závěrky pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle § 4 odst. 2 upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.
(4)
Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce 3, je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.
(5)
Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky a každý rozdíl v okamžicích sestavení účetní závěrky musí být stejné. O změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního období musí být uvedeny informace v příloze v konsolidované účetní závěrce.
(6)
V případě konsolidace namísto účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy může konsolidující účetní jednotka pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky, jakož i konsolidované výroční zprávy použít mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad, a to za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. V uvedeném případě se nepoužije ustanovení § 22 odst. 8.
19)
§ 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
20)
§ 66a odst. 2 obchodního zákoníku.“.
29.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona.
(2)
Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
a)
k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
b)
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,
(dále jen „okamžik ocenění“). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.
(3)
Nelze-li samostatně ocenit jednotlivé složky majetku, mohou účetní jednotky provést jejich ocenění jako souboru majetku, jak je vymezen účetními metodami.
(4)
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění
a)
podle odstavce 2 písm. a), nebo
b)
podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 6.
V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.“.
30.
V § 25 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 21) znějí:
„(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
a)
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
b)
hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c)
zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d)
zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e)
peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f)
podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g)
pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem21) pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou,
h)
nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i)
nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j)
příchovky zvířat vlastními náklady,
k)
majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou.
(2)
Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta.
(3)
U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
21)
§ 59 obchodního zákoníku.“.
31.
V § 25 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „vymezené v souladu s účetními metodami.“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
32.
V § 26 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
(3)
Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 neuplatňují účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.“.
33.
§ 27 včetně poznámek pod čarou č. 22) a 23) zní:
㤠27
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a)
cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b)
deriváty,
c)
finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů,
d)
majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy22) nebo v jiných případech podle zvláštního právního předpisu,23)
e)
část majetku a závazků zajištěná deriváty.
(2)
Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a)
tržní hodnota,
b)
ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu,
c)
ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).
(3)
Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(4)
V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(5)
Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Závazky charakteru půjčky vztahující se k majetku uvedenému v odstavci 1 písm. a) a b) se ocení v hodnotě odpovídající ocenění tohoto majetku; uvedený způsob ocenění lze použít i v průběhu účetního období. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
22)
§ 69 obchodního zákoníku.
23)
Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v podílových a investičních fondech.“.
34.
§ 29 a 30 včetně poznámky pod čarou č. 27) znějí:
㤠29
(1)
Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 2. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“) a pro účely podání návrhu na vyrovnání. V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto dotčena.
(2)
Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
§ 30
(1)
Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují
a)
fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku, nebo
b)
dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru,
a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.
(2)
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a)
skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,
b)
podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace,
c)
způsob zjišťování skutečných stavů,
d)
ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely podle § 26 odst. 3,
e)
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
(3)
V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní soupisy podle odstavce 2 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.
(4)
Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období. Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním měsíci tohoto účetního období.
(5)
Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy
a)
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
b)
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
(6)
Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
27)
Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.“.
35.
Nadpis části šesté zní: „ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ“.
36.
§ 31 včetně poznámky pod čarou č. 28) zní:
㤠31
(1)
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.28)
(2)
Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a)
účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b)
účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c)
účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
(3)
Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v
a)
§ 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či správce konkursní podstaty nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
b)
§ 1 odst. 2 písm. d) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.
(4)
V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) a d) po ukončení činnosti zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.
28)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
37.
V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí uschovacích dob uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.
(2)
Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.“.
38.
V § 32 odst. 3 se slova „účetní písemnosti“ nahrazují slovy „účetní záznamy“.
39.
V § 32 odst. 4 se slova „zákona č. 92/1991 Sb.“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 29) znějí: „podle zvláštních právních předpisů29)“
29)
Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
§ 33 až 35 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 30) a 31) znějí:
㤠33
Účetní záznam
(1)
Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.
(2)
Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za
a)
písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,
b)
technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.
(3)
Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný; splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.
(4)
Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.
(5)
Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 4), které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 37 odst. 3 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě30) není dotčeno.
(7)
V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.
(8)
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.
§ 33a
Průkaznost účetního záznamu
(1)
Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze
a)
účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
b)
účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů,
c)
účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34, nebo
d)
účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 9.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).
(3)
Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm. c). Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Účetní jednotka může, kromě způsobu podle odstavce 1 písm. d), využít při předávání účetních záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.
(5)
Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.
(6)
Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.
(7)
Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.
(8)
K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.
(9)
Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.
§ 34
Přenos účetního záznamu
Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.31)
§ 35
Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech
(1)
Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.
(3)
Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
(4)
Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
(5)
Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.
(6)
V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.
30)
Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.“.
41.
§ 36 až 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) až 34) znějí:
㤠36
(1)
Za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (dále jen „standardy“). Pro tvorbu a vydávání standardů lze použít ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů. Obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování; obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem. Vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.
(2)
Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.
(3)
Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.
§ 37
Pokuty
(1)
Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu tehdy, jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost uloženou jí v
a)
§ 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 19 odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 4, § 33 odst. 3, 6 a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6; v tomto případě pokuta činí až 3 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;
b)
§ 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a, § 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1; v tomto případě pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1.
V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě jednoduchého účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle přehledu (§ 15 odst. 5). V případech porušení ustanovení vztahujících se ke konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá z úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.
(2)
Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení povinnosti, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k výši případného bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením povinnosti získáno.
(3)
Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto zákona oprávněny územní finanční orgány a kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů.32) Oprávněný orgán uloží za souběžné porušení ustanovení uvedených v odstavci 1 stejnou účetní jednotkou projednané ve společném řízení pokutu podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Pokutu nelze uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném účetním období za totéž porušení povinnosti již uložena pokuta některým z uvedených oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo účetní jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.
(4)
Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost účetní jednotky podle zvláštních právních předpisů.
(5)
Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví jej orgány podle odstavce 2 kvalifikovaným odhadem.
(6)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7)
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád;33) orgán uvedený v odstavci 3, který pokutu uložil, při vybírání a vymáhání pokut použije zvláštní právní předpis o správě daní a poplatků.34)
§ 37a
(1)
Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 2 a 6 vydá vyhlášky, a to nejpozději do 31. prosince 2002.
(2)
Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může vydat vyhlášku.
32)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a záznamů týkajících se daného účetního období, zejména z hlediska správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného účetního období, není-li dále stanoveno jinak.
2.
Tam, kde právní předpisy používají termínu „roční účetní závěrka“, rozumí se tím řádná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
3.
Tam, kde právní předpisy používají jakékoli označení účetní písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
4.
Účetní jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku 2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných ministerstvem podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném do nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášek vydaných podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se opatření vydaná podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy obsažen ve vyhlášce.
5.
Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neskončila nebo u nichž končí uschovací lhůta, se dále uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, kromě případů, kdy zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.
6.
Pro záznam skutečností týkajících se účetního období začínajícího před účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím po účinnosti tohoto zákona může účetní jednotka použít ustanovení o účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
7.
Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek, závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy pro podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.
8.
V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3 (přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele.
9.
Účetní jednotky účtující podle opatření č.j. 282/105 880/2001, kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává jejich úplné znění, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů na účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle čl. XI Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/2 - 25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.
Čl. III
Zmocnění
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Čl. IV
V § 37 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:
„(2)
Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.13)
13)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. V
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.“.
2.
V § 35a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění jsou organizace povinny uschovávat po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.
3.
V § 54 odst. 4 se slova „v § 37 až 43“ nahrazují slovy „v § 35a odst. 4, § 37 až 43“.
4.
V § 120c odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:
„(2)
Při provádění sociálního zabezpečení zaměstnanců státu plní organizační složky státu67a) úkoly uložené jinak právnickým osobám jako zaměstnavatelům.
67a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. VI
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 1 a 2 se za slova „za středníkem“ vkládají slova „, § 22c“.
2.
Za § 22b se vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:
㤠22c
Uschovávání účetních záznamů
Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IX
V § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1998 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se slova „pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny alespoň o 5 %“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999
Čl. X
V zákoně č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999, a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, v § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovaném roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovaném roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou části šesté, sedmé a osmé, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. | Ústavní zákon č. 395/2001 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 11. 2001, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 149/2001
* Čl. I - Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2002
395
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 18. října 2001,
kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“.
2.
Čl. 10 zní:
„Čl. 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“.
3.
Za čl. 10 se vkládají nové články 10a a 10b, které znějí:
„Čl. 10a
(1)
Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2)
K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Čl. 10b
(1)
Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.
(2)
Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
(3)
Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.“.
4.
V čl. 39 odstavec 4 zní:
„(4)
K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.“.
5.
Čl. 49 zní:
„Čl. 49
K ratifikaci mezinárodních smluv
a)
upravujících práva a povinnosti osob,
b)
spojeneckých, mírových a jiných politických,
c)
z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d)
hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e)
o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.“.
6.
Čl. 52 zní:
„Čl. 52
(1)
K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
(2)
Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon.“.
7.
V čl. 87 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
b)
o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,“.
8.
V čl. 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V čl. 88 odstavec 2 zní:
„(2)
Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1.“.
10.
V čl. 89 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.“.
11.
Čl. 95 zní:
„Čl. 95
(1)
Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.
(2)
Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 406/2001 Sb. | Zákon č. 406/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
Vyhlášeno 20. 11. 2001, datum účinnosti 1. 12. 2001, částka 153/2001
* Čl. I - Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 12. 2001
406
ZÁKON
ze dne 24. října 2001,
kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„(4)
Správce konkursní podstaty svolá na základě žádosti Úřadu do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení rozhodnutí o krytí ztráty uhrazovací povinností členů. Pro svolání členské schůze správcem konkursní podstaty platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona1) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a)
5a)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 14 odstavec 5 zní:
„(5)
Čerpat z Fondu lze jen na náhrady oprávněných osob, kterými jsou jen členové družstevních záložen a jiné osoby, o kterých tak stanoví zákon, (dále jen „oprávněná osoba“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem, na náklady s tím související a na splátky půjček.“.
3.
V § 16 odst. 1 se za slova „v českých korunách“ vkládají slova „nebo jiné měně“.
4.
V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pojištěným vkladem se rozumí také vklad, na jehož vyplacení vznikl nárok podle § 4 odst. 6 písm. b) a který nebyl uspokojen z důvodu neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům za zákonných a smluvních podmínek. Osoby uvedené v § 4 odst. 6 za splnění podmínek uvedených v § 17 odst. 1 mají právo na výplatu náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu.“.
5.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Náhrada za pojištěný vklad (dále jen „náhrada“) se oprávněné osobě z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům vůči oprávněné osobě za zákonných a smluvních podmínek. Nárok oprávněné osobě na náhradu nevznikne dříve, než družstevní záložna, která není schopná dostát svým závazkům, prokáže Úřadu, že její členové se podíleli na krytí ztráty, která byla zjištěna účetní závěrkou provedenou v souvislosti s neschopností družstevní záložny dostát svým závazkům, ne starší než 3 měsíce, uhrazovací povinností ve výši podle stanov. Nárok na náhradu za pojištěný vklad vedený v jiné měně vzniká v českých korunách.“.
6.
V § 18 odst. 1 se slovo „člena“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejích“, slovo „vkladatelovy“ se zrušuje, za slova „splatné závazky“ se vkládají slova „oprávněné osoby“ a za slova „v českých korunách“ se vkládají slova „nebo jiné měně“. Na konci odstavce se doplňují tyto věty: „Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb. Přepočet na českou měnu se provádí podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází den zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně.“.
7.
V § 18 odst. 2 se slovo „vkladateli“ nahrazuje slovy „oprávněné osobě“ a slova „jednoho vkladatele“ se nahrazují slovy „jednu oprávněnou osobu“.
8.
V § 18 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pro výpočet náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu podle § 16 odst. 3 se podíl nároku oprávněné osoby na vyplacení prostředků podle § 4 odst. 6 písm. b) na celkovém objemu všech nároků všech oprávněných osob na vyplacení prostředků podle § 4 odst. 6 písm. b) vztahujících se k osobě, které zaniklo členství za trvání družstevní záložny, (dále jen „celkový nárok“) násobí náhradou vztahující se k celkovému nároku po odečtení uhrazovací povinnosti určené podle § 17 odst. 1 vypočtenou podle § 18 odst. 2. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2.
(4)
Pro účely výplaty náhrady za pojištěný vklad nabytý oprávněnou osobou v rámci dědictví se taková náhrada vypočtená podle § 18 odst. 3 posuzuje odděleně od jiné náhrady poskytnuté oprávněné osobě.“.
9.
V § 19 odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“.
10.
V § 20 odst. 1 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejímu“.
11.
V § 20 odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“.
12.
V § 20 odst. 3 se slova „vkladatelům“ nahrazují slovy „oprávněným osobám“, slovo „Vkladatelům“ se nahrazuje slovy „Oprávněným osobám“ a slovo „Vkladatelé“ se nahrazuje slovy „Oprávněné osoby“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Pokud byly podmínky dané tímto zákonem pro vznik nároku na náhradu za pojištěný vklad splněny již před účinností tohoto zákona a nárok na náhradu za pojištěný vklad nevznikl, posuzují se právní vztahy takto založené podle tohoto zákona. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2. Pohledávka oprávněné osoby vůči družstevní záložně podle tohoto zákona se snižuje, nestalo-li se tak před účinností tohoto zákona, o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu ke dni účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. V případě náhrady za pojištěný vklad vedený v jiné než české měně podle tohoto zákona se přepočet na českou měnu provede podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází účinnost tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 407/2001 Sb. | Zákon č. 407/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 11. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 153/2001
* Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
407
ZÁKON
ze dne 24. října 2001,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 6 se za slovy „Armády České republiky“ písmeno „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „a Celní správy České republiky“.
2.
V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost právnických nebo fyzických osob, které zřizují soudně toxikologické laboratoře, hygienické laboratoře, specializovaná diagnostická, vědecko-výzkumná a výuková pracoviště vysokých škol a specializovaná diagnostická a vědecko-výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky, jejichž seznam stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Žádost o zařazení do tohoto seznamu se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví.“.
3.
V § 6 odst. 2 se za slovy „Armády České republiky“ písmeno „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „a Celní správy České republiky“.
4.
V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost osob uvedených v § 5 odst. 7.“.
5.
V § 8 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Osoba, které končí platnost povolení k zacházení a má v úmyslu i nadále zacházet s návykovými látkami, přípravky a prekursory, je povinna předat Ministerstvu zdravotnictví žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů před skončením platnosti povolení k zacházení.
(9)
Jakékoliv změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení je osoba, jíž bylo vydáno povolení k zacházení, povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11.
6.
V § 8 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Ministerstvo zdravotnictví povolení k zacházení odejme, pokud byl držitel povolení pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností.5b)“.
Poznámka pod čarou č. 5b) zní:
„5b)
§ 187, 187a, 188 a 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.“.
7.
V § 8 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odejmutí povolení k zacházení nebo nové povolení k zacházení nevydá nebo svým rozhodnutím povolení k zacházení zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s návykovými látkami, přípravky a prekursory naložit.“.
8.
V § 9 odst. 4 se ve větě první za slovo „posudkem“ vkládají slova „, který v den ustanovení odpovědné osoby není starší 3 měsíců“.
9.
V § 12 odst. 2 se slova „zacházení s nimi“ nahrazují slovy „nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu5c)“.
Poznámka pod čarou č. 5c) zní:
„5c)
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 16 větě první se slova „vyrobit nebo“ zrušují.
11.
V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3 a 4, které znějí:
„(2)
Registrace může být vydána pouze fyzickým nebo právnickým osobám, které splňují podmínky podle § 8 odst. 5 a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.5c)
(3)
Jakékoliv změny údajů uvedených v registraci je registrovaná osoba povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví.
(4)
Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, která byla předmětem registrace, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které registraci zruší.“.
12.
V § 21 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují tato slova: „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“.
13.
V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá nová věta, která zní: „Povolení k dovozu makoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více dovozů.“.
14.
V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8,“ nahrazují slovy „; pro přípravky uvedené v příloze č. 8 tohoto zákona se uvede pouze odhad výroby“.
15.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
16.
V § 26 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ohlašovací povinnost se vztahuje i na osoby zacházející s návykovými látkami, přípravky a prekursory uvedenými v § 5 odst. 7 a v § 6 odst. 3. Tyto osoby jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví údaje uvedené v odstavci 1.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
17.
V § 26 odst. 3 se za slovo „zacházení“ vkládají slova „nebo v případě osob podle § 5 odst. 7 a § 6 odst. 3“.
18.
§ 27 zní:
㤠27
Osoby provozující lékárnu jsou povinny předávat okresnímu úřadu do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 tohoto zákona, jakož i přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona.“.
19.
§ 28 včetně poznámky pod čarou č. 10b) zní:
㤠28
Osoby zaregistrované u Ministerstva zdravotnictví (§ 16), s výjimkou prodejců pomocných látek, jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví
a)
do konce února za uplynulý kalendářní rok hlášení o výrobě, vývozu a dovozu pomocných látek uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona,
b)
do patnáctého dne následujícího měsíce měsíční hlášení o vývozu pomocných látek uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona v případech, na které se vyžaduje vývozní povolení.10b)
10b)
§ 1 vyhlášky č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek, přípravků a prekursorů a o dokumentaci návykových látek, ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb.“.
20.
V § 32 odst. 1 větě první se za slovo „vede“ vkládají slova „stanoveným způsobem10c)“.
Poznámka pod čarou č. 10c) zní:
„10c)
Vyhláška č. 304/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb.“.
21.
V § 32 odst. 1 větě druhé se za slovem „péče,“ zrušuje spojka „a“ a na konci odstavce se doplňují tato slova: „a osoby uvedené v § 5 odst. 7 a v § 6 odst. 3“.
22.
V § 37 odst. 1 písm. a) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“, spojka „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „dokumentace“ se vkládají slova „a ohlašovacích povinností“.
23.
V § 39 odst. 1 věta poslední zní: „Pokutu podle § 37 odst. 1 písm. d) uloží Ministerstvo zdravotnictví, pokud se jedná o činnosti vykonávané na základě povolení k zacházení, v ostatních případech pokutu uloží okresní úřad.“.
24.
V § 43 odst. 1 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné ústřední správní úřady“.
25.
V příloze č. 4 se za položku „MDMA“ vkládá do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „4-MTA“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „2-amino-1-(4-methylthio-fenyl)propan“.
26.
V příloze č. 5 se za položku „Amfetamin“ doplňuje do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „2C-B“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „4-brom-2,5-dimethoxy-fenethylamin“.
27.
V příloze č. 7 se za položku „Flurazepam“ doplňuje do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „GHB“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „kyselina 4-hydroxybutanová“.
28.
V příloze č. 7 se za položku „Vinylbital“ doplňuje do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Zolpidem“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „N,N,6-trimethyl-2-(4-methylfenyl)imidazo[1,2-a]pyridin-3-acetamid“.
Čl. II
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Ústavní zákon č. 448/2001 Sb. | Ústavní zákon č. 448/2001 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb.
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 168/2001
* Čl. I - V čl. 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, odstavec 1 zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2002
448
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb.
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
V čl. 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, odstavec 1 zní:
„(1)
Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“.
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 449/2001 Sb. | Zákon č. 449/2001 Sb.
Zákon o myslivosti
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 168/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE (§ 3 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE (§ 8 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB (§ 17 — § 34)
* ČÁST PÁTÁ - MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV (§ 35 — § 51)
* ČÁST ŠESTÁ - ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI (§ 52 — § 56)
* ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI (§ 57 — § 62)
* ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 63 — § 64a)
* ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 65 — § 70)
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 71 — § 71)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb.)
449
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001
o myslivosti
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1)
Tento zákon upravuje
a)
chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
b)
výjimečné držení zvěře v zajetí,
c)
dovoz a vývoz živé zvěře,
d)
dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
e)
tvorbu a využití honitebhoniteb,
f)
postavení a právní poměry honebního společenstvahonebního společenstva,
g)
ochranu myslivostiochranu myslivosti,
h)
užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
i)
regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích,
j)
podmínky usmrcování živočichů, kteří nejsou zvěří a vyžadují regulaci (dále jen „živočich vyžadující regulaci“),
k)
náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivostimyslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
l)
kontrolu ulovené zvěře,
m)
výkon státní správy myslivostimyslivosti, dozoru a správní tresty za neplnění nebo porušení povinností,
n)
státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivostimyslivosti.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.1),2)
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
myslivostímyslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,
b)
zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),
c)
druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
-
savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř stepní (Mustela eversmannii), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
-
ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
d)
druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:
-
savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius) a zajíc polní (Lepus europaeus),
-
ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
e)
nehonebními pozemkynehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného územízastavěného území obceobce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěřechovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti,
f)
honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g)
souvislými honebními pozemkysouvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
h)
právem myslivostimyslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
i)
honitbouhonitbou soubor souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti, v němž lze provádět právo myslivostimyslivosti podle tohoto zákona,
j)
oborouoborou druh honitbyhonitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěřechov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z oboryobory nemůže volně vybíhat,
k)
bažantnicíbažantnicí část honitbyhonitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitbyhonitby jako bažantnicebažantnice,
l)
jakostní třídou honitbyjakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitběhonitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivostimyslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitběhonitbě,
m)
držitelem honitbydržitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti honitbahonitba uznána,
n)
uživatelem honitbyuživatelem honitby držitel honitbydržitel honitby, pokud honitbuhonitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitbydržitel honitby honitbuhonitbu pronajal,
o)
za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena,
p)
živočichem vyžadujícím regulaci živočich, jehož druh je vymezen prováděcím právním předpisem.
ČÁST DRUHÁ
CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE
§ 3
Zásady chovu
(1)
K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivostimyslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěřeChovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
(2)
Držitel honitbyDržitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitbyhonitby (dále jen „uživatel honitbyhonitby“) je povinen zajišťovat v honitběhonitbě chov zvěřechov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o uznání honitbyhonitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitbyhonitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.
(3)
Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěřechovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honitebdržitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivostimyslivosti. Oblastí chovu zvěřechovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honitebhoniteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitbyhonitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.
(4)
Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honitebhoniteb nebo jejich částí do jakostních tříd.
§ 4
Omezení směřující k zachování druhu zvěře
(1)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbáchhonitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbáchhonitbách.
(2)
Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivostimyslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění nepůvodních druhů37) živočichů za účelem mysliveckého hospodaření je nutné také povolení orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny38) a dodržení veterinárních předpisů5). V souhlasu k dovozu a vypouštění nepůvodního druhu živočicha stanoví orgán státní správy myslivostimyslivosti podmínky pro myslivecké hospodaření s tímto druhem.
§ 5
Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře
(1)
V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje
a)
vypouštět do honitebhoniteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,1),2) nebo jejich mláďata,
b)
vypouštět do honitebhoniteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
c)
vypouštět do honitebhoniteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,
d)
zavádět v honitběhonitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivostimyslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
(2)
Vypouštět zvěř do honitbyhonitby může jen držitel honitbydržitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivostimyslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbuhonitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěřechovů zvěře.
§ 6
Chovatelské přehlídky
(1)
Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivostimyslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěřechovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejítrofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké organizaci.6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honitebhoniteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. TrofejíTrofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem.
(2)
Pro hodnocení význačných trofejítrofejí (trofejítrofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivostimyslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejítrofejí České republiky.
(3)
Před vývozem význačné trofejetrofeje do zahraničí musí být trofejtrofej ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofejetrofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofejtrofej do zahraničí předložit celnímu úřadu při propuštění do celního režimu vývozu.
§ 7
Chov zvěře v zajetí
(1)
Chov zvěřeChov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivostimyslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěřechov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcíobcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravcůloveckých dravců. Za chov zvěřechov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěřechov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honitebhoniteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitbyuživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody.8) Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivostimyslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitbyhonitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivostimyslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitbyuživatele honitby.
(2)
K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivostimyslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE
HLAVA I
OCHRANA MYSLIVOSTI
§ 8
Základní povinnosti
(1)
Ochranou myslivostiOchranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitběhonitbě a ochrana mysliveckých zařízení.
(2)
Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
(1)
Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honitebhoniteb jako součástí krajiny.
(2)
Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitběhonitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivostimyslivosti. Ustanovení stavebního zákona tím nejsou dotčena.
(3)
Na žádost uživatele honitbyhonitby může orgán státní správy myslivostimyslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitbyhonitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.
(4)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě,10) a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
§ 10
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
(1)
Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěřechovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitběhonitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
(2)
Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena.7) Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.11)
(3)
K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
a)
vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitbyhonitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,
b)
provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,
c)
provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.
§ 11
Povinnosti a oprávnění uživatelů honiteb
(1)
V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honitebhoniteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honitebhoniteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.12)
(2)
Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.
(3)
Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
(4)
Uživatel honitbyhonitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitběhonitbě.
(5)
Zjistí-li orgán státní správy myslivostimyslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitbyhonitby po výzvě orgánu státní správy myslivostimyslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.13)
(6)
Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstvahonebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
(7)
Uživatel honitbyUživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci.
HLAVA II
MYSLIVECKÁ STRÁŽ
§ 12
Ustanovení myslivecké stráže
(1)
Uživatel honitbyhonitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitbyhonitby navrhnout orgánu státní správy myslivostimyslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitbyhonitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitbyhonitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivostimyslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitbyhonitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby.
(2)
Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivostimyslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitbyhonitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivostimyslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitbyhonitby.
(3)
Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a)
je starší 21 let,
b)
má bydliště na území České republiky,
c)
je bezúhonná,
d)
má způsobilost k právním úkonům,
e)
je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f)
prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g)
složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivostiochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,
h)
má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),
i)
vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
(4)
Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupkupřestupku na úseku myslivostimyslivosti14) nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.
(5)
K posouzení bezúhonnostibezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivostimyslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.15) Při posuzování bezúhonnostibezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.16) Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbouhonitbou (honitbamihonitbami).
(7)
Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.
(8)
Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.
§ 13
Zrušení ustanovení mysliveckou stráží
(1)
Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,
b)
zánikem nájmu honitbyhonitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitbyhonitby,
c)
smrtí myslivecké stráže,
d)
doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivostimyslivosti o skončení výkonu funkce, nebo
e)
zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivostimyslivosti.
(2)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivostimyslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitbyhonitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon.
(3)
Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
§ 14
Oprávnění myslivecké stráže
(1)
Myslivecká stráž je oprávněna
a)
požadovat od osob, které jsou v honitběhonitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,
b)
zastavit a prohlížet v honitběhonitbě a na účelových komunikacích17) v honitběhonitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
c)
zadržet osobu, kterou přistihne v honitběhonitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitběhonitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“),
d)
odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psaloveckého psa a fretku a vykázat je z honitbyhonitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,
e)
usmrcovat v honitběhonitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitostinemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitostnemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitběhonitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitostinemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitostnemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
f)
usmrcovat živočichy vyžadující regulaci,
g)
usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěřechovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemkunehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
h)
požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
i)
projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě,
j)
vstupovat na pozemky v honitběhonitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
(2)
Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěřechovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
(3)
Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.
§ 15
Povinnosti myslivecké stráže
(1)
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna
a)
prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
b)
dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivostiochranou myslivosti,
c)
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitbyhonitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
(2)
Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
§ 16
Odpovědnost za způsobenou škodu
(1)
Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů. Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(2)
Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.
(3)
Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(4)
Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivostimyslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil.
ČÁST ČTVRTÁ
TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB
HLAVA I
NAVRHOVÁNÍ HONITEB
§ 17
Obecné zásady tvorby honiteb
(1)
MyslivostMyslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitbyhonitby.
(2)
HonitbaHonitba je tvořena souvislými honebními pozemkysouvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivostimyslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemkynehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.
(3)
Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitbyhonitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
(4)
Při tvorbě honitebhoniteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních územíkatastrálních území, územních obvodů obcíobcí nebo krajů. Hranice honitebhoniteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).
(5)
Honební pozemky tvořící honitbuhonitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitbyhonitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.
(6)
Při tvorbě honitebhoniteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbuhonitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitbyhonitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitbyhonitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honitebhoniteb provádí vyrovnání hranic honitebhoniteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.
(7)
Minimální výměra honitbyhonitby se stanoví pro oboruoboru 50 ha, pro ostatní honitbyhonitby 500 ha.
§ 18
Uznání honitby
(1)
Návrh na uznání honitbyhonitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstvahonebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivostimyslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivostimyslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitbyhonitby.
(2)
Návrh na uznání vlastní honitbyhonitby může podat vlastník souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.
(3)
Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvohonební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitbyhonitby.
(4)
Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemkysouvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honitebhoniteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitbydržitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitbyhonitby.
(5)
K návrhu na uznání oboryobory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitbyhonitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnicebažantnice.
(6)
K návrhu na uznání honitbyhonitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitbyhonitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honitebhoniteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.
HLAVA II
HONEBNÍ SPOLEČENSTVO
§ 19
Založení honebního společenstva
(1)
Honební společenstvoHonební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona,
a)
jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen „vlastník“) souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitbyhonitby, a
b)
která zajišťuje sama výkon práva myslivostimyslivosti, anebo společenstevní honitbuhonitbu pronajme podle tohoto zákona.
(2)
Honební společenstvoHonební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,19) nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky.
(3)
Název honebního společenstvahonebního společenstva tvoří označení „honební společenstvohonební společenstvo“ a jméno obceobce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen „obecobec“),20) v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbuhonitbu. Má-li honební společenstvohonební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvemhonebním společenstvem v téže obciobci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem.
(4)
Návrh na registraci honebního společenstvahonebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitbyhonitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
(5)
K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvohonební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení
a)
seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstvahonebního společenstva (dále jen „seznam členů“), s uvedením jména, příjmení a bydliště,
b)
mapový zákres honitbyhonitby,
c)
souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvuhonebním společenstvu.
(6)
K návrhu na registraci honebního společenstvahonebního společenstva přípravný výbor dále připojí
a)
zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstvahonebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstvahonebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon,
b)
stanovy honebního společenstvahonebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
(7)
Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a zapisovatel.
(8)
Honební společenstvoHonební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvoHonební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
§ 20
Vznik honebního společenstva
(1)
Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivostimyslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivostimyslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.
(2)
Pokud orgán státní správy myslivostimyslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace.
(3)
Honební společenstvoHonební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivostimyslivosti honební společenstvohonební společenstvo do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev. Vznik honebního společenstvahonebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivostimyslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.
(4)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti odmítne zapsat honební společenstvohonební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbuhonitbu, jestliže
a)
celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitbyhonitby,
b)
předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).
(5)
Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstvahonebního společenstva doručí orgán státní správy myslivostimyslivosti zmocněnci přípravného výboru.
§ 21
Valná hromada honebního společenstva
(1)
Do působnosti valné hromady náleží
a)
volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
b)
schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
c)
rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitbyhonitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitbyhonitby,
d)
rozhodnutí o změně stanov,
e)
rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitběhonitbě za člena honebního společenstvahonebního společenstva,
f)
rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada.
(2)
Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.
§ 22
Jednání valné hromady
(1)
Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstvahonebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstvahonebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.
(2)
Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstvahonebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstvahonebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitbyhonitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstvahonebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstvahonebního společenstva.
(3)
Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstvahonebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstvahonebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbuhonitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitběhonitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstvahonebního společenstva jeden hlas.
(4)
Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
(5)
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.
(6)
O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstvahonebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvoHonební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.
(7)
Členové honebního společenstvahonebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
(8)
Považuje-li člen honebního společenstvahonebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.
§ 23
Honební starosta
(1)
Honební starosta zastupuje honební společenstvohonební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitbyhonitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstvahonebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.
(2)
Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstvahonebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstvahonebního společenstva.
(3)
Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.
(4)
Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstvahonebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.
(5)
Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvohonební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstvahonebního společenstva.
(6)
Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi.
§ 24
Honební výbor
(1)
Pokud počet členů honebního společenstvahonebního společenstva přesahuje 10, je honební společenstvohonební společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších členů honebního společenstvahonebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.
(2)
Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvoHonební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence.
(3)
Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové.
(4)
Při obstarání záležitostí honebního společenstvahonebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvohonební společenstvo navenek.
§ 25
Zrušení a zánik honebního společenstva
(1)
Honební společenstvoHonební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstvahonebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvoHonební společenstvo se zrušuje
a)
dnem zániku společenstevní honitbyhonitby,
b)
uplynutím doby, na kterou bylo založeno,
c)
dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstvahonebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva nájmu honitbyhonitby, je-li uzavřena,
d)
rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvemhonebním společenstvem. V tomto případě se likvidace neprovádí,
e)
zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(2)
Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstvahonebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstvahonebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách.
(3)
Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstvahonebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.
(4)
Zánik honebního společenstvahonebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivostimyslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.
§ 26
Členství v honebním společenstvu
(1)
Převede-li člen honebního společenstvahonebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitbyhonitby, jeho členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstvahonebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
(2)
Členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstvahonebního společenstva za nehonební.
(3)
Člen honebního společenstvahonebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.
(4)
Osoba, jejíž členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.
(5)
Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitbyhonitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstvahonebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.
(6)
Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivostimyslivosti přičlenil do společenstevní honitbyhonitby, se stávají řádnými členy honebního společenstvahonebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu, že trvají na členství.
§ 27
Majetek honebního společenstva
(1)
Honební společenstvoHonební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstvahonebního společenstva ručí za závazky honebního společenstvahonebního společenstva.
(2)
Příjmem honebního společenstvahonebního společenstva mohou být
a)
příjem z využití společenstevní honitbyhonitby na vlastní účet,
b)
příjmy z nájmu společenstevní honitbyhonitby,
c)
dary a dědictví,
d)
půjčky a úvěry a úroky z vkladů,
e)
jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
(3)
Honební společenstvoHonební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.21)
§ 28
Rejstřík honebních společenstev
(1)
Rejstřík honebních společenstevhonebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivostimyslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstevhonebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.
(2)
Rejstřík honebních společenstevhonebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivostimyslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(3)
Do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev se zapisují tyto údaje:
a)
název a sídlo honebního společenstvahonebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,
b)
zánik honebního společenstvahonebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,
c)
identifikační číslo osoby honebního společenstvahonebního společenstva,
d)
jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
e)
identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbuhonitbu, a to slovním popisem hranice honitbyhonitby,
f)
zrušení honebního společenstvahonebního společenstva,
g)
vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,
h)
zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správceinsolvenčního správce.
(4)
Do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3.
(5)
Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu orgán státní správy myslivostimyslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivostimyslivosti správce základního registru osob21a).
HLAVA III
UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY
§ 29
Řízení o uznání honitby
(1)
K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitbyhonitby je příslušný orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitbyhonitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.
(2)
Pokud držitel honitbydržitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby užívat honitbuhonitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivostimyslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitběhonitbě nebo rozděleně k několika honitbámhonitbám a rozhodnutí o uznání původní honitbyhonitby zruší.
(3)
V rozhodnutí o uznání honitbyhonitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitbyhonitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitbydržitelem honitby a jejich minimální a normované stavy.
(4)
Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby užívá honitbuhonitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitbyhonitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.13)
§ 30
Přičlenění
(1)
Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbuhonitbu, přičlení orgán státní správy myslivostimyslivosti zpravidla k honitběhonitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.
(2)
Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivostimyslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitbydržitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbuhonitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvohonební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivostimyslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivostimyslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitběhonitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstvahonebního společenstva.
§ 31
Změna a zánik honiteb
(1)
Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivostimyslivosti povolit změnu honitbyhonitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitbyhonitby“). Při změně honitbyhonitby se nepřihlíží k územním hranicím obcíobcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.
(2)
Návrh na změnu honitbyhonitby podávají držitelé dotčených honitebhoniteb společně, a to orgánu státní správy myslivostimyslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honitebhoniteb na předložení společného návrhu na změnu honitbyhonitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbuhonitbu, podá návrh honební společenstvohonební společenstvo.
(3)
Změnu honitbyhonitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivostimyslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honitebhoniteb o více než 10 %. V důsledku změny honitbyhonitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitbyhonitby nezaniká nájem honitbyhonitby, je-li sjednán.
(4)
Změnu honitbyhonitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivostimyslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.
(5)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti může na návrh držitele honitbydržitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbuhonitbu.
(6)
HonitbaHonitba zaniká
a)
zrušením, sloučením nebo rozdělením honitbyhonitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitbyhonitby,
b)
zrušením honebního společenstvahonebního společenstva,
c)
poklesne-li výměra honitbyhonitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitbahonitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,
d)
prohlásí-li orgán státní správy myslivostimyslivosti v honitběhonitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitbahonitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,
e)
rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti, není-li ohrazení oboryobory funkční a nezjedná-li držitel honitbydržitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivostimyslivosti nápravu.
HLAVA IV
VYUŽITÍ HONITEB
§ 32
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
(1)
Držitel honitbyDržitel honitby může honitbuhonitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
(2)
Pokud honební společenstvohonební společenstvo užívá honitbuhonitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitbyhonitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitbyhonitby.
(3)
Pronajmout lze honitbuhonitbu jen
a)
české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,
b)
mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6) za účelem nájmu honitbyhonitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),
c)
české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbáchhonitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivostmyslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
(4)
Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbuhonitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitbydržitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitbyhonitby:
a)
sdělení držitele honitbydržitele honitby o podmínkách nájmu honitbyhonitby, všem zájemcům o nájem honitbyhonitby,
b)
sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
c)
sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitbahonitba vybranému zájemci pronajímána,
d)
sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitbyhonitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
(5)
HonitbuHonitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivostimyslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
(6)
Pokud je honitbahonitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitbyhonitby.
§ 33
Smlouva o nájmu honitby
(1)
Smlouva o nájmu honitbyhonitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitbyDržitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivostimyslivosti.
(2)
Nájemné z honitbyhonitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Pokud v případech stávající honitbyhonitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbuhonitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivostimyslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivostimyslivosti.
(4)
Pokud nájemci honitebhoniteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitbyhonitby obvyklé.
(5)
Při zániku smlouvy o nájmu honitbyhonitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
(6)
Smlouva o nájmu honitbyhonitby zaniká
a)
uplynutím doby,
b)
zánikem honitbyhonitby,
c)
zánikem nebo smrtí nájemce honitbyhonitby,
d)
přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e)
dohodou,
f)
výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitbydržitele honitby v případě, že nový držitel honitbydržitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g)
výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
h)
rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitběhonitbě pod stanovené minimální stavy.
(7)
Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitběhonitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitbyhonitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitbyhonitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
(8)
Držitel honitbyDržitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivostimyslivosti zánik smlouvy o nájmu honitbyhonitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
(9)
Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitbyhonitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitbyhonitby nebo podnájem honitbyhonitby nebo její části je zakázán.
§ 34
Evidence využití honiteb
(1)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti vede evidenci honitebhoniteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.
(2)
V rámci evidence využití honitebhoniteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údajiosobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psůloveckých psů používaných pro honitbuhonitbu.
ČÁST PÁTÁ
MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV
HLAVA I
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ
§ 35
(1)
Uživatel honitbyhonitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivostimyslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba
a)
má způsobilost k právním úkonům,
b)
je starší 21 let,
c)
je bezúhonná (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupkypřestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupkypřestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
d)
má bydliště na území České republiky,
e)
má platný lovecký lístek,
f)
má platný zbrojní průkaz skupiny C,
g)
je pojištěna (§ 48), a
h)
složila zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které je myslivostmyslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
(2)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivostimyslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.
(3)
Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitbyuživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitbyhonitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
(4)
Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn
a)
vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitbyuživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitbyhonitby,
b)
zastupovat uživatele honitbyuživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
c)
kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitbyhonitby,
d)
požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitběhonitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbuhonitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivostimyslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbuhonitbu opustit,
e)
usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěřechovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),
f)
vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psůloveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
(5)
Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen
a)
prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
b)
zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
c)
navrhovat uživateli honitbyuživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitběhonitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
d)
vést záznamy o hospodaření v honitběhonitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivostimyslivosti,
e)
evidovat vydané povolenky k lovu, v honitběhonitbě používané lovecké psylovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbuhonitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
f)
nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psůloveckých psů,
g)
vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
h)
provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
i)
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitbyuživateli honitby a orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který jej ustanovil,
j)
zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který mu průkaz vydal.
(6)
Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.
(7)
Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh uživatele honitbyuživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.
(8)
Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
HLAVA II
PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
§ 36
Vypracování plánu
(1)
Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivostimyslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitběhonitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivostimyslivosti (§ 60). Držitel honitbyDržitel honitby a držitelé sousedních honitebhoniteb mají právo účastnit se se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivostimyslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitbydržitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivostimyslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
(2)
Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitběhonitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitbyhonitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitbahonitba v oblasti chovu zvěřechovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěřechovu zvěře.
(3)
Vypracovaný plán předloží uživatel honitbyuživatel honitby držiteli honitbydržiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitbydržitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitbydržitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitbyuživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivostimyslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitbyuživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivostimyslivosti.
(4)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitbyuživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
(5)
V honitbáchhonitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivostimyslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.
(6)
Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
§ 37
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o snížení stavů zvěře v honitběhonitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitběhonitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
§ 38
Myslivecká evidence a statistika
(1)
Uživatel honitbyhonitby je povinen vést záznamy o honitběhonitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivostimyslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitběhonitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.22)
(2)
Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivostimyslivosti za honitbyhonitby ve své územní působnosti.
HLAVA III
POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivostimyslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitbyhonitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
§ 40
Povolení lovu mimo dobu lovu
Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivostimyslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitbyhonitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psůloveckých psů a loveckých dravcůloveckých dravců.
§ 41
Povolení lovu zvěře a usmrcování jiných živočichů na nehonebních pozemcích
(1)
Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, povolí lov zvěře nebo usmrcování jiných živočichů na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivostimyslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu nebo usmrcením orgán státní správy myslivostimyslivosti pověří uživatele honitbyuživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemkynehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitbyhonitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územíchkatastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř nebo jiný usmrcený živočich patří těmto osobám, není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě. Orgán státní správy myslivostimyslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu nebo usmrcení, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemkynehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivostimyslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.
(2)
Neprovádí-li uživatel honitbyuživatel honitby, popřípadě uživatel nejbližší honitbyhonitby, nebo osoba pověřená podle odstavce 1 lov nebo usmrcování v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivostimyslivosti prováděním lovu nebo usmrcováním jiného uživatele honitbyuživatele honitby nebo jinou osobu, která má lovecký lístek. Pro pověření platí odstavec 1 věta čtvrtá obdobně.
(3)
Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitbyuživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psemloveckým psem, popřípadě loveckým dravcemloveckým dravcem na nehonební pozemkynehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemkůnehonebních pozemků.
HLAVA IV
DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY
§ 42
Doba lovu a podmínky lovu
(1)
Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence39) nebo povolí usmrcení jiného živočicha, který není zvěří, může usmrcení živočichů, kteří nejsou zvěří, v rámci těchto opatření nebo povolení provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona.
(2)
Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.
§ 43
Dohledávka zvěře
(1)
Uživatel honitbyhonitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitbyhonitby nebo na nehonební pozemkynehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psaloveckého psa.
(2)
Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psemloveckým psem na pozemky cizí honitbyhonitby a na neoplocené nehonební pozemkynehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitbyhonitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemkůnehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemkunehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.
(3)
Dohledaná zvěř patří uživateli honitbyhonitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitbyhonitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)
§ 44
Používání loveckých psů a loveckých dravců
(1)
Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen držet a v honitběhonitbě používat lovecké psylovecké psy. Loveckým psemLoveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
(2)
Loveckým dravcemLoveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravcůloveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivostimyslivosti. Držení a chov loveckého dravceloveckého dravce jsou možné jen s povolením podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravceloveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.6)
(3)
Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravcůloveckých dravců a o používání loveckých psůloveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honitebhoniteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
HLAVA V
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
§ 45
(1)
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a)
chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků,
b)
lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c)
lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d)
lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e)
nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f)
lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g)
lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h)
lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i)
střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j)
střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)
k)
střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l)
střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m)
lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n)
lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o)
dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p)
střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r)
lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s)
lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitbyhonitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnicebažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t)
střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u)
lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oboráchoborách,
v)
střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psůloveckých psů,
w)
používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
(2)
V rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitběhonitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
(3)
Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25)
HLAVA VI
POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ
§ 46
Povolenka k lovu
(1)
Kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu nebo usmrcování se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu nebo usmrcování s loveckým dravcemloveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivostimyslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitbyhonitby.
(2)
Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitbyhonitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitbyhonitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
(3)
Uživatel honitbyUživatel honitby může povolenku k lovu vydat také k usmrcování živočichů vyžadujících regulaci a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám oprávněným podle tohoto zákona než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.
§ 47
Lovecký lístek
(1)
Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
(2)
Druhy loveckých lístků jsou:
a)
lovecký lístek pro české občany,
b)
lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,
c)
lovecký lístek pro cizince.
(3)
Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že
a)
je starší 16 let,
b)
má způsobilost k právním úkonům,
c)
složil zkoušku z myslivostimyslivosti nebo zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivostmyslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivostimyslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivostimyslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
d)
je bezúhonný (§ 12 odst. 4),
e)
je pojištěn (§ 48).
(4)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivostimyslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.
(5)
Orgán státní správy myslivostimyslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivostimyslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čintrestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.
(6)
Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivostimyslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivostimyslivosti.
§ 48
Povinné pojištění
(1)
Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.
(2)
Za členy mysliveckých organizací,6) které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona.
(3)
Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.
§ 48a
Neoprávněný lov zvěře
Neoprávněným lovem zvěře je lov zvěře bez povinných náležitostí stanovených v § 46. Neoprávněný lov zvěře se zakazuje.
HLAVA VII
KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE
§ 49
Způsob kontroly ulovené zvěře
(1)
Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honitebhoniteb orgán státní správy myslivostimyslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitbyhonitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.
(2)
Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.
§ 50
Ošetření ulovené zvěře
Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;5) to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěřechovu zvěře.
§ 51
Uvádění ulovené zvěře do oběhu
(1)
Uživatel honitbyhonitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitbyhonitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)
(2)
Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitbahonitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.5) Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honitebhoniteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.
(3)
Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.5) Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.
ČÁST ŠESTÁ
ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1)
Uživatel honitbyhonitby je povinen hradit
a)
škodu, která byla v honitběhonitbě způsobena při provozování myslivostimyslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b)
škodu, kterou v honitběhonitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2)
Vykonává-li právo myslivostimyslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.
(3)
Škody způsobené zvěří, která unikla z oboryobory, je povinen hradit uživatel oboryobory. Uživatel oboryobory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitbyhonitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1)
Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivostimyslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2)
Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(3)
Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27)
§ 55
Uplatnění nároků
(1)
Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitbyhonitby uplatnit
a)
u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b)
u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
(2)
Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
(3)
Poškozený a uživatel honitbyuživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitbyuživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
(4)
Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
§ 56
Náhrada škod způsobených na zvěři
Za škodu na zvěřiškodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěřiŠkodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitbyhonitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28)
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI
HLAVA I
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST
§ 57
Orgány státní správy myslivosti
(1)
Ústředním orgánem státní správy myslivostimyslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Na území krajů je orgánem státní správy myslivostimyslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
(3)
Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivostimyslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.
(4)
Na území obcíobcí je orgánem státní správy obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcímobcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.
(6)
Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,6) zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivostimyslivosti.
§ 58
Působnost Ministerstva zemědělství
(1)
Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech
a)
opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
b)
dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),
c)
myslivostimyslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
d)
uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
(2)
Ministerstvo zemědělství dále
a)
řídí výkon státní správy myslivostimyslivosti,
b)
organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivostimyslivosti,
c)
vypracovává koncepce rozvoje myslivostimyslivosti,
d)
účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
e)
dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
f)
ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejítrofejí (§ 6 odst. 2),
g)
pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejítrofejí (§ 6 odst. 2),
h)
pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
i)
pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivostimyslivosti (§ 47 odst. 5),
j)
pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivostimyslivosti,
k)
spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivostimyslivosti,
l)
zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
m)
podporuje vybrané činnosti myslivostimyslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěřechovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivostimyslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěřechovech zvěře,
n)
zpracovává statistická hlášení o myslivostimyslivosti.
(3)
Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivostimyslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivostimyslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivostmyslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
§ 59
Působnost krajů
(1)
Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech
a)
souhlasu s chovem zvěřechovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
b)
omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbáchhonitbách (§ 4 odst. 1),
c)
vymezení oblastí pro chov zvěřechov zvěře (§ 3 odst. 3),
d)
prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),
e)
povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),
f)
uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3),
g)
poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).
(2)
Kraj v přenesené působnosti
a)
vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěřechov zvěře (§ 3 odst. 3),
b)
organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěřechov zvěře (§ 6 odst. 1),
c)
určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
d)
zpracovává statistická hlášení o myslivostimyslivosti (§ 38),
e)
podílí se na vzdělávání v myslivostimyslivosti a mysliveckém výzkumu,
f)
spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivostimyslivosti, a ostatní veřejností,
g)
provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).
(3)
Krajský úřad je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny
a)
při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny40),
b)
při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu41), a
c)
při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42).
§ 60
Působnost obcí
Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivostimyslivosti obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
HLAVA II
DOZOR V MYSLIVOSTI
§ 61
(1)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,29) jak orgány státní správy myslivostimyslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.
(2)
Kraje a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honitebhoniteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivostiochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěřechovu zvěře.
(3)
Orgány státní správy myslivostimyslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitbyhonitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
(4)
Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivostimyslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivostimyslivosti a o jejich označení.
HLAVA III
PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI
§ 62
(1)
Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na
a)
zlepšování životního prostředí zvěře,
b)
podporu ohrožených druhů zvěře,
c)
oborní chovy zvěřechovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,
d)
chov a výcvik národních plemen loveckých psůloveckých psů a loveckých dravcůloveckých dravců,
e)
použití dravců v ochraně rostlin,
f)
preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěřechovech zvěře,
g)
ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,
h)
chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivostimyslivosti,
i)
zařízení pro selektivní lov a odchyt dalších živočichů vyžadujících regulaci.
(2)
Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích30) a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.31) Na poskytnutí finančního příspěvku není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit.
(3)
Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí31), nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona.
(4)
Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.
(5)
Stát podporuje spolkovou myslivostmyslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honitebhoniteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honitebhoniteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
§ 63
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo
b)
v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d).
(2)
Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek.
(5)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(6)
Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivostimyslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivostimyslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty.
§ 64
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.
(3)
Uživatel honitbyUživatel honitby se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitběhonitbě a zvěři v ní,
b)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1,
c)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1,
d)
nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo
e)
nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),
b)
40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b),
c)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e).
§ 64a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 4. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivostimyslivosti.
(3)
Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obceobce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí31).
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 65
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.33)
§ 66
Vztah k předpisům o ochraně přírody
Orgány státní správy myslivostimyslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
§ 67
Vztah k řízení podle jiných předpisů
V řízení podle zvláštních právních předpisů,35) které se dotýká honitebhoniteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivostimyslivosti dotčeným orgánem státní správy.
§ 68
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k) a p), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5.
§ 69
Přechodná ustanovení
(1)
HonitbyHonitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnicebažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbamihonitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitbahonitba nebo oboraobora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitbyhonitby, je osoba, které byla honitbahonitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivostimyslivosti návrh na uvedení honitbyhonitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitbahonitba zaniká k 31. březnu 2003.
(2)
Právní povaha honebních společenstevhonebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvoHonební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvohonební společenstvo a společenstevní honitbahonitba zanikají. Po zániku honebního společenstvahonebního společenstva se provede likvidace.
(3)
Smlouvy o nájmu honitebhoniteb, oborobor a samostatných bažantnicbažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
(4)
Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psůloveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravcůloveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.
(5)
Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(6)
Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivostimyslivosti v rozsahu vymezeném pro obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností (§ 60).
§ 70
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 71
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
3)
Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy.
4)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.
Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.
6)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.
12)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
16)
§ 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
20)
§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
21a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
22)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb.
27)
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
28)
§ 101 občanského zákoníku.
29)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37)
Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.
38)
§ 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41)
§ 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 450/2001 Sb. | Zákon č. 450/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 168/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.)
450
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí:
„(3)
Obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem.
(4)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
2.
V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3, 4 a 5, které znějí:
„(2)
Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje vláda.
(3)
Emise komunálních obligací schvaluje vláda.
(4)
Obec nesmí přijmout úvěr, pokud její dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku.
(5)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 2 a 3 jsou od počátku neplatné.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
Čl. II
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí:
„(3)
Kraj nesmí majetkem kraje ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem.
(4)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
2.
V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3 a 4, které znějí:
„(2)
Emise obligací vydávaných krajem schvaluje vláda.
(3)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 2 jsou od počátku neplatné.
(4)
Kraj nesmí přijmout úvěr, pokud jeho dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku.“.
3.
V hlavě sedmé se do nadpisu za slova „VZTAH MINISTERSTEV“ vkládají slova „A VLÁDY“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. III
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 35 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí:
„(6)
Hlavní město Praha a městské části nesmí majetkem hlavního města Prahy ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž nejsou zřizovatelem.
(7)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou od počátku neplatné.
(8)
Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“.
2.
V § 59 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí:
„(6)
Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje vláda.
(7)
Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou od počátku neplatné.
(8)
Hlavní město Praha nebo městská část nesmí přijmout úvěr, pokud jeho dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. IV
V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 8 odst. 1 písm. i) slovo „obce“ nahrazuje slovem „kraje“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. V
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
výdaje ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí předsedů obou komor Parlamentu nebo předsedy vlády, jejichž výši stanoví vláda nařízením.“.
2.
V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Na výdaje podle odstavce 1 písm. s) se tento zákon nevztahuje.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 451/2001 Sb. | Zákon č. 451/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 168/2001
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
451
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. IV
V zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 255/2000 Sb., § 11 odst. 2 písmeno n) včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„n)
společenství vlastníků jednotek3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek,
3a)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. V
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb. a zákona č. 317/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 35 odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 57a) zní:
„i)
obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,57a)
57a)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 35 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
společenství vlastníků jednotek.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 452/2001 Sb. | Zákon č. 452/2001 Sb.
Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 168/2001
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ (§ 1 — § 27)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 28 — § 28)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
452
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001
o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží, jakož i právní účinky této ochrany.
(2)
Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označenízeměpisných označení a označení původuoznačení původu1)
a)
pravomoci správních orgánů k činnostem, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonává členský stát,
b)
vnitrostátní postup při podávání žádostí o zápis označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží pocházející z České republiky, popřípadě i ze zeměpisné oblasti, která se zčásti nachází na území České republiky (dále jen „přeshraniční zeměpisná oblast“), v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,
c)
vnitrostátní postup při změnách specifikace v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,
d)
vnitrostátní postup při podávání žádostí o zrušení zápisu označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
označením původuoznačením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen „území“) používaný k označení zbožízboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zbožízboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zbožízboží probíhá ve vymezeném území; za označení původuoznačení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zbožízboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zbožízboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení;
b)
zeměpisným označenímzeměpisným označením název území používaný k označení zbožízboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zbožízboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zbožízboží probíhá ve vymezeném území;
c)
zbožímzbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebitelispotřebiteli; za zbožízboží podle tohoto zákona se považují i služby;
d)
obecným názvem druhu zbožíobecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zbožízboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zbožízboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh.
§ 3
Označení původuOznačení původu a zeměpisné označenízeměpisné označení se s výjimkou označení původuoznačení původu a zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží, kterému je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1) (dále jen „výlučná unijní ochrana“), zapisuje do rejstříku označení původuoznačení původu a zeměpisných označenízeměpisných označení (dále jen „rejstřík“), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).
§ 4
Výluky ze zápisu
(1)
Jako označení původuoznačení původu ani jako zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zbožízboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zbožízboží pochází z jiného území.
(2)
Jako označení původuoznačení původu ani jako zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zbožíobecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zbožízboží pochází z takto vymezeného území.
(3)
Jako označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být pro shodné zbožízboží zapsáno označení shodné s již chráněným označením původuoznačením původu, zeměpisným označenímzeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zbožízboží.
HLAVA II
OZNAČENÍ PŮVODU
§ 5
Žádost o zápis označení původu
(1)
O zápis označení původuoznačení původu do rejstříku pro zbožízboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zbožízboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zbožízboží1b). O zápis označení původuoznačení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zbožízboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat.
(2)
Žadatel podle odstavce 1 v žádosti o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku (dále jen „žádost“) kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu uvede
a)
znění označení původuoznačení původu;
b)
zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zbožízboží;
c)
označení provozovny, která zbožízboží opatřované označením původuoznačením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je částí označení původuoznačení původu;
d)
výčet zbožízboží, jehož se má označení původuoznačení původu týkat;
e)
popis vlastností nebo kvalitativních znaků zbožízboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím.
(3)
K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zbožízboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 2 písm. c) je umístěna v daném území nebo že žadatel zbožízboží podle odstavce 2 písm. e) vyrábí nebo zpracovává. To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy.
(4)
Žadatel o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku, který nemá místo trvalého pobytu ani sídlo v České republice a má označení původuoznačení původu chráněno podle práva platného v zemi původu zbožízboží, může nahradit doklad vyžadovaný podle odstavce 3 osvědčením o ochraně označení původuoznačení původu podle práva platného v tomto státě.
§ 7
Řízení o žádosti
(1)
Úřad přezkoumá, zda označení původuoznačení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle § 5.
(2)
Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce.
(3)
Je-li označení původuoznačení původu vyloučeno ze zápisu podle § 4 nebo nesplňuje-li označení původuoznačení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne.
(4)
Obsahuje-li žádost o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původuoznačení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen „Věstník“). O zápisu vydá žadateli osvědčení.
HLAVA III
ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU
§ 8
Účinky zápisu označení původu do rejstříku
(1)
Ochrana označení původuoznačení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původuoznačení původu není časově omezena.
(2)
Zapsané označení původuoznačení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zbožízboží, jehož se označení původuoznačení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zbožízboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území.
(3)
Na zapsané označení původuoznačení původu nelze poskytovat licenci.
(4)
Zapsané označení původuoznačení původu nesmí být poskytnuto jako zástava.
§ 11
Zrušení zápisu označení původu
(1)
Úřad zruší zápis označení původuoznačení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo z vlastního podnětu, že
a)
označení původuoznačení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původuoznačení původu hledí, jako by nebylo zapsáno;
b)
podmínky stanovené pro zápis označení původuoznačení původu odpadly.
(2)
V rozhodnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) uvede Úřad den, k němuž se zrušuje zápis označení původuoznačení původu.
(3)
Zrušení zápisu označení původuoznačení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku.
HLAVA IV
ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ
§ 12
Zeměpisné označení
Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označenízeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označenízeměpisného označení, pro účinky zápisu zeměpisného označenízeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označenízeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původuoznačení původu.
HLAVA V
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 13
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,4) o možnosti volby několika společných zmocněnců,4a) o lhůtách pro vydání rozhodnutí9) a z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu.4b)
(2)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu4c).
§ 14
(1)
Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení zastoupeny advokátemadvokátem nebo patentovým zástupcem podle zvláštních právních předpisů.5)
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice.
§ 15
Rejstřík a Věstník
(1)
Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.
(2)
Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původuoznačení původu a zeměpisném označenízeměpisném označení:
a)
číslo zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení a datum zápisu do rejstříku;
b)
znění označení původuoznačení původu, popřípadě znění zeměpisného označenízeměpisného označení;
c)
datum podání žádosti o zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení;
d)
zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba nebo zpracování anebo příprava zbožízboží;
e)
název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce;
f)
adresu provozovny, která zbožízboží opatřované označením původuoznačením původu, popřípadě zeměpisným označenímzeměpisným označením vyrábí nebo zpracovává anebo připravuje v místě, jehož zeměpisný název tvoří označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení;
g)
zbožízboží, jehož se označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisné označenízeměpisné označení týká, včetně vymezení kvality a znaků pro zbožízboží charakteristických;
h)
zrušení zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení.
(3)
Do rejstříku lze zapsat i jiné údaje důležité pro označení původuoznačení původu a pro zeměpisné označenízeměpisné označení.
(4)
Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení týkají.
(5)
Na žádost po provedeném ověření předložených údajů se do rejstříku zapíšou změny, ke kterým došlo po zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení.
(6)
Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku.
HLAVA VI
VZTAHY K ZAHRANIČÍ
§ 16
(1)
Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy6).
(2)
Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“).
(3)
Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“).
(4)
Žadatel o mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení je povinen za úkony zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.
§ 17
(1)
Mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem.
(2)
Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení na území České republiky
a)
na základě odůvodněné výhrady uplatněné ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění v rejstříku Mezinárodního úřadu podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původuoznačeních původu a zeměpisných označeníchzeměpisných označeních, nebo
b)
v případě, že toto označení nesplňuje podmínky stanovené pro zápis.
(3)
Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původuoznačení původu nebo zeměpisnému označenízeměpisnému označení odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno.
(4)
Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany.
HLAVA VII
PROJEDNÁNÍ A POSTOUPENÍ ŽÁDOSTÍ O ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ PODLE PŘÍMO POUŽITELNÉHO PŘEDPISU EVROPSKÉ UNIE
§ 18
Orgány České republiky, které plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou Úřad a Ministerstvo zemědělství, s výjimkou činností, které provádějí kontrolní orgány stanovené v § 19 odst. 2.
Žádost o zápis označení původu a zeměpisného označení
§ 19
(1)
Žádost o zápis označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zbožízboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožímzbožím, se podává u Úřadu.
(2)
K žádosti o unijní zápis musí být přiloženy doklady vyžadované přímo použitelným předpisem Evropské unie a závazný podklad kontrolního orgánu oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3).
(3)
Nejsou-li k žádosti o unijní zápis přiloženy doklady podle odstavce 2, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil.
(4)
Úřad požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k žádosti o unijní zápis, zda označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení, jehož zápis je požadován, neobsahuje název, který zdruhověl, název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, nebo název homonymní. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.
(5)
Pokud se žádost o unijní zápis týká názvu označujícího zeměpisnou oblast, která zasahuje také území jiného členského státu Evropské unie, mají fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území tohoto státu v řízení před Úřadem stejná práva jako fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky.
§ 20
Žádost o unijní zápis, která má náležitosti a jsou k ní přiloženy doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tohoto zákona a pokud označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení v ní uvedené není vyloučeno ze zápisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad
a)
zveřejní s uvedením základních údajů vyžadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie o podané žádosti ve Věstníku a s oznámením, že každá fyzická nebo právnická osoba usazená nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky s oprávněným zájmem může vznést u Úřadu proti žádosti o unijní zápis námitky, a
b)
vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení.
Námitky
§ 21
(1)
Námitky se podávají písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti o unijní zápis ve Věstníku podle § 20. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení, jehož zápis je požadován, nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Úřad informuje o podaných námitkách Ministerstvo zemědělství.
(2)
Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(3)
Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 1, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o jejich přípustnosti žadateli k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.
(4)
Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 3 rozpor odstranit, Úřad v případě, že se námitky týkají skutečností uvedených v § 19 odst. 4, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k důvodnosti námitek. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Úřad o námitkách rozhodne poté, co obdrží vyjádření Ministerstva zemědělství, nebo poté, co lhůta k vyjádření marně uplyne. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.
(5)
V případě, že se námitky týkají specifikace zbožízboží, například souvislosti mezi zbožímzbožím a zeměpisným prostředím, odkud zbožízboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu pro účely postoupení žádosti o unijní zápis.
(6)
Kontrolní orgán je povinen vydat závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o unijní zápis.
(7)
Jestliže námitky podané proti žádosti o unijní zápis jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o unijní zápis zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.
§ 21a
Dojde-li v průběhu řízení k podstatným změnám ve specifikaci zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, Úřad provede nové zveřejnění žádosti podle § 20 a umožní uplatnit námitky podle § 21.
§ 22
Rozhodnutí o postoupení žádosti o unijní zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22a
Změna specifikace vyžadující řízení na úrovni Evropské unie
(1)
Žádost o změnu specifikace zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu. K žádosti musí být přiloženy doklady podle § 19 odst. 2.
(2)
Úřad změnu specifikace vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení a žádost o změnu specifikace zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti změně specifikace může namítající podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne tohoto zveřejnění. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že změněná specifikace nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Pro nové zveřejnění se použije § 21a obdobně.
(3)
Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(4)
Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.
(5)
Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit, Úřad o námitkách rozhodne na základě závazného podkladu kontrolního orgánu stanoveného v § 19 odst. 2 o splnění podmínek pro změnu specifikace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, který jej vydá do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o změnu specifikace.
(6)
Jestliže námitky podané proti žádosti o změnu specifikace jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o změnu specifikace zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.
(7)
Rozhodnutí o postoupení žádosti o změnu specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22b
Žádost o zrušení zápisu označení původu či zeměpisného označení
(1)
Žádost o zrušení zápisu označení zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.
(2)
Úřad žádost podle odstavce 1 zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti žádosti o zrušení unijního zápisu může vznést každý, kdo prokáže oprávněný zájem, ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být doloženy důkazy, z nichž vyplývá, že zapsané označení splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí.
(3)
Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(4)
Žádost o zrušení unijního zápisu včetně podaných námitek, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s žadatelem o zrušení unijního zápisu a s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem, tuzemským držitelem unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že žádost byla vzata zpět.
(5)
Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit a důvod zrušení unijního zápisu spočívá ve specifikaci zbožízboží, například souvislosti mezi zbožímzbožím a zeměpisným prostředím, odkud zbožízboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(6)
Kontrolní orgán vydá závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o zrušení unijního zápisu.
(7)
Pokud označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, Úřad postoupí žádost o zrušení unijního zápisu Komisi k dalšímu řízení. V opačném případě žádost zamítne.
(8)
Rozhodnutí o postoupení žádosti o zrušení unijního zápisu Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22c
Námitky proti žádosti o unijní zápis, jeho zrušení nebo o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu
Mají-li být prostřednictvím Úřadu uplatněny v řízení před Komisí námitky proti žádosti o unijní zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace zbožízboží pocházejícího z jiného státu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8).
§ 22d
Změna specifikace nevyžadující řízení na úrovni Evropské unie
(1)
Pro řízení o změně specifikace se použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 obdobně.
(2)
Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
(3)
Pravomocné rozhodnutí o změně specifikace Úřad oznámí Komisi. Pokud Komise rozhodnutí Úřadu o změně specifikace zruší, Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí10).
§ 22e
Dočasná změna specifikace
(1)
Pro řízení o dočasné změně specifikace se obdobně použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 s tím, že lhůta stanovená v § 22a odst. 2 pro vyložení změny specifikace a lhůty pro podání námitek činí 1 měsíc.
(2)
Součástí žádosti musí být i doklady o důvodnosti změny podle hygienických a rostlinolékařských opatření nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11).
(3)
Rozhodnutí o dočasné změně specifikace musí obsahovat dobu, po kterou má dočasná změna účinky. Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
(4)
Pravomocné rozhodnutí o dočasné změně specifikace Úřad oznámí Komisi.
HLAVA VIII
PRÁVA ZE ZÁPISU OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ
§ 23
(1)
Zapsaná označení původuoznačení původu či zeměpisná označenízeměpisná označení jsou chráněna proti
a)
jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení na zbožízboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zbožízboží srovnatelné se zbožímzbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení;
b)
jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zbožízboží uveden nebo je chráněné označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „druh“, „typ“, „metoda“, „na způsob“, „napodobeno“ nebo podobným výrazem;
c)
jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zbožízboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zbožízboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;
d)
všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zbožízboží.
(2)
Zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení se nemůže stát druhovým označením zbožízboží; pokud vlastní zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení zahrnuje i název zbožízboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zbožízboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 24
Ohrožení nebo porušení práva
Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení pro srovnatelné zbožízboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení, a aby zbožízboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení, bylo staženo z trhu.
HLAVA IX
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ
§ 25
Přechodná ustanovení
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nestanoví něco jiného.
(2)
Výrobky, jimž byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznána ochrana označení původuoznačení původu podle dosavadních předpisů, požívají ochrany označení původuoznačení původu podle tohoto zákona.
(3)
Řízení o přihláškách označení původuoznačení původu výrobků, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které klade tento zákon na žádost o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku.
(4)
Vztahy z označení původuoznačení původu výrobků zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.
§ 27
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.
2.
Vyhláška č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
§ 28
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se mění takto:
V § 2 odst. 1 písm. r) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4f) zní:
„4.
výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení.4f)
4f)
Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou ustanovení § 18 až 22, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu.
1b)
Například § 214 a násl. občanského zákoníku, § 2716 a násl. občanského zákoníku.
3)
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
4a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
4b)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
4c)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, vyhlášená pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb.
Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.
7)
§ 25 správního řádu.
8)
Čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.
Čl. 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.
9)
§ 71 odst. 3 správního řádu.
10)
§ 101 písm. e) správního řádu.
11)
Čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014.
Čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.
Čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. |
Zákon č. 453/2001 Sb. | Zákon č. 453/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 30. 1. 2002, částka 168/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2004 (436/2004 Sb.)
453
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o investičních pobídkách
Čl. I
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se v úvodní větě slovo „jsou“ nahrazuje slovy „se rozumí“.
2.
V § 1 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,“.
3.
V § 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a) a 2b) zní:
„e)
převod pozemků podle zvláštního právního předpisu,2) evidovaných v katastru nemovitostí2a) jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu2b) účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.
2)
§ 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
2a)
§ 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“.
4.
V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy, které včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „majetku, který je podle zvláštního právního předpisu4a) dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem, (dále jen „dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek“).
4a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 2 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
„d)
šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,5)
5)
Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 2 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„e)
pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 350 000 000 Kč, přičemž nejméně částka 145 000 000 Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory,6)
6)
Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.“.
7.
V § 2 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5; v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky,“.
8.
V § 2 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.“.
9.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována v okrese nebo okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 100 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.“.
10.
V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
11.
V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy „dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku“.
12.
V § 4 odst. 1 se ve druhé větě slovo „měly“ nahrazuje slovem „mohly“.
13.
V § 4 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí, každé ve své působnosti, na základě žádosti ministerstva udělí souhlas nebo zamítne poskytnutí investičních pobídek ve své působnosti do 14 dnů od obdržení žádosti. Ministerstvo životního prostředí se do 14 dnů od obdržení žádosti ministerstva vyjádří k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d). Obec, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, se na základě žádosti ministerstva vyjádří k poskytnutí investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) do 14 dnů od obdržení žádosti.“.
14.
V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo podá žádost o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle zákona o veřejné podpoře.6)“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
15.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo po posouzení podkladů podle odstavce 1, po předchozím souhlasu Ministerstva financí s poskytnutím investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), po předchozím souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí s poskytnutím investičních pobídek podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), na základě vyjádření Ministerstva životního prostředí k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d), na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, s poskytnutím investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) a na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle zákona o veřejné podpoře6) vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek v členění na jednotlivé druhy pobídek, jejich hodnoty vyjádřené v orientační výši, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídky čerpat, nebo vydá rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne. Nabídku na poskytnutí investičních pobídek nebo rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne, zašle ministerstvo prostřednictvím určené organizace žadateli, kopii nabídky zašle ministerstvům, která se k žádosti vyjádřila, a Úřadu.“.
16.
V § 4 se odstavec 5 zrušuje.
17.
V § 5 odst. 1 se slova „§ 4 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4“.
18.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydává ministerstvo zájemci na základě předchozího souhlasu Ministerstva financí, jde-li o pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), na základě předchozího souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí, jde-li o pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž území má být investice uskutečněna, jde-li o pobídku podle § 1 odst. 2 písm. b), a v souladu s rozhodnutím Úřadu podle zákona o veřejné podpoře.6) Kopii rozhodnutí zašle Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Úřadu, místně příslušnému správci daně a obci, na jejímž katastrálním území má být investice uskutečněna, přichází-li v úvahu uplatnění investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b).“.
19.
V § 5 odst. 4 písmeno d) zní:
„d)
přípustná míra veřejné podpory stanovená rozhodnutím Úřadu podle zákona o veřejné podpoře.6)“.
20.
V § 5 odst. 5 se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy „dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku“.
21.
§ 6 včetně poznámky pod čarou č. 8) se zrušuje.
22.
V § 7 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
23.
V § 7 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
ministerstvu u investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. b) a e) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a b),“.
24.
V § 7 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
Ministerstvu financí a územním finančním orgánům u investiční pobídky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c), e), f) a g).“.
25.
V § 7 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 9) a 10) zní:
„(4)
Kontrolu podle odstavce 3 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději po uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5. Další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) musí být prováděna každoročně po dobu poskytování investičních pobídek a další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) musí být provedena po dokončení investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, nejpozději však v kalendářním roce bezprostředně následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1 odst. 2 písm. a). Kontrola podle odstavce 3 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9) Kontrola podle odstavce 3 písm. c) se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě podle zvláštního právního předpisu.10)
9)
Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
10)
§ 5a odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(1)
Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
V § 8 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a § 6 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4 a § 5 odst. 3“.
28.
V § 9 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona o veřejné podpoře6)“.
Čl. II
Přechodná ustanovení k části první
1.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
2.
Investiční pobídky udělené v souladu s dosavadními předpisy zůstávají v platnosti za podmínek, za kterých byly uděleny.
3.
Ustanovení § 7 se přiměřeně použijí i pro příjemce investičních pobídek, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek v rámci řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 35a odst. 1 se slovo „splňuje-li“ nahrazuje slovem „splnil-li“.
2.
V § 35a odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu,“.
3.
V § 35a odst. 2 písm. c) se slova „nebo se s ním nesloučí jiný subjekt“ nahrazují včetně poznámky pod čarou č. 69) slovy „nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka),69) nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost.
69)
§ 69b zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 35a odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“.
5.
V § 35a odstavec 3 zní:
„(3)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.“.
6.
V § 35a odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:
„(4)
Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67)
67a)
§ 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.“.
7.
V § 35a odstavec 6 zní:
„(6)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a), je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.“.
8.
V § 35a se odstavec 7 zrušuje.
9.
V § 35b odst. 1 se slovo „splňuje-li“ nahrazuje slovem „splnil-li“.
10.
V § 35b odstavec 4 zní:
„(4)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.“.
11.
V § 35b odstavec 5 zní:
„(5)
Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67)“.
12.
V § 35b odstavec 7 zní:
„(7)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a), je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.“.
13.
V § 35b se odstavec 8 zrušuje.
14.
V § 38r odst. 1 se číslice „15“ nahrazuje číslicí „10“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení k části druhé
Ustanovení § 35a odst. 6 a § 35b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kteří uplatnili nárok na slevu na dani přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 35a odst. 4 a 35b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem následujícím po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 473/2001 Sb. | Zákon č. 473/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001
* Čl. I - 1. V § 15 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 12. 2001
473
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto:
Čl. I
1.
V § 15 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
„w)
k převodu 1 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv jako rozpočtovaný příjem kapitoly operace státních finančních aktiv určený ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných realizací dopravních staveb a navazujících investic v městské infrastruktuře, souvisejících s víceúčelovými halami určenými pro pořádání mistrovství světa v ledním hokeji.“.
2.
V § 15 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
O prostředky získané podle odstavce 2 písm. w) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. V roce převodu peněžních prostředků do státních finančních aktiv se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o rozdíl mezi prostředky přijatými a vydanými na tento účel; v letech následujících se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o vydané prostředky. Použité prostředky podléhají vyúčtování nejpozději do 31. prosince 2005. Nevyčerpané prostředky je Ministerstvo financí povinno použít neprodleně po vyúčtování ke snížení jistiny státního dluhu. Prostředky podle odstavce 2 písm. w) lze uvolnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí pověřeného orgánu.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 476/2001 Sb. | Zákon č. 476/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001
* Čl. I - Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 12. 2001
476
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se mění takto:
1.
V § 2 písm. b) se slova „b) až g)“ nahrazují slovy „b) až i)“.
2.
V § 4 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje.
3.
V § 4 písm. g) se slovo „lesních“ nahrazuje slovem „trvalých“.
4.
V § 4 se doplňují písmena h) a i), která znějí:
„h)
uzavřených objektech, nebo
i)
movitých věcech v uzavřených objektech.“.
5.
V § 6 odst. 2 písm. a) se zrušují slova „v období od 1. dubna do 15. července kalendářního roku“.
6.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Náhradu škody na uzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.“.
7.
V § 7 odst. 3 se slova „nebo lesních porostech“ nahrazují slovy „, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech“.
8.
V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „nebo lesních porostech“ nahrazují slovy „, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech“.
9.
V příloze v bodě 2 písmeno f) zní:
„f)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, jde-li o škodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech,“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 477/2001 Sb. | Zákon č. 477/2001 Sb.
Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 172/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O OBALECH (§ 1 — § 51a)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 52 — § 52)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 53 — § 53)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 56 — § 56) č. 1 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 477/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (244/2022 Sb.)
477
ZÁKON
ze dne 4. prosince 2001
o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O OBALECH
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalůobalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalůobalů a chemických látek1) (dále jen „látky“) v těchto obalechobalech obsažených v souladu s právem Evropské unie.2) Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při předcházení vzniku odpadu z obalůobalů, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu a při nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů a stanoví poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a přestupky.
(2)
Tento zákon se vztahuje na nakládání se všemi obalyobaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.3)
(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na nakládání s odpady z obalůobalů zákon o odpadech4).
(4)
Tímto zákonem nejsou dotčeny další požadavky na obaly stanovené zvláštními právními předpisy.5)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
obalemobalem výrobekvýrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobkuvýrobku nebo výrobkůvýrobků určených spotřebitelispotřebiteli nebo jinému konečnému uživatelijinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň
1.
v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitelespotřebitele nebo jiného konečného uživatelejiného konečného uživatele (dále jen „prodejní obalobal“),
2.
v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebitelispotřebiteli nebo jinému konečnému uživatelijinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobkuvýrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen „skupinový obalobal“), nebo
3.
usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalůobalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen „přepravní obalobal“); kritéria a názorné příklady, které upřesňují pojem obalobal, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu;
b)
výrobkemvýrobkem jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh nebo do oběhu;
c)
nakládáním s obalyobaly výroba obalůobalů, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, použití obalůobalů, úprava obalůobalů a opakované použití obalůobalů;
d)
uvedením na trh okamžik, kdy je obalobal nebo obalový prostředek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení na trh se považuje též přeshraniční přeprava obaluobalu nebo obalového prostředku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obalyobaly nebo obalové prostředky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí,
e)
uvedením obalu do oběhuuvedením obalu do oběhu úplatné nebo bezúplatné předání obaluobalu v České republice bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkemvýrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trhuvedení obalu na trh;
f)
dovozem propuštění obaluobalu nebo obalového prostředku ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití;
g)
opakovaně použitelným obalemobalem obalobal, který byl navržen, vyroben a uveden na trh tak, aby mohl být v průběhu svého životního cyklu vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude několikrát znovu naplněn nebo opakovaně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl původně určen,
h)
jednorázovým obalemobalem obalobal, který není opakovaně použitelným obalemobalem,
i)
vratným obalemobalem obalobal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení tohoto obaluobalu nebo odpadu z tohoto obaluobalu osobě, která jej uvedla do oběhu;
j)
kompozitním obalemobalem obalobal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový,
k)
plastem materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobkůvýrobků; plastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery,
l)
jednorázovým plastovým obalemobalem obalobal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není opakovaně použitelným obalemobalem,
m)
oxo-rozložitelným plastovým obalemobalem obalobal vyrobený z plastových materiálů, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad,
n)
biologickým rozkladem aerobní nebo anaerobní rozklad odpadů z obalůobalů; oxo-rozložitelný plastový obalobal se nepovažuje za obalobal rozložitelný biologickým rozkladem,
o)
zpětným odběrem odebírání obalůobalů nebo odpadů z obalůobalů od spotřebitelůspotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného použití obalůobalů nebo za účelem využití4) nebo odstranění4) odpadu z obalůobalů,
p)
jiným konečným uživatelem podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obalyobaly pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu,
q)
průmyslovým obalemobalem obalobal určený výhradně k balení výrobkuvýrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele,
r)
obalovým prostředkem výrobekvýrobek, z něhož je obalobal prodejní, obalobal skupinový nebo obalobal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obaluobalu sestávajícího z více částí,
s)
jednorázovým plastovým obalovým prostředkem obalový prostředek, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu
1.
vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen osobě uvádějící na trh nebo do oběhu obalobal k opětovnému naplnění, nebo
2.
opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen,
t)
plastovou odnosnou taškou nákupní taška s držadly nebo bez nich poskytovaná spotřebitelispotřebiteli v místě prodeje výrobkůvýrobků, která je vyrobena z plastu,
u)
velmi lehkou plastovou odnosnou taškou plastová odnosná taška o tloušťce stěny do 15 mikronů, která je nezbytná z hygienických důvodů nebo je poskytována jako prodejní obalobal pro volně ložené potraviny v případě, že její použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami,
v)
nápojovou lahví lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkemvýrobkem nebo jiné úpravy,
w)
nádobou na nápoje nápojová lahev nebo kompozitní obalobal na nápoje používaný pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkemvýrobkem nebo jiné úpravy,
x)
ekomodulací zohlednění dopadu obaluobalu na životní prostředí, zejména jeho opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy34), v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku autorizovanou obalobalovou společností pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalůobalů, hrazeného osobou uvádějící obalobal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění povinností podle tohoto zákona,
y)
sběrným místem místo zpětného odběru odpadů z obalůobalů.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S OBALY A ODPADY Z OBALŮ
§ 3
Prevence
(1)
Osoba, která uvádí na trh obalobal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obaluobalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobekvýrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitelespotřebitele nebo jiného konečného uživatelejiného konečného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalůobalů, který je nutno odstranit.
(2)
Je-li obalobal pro určitý výrobekvýrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné.
(3)
Plastová odnosná taškaPlastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobkůvýrobků poskytnuta spotřebitelispotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou taškuplastovou odnosnou tašku.
§ 4
Podmínky uvádění obalů na trh
(1)
Osoba, která uvádí na trh obalobal nebo obalový prostředek, je povinna zajistit, aby
a)
koncentrace látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek8) v obaluobalu nebo obalového prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy,9) vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obaluobalu nebo obalového prostředku;
b)
součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obaluobalu nebo obalovém prostředku nepřekročil hodnotu 100 mikrogramů/g (dále jen „limitní hodnota“);
c)
obalobal nebo obalový prostředek po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobkuvýrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo využitelný procesem recyklace, energetického využití nebo biologického rozkladu.
(2)
Jestliže je obalobal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné.
(3)
Limitní hodnota podle odstavce 1 písm. b) se nestanovuje u obalůobalů a obalových prostředků vyrobených výhradně z olověného křišťálového skla9a).
(4)
Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné ve skleněných obalechobalech a obalových prostředcích, jestliže
a)
během výrobního procesu není do obaluobalu nebo obalového prostředku záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI; záměrným zavedenímzáměrným zavedením se pro účely tohoto zákona v souladu s právem Evropské unie9b) rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obaluobalu nebo obalového prostředku tak, aby tato látka byla přítomna ve vyrobeném obaluobalu nebo obalovém prostředku s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obaluobalu; za záměrné zavedenízáměrné zavedení se nepovažuje využívání recyklovaných materiálů pro výrobu obalůobalů nebo obalových prostředků v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství těžkých kovů,
b)
k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů a
c)
výrobce obaluobalu nebo obalového prostředku provádí jedenkrát měsíčně měření koncentrace těžkých kovů ve vzorcích výroby, které reprezentují normální a pravidelnou výrobní činnost. Tyto vzorky se odebírají z každého jednotlivého tavicího agregátu. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů se evidují a ohlašují způsobem, který stanoví příloha č. 5 k tomuto zákonu.
(5)
Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné u plastových přepravek a plastových palet, jestliže
a)
během výrobního procesu nebo během distribuce není do těchto přepravek nebo palet záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI,
b)
k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů,
c)
přepravky nebo palety jsou vyrobeny recyklačním procesem, do kterého vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, který vznikl recyklací jiných plastových přepravek nebo palet, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % hmotnosti materiálu použitého k výrobě těchto přepravek nebo palet a
d)
materiál, z něhož jsou přepravky nebo palety vyrobeny, je na nich viditelně označen v souladu s právem Evropské unie9c).
(6)
Osoba uvádějící na trh jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části A přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna uvádět na trh tyto obalyobaly pouze tak, že uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstane po dobu použití výrobkuvýrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. Kovový uzávěr nebo víčko s plastovým těsněním se nepovažuje za vyrobené z plastu.
§ 5
(1)
Osoba, která uvádí na trh obalobal, je povinna
a)
na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a 4, s tím, že informace podle odstavce 2 písm. b) pro účely kontroly nahrazuje dokumentaci k prokázání splnění povinností stanovených v § 4,
b)
průkazně informovat své odběratele o tom, že obalobal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4.
(2)
Osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, je povinna
a)
na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 4,
b)
průkazně informovat své odběratele o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v § 4.
§ 6
Označování obalů
Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalobal, označí na tomto obaluobalu materiál, ze kterého je obalobal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropské unie9c).
§ 7
Opakovaně použitelné obaly
(1)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a která umožňují opakované použití obalůopakované použití obalů.
(2)
Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití stanoví příslušná harmonizovaná česká technická norma7a).
§ 8
Vratné obaly
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo využití odpadů z těchto obalů podle § 12.
Vratné zálohované obaly
§ 9
(1)
Vratným zálohovaným obalemVratným zálohovaným obalem se pro účely tohoto zákona rozumí vratný obalobal, u něhož je jako součást opatření podle § 8 účtována zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obaluobalu užitému k prodeji výrobkuvýrobku a jejíž vrácení kupujícímu je při prodeji výrobkuvýrobku zaručeno po vrácení tohoto obaluobalu nebo odpadu z tohoto obaluobalu, jde-li o jednorázový obalobal (dále jen „záloha“).
(2)
Osoby jsou povinny dodržovat výši zálohy vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů stanovenou prováděcím právním předpisem.
(3)
Osoba, která uvádí na trh výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech, je povinna označit tyto obalyobaly jako vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech, je povinna vykupovat tyto obalyobaly nebo odpady z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží.
(5)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech prodejem spotřebitelispotřebiteli v provozovně,11) je povinna zajistit, aby tyto obalyobaly nebo odpady z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu.
(6)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech jinak než prodejem spotřebitelispotřebiteli, je povinna informovat osoby, které uvádějí výrobkyvýrobky v těchto obalechobalech na trh nebo je uvádějí do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, o připravované změně druhu vratného zálohovaného obaluvratného zálohovaného obalu nebo o ukončení výkupu vratného zálohovaného obaluvratného zálohovaného obalu nebo odpadu z vratného zálohovaného jednorázového obaluobalu nejméně 6 měsíců před provedením této změny nebo před ukončením výkupu; po tuto dobu nesmí být výkup těchto vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů nebo odpadů z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, zastaven.
(7)
Oznámí-li osoba, která uvedla na trh nebo do oběhu vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, že přestává používat dosud zálohovaný obalobal, je povinna tento vratný zálohovaný obalvratný zálohovaný obal nebo odpad z tohoto obaluobalu, jde-li o vratný zálohovaný jednorázový obalobal, vykupovat za podmínek platných pro dosud zálohovaný obalobal po dobu nejméně 1 roku od posledního uvedení tohoto obaluobalu na trh nebo do oběhu.
(8)
Ustanovením odstavců 3 až 7 nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.6)
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví výši zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů nebo pro vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly určené pro vybrané druhy výrobkůvýrobků.
(10)
Osoba, která uvádí do oběhu stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky v obalechobalech, které nejsou vratnými zálohovanými obalyobaly, je povinna nabízet nápoje náležející do uvedených skupin rovněž ve vratných zálohovaných obalechobalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Tato povinnost se nevztahuje na osoby uvádějící tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2.
§ 9a
(1)
SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn předat odpad z vybraného vratného zálohovaného jednorázového obaluobalu na sběrné místo do provozovny osoby, která dané vybrané vratné zálohované jednorázové obalyobaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli.
(2)
Osoba podle odstavce 1 není původcem odpadu ve vztahu k převzatým odpadům z vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů a její provozovna nemusí být zařízením určeným pro nakládání s odpady.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů podle odstavce 1.
§ 10
Zpětný odběr
(1)
Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, neprokáže, že se z těchto obalůobalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalůobalů nebo odpadů z těchto obalůobalů. Zpětný odběr zajišťuje bez nároku na úplatu za tento odběr, za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4. Přitom je povinna dbát na dostatečnou četnost sběrných míst, jejich dostupnostdostupnost a na dostatečné pokrytí území České republiky s ohledem na rozmístění sídel na území obceobce. DostupnostíDostupností se rozumí přiměřená docházková vzdálenost; to neplatí, jde-li o vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, u kterých se za dostatečnou dostupnostdostupnost považuje výkup v provozovně, kde je vratný zálohovaný obalvratný zálohovaný obal prodáván spotřebitelispotřebiteli a vykupován podle § 9 odst. 4.
(2)
Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu je povinna zajistit, aby
a)
podíl obcíobcí, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 90 %, a
b)
podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky.
Tato povinnost se nevztahuje na vratné zálohované obalyobaly.
(3)
Při posuzování splnění limitů upravených tímto zákonem ve vztahu k počtu obyvatel České republiky, počtu obcíobcí a počtu jejich obyvatel se vychází z posledních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
(4)
Sběrná místa pro odpady z obalůobalů, která tvoří sběrnou síť autorizované obalové společnosti, musí být zařazena do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí35), a to na základě písemné smlouvy s obcíobcí.
(5)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalůobalů, a to
a)
od 1. ledna 2025 minimálně ve výši 77 % hmotnosti těchto obalůobalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu, a
b)
od 1. ledna 2029 minimálně ve výši 90 % hmotnosti těchto obalůobalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
§ 10a
Úhrada nákladů na úklid odpadu z obalů
(1)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna hradit na základě písemné smlouvy obcímobcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto jednorázových plastových obalůobalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu.
(2)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly podle odstavce 1 je povinna smluvně zajistit takový počet obcíobcí, aby podíl smluvně zajištěných obcíobcí, kterým budou náklady na úklid odpadu hrazeny, činil minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky.
(3)
Náklady na úklid odpadu musí osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly podle odstavce 1 hradit v takové výši, aby odrážely reálné náklady na úklid odpadu a nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Způsob výpočtu nákladů tato osoba zveřejní na svých internetových stránkách.
§ 11
Osvětová činnost
(1)
Osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly prodejem spotřebitelispotřebiteli jsou povinny informovat spotřebitelespotřebitele o
a)
způsobu zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1,
b)
možnostech předcházení vzniku odpadu z obalůobalů,
c)
úloze spotřebitelůspotřebitelů při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalůobalů a
d)
negativních dopadech zbavování se odpadu z obalůobalů mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí.
(2)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna informovat spotřebitelespotřebitele o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 2 zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobkůvýrobků na životní prostředí obdobně.
(3)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna působit na změnu chování spotřebitelespotřebitele za účelem snížení spotřeby těchto obalůobalů.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah a způsob
a)
informování spotřebitelespotřebitele podle odstavců 1 a 2 a
b)
působení na změnu chování spotřebitelespotřebitele podle odstavce 3.
§ 12
Využití odpadu z obalů
(1)
Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, neprokáže, že se z těchto obalůobalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit, aby odpady z obalůobalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu.
(2)
Na osobu, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly naplněné nebezpečnými věcmi,13) nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými přípravky,1) se povinnost podle odstavce 1 vztahuje nejméně v rozsahu stanoveném v sloupci B přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
§ 12a
Povinný obsah recyklovaných plastů v obalu
(1)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu zajistí, aby
a)
od 1. ledna 2025 každý jednorázový plastový obalobal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který se vyrábí z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky a který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 25 % recyklovaných plastů a
b)
od 1. ledna 2030 každý jednorázový plastový obalobal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 30 % recyklovaných plastů.
(2)
V případě osob uvádějících na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které plní své povinnosti podle § 10 až 12a způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), se obsažený podíl recyklovaných plastů podle odstavce 1 vypočítá jako průměr za příslušnou autorizovanou obalovou společnost pro všechny dané obalyobaly uvedené na trh nebo do oběhu za daný kalendářní rok těmito osobami.
(3)
Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly podle odstavce 1, na kterou se vztahuje povinnost podat návrh na zápis podle § 14 odst. 1, je povinna Ministerstvu životního prostředí ohlašovat množství recyklovaných plastů, které použila v těchto obalechobalech, a to předložením dokumentů dokládajících obsah recyklovaných plastů v těchto obalechobalech jí uvedených na trh nebo do oběhu za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. Ohlášení se činí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
§ 13
(1)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, splní povinnosti stanovené v § 10 až 12a
a)
samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady,
b)
přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obaluobalu, k němuž se tyto povinnosti vztahují, za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu, jestliže tak smlouva o převedení vlastnického práva výslovně stanoví; to neplatí, pokud jde o povinnost podle § 12a, ledaže osoba, na níž jsou povinnosti podle § 10 až 12a smlouvou o převedení vlastnického práva přeneseny, tyto povinnosti plní způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), nebo
c)
uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinností stanovených v § 10 až 12a (dále jen „smlouva o sdruženém plnění“) pouze s jednou autorizovanou obalovou společností (§ 16) ve vztahu ke všem obalůmobalům jí uváděným na trh nebo do oběhu; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, pro které lze tyto povinnosti plnit také způsobem podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly.
(2)
Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli nesmí jakkoliv ovlivňovat osobu uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu v předchozích článcích distribučního řetězce, která prodává obalyobaly za účelem jejich dalšího prodeje (dále jen „dodavatel“), ve výběru autorizované obalové společnosti, s níž dodavatel může uzavřít smlouvu o sdruženém plnění.
(3)
Jsou-li na trh nebo do oběhu uvedeny opakovaně použitelné obalyobaly, pro které je opakované použití organizačně zajištěno způsobem podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, platí, že pro tyto obalyobaly byl zajištěn zpětný odběr a využití, jestliže z těchto obalůobalů nově uvedených na trh nebo do oběhu je opakovaně použito alespoň 70 % hmotnostních.
§ 13a
Pověřený zástupce
(1)
Není-li osoba, která uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu, usazena v České republice, je oprávněna si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce.
(2)
Podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku36) prodává přímo spotřebitelůmspotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, jednorázové plastové obalyobaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce.
(3)
Osoba usazená v České republice, která dodává jednorázové plastové obalyobaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku36) přímo spotřebitelůmspotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do jiného členského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státu určit si svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státu ve vztahu k těmto jednorázovým plastovým obalůmobalům nebo obalovým prostředkům.
(4)
Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 smí být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazena v České republice.
(5)
Pověřený zástupce podle odstavce 1 nebo 2 plní povinnosti osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, s výjimkou povinností uvedených v § 3 až 6 tohoto zákona.
§ 14
Seznam osob
(1)
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly a která je nositelem některé povinnosti stanovené v § 10 až 12 nebo v § 12a odst. 1, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob (dále jen „Seznam“) v rozsahu podle odstavce 5.
(2)
Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu není povinna podat návrh na zápis do Seznamu, jestliže
a)
je v Seznamu zapsán pověřený zástupce, nebo
b)
pověřený zástupce podal návrh na zápis do Seznamu, na základě kterého dosud nebyl do Seznamu zapsán; to neplatí v případě, že bylo vydáno rozhodnutí podle § 14 odst. 7.
(3)
Pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu svým jménem namísto osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, jejíž povinnosti podle tohoto zákona plní.
(4)
Návrh na zápis do Seznamu se podává Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1
a)
ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě na technickém nosiči dat, nebo
b)
v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu13a).
(5)
Návrh na zápis do Seznamu obsahuje
a)
jméno a příjmení, adresa bydliště, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,
b)
obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
c)
identifikační údaje zahraniční osoby, pokud žádost podává její pověřený zástupce, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen,
d)
popis zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1,
e)
způsob zajišťování osvětové činnosti podle § 11,
f)
popis zajištění využití odpadů z obalůobalů podle § 12,
g)
doklad o zaplacení registračního poplatku (§ 30 odst. 1),
h)
z jakého materiálu je vyroben obalobal, který uvádí na trh nebo do oběhu, a zda je určen k prodeji spotřebitelispotřebiteli.
(6)
Je-li navrhovatelem fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, může podat návrh podle odstavce 1 v anglickém jazyce.
(7)
Nesplňuje-li návrh náležitosti podle odstavců 4 a 5 nebo údaje podle odstavce 5 písm. d), e), f) a h) nejsou dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, Ministerstvo životního prostředí vyzve navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 30 dnů, návrh doplnil nebo upřesnil. Zároveň jej poučí, jak to má učinit. Nedoplní-li nebo neupřesní-li navrhovatel návrh ve stanovené lhůtě, Ministerstvo životního prostředí provede zápis do Seznamu na základě dostupných údajů, a vznikne-li pochybnost, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, vyzve Ministerstvo životního prostředí příslušný kontrolní orgán ke kontrole. Nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, za nichž je možné pověřeného zástupce určit, nebo jestliže navrhovatel nedoložil písemné pověření, na jehož základě byl jako pověřený zástupce určen, Ministerstvo životního prostředí zápis pověřeného zástupce do Seznamu neprovede a vydá o tom rozhodnutí.
(8)
Ministerstvo životního prostředí provede zápis navrhovatele do Seznamu do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti podle odstavců 4 a 5 a který obsahuje údaje dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, a zároveň nejpozději do 14 dnů od provedení zápisu oznámí navrhovateli provedení tohoto zápisu.
(9)
Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 5 do 14 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí, že zanikly zákonné důvody pro její vedení v Seznamu.
(10)
Ministerstvo životního prostředí na základě oznámení podle odstavce 9 nebo na základě vlastních zjištění provede změnu v zápisu v Seznamu nebo vyřadí ze Seznamu osobu, jejíž zákonné důvody pro vedení v Seznamu zanikly. Provede-li změny zápisu v Seznamu na základě vlastního zjištění nebo neprovede-li změny zápisu v Seznamu na základě oznámení, vydá o tom rozhodnutí. Rozhodnutí vydá také o vyřazení osoby ze Seznamu na základě vlastního zjištění; to neplatí, jde-li o osobu, která zemřela nebo zanikla.
(11)
Seznam je veřejným seznamem. Každý má právo do něj nahlížet nebo si pořizovat kopie či výpisy.
(12)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na osobu, která
a)
má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění na všechny obalyobaly, které uvádí na trh nebo do oběhu, nebo
b)
uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, pokud ve vztahu ke všem obalůmobalům jí uváděným na trh nebo do oběhu prokazatelně plní povinnosti podle § 10 až 12 a § 12a odst. 1 jiná osoba.
§ 14a
Řízení ve věcech Seznamu
(1)
Vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 a 10 je prvním úkonem v řízení.
(2)
Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 10 je pouze osoba, které se změna nebo vyřazení ze Seznamu týká.
§ 15
Evidence
(1)
Osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu podle § 14, je povinna
a)
vést průběžně evidenci o obalechobalech a odpadech z obalůobalů a o způsobech nakládání s nimi v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalůobalů,
b)
ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů,
c)
prokázat na vyžádání Ministerstva životního prostředí nebo České inspekce životního prostředí pravdivost údajů vedených a ohlašovaných podle písmen a) a b),
d)
uschovávat doklady s údaji vedenými v této evidenci a ohlašovanými z této evidence po dobu nejméně 5 let.
(2)
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. b). Tato souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo do ní nahlížet, pořizovat si z ní kopie nebo výpisy.
(3)
Evidence odpadů z obalůobalů podle odstavce 1 písm. a) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídicího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidence podle odstavce 1 písm. a), rozsah a způsob ohlašování údajů z této evidence a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalůobalů.
§ 15a
(1)
Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že
a)
celkové množství obalůobalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň
b)
jejich roční obrat nepřekročí 25 000 000 Kč.
(2)
Osoba, která využije výjimky podle odstavce 1, je povinna zajistit splnění povinností podle § 10 až 15 neprodleně poté, co se stane zřejmým, že podmínky podle odstavce 1 nebudou v daném kalendářním roce splněny.
(3)
Osoba, která užívá výjimky podle odstavce 1, je povinna na požádání prokázat splnění podmínek uvedených v odstavci 1 kontrolním orgánům uvedeným v § 31.
(4)
Na osobu, která neprokáže splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro určité období, je nahlíženo jako na osobu, která v tomto období měla veškeré povinnosti uvedené v § 10 až 15.
§ 15b
Zvláštní ustanovení o obalových prostředcích
(1)
Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalové prostředky uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně práva a povinnosti osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly stanovené v § 10 až 13.
(2)
Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně povinnosti stanovené v § 15 odst. 1; tyto povinnosti neplatí pro osobu, která má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění pro všechny obalové prostředky, jež uvádí na trh nebo do oběhu. Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 vede průběžnou evidenci podle § 15 odst. 1 písm. a) tak, že vede pouze evidenci množství obalových prostředků uvedených na trh nebo do oběhu.
(3)
Pro účely hlav III až VII tohoto zákona, s výjimkou § 23, se na obalové prostředky podle odstavce 1 hledí jako na obalyobaly.
HLAVA III
AUTORIZOVANÁ OBALOVÁ SPOLEČNOST
§ 16
Autorizovaná obalová společnost
Autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) je akciovou společnostíakciovou společností, která je oprávněna vykonávat činnost na základě rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17. AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinností stanovených v § 10 až 12a a k tomuto účelu uzavírat smlouvy o sdruženém plnění podle § 13 odst. 1 písm. c).
§ 17
Autorizace k zajišťování sdruženého plnění
(1)
Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti akciové společnostiakciové společnosti a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(2)
Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci se podává Ministerstvu životního prostředí ve 4 písemných vyhotoveních v českém jazyce a současně na technickém nosiči dat.
(3)
Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci obsahuje obchodní firmu a sídlo akciové společnostiakciové společnosti, která žádá o vydání rozhodnutí o autorizaci, (dále jen „žadatel“) a seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a podílu na hlasovacích právech s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, a k žádosti se připojí
a)
aktuální znění stanov akciové společnostiakciové společnosti, nejsou-li uloženy ve sbírce listin veřejného rejstříku;
b)
prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 7 a § 20a odst. 5;
c)
poslední výroční zpráva, pokud existuje;
d)
projekt zajišťování sdruženého plnění zahrnující zejména
1.
popis technických, organizačních a finančních opatření, která zajistí sdružené plnění, včetně popisu sběrné sítě a údaje, zda k zajišťování sdruženého plnění bude využívána spolupráce s obcemiobcemi,
2.
označení druhu, popřípadě typu obalůobalů, pro které žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci,
3.
předpokládaný počet uzavřených smluv o sdruženém plnění a předpokládaná množství obalůobalů, pro něž bude zajištěno sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti autorizace,
4.
předpokládaná množství odpadů z obalůobalů, pro které bude zajištěno využití procesem recyklace, energetického využití, biologického rozkladu nebo odstranění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci,
5.
navrhovanou strukturu evidence obalůobalů a evidence odpadů z obalůobalů,
6.
podrobný popis předpokládaného finančního zajištění sdruženého plnění po dobu prvních 3 let platnosti rozhodnutí o autorizaci a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména účetní závěrku a smlouvy o čerpání úvěru, pokud se jeho použití předpokládá; toto finanční zajištění musí být nezávislé na platební schopnosti osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu,
7.
podrobný popis funkčního mechanismu kompenzace nákladů na zajištění zpětného odběru odpadů z obalůobalů ve sběrných místech, které žadatel nebude mít smluvně zajištěny do dne dosažení podílů podle § 10 odst. 2 a zpětný odběr v nich zajištují ostatní autorizované společnosti, a nákladů na využití odpadů z obalůobalů, včetně doložení funkčnosti a reálnosti plnění tohoto navrženého mechanismu, a
8.
návrh metodiky výpočtu nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu podle § 21 odst. 3, spolu s aktuálně platným výpočtem těchto nákladů, a
e)
vzory smluv o
1.
sdruženém plnění,
2.
spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí; to neplatí, pokud žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění pouze pro průmyslové obalyobaly, a
3.
úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů podle § 21 odst. 1 písm. d), pokud hodlá zajišťovat sdružené plnění pro tyto obalyobaly; to neplatí, pokud jsou ujednání o úhradě těchto nákladů zahrnuta ve smlouvě podle bodu 2.
(4)
Rozhodnutí o autorizaci lze vydat pouze za předpokladu, že
a)
žadatel má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr podle § 10, činil z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 25 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 25 %; to neplatí, pokud je záměrem žadatele zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyobaly,
b)
žadatel, jehož záměrem je zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyobaly, má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěno zapojení provozoven, kde je vratný zálohovaný obalobal prodáván spotřebitelispotřebiteli, do systému výkupu vratných zálohovaných obalůobalů podle § 9 odst. 4,
c)
žadatel projedná s autorizovanými společnostmi postupem podle § 21c všechny koordinované oblasti a o těch, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi dojde ke shodě, uzavře písemnou smlouvu; o koordinovaných oblastech, ve kterých ke shodě nedojde ani do 9 měsíců ode dne zahájení jednání, rozhodne Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti žadatele, jejímž obsahem musí být návrh na řešení koordinovaných oblastí, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi nedošlo ke shodě, s výjimkou oblasti ekomodulace, kterou je žadatel povinen nastavit tak, že převezme způsob provádění ekomodulace autorizovaných společností, a toto převzetí Ministerstvu životního prostředí doloží,
d)
stanovy žadatele, který je akciovou společnostíakciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost.
(5)
Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě posouzení údajů uvedených v žádosti a podkladů k této žádosti připojených. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne, pokud některý z akcionářů žadatele nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, 3 nebo 4 nebo žadatel nesplňuje podmínky uvedené v § 20 odst. 4 nebo 7 nebo § 20a odst. 5 nebo jestliže projekt zajišťování sdruženého plnění neposkytuje dostatečné záruky, že sdružené plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě, že projekt zajišťování sdruženého plnění je dostatečně finančně zajištěn a že neohrozí zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne také v případě, že žadatel nesplnil požadavky stanovené v § 17 odst. 4.
(6)
Rozhodnutí o autorizaci se uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 10 let, a nepřechází na jinou osobu, ani jej nelze na jinou osobu převést.
(7)
Rozhodnutí o autorizaci obsahuje
a)
obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo akciové společnostiakciové společnosti, jíž se rozhodnutí o autorizaci vydává,
b)
dobu platnosti rozhodnutí o autorizaci,
c)
druhy, popřípadě typy obalůobalů, pro které je autorizovaná společnost oprávněna zajišťovat sdružené plnění,
d)
požadovaný podíl využití a recyklace, popřípadě energetického využití a biologického rozkladu odpadů z celkového množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu osobami, které budou mít s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění; tyto požadavky mohou být stanoveny odlišně pro jednotlivé roky platnosti rozhodnutí o autorizaci; při jejich stanovení se vychází z plánu odpadového hospodářství podle zvláštního právního předpisu,4)
e)
požadavky na způsob vedení a předkládání evidence podle § 23,
f)
požadavky na zajištění osvětové činnosti podle § 11.
(8)
Platnost rozhodnutí o autorizaci lze prodloužit, pokud autorizovaná společnost o toto požádá alespoň 1 rok před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o autorizaci. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci platí obdobně odstavce 1 až 6. Jestliže autorizovaná společnost prokáže, že splňuje zákonem stanovené podmínky a řádně hospodaří, má na prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci nárok.
§ 18
Povinnosti akcionářů autorizované společnosti
(1)
Akcionáři autorizované společnosti mohou být pouze osoby, které uvádějí obalyobaly na trh nebo do oběhu.
(2)
Akcionář autorizované společnosti je povinen uzavřít s autorizovanou společností, jejímž je akcionářem, smlouvu o sdruženém plnění.
(3)
Podíl jednotlivého akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě na základním kapitálu autorizované společnosti nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento akcionář povinen nebo tito akcionáři povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit Ministerstvu životního prostředí a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 1 roku ode dne jejího překročení.
(4)
Akcionář autorizované společnosti nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady.4)
(5)
Akcie autorizované společnosti lze převést pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem.
(6)
Akcionář autorizované společnosti nesmí být akcionářem jiné autorizované společnosti. Toto platí i pro osoby ovládající akcionáře nebo osoby ovládané akcionářem nebo jeho osobami blízkými.
(7)
V případě nedodržení podmínek uvedených v odstavcích 1 až 6 může Ministerstvo životního prostředí rozhodnout o pozastavení hlasovacího práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady.
§ 19
Střet zájmů
(1)
Vedoucí zaměstnanec autorizované společnosti jmenovaný do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti nebo jeho členem nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem.
(2)
Akcionáři, členové orgánů autorizované společnosti a zaměstnanci autorizované společnosti nesmějí jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady, zejména s odpady z obalůobalů, nebo osob, jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady nebo s obchodováním s druhotnou surovinou.
Některá omezení autorizované společnosti
§ 20
(1)
Kromě činností spojených se zajišťováním sdruženého plnění nesmí autorizovaná společnost vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadu z obalůobalů a značení obalůobalů nebo poradenskou, výzkumnou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů.
(2)
Autorizovaná společnost je oprávněna uzavírat smlouvy za účelem výzkumu nebo ověření s osobami oprávněnými nakládat s odpady, pouze pokud uzavření takové smlouvy nepovede ke zvýhodnění nebo znevýhodnění osoby oprávněné nakládat s odpady v hospodářské soutěži na trhu odpadových služeb.
(3)
Autorizovaná společnost nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady ani se podílet na jakémkoliv podnikání jiné osoby. Autorizovaná společnost nesmí obchodovat s odpadem z obalůobalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalůobalů, zprostředkovávat obchod s odpadem z obalůobalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalůobalů ani určovat, komu osoby, jež zajišťují zpětný odběr a využití odpadu z obalůobalů, předají odpad z obalůobalů nebo druhotné suroviny získané z odpadů z obalůobalů.
(4)
Autorizovaná společnost smí vydávat pouze akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a to pouze jako akcie zaknihované. Emisní kursEmisní kurs akcie lze splácet pouze peněžitými vklady. Autorizovaná společnost nesmí žádat o přijetí svých akcií k obchodování na regulovaném trhu.
(5)
Autorizovaná společnost nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky.
(6)
Autorizovaná společnost nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených tímto zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(7)
Autorizovaná společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále nesmí být členem orgánů ani se podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má autorizovaná společnost. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(8)
Autorizovaná společnost nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr nebo jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(9)
Autorizovaná společnost je povinna hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.
(10)
Autorizovaná společnost nesmí vykonávat činnost pověřeného zástupce podle § 13a.
§ 20a
(1)
Autorizovaná společnost nesmí konat valnou hromadu bez předložení výpisu emise zaknihovaných akcií Ministerstvu životního prostředí. Tento výpis pořízený ke dni, který o 7 dní předchází den konání valné hromady, je povinna předložit Ministerstvu životního prostředí týž den, kdy byl pořízen. Ministerstvo životního prostředí ve výpisu akcionářů označí ty akcionáře, kterým byla pozastavena akcionářská práva podle § 18 odst. 7, a vrátí výpis autorizované společnosti do 6 dnů od jeho obdržení. Nevrátí-li Ministerstvo životního prostředí výpis v této lhůtě, platí, že proti výkonu práv účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů uvedených ve výpisu nemá námitek. Autorizovaná společnost předá Ministerstvu životního prostředí usnesení každé valné hromady do 30 dnů od jejího konání.
(2)
Autorizovaná společnost nesmí umožnit hlasování na valné hromadě osobě, která nebyla uvedena ve výpisu podle odstavce 1, a nesmí umožnit hlasování na valné hromadě nebo rozhodování per rollam osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena hlasovací práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady podle § 18 odst. 7.
(3)
Autorizovaná společnost nesmí uzavřít s osobou, která k ní má zvláštní vztah podle odstavce 4, jakoukoli jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění, smlouvu o výkonu funkce, smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti nebo smlouvu o poskytnutí příplatku autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky.
(4)
Za osoby, které mají k autorizované společnosti zvláštní vztah, se považují
a)
členové představenstva, členové dozorčí rady a zaměstnanci autorizované společnosti jmenovaní do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti nebo jeho členem,
b)
akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou fyzickými osobami, a členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou akcionáři autorizované společnosti,
c)
osoby blízké15) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d)
právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených pod písmenem a) nebo b) má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech přesahující 33 %,
e)
akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané obchodní korporace,
f)
zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zaměstnanci organizačních složek státu zřízených těmito ministerstvy16).
(5)
S právnickou osobou ovládanou akcionářem nebo s osobou ovládající některého z akcionářů autorizované společnosti nesmí autorizovaná společnost uzavřít jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění nebo smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky.
(6)
Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti o jejím zrušení, přeměně, o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu nebo o změně předmětu jejího podnikání nenabude účinnosti, není-li schváleno Ministerstvem životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti se ruší, není-li souhlas udělen do šesti měsíců od jeho přijetí.
(7)
K účinnosti smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti se vyžaduje souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
§ 21
Podmínky pro zajišťování sdruženého plnění
(1)
Autorizovaná společnost je povinna
a)
stanovit podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění pro všechny osoby jednotně a tak, aby žádná osoba ani žádný typ obaluobalu nebyly neodůvodněně znevýhodněny v hospodářské soutěži,
b)
uzavřít smlouvu o sdruženém plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči autorizované společnosti nesplněné dluhy; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, kromě registračních a evidenčních poplatků podle § 30,
c)
uzavřít s osobou podle písmene b) smlouvu o sdruženém plnění vždy pro všechny obalyobaly uváděné touto osobou na trh nebo do oběhu, pro něž je rozhodnutím o autorizaci oprávněna k zajišťování sdruženého plnění; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obalyobaly,
d)
uzavřít s každou obcíobcí, která o uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemiobcemi, smlouvu o spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí35) a smlouvu o úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů podle odstavce 1 písm. k) bodu 3, pokud zajišťuje sdružené plnění pro tyto obalyobaly a ujednání o úhradě těchto nákladů není součástí smlouvy o spolupráci při zajištění zpětného odběru; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady,
e)
zajišťovat sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaciautorizaci,
f)
odchylně od § 10 odst. 2 mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby
1.
do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 50 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 50 %, a
2.
do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 75 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 75 %,
g)
mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci dosáhla podílů stanovených v § 10 odst. 2,
h)
dosahovat stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalůobalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, podle § 10 odst. 5,
i)
zjišťovat výši průměrných nákladů obcíobcí pro různé velikostní skupiny obcíobcí na
1.
provoz systému zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů a
2.
úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu;
při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tyto náklady jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 3,
j)
zjišťovat podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tento podíl jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 4,
k)
zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění pokrývala
1.
náklady na zpětný odběr obalůobalů a odpadů z obalůobalů, jejich následnou přepravu a zpracování,
2.
náklady na dosažení požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití odpadu z obalůobalů podle rozhodnutí o autorizaciautorizaci, se zohledněním ekonomické hodnoty materiálů získaných z odpadů z obalůobalů a z nevyplacených záloh podle § 9 odst. 1,
3.
náklady vynaložené obcemiobcemi na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu,
4.
náklady na osvětovou činnost podle § 11,
5.
náklady na vedení evidencí podle § 23 odst. 1,
6.
náklady na tvorbu rezervy podle § 21a a
7.
běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti autorizované společnosti,
l)
provádět na základě studií, a to zejména studií posuzování životního cyklu, ekomodulaci u obalůobalů nebo typů obalůobalů, u kterých je to možné, přičemž ekomodulace nepředstavuje neodůvodněné znevýhodnění v hospodářské soutěži podle písmene a); při působení více autorizovaných společností na území České republiky musí být ekomodulace pro jednotlivé druhy nebo skupiny podobných obalůobalů prováděna všemi autorizovanými společnostmi jednotně podle podmínek stanovených tímto zákonem nebo písemnou smlouvou podle § 17 odst. 4 písm. c) nebo § 21c odst. 1 a případná změna ekomodulace musí být realizována postupem podle § 21c odst. 5,
m)
zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných osobám uvádějícím obalyobaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění nepřesahovala náklady nezbytné na plnění těchto povinností hospodárným způsobem; náklady se mezi obceobce a osoby poskytující služby v oblasti nakládání s odpady rozdělí způsobem umožňujícím kontrolu ze strany Ministerstva životního prostředí,
n)
zajistit, aby byly peněžní příspěvky spojené s náklady na sdružené plnění účtované osobě uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu za opakovaně použitelné obalyobaly splňující podmínky § 13 odst. 3 nižší než peněžní příspěvky, které autorizovaná společnost účtuje za uvádění obalůobalů, které nejsou opakovaně použitelné, na trh nebo do oběhu,
o)
zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů akcionářů na základním kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů autorizované společnosti, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním sdruženého plnění hrazených osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu za jednotlivý obalobal nebo hmotnostní jednotku obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu a informace o podmínkách zapojení provozovatelů pro nakládání s odpady do systému sdruženého plnění autorizované společnosti; autorizovaná společnost je povinna zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 30 dnů ode dne jejich změny,
p)
zveřejňovat na svých internetových stránkách smlouvy uzavřené mezi ní a osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, pokud předmětem těchto smluv je zajištění komunikace se spotřebitelemspotřebitelem a smlouva obsahuje úplatu nebo slevu za poskytnuté sdružené plnění; autorizovaná společnost je povinna tyto smlouvy zveřejňovat nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření.
(2)
Autorizovaná společnost zajišťující sdružené plnění povinnosti podle § 10a je povinna mít do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaciautorizaci smluvně zajištěn minimálně takový počet obcíobcí, aby podíl smluvně zajištěných obcíobcí, kterým budou náklady hrazeny, činil 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky.
(3)
Metodiku výpočtu nákladů na úklid odpadu podle odstavce 1 písm. k) bodu 3 musí autorizovaná společnost vypracovat na základě průměrných nákladů zjišťovaných podle odstavce 1 písm. i) bodu 2 tak, aby odrážela reálné náklady na úklid odpadu a tyto náklady nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Tuto metodiku autorizovaná společnost zveřejní na svých internetových stránkách.
(4)
Autorizovaná společnost zašle Ministerstvu životního prostředí zprávu o plnění povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. m) za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jejím kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.
(5)
Autorizovaná společnost nesmí sdělovat informace o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu jednotlivými osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, třetím osobám; toto ustanovení se nevztahuje na sdělení informací příslušnému správnímu úřadu.
(6)
V případě, že autorizovaná společnost zajišťuje sdružené plnění výhradně pro
a)
vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), § 10 odst. 2 a 3 a v § 21b, nebo
b)
průmyslové obalyobaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d), i) a j), odstavci 1 písm. k) bodech 1 a 3 a v § 21b a 21c.
§ 21a
Rezerva
(1)
Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti (dále jen „rezerva“).
(2)
Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3)
Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů autorizované společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Do nákladů autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.
(4)
Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a)
v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b)
autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období.
(5)
Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého plnění povinností osob, které obalyobaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucíexekucí.
(6)
Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své výroční zprávě.
§ 21b
Vyrovnání nákladů autorizovaných společností
(1)
V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky je každá autorizovaná společnost povinna čtvrtletně hlásit Ministerstvu životního prostředí celkovou hmotnost obalůobalů uvedených na trh osobami, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, rozdělenou podle obalobalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a podle toho, zda se jedná o průmyslový obal či nikoliv. Ministerstvo životního prostředí na základě ohlášených údajů stanoví rozhodnutím tržní podíl jednotlivých autorizovaných společností pro každý obalový materiál, jakož i celkový tržní podíl a v pravidelných intervalech tržní podíly zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek.
(2)
ObecObec je povinna vykázat každé z autorizovaných společností, se kterou uzavřela smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů, hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, odpovídající tržním podílům autorizované společnosti pro jednotlivé obalové materiály.
(3)
ObecObec, která nemá uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů se všemi autorizovanými společnostmi působícími na území České republiky, vykazuje autorizovaným společnostem, se kterými má uzavřenou smlouvu, hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu. Upravený tržní podíl autorizované společnosti se stanoví jako podíl jejího tržního podílu a součtu tržních podílů autorizovaných společností, se kterými má daná obecobec uzavřenou smlouvu.
(4)
Pokud obecobec nahlásí autorizované obalové společnosti hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu, musí o tom autorizovanou společnost uvědomit. Autorizovaná společnost je potom oprávněna této obciobci zaplatit pouze za hmotnost odpadů z obalůobalů odpovídající jejímu tržnímu podílu.
(5)
Pokud některá z autorizovaných společností ohlásí Ministerstvu životního prostředí hmotnost obalůobalů uvedených na trh podle odstavce 1 chybně, proběhne po skončení kalendářního roku opravné vyrovnání nákladů v rámci koordinace podle § 21c.
(6)
Autorizovaná společnost, která nedosahuje podílů stanovených v § 10 odst. 2, je povinna zajistit kompenzaci nákladů mechanismem podle § 17 odst. 3 písm. d) bodu 7 až do dne, ve kterém dosáhne podílů stanovených v § 10 odst. 2.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví formát hlášení podle odstavce 1.
§ 21c
Koordinace autorizovaných společností
(1)
V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky jsou autorizované společnosti povinny za účasti Ministerstva životního prostředí svoje jednání koordinovat za účelem dosažení shody na harmonizaci podmínek zajišťování sdruženého plnění v oblastech uvedených v odstavcích 2 až 6. Po dosažení shody je uzavřena mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanými společnostmi písemná smlouva.
(2)
Autorizované společnosti jsou povinny v rámci koordinace jednat za účelem dosažení shody na objemu peněžních prostředků
a)
poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů, a to pro každý obalový materiál uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu zvlášť; po dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů pro každý obalový materiál jsou jednotlivé autorizované společnosti povinny přispívat na objem peněžních prostředků podle svého tržního podílu stanoveného pro příslušný obalový materiál podle § 21b odst. 1 a
b)
vynaložených na zajištění povinného obsahu recyklovaných plastů v obalechobalech podle § 12a v rámci sdruženého plnění.
(3)
Výši průměrných nákladů obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. i) zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace. Pověřená autorizovaná společnost je povinna zjištěné údaje o výši nákladů zaslat bez zbytečného odkladu Ministerstvu životního prostředí, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů, zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace.
(5)
Pokud má některá z autorizovaných společností záměr provést změnu způsobu ekomodulace určitého obaluobalu či typu obaluobalu, je povinna tento záměr oznámit ostatním autorizovaným společnostem a Ministerstvu životního prostředí, jež se na změně musí shodnout v rámci koordinace. V případě, že se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí na změně ekomodulace neshodnou, nelze tuto změnu realizovat.
(6)
Autorizované společnosti jsou dále povinny v rámci koordinace jednat s cílem dosažení shody na
a)
celkovém objemu peněžních prostředků vynakládaných na zajištění sběrných míst a o vzájemném vyrovnání těchto nákladů,
b)
sdílení nákladů na zajišťování plnění povinností osob, které uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu, ale neplní povinnosti stanovené v § 10 až 12a tohoto zákona,
c)
opravném vyrovnání nákladů podle § 21b odst. 5,
d)
zajištění shodného přístupu k odstranění rizika duplicity evidencí a
e)
informacích šířených v rámci osvětových kampaní a případném vzájemném vyrovnání peněžních prostředků vynakládaných na osvětové kampaně.
(7)
Pokud se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí v rámci koordinace na řešení koordinované oblasti neshodnou ve lhůtě 4 měsíců, určí Ministerstvo životního prostředí po projednání s autorizovanými společnostmi řešení na základě jejich návrhů rozhodnutím; to neplatí v případě koordinace v oblasti ekomodulace podle odstavce 5.
(8)
Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.
§ 23
Evidenční a informační povinnosti
(1)
Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaciautorizaci
a)
evidenci osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění,
b)
evidenci množství obalůobalů a množství odpadů z obalůobalů, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění a způsobu jejich využití, v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalůobalů,
c)
evidenci osob, jež pro autorizovanou společnost zajišťují svoz, zpracování nebo jiné nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů, a původců odpadů, se kterými má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu, na základě které tyto osoby poskytují autorizované společnosti údaje o množství odpadů z obalůobalů a způsobech nakládání s nimi,
d)
evidenci množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které byly uvedeny na trh a k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění,
e)
evidenci sběrných míst podle § 10 odst. 1 a
f)
evidenci nákladů na poradenskou činnost a výzkumné projekty a
g)
evidenci množství recyklovaných plastů použitých osobami uvádějícími na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly podle § 12a odst. 1 v těchto obalechobalech, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění.
(2)
Autorizovaná společnost ohlašuje Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona upravujícího integrovaný registr znečišťování životního prostředí a integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení evidencí údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od každé autorizované společnosti zvlášť a celkové evidence, pro kterou jsou tyto evidence podkladem. Celková evidence a evidence údajů shromážděných od jednotlivých autorizovaných společností jsou veřejně přístupné, každý má právo do nich nahlížet a pořizovat si z nich kopie nebo výpisy.
(4)
Evidence odpadů z obalůobalů podle odstavce 1 písm. b) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídícího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidencí podle odstavce 1, rozsah a způsob ohlašování údajů z těchto evidencí a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalůobalů.
§ 23a
Ověřování údajů
(1)
Autorizovaná společnost je povinna mít ověřenou řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditorem.
(2)
Autorizovaná společnost je povinna zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti
a)
údajů o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu, které osoby, jež mají s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, vykázaly autorizované společnosti,
b)
vedení evidencí podle § 23 odst. 1,
c)
nákladů, které autorizovaná společnost vynaložila na
1.
sběr a využití odpadů z obalůobalů pocházejících ze sběrných míst zařazených do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí a zajištění sběrné sítě,
2.
sběr a využití odpadů z průmyslových obalůobalů,
3.
dotřídění odpadů z obalůobalů,
4.
přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalůobalů,
5.
vedení evidencí obalůobalů a odpadů z obalůobalů a jejich ohlašování,
6.
informování spotřebitelůspotřebitelů,
7.
ověřování údajů podle § 23a,
8.
administrativu a
9.
daně a poplatky,
d)
nastavení cen sdruženého plnění pro jednotlivé druhy obalůobalů; při tomto ověření je vyžadováno pouze ověření správnosti.
(3)
Autorizovaná společnost je dále povinna zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů vykázaných autorizované společnosti osobami uvedenými v § 23 odst. 1 písm. c) a obcemiobcemi.
(4)
Autorizovaná společnost je povinna zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém roce, ve kterém je oprávněna k zajišťování sdruženého plnění. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je autorizovaná společnost povinna Ministerstvu životního prostředí zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(5)
Osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu a osoby uvedené v § 23 odst. 1 písm. c) jsou povinny poskytnout autorizované společnosti nezbytnou součinnost za účelem splnění její povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.
§ 24
Kontrola činnosti autorizované společnosti
(1)
Činnost autorizovaných společností kontroluje Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí v činnosti autorizované společnosti nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku
a)
uložit, aby autorizovaná společnost ve stanovené lhůtě zjednala nápravu; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek,
b)
podat podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o přestupku autorizované společnosti,
c)
rozhodnout po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci, nebo
d)
zakázat autorizované společnosti zajišťovat sdružené plnění, pokud nesplní povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Nedostatkem v činnosti autorizované společnostiNedostatkem v činnosti autorizované společnosti se rozumí porušení povinnosti stanovené autorizované společnosti tímto zákonem nebo povinnosti stanovené akciové společnostiakciové společnosti jinými právními předpisy19) nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o autorizaciautorizaci.
§ 25
Změna rozhodnutí o autorizaci
Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu změnit rozhodnutí o autorizaci kromě případu uvedeného v § 24 odst. 2 písm. c) též
a)
na žádost autorizované společnosti,
b)
z důvodu změn v závazcích týkajících se výše podílu využití a recyklace odpadu z obalůobalů, jestliže vyplývají z práva Evropské unie,
c)
z důvodu změny v právním předpise, která má vliv na sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, nebo
d)
v situaci, kdy by bylo ohroženo zajišťování plnění cílů recyklace a celkového využití obalového odpadu.
§ 26
Zrušení rozhodnutí o autorizaci
(1)
Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu zruší rozhodnutí o autorizaci, jestliže
a)
autorizovaná společnost neuzavřela po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci žádnou smlouvu o sdruženém plnění kromě smluv uzavřených podle § 18 odst. 2,
b)
autorizované společnosti bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti,
c)
autorizovaná společnost nesplnila povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6,
d)
autorizovaná společnost nezjedná nápravu uloženou podle § 24 odst. 2 písm. a) ani v dodatečně stanovené lhůtě, nebo
e)
na autorizovanou společnost byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu.20)
(2)
Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu může zrušit rozhodnutí o autorizaci, pokud
a)
autorizovaná společnost nedosáhla do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci využití alespoň 80 % cíle pro celkové využití odpadů z obalůobalů stanoveného v rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 7 písm. d),
b)
autorizovaná společnost nedosáhla v prvním roce činnosti využití odpadu z obalůobalů v rozsahu alespoň dvou třetin množství požadovaného v rozhodnutí o autorizaci, nebo
c)
celkové množství obalůobalů, pro něž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, netvoří po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci alespoň 10 % hmotnostních všech obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu v České republice, na které se vztahuje rozhodnutí o autorizaci.
(3)
Jestliže valná hromada autorizované společnosti rozhodne, že autorizovaná společnost nebude nadále vykonávat činnost, pro kterou jí bylo vydáno rozhodnutí o autorizaciautorizaci, je autorizovaná společnost povinna bezodkladně tuto skutečnost oznámit Ministerstvu životního prostředí, které rozhodnutí o autorizaciautorizaci zruší, a to nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí tohoto oznámení.
§ 27
(1)
Účastníky řízení podle § 17 jsou žadatelé, kteří žádají o vydání rozhodnutí o autorizaciautorizaci ve vztahu k těm druhům obalůobalů, na které se má vztahovat rozhodnutí o autorizaciautorizaci, a autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těmto druhům obalůobalů. To neplatí v případě řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17 odst. 8, jehož účastníkem je pouze dotčená autorizovaná společnost.
(2)
Účastníky řízení podle § 25 jsou autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těm druhům obalůobalů, na které se rozhodnutí o změně autorizaceautorizace má vztahovat.
(3)
Účastníkem řízení podle § 26 je pouze dotčená autorizovaná společnost.
§ 28
Zánik rozhodnutí o autorizaci
(1)
Rozhodnutí o autorizaciautorizaci zaniká
a)
jeho zrušením,
b)
uplynutím doby jeho platnosti,
c)
zánikem autorizované společnosti bez likvidace nebo zrušením s likvidací,
d)
změnou právní formy autorizované společnosti nebo účinností smlouvy o převodu nebo pachtu jejího obchodního závoduobchodního závodu.
(2)
Zánikem rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle odstavce 1 písm. a) nejsou dotčeny nároky osob, které měly s autorizovanou společností ke dni zániku rozhodnutí o autorizaciautorizaci uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, při vypořádání práv a povinností s autorizovanou společností.
§ 28a
Převod peněžních prostředků při zániku rozhodnutí o autorizaci
(1)
Právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, je povinna převést všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a peněžní prostředky tvořící rezervu autorizované společnosti, která plnění povinností těchto osob převzala. Je-li více takových autorizovaných společností, převede se každé z nich poměrná část těchto peněžních prostředků, která odpovídá poměru příspěvků uhrazených za obalyobaly uvedené na trh nebo do oběhu za období posledních 24 měsíců přede dnem zániku rozhodnutí o autorizaci každou osobou uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, která měla ke dni zániku rozhodnutí s autorizovanou společností, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění. Autorizovaná společnost, která převzala plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, není oprávněna po těchto osobách vyžadovat opětovnou úhradu příspěvků za obalyobaly jimi uvedené na trh nebo do oběhu do dne zániku rozhodnutí o autorizaci autorizované společnosti, s níž měla osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu před převzetím povinností uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění.
(2)
Povinnost stanovenou v odstavci 1 musí právnická osoba splnit do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, a to způsobem, který schválí Ministerstvo životního prostředí na návrh této právnické osoby. Ministerstvo životního prostředí poskytne této právnické osobě rovněž informace o tom, se kterými autorizovanými společnostmi a pro jaké množství obalůobalů jednotlivé osoby uzavřely smlouvu o sdruženém plnění podle odstavce 1.
(3)
Nelze-li peněžní prostředky převést v souladu s odstavcem 1 z důvodu, že osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu neuzavřela smlouvu o sdruženém plnění s autorizovanou společností, převede právnická osoba odpovídající část peněžních prostředků do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, osobě uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, která se rozhodla plnit povinnosti dle tohoto zákona samostatně podle § 13 odst. 1 písm. a), a je zapsána v Seznamu. V případě zbývajících nerozdělených peněžních prostředků se tyto peněžní prostředky převedou do 180 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první poměrně jednotlivým autorizovaným společnostem zajišťujícím plnění povinností pro ty druhy obalůobalů, pro které je zajišťovala právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo.
(4)
Návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku nemůže být podán dříve, než budou splněny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 3. Ministerstvo životního prostředí vydá po doložení splnění těchto povinností na žádost právnické osoby podle věty první osvědčení o jejich splnění, které je povinnou součástí návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.
(5)
V případě přeměny autorizované společnosti, v jejímž důsledku rozhodnutí o autorizaci zaniká, je autorizovaná společnost povinna před zápisem přeměny do obchodního rejstříku Ministerstvu životního prostředí doložit, že všechny nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a prostředky tvořící rezervu autorizované obalové společnosti byly převedeny v souladu s odstavcem 1 nebo 3. Návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku nemůže být podán před splněním této povinnosti. Splnění povinnosti doloží navrhovatel potvrzením Ministerstva životního prostředí.
(6)
Zaniká-li rozhodnutí o autorizaci účinností smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti, a nebude-li splněna povinnost převést peněžní prostředky ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, smlouva se od počátku ruší.
§ 29
Zveřejňování rozhodnutí o autorizaci
Seznam vydaných rozhodnutí o autorizaciautorizaci, rozhodnutí o jejich změnách nebo o jejich zrušení, jakož i obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo ochrany osobních údajůosobních údajů, zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí ve svém Věstníku.
HLAVA IV
REGISTRAČNÍ A EVIDENČNÍ POPLATKY
§ 30
(1)
Za zápis do Seznamu (§ 14) se platí registrační poplatek ve výši 800 Kč a za evidenci v tomto Seznamu v následujících kalendářních letech se platí evidenční poplatek ve stejné výši vždy za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku.
(2)
Za vydání rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17 platí žadatel registrační poplatek ve výši 2 000 Kč. V každém následujícím kalendářním roce platí autorizovaná společnost za vedení evidence evidenční poplatek ve výši 800 Kč za každou osobu, s níž má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění alespoň po část kalendářního roku, a to za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku.
(3)
Autorizovaná společnost není povinna platit evidenční poplatek podle odstavce 2 za osobu, se kterou měla uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění pouze po část kalendářního roku, pokud tato osoba za tuto část kalendářního roku uvedla na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalůobalů.
(4)
Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě registračních a evidenčních poplatků nepoužije.
(5)
Výnos registračních a evidenčních poplatků je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
(6)
Správcem registračních a evidenčních poplatků je Státní fond životního prostředí České republiky. Správu placení těchto poplatků vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu daňového subjektu. O prominutí úroku z prodlení rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S OBALY A ODPADY Z OBALŮ
§ 31
Správní úřady v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů
Státní správu v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalů vykonávají
a)
Ministerstvo životního prostředí,
b)
Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy),
d)
Česká obchodní inspekce,
e)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
f)
Česká inspekce životního prostředí,
g)
Státní ústav pro kontrolu léčiv,
h)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
i)
orgány Celní správy České republiky.
§ 32
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední správní úřad v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalů
a)
vede Seznam podle § 14,
b)
vydává rozhodnutí o autorizaci po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 17 odst. 1 a rozhoduje o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8,
c)
vede seznam vydaných rozhodnutí o autorizaciautorizaci, rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci a zveřejňuje jej ve Věstníku Ministerstva životního prostředí podle § 29,
d)
označuje ve výpisu emise akcionáře, kterým byla pozastavena akcionářská práva podle § 20a odst. 1,
e)
rozhoduje po předchozím projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o souhlasu se zrušením autorizované společnosti, s přeměnou autorizované společnosti, s převodem, pachtem nebo zástavou obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti nebo se změnou předmětu podnikání autorizované společnosti podle § 20a odst. 6 nebo o souhlasu s účinností smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti podle § 20a odst. 7,
f)
vede evidence podle § 23 odst. 3 věty první, souhrnnou evidenci podle § 15 odst. 2 a z nich zpracovává a vede celkovou evidenci,
g)
kontroluje činnost autorizovaných společností podle § 24 odst. 1,
h)
ukládá autorizované společnosti opatření ke zjednání nápravy podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo zákaz zajišťovat sdružené plnění podle § 24 odst. 2 písm. d),
i)
podává podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o přestupku autorizované společnosti podle § 24 odst. 2 písm. b),
j)
rozhoduje o změně rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 25,
k)
rozhoduje o zrušení rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 26,
l)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím České inspekce životního prostředí,
m)
poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů v České republice,
n)
zajišťuje, aby celkové množství využitých odpadů z obalůobalů bylo v souladu s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána,23)
o)
jmenuje po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených v souladu s právem Evropské unie v oblasti nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů,2)
p)
zajišťuje ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vhodnou formou informování veřejnosti o úloze spotřebitelůspotřebitelů při přispívání k opakovanému používání, využívání a recyklaci obalůobalů a odpadu z obalůobalů,
q)
podává podnět České obchodní inspekci ke kontrole v oblasti nakládání s obalyobaly,
r)
zajišťuje pravidelný dialog mezi autorizovanými společnostmi, osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu, osobami nakládajícími s obalyobaly a odpady z obalůobalů, obcemiobcemi a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona,
s)
stanovuje tržní podíly autorizovaných společností, na základě kterých je podle § 21b prováděno vyrovnání nákladů, a v pravidelných intervalech je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
t)
usměrňuje koordinaci podle § 21c k dosažení shody mezi autorizovanými společnostmi a svolává k tomuto účelu podle potřeby jednání mezi autorizovanými společnostmi a Ministerstvem životního prostředí, přičemž v případě nedosažení shody v koordinované oblasti o řešení samo rozhodne, a
u)
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů obcíobcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalůobalů pro různé velikostní skupiny obcíobcí, zjišťovaných pověřenou autorizovanou společností podle § 21c odst. 3.
§ 33
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává stanovisko Ministerstvu životního prostředí k žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 1, k žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8, k žádosti o předchozí souhlas podle § 20a odst. 6 a 7, ke změně rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 25 a ke zrušení rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 26 odst. 2.
§ 35
Krajské hygienické stanice
Krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) kontrolují plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů kosmetických prostředků;24) při zjištění porušení těchto povinností ukládají opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty.
§ 36
Česká obchodní inspekce
Česká obchodní inspekce
a)
kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití, s výjimkou obalů kosmetických prostředků,24) obalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami, obalů léčivých přípravků10) a obalů surovin pro přípravu humánních léčivých přípravků,10)
b)
kontroluje zajištění zpětného odběru osobami, které uvádějí obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli; tyto osoby jsou povinny jí na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru,
c)
kontroluje zajištění prodeje nápojů ve vratných zálohovaných obalech u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, které uvádějí balené nápoje na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli,
d)
v případě zjištění porušení povinností při kontrole podle písmene a), b) nebo c) ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty.
§ 37
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce27) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty.
§ 38
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů humánních léčivých přípravků a obalůobalů surovin pro přípravu humánních léčivých přípravků; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty.
§ 39
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů veterinárních léčivých přípravků a obalůobalů surovin pro přípravu veterinárních léčivých přípravků; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty.
§ 40
Česká inspekce životního prostředí
(1)
Česká inspekce životního prostředí28) kontroluje plnění
a)
povinnosti zpětného odběru, s výjimkou povinnosti zpětného odběru uvedeného v § 36 písm. b), a povinnosti využití odpadu z obalůobalů,
b)
osvětové činnosti,
c)
povinností podle § 10a, 12a, § 13 odst. 2, § 13a, § 23a odst. 5 a § 28a a
d)
dalších povinností souvisejících s povinnostmi podle písmen a) až c).
(2)
Při zjištění porušení povinností podle odstavce 1 ukládá Česká inspekce životního prostředí opatření podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty a může uložit ochranné opatření podle § 43.
§ 41
Orgány Celní správy České republiky
(1)
Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat, zda obalyobaly nebo obalové prostředky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní úřady propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu nebo k další přepravě, dají podnět příslušnému kontrolnímu orgánu ke kontrole a současně uvědomí o tomto podnětu Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Pro účely výkonu státní správy v oblasti nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů poskytuje Generální ředitelství cel na vyžádání Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí ze svých evidencí tyto informace o dovozech obalůobalů ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie:
a)
identifikační údaje deklaranta a příjemce, a to jméno nebo obchodní firmu, případně název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
datum dovozu,
c)
hrubou a čistou hmotnost zásilky,
d)
zbožový kód,
e)
druh a počet nákladových kusů,
f)
popis zboží,
g)
stát, ze kterého byl obalobal dovezen, a
h)
měrnou jednotku a její počet.
(3)
Poskytnutí informací podle odstavce 2 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 42
Kontrola v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů
Inspektoři a pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávajících působnost v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalůobalů podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
HLAVA VI
OCHRANNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY
§ 43
Ochranná opatření
(1)
Česká inspekce životního prostředí může s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti podle tohoto zákona zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu obalyobaly, které nesplňují požadavky stanovené v § 10 odst. 1, nebo pozastavit uvádění takových obalůobalů na trh nebo do oběhu. Při ukládání tohoto opatření postupuje Česká inspekce životního prostředí podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky obdobně.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 44
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost, k níž je třeba autorizaceautorizace podle § 17, bez této autorizaceautorizace, nebo bez autorizaceautorizace nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je autorizaceautorizace třeba.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, která uvádí na trh obalobal, poruší povinnost stanovenou v § 3 odst. 1,
b)
jako osoba, která uvádí na trh obalobal nebo obalový prostředek, nezajistí některou z podmínek uvádění obalůobalů nebo obalových prostředků na trh podle § 4,
c)
jako osoba, která uvádí na trh obalobal, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 1 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 1 písm. b),
d)
jako osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 2 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 2 písm. b),
e)
jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obalyobaly jsou opakovaně použitelné, nebo vratné, neučiní opatření, která umožňují opakované použití opakovaně použitelných obalůobalů podle § 7, nebo nezajistí opakované použití vratných obalůvratných obalů nebo využití odpadů z těchto obalůobalů podle § 8,
f)
jako osoba uvedená v § 9 poruší některou z povinností týkajících se vratných zálohovaných obalůobalů podle § 9,
g)
jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nezajistí zpětný odběr těchto obalůobalů nebo odpadů z těchto obalůobalů podle § 10 odst. 1,
h)
jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalůobalů podle § 10 odst. 5,
i)
jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu neuhradí obciobci náklady podle § 10a odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 10a odst. 2 nebo 3,
j)
jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly neprovádí osvětovou činnost podle § 11 odst. 1 až 3,
k)
jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nezajistí využití odpadů z obalůobalů podle § 12,
l)
jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu nezajistí povinný obsah recyklovaných plastů v obaluobalu podle § 12a odst. 1 nebo neohlásí množství recyklovaných plastů, které použila v obalechobalech podle § 12a odst. 3,
m)
jako osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli poruší zákaz ovlivňovat dodavatele ve výběru autorizované společnosti podle § 13 odst. 2,
n)
v rozporu s § 13a odst. 2 nebo 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 13a odst. 4 nebo 5,
o)
jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, poruší povinnost podat návrh na zápis do Seznamu podle § 14 odst. 1,
p)
jako osoba zapsaná v Seznamu nesplní povinnost oznámit změny údajů podle § 14 odst. 9,
q)
jako osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu, poruší některou z povinností evidence podle § 15,
r)
jako osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu nebo jako osoba uvedená v § 23 odst. 1 písm. c) neposkytne autorizované společnosti nezbytnou součinnost podle § 23a odst. 5, nebo
s)
jako právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaciautorizaci zaniklo, nepřevede peněžní prostředky podle § 28a.
(3)
Autorizovaná společnost se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z podmínek autorizaceautorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaciautorizaci na základě § 17 odst. 7 písm. c) až f),
b)
poruší některé z omezení autorizované společnosti podle § 20,
c)
poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emise podle § 20a odst. 1,
d)
v rozporu s § 20a odst. 2 umožní hlasování na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise,
e)
poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 3,
f)
poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 5,
g)
si nevyžádá předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20a odst. 6,
h)
stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a),
i)
neuzavře smlouvu o sdruženém plnění podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c),
j)
uzavře smlouvu s obcíobcí v rozporu s § 21 odst. 1 písm. d) nebo smlouvu s obcíobcí odmítne uzavřít,
k)
nezajišťuje sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 21 odst. 1 písm. e),
l)
nesplní povinnost zajistit zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst pro stanovený podíl obyvatel nebo obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. f) nebo g),
m)
nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalůobalů podle § 21 odst. 1 písm. h),
n)
nesplní povinnost zjišťovat výši průměrných nákladů obcíobcí pro různé velikostní skupiny obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. i) nebo zjišťovat podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů podle § 21 odst. 1 písm. j),
o)
nezajistí, aby výše peněžních příspěvků pokrývala náklady podle § 21 odst. 1 písm. k),
p)
nesplní povinnost provádět ekomodulaci podle § 21 odst. 1 písm. l),
q)
nezabezpečí, aby výše peněžních příspěvků nepřesahovala nezbytné náklady podle § 21 odst. 1 písm. m),
r)
nesplní povinnost stanovovat nižší peněžní příspěvky podle § 21 odst. 1 písm. n),
s)
nezveřejní informace podle § 21 odst. 1 písm. o),
t)
nezveřejní smlouvy ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 1 písm. p),
u)
nevypracuje metodiku způsobem podle § 21 odst. 3 nebo ji nezveřejní na svých internetových stránkách,
v)
nesplní povinnost vyhotovit zprávu a zaslat ji Ministerstvu životního prostředí podle § 21 odst. 4, nebo
w)
poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 5.
(4)
Autorizovaná společnost se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností týkajících se rezervy podle § 21a,
b)
nesplní některou z povinností týkajících se vyrovnání nákladů podle § 21b,
c)
v souvislosti s koordinací podle § 21c
1.
se nezapojí do koordinace nebo nedodrží dohodnutý postup potvrzený smlouvou podle § 21c odst. 1,
2.
jako pověřená autorizovaná společnost nezašle zjištěné údaje o výši nákladů Ministerstvu životního prostředí podle § 21c odst. 3,
3.
neoznámí ostatním autorizovaným společnostem nebo Ministerstvu životního prostředí záměr změnit způsob ekomodulace a provede jeho změnu bez shody s nimi podle § 21c odst. 5, nebo
4.
se neřídí rozhodnutím vydaným podle § 21c odst. 7,
d)
nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 23 odst. 1 nebo neohlásí údaje z těchto evidencí Ministerstvu životního prostředí podle § 23 odst. 2, nebo
e)
poruší některou z povinností týkajících se ověřování údajů auditorem podle § 23a.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poskytne v místě prodeje výrobkůvýrobků spotřebitelispotřebiteli plastovou odnosnou tašku jinak než způsobem uvedeným v § 3 odst. 3.
(6)
ObecObec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21b odst. 2 nebo 3 nevykáže každé z autorizovaných společností poměrnou část hmotnosti odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí nebo v rozporu s § 21b odst. 4 neuvědomí autorizovanou společnost.
§ 45
(1)
Za přestupek podle § 44 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) až f), j), o) nebo p), odstavce 3 písm. t) anebo podle odstavce 5,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), m), q) nebo r) anebo podle odstavce 3 písm. p), r) nebo s),
d)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), nebo
e)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), g), k), l) nebo s), odstavce 3 písm. a) až l), n), o), q) nebo u) až w) anebo podle odstavce 4.
(2)
Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 44 odst. 2 písm. h) nebo § 44 odst. 3 písm. m) lze uložit pokutu až do výše, která se stanoví jako součin čísla označujícího počet procent chybějících k dosažení stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadů z obalůobalů a částky 1 000 000 Kč.
§ 46
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 44 odst. 2 písm. g) až l), jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizované společnosti, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, zaniklo rozhodnutí o autorizaciautorizaci. Má se za to, že povinnosti podle § 10 odst. 1 a § 10a až 12a ve vztahu k obalůmobalům, které právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedla na trh nebo do oběhu do 3 měsíců ode dne zániku rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle věty první, jsou splněné.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Krajská hygienická stanice, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv nebo Česká inspekce životního prostředí, a to v rozsahu své působnosti vymezené v § 35 až 40. Je-li podle rozsahu své působnosti příslušným k projednání přestupku více jak jeden správní orgán, přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který jako první zahájil řízení. Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o tom všechny správní orgány, které jsou k projednání přestupků podle tohoto zákona příslušné.
(3)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(4)
Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí, které jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ
§ 48
Pro účely plnění povinností využití odpadu z obalůobalů podle § 12 a vedení evidence podle § 15 a 23 se kompozitní obalyobaly a jiné obalyobaly složené z více než jednoho materiálu vykazují podle materiálů obsažených v obaluobalu. Od tohoto požadavku se lze odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obaluobalu a nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obaluobalu.
§ 49
Výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní s výjimkou řízení o přestupcích.
§ 50
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 9 odst. 9.
(2)
Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku podle § 9a odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 4, § 15 odst. 4, § 21b odst. 7, § 23 odst. 5 a § 23a odst. 6.
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3.
§ 51
Přechodná ustanovení
(1)
Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobkyvýrobky, jsou povinny plnit povinnosti uvedené v § 3, § 4 odst. 1 písm. a) a c), § 5, 10 a 14 nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona podle § 18 a 19 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(3)
Požadavky na uvádění na trh nebo do oběhu obalů vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 51a
(1)
Rozhodnutí vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 47 pozbývají platnosti ke dni účinnosti tohoto zákona.
(2)
Řízení zahájená podle § 47, která nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
§ 52
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 452/2001 Sb., se mění takto:
V § 18 se odstavce 1, 2, 3, 5, 6 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 53
V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 3 odst. 3 na konci písmene ad) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ae), které včetně poznámky pod čarou č. 23l) zní:
„ae) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu.23l)
23l)
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 56
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 477/2001 Sb.
Kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal
Kritérium 1
VýrobekVýrobek, který odpovídá definici obaluobalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo může plnit i jinou funkci než funkci obaluobalu, se považuje za obalobal pouze tehdy, pokud
a)
není nedílnou součástí jiného výrobkuvýrobku,
b)
není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobekvýrobek po dobu jeho životnosti a
c)
nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně používány, spotřebovány nebo odstraněny.
Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1
Obal
Krabice na cukrovinky
Fóliový přebal pouzdra na CD
Poštovní sáčky na katalogy a časopisy (s tiskovinou uvnitř)
Papírové košíčky na pečení prodávané s pekařským nebo cukrářským výrobkemvýrobkem
Role, trubice, dutinky a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály, například plastová fólie, hliníková fólie (alobal) nebo papír, kromě rolí, trubic, dutinek a válců, které slouží jako součást výrobních strojů a které se nepoužívají k prezentaci výrobkuvýrobku jako prodejní jednotky
Květináče, které jsou určeny pouze k prodeji a přepravě rostlin a ne pro celou dobu života rostliny
Skleněné lahve na injekční roztoky
Válcové obalyobaly na CD typu „spindle“ (prodávané s CD, nejsou určeny k uchovávání disků)
Ramínka na šaty (prodávaná s oděvem)
Krabičky zápalek
Systémy sterilní bariéry (sáčky, tácky a materiály nutné k zachování sterility výrobkuvýrobku)
Kapsle do nápojových systémů
Opakovaně plnitelné ocelové lahve používané pro různé druhy plynů, kromě hasicích přístrojů
Předmět, který není obalem
Květináče určené pro celou dobu života rostliny
Pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí
Čajové sáčky
Voskové vrstvy na sýrech
Střívka uzenin
Ramínka na šaty (prodávaná samostatně)
kávové polštářky z filtrového papíru odstraněné spolu s použitým kávovým produktem
Náplně do tiskáren
Pouzdra na CD, DVD a video (prodávané spolu s diskem CD, DVD nebo videem uvnitř pouzdra)
Válcové obalyobaly na CD typu „spindle“ (prodávané prázdné, určené k uchovávání CD)
Rozpustné sáčky na detergenty
Svítilny na hrob (nádoby na svíčky)
Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou lze znovu naplnit, například plnitelný mlýnek na pepř)
Kritérium 2
Předměty navržené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se považují za obalyobaly, pokud plní funkci obaluobalu.
Názorné příklady ilustrující použití kritéria 2
Obal, který je navržen a určen k plnění v místě prodeje
Odnosné papírové nebo plastové tašky a sáčky
Jednorázové talíře a kelímky
Přilnavá fólie
Sendvičové sáčky
Hliníková fólie
Plastová fólie pro vyčištěné oděvy z prádelen
Předmět, který není obalem
Míchátko
Jednorázové příbory
Balicí papír (prodávaný samostatně)
Papírové formy na pečení (prodávané prázdné)
Papírové košíčky na pečení prodávané bez pekařského nebo cukrářského výrobkuvýrobku
Kritérium 3
Součásti obaluobalu a pomocné prvky začleněné v obaluobalu se považují za části obaluobalu, v němž jsou začleněny. Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobkuvýrobku nebo jsou k výrobkuvýrobku připevněné a plní funkci obaluobalu, se považují za obalobal pouze tehdy, pokud
a)
nejsou nedílnou součástí tohoto výrobkuvýrobku a
b)
nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny.
Názorné příklady ilustrující použití kritéria 3
Obal
Štítky a visačky, které jsou přímo zavěšeny na výrobkuvýrobku nebo jsou k výrobkuvýrobku připevněny
Předmět, který je součástí obalu
Kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky
Samolepicí etikety, které jsou nalepeny na jiné části obaluobalu
Sponky, spony, svorky
Plastové převlečné etikety (smrštitelné)
Dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s detergenty
Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou nelze znovu naplnit a která je naplněna produktem, například mlýnek na pepř naplněný pepřem)
Předmět, který není obalem
Štítky RFID pro identifikaci na základě rádiové frekvence
Příloha č. 2
k zákonu č. 477/2001 Sb.
SYSTÉMY ZAJIŠTĚNÍ OPAKOVANÉHO POUŽITÍ OBALŮ
A.
Systémy pro zajištění opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu jsou:
1.
Uzavřený systém - systém, ve kterém je opakovaně použitelný obal uváděn do oběhu osobou nebo organizovanou skupinou osob;
2.
Otevřený systém - systém, ve kterém je uváděn do oběhu opakovaně použitelný obal mezi blíže neurčenými osobami;
3.
Smíšený systém - systém sestávající se ze dvou částí:
a)
opakovaně použitelný obal, který zůstává u konečného uživatele, pro který neexistuje žádný systém zpětného rozdělování vedoucí ke komerčnímu opakovanému naplnění,
b)
jednorázový obalobal, který se použije jako pomocný výrobekvýrobek pro přepravu obsahu k opakovanému naplnění obaluobalu.
B.
Kritéria pro zajištění systému opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu
Požadavky na opakovaně použitelné obaly jsou stanoveny kombinací požadavků na samotný obal a na systém opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu, v němž je funkční.
1.
Kritéria pro uzavřený systém:
a)
opakovaně použitelný obal je trvale ve vlastnictví osoby nebo organizované skupiny osob;
b)
obal je opakovaně uváděn na trh osobou nebo organizovanou skupinou osob, která ho vlastní;
c)
konstrukční typ obalu je stanoven podle specifikací odsouhlasených účastníky tohoto systému a je také podle těchto specifikací používán;
d)
systémy shromažďování a zpětného rozdělování těchto obalů jsou v patřičném sběrném místě;
e)
osoby nebo organizované skupiny osob jsou povinny převzít zpět opakovaně použitelný obal, který byl použit v souladu s dohodnutými specifikacemi;
f)
všechny osoby uvádějící na trh obalobal podávají informace o použití obaluobalu a místech, kde je možné obalobal ponechat pro účel opakovaného použití;
g)
je používán systém kontroly na základě dohodnuté specifikace odsouhlasené mezi účastníky systému.
2.
Kritéria pro otevřený systém:
a)
uživatel obalu může sám rozhodnout, zda obal bude opakovaně použit;
b)
opakovaně použitelný obal je vždy ve vlastnictví toho, kdo jej právě užívá;
c)
konstrukční typ obalu je stanoven podle obecně přijatých specifikací;
d)
obnova obalu k opakovanému použití může být zajištěna uživatelem obalu nebo je dostupná na trhu;
e)
systémy shromažďování a zpětného rozdělování těchto obalů mohou být v patřičném sběrném místě;
f)
je používán systém kontroly na základě všeobecně přijaté specifikace.
3.
Kritéria pro smíšený systém:
a)
opakovaně použitelný obal zůstává vždy konečnému uživateli, je v jeho vlastnictví a je jím opakovaně plněn s použitím pomocného výrobkuvýrobku (náhradního balení);
b)
na trhu jsou dostupné pomocné výrobkyvýrobky (náhradní balení);
c)
všechny osoby uvádějící na trh obalobal podávají informace, jak opakovaně použitelný obalobal dále použít (naplnit).
Příloha č. 3
k zákonu č. 477/2001 Sb.
Požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu
A: recyklace| B: celkové využití
---|---
Odpady z obalů| od 1. 1. 2021
do 31. 12. 2024| od 1. 1. 2025
do 31. 12. 2029| od 1. 1. 2030
do 31. 12. 2034| od 1. 1. 2035
A| B| A| B| A| B| A| B
%| %| %| %| %| %| %| %
Papírových a lepenkových| 75| | 75| | 85| | 85|
Skleněných| 75| 75| 75| 75
Plastových| 50| 50| 55| 55
Železných| 55| 70| 80| 80
Hliníkových| -| 35| 50| 60
Dřevěných| 15| 25| 30| 30
Prodejních určených spotřebitelispotřebiteli| 50| 55| 50| 55| 50| 55| 50| 55
Celkem| 70| 75| 75| 80| 75| 80| 75| 80
1.
Požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití obalového odpadu je nutné dosáhnout v každém kalendářním roce stanoveného období.
2.
Míra recyklace a celkového využití prodejních obalůobalů určených spotřebitelispotřebiteli se stanoví jako podíl množství využitého obalového odpadu získaného zpětným odběrem od spotřebitelůspotřebitelů a množství prodejních obalůobalů, které osoba uvedla na trh nebo do oběhu. Ve jmenovateli nejsou zahrnuty prodejní obalyobaly, které jsou současně průmyslovými obalyobaly.
3.
Za obalyobaly z jednoho materiálu lze považovat pouze takové obalyobaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 95 % hmotnosti obaluobalu.
4.
Recyklace a celkové využití jsou určeny v procentech hmotnostních a recyklace se zahrnuje do celkového využití jako jedna z jeho forem, společně s energetickým využitím a biologickým rozkladem podle § 4 odst. 1 písm. c).
Příloha č. 4
k zákonu č. 477/2001 Sb.
Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí
Část A
Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahuje požadavek připevněného uzávěru nebo víčka
Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, které se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obalyobaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou
a)
skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a
b)
nádob na nápoje určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě.
Část B
Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahují požadavky na minimální úroveň zpětného odběru a obsah recyklovatelného plastu
Nápojové lahve o objemu až 3 litry, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou
a)
skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a
b)
nápojových lahví určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě.
Část C
Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost a na určení pověřeného zástupce
1.
Sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy.
2.
Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obalyobaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, včetně jejich uzávěrů a víček.
3.
Plastové odnosné tašky.
Část D
Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost, na určení pověřeného zástupce a požadavky podle § 15b
1.
Nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček.
2.
Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou
a)
určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou,
b)
obvykle spotřebovávány z této nádoby a
c)
připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.
Příloha č. 5
k zákonu č. 477/2001 Sb.
Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů
Tabulka č. 1 Naměřené hodnoty koncentrací těžkých kovů ve sklovinách jednotlivých tavicích agregátů v mikrogramech na gram
| Agregát č.| 1| 2| 3| 4| ...| x
---|---|---|---|---|---|---|---
Měsíc| | | | | | |
Leden| | | | | | |
Únor| | | | | | |
Březen| | | | | | |
Duben| | | | | | |
Květen| | | | | | |
Červen| | | | | | |
Červenec| | | | | | |
Srpen| | | | | | |
Září| | | | | | |
Říjen| | | | | | |
Listopad| | | | | | |
Prosinec| | | | | | |
Pokud v některém měsíci přesáhne v některém agregátu naměřená hodnota koncentrace těžkých kovů hodnotu 200 mikrogramů na gram, začnou se hodnoty naměřené po dobu dalších 12 měsíců zapisovat do tabulky č.2.
Tabulka č. 2 Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů ve sklovinách tavicího agregátu č. _ v mikrogramech na gram pro účely ohlášení Ministerstvu životního prostředí
Tavicí agregát č. _
---
Měsíc| Datum měření| Naměřená hodnota
leden| |
únor| |
březen| |
duben| |
květen| |
červen| |
červenec| |
srpen| |
září| |
říjen| |
listopad| |
prosinec| |
Součet| xxx|
Roční průměr P| xxx|
P-200| xxx|
Je-li součet P - 200 v některém tavicím agregátu větší než nula, je nutno pro tento agregát podat hlášení na Ministerstvo životního prostředí.
Hlášení obsahuje:
1.
naměřené hodnoty
2.
popis použitých metod měření
3.
podezřelé zdroje zjištěných koncentrací těžkých kovů
4.
podrobný popis opatření přijatých ke snížení koncentrací těžkých kovů
1)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/20/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Komise 2013/2/EU ze dne 7. února 2013, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.
3)
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění.
Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé pod č. 147/1947 Sb.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění.
4)
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.
5)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
9)
Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 477/2001 Sb.
9a)
Vyhláška č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastnosti a způsoby označování výrobků z křišťálového skla.
9b)
Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
9c)
Přílohy č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
10)
Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších změn a doplnění.
13a)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
15)
§ 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
16)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Například obchodní zákoník.
20)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23)
Článek 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech z 20. prosince 1994.
24)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
29)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
31)
Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.
34)
Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 59 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
36)
§ 1820 zákona č. 89/2012 Sb. |
Zákon č. 478/2001 Sb. | Zákon č. 478/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 5. 1. 2002, částka 172/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 5. 1. 2002
478
ZÁKON
ze dne 5. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. I
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
2.
V § 1 písmeno d) zní:
„d)
podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“), průkazu zkušebního komisaře a pověření k provádění přezkoušení řidičů,“.
3.
V § 2 odst. 1 větě čtvrté se slova „v jehož územním obvodu bude autoškola provozována“ nahrazují slovy „podle místa provozovny žadatele“.
4.
V § 2 odst. 1 se doplňují věty: „Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen „organizační složka státu“). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu.“.
5.
V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Okresní úřad vydá registraci k provozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel,
b)
splnil technické podmínky pro provozování autoškoly podle tohoto zákona.“.
6.
V § 2 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
7.
V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „obchodní jméno“ nahrazují slovy „obchodní firmu“ a za slova „trvalý pobyt“ se vkládají slova „identifikační číslo,“.
8.
V § 3 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
způsob zajištění výcvikových vozidel,“.
9.
V § 3 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).
10.
V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovem „trenažéru“ vkládá čárka, spojka „a“ se zrušuje a za slova „učebním prostorám“ se doplňují slova „a k výcvikovým vozidlům“.
11.
V § 3 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
12.
V § 3 odst. 2 písm. c) se na konci doplňují slova „nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou“.
13.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí.“.
14.
V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „obchodní jméno“ nahrazují slovy „obchodní firmu“ a slova „bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“ se zrušují.
15.
V § 4 odst. 1 písm. a) se za slova „datum narození“ vkládají slova „identifikační číslo,“.
16.
V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „jedná-li se o fyzickou osobu“ zrušují.
17.
V § 4 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
18.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Okresní úřad na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Okresní úřad vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c).“.
19.
V § 6 odst. 1 se v uvozovací větě za slovo „rozhodne“ vkládají slova „ve věci“ a slovo „o“ se zrušuje.
20.
V § 7 se v uvozovací větě doplňuje slovo „dnem“ a v písmenech a) a b) se slovo „dnem“ zrušuje.
21.
V § 7 písm. c) se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovy „kdy rozhodnutí“ a doplňují se slova „nabylo právní moci“.
22.
Poznámka pod čarou č. 2) zní:
„2)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.“.
23.
V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „nejméně“ zrušuje.
24.
V § 9 odst. 1 písm. b) se za slovy „provozní brzdy vozidla“ středník nahrazuje čárkou a vkládají se slova „popřípadě akcelerátoru;“.
25.
V § 9 odst. 1 písm. b) se v části věty za středníkem za slovy „dvojím řízením“ slovo „podle“ zrušuje.
26.
V § 9 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu,“.
27.
V § 10 odstavec 1 zní:
„(1)
Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.2) Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla.“.
28.
V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,“.
29.
V § 10 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
registrační značku vozidla.“.
30.
V § 10 odstavec 3 zní:
„(3)
Žádost musí být doložena
a)
dokladem o technické prohlídce vozidla,2) pokud od zaregistrování vozidla uplynula doba delší než 1 rok,
b)
písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem,
c)
technickým průkazem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
d)
osvědčením o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
e)
doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.“.
31.
V § 10 odst. 4 se slovo „Okresní“ ruší.
32.
V § 10 odst. 4 se slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy „registraci silničního motorového a přípojného“.
33.
V § 10 odstavec 5 zní:
„(5)
Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.“.
34.
V § 10 odstavec 6 zní:
„(6)
Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.“.
35.
§ 12 zní:
㤠12
Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.“.
36.
V § 13 odst. 1 písm. b) a d) se za slova „podle zvláštního zákona“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a).
37.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „je způsobilá“ nahrazují slovy „není nezpůsobilá“.
38.
V § 13 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
39.
V § 13 odst. 1 písm. e) se na konci doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 2a), která zní:
„2a)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve rok a půl před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona.2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin a podskupin řidičských oprávnění uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C a podskupinu C1.“.
41.
V § 13 odst. 3 písm. a) se slova „a datum narození“ zrušují.
42.
V § 13 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
adresu trvalého pobytu žadatele nebo u osob, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, místo pobytu na území České republiky,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
43.
V § 13 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
datum a místo narození žadatele,“.
44.
V § 13 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).
45.
V § 13 odst. 4 se doplňují slova „v době podání žádosti“.
46.
V § 13 odst. 4 se doplňuje věta: „Zdravotní způsobilost žadatele může být doložena v žádosti o řidičské oprávnění.“.
47.
V § 14 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
doplňovací výuku a výcvik.“.
48.
V § 14 odst. 2 se v uvozovací větě slova „je povinen zajistit“ nahrazují slovem „dbá“.
49.
V § 16 odst. 1 se za slova „pro kombinaci“ vkládají slova „dvou a více“.
50.
V § 16 odst. 1 se slova „uvedených v § 15 odst. 1“ zrušují.
51.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění samostatně.“.
52.
V § 16 odst. 4 se slova „základního výcviku“ zrušují.
53.
V § 17 odst. 1 větě první se za slova „další skupinu“ vkládá čárka a vkládají se slova „popřípadě skupiny“ a za slova „nebo podskupinu“ se vkládá čárka a vkládají se slova „popřípadě podskupiny“.
54.
V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
55.
V § 18 odst. 3 se slova „výcviku“ nahrazují slovy „výuce“ a doplňuje se tato věta: „Ve skupině může být maximálně 5 žáků.“.
56.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Doplňovací výuka a výcvik
(1)
Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který
a)
ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 5 tohoto zákona,
b)
žádá o rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A opravňující k řízení motocyklu s omezením výkonu do 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost do 0,16 kW/kg na skupinu A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšující 0,16 kW/kg,
c)
žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení.
(2)
Doplňovací výuku a výcvik podle odstavce 1 písm. a) může žadateli o řidičské oprávnění poskytnout pouze autoškola, která výuku a výcvik prováděla.“.
57.
V § 21 odst. 1 se slova „Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovy „Krajský úřad“.
58.
V § 21 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„(2)
Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která
a)
má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání strojního nebo dopravního oboru,
b)
dosáhla věku 24 let,
c)
se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen „dopravní psycholog“),
d)
absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí mít osoba řidičské oprávnění k řízení vozidel té skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, k jejímuž získání provádí výuku,
e)
která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen.
2b)
Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
59.
V § 21 odst. 3 písm. a) se slova „v odstavci 2 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „v odstavci 2 písm. a) až e)“.
60.
V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „má řidičské oprávnění“ nahrazují slovy „je držitelem řidičského oprávnění“ a doplňují se slova „nejméně tři roky“.
61.
V § 22 písm. g) se slova „jejíž rozsah byl minimálně 80 vyučovacích hodin“ zrušují.
62.
V § 23 odst. 1 se slova „Základní školení a“ zrušují.
63.
V § 23 odst. 1 se ve větě první slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“.
64.
V § 23 odst. 1 věta druhá zní: „Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění.“.
65.
V § 23 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2c) zní:
„(2)
Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.2c)
2c)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
66.
V § 24 odst. 1 v uvozovací větě se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“.
67.
V § 24 odst. 1 písm. a) se slovo „opětovně“ nahrazuje slovem „opakovaně“.
68.
V § 24 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“.
69.
§ 25 zní:
㤠25
Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat okresnímu úřadu příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. To neplatí pro doplňovací výuku a výcvik podle § 19 odst. 1 písm. a). V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupinu, respektive podskupinu nebo skupiny, respektive podskupiny, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.“.
70.
V § 26 odst. 1 se slovo „přípravu“ nahrazuje slovem „výuku“.
71.
V § 27 odst. 2 písm. b) se doplňují slova „u jednoho žadatele“.
72.
V § 27 odst. 2 písm. c) se slovo „učitel“ nahrazuje slovem „učitelé“ a doplňují se slova „a tlumočník“.
73.
V § 28 větě druhé se slova „silničního provozu“ nahrazují slovy „provozu na pozemních komunikacích“.
74.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.“.
75.
V § 32 odstavec 2 zní:
„(2)
Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst. 2 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u okresního úřadu ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je okresní úřad podle místa provozovny provozovatele autoškoly.“.
76.
V § 32 odstavec 3 zní:
„(3)
Příslušný okresní úřad neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Okresní úřad zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.“.
77.
V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
78.
V § 34 odst. 1 se ve větě první slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“)“.
79.
V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „úplné“ zrušuje a doplňují se slova „zakončené maturitní zkouškou“.
80.
V § 34 odst. 1 písm. c) se doplňují slova „nejméně 5 let,“.
81.
V § 34 odst. 1 písm. d) se slovo „technických“ zrušuje a slovo „získání“ se nahrazuje slovem „získávání“.
82.
V § 34 odst. 1 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen.“.
83.
V § 34 odst. 2 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu.
3a)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“.
84.
V § 36 odst. 2 věta druhá zní: „Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu.“.
85.
V § 38 odstavec 1 zní:
„(1)
Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den, a to v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek. Neprovede-li okresní úřad zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení.“.
86.
V § 38 odst. 2 se slova „na své náklady“ nahrazují slovy „na náklady žadatele“.
87.
V § 38 odst. 3 se slova „učitel výcviku, který zpravidla prováděl výcvik v řízení vozidla“ nahrazují slovy „držitel příslušného profesního osvědčení“.
88.
V § 39 odst. 1 písm. a) se doplňují slova „a zdravotnické přípravy“.
89.
V § 39 odst. 1 písm. b) se doplňují slova „kromě skupiny AM“.
90.
V § 39 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
91.
V § 39 odst. 3 větě první se za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“.
92.
V § 39 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
93.
V § 39 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou 3b) znějí:
„(6)
Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně.
(7)
Žadatel může využít možnosti podle odstavce 6 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce.
3b)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.“.
94.
V nadpisu § 40 se doplňují slova „a zdravotnické přípravy“.
95.
V § 40 odst. 1 větě první se za slova „pozemních komunikacích“ doplňují slova „a zdravotnické přípravy“.
96.
V § 40 odst. 1 větě druhé se slovo „technických“ zrušuje, za slova „vozidel na pozemních komunikacích,“ se vkládají slova „ze zdravotnické přípravy“ a slova „a z poskytování první pomoci“ se zrušují.
97.
V § 40 odst. 1 se v poslední větě za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“.
98.
V § 42 odst. 3 písm. d) se slovo „městské“ zrušuje a za slovo „hromadné“ se vkládá slovo „osobní“.
99.
V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Od podmínky stanovené v odstavci 3 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
100.
V § 43 odst. 1 se slova „30 minut“ nahrazují slovy „20 minut“ a slova „50 minut“ se nahrazují slovy „30 minut“.
101.
V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm „neprospěl“.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
102.
V § 43 odstavec 4 zní:
„(4)
Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník.“.
103.
V § 43 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
U zkoušky k získání řidičského oprávnění skupin AM a A nebo podskupiny A1 se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona, ale i odpovědnost za žadatele o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
104.
V § 43 odst. 6 se na konci doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 2a).
105.
V § 44 odst. 1 se za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“.
106.
V § 44 odst. 3 se slova „v plném rozsahu“ nahrazují slovy „příslušného druhu výcviku“.
107.
V § 45 odst. 1 se za slova „podle zvláštního zákona“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a).
108.
V § 45 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje.
109.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu zní:
㤠45a
Doplňovací zkouška
(1)
Doplňovací zkouška podle zvláštního zákona2a) pro získání řidičského oprávnění skupiny A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.
(2)
Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.“.
110.
V § 46 se ve větě druhé doplňují slova „znalostí a u řidičů mladších 21 let dále praktickou zkouškou dovedností v ovládání vozidla v délce trvání nejméně 15 minut“.
111.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Například § 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“.
112.
V § 46 se doplňuje tato věta: „Pokud se jedná o řidiče vozidla uvedeného v § 48 odst. 1 tohoto zákona, který je současně řidičem z povolání, nemusí se takový řidič zúčastnit proškolení a přezkoušení podle zvláštního právního předpisu.“.
113.
§ 47 zní:
㤠47
Zdokonalovací školení řidičů je oprávněna provádět osoba, která splňuje podmínky podle § 21 odst. 1 a 2.“.
114.
V § 48 odst. 1 se v návětí za slovo „přezkoušení“ vkládají slova „jednou za tři roky“.
115.
V § 48 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
nákladní a speciální vozidlo nebo soupravu o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg.“.
116.
V § 48 odst. 1 se písmeno c) označuje jako písmeno d) a dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
117.
V § 48 odstavec 4 zní:
„(4)
Přezkoušení úspěšně složí ten, kdo ze 100 % možných bodů dosáhne alespoň 80 %. Další podrobnosti způsobu a rozsahu přezkoušení a způsobu provedení praktické zkoušky dovednosti v ovládání vozidla stanoví prováděcí právní předpis. Přezkoušení se provede zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti.“.
118.
V § 48 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Povinnost školení a přezkoušení se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu.“.
119.
V § 49 se odstavec 2 zrušuje. Současně se zrušuje označení odstavce 1.
120.
V § 50 odst. 1 věta druhá zní: „Ministerstvo pověří prováděním přezkušování řidičů držitele platného profesního osvědčení, který má v posledních deseti letech praxi učitele autoškoly nejméně pět let a praxi ve výuce a výcviku té skupiny nebo podskupiny, pro kterou žádá o pověření k provádění přezkoušení řidičů, nejméně 2 roky.“.
121.
V § 50 odst. 1 se v poslední větě slova „a písemným souhlasem provozovatele autoškoly, u kterého je v pracovněprávním vztahu“ zrušují.
122.
V § 50 odst. 2 se ve větě druhé vkládá před slovo „Opakované“ slovo „Každé“ a za slovo „provedeno“ se vkládá slovo „vždy“.
123.
V § 50 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Pokud řidič přezkoušení neabsolvuje úspěšně do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení, je povinen absolvovat nový kurz zdokonalování odborné způsobilosti na vlastní náklady.“.
124.
V § 51 odst. 1 větě první se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „příslušný podle bydliště řidiče“.
125.
V § 51 odst. 1 se doplňuje tato věta: „Pro další období prodlouží platnost osvědčení provozovatel autoškoly, v případě, že řidič absolvoval přezkoušení, prodlouží platnost osvědčení rovněž zkušební komisař nebo osoba pověřená k provádění zkoušek řidičů (dále jen „pověřený zkušební komisař“).
126.
V § 51 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Osvědčení profesní způsobilosti řidiče je platné vždy 1 rok od data úspěšného absolvování zdokonalování odborné způsobilosti řidiče, a nejdéle vždy tři roky od úspěšného složení přezkoušení.“.
127.
V § 51 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže dojde k poškození, zničení nebo ztrátě osvědčení profesní způsobilosti řidiče, požádá jeho držitel o vystavení druhopisu okresní úřad příslušný podle bydliště držitele.“.
128.
§ 52 zní:
㤠52
Provozovatel autoškoly je povinen pro účely vedení registru řidičů po ukončení každého kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zaslat do deseti dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, ve kterém uvede druh provedeného školení. Pověřený zkušební komisař je povinen pro účely vedení registru řidičů po každém přezkoušení zaslat do deseti pracovních dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam řidičů, kteří prospěli při přezkoušení.“.
129.
V § 53 odst. 1 se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „krajský úřad“.
130.
V § 53 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky,“.
131.
V § 53 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Krajský úřad
a)
rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí,
b)
provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje včetně odkazů v zákonu jako odstavec 4.
132.
V § 53 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo
a)
rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí,
b)
provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů,
c)
provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře.“.
133.
V § 54 odst. 1 se doplňují slova „a krajské úřady“.
134.
V § 54 odst. 3 se za slova „okresní úřady“ vkládají slova „krajské úřady“.
135.
V § 56 se v uvozovací větě za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „krajský úřad“.
136.
V § 57 písmeno c) zní:
„c)
nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří prospěli při přezkoušení,“.
137.
V § 62 se za slova „§ 27 odst. 5“ vkládají slova „§ 30 odst. 2“.
138.
V příloze č. 2 k zákonu se v písmenech c) a d) slovo „váha“ nahrazuje slovem „hmotnost“.
139.
V příloze č. 2 k zákonu se v písmenu e) slova „motorovou tříkolkou nebo čtyřkolkou, jejíž“ nahrazují slovy „motorovým tříkolovým nebo čtyřkolovým vozidlem, jehož“.
140.
Příloha č. 3 k zákonu zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb.
ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výuky
Tabulka 1
Skupina
řidičského
oprávnění| Předmět výuky| OP| Celkem
---|---|---|---
PPV| OÚV| TZBJ| ZP
AM| 14| 1| 6| 2| 3| 26
A1| 14| 1| 6| 2| 3| 26
A| 14| 1| 6| 2| 3| 26
B1| 16| 2| 8| 2| 4| 32
B| 18| 2| 10| 2| 4| 36
T| 18| 10| 10| 2| 4| 44
Vysvětlivky
PPV Výuka předpisů o provozu vozidel
OÚV Výuka o ovládání a údržbě vozidla
TZBJ Výuka teorie zásad bezpečné jízdy
ZP Výuka zdravotnické přípravy
OP Opakování a přezkoušení
ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výcviku
Tabulka 2
Skupina
Řidičského
Oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem
---|---|---|---|---
I. etapa| II. etapa| III. etapa
AC| MP| SP| SP
AM| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
A1| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
A| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
B1| 2| 5| 10| 6| 2| 4| 29
B| 2| 5| 12| 9| 2| 4| 34
T| 2| 4| 8| 7| 8| 4| 33
Vysvětlivky
PV-ŘV praktický výcvik v řízení vozidla
AC autocvičiště
MP minimální provoz
SP střední provoz
PV-ÚV praktický výcvik údržby vozidla
PV-ZP praktický výcvik zdravotnické přípravy
ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výuky
Tabulka 3
Skupina
řidičského
oprávnění| Předměty výuky| OP| Celkem
---|---|---|---
PPV| OÚV| TZBJ| ZP
RB1/AM| 6| 1| 3| 2| 4| 16
RB/AM
RC1/AM
RC/AM
RD1/AM
RD/AM
RB1/A1| 6| 1| 3| 2| 4| 16
RB/A1
RC1/A1
RC/A1
RD1/A1
RD/A1
RA1/A| 6| 1| 3| 2| 4| 16
RB1/A
RB/A
RC1/A
RC/A
RD1/A
RD/A
RA1/B1| 10| 2| 5| 2| 3| 22
RA/B1
RA1/B| 10| 2| 5| 2| 3| 22
RA/B
RB1/B
RA1/T| 10| 6| 8| 2| 4| 30
RA/T
RB1/T
RB/T
RC1/T
RC/T
RD1/T
RD/T
RB/C1| 10| 12| 10| 2| 4| 38
RD1/C1
RD/C1
RB/C| 10| 12| 10| 2| 4| 38
RC1/C
RD1/C
RD/C
RB/D1| 10| 12| 10| 2| 4| 38
RC1/D1
RC/D1
RB/D| 10| 12| 10| 2| 4| 38
RC1/D
RC/D
RD1/D
RB/B+E| 2| 1| 6| 2| 3| 14
RC1/C1+E
RC/C+E
RD1/D1+E
RD/D+E
Vysvětlivky
R B / C Rozšíření řidičského oprávnění skupiny B o další skupinu řidičského oprávnění skupiny C
Ostatní vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky č. 1
ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výcviku
Tabulka 4
Skupina
řidičského
oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem
---|---|---|---|---
I. etapa| II. etapa| III. etapa
celk.jízd.| AC| MP| SP| SP
RB1/AM| 7| 1| 2| 2| 2| 1| 2| 10
RB/AM
RC1/AM
RC/AM
RD1/AM
RD/AM
RB1/A1| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16
RB/A1
RC1/A1
RC/A1
RD1/A1
RD/A1
RA1/A| 7| 0| 2| 2| 3| 1| 2| 10
RB1/A| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16
RB/A
RC1/A
RC/A
RD1/A
RD/A
RA1/B1| 23| 2| 5| 10| 6| 2| 2| 27
RA/B1
RA1/B| 28| 2| 5| 12| 9| 2| 2| 32
RA/B
RB1/B| 16| 0| 4| 6| 6| 2| 2| 20
RA1/T| 19| 2| 2| 8| 7| 5| 2| 26
RA/T
RB1/T| 12| 0| 2| 5| 5| 5| 2| 19
RB/T| 10| 0| 2| 4| 4| 5| 2| 17
RC1/T| 10| 0| 2| 4| 4| 2| 2| 14
RC/T
RD1/T
RD/T
RB/C1| 17| 0| 2| 9| 6| 4| 4| 25
RD1/C1| 16| 0| 2| 8| 6| 4| 4| 24
RD/C1| 10| 0| 1| 5| 4| 4| 4| 18
RB/C| 18| 0| 2| 8| 8| 4| 4| 26
RC1/C| 12| 0| 2| 6| 4| 2| 4| 18
RD1/C| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24
RD/C| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20
RB/D1| 14| 0| 2| 8| 4| 4| 4| 22
RC1/D1| 10| 0| 1| 5| 4| 2| 4| 16
RC/D1| 8| 0| 1| 4| 3| 2| 4| 14
RB/D| 30| 0| 4| 16| 10| 8| 4| 42
RC1/D| 16| 0| 2| 8| 6| 2| 4| 22
RC/D| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20
RD1/D| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24
RB/B+E| 8| 0| 2| 2| 4| 2| 2| 12
RC1/C1+E
RC/C+E
RD1/D1+E
RD/D+E
141.
V příloze č. 4 k zákonu v písmenu c) v části věty za středníkem se slova „5 % 3. etapy“ nahrazují slovy „10 % 3. etapy“.
142.
V příloze č. 4 k zákonu v písmenu d) v části věty za středníkem se slova „5 % 3. etapy“ nahrazují slovy „15 % 3. etapy“.
143.
V příloze č. 4 k zákonu se za písmenem d) doplňuje tato věta: „Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.“.
144.
V příloze č. 6 k zákonu se v bodu 2 slova „7 500 kg“ nahrazují slovy „3 500 kg“ a za slovo „nákladních“ se vkládají slova „a speciálních nebo souprav“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
Čl. II
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 3 se doplňuje písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
„d)
osvědčení profesní způsobilosti řidiče, pokud jde o řidiče, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti podle zvláštního předpisu.2a)
2a)
§ 48 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.“.
2.
V § 91 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak,“.
3.
§ 116 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 33) zní:
㤠116
Vydání řidičského průkazu na základě řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství
(1)
Cizinec, který je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství a byl mu povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,33) je povinen do 3 měsíců ode dne povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu požádat příslušný okresní úřad o vydání řidičského průkazu.
(2)
Osoba, která je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství, má na území České republiky trvalý pobyt a zdržuje se na tomto území více než 185 kalendářních dní v roce, je povinna požádat příslušný okresní úřad o vydání řidičského průkazu.
(3)
Pro žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 a 2 platí obdobně § 109 odst. 7, 8 a 9 a § 110 odst. 2 písm. c) a odst. 3, 4 a 5.
(4)
Příslušný okresní úřad vydá řidičský průkaz, je-li řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství platný. Řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství, ve kterém je zaznamenáno, že jeho držiteli byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel, je pro účel vydání řidičského průkazu považován za neplatný.
33)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.“.
4.
V § 137 odst. 2 se slova „§ 116 odst. 6“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 477/2001 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupina 214: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování autoškoly“ se text ve sloupci 2 nahrazuje textem, který zní: „odborná způsobilost podle § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a praxe v oboru nejméně 3 roky“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. IV
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 5 písmeno g) zní:
„g)
trvalé a dočasné vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru.“.
2.
V § 6 odst. 4 se písmeno h) zrušuje.
3.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel
(1)
Okresní úřad rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud
a)
motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo,
b)
zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru).
(2)
Okresní úřad trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3)
Okresní úřad dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat okresnímu úřadu osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Okresní úřad zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Okresní úřad na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Okresní úřad pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel.“.
4.
V § 14 odst. 1 se v uvozovací větě před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalém“.
5.
V § 14 odst. 2 se ve větě první vždy před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalé“.
6.
V § 14 odst. 2 se ve větě druhé před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvale“.
7.
V § 34 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
dokladem schválení technické způsobilosti silničního vozidla vydaným jiným státem nebo jeho ověřenou kopií,“.
8.
V § 34 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní:
„b)
dokladem o vyřazení vozidla z registru vozidel jiného státu, jedná-li se o vozidlo, na které se vztahuje povinnost registrace v jiném státě, a pokud vozidlo v jiném státě již registrováno bylo, nebo dokladem o celním odbavení vozidla.8a)
8a)
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
V § 34 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo, které již bylo registrováno v jiném státě,“.
10.
V § 34 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
technickým protokolem vydaným pověřenou zkušebnou, jedná-li se o vozidlo, u kterého byly lhůty podle odstavce 3 písm. d) překročeny,“.
11.
V § 34 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
12.
V § 35 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
údaje v předložených dokladech k žádosti odpovídající skutečnosti zjištěné protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí,“.
13.
V § 35 odst. 5 se slova „nebo postupu“ zrušují.
14.
V § 36 odstavec 3 zní:
„(3)
Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen na základě registračního průkazu historického vozidla a se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo. Sportovní vozidlo lze provozovat jen na základě povolení vydaného ministerstvem. Vozidlo vybavené zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo nesmí být používáno pro účely podnikání. Na pozemních komunikacích nelze provozovat historické vozidlo, které nesplnilo testování. Testování u historického vozidla nahrazuje technickou prohlídku a platí vždy do 31. května následujícího kalendářního roku. Testování provádí právnická osoba, která má udělenou národní autoritu od mezinárodní organizace FIVA (Federation internationale des véhicules anciens), a to prostřednictvím jí ustanovených krajských testačních komisí. Předsedy krajských testačních komisí jmenuje ministerstvo na návrh právnické osoby provádějící testování. Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického vozidla, další podrobnosti o provozu sportovního vozidla a další podrobnosti testování.“.
15.
V § 54 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,“.
16.
V § 54 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
17.
V § 55 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
18.
V § 63 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí vozidel, které je zřízeno:
a)
v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla,
b)
při stanici technické kontroly.
(2)
Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle druhu vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla
a)
poháněná zážehovými motory,
b)
poháněná zážehovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem,
c)
poháněná vznětovými motory,
d)
poháněná vznětovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem.“.
19.
V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené okresním úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít stanice měření emisí své sídlo.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
20.
V § 72 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:
a)
je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,
b)
alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c)
činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.“.
21.
V § 80 odst. 3 písm. f) se před slovo „vyřazení“ vkládají slova „trvalém a dočasném“.
22.
V § 88 odst. 2 se za slova „jednotnost provádění“ vkládají slova „technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně,“.
23.
V § 89 odst. 10 se slova „ve lhůtě jednoho roku“ nahrazují slovy „ve lhůtě tří let“.
24.
V § 89 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.“.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. V
1.
Držitelé osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel, jejichž osvědčení bylo vydáno před 1. lednem 2001, mohou požádat ministerstvo o výměnu dosavadního osvědčení za profesní osvědčení; ministerstvo vymění stávající osvědčení pro učitele za profesní osvědčení.
2.
Profesní osvědčení pro učitele výcviku vydaná po 1. lednu 2001 podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jsou profesními osvědčeními pro učitele výcviku podle tohoto zákona.
3.
Učitelé, kterým bylo uděleno osvědčení podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001, se považují za učitele podle tohoto zákona.
4.
Řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku zahájená podle § 60 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují.
5.
Výuka a výcvik zahájené před 1. lednem 2001 musí být ukončeny nejpozději do 31. července 2002.
6.
Splnění podmínky třech let praxe v oboru pro vydání živnostenského oprávnění pro obor živnostiživnosti „Provozování autoškoly“ se nevyžaduje pro podnikatele nebo odpovědného zástupce, který byl držitelem příslušného živnostživnostenského oprávnění nebo byl odpovědným zástupcem pro takovou živnost.
7.
Učitelům autoškol, kteří podali žádost o prodloužení platnosti osvědčení pro učitele od 1. října 2000 a o jejichž žádosti nebylo do 31. prosince 2000 rozhodnuto, se vydá profesní osvědčení.
8.
Učitelé, kteří absolvovali v období od 1. července 2000 do 31. prosince 2000 zkoušky pro získání, rozšíření nebo prodloužení platnosti osvědčení pro učitele, při které neprospěli, mohou opravnou zkoušku umožněnou podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001 složit do 31. prosince 2002.
9.
Příprava učitelů autoškol započatá před 1. lednem 2001 se dokončí podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001. Závěrečné zkoušky se provedou podle tohoto zákona.
10.
Žadateli, který zahájil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění před účinností tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. Žadateli, který zahájí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění po účinnosti tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
11.
Učitelé autoškoly, kterým bylo vydáno osvědčení podle dřívějších právních předpisů, se považují za učitele podle tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. VI
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti pátým dnem následujícím po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 57, 63, 66, 68, 129, 131, 133, 134 a 135, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 479/2001 Sb. | Zákon č. 479/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001
* Čl. I - V § 2 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se slova „, jeho části nebo plod po potratu1)“ nahrazují slovy „nebo jeho části“. Zároveň se text poznámky pod čarou č. 1) zrušuje.
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 12. 2001
479
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 2 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se slova „, jeho části nebo plod po potratu1)“ nahrazují slovy „nebo jeho části“. Zároveň se text poznámky pod čarou č. 1) zrušuje.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 482/2001 Sb. | Zákon č. 482/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 176/2001
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.)
482
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. III
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 písm. a) se slovo „ostatními“ zrušuje.
2.
V § 36 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
3.
V § 36 písm. c) se slova „devizová povolení“ nahrazují slovy „devizové licence a zvláštní povolení“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 483/2001 Sb. | Zákon č. 483/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 176/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z nemovitostí
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2002
483
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rozpočtovém určení daní
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „, daně dědické, daně darovací, daně z převodu nemovitostí“ zrušují.
2.
V § 2 písmeno a) zní:
„a)
celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku1) správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,1)“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní:
㤠3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1)
Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a)
daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b)
podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c)
podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d)
podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e)
podíl na 3,1 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),
f)
podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h).
(2)
Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
4a)
§ 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 4 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d).“.
5.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a),“.
6.
V § 4 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.“.
7.
V § 4 odst. 2 se slova „v příloze zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2 k tomuto zákonu“.
8.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.“.
9.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
„(4)
Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. i) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu,9a) k součtu zaměstnanců takto vykázaných v jednotlivých obcích České republiky, a to k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
9a)
Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcům podle zvláštních zákonů.“.
11.
Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 2 a doplňuje se příloha č. 1, která zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f)
Kraj| Procento
---|---
Praha| 5,026663
Středočeský| 11,836032
Jihočeský| 8,386498
Plzeňský| 7,256508
Karlovarský| 3,729188
Ústecký| 8,530216
Liberecký| 5,022286
Královéhradecký| 6,230239
Pardubický| 5,311547
Vysočina| 7,099474
Jihomoravský| 10,005734
Olomoucký| 6,606500
Zlínský| 5,302314
Moravskoslezský| 9,656801
ČR celkem| 100,000000“.
Čl. II
Přechodná ustanovení k části první
1.
Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok k 31. prosinci 2001 podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2001, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění tohoto zákona, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2002.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 453/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „z rozpočtu kraje“.
2.
V § 15 odst. 8 se za slovo „obcím“ vkládají slova „krajům, organizačním složkám státu,30b)“.
3.
V § 18 odst. 4 písm. b) se za slovo „obcí“ vkládají slova „a krajů“.
4.
V § 20 odst. 8 se za slovo „obcím“ vkládají slova „krajům, organizačním složkám státu,30b)“.
5.
V § 38a odst. 2 se na konci doplňují slova „a kraje“.
6.
V § 38j se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 40a) zní:
„(4)
Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podávaném podle zvláštního právního předpisu40a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě.
40a)
§ 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani z nemovitostí
Čl. IV
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. k) se slova „loukách a pastvinách“ nahrazují slovy „trvalých travních porostech“.
2.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka vypouští a doplňuje se písmeno t), které zní:
„t)
pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu.“.
3.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l), r) a t) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“.
4.
V § 5 odst. 1 se slova „, luk a pastvin“ nahrazují slovy „a trvalých travních porostů“.
5.
V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „luk a pastvin“ nahrazují slovy „trvalých travních porostů“.
6.
V § 9 odst. 1 písm. h) se slova „na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „do zdaňovacího období roku 2007 včetně,“.
7.
V § 9 odst. 1 písm. i) se slova „na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „do zdaňovacího období roku 2007 včetně,“.
8.
V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:
„t)
stavby ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu.“.
9.
V § 9 odst. 3 se slova „p) a r)“ nahrazují slovy „p), r) a t)“.
10.
V § 9 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: „Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti.“.
11.
V § 9 se odstavce 7 až 9 zrušují.
12.
V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Výsledek vyměření se poplatníkovi nebo společnému zástupci nesděluje, pokud o to poplatník nebo společný zástupce nepožádá.“.
13.
V § 17 se slova „, luk a pastvin“ nahrazují slovy „a trvalých travních porostů“.
Čl. V
Přechodné ustanovení k části třetí
Podle tohoto zákona se ode dne jeho účinnosti postupuje i vůči osvobozením, která byla uplatněna do 31. 12. 2001 podle § 9 odst. 7 a 8 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., pokud správce daně o nich do 31. 12. 2001 nerozhodl.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 489/2001 Sb. | Zákon č. 489/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 177/2001
* Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 12. 2001
489
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 se slova „vlastnických práv ve věcech“ nahrazují slovy „práv a povinností státu jako vlastníka“.
2.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„(3)
Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem financí může na dobu určitou, nejdéle na dobu 30 let, smluvně převést výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na právnickou osobu vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek2b) za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy2a) a splatnou způsobem sjednaným ve smlouvě.
2b)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 44 odst. 1 se doplňuje tato věta: „Obecné předpisy o správním řízení19) se nevztahují na řízení podle § 25 odst. 8, 9, 10 a 11 a § 31 odst. 6 a 7.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 490/2001 Sb. | Zákon č. 490/2001 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2002
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 177/2001
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2002 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 693 399 679 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 739 622 657 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 46 222 978 00
* § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2001, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpán
* § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
* § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. č. 1 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 6 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 7 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 8 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 9 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb.
Aktuální znění od 26. 8. 2002 (392/2002 Sb.)
490
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001
o státním rozpočtu České republiky na rok 2002
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2002 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 693 399 679 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 739 622 657 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 46 222 978 000 Kč, bude vypořádán těmito financujícími položkami:
a)
vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 44 000 000 000 Kč,
b)
změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 2 222 978 000 Kč.
Ukazatele podle věty první a druhé jsou obsaženy v příloze č. 1.
(2)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2.
(3)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3.
(4)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5)
Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou uvedeny v příloze č. 5.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům jednotlivých krajů, a to příspěvky na plnění úkolů v přenesené působnosti1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“) v celkové výši 380 069 000 Kč uvedenými v příloze č. 6. Příloha č. 6 obsahuje i kritéria pro výpočet dotace.
(7)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi a příspěvky na výkon státní správy,2) v celkové výši 16 074 946 000 Kč uvedenými v příloze č. 7. Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obceobce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8.
(8)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 2 930 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 2 725 972 000 Kč určena na regulaci trhu a částka ve výši 204 028 000 Kč je určena na krytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu.
(9)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. ve výši 400 000 000 Kč pro doplnění pojistných fondů. Pojistná kapacita se stanoví ve výši 120 000 000 000 Kč.
§ 2
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2001, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2001, byly těmito obcemiobcemi použity v roce 2002 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 2001.
(2)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Financování opatření k odstranění následků povodní“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“, „Financování řešení důsledků kosovské krize“ rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv o prostředky, které nebyly v roce 2001 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto překročení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a financující položka „Změna stavů na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b).
§ 3
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
§ 4
Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 490/2001 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v tis. Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 693 399 679
Výdaje státního rozpočtu celkem| 739 622 657
| z toho:| finanční vztahy k rozpočtům|
| | \\- krajů| 380 069
| | \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech| 16 074 946
Schodek| 46 222 978
Financování:|
Vydání státních dluhopisů podle zvláštního předpisu| 44 000 000
Změna stavů na účtech státních finančních aktiv| 2 222 978
Příloha č. 2
k zákonu č. 490/2001 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| | | | v tisících Kč
---|---|---|---|---
Číslo
kapitoly| Kapitola| daňové příjmy| z toho: | nedaňové
příjmy,
kapitálové
příjmy
a přijaté dotace
pojistné na
důchodové pojištění
301| Kancelář prezidenta republiky| | | 1 130
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| | | 14 000
303| Senát Parlamentu| | | 8 500
304| Úřad vlády České republiky| | | 5 500
305| Bezpečnostní informační služba| | | 80 000
306| Ministerstvo zahraničních věcí| | | 197 940
307| Ministerstvo obrany| 2 397 690 *)| 1 833 528| 2 484 650
308| Národní bezpečnostní úřad| | | 0
309| Kancelář Veřejného ochránce práv| | | 0
312| Ministerstvo financí| 635 422 *)| 485 911| 164 140
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 250 600 000 *)| 192 283 000| 246 150
314| Ministerstvo vnitra| 5 052 375 *)| 3 863 581| 224 310
315| Ministerstvo životního prostředí| | | 62 900
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| | | 30 970
321| Grantová agentura České republiky| | | 596
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| | | 268 552
327| Ministerstvo dopravy a spojů| | | 2 036 554
328| Český telekomunikační úřad| | | 450 000
329| Ministerstvo zemědělství| | | 613 000
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| | | 12 837
334| Ministerstvo kultury| | | 76 977
335| Ministerstvo zdravotnictví| | | 36 000
336| Ministerstvo spravedlnosti| 537 239 *)| 410 830| 382 195
341| Úřad pro veřejné informační systémy| | | 2 300
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| | | 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| | | 24 500
345| Český statistický úřad| | | 5 850
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| | | 204 000
347| Komise pro cenné papírycenné papíry| | | 0
348| Český báňský úřad| | | 4 600
349| Energetický regulační úřad| | | 0
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| | | 0
358| Ústavní soudÚstavní soud| | | 33
361| Akademie věd České republiky| | | 39 000
372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| | | 0
374| Správa státních hmotných rezerv| | | 227 000
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| | | 1 000
380| Okresní úřady| | | 905 213
381| Nejvyšší kontrolní úřad| | | 1 012
396| Státní dluh| | | 0
397| Operace státních finančních aktiv| 660 000| | 6 299 114
398| Všeobecná pokladní správa| 357 400 000| | 61 006 430
| CELKEM| 617 282 726| 198 876 850| 76 116 953
PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)| 693 399 679
---|---
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů
Příloha č. 3
k zákonu č. 490/2001 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
Číslo
kapitoly| Kapitola| Výdaje celkem
---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 292 696
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 991 439
303| Senát Parlamentu| 638 033
304| Úřad vlády České republiky| 407 372
305| Bezpečnostní informační služba| 817 944
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 4 592 825
307| Ministerstvo obrany| 47 505 502
308| Národní bezpečnostní úřad| 225 993
309| Kancelář Veřejného ochránce práv| 80 872
312| Ministerstvo financí| 11 924 249
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 261 128 708
314| Ministerstvo vnitra| 39 332 287
315| Ministerstvo životního prostředí| 3 117 986
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 4 145 741
321| Grantová agentura České republiky| 1 074 478
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 8 461 424
327| Ministerstvo dopravy a spojů| 4 256 534
328| Český telekomunikační úřad| 255 762
329| Ministerstvo zemědělství| 12 924 416
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 81 242 315
334| Ministerstvo kultury| 4 879 882
335| Ministerstvo zdravotnictví| 9 611 658
336| Ministerstvo spravedlnosti| 15 259 520
341| Úřad pro veřejné informační systémy| 64 123
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 74 400
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 135 487
345| Český statistický úřad| 904 308
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 2 024 683
347| Komise pro cenné papírycenné papíry| 103 333
348| Český báňský úřad| 121 491
349| Energetický regulační úřad| 114 955
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 61 549
358| Ústavní soudÚstavní soud| 77 720
361| Akademie věd České republiky| 3 140 527
372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| 36 387
374| Správa státních hmotných rezerv| 1 753 340
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 285 782
380| Okresní úřady| 33 938 942
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 364 164
396| Státní dluh| 21 996 034
397| Operace státních finančních aktiv| 42 382 092
398| Všeobecná pokladní správa| 118 875 704
| CELKEM| 739 622 657
Příloha č. 4
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 130
Výdaje celkem| 292 696
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 006
z toho: platy zaměstnanců| 34 343
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 265
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 687
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 131 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 0
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 0
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 842
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 214 865
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 15 510
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 330
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU|
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 14 000
Výdaje celkem| 991 439
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 299 610
z toho: platy zaměstnanců| 114 013
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 90 517
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 280
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 114 700
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy poslanců| 140 400
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 73 472
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 936
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 500
Výdaje celkem| 638 033
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 145 136
z toho: platy zaměstnanců| 72 954
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 48 191
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 459
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 200 280
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy senátorů| 61 916
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 27 997
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 6 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 500
Výdaje celkem| 407 372
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 174 790
z toho: platy zaměstnanců| 151 084
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 60 155
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 021
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 59 677
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 11 296
v tom: institucionální prostředky| 9 046
účelové prostředky| 2 250
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 174 790
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 151 084
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 56 774
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 80 000
Výdaje celkem| 817 944
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 86 905
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 5 100
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 5 100
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 2 900
Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 197 940
Výdaje celkem| 4 592 825
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 444 381
z toho: platy zaměstnanců| 441 026
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 155 533
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 821
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 809 381
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 18 000
v tom: institucionální prostředky| 8 050
účelové prostředky| 9 950
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 444 381
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 441 026
Humanitární pomoc| 0
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Zahraniční vysílání rozhlasu| 0
Neinvestiční transfery do zahraničí| 0
Visegradský fond| 0
Vrcholné státní návštěvy| 0
Volby 2002| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Plenární zasedání Skupiny jaderných dodavatelů v Praze (NSG)| 150
Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 40 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 484 650
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 2 397 690
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 1 833 528
Výdaje celkem| 47 505 502
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 805 471
z toho: platy zaměstnanců| 10 199 880
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 581 687
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 203 998
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 899 651
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 390 612
v tom: institucionální prostředky| 107 400
účelové prostředky| 283 212
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 2 020 790
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 1 945 733
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 4 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 15 000
Důchody| 2 766 840
Ostatní sociální dávky| 1 813 735
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 130
Dotace podnikatelským subjektům| 145 000
Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 14 230
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 225 993
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 82 630
z toho: platy zaměstnanců| 82 144
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 28 919
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 633
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 28 560
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 000
v tom: institucionální prostředky| 7 000
účelové prostředky| 12 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 82 630
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 82 144
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 80 872
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 31 253
z toho: platy zaměstnanců| 26 936
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 939
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 539
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 400
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy funkcionářů| 2 515
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 349/1999 Sb.)| 2 580
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 14 400
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 164 140
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 635 422
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 485 911
Výdaje celkem| 11 924 249
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 772 241
z toho: platy zaměstnanců| 5 749 349
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 020 285
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 114 986
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 319 685
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 5 772 241
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 5 749 349
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 27 595
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Ostatní sociální dávky| 36 410
Ostatní věcné výdaje celkem: ***)| 2 660 642
v tom: Ministerstvo financí| 643 002
Uzemní finanční orgány| 1 247 880
Generální ředitelství cel| 769 760
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 840 252
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 461
Mezinárodní seminář IPTI zaměřený na daň z nemovitostínemovitostí| 150
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
***)
běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 246 150
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 250 600 000
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 192 283 000
Výdaje celkem| 261 128 708
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 572 238
z toho: platy zaměstnanců| 2 566 224
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 900 284
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 51 325
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 448 820
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 56 340
v tom: institucionální prostředky| 38 200
účelové prostředky| 18 140
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 2 486 343
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 2 480 747
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 39 700
Program sociální prevence a prevence kriminality| 140 200
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 312 938
Důchody| 209 947 000
Ostatní sociální dávky| 32 448 000
Pasivní politika zaměstnanosti| 4 750 000
Aktivní politika zaměstnanosti| 3 725 180
Výplaty spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 200 000
Výdaje spojené s realizací zákona č. 261/2001 Sb.| 0
Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem| 250 887
Zabezpečení systému státní sociální podpory| 535 035
Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek| 572 912
Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby| 878 721
Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic| 103 000
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci| 32 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 85
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 224 310
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 5 052 375
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 3 863 581
Výdaje celkem| 39 332 287
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 18 162 610
z toho: platy zaměstnanců| 17 665 027
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 6 201 442
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 353 301
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 831 031
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 100
v tom: institucionální prostředky| 11 550
účelové prostředky| 7 550
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 17 719 066
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě **)| 17 235 321
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 3 900
Důchody| 2 199 060
Ostatní sociální dávky| 1 670 200
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 1 108 283
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10 000
Mezinárodní konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):|
pracovní skupina DNA, pořadatel KÚ| 80
pracovní skupina pro forenzní informační technologie, pořadatel KÚ| 80
kolokvium Manažerské discipliny, pořadatel PA ČR| 30
rekodifikace soukromého práva, PA ČR| 20
Kriminalistika na prahu 21. století, PA ČR| 100
kolokvium Společenské vědy a policie, PA ČR| 30
kolokvium Korupce a úplatkářství, PA ČR| 20
mezinárodní konference k novelizacím trestně právních předpisů, PA ČR| 100
Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 62 900
Výdaje celkem| 3 117 986
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 411 727
z toho: platy zaměstnanců| 406 634
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 144 104
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 133
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 672 947
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 412 556
v tom: institucionální prostředky| 201 707
účelové prostředky| 210 849
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 287 964
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 285 327
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Dotace občanským sdružením| 19 350
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 34 700
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 457 262
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 715
Mezinárodní konference - 7. mezinárodní seminář UNEP o čistší produkci| 5 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 30 970
Výdaje celkem| 4 145 741
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 119 490
z toho: platy zaměstnanců| 116 248
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 41 740
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 325
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 364 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 105 831
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 103 743
Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 530 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 272 600
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 596
Výdaje celkem| 1 074 478
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 257
z toho: platy zaměstnanců| 6 915
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 296
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 136
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 074 478
v tom: institucionální prostředky| 23 237
účelové prostředky| 1 051 241
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 268 552
Výdaje celkem| 8 461 424
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 415 018
z toho: platy zaměstnanců| 409 361
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 145 256
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 187
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 282 637
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 100 000
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 1 100 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 410 810
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 405 690
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 14 626
Utlum hornictví včetně sanace těžby uranu| 3 647 841
z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady| 2 050 000
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 5 857 783
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 400
Mezinárodní konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):|
Výdaje na mezinárodní konferenci ICOGRADA - grafického designu| 400
Mezinárod.odborný seminář organizace WELMEC-legální metrologie, harmonizace| 70
Mezinárodní konference sekce METCHEM-EUROMET - organizace pro metrologii a chemii, prezentace, vzájemné uznávání výsledků zkoušek a měření| 130
Mezinárodní odborné jednání k mezinárodnímu projektu EK „REGMET“ - harmonizace v oblasti metrologie pro správní činnosti, prezentace jednotlivých zemí| 20
Mezinárodní konference sdružení DUNAMET - státní etalonáž, nové obory měření, vzájemné uznávání| 5
Mezinárodní odborné jednání k mezinárodnímu projektu EK"MT-CHECK"
\\- prezentace nových metod měření ve strojírenství| 30
Mezinárodní seminář k mezinárod. projektu EK „EASYTRAK“, prezentace postupů zajištění návaznosti vedoucí ke vzájemnému uznávání a zdokonalení technologie| 35
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 036 554
Výdaje celkem| 4 256 534
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 216 906
z toho: Platy zaměstnanců| 213 806
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 75 918
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 277
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 194 463
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 93 984
v tom: institucionální prostředky| 25 400
účelové prostředky| 68 584
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 208 204
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 206 251
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Příspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy| 1 813 000
Podíl na nákladech dopravní cesty - řízení provozu| 0
Dotace pro kombinovanou dopravu| 97 000
Doprovodný sociální program pro ČD| 250 000
Splátka jistiny úvěru ČD| 185 000
Podpora pořízení a obnovy vozidel MHD| 200 000
Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 200 000
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 850
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 1 619
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 450 000
Výdaje celkem| 255 762
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 326
z toho: platy zaměstnanců| 108 973
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 38 614
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 179
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 110 326
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 108 973
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 000
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 17 700
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 613 000
Výdaje celkem| 12 924 416
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 199 985
z toho: Platy zaměstnanců| 1 192 189
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 419 994
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 23 844
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 644 500
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 515 000
v tom: institucionální prostředky| 266 000
účelové prostředky| 249 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 1 056 031
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 1 049 344
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Podpora agrokomplexu celkem **)| 6 804 116
Podpora lesnímu hospodářství| 785 000
Podpora vodnímu hospodářství| 430 000
Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové a bezbílkovinné potraviny| 7 000
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 800
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 709 582
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství
-
posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády
-
majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
-
dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s.
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 837
Výdaje celkem| 81 242 315
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 267 589
z toho: platy zaměstnanců| 255 969
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 91 988
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 120
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 014 717
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem **)| 4 730 485
v tom: institucionální prostředky| 3 408 159
účelové prostředky| 1 322 326
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 258 618
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 255 969
Vybrané okruhy výdajů:|
\\- program protidrogové politiky| 9810
\\- program sociální prevence a prevence kriminality| 9810
\\- rozvojová zahraniční pomoc| 0
\\- výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 357 606
\\- sportovní reprezentace| 927 348
\\- mezinár. konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):|
konference učitelů historie „EUROCLIO“| 250
konference Rady Evropy „Strategie vzdělávacích forem“| 350
seminář „Profesní vzdělávání“| 100
Letní univerzita mládeže (SEI)| 300
Práce s talentovanou mládeží (SEI)| 300
EIAR FÓRUM 2002| 500
\\- podpora vzdělávání národnostních menšin| 14 748
\\- Český institut sociální a ekonomické strategie při UK| 9 800
\\- zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
\\- státní informační politika| 1 422 354
Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje, vybraných okruhů výdajů a běžných výdajů souvisejících s reprodukcí investičního majetku| 69 584 237
v tom: neinvestiční transfery vysokým školám ***)| 11 283 055
běžné výdaje regionálního školství| 56 820 410
ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly| 572 685
podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy| 437 536
běžné výdaje státní správy| 470 551
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
vč. výdajů na V. rámcový program (720 mil. Kč), které jsou rovněž zahrnuty v programech v rámci EU
***)
dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 76 977
Výdaje celkem| 4 879 882
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 57 192
z toho: platy zaměstnanců| 55 005
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 017
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 100
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 036 622
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 95 106
v tom: institucionální prostředky| 44 523
účelové prostředky| 50 583
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 57 192
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 55 005
Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem| 971 097
z toho: výdaje na činnost registrovaných CNS| 811 617
v tom: platy duchovních| 523 420
pojistné duchovních| 183 196
Platy administrativy| 33 334
pojistné administrativy| 11 667
prostředky na věcné náklady CNS| 37 000
prostředky na údržbu církevního majetku| 23 000
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 1 842
Vybrané okruhy výdajů:|
Podpora českých divadel| 44 000
Program záchrany architektonického dědictví| 390 915
Havárie střech památek| 40 000
Program restaurování movitých kulturních památek| 15 000
Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 50 000
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón| 240 000
Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny| 15 000
Podpora záchranných archeologických výzkumů| 10 000
Podpora aktivit národnostních a etnických menšin| 7 000
Veřejné informační služby knihoven| 50 000
Podpora stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 13 000
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 87 150
Tisk národnostních menšin| 30 000
Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii| 66 879
Zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven| 92 000
Kulturní aktivity| 262 868
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 36 000
Výdaje celkem| 9 611 658
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 315 732
z toho: platy zaměstnanců| 306 846
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 110 507
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 317
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 160 124
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 712 558
v tom: institucionální prostředky| 253 229
účelové prostředky| 459 329
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 146 793
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 138 458
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 19 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 104 900
Ústavní péče celkem| 205 728
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem| 1 563 213
Zdravotnické programy celkem| 81 398
z toho: Národní program zdraví| 14 500
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 501 728
z toho: dotace občanským sdružením| 183 000
veřejné účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených| 30 000
Národní plán pomoci zdravotně postiženým| 25 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 382 195
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 537 239
z toho: pojistné na důchodové pojištění| 410 830
Výdaje celkem| 15 259 520
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 7 108 500
z toho: platy zaměstnanců| 4 833 913
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 487 975
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 139 836
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 709 478
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 15 973
v tom: institucionální prostředky| 15 973
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 7 029 695
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 4 762 254
Platy soudců| 2 107 494
Platy státních zástupců| 657 104
Program protidrogové politiky| 10 007
Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 290
Důchody| 266 100
Ostatní sociální dávky| 330 085
z toho: odchodné| 31 585
Neinvestiční transfery do zahraničí| 39
Výdaje justice| 9 010 673
Výdaje vězeňství| 5 631 365
Odměny odsouzených| 116 482
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 998 812
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství)
Ukazatele kapitoly 341 Úřad pro veřejné informační systémy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 300
Výdaje celkem| 64 123
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 713
z toho: platy zaměstnanců| 25 196
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 350
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 504
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 300
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 713
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 25 196
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 74 400
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 24 694
z toho: platy zaměstnanců| 22 820
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 8 643
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 456
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 100
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 24 500
Výdaje celkem| 135 487
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 491
z toho: platy zaměstnanců| 61 013
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 522
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 220
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 27 630
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 61 491
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 61 013
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 21 800
Výdaje na konferenci EUROFORUM - ochranné známky| 300
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 850
Výdaje celkem| 904 308
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 474 010
z toho: platy zaměstnanců| 443 682
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 158 909
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 874
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 89 400
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 474 010
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 443 682
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 111 817
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 72 080
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 204 000
Výdaje celkem| 2 024 683
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 060 692
z toho: platy zaměstnanců| 1 059 929
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 371 242
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 21 201
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 252 058
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 22 280
v tom: institucionální prostředky| 18 730
účelové prostředky| 3 550
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 1 060 692
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 1 059 929
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 103 333
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 094
z toho: platy zaměstnanců| 35 847
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 733
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 717
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 100
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 094
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 847
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 24 100
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 600
Výdaje celkem| 121 491
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 066
z toho: platy zaměstnanců| 58 017
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 323
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 161
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 23 000
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 23 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 58 066
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 58 017
Výdaje na činnost ústředí ČBÚ| 54 732
Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů| 66 759
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 114 955
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 27 740
z toho: platy zaměstnanců| 26 751
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 709
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 535
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 13 076
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 27 740
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 26 751
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 61 549
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 30 929
z toho: platy zaměstnanců| 30 499
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 825
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 610
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 3 800
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 30 929
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 30 499
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 24 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 33
Výdaje celkem| 77 720
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 113
z toho: platy zaměstnanců| 21 292
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 690
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 782
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 113
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 21 292
Platy soudců| 17 396
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 520
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 39 000
Výdaje celkem| 3 140 527
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 23 067
z toho: platy zaměstnanců| 22 473
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 8 074
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 449
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 0
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 3 140 527
v tom: institucionální prostředky| 2 682 012
účelové prostředky| 458 515
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 3 400
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 36 387
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 16 538
z toho: platy zaměstnanců| 8 372
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 5 788
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 167
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 300
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 227 000
Výdaje celkem| 1 753 340
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 81 331
z toho: Platy zaměstnanců| 80 915
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 28 466
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 617
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 297 500
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 81 331
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 80 915
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 708 550
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 1 283 460
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 000
Výdaje celkem| 285 782
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 230
z toho: Platy zaměstnanců| 77 109
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 27 032
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 543
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 43 542
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 42 140
v tom: institucionální prostředky| 23 750
účelové prostředky| 18 390
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 57 846
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 57 752
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Radonový program| 3 000
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 23 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
celkem
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 905 213
Výdaje celkem| 33 938 942
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 4 209 682
z toho: platy zaměstnanců| 4 166 235
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 1 472 168
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 83 874
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 572 904
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 3 414 672
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 3 384 776
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 9 326
Dávky sociální péče| 1 500 000
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 2 299 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 1 715 520
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 12 322 304
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BE-Beroun
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 205
Výdaje celkem| 274 054
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 230
z toho: platy zaměstnanců| 50 613
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 729
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 033
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 757
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 048
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 34 756
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50
Dávky sociální péče| 14 159
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 17 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 680
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 59 403
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BI-Brno venkov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 44 295
Výdaje celkem| 548 118
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 62 078
z toho: platy zaměstnanců| 61 169
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 676
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 224
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 10 701
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 62 078
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 61 169
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 30
Dávky sociální péče| 22 081
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 36 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 417
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 152 471
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BK-Blansko
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 299
Výdaje celkem| 389 678
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 56 812
z toho: platy zaměstnanců| 56 425
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 850
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 129
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 9 930
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 060
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 47 680
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50
Dávky sociální péče| 24 754
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 893
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 126 866
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BN-Benešov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 626
Výdaje celkem| 323 817
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 986
z toho: Platy zaměstnanců| 42 787
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 975
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 856
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 986
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 42 787
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 15 744
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 47 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 32 732
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 55 751
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BR-Bruntál
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 027
Výdaje celkem| 609 335
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 584
z toho: platy zaměstnanců| 52 293
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 404
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 046
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředkv| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 584
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 293
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 603
Dávky sociální péče| 27 230
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 52 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 41 362
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 255 333
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 BV-Břeclav
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 248
Výdaje celkem| 475 900
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 458
z toho: platy zaměstnanců| 52 735
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 674
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 067
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 889
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 189
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 11 882
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 29 785
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 193 674
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CB-České Budějovice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 788
Výdaje celkem| 516 160
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 59 022
z toho: platy zaměstnanců| 58 438
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 718
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 146
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 59 022
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 58 438
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 36 834
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 55 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 364
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 146 707
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CH-Cheb
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 34 160
Výdaje celkem| 385 826
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 83 092
z toho: platy zaměstnanců| 82 845
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 29 052
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 661
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 807
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 40 699
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 140
Dávky sociální péče| 11 387
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 260
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 109 157
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CK-Český Krumlov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 154
Výdaje celkem| 241 979
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 303
z toho: platy zaměstnanců| 36 175
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 698
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 792
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7410
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 303
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 36 175
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 9 704
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 32 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 682
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 70 642
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CL-Česká Lípa
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 944
Výdaje celkem| 403 150
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 925
z toho: Platy zaměstnanců| 49 559
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17410
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 995
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 32 293
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 925
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 49 559
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 428
Dávky sociální péče| 13 367
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 470
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 109 761
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CR-Chrudim
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 337
Výdaje celkem| 422 633
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 977
z toho: Platy zaměstnanců| 47 431
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 792
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 951
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 47 977
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 431
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 195
Dávky sociální péče| 27 230
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 153 044
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 CV-Chomutov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 747
Výdaje celkem| 687 116
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 040
z toho: platy zaměstnanců| 48 644
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 165
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 980
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 631
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 040
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 644
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 220
Dávky sociální péče| 15 150
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 417
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 377 720
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 DC-Děčín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 637
Výdaje celkem| 580 246
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 64 861
z toho: platy zaměstnanců| 64 628
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 654
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 293
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 163
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 975
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 300
Dávky sociální péče| 18 813
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 101
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 271 529
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 DO-Domažlice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 11 608
Výdaje celkem| 226 423
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 245
z toho: Platy zaměstnanců| 53 916
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 011
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 079
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 592
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 346
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 39 261
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 12 674
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 206
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 43 419
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 FM-Frýdek-Místek
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 347
Výdaje celkem| 906 758
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 65 509
z toho: Platy zaměstnanců| 65 078
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 929
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 311
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 65 509
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 65 078
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 38 616
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 39 257
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 510 956
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HB-Havlíčkův Brod
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 197
Výdaje celkem| 325 465
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 014
z toho: platy zaměstnanců| 43 562
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 739
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 889
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 3 160
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 014
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 562
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 300
Dávky sociální péče| 16 635
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 418
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 95 914
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HK-Hradec Králové
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 223
Výdaje celkem| 559 182
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 893
z toho: platy zaměstnanců| 55 270
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 342
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 106
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 430
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 55 893
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 55 270
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 35 448
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 575
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 161 378
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 HO-Hodonín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 13 563
Výdaje celkem| 753 573
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 67 027
z toho: platy zaměstnanců| 66 901
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 23 452
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 340
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 22 594
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 118
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 024
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 33 666
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 258
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 331 558
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JC-Jičín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 327
Výdaje celkem| 267 997
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 955
z toho: platy zaměstnanců| 38 649
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 571
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 774
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 955
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 649
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 15 447
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 627
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 93 887
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JE-Jeseník
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 376
Výdaje celkem| 249 012
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 802
z toho: platy zaměstnanců| 54 266
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 073
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 085
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 605
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 32 192
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 924
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10
Dávky sociální péče| 6 935
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 15 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 13 261
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 86 916
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JH-Jindřichův Hradec
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 40 967
Výdaje celkem| 407 808
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 103 714
z toho: platy zaměstnanců| 102 662
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 36 257
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 048
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 678
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 596
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200
Dávky sociální péče| 21 289
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 40 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 19 155
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 85 070
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JI-Jihlava
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 328
Výdaje celkem| 365 348
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 155
z toho: platy zaměstnanců| 57 660
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 354
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 163
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 392
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 217
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 944
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 21 586
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 050
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 134 128
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 JN-Jablonec nad Nisou
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 732
Výdaje celkem| 361 868
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 73 039
z toho: platy zaměstnanců| 71 769
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 485
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 436
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 30 150
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 224
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 994
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 750
Dávky sociální péče| 28 418
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 23 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 13 998
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 87 550
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KD-Kladno
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 237
Výdaje celkem| 592 161
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 002
z toho: platy zaměstnanců| 49 830
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 501
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 189
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 002
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 830
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 190
Dávky sociální péče| 29 408
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 997
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 227 762
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KH-Kutná Hora
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 799
Výdaje celkem| 330 991
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 333
z toho: platy zaměstnanců| 43 096
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 167
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 862
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 885
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 315
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 078
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 15 150
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 997
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 118 153
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KI-Karviná
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 23 789
Výdaje celkem| 1 270 412
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 242
z toho: platy zaměstnanců| 74 319
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 26 265
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 486
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 75 242
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 74 319
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 54 459
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 678
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 710 993
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KM-Kroměříž
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 60 247
Výdaje celkem| 554 852
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 006
z toho: platy zaměstnanců| 119 632
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 222
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 401
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 721
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 927
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 590
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200
Dávky sociální péče| 38 121
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 787
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 177 723
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KO-Kolín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 125
Výdaje celkem| 344 219
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 405
z toho: platy zaměstnanců| 43 723
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 455
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 876
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 430
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 405
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 723
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 19 407
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 23 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 25 891
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 113 267
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KT-Klatovy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 100
Výdaje celkem| 353 085
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 130
z toho: platy zaměstnanců| 43 585
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 445
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 872
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 780
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 130
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 585
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50
Dávky sociální péče| 18813
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 800
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 33 047
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 101 408
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 KV-Karlovy Vary
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 45 475
Výdaje celkem| 507 493
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 850
z toho: platy zaměstnanců| 109 986
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 38 794
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 197
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 061
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 343
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 135
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 16 338
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 33 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 207
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 171 381
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 LI-Liberec
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 14 007
Výdaje celkem| 521 350
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 56 975
z toho: platy zaměstnanců| 56 244
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 682
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 125
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 648
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 56 975
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 56 244
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 710
Dávky sociální péče| 26 734
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 37 152
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 169 086
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 LN-Louny
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 229
Výdaje celkem| 432 324
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 639
z toho: platy zaměstnanců| 41 263
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 932
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 853
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 639
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 263
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 67
Dávky sociální péče| 11 783
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 43 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 101
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 216 501
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 LT-Litoměřice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 287
Výdaje celkem| 545 273
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 040
z toho: platy zaměstnanců| 48 788
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 117
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 975
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 781
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 040
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 788
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 255
Dávky sociální péče| 16 833
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 31 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 42 414
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 225 338
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 MB-Mladá Boleslav
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 540
Výdaje celkem| 397 874
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 57 080
z toho: platy zaměstnanců| 56 658
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 002
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 130
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 106
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 775
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 19 011
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 25 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 35 784
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 77 085
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ME-Mělník
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 302
Výdaje celkem| 368 707
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 45 180
z toho: platy zaměstnanců| 44 622
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 813
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 903
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 180
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 622
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200
Dávky sociální péče| 12 872
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 800
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 258
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 120 666
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 MO-Most
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 737
Výdaje celkem| 770 988
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 284
z toho: platy zaměstnanců| 57 738
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 397
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 155
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 612
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 307
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10
Dávky sociální péče| 10 892
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 800
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 732
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 453 711
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NA-Náchod
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 137
Výdaje celkem| 427 375
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 989
z toho: platy zaměstnanců| 48 312
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 147
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 992
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 192
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 989
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 312
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 25
Dávky sociální péče| 21 586
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 30 206
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 136 230
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NB-Nymburk
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 018
Výdaje celkem| 361 862
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 45 529
z toho: platy zaměstnanců| 45 278
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 858
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 905
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 595
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 367
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50
Dávky sociální péče| 21 388
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 679
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 104 335
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 NJ-Nový Jičín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 339
Výdaje celkem| 667 418
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 648
z toho: platy zaměstnanců| 54 770
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 477
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 095
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 13 230
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 55 648
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 54 770
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 120
Dávky sociální péče| 22 576
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 30 101
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 328 068
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 OC-Olomouc
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 79 054
Výdaje celkem| 926 699
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 146 304
z toho: platy zaměstnanců| 144 303
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 51 206
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 893
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 15 129
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 67 869
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 67 236
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 34 656
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 49 800
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 36 415
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 351 104
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 OP-Opava
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 477
Výdaje celkem| 824 708
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 675
z toho: platy zaměstnanců| 76 696
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 27 637
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 570
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 330
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 61 314
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 60 390
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 35 646
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 50 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 259
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 297 058
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PB-Příbram
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 657
Výdaje celkem| 411 276
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 574
z toho: platy zaměstnanců| 46 700
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 556
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 944
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 229
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 446
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 740
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 157
Dávky sociální péče| 19 803
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 33 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 9 472
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 119 010
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PE-Pelhřimov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 306
Výdaje celkem| 273 809
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 971
z toho: platy zaměstnanců| 41 559
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 544
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 831
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 971
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 559
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 12 674
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 9 051
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 711
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PI-Písek
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 483
Výdaje celkem| 278 431
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 412
z toho: platy zaměstnanců| 39 277
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 748
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 724
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 412
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 39 277
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 500
Dávky sociální péče| 15 645
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 25 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 524
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 74 593
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PJ-Plzeň jih
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 227
Výdaje celkem| 270 642
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 810
z toho: platy zaměstnanců| 42 646
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 927
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 854
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 640
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 981
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 817
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60
Dávky sociální péče| 14 357
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 30 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 681
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 50 163
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PR-Přerov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 117
Výdaje celkem| 603 324
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 131
z toho: platy zaměstnanců| 48 241
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 160
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 966
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 16 730
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 131
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 241
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 20 298
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 40 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 524
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 263 489
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PS-Plzeň sever
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 898
Výdaje celkem| 279 434
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 962
z toho: platy zaměstnanců| 43 847
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 317
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 876
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 780
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 991
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 900
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 9 407
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 24 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 996
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 65 116
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PT-Prachatice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 107
Výdaje celkem| 230 905
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 141
z toho: Platy zaměstnanců| 35 729
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 602
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 714
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 141
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 729
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 16 041
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 10 630
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 742
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PU-Pardubice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 057
Výdaje celkem| 540 540
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 973
z toho: platy zaměstnanců| 50 385
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 840
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 042
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 973
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 385
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 640
Dávky sociální péče| 28 517
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 16 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 206
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 157 777
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PV-Prostějov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 11 337
Výdaje celkem| 490 313
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 492
z toho: platy zaměstnanců| 55 323
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 363
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 106
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 889
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 720
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 32 675
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 38 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 14 103
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 190 258
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PY-Praha východ
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 042
Výdaje celkem| 340 443
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 72 520
z toho: platy zaměstnanců| 71 881
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 241
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 437
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 826
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 516
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 75
Dávky sociální péče| 12 872
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 260
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 981
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 PZ-Praha západ
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 049
Výdaje celkem| 277 636
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 260
z toho: platy zaměstnanců| 39 997
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 091
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 805
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 530
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 260
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 997
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 10 100
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 18 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 732
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 50 617
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RA-Rakovník
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 18 705
Výdaje celkem| 298 988
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 903
z toho: platy zaměstnanců| 51 343
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 115
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 037
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 34 716
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 34 552
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 14 852
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 891
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 66 094
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RK-Rychnov nad Kněžnou
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 20 565
Výdaje celkem| 354 942
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 654
z toho: platy zaměstnanců| 42 053
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 768
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 841
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 130
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 654
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 053
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 22 774
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 83 945
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 RO-Rokycany
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 817
Výdaje celkem| 230 387
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 212
z toho: platy zaměstnanců| 36 125
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 653
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 690
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 18 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 31 222
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 157
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 150
Dávky sociální péče| 9 407
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 11 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 788
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 44 384
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SM-Semily
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 557
Výdaje celkem| 307 563
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 770
z toho: platy zaměstnanců| 43 163
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 319
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 863
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 685
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 028
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 421
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 45
Dávky sociální péče| 12 872
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 19 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 787
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 96 710
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SO-Sokolov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 392
Výdaje celkem| 371 935
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 725
z toho: platy zaměstnanců| 40 512
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 253
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 823
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 725
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 40 512
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 40
Dávky sociální péče| 10 199
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 17 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 20 839
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 147 137
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ST-Strakonice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 777
Výdaje celkem| 309 988
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 301
z toho: platy zaměstnanců| 38 982
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 750
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 780
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 12 467
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 301
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 982
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 16 635
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 300
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 050
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 86 014
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SU-Šumperk
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 28 697
Výdaje celkem| 589 497
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 99 878
z toho: platy zaměstnanců| 97 621
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 34 957
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 990
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 830
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 177
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 132
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 526
Dávky sociální péče| 21 289
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 35 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 680
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 222 281
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 SY-Svitavy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 942
Výdaje celkem| 451 604
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 62 118
z toho: platy zaměstnanců| 61 333
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 501
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 227
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 530
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 899
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 521
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 47
Dávky sociální péče| 19 605
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 366
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 182 540
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TA-Tábor
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 19 481
Výdaje celkem| 443 351
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 67 642
z toho: platy zaměstnanců| 67 089
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 23 675
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 342
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 39 719
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 756
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 264
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 18 021
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 35 400
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 18 734
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 116 416
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TC-Tachov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 221
Výdaje celkem| 246 270
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 805
z toho: platy zaměstnanců| 35 466
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 418
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 710
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 805
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 466
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60
Dávky sociální péče| 11 189
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 14 103
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 64 632
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TP-Teplice
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 467
Výdaje celkem| 625 763
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 578
z toho: platy zaměstnanců| 61 110
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 552
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 233
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 445
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 852
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 509
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 180
Dávky sociální péče| 16 338
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 46 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 103
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 309 046
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TR-Třebíč
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 73 256
Výdaje celkem| 563 656
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 338
z toho: Platy zaměstnanců| 119 597
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 469
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 392
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 105
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 51 657
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 230
Dávky sociální péče| 16 041
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 628
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 180 436
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 TU-Trutnov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 748
Výdaje celkem| 490 173
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 685
z toho: platy zaměstnanců| 49 036
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 331
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 012
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 530
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 685
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 036
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 37 131
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 100
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 049
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 137 414
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UH-Uherské Hradiště
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 080
Výdaje celkem| 633 075
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 888
z toho: platy zaměstnanců| 48 384
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 014
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 972
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 12 833
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 888
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 48 384
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100
Dávky sociální péče| 25 744
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 43 600
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 260
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 195 308
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UL-Ústí nad Labem
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 33 163
Výdaje celkem| 481 027
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 71 887
z toho: platy zaměstnanců| 69 018
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 162
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 381
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 43 329
z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 43 171
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 18 813
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 16 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 155
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 288 977
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 UO-Ústí nad Orlicí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 052
Výdaje celkem| 495 481
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 288
z toho: platy zaměstnanců| 52 702
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 650
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 054
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 530
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 288
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 702
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 20 793
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 000
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 680
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 238 697
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 VS-Vsetín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 280
Výdaje celkem| 568 676
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 455
z toho: Platy zaměstnanců| 49 715
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 397
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 994
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 455
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 715
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 400
Dávky sociální péče| 24 745
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 25 049
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 229 596
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 VY-Vyškov
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 237
Výdaje celkem| 364 801
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 160
z toho: platy zaměstnanců| 48 942
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 133
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 978
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 060
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 859
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0
Dávky sociální péče| 10 694
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 900
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 18 523
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 137 988
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZL-Zlín
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 137
Výdaje celkem| 677 692
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 60 581
z toho: platy zaměstnanců| 60 245
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 154
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 205
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 20 653
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 60 581
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 60 245
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10
Dávky sociální péče| 31 685
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 236 749
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZN-Znojmo
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 351
Výdaje celkem| 502 782
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 868
z toho: platy zaměstnanců| 55 544
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 553
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 118
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 051
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 098
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 774
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60
Dávky sociální péče| 13 367
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 700
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 260
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 159 344
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady
380 ZR-Žďár nad Sázavou
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 974
Výdaje celkem| 455 301
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 668
z toho: platy zaměstnanců| 50 352
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 828
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 050
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 830
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom: institucionální prostředky| 0
účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 668
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 352
Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 93
Dávky sociální péče| 30 695
Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 42 200
Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 417
Pozemkové úpravy| 0
Protiradonová opatření| 0
Financování školství| 0
Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0
Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 144 436
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 012
Výdaje celkem| 364 164
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 173 489
z toho: platy zaměstnanců| 155 499
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 60 721
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3110
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 38 600
|
Specifické dílčí ukazatele|
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 100
Platy funkcionářů NKÚ| 15 900
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 850
Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 4 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 21 996 034
|
Financování|
Vydané státní dluhopisy| 10 800 000
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
|
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Úroky státního dluhu| 21 246 034
Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu| 200 000
Realizované kurzové ztráty| 550 000
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *)| 660 000
Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy| 6 299 114
Výdaje z účtů státních finančních aktiv celkem| 42 382 092
|
Financování|
Vydané státní dluhopisy| 33 200 000
Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech| 2 222 978
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
|
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Financování opatření k odstranění následků povodní| 100 000
Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření **)| 990 000
Výdaje na financování programů výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, čistíren odpadních vod a kanalizací ***)| 1 010 000
Výdaje na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000| 15 000
Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku| 2 038 246
Financování řešení důsledků kosovské krize| 430 719
Výdaje na realizaci II. etapy reformy veřejné správy| 420 000
Překlenovací půjčka pro Českou inkasní, s.r.o.| 3 114 000
Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů| 64 500
Výdaje na úhradu ztráty České konsolidační agentury| 33 200 000
*)
zahrnuto v daňových příjmech
**)
§ 135 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon
***)
§ 45 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 61 006 430
z toho: přijaté dotace z Fondu národního majetku| 20 600 000
Daňové příjmy celkem| 357 400 000
Výdaje celkem| 118 875 704
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 169 638
|
|
Specifické dílčí ukazatele|
Vládní rozpočtová rezerva| 2 256 188
Rezerva na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků (z.č. 240/2000 Sb.)| 40 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000
Vrcholné státní návštěvy| 60 000
Výdaje na protidrogovou politiku| 97 000
Stavební spoření| 10 902 000
Podpora exportu| 931 000
Majetková újma| 1 709 000
Ostatní podpora podnikům| 5 068 000
Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím| 1 186 800
Sociální výdaje; náhrady| 37 396 500
Transfery mezinárodním orqanizacím, zahraniční pomoc| 1 420 400
Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 6 zákona| 380 069
Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech (pro magistráty měst Plzně, Ostravy, Brna a hlavního města Prahy) - viz příloha č. 7 zákona| 3 752 642
Další prostředky pro územní samosprávy a pro okresní úřady| 819 634
Transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně
z toho: Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na regulaci trhu
Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na krytí správních výdajů| 33 757 000
2 725 972
204 028
Prostředky na zabezpečení summitu NATO| 799 680
Ostatní výdaje| 7 070 153
Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2002 | 3 000 000
Příloha č. 5
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku
| | | v tis. Kč
---|---|---|---
Evidenční číslo| Název programu| Výdaje celkem| Z toho výdaje registrovaných akcí *
301 010| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu| 117 870| 45 700
301 020| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech| 3 500| 3 500
301 030| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta| 4 000|
301 040| Správa areálu Lánské obory| 5 630|
Kancelář prezidenta republiky celkem| 131 000| 49 200
302 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu| 29 700| 17 900
302 020| Pořízení bytů pro poslance| 85 000| 85 000
Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem| 114 700| 102 900
303 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu| 200 280| 160 230
Senát Parlamentu celkem| 200 280| 160 230
304 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády| 59 677| 4 000
Úřad vlády celkem| 59 677| 4 000
305 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby| 86 655| 74 755
305 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 250| 250
Bezpečnostní informační služba celkem| 86 905| 75 005
306 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na 259 000 území České republiky| 259 000| 125 000
306 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí| 550 381| 198 625
Ministerstvo zahraničních věcí celkem| 809 381| 323 625
307 010| Rozvoj mobilní komunikační infrastruktury| 123 860| 123 860
307 020| Rozvoj operačně takt. systémů velení a řízení vzdušných a pozemních sil| 12 500| 12 500
307 040| Rozvoj a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů| 31 000| 10 000
307 060| Zabezpečení ochrany utajovaných skutečností| 95 200| 95 200
307 080| Rozvoj vojenské policie a prevence kriminality| 39 200| 39 200
307 110| Rozvoj strategického zpravodajství| 41 500| 41 500
307 120| Rozvoj sil speciálních operací| 23 000| 23 000
307 160| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zajištění činnosti velení, správy, zásob, a výcviku vojsk AČR| 12 300| 12 300
307 190| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vojenského zpravodajství| 15 300| 15 300
307 210| Rozvoj a modernizace mechanizovaného vojska| 878 752| 477 971
307 220| Rozvoj a modernizace dělostřelectva| 28 000| 28 000
307 240| Rozvoj a modernizace chemického vojska| 11 400| 11 400
307 270| Rozvoj výcvikových zařízení pozemních sil| 19 750| 19 750
307 280| Zkvalitnění výcviku a života pozemních sil| 172 760| 172 760
307 310| Rozvoj a modernizace taktického letectva| 7 659 702| 7 659 702
307 320| Rozvoj a modernizace vrtulníkového letectva| 200 000| 200 000
307 360| Rozvoj a modernizace radiotechnického vojska| 28 000| 28 000
307 370| Rozvoj logistiky vzdušných sil a PLRV| 14 500| 14 500
307 380| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu| 86 120| 86 120
307 390| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil a PLRV| 118 800| 46 800
307 410| Výstavba a použití sil a prostředků AČR v mezinár. operacích| 35 000| 35 000
307 420| Zřízení a provoz zahraničních pracovišť ČR| 9 610| 9610
307 430| Výcvikové aktivity se zahraniční účastí| 50 560| 50 560
307 440| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armády| 12 000| 5 000
307 450| Bezpečnostní investice NATO| 603 860| 8 000
307 510| Rozvoj mobilních zdravotnických prostředků a pracovišť AČR| 79 000| 79 000
307 520| Rozvoj mírových zdravotnických a veterinárních zařízení| 215 100| 215 100
307 610| Modernizace a rozvoj dopravních systémů| 85 700| 85 700
307 650| Rozvoj kontejnerizace a manipulačních prostředků| 77 000| 77 000
307 660| Rozvoj infrastruktury, požární ochrany a záchranných systémů| 46 020| 46 020
307 680| Zabezpečení vojsk PHM, proviantním, výstrojním a ost. materiálem| 19 950| 9 950
307 710| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů| 41 800| 41 800
307 720| Výstavba a obnova zařízení k ochraně životního prostředí| 86 720| 39 930
307 740| Zabezpečení centralizovaných správních funkcí| 20 800| 20 800
307 760| Náhrada objektů vydaných v restitucích| 94 182| 94 182
307 770| Rozvoj bytového programu| 27 000| 27 000
307 780| Rozvoj sportu a armádní sportovní reprezentace| 16 650| 16 650
307 790| Rozvoj vojenské lázeňské a rekreační péče| 160 400| 160 400
307 810| Výstavba, obnova a provozování infrastruktury ICT MO| 44 600| 34 600
307 820| Výstavba, obnova a provozování informačních systémů MO| 257 953| 253 550
307 910| Národní program výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti| 45 402| 28 402
307 920| Obranný výzkum a vývoj podpory výstavby sil AČR| 79 000| 79 000
307 930| Rozvoj výzkumných pracovišť resortu obrany| 27 450| 27 450
307 940| Národní program vývoje obranných technologií| 152 250| 152 250
Ministerstvo obrany celkem| 11 899 651| 10 714 817
308 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ| 28 560| 24 060
Národní bezpečnostní úřad celkem| 28 560| 24 060
309 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Kanceláře veřejného ochránce práv| 14 400|
Kancelář Veřejného ochránce práv celkem| 14 400|
312 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí| 55 565| 2 300
312 020| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí| 286 850| 62 250
312 110| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů| 249 413| 249 413
312 120| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů| 12 000| 3 000
312 130| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)| 350 000|
312 210| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel| 97 917| 97 313
312 220| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel| 69 340|
312 230| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)| 198 600| 2 100
Ministerstvo financí celkem| 1 319 685| 416 376
313 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí| 80 000| 79 000
313 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení| 285 998| 35 998
313 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti| 26 000|
313 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče| 1 451 566| 1 157 356
313 050| Realizace informačního systému státní sociální podpory| 265 535|
313 060| Realizace informačního systému MPSV| 169 000|
313 070| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení| 48 721| 48 721
313 410| Podpora podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se ZPS| 120 000| 13 290
313 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 2 000|
Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem| 2 448 820| 1 334 365
314 010| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV| 80 420|
314 020| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech| 11 000| 7 901
314 030| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb| 23 000|
314 040| Reforma veřejné správy| 292 000| 95 053
314 050| Převod správních činností| 4 500|
314 060| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností| 70 000|
314 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 816 283| 17 000
314 110| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS| 61 430|
314 120| Rozvoj a obnova radiokomunikačního systému hlavních složek IZS -PEGAS| 320 000|
314 130| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů| 55 770|
314 140| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů| 11 880|
314 210| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů| 363 000| 227 259
314 220| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů| 129 000|
314 310| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení| 30 000|
314 320| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení| 2 000| 1 000
314 430| Rezortní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie| 55 000|
314610| Reprodukce investičního majetku v působnosti Ředitelství záchranného sboru| 269 100| 259 100
314 620| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů| 236 648| 140 900
Ministerstvo vnitra celkem| 2 831 031| 748 213
315 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí| 90 889| 83 760
315 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblastí a národních parků| 25 888| 14 638
315 050| Revitalizace říčních systémů| 192 041| 191 541
315 060| Drobné vodohospodářské ekologické akce| 211 729| 208 729
315 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 124 300|
315 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 28 100| 28 100
Ministerstvo životního prostředí celkem| 672 947| 526 768
317 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj| 73 409| 9 500
317 320| Podpora cestovního ruchu| 212 000|
317 410| Podpora obnovy bytového fondu| 350 000|
317 420| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí| 547 391| 522 041
317 530| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou| 588 600| 542 600
317 620| Podpora regionálního rozvoje| 172 600| 112 025
317 710| Obnova venkova| 420 000|
Ministerstvo pro místní rozvoj celkem| 2 364 000| 1 186 166
321 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 1 000|
Grantová agentura celkem| 1 000|
322 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu| 129 937| 71 967
322 020| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem| 188 600|
322 040| Podpora opatření k úsporám energiíí| 60 000|
322 050| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón| 625 000| 605 000
322 060| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví| 179 100| 145 260
322 080| Posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR| 100 000|
Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem| 1 282 637| 822 227
327 010| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu| 92 963| 15 600
327 170| Výstavba a obnova místních komunikací| 42 000|
327 410| Podpora výstavby pražského metra| 550 000| 550 000
327 430| Výstavba a technická obnova staveb MHD| 7 000|
327 530| Podpora kombinované dopravy| 100 000|
327 620| Podpora pořízení a obnovy vozidel městské hromadné dopravy| 200 000|
327 630| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 200 000|
327 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 2 500| 2 500
Ministerstvo dopravy a spojů celkem| 1 194 463| 568 100
328 010| Repodukce majetku ve správě ČTÚ| 23 000| 23 000
Český telekomunikační úřad celkem| 23 000| 23 000
329 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství| 311 000| 65 571
329 030| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod| 231 500|
329 040| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod| 102 000|
329 060| Protipovodňová opatření| 0|
329 180| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe| 0|
329 190| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe| 0|
Ministerstvo zemědělství celkem| 644 500| 65 571
333 010| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT| 109 132| 54 009
333 020| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT| 135 685| 53 072
333 110| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 211 255| 124 900
333 120| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 10 000|
333 210| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 99 105| 53 502
333 220| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 30 000|
333 310| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol| 1 999 491| 1 416 242
333 320| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol| 325 000|
333 330| Rozvoj materiálně - technické základny Masarykovy univerzity v Brně| 100 000|
333 410| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže| 10 500|
333 510| Výstavba a obnova sportovních zařízení| 868 549| 10 200
333 520| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace| 116 000| 29 000
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem| 4 014 717| 1 740 925
334 010| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK| 452 548| 367 548
334 020| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 50 000|
334 030| Záchrana architektonického dědictví| 390 915| 47 215
334 110| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví| 76 280|
334 120| Rehabilitace památníků bojů za svobodu,nezávislost a demokracii| 66 879| 37 429
Ministerstvo kultury celkem| 1 036 622| 452 192
335 010| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ| 1 515 864| 1 115 282
335 020| Vybavení nemocnicpoliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními| 525 000|
335 040| Státní podpora humanitárních projektů| 23 000|
335 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ| 109 000| 71 000
335 120| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č.493/1993| 31 000|
335 130| Státní podpora občanských sdružení| 65100| 2 700
335 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny| 4 000|
335 210| Podpora reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení| 3 887 160| 3 089 543
Ministerstvo zdravotnictví celkem| 6 160 124| 4 278 525
336 010| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu| 156 728| 36 307
336 110| Výstavba soudů a státních zastupitelství| 111 827|
336 120| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství| 1 073 923| 776 578
336 210| Výstavba objektů vazebních věznic a věznic| 162 690| 138 690
336 220| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic| 204 310| 42 108
Ministerstvo spravedlnosti celkem| 1 709 478| 993 683
341 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro veřejné informační systémy| 7 300|
Úřad pro veřejné informační systémy celkem| 7 300|
343 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Úřadu pro ochranu osobních údajů| 7 100|
Úřad pro ochranu osobních údajů celkem| 7 100|
344 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví| 27 630| 21 800
Úřad průmyslového vlastnictví celkem| 27 630| 21 800
345 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu| 89 400|
Český statistický úřad celkem| 89 400|
346 030| Pořízení a technická obnova investičního majetku v působnosti ČÚZK| 93 538| 50 538
346 040| Informační systém katastru nemovitostí| 158 520|
Český úřad zeměměřický a katastrální celkem| 252 058| 50 538
347 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papíry| 24 100| 24 100
Komise pro cenné papíry celkem| 24 100| 24 100
348 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ| 2 900|
Český báňský úřad celkem| 2 900|
349 010| Reprodukce majetku ve správě Energetického regulačního úřadu| 13 076|
Energetický regulační úřad celkem| 13 076|
353 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS| 3 800|
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem| 3 800|
358 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního soudu| 6 900|
Ustavní soud celkem| 6 900|
372 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas, a televizní vysílání| 1 300|
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 1 300|
374 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv| 78 800| 36 000
374 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace| 88 700| 46 300
374 030| Vytvoření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů| 130 000| 50 000
Správa státních hmotných rezerv celkem| 297 500| 132 300
375 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 43 542| 33 542
Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem| 43 542| 33 542
380 010| Reprodukce majetku okresních úřadů| 572 904| 379 829
Okresní úřady celkem| 572 904| 379 829
381 010| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu| 30 100|
381 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ| 8 500|
Nejvyšší kontrolní úřad celkem| 38 600|
398 020| Technická opatření v pásmech ochrany vod| 45 701| 41 701
398 080| Realizace státních záruk za úvěry přijaté KOB a ČMZRB na financování infrastruktury| 3 251 733| 3 251 733
398 090| Ostatní účelově určené výdaje na financování programů| 60 000| 60 000
398 210| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 2 537 570| 1 467 611
398 220| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 396 719| 313 051
398 230| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 190|
398 240| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 1 538 995| 1 151 581
398 250| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 46 005| 43 505
398 320| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství| 30 000| 30 000
398 810| Dotace poskytované obcím| 262 725| 68 519
Všeobecná pokladní správa celkem| 8 169 638| 6 427 701
Výdaje na financování programů celkem 31 679 758| 48 605 326| 31 679 758
*
akce registrované podle § 12 odst.5 a 6 zákona č.218/2000 Sb.
Příloha č. 6
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Finanční vztahy k rozpočtům krajů
| | v mil. Kč
---|---|---
| Příspěvek na
výkon státní správy
v přenesené působnosti| z toho:
na jednotky sborů
dobrovolných
hasičů obcíobcí
Praha| 41,381| 0,200
Středočeský| 39,722| 6,000
Jihočeský| 26,921| 3,300
Plzeňský| 22,803| 4,000
Karlovarský| 15,843| 3,100
Ústecký| 29,853| 5,300
Liberecký| 18,340| 2,800
Královéhradecký| 24,779| 3,800
Pardubický| 18,884| 3,500
Vysočina| 21,171| 3,300
Jihomoravský| 37,733| 3,700
Olomoucký| 21,514| 2,400
Zlínský| 21,248| 2,600
Moravskoslezský| 39,877| 6,000
Úhrn| 380,069| 50,000
Kritérium pro výpočet výše dotace podle § 19 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech:
*
stanovení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti
limit počtu zaměstnanců krajských úřadů na přenesený výkon státní správy na rok 2001 stanovený v příloze č. 1 k usnesení vlády č. 85/2001, který je upraven o dopady usnesení vlády č. 62/2001.
Každý zaměstnanec je oceněn 70% z objemu výdajů 444 tis.Kč (jedná se o průměrné výdaje kalkulované na jednoho nově přijímaného zaměstnance krajského úřadu) - celkem se jedná o objem příspěvku ve výši 330,069 mil. Kč;
částka 50,000 mil. Kč na jednotky sborů dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí \\- dle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů návrh účelové dotace předkládá Ministerstvu financí Ministerstvo vnitra. Působnost kraje v této oblasti je dána v § 27 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 7
k zákonu č. 490/2001 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH
| | v mil. Kč
---|---|---
Okres| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky pro:| CELKEM
ústavy sociální péče
*)| domovy důchodců
*)| dopravní
obslužnost| školství| vybraná zdravotnická zařízení
*)| výkon státní správy| dávky sociální péče
*)| odbory
školství magistrátů měst
siln. doprava
*)| drážní doprava
*)
Praha| 110,740| 153,855| 30,000| 91,800| 115,010| | 402,661| 604,000| | 1 508,066
Benešov| | | | | 11,134| | 21,631| 23,500| | 56,265
Beroun| | 3,672| | | 8,628| | 17,603| 29,500| | 59,403
Kladno| | 8,585| | | 16,999| | 34,978| 167,200| | 227,762
Kolín| | 8,688| | | 10,806| 2,520| 22,253| 69,000| | 113,267
Kutná Hora| | 9,050| | | 8,507| | 17,082| 83,000| | 117,639
Mělník| | 13,343| | | 11,501| | 22,022| 73,800| | 120,666
Mladá Boleslav| | | | | 13,112| | 26,573| 37,400| | 77,085
Nymburk| | | | | 9,453| 2,835| 19,547| 72,500| | 104,335
Praha - východ| | | | | 10,655| | 22,326| 24,000| | 56,981
Praha - západ| | 2,482| | | 8,880| | 19,255| 20,000| | 50,617
Příbram| | | | | 13,409| | 25,001| 80,600| | 119,010
Rakovník| | | | | 6,518| | 12,576| 47,000| | 66,094
České Budějovice| | 10,860| | | 21,360| | 41,687| 72,800| | 146,707
Český Krumlov| | | | | 7,867| | 13,775| 49,000| | 70,642
Jindřichův Hradec| | | | | 11,472| | 21,598| 52,000| | 85,070
Písek| | | | | 8,477| | 16,416| 49,700| | 74,593
Prachatice| 5,292| 4,396| | | 6,409| | 11,945| 28,700| | 56,742
Strakonice| 0,678| 18,204| | | 8,403| | 16,229| 42,500| | 86,014
Tábor| | 10,860| | | 12,136| | 23,920| 69,500| | 116,416
Domažlice| | | | | 7,253| | 13,666| 22,500| | 43,419
Klatovy| | 16,601| | | 10,243| | 20,464| 54,100| | 101,408
Plzeň - město| 10,172| 14,894| 2,500| 26,800| 16,743| 6,741| 56,801| 140,000| 4,564| 279,215
Plzeň - jih| | | | | 7,766| | 15,797| 26,600| | 50,163
Plzeň - sever| | | | | 8,632| | 16,984| 39,500| | 65,116
Rokycany| | | | | 5,252| | 10,632| 28,500| | 44,384
Tachov| | | | | 6,652| | 11,980| 46,000| | 64,632
Cheb| | 4,913| | | 10,579| | 20,665| 73,000| | 109,157
Karlovy Vary| | 1,034| | | 14,047| | 28,300| 128,000| | 171,381
Sokolov| | | | | 12,822| | 21,815| 112,500| | 147,137
Děčín| 4,962| 18,514| | | 15,915| | 31,138| 201,000| | 271,529
Chomutov| 18,527| 33,150| | | 16,912| | 29,131| 280,000| | 377,720
Litoměřice| | | | | 13,722| | 26,616| 185,000| | 225,338
Louny| 3,116| 21,928| | | 10,461| | 19,996| 161,000| | 216,501
Most| 0,882| 11,274| | | 14,208| | 27,347| 400,000| | 453,711
Teplice| | 10,188| | | 14,489| | 29,369| 255,000| | 309,046
Ústí nad Labem| 9,590| 32,323| | | 13,571| | 27,493| 206,000| | 288,977
Česká Lípa| | 3,103| | | 14,158| | 24,500| 68,000| | 109,761
Jablonec nad Nisou| | | | | 10,024| | 20,526| 57,000| | 87,550
Liberec| | | | | 18,819| 5,040| 37,027| 108,200| | 169,086
Semily| 3,274| 6,206| | | 9,720| | 17,510| 60,000| | 96,710
Hradec Králové| | 2,482| | | 18,153| | 37,443| 103,300| | 161,378
Jičín| | 23,272| | | 9,551| | 18,064| 43,000| | 93,887
Náchod| | 4,810| | | 13,742| | 26,178| 91,500| | 136,230
Rychnov n. Kněžnou| | 3,517| | | 9,580| | 18,348| 52,500| | 83,945
Trutnov| | 1,862| | | 14,419| | 28,133| 93,000| | 137,414
| | | | | | | | | |
Chrudim| 0,339| | | | 13,278| | 24,427| 115,000| | 153,044
Pardubice| | | | | 18,348| | 37,429| 102,000| | 157,777
Svitavy| | 16,549| | | 13,163| | 23,828| 129,000| | 182,540
Ústí nad Orlicí| 1,197| 27,771| | | 17,523| | 32,206| 160,000| | 238,697
| | | | | | | | | |
Havlíčkův Brod| | 7,240| | | 11,616| | 22,058| 55,000| | 95,914
Jihlava| 2,781| 11,481| | | 13,186| | 25,180| 81,500| | 134,128
Pelhřimov| | 2,793| | | 8,974| | 16,944| 28,000| | 56,711
Třebíč| | | | | 15,555| | 27,181| 137,700| | 180,436
Žďár nad Sázavou| 1,119| 4,034| | | 17,171| | 29,112| 93,000| | 144,436
| | | | | | | | | |
Blansko| | 8,585| | | 13,313| | 24,968| 80,000| | 126,866
Brno - město| 6,274| 57,767| 6,700| 19,200| 39,412| 7,560| 129,568| 590,000| 7,270| 863,751
Brno - venkov| | | | | 18,602| | 36,869| 97,000| | 152,471
Břeclav| | 13,394| | | 15,394| | 28,886| 136,000| | 193,674
Hodonín| | | | | 20,460| | 37,098| 274,000| | 331,558
Vyškov| | | | | 10,930| | 20,058| 107,000| | 137,988
Znojmo| | | | | 14,875| | 26,469| 118,000| | 159,344
| | | | | | | | | |
Jeseník| | 1,862| | | 5,401| | 9,853| 69,800| | 86,916
Olomouc| | 2,379| | | 26,841| | 51,884| 270,000| | 351,104
Prostějov| | 6,982| | | 12,763| | 25,513| 145,000| | 190,258
Přerov| 1,017| 11,119| | | 16,288| | 31,565| 203,500| | 263,489
Šumperk| | | | | 15,953| | 29,328| 177,000| | 222,281
| | | | | | | | | |
Kroměříž| | 10,136| | | 13,502| | 25,085| 129,000| | 177,723
Uherské Hradiště| | | | | 17,766| | 33,542| 144,000| | 195,308
Vsetín| 1,187| | | | 18,176| | 34,133| 176,100| | 229,596
Zlín| | | | | 23,146| | 45,403| 168,200| | 236,749
| | | | | | | | | |
Bruntál| 2,520| 17,583| | | 13,765| | 24,465| 197,000| | 255,333
Frýdek - Místek| 4,520| 39,459| | | 30,369| | 52,608| 384,000| | 510,956
Karviná| 4,853| | | | 35,035| | 65,105| 606,000| | 710,993
Nový Jičín| 0,509| 2,896| | | 20,534| | 37,129| 267,000| | 328,068
Opava| | 2,689| | | 22,941| | 42,128| 229,300| | 297,058
Ostrava - město| 21,461| 74,316| 7,700| 32,400| 36,655| 9,765| 108,924| 800,000| 10,389| 1 101,610
| | | | | | | | | |
Úhrn| 215,010| 773,101| 46,900| 170,200| 1 209,104| 34,461| 2 603,947| 11 000,000| 22,223| 16 074,946
*) účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2002
Příloha č. 8
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcím v každém okrese (dále jen "příspěvek")
Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území.
Sazby příspěvku ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí:
Působnost| Sazba v Kč na 100 obyvatel 1)
---|---
obceobce2)| 1 230 Kč
obceobce s působností matričního úřadu2)| 3 120 Kč
obceobce s působností stavebního úřadu2)| 7 210 Kč
obceobce s pověřeným obecním úřadem 2)| 11 550 Kč
obceobce s působností okresního úřadu 3)| 11 010 Kč
Příloha č. 9
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití
[podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na
a)
obnovu lesů poškozených imisemi,
b)
obnovu, zajištění a výchovu porostů,
c)
sdružování vlastníků lesů malých výměr,
d)
ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e)
zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
f)
hrazení bystřin,
g)
podporu ohrožených druhů zvěře,
h)
vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě,
i)
ostatní hospodaření v lesích,
j)
programy spolufinancované s fondy ES.
(2)
Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje
a)
Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2)
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3)
c)
Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce.
(3)
V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která
a)
má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo
b)
je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů.
(4)
Pokud je žadatelem nájemce přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí.
(5)
Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku.
(6)
Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů.
(7)
Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku je nižší než 500,- Kč.
(8)
Originál žádosti o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu
a)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. a), příslušnému odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek,
b)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvu obrany,
c)
na pozemcích podle odstavce 2 písm. c), kraji,5) do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních krajů, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku.
(9)
Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí.
(10)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků.
(11)
Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí v jakém byly zaregistrovány, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E a F, kde se postupuje podle stanovených kritérií a rozhoduje o poskytnutí příspěvku.
(12)
Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro jednotlivá písmena příspěvků příslušným ministerstvem podle odstavce 2.
(13)
Žadatel je o výsledku projednání vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.6)
(14)
Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to:
a)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a J po přiznání příspěvku,
b)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací,
c)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku.
(15)
Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů nebo prostředky z předvstupních fondů ES. Toto ustanovení neplatí pro poskytování příspěvků podle části 2. písmene J.
(16)
Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel.
(17)
Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů.7)
(18)
Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek získán neoprávněně, provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)
(19)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.9)
(20)
Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno,
b)
rodné číslo, popř. identifikační číslo,
c)
úplná adresa bydliště, popř. sídlo,
d)
předmět příspěvku,
e)
výše poskytnutého příspěvku.
(21)
V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady.
2.
Příspěvky
A.
Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi
Předmět příspěvku:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým),
e)
zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším,
f)
hnojení a vápnění lesních porostů.
Kritéria příspěvku:
-
pásmo10) ohrožení A,
-
pásmo ohrožení B.
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Sazba v pásmu ohrožení
---|---|---|---|---
A| B
1.| Přirozená obnova a umělá obnova šíjí| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny11)| Kč/ha| A| a| 1| 15 000| 15 000
\\- ostatní dřeviny| Kč/ha| A| a| 2| 10 000| 10 000
2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 1| 12| 12
| Kč/poloodrostek| A| b| 2| 30| 30
| Kč/odrostek| A| b| 3| 40| 40
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 4| 8| 8
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 1| 9| 9
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 2| 7| 7
4.| Ochrana mladých lesních porostů| | | | | |
\\- ochrana kultur proti buřeni| Kč/ha| A| d| 1| 4 500| 4 000
\\- ochrana kultur proti zvěři| Kč/ha| A| d| 2| 3 500| 2 500
\\- ochrana kultur proti klikorohu| Kč/ha| A| d| 3| 1 000| 700
\\- ochrana kultur proti myšovitým| Kč/ha| A| d| 4| 2 500| 2 000
5.| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším| | | | | |
Kč/km| A| e| 1| 70 000| 70 000
| | | | |
6.| Hnojení a vápnění lesních porostů| | | | | |
\\- letecké| Kč/ha| A| f| 1| 6 000| 4 000
\\- pozemní| Kč/ha| A| f| 2| 2 000| 2 000
\\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě| Kč/ha| A| f| 3| 2 000| 2 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,12)
-
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,13)
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,14)
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,14)
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 30 % obnovované plochy,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha,
-
příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok,
-
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově15) s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu16) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
list o původu použitých semen,17) respektive sazenic,18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28.6.2002,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002,
-
žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003.
B.
Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů
Předmět příspěvku:
-
obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě,20)
-
výchova lesních porostů:
e)
odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou,
f)
výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).
Kritéria příspěvku:
-
skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“,
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení),
-
zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany (lesy vojenské),
-
předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1.1.2000 (lesy restituční),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské).
Zařazení souborů lesních typů do skupin:
Skupina| Soubory lesních typů
---|---
1.| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, IX, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, U, 11, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, OR, 0Q, OP, ON, 0M, OK, 0C
2.| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 20, 1T, 10, 1G, 00
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět
příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Skupina souborů
lesních typů| Lesy
---|---|---|---|---|---
1.| 2.| ochranné| zvl. určení| vojenské| restituční| hospodářské
1| 2| O| U| Z| R| H
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | | | | | | |
| \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| a| 1| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| -| 12 000
| \\- hlavni dřeviny| Kč/ha| B| a| 2| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| -| -
2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | | | | | | |
| \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 1| 9| 9| 9| 9| 9| -| 9
| | Kč/poloodrostek| B| b| 2| 30| 30| 30| 30| 30| -| 30
| | Kč/odrostek| B| b| 3| 40| 40| 40| 40| 40| -| 40
| \\- hlavní dřeviny| Kč/sazenicí| B| b| 4| 6| 5| 6| 4| 6| -| -
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | | | | | | |
| \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 1| -| -| -| -| -| 9| -
| \\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 2| -| -| -| -| -| 7| -
4.| Zajištění lesních porostů| | | | | | | | | | |
| \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| d| 1| 34 000| 26 500| 34 000| 14 000| 34 000| -| 10 500
| \\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| d| 2| 20 000| 16 000| 20 000| 8 000| 20 000| -| -
5.| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce| Kč/ha| B| e| 1| -| -| 10 000| 10 000| 10 000| -| 10 000
6.| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku| | | | | | | | | | |
| \\- prořezávky| Kč/ha| B| f| 1| -| -| 4 000| 4 000| 4 000| -| 4 000
| \\- předmýtní úmyslná těžba| Kč/ha| B| f| 2| -| -| 3 200| 3 200| 3 200| -| 3 200
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
-
při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,
-
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,
-
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,
-
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,
-
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy,
-
příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři,
-
poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm,
-
odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,
-
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek,
-
příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy,
-
příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,24) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,25)
-
při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28.6.2002,
-
v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002,
-
žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003.
C.
Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr
Předmět příspěvku:
a)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů,
b)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů,
c)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů.
Kritéria příspěvku:
-
velikost celkového sdruženého majetku k 1.1.2002,
-
velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2002 zaokrouhlená na celé hektary nahoru.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Velikost sdruženého
majetku v hektarech| Technické
jednotky| Indikace| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
---|---|---|---|---
do 5 ha| do 50 ha| do 150 ha| do 300 ha
A| B| C| D
1.| od 150 do 500| Kč/ha| C| a| 1| 300| 150| 100| -
2.| nad 500 a do 1000| Kč/ha| C| b| 1| 350| 200| 150| 50
3.| nad 1 000| Kč/ha| C| c| 1| 400| 250| 200| 100
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2002, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém majetku,
-
minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů,
-
sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v regionu, který je stanoven smlouvou o sdružení,
-
členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa,
-
sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
Žadatel:
-
člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn,
-
sdružení s právní subjektivitou.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva o sdružení vlastníků lesa.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 29.3.2002.
D.
Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie
Předmět příspěvku:
a)
vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b)
vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c)
vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu,
d)
likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím.
Kritéria příspěvku:
-
zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné),
-
zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení),
-
zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Lesy
---|---|---|---|---
ochranné| zvl. určení| hospodářské
0| U| H
1.| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]| Kč/m3| D| a| 1| 80| 80| 50
2.| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]| Kč/m3| D| b| 1| 30| 30| 20
3.| Vyklizování nebo přibližování strojem [viz písm. c)]| Kč/m3| D| c| 1| 30| 30| 20
4.| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]| Kč/ha| D| d| 1| 12 000| 12 000| 12 000
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).
Podmínky přiznání příspěvku:
-
kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
-
žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
-
v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002,
-
žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003.
E.
Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa
Předmět příspěvku:
a)
výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích,
b)
opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,26)
c)
výstavba a opravy (včetně odbahnění) retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů při normální hladině, které jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa a souvisí s úpravou vodního režimu v lesích,
d)
výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich,
e)
práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí.
Kritéria příspěvku:
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků,
-
ostatní akce.
Výše příspěvku:
-
do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným projektem,
-
výši příspěvku v procentech stanoví kraj na začátku běžného roku,
-
žadatel je povinen neprodleně po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku27) oznámit konečnou cenu za akci a výši příspěvku,
-
příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě,
-
hospodárné využití prostředků,
-
akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku,
-
lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy28) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech,
-
položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční,
-
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.2.2002 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
do 31.5.2002 - ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 2001 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí dle registrace pro projednání z minulých let, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2002 a příloh, které vyžadují aktualizaci pro omezenou dobou platnosti (stavební povolení apod.) nebo z důvodů změn v rozsahu prací či cenové úrovni (výkaz výměr, technické zpráva, položkový rozpočet apod.),
-
práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2002, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 15.11.2002, mohou být, do výše stanovené rozhodnutím, uhrazeny z prostředků roku 2003, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 15.11.2002 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2002,
b)
předloží do 31.1.2003 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem:
-
do 15.11.2002.
F.
Příspěvek na hrazení bystřin
Předmět příspěvku:
-
výstavba a opravy objektů hrazení bystřin.
Kritéria příspěvku:
-
rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
ostatní akce.
Výše příspěvku:
-
do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným projektem,
-
výši příspěvku v procentech stanoví kraj na začátku běžného roku,
-
žadatel je povinen neprodleně po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku oznámit konečnou cenu za akci a výši příspěvku,
-
příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků,
-
akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku.
Žadatel:
-
správce vodního toku,29) který - vykonává právo hospodaření ve státních lesích,
-
hospodaří v obecních lesích.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech,
-
položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční,
-
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.2.2002 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
-
akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
-
do 31.5.2002 - ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 2001 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí dle registrace pro projednání z minulých let, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2002 a příloh, které vyžadují aktualizaci pro omezenou dobou platnosti (stavební povolení apod.) nebo z důvodů změn v rozsahu prací či cenové úrovni (výkaz výměr, technické zpráva, položkový rozpočet apod.),
-
práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2002, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 15.11.2002, mohou být, do výše stanovené rozhodnutím, uhrazeny z prostředků roku 2003, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 15.11.2002 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2002,
b)
předloží do 31.1.2003 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem:
-
do 15.11.2002.
G.
Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře
Předmět příspěvku:
a)
vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu,
b)
oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena.
Sazba příspěvku:
Čís. řád..| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře [viz písm. a)]| Kč/kus| G| a| 1| 14 000
| \\- tetřev hlušec| Kč/kus| G| a| 2| 11 000
| \\- tetřívek obecný| Kč/kus| G| a| 3| 200
| \\- koroptev polní| Kč/kus| G| a| 4| 20 000
| \\- drop velký| | | | |
2.| Oborní chov| | | | |
| \\- kozy bezoárové| Kč/kus| G| b| 1| 1 500
| \\- bílého jelena| Kč/kus| G| b| 2| 2 500
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31.3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem30) u příspěvku podle písm. b).
Podmínky přiznání příspěvku:
podle písm. a)
-
zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel),
-
všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu,
-
vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1.11.2002 za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis,
-
chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu,31)
podle písm. b)
-
žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu32) na rok 2002 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti,
-
vedení evidence chovných jedinců.
Žadatel:
-
uživatel honitby.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
koncepce podpory ohroženého druhu [u příspěvků podle písm. a)],
-
zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písm. a)],
-
koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písm. b)].
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.6.2002.
Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písm. a):
-
do 15.11.2002.
H.
Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě
Předmět příspěvku:
-
zpracování plánu v digitální formě.
Kritéria příspěvku:
-
rozsah zpracování plánu v digitální formě.
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| numerická a grafická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 1| 1| 350
Způsob výpočtu příspěvku:
-
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k LHP.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
platnost stávajícího plánu končí v roce 2001, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2001 alespoň jednoho z nich,
-
doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let,
-
předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat,
-
soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen ”IS LH”) v platném znění, v rozsahu povinných položek IS LH.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
Průvodní list k LHP podle vzoru v části 3.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 30.9.2002.
I.
Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích
Předmět příspěvku:
a)
práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin,
b)
zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů),
c)
mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci).
Výše příspěvku:
-
do 80 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, výši procenta si podací místo stanoví na začátku běžného roku,
-
žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3.,
-
kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek,
-
u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby,
-
u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 31.5.2002,
-
na kalamity do 1.11.2002.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací:
-
do 29.11.2002.
J.
Příspěvek na programy spolufinancované s fondy ES
Předmět příspěvku:
-
programy ES související s lesním hospodářstvím.
Výše příspěvku:
-
80 % přímých nákladů snížených o příspěvek z fondu ES.
Podmínky přiznání příspěvku:
-
hospodárné využití prostředků.
Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku:
-
předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se smlouvou do 3 měsíců po ukončení akce,
-
pokud žadatel poskytnutý příspěvek nevyčerpá, vrátí příslušnou část a případné penále se nevyměřuje.
Žadatel:
-
vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Základní náležitosti žádosti:
-
formulář žádosti podle vzoru v části 3.,
-
smlouva s pověřenou agenturou,
-
schválený projekt.
Termín podání žádosti o příspěvek:
-
do 28.6.2002.
3.
Vzory formulářů
5.3MB
Příloha č. 10
k zákonu č. 490/2001 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití
[podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména na
a)
prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštního právního předpisu,1)
b)
odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštního právního předpisu,1)
c)
ostatní opatření ve vodním hospodářství.
(2)
Podporou se pro účely podle odstavce 1 rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, případně jiné peněžní prostředky státu, poskytnuté na stanovený účel, specifikovaný žádostí.
(3)
Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje Ministerstvo zemědělství, které je zároveň podacím místem pro podání žádosti.
(4)
Podpora je nenávratná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje.
(5)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost mlčenlivosti dle zvláštního právního předpisu 2).
(6)
Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu
a)
jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno,
b)
rodné číslo, popř. identifikační číslo,
c)
úplná adresa bydliště, popř. sídlo,
d)
předmět podpory,
e)
výše poskytnuté podpory.
(7)
Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(8)
Žádosti jsou evidovány na Ministerstvu zemědělství dnem přijetí.
(9)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve Ministerstvo zemědělství žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zařazení žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků.
(10)
Podpory jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory Ministerstva zemědělství podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce, návazně na příslušnou kapitolu státního rozpočtu.
(11)
Podpory jsou poskytovány na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem zemědělství. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O zamítnutí žádosti Ministerstvo zemědělství žadatele vyrozumí.
(12)
Ministerstvo zemědělství uvolňuje podpory
a)
poskytované podle části 2 písm. A, B zálohově finančním institucím, které uvolní prostředky na základě předložených faktur žadatelem,
b)
poskytované podle části 2 písm. C zálohově přímo na účet žadatele,
c)
poskytované organizačním složkám státu podle zvláštního právního předpisu.3)
(13)
Náklady, které jsou kryty z poskytnutých peněžních prostředků formou podpory, sleduje příjemce samostatně a prokazuje je účetními doklady.
(14)
Je-li poskytnuta podpora podle těchto pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu ze státních zdrojů nebo prostředky z předvstupních fondů Evropské unie.
(15)
V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá Ministerstvo zemědělství o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady.
(16)
Porušení zvláštních právních předpisů4) může být důvodem k zamítnutí žádosti o podporu podle těchto závazných pravidel.
(17)
Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v rozhodnutí je příjemce podpory povinen předložit Ministerstvu zemědělství dokumentaci závěrečného vyhodnocení v následujícím rozsahu
a)
zpráva o plnění závazných ukazatelů a podmínek účasti státního rozpočtu stanovených v rozhodnutí,
b)
vyúčtování a finanční vypořádání prostředků státního rozpočtu poskytnutých na financování v požadovaném rozsahu.
(18)
Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštních právních předpisů.5)
(19)
Při zjištění, že porušením těchto závazných pravidel byla podpora získána neoprávněně, provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.6)
(20)
Ministerstvo zemědělství si vyhrazuje právo neproplatit smluvenou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě rozhodnutí o přiznání podpory nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, proplatí Ministerstvo zemědělství žadateli prokazatelně vynaložené náklady na přípravu akce v plné výši a náklady vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech.
(21)
Ministerstvo zemědělství je oprávněno v mimořádných případech a ve veřejném zájmu k ochraně zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu udělit výjimku oproti ustanovení těchto závazných pravidel.
2.
Podpory
A.
Podpora prevence před povodněmi
podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programu 329 060 - Protipovodňová opatření, financovaného v roce 2002 převážně z peněžních prostředků státních finančních aktiv ve smyslu § 135 vodního zákona.
I.
Předmět podpory:
a)
výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází a zajištění jejich provozu včetně údržby a oprav (podprogram 329 061),
b)
zvyšování průtočné kapacity vodních toků, zajištění oprav, údržby a provozu souvisejících objektů a zařízení (podprogram 329 062),
c)
zpracování návrhu na stanovení záplavových území a na vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi (podprogramy 329 063 a 329 065),
d)
zpracování studií odtokových poměrů včetně zajištění potřebných dat, podkladů a modelů (podprogram 329 064),
e)
obnova rybníků a zvýšení jejich akumulačních kapacit (podprogram 329 061).
II.
Kritéria podpory:
a)
pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b):
–
přednostní řešení kritických území, tj. území s vyšší pravděpodobností povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry anebo s možností vzniku závažných povodňových škod,
–
návaznost na generely protipovodňové ochrany daného území, posouzení širších vazeb a aspektů prostorového využití, využití resp. zpracování matematického simulačního modelu, pokud je pro dané území vytvořen,
–
náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku,
–
integrace do připravovaných plánů v oblasti vod nebo soulad se Směrným vodohospodářským plánem,
–
další skutečnosti, zejména např. spoluúčast vlastních zdrojů žadatele či zdrojů orgánů veřejné správy,
b)
pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d):
–
nejohroženější úseky vodních toků (počet ohrožených aglomerací s uvedením počtu obyvatel, četnost povodňových situací v zájmovém území v posledních letech, velikost skutečných povodňových škod),
–
nejohroženější úseky vodních toků pod vybudovanými vodními díly (počet ohrožených aglomerací s uvedením počtu obyvatel, četnost povodňových situací v zájmovém území v posledních letech, velikost skutečných povodňových škod),
c)
pro předmět podpory dle části A I. písm. e):
–
významné rybníky o katastrální výměře nad 5 ha, které přestaly plnit svoji funkci, anebo jejichž akumulační funkce jsou silně narušeny či zcela zrušeny,
–
bývalé rybniční kotliny, které jsou v současnosti užívané jiným způsobem a obnovení akumulace vody lokálně zlepší odtokové poměry.
III.
Forma podpory:
a)
pro předmět podpory dle části A I. písm. a), b) a e) je poskytována nenávratná podpora na kapitálové a běžné výdaje,
b)
pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d) je poskytována nenávratná podpora na kapitálové výdaje.
IV.
Způsob výpočtu podpory:
a)
pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b):
–
úhrada ve výši maximálně do 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby, rezerv a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu,7)
b)
pro předmět podpory dle části A I. písm. c):
–
výše podpory je odhadnuta podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, průměrná šířka inundace).
V případě, že požadovaná výše podpory přesáhne limit stanovený zvláštním právním předpisem8) je žadatel povinen doložit před přiznáním podpory doplněk žádosti (formulář C v části 3),
c)
pro předmět podpory dle části A I. písm. d):
–
výše podpory je odhadnuta podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace).
V případě, že požadovaná výše podpory přesáhne limit stanovený zvláštním právním předpisem8) je žadatel povinen doložit před přiznáním podpory doplněk žádosti (formulář C v části 3),
d)
pro předmět podpory dle části A I. písm. e):
–
úhrada ve výši maximálně do 80 % nákladů na obnovu rybníků upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.7)
V.
Podmínky přiznání podpory:
a)
pro předmět podpory dle části A I. písm. a) až d):
–
žadatel je určeným správcem řešeného vodního toku nebo správce či vlastník vodního díla,
–
dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
dodržení osnovy studie stanovování záplavových území nebo studie odtokových poměrů,
–
vydané stavební povolení nebo potvrzené ohlášení vodohospodářským orgánem,
b)
pro předmět podpory dle části A I. písm. e):
–
doklad referátu životního prostředí okresního úřadu, v jehož správním území rybník leží, ve kterém bude stanoveno, zda obnova rybníku, obsažená v dokumentaci, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení,9)
–
doložení přínosu k protipovodňovým opatřením ve vztahu k povodňovému plánu, vyjádřené zvýšeným objemem akumulace vody oproti současnému stavu.
VI.
Žadatel:
–
správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu10) - pro předmět podpory dle části A I. písm. a), b), c) a d),
–
obceobce, určené jako správce drobných vodních toků podle zvláštního právního předpisu,11) - pro předmět podpory dle části A I. písm. e),
–
právnická osoba, podnikající podle obchodního zákoníku nebo podnikající fyzická osoba, registrovaná obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů - pro předmět podpory uvedený v části A I. písm. e).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
a)
pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b):
–
žádost o podporu na akci (formulář A v části 3),
–
prohlášení žadatele (formulář B v části 3),
–
další náležitosti obsažené ve formuláři E v části 3,
b)
pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d):
–
žádost o podporu na akci (formulář A v části 3),
–
prohlášení žadatele (formulář B v části 3),
c)
pro předmět podpory dle části A I. písm. e):
–
žádost o podporu na akci (formulář A v části 3),
–
doklad o registraci právnické nebo podnikající fyzické osoby,
–
doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty,
–
projektová dokumentace.
VIII.
Termín podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu na akci se podávají v termínu do 31. března 2002 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2002, a v termínu do 31. října 2002 pro akce, jejichž zahájení financování se uvažuje v následujícím kalendářním roce.
B.
Podpora na odstraňování povodňových škod
podle § 102 odst. 1 písm. f), n) vodního zákona
Podpora se poskytuje v rámci programů 329 180 - „Odstranění škod způsobených povodní 1997“, 329 190 - „Odstranění škod způsobených povodní 1998“ a 329 110 - „Odstranění škod způsobených povodní 2000“, financovaných v roce 2002 převážně z peněžních prostředků státních finančních aktiv ve smyslu § 135 vodního zákona.
I.
Předmět podpory:
a)
náprava povodňových škod, vzniklých při povodni v roce 1997, 1998 a 2000 na vodních tocích a souvisejících vodohospodářských dílech. Obnovení koryt vodních toků a funkčnosti všech vodohospodářských děl (zejména v intravilánech obcíobcí a pak i na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňové škody současně i obnoví významné vodohospodářské dílo či protipovodňovou ochranu území),
b)
k úhradě jistin a úroků z přijatých komerčních úvěrů na úhradu nákladů k odstraňování povodňových škod z roku 1997.
II.
Kritéria podpory:
–
vyjádření omezené funkce koryta toku v důsledku povodňové škody jako např.:
a)
omezení průtočnosti nebo kapacity koryta,
b)
snížení stability dna a břehů koryta toku,
c)
ohrožení funkce stability objektů v korytě toku včetně zařízení křižujících vodní tok,
d)
snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území,
e)
vliv poruchového stavu na okolí koryta včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod.,
f)
vyjádření možných škod v důsledku dalšího trvání poruchového stavu (popisně, případně hrubým finančním odhadem).
III.
Forma podpory:
–
podpora je nenávratná, účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje.
IV.
Způsob výpočtu podpory:
–
úhrada ve výši maximálně do 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby, rezervy a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7)
–
úhrada ve výši maximálně do 100% splátek jistin a úroků z komerčních úvěrů poskytnutých finančními institucemi správcům vodních toků12) po předchozím souhlasu Ministerstva zemědělství.
V.
Podmínky přiznání podpory:
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
vyjádření referátu životního prostředí místně příslušného okresního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu, včetně kopie protokolu o místním šetření,
–
vydané stavební povolení nebo potvrzení, že postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu.
VI.
Žadatel:
–
správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu10) - pro předmět podpory dle části B I. písm. a),
–
správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu12) - pro ředmět podpory dle části B I. písm.b).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
–
zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce,
–
zdůvodnění očekávaných nákladů na akci a posouzení jejího přínosu,
–
situace území (povodí) v měřítku 1:10 000 s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce,
–
další náležitosti dle formulářů žádosti a jejích příloh (viz formuláře A, B, a D v části 3).
VIII.
Termín podání žádosti o podporu:
–
žádosti o podporu na akci se podávají v termínu do 31. března 2002 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2002, a v termínu do 31. října 2002 pro akce, jejichž zahájení financování se uvažuje v následujícím kalendářním roce.
IX.
Přechodná ustanovení:
–
přednostně budou projednány žádosti podané v roce 2001, pro které platí přiměřeně ustanovení Pravidel Ministerstva zemědělství č.j. 17402/2001 - 6000 pro poskytování a čerpání finanční podpory na odstraňování povodňových škod na vodních tocích a souvisejících vodohospodářských dílech v rámci programů 329 180 a 329 190.
C.
Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství
podle § 102 odst. 1 písm. a), b), c), d), j), k) vodního zákona
Podpora je nenávratná, neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“.
I.
Předmět podpory:
a)
zajištění činností správy povodí spojených se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod,
b)
správa drobných vodních toků,
c)
odbahnění rybníků,
d)
provoz a údržba dopravně významných vodních cest.
II.
Kritéria podpory:
a)
pro předmět podpory dle části C I. písm. a):
–
činnosti správy povodí, které jsou prokazatelně podle zvláštního právního předpisu,13)
b)
pro předmět podpory dle části C I. písm. b):
–
úpravy vodních toků a objekty vyžadující údržbu, opravy a zajištění provozuschopnosti a funkčnosti doložené stanoviskem vodoprávního úřadu,
c)
pro předmět podpory dle části C I. písm. c):
–
nejvíce zanesené rybníky s chovem ryb o katastrální výměře do 5,5 ha, u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm,
d)
pro předmět podpory dle části C I. písm. d):
–
zajištění provozu dopravně významné vodní cesty a plavebních objektů v ročním a denním režimu a umožnění využívání vodní cesty.14)
III.
Forma podpory:
–
pro předmět podpory dle části C I. písm. a) až d) je poskytována nenávratná, účelově vázaná podpora na běžné výdaje.
IV.
Způsob výpočtu podpory:
a)
pro předmět podpory uvedený v části C I. písm. a):
–
úhrada prokazatelných nákladů vzniklých správcům povodí ve výši maximálně do 80 %,
b)
pro předmět podpory dle části C I. písm. b):
–
výše finanční podpory se poskytuje na úhradu maximálně do 100 % nákladů na realizaci, včetně projektové dokumentace, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7)
c)
pro předmět podpory uvedený v části C I. písm. c):
–
úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7)
d)
pro předmět podpory dle části C I. písm. d):
–
úhrada maximálně do výše 100% nezbytných nákladů souvisejících s provozem a údržbou vodní cesty, zejména na úhradu nákladů na odpisy a opravy dlouhodobého hmotného majetku a částečné krytí ostatních nákladů.
V.
Podmínky přiznání podpory:
a)
pro předmět podpory dle části C I. písm. a):
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
b)
pro předmět podpory dle části C I. písm. b):
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
předložení ohlášení potvrzené vodoprávním úřadem,
–
dodržení kalkulace nákladů na zajištění provozu zařízení a objektů,
c)
pro předmět podpory dle části C I. písm. c):
–
rybochovná funkce prokázaná hospodářskou evidencí,
–
dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
dodržení kalkulace nákladů,
–
vydané stavební povolení nebo potvrzení, že postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu,
–
podpora se poskytuje na základě jedné žádosti jednoho žadatele pro jeden rybník,
d)
pro předmět podpory dle části C I. písm. d):
–
dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu,
–
kvalita provedených prací,
VI.
Žadatel:
–
správci povodí podle zvláštního právního předpisu15) – pro předmět podpory dle části C I. písm. a),
–
správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu16) – pro předmět podpory dle části C I. písm. b),
–
právnická osoba, podnikající podle obchodního zákoníku nebo podnikající fyzická osoba, registrovaná obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů - pro předmět podpory dle části C I. písm. c),
–
správci dopravně významných vodních cest - pro předmět podpory dle části C I. písm. d).
VII.
Základní náležitosti žádosti:
a)
pro předmět podpory dle části C I. písm. a):
-
žádost o podporu na akci dopisem s konkretizací akce,
-
kalkulace nákladů na akci,
b)
pro předmět podpory dle části C I. písm. b):
–
žádost o podporu dopisem s konkretizací požadavku a vyčíslením nákladů dle jednotlivých akcí,
–
zdůvodnění naléhavosti,
–
přehledná situace území v měřítku 1:10 000 s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory,
c)
pro předmět podpory dle části C I. písm. c):
–
žádost o podporu na akci (formulář F, G nebo H, I nebo J, K nebo L v části 3),
–
doklad hospodářské evidence o chovu ryb podle zvláštního právního předpisu,17)
–
doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k rybníku, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy,
–
doklad referátu životního prostředí okresního úřadu, v jehož správním území rybník leží, ve kterém bude stanoveno, zda odbahnění rybníku, uložení sedimentů, případné opravy funkčních objektů rybníku obsažené v dokumentaci bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení,
–
doklad o registraci samostatně hospodařícího rolníka vydaný obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů nebo výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, respektive jeho ověřená kopie,
–
doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty,
–
projektová dokumentace,
d)
pro předmět podpory dle části C I. písm. d):
–
žádost o podporu dopisem s konkretizací požadavku a vyčíslením nákladů.
VIII.
Termín podání žádosti o podporu:
–
pro předmět podpory dle části C I. písm. a) - do 30. září 2002,
–
pro předmět podpory dle části C I. písm. b), c) a d) - do 31.března 2002.
IX.
Přechodná ustanovení:
a)
pro předmět podpory dle části C I. písm. c):
–
žádosti o podporu z roku 2001 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány s ostatními žádostmi, pokud žadatel písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 31. března 2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle Pravidel pro rok 2002 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti, případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
–
žádosti, na které byl vydán v roce 2001 příslib podpory pro rok 2002, písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 31. března 2002 platnost požadavku pro rok 2002 (formulář I nebo J v části 3) s čestným prohlášením žadatele (formulář K nebo L v části 3). Na tyto žádosti se nevztahuje ustanovení, že podpora se poskytuje na základě jedné žádosti jednoho žadatele pro jeden rybník,
–
u akcí rozestavěných z roku 2001 a přecházejících do roku 2002, u nichž čerpání podpory v roce 2001 nebylo předmětem celkového vyúčtování skutečně vynaložených a prokázaných nákladů a akcí, u nichž byl vydán příslib na rok 2002, platí přiměřeně ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství České republiky č.j. 3553/2001-6000 k poskytování a čerpání dotací na odbahnění rybníků pro rok 2001, v platném znění.
3.
Vzory formulářů
4.5MB
1)
§ 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
1)
sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají
2)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
3)
§ 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech a § 31 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
1)
§ 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
4)
§ 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
5)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
7)
Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
9)
§ 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
10)
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
11)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
12)
Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
13)
Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
14)
Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
15)
§ 25 zákona č. 289/1995 Sb.
16)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
17)
Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
18)
Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
19)
§ 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
20)
§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
21)
§ 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
22)
§ 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
23)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně).
25)
§ 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
26)
Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky.
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.
27)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
30)
§ 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb.
32)
§ 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1)
§ 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku.
2)
§ 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
3)
§ 45 až 52 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 254/2001 Sb.
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 40/2001 Sb.
5)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 49 zákona č. 199/1994 Sb.
9 )
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 48 odst. 1 a 4 zákona č. 254/2001 Sb.
11)
§ 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
12)
§ 48 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 291 ze dne 28. března 2001.
13)
§ 21 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
14)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 48 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
16)
§ 48 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.
17)
§ 1 vyhlášky č. 296/2001 Sb., kterou se stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů a kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 491/2001 Sb. | Zákon č. 491/2001 Sb.
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 178/2001
* ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (§ 1 — § 77)
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 78 — § 78)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů (§ 79 — § 79)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (§ 80 — § 80)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 82 — § 82) k zákonu č. 491/2001 Sb.
Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.)
491
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2001
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb do zastupitelstev obcíobcí1a) a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcíobcí.
(2)
Funkční období zastupitelstev obcíobcí je čtyřleté.2) Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí.
§ 2
Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním2) podle zásad poměrného zastoupení.
§ 3
(1)
Volby do zastupitelstev obcíobcí vyhlašuje, nestanoví-li tento zákon jinak, prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno.
(2)
Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají ve 2 dnech ve všech obcíchobcích, městech, městech se zvláštním postavením,3) hlavním městě Praze, městských obvodech a městských částech, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 54 a 58).
(3)
Konají-li se volby ve 2 dnech, jsou jimi pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování (§ 54) a nové volby (§ 58) se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak (§ 39).
§ 4
Právo volit
(1)
Právo volit do zastupitelstva obceobce, města nebo hlavního města Prahy má občan obceobce4) za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obciobci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu,5) a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obciobci, městě nebo hlavním městě Praze, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen „volič“); do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením (dále jen „územně členěné statutární město“) anebo městské části hlavního města Prahy6) má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.
(2)
Překážkami výkonu volebního práva jsou
a)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
b)
omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva7),
c)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,8) nebo
d)
výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.
§ 5
Právo být volen
(1)
Členem zastupitelstva obceobce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b); členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k pobytu.
(2)
Funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obceobce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu11) nebo krajského nebo finančního úřadu.
(3)
Funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen „zastupitelstvo obceobce“) je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obceobce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen „obecobec“), nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obceobce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.
HLAVA II
VOLEBNÍ ORGÁNY
§ 6
Volebními orgány podle tohoto zákona jsou
a)
Státní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Český statistický úřad,
d)
krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“),
e)
pověřený obecní úřad,11) v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad“),
f)
obecní úřad v obcíchobcích, v nichž rada obceobce zřídila alespoň 2 odbory obecního úřadu,12) a v obcíchobcích, v nichž je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v němž rada městské části zřídila alespoň 2 odbory,12) ve městech Brně, Ostravě a Plzni úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory“),
g)
obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného statutárního města, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“),
h)
starosta, primátor ve statutárním městě, které není územně členěno, a v hlavním městě Praze starosta městské části (dále jen „starosta“),
i)
okrsková volební komise.
§ 7
Státní volební komise
(1)
Státní volební komise, vytvořená podle zvláštního právního předpisu,13) je rovněž stálým volebním orgánem i na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí.
(2)
Státní volební komise
a)
koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do zastupitelstev obcíobcí,
b)
vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do zastupitelstev obcíobcí,
c)
vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí sdělením ve Sbírce zákonů,
d)
vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
§ 8
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí.14)
(2)
Ministerstvo vnitra na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí, nových, dodatečných nebo opakovaných voleb
a)
metodicky řídí a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb,
b)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni kraje,
c)
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,16)
d)
zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků.
§ 9
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí, vyhotovuje příslušné programové vybavení pro účely zpracování výsledků voleb a poskytuje výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí.
(2)
Český statistický úřad dále
a)
zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí17) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u Státní volební komise, u krajských úřadů, pověřených obecních úřadů, v hlavním městě Praze u úřadů městských částí a ve městech Brně, Ostravě a Plzni u úřadů městských částí a městských obvodů; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady a obecními úřady,
b)
vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí,
c)
zpracovává celkové údaje o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí,
d)
technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí,
e)
pro jednotlivá pracoviště podle písmene a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení,
f)
provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná,
g)
vydává písemný doklad ve formě počítačové sestavy, který osvědčuje okrskovým volebním komisím, že výsledek hlasování z volebního okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně,
h)
vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a volebních stran,
i)
řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení použitých při zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí,
j)
po vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí,
k)
předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování převzatých od okrskových volebních komisí do úschovy nejpozději 10 dnů po ukončení zpracování příslušnému obecnímu úřadu.
(3)
Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn
a)
zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 40 odst. 1),
b)
převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči dat (§ 43 odst. 1),
c)
stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 43 odst. 2),
d)
vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise po převzetí bezchybného zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 43 odst. 3),
e)
poskytovat předběžné výsledky voleb do zastupitelstva obceobce (§ 43 odst. 3),
f)
vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce (§ 46 odst. 1 a 3).
§ 10
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v kraji,
b)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup,
c)
ukládá pokuty podle tohoto zákona,
d)
kontroluje průběh hlasování a sčítání hlasů ve volebních místnostech,
e)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil,
f)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce, s výjimkou městských částí a městských obvodů,
g)
ověřuje způsobilost na úseku voleb pro zaměstnance obceobce, v jejímž obecním úřadu jsou zřízeny alespoň 2 odbory s výjimkou pověřených obecních úřadů, pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,18)
h)
zajišťuje archivaci volební dokumentace,
i)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem nebo obecním úřadem k zásadám hlasování,
j)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Činnosti podle odstavce 1 může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle § 8 odst. 2 písm. c).
§ 12
Pověřený obecní úřad
(1)
Pověřený obecní úřad
a)
projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f),
b)
informuje starosty obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), o registraci kandidátních listin nejpozději 48 dnů přede dnem voleb,
c)
losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f),
d)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků v obcíchobcích náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f),
e)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil,
f)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej krajskému úřadu nejpozději 4 dny přede dnem voleb a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
g)
vyhlašuje výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f),
h)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí a městských obvodů,
i)
zajišťuje archivaci volební dokumentace,
j)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
k)
kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
l)
s výjimkou hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.
(2)
Pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,20) je oprávněn
a)
převzít kandidátní listiny (§ 21 odst. 3),
b)
potvrdit podání kandidátní listiny (§ 21 odst. 3),
c)
projednat a registrovat kandidátní listiny (§ 23),
d)
převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 22 odst. 4),
e)
vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 23 odst. 3 až 5),
f)
převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 24 odst. 3),
g)
změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 24 odst. 4),
h)
vylosovat pořadí volebních stran na hlasovacím lístku (§ 25 odst. 3),
i)
podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce (§ 46 odst. 3),
j)
provádět kontrolu průběhu hlasování a kontrolu sčítání hlasů (§ 38),
k)
provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování.
(3)
Pověřený obecní úřad pro účely registrace kandidátních listin a kontroly petic využívá
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z informačního systému cizinců.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“),
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení,
b)
datum narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa trvalého pobytu,
e)
omezení svéprávnosti,
f)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
jméno, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
e)
omezení svéprávnosti,
f)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí,
g)
údaj o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí.
(7)
Policie České republiky poskytuje na základě žádosti obecního úřadu z informačního systému cizinců pro účely vedení seznamů voličů údaje o cizincích zapsaných do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí přihlášených v obciobci k pobytu v rozsahu podle odstavce 6.
(8)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(9)
Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 13
Obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory
(1)
Obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory,
a)
projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce,
b)
pro účely registrace kandidátních listin a kontroly petic využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 3 až 9,
c)
informuje starostu o registraci kandidátních listin,
d)
losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku,
e)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků,
f)
vyhlašuje výsledky voleb v obciobci,
g)
zajišťuje archivaci volební dokumentace.
(2)
Pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle § 10 odst. 1 písm. g), je oprávněn činit úkony uvedené v § 12 odst. 2.
§ 14
Obecní úřad
(1)
Obecní úřad
a)
zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly,
b)
vede stálý seznam voličů a dodatek stálého seznamu voličů (§ 28 odst. 1 až 4),
c)
oznamuje PoliciiPolicii České republiky údaj o zápisu voliče, který není státním občanem České republiky, do dodatku stálého seznamu voličů nebo údaj o jeho vyškrtnutí z dodatku stálého seznamu voličů,
d)
zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu,
e)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku,
f)
zajišťuje archivaci volební dokumentace převzaté od okrskových volebních komisí,
g)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem,
h)
na území hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad; provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování je oprávněn pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Obecní úřad pro účely vedení stálého seznamu voličů a jeho dodatku využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 3 až 9.
(3)
Ministerstvo vnitra poskytne obecnímu úřadu na jeho žádost seznam voličů v členění podle volebních okrsků.
(4)
Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může obecní úřad předávat okrskové volební komisi.
§ 15
Starosta
(1)
Starosta
a)
stanovuje stálé volební okrsky a zapisuje je do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
b)
informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva obceobce,
c)
zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
d)
stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,
e)
svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit,
f)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
g)
poskytuje každé volební straně, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, informace o počtu a sídlech volebních okrsků zveřejněním na úřední desce obecního úřadu do 45 dnů přede dnem voleb,
h)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
(2)
Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu, případně přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.
§ 16
Okrsková volební komise
Okrsková volební komise
a)
dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje a dozírá na průběh hlasování,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu s výjimkou jednoho stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
§ 17
(1)
Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, je přihlášen k trvalému pobytu v obciobci na území České republiky, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a
a)
který alespoň v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
b)
u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva, a
c)
který není kandidátem pro volby do zastupitelstva obceobce, pro které je okrsková volební komise vytvořena.
(2)
Každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obceobce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 odst. 1 písm. d), jmenuje členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do zastupitelstva obceobce a nejsou-li náhradníci z týchž volebních stran, jejichž zástupcům zaniklo členství, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.
(3)
Delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, případně přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo jiné volební strany, ledaže jde o nezávislého kandidáta, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží; v případě nezávislého kandidáta jeho jméno a příjmení. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo jiné volební strany, ledaže jde o nezávislého kandidáta, osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 zmocněncem pověřena, nebo nezávislý kandidát.
(4)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.
(5)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52),
b)
úmrtím,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,
d)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval nebo jmenoval, nebo
e)
ve dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny.
(6)
Zapisovatel, kterým může být pouze státní občan České republiky, je členem okrskové volební komise. Zapisovatel pořizuje zápisy z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 4. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.
§ 18
(1)
Za člena okrskové volební komise, jehož členství zaniklo podle § 17 odst. 5, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže volební strany; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 17 odst. 4. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 17 odst. 5 písm. b) až e) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 17 odst. 2.
(2)
Okrsková volební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
(3)
Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; do losování místopředsedy okrskové volební komise nebude zařazen předseda okrskové volební komise.
(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala volební strana nebo jmenoval starosta.
§ 19
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.
HLAVA III
KANDIDÁTNÍ LISTINY A HLASOVACÍ LÍSTKY
§ 20
Volební strana
(1)
Volební stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí,15) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů.
(2)
Politická strana a politické hnutí může být součástí pouze jedné volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obceobce. Podává-li politická strana a politické hnutí kandidátní listinu samostatně, nemůže již být pro volby do téhož zastupitelstva obceobce součástí jiné volební strany.
(3)
Kandidát může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obceobce, a jsou-li vytvořeny volební obvody, pouze v jednom volebním obvodu.
§ 21
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce mohou podávat volební strany. Každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obceobce pouze 1 kandidátní listinu; volí-li se do téhož zastupitelstva obceobce ve dvou nebo více volebních obvodech, může volební strana podat kandidátní listinu v každém volebním obvodě.
(2)
Pověřený obecní úřad zveřejní na úřední desce, popřípadě způsobem v místě obvyklým nejpozději 85 dnů přede dnem voleb seznam obecních úřadů v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, kterým se podávají kandidátní listiny přímo (§ 13), a seznam obcíobcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají příslušnému pověřenému obecnímu úřadu (§ 12).
(3)
Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obceobce je registračním úřadem pověřený obecní úřad. Registrační úřad potvrdí podání kandidátní listiny zmocněnci volební strany (§ 22 odst. 4) nebo nezávislému kandidátu.
(4)
Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. V záhlaví petice a na každé její další straně musí být uveden název volební strany, název zastupitelstva obceobce, do kterého volební strana kandiduje, a rok konání voleb. Vedle podpisu voliče musí být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, případně adresa místa přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, jinak tento hlas pro podporu volební strany nelze započítat. Nezapočítávají se také podpisy kandidátů samých. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven v příloze k tomuto zákonu; číslo vypočtené podle přílohy se zaokrouhluje na celé číslo směrem nahoru. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb.
§ 22
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název zastupitelstva obceobce,
b)
označení volebního obvodu, jsou-li volební obvody vytvořeny,
c)
název volební strany a označení, o jaký typ volební strany podle § 20 odst. 1 jde, s uvedením názvu politických stran a politických hnutí,
d)
jména a příjmení kandidátů, pohlaví, jejich věk ke druhému dni voleb, popřípadě ke dni voleb, konají-li se volby v jednom dni, a povolání, část obceobce, nečlení-li se obecobec na části, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),
e)
pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabského čísla,
f)
jméno a příjmení zmocněnce volební strany a jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, není-li volební stranou nezávislý kandidát,
g)
jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
h)
jde-li o sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta,
i)
podpis zmocněnce volební strany; u nezávislého kandidáta podpis kandidáta; podává-li kandidátní listinu politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice anebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jejich jménem, popřípadě jménem organizační jednotky, je-li ustavena.15)
(2)
Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obceobce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obceobce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcíchobcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obceobce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obceobce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů. Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(3)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do zastupitelstva obceobce a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do téhož zastupitelstva obceobce. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a datum narození.
(4)
Volební strana, s výjimkou nezávislého kandidáta, činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností7) nebo kandidát. Úkony zmocněnce je volební strana vázána. Svého zmocněnce může volební strana písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání registračnímu úřadu.
§ 23
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu.
(2)
Pokud volební strana ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb o škrtnutí
a)
kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 22 odst. 3 nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidáta v případě, že je uveden na více kandidátních listinách, a to na kandidátní listině, k níž není připojeno prohlášení podle § 22 odst. 3; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtne jej registrační úřad na všech kandidátních listinách,
c)
kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší stanovený počet podle § 22 odst. 2,
d)
kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 22 odst. 1 písm. d), g) a h), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné či neúplné,
e)
kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 5 odst. 1.
(3)
Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce rozhodne
a)
o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona,
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obceobce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny.
(4)
Registrační úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede registrační úřad, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřené úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obceobce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu.
(6)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu21) provede registrační úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(7)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
(8)
Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obceobce, který má být volen, popřípadě je menší než 5, volby se v této obciobci nekonají.
§ 24
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury.
(2)
U kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec.
(3)
Prohlášení o vzdání se nebo o odvolání kandidatury nelze vzít zpět. Prohlášení je nutno doručit příslušnému registračnímu úřadu.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno před registrací kandidátní listiny, takovýto kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku; registrační úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady.
(5)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno po registraci kandidátní listiny, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva obceobce se k hlasům pro něj odevzdaným nepřihlíží; zároveň se snižuje počet kandidátů příslušné volební strany (§ 45 odst. 1 a 4). Registrační úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území obceobce, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva obceobce.
§ 25
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacích lístků.
(2)
V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obceobce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem příslušné obceobce téže barvy, které musí být na všech hlasovacích lístcích umístěno na stejném místě. Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst a do Zastupitelstva hlavního města Prahy jsou označeny na levém okraji svislým barevným pruhem.
(3)
Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce v následující řadě. Pořadí volebních stran stanoví registrační úřad losem po uplynutí lhůt podle § 23 odst. 3, popřípadě podle § 23 odst. 6. Každý sloupec je nadepsán názvem a vylosovaným číslem volební strany. V záhlaví sloupce je dále umístěn čtvereček v případě, že jsou v tomto sloupci alespoň 2 kandidáti. U každého kandidáta se uvede jeho jméno, příjmení, věk, povolání, část obceobce, nebo nečlení-li se obecobec na části, obecobec, ve které je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a název politické strany nebo politického hnutí, jejímž je kandidát členem, popřípadě údaj o tom, že je bez politické příslušnosti. Je-li volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Názvy politických stran a politických hnutí se uvádějí ve zkratce.15) Před jménem kandidáta se umístí rámeček a pořadové číslo kandidáta označené arabskou číslicí. Správnost údajů o volební straně a jejích kandidátech na hlasovacím lístku má právo zmocněnec volební strany, o nezávislém kandidátovi tento kandidát, ověřit před jeho vytištěním, pokud tohoto práva využije do 2 pracovních dnů po výzvě registračního úřadu.
(4)
Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva s formátem A4 a větším se tisknou oboustranně. Je-li hlasovací lístek vytištěn oboustranně, uvede se na konci každé strany text „Pokračování na druhé straně.“. Pro označení všech volebních stran i pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma a pro hlasovací lístky použito papíru téže barvy, jakosti a rozměrů.
(5)
Starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí povinnost starosty podle věty prvé místostarosta; není-li v obciobci ani místostarosta, zajistí tuto povinnost ředitel krajského úřadu a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“).
(6)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují, registrační úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území obceobce s uvedením správného údaje.
HLAVA IV
HLASOVÁNÍ
§ 26
Volební okrsky
(1)
Pro odevzdání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v každé obciobci stálé volební okrsky; volební okrsky lze měnit pouze v případech:
a)
zvýšení nebo snížení počtu voličů ve volebním okrsku o jednu třetinu,
b)
změny hranic obceobce v místech, kde je území této obceobce osídleno,
c)
změny hranic městských obvodů nebo městských částí,
d)
kdy hranice volebního okrsku není shodná s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu nebo volebního obvodu pro volby do zastupitelstev obcíobcí (§ 27).
(2)
Volební okrsky a volební místnost pro každý volební okrsek stanoví starosta. Volební okrsky jsou vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí36) jako účelové územní prvky. Identifikační údaje, údaje o vazbách na ostatní územní prvky a lokalizační údaje o volebních okrscích zapisuje do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí editor těchto údajů, kterým je starosta, a to prostřednictvím informačního systému územní identifikace.
(3)
Volební okrsky se vytvářejí tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů. Pro vzdálené části obceobce lze vytvořit samostatné volební okrsky i pro menší počet voličů.
(4)
Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb22) do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.
§ 27
Volební obvody
(1)
ObecObec tvoří jeden volební obvod. Zastupitelstvo obceobce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů:
a)
v obcíchobcích s počtem obyvatel do 10 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 5 členů zastupitelstva obceobce,
b)
v obcíchobcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 7 členů zastupitelstva obceobce,
c)
v obcíchobcích s počtem obyvatel nad 50 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 9 členů zastupitelstva obceobce.
(2)
V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může být městská část nebo městský obvod součástí pouze jednoho volebního obvodu.
(3)
Seznam vytvořených volebních obvodů, jejich popis, počty členů zastupitelstva obceobce, kteří mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, a potřebný počet podpisů pro nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů zveřejní starosta do 2 dnů po vytvoření volebních obvodů na úřední desce, popřípadě i způsobem v místě obvyklým.
§ 28
Seznamy voličů
(1)
Stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obciobci přihlášeni k trvalému pobytu. Voliče, který není státním občanem České republiky, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro volby podle tohoto zákona, jestliže tento volič prokáže státní občanství státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, a dále přihlášení se k pobytu v obciobci. Z dodatku stálého seznamu voličů lze voliče vyškrtnout na jeho vlastní žádost nebo z důvodu pozbytí práva volit.
(2)
Občan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů (dále jen „seznam“). Každý volič si může v úředních hodinách na obecním úřadě ověřit, zda je zapsán v seznamu; může požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze.
(3)
U voliče, u kterého nastala překážka ve výkonu volebního práva (§ 4 odst. 2), se tato skutečnost poznamená v seznamu.
(4)
Dva dny přede dnem voleb obecní úřad seznam v 16.00 hodin uzavře. Okrskovým volebním komisím předá výpisy ze seznamu, které obsahují soupis voličů oprávněných volit v jejich volebním okrsku; výpisy ze seznamu obsahují poznámku podle odstavce 3.
§ 29
Informování voličů
(1)
Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb oznámení o době a místu konání voleb v obciobci. Bylo-li na území obceobce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obceobce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta v oznámení uvede adresy volebních místností, a jsou-li v obciobci vytvořeny volební obvody, jejich popis.
(2)
Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky nebo státní občanství státu, jehož příslušníci jsou oprávněni na území České republiky volit podle § 4 odst. 1, a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
(3)
V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,23) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národností menšiny.
§ 30
Volební kampaň
(1)
Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.
(2)
V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.
(3)
Ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.
§ 31
Volební místnost
(1)
Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
(2)
Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcíobcí barevně odlišena od obálky pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky.
(3)
Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku.
(4)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.
(5)
Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.24)
§ 32
Zahájení hlasování
(1)
Předseda okrskové volební komise je povinen zkontrolovat před zahájením hlasování, zda je volební místnost vybavena podle § 31, a před ostatními členy okrskové volební komise zapečetí zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku.
(2)
Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise volby za zahájené.
§ 33
Zásady hlasování
(1)
Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.
(2)
Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky. Totožnost a státní občanství prokáže volič občanským průkazem25) nebo cestovním pasem České republiky,26) jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu27) nebo potvrzením o přechodném pobytu. Po záznamu ve výpisu ze seznamu obdrží od okrskové volební komise úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící nebo jinak označený hlasovací lístek jiný.
(4)
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.
(5)
Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno.
(6)
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise. Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, si může vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, nikoli však člena okrskové volební komise, aby za něj hlasovací lístek upravil a vložil do úřední obálky.
(7)
Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.
§ 34
Způsob hlasování
(1)
Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 31 odst. 3).
(2)
Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obceobce má být zvoleno.
(3)
Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran.
(4)
Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci.
(5)
Po úpravě hlasovacího lístku podle odstavců 3 a 4 jej volič vloží do úřední obálky, kterou obdržel od okrskové volební komise. V územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze volič vloží hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části do jedné úřední obálky.
(6)
Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní.
§ 35
Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí
Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 36
Členové okrskových volebních komisí a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 40 odst. 1), nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.
§ 37
(1)
Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.
(2)
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a příslušný registrační úřad. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku způsobem podle odstavce 1. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení hlasování poznamená okrsková volební komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
§ 38
(1)
Pověřený obecní úřad a krajský úřad může při hlasování a sčítání hlasů provést ve volební místnosti kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace.
(2)
Pokyny pověřeného obecního nebo krajského úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn pověřeného obecního nebo krajského úřadu na místě ihned. V případě zjištěných závažných nedostatků při hlasování dá pověřený obecní nebo krajský úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 37.
§ 39
Ukončení hlasování
(1)
Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování uzavře se volební místnost, avšak před tím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
(2)
Nekonají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo do zastupitelstev krajů, může předseda okrskové volební komise ukončit hlasování, jestliže již odvolili všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu ve volebním okrsku. S výjimkou obcíobcí, kde je vytvořen jeden volební okrsek, zapečetí předseda okrskové volební komise volební schránku a přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a sčítání hlasů zahájí ve 14.00 hodin druhého dne voleb poté, co zkontroluje neporušenost pečetí.
HLAVA V
ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLEB DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ
§ 40
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 9 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,20) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise.
(2)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise soustředit nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání hlasů (§ 42 odst. 3). Poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.
(3)
Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy ve výpisu ze seznamu. Neúřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky.
(4)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 5. Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť.
(5)
Okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto:
a)
jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát,
b)
je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí dle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva,
c)
je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí dle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů,
d)
ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží.
(6)
Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 41
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Neplatný je hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise.
(2)
Hlas voliče je neplatný,
a)
jestliže neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta,
b)
označil-li na hlasovacím lístku křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce volební strany více než jednu volební stranu,
c)
označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obceobce, bez ohledu na to, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána,
d)
jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky,
e)
jestliže je hlasovací lístek přetržen,
f)
je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva obceobce.
(3)
Je-li na hlasovacím lístku označena volební strana křížkem ve čtverečku v záhlaví jejího sloupce a současně jsou označeni kandidáti této volební strany křížkem v rámečku před svým jménem, k označení kandidátů se nepřihlíží.
(4)
Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. K jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.
(5)
Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise.
§ 42
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.
(2)
V zápise okrskové volební komise o hlasování ve volebním okrsku se uvede
a)
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,
b)
celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze seznamu,
c)
počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek,
e)
počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu,
f)
počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
g)
stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) a f) využije komise potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise.
(4)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.
§ 43
Předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu, s výjimkou hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně; v těchto městech předá předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u úřadu městské části v hlavním městě Praze a u úřadu městské části nebo městského obvodu ve městech Brno, Ostrava a Plzeň.
(2)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k opravě chyb v zápisu o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Nesplnění povinnosti okrskové volební komise odevzdat na výzvu Českého statistického úřadu zápis o průběhu a výsledku hlasování podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování podle § 39, popřípadě ve stanovené lhůtě je důvodem pro vyhlášení opakovaného hlasování (§ 54) v příslušném volebním okrsku.
(3)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise z obceobce, ve které byl vytvořen pouze 1 volební okrsek, převezme zároveň předběžné výsledky voleb do zastupitelstva této obceobce a předá je starostovi, který je zveřejní způsobem v místě obvyklým. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ukončit. Tím není dotčen § 52.
(4)
Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá výsledek hlasování za volební okrsek členům okrskové volební komise.
(5)
Okrsková volební komise zapečetí druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené pověřeným obecním úřadem nebo krajským úřadem a předá je spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.
§ 45
Zjišťování výsledku voleb
(1)
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží. Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování výsledků voleb nepostupují alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obceobce větší než 5. Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.
(2)
Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obceobce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.
(3)
Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4.
(4)
Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.
(5)
Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení se náhradníky nestávají.
(6)
Jestliže byly vytvořeny volební obvody, provede Český statistický úřad úkony uvedené v odstavcích 1 až 5 pro každý volební obvod zvlášť.
§ 46
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce
(1)
Český statistický úřad vyhotoví zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce a po podepsání ho předá registračnímu úřadu.
(2)
V zápise o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce se uvede
a)
počet volebních okrsků v obciobci, počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, a okrskové volební komise, které nepředaly výsledky hlasování,
b)
počet volebních obvodů, pokud byly vytvořeny,
c)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů,
d)
celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e)
počet odevzdaných úředních obálek,
f)
celkový počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu,
g)
počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
h)
jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva obceobce, a na kandidátní listině které volební strany byli uvedeni,
i)
jména a příjmení náhradníků jednotlivých volebních stran podle § 45 odst. 5.
(3)
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce podepíše
a)
zaměstnanec obceobce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu,
b)
zaměstnanec Českého statistického úřadu.
§ 47
Vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstva obce
Registrační úřad vyhlásí výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce na úřední desce registračního úřadu bezodkladně po jeho odsouhlasení a podepsání. Pověřený obecní úřad zároveň zajistí zveřejnění zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce na úřední desce obceobce, pro kterou byl registračním úřadem.
§ 48
Zvláštní ustanovení pro územně členěná statutární města a pro hlavní město Prahu
(1)
Úřad městské části v hlavním městě Praze a úřad městského obvodu nebo městské části ve městech Brně, Ostravě a Plzni
a)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů o průběhu a výsledku hlasování, přebíraných od okrskových volebních komisí ve svém územním obvodu,
b)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro vstup výsledku hlasování z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti.
(2)
Okrsková volební komise vyhotoví zápis o hlasování ve volebním okrsku (§ 42) zvlášť pro volby do zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí a zvlášť pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst nebo pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy.
(3)
Při předání stejnopisu zápisu vyhotoveného podle § 42 týkajícího se voleb do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části a voleb do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy postupuje okrsková volební komise podle § 43 odst. 1.
§ 50
(1)
Český statistický úřad zpracuje zápis o výsledku voleb do zastupitelstev obcíobcí a předá ho Státní volební komisi.
(2)
V zápise o výsledku voleb se uvede
a)
celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo,
b)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů,
c)
celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí podle volebních stran,
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude na základě § 43 odst. 2 vyhlášeno opakované hlasování.
§ 51
Vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí sdělením ve Sbírce zákonů.
§ 52
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva obceobce je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise v obciobci, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb (§ 60), končí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctý den po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.
(3)
Činnost okrskové volební komise v obciobci, kde nebyl odevzdán zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2, končí patnáctý den po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování.
§ 53
Osvědčení o zvolení
Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obceobce osvědčení o zvolení, a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 60) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4.
§ 54
Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování
(1)
Ke zvolení zastupitelstva obceobce nedojde, jestliže
a)
soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb (§ 60),
b)
volby se nekonaly z důvodu podle § 23 odst. 8,
c)
okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2.
(2)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí opakované volby nebo opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu.
(3)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. b), vyhlásí dodatečné volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí.
(4)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. c), vyhlásí opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí.
(5)
Pro dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně.
HLAVA VI
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ, NOVÉ VOLBY
§ 55
Vznik a zánik mandátu
(1)
Mandát člena zastupitelstva obceobce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Mandát zaniká
a)
odmítnutím slibu člena zastupitelstva obceobce nebo složením slibu s výhradou,
b)
dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obceobce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obceobce; rezignaci nelze vzít zpět,
c)
úmrtím člena zastupitelstva obceobce,
d)
dnem voleb do zastupitelstva obceobce,
e)
dnem sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce k jiné obciobci.28)
(3)
Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva obceobce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů
a)
pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obceobce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
b)
že člen zastupitelstva obceobce přestal být volitelný (§ 5),
c)
neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2.
(4)
Nevysloví-li zastupitelstvo obceobce na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva obceobce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu.
(5)
Úkoly ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 plní u Zastupitelstva hlavního města Prahy ministr vnitra.
(6)
V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva obceobce, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva obceobce, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obceobce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo obceobce podle odstavců 3 a 4.
(7)
Usnesení zastupitelstva obceobce podle odstavce 3 nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 anebo rozhodnutí ministra vnitra se neprodleně zašle tomu, kdo je proti takovému usnesení nebo rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu podle § 59 odst. 3. Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu. Za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení.
(8)
Mandát člena zastupitelstva obceobce podle odstavců 3 a 4 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 59 odst. 3, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení nebo rozhodnutí podle odstavce 7 zrušeno.
§ 56
Nastupování náhradníků
(1)
Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obceobce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu.
(2)
Takto nastoupenému členu zastupitelstva obceobce předá rada obceobce, města, městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena, zastupitelstvo obceobce do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obceobce a kterým dnem se jím stal. V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2 postupuje zastupitelstvo obceobce na nejbližším zasedání podle § 55 odst. 6 obdobně.
(3)
Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obceobce.
§ 57
Postavení náhradníka zaniká
a)
dnem voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva obceobce,
b)
dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka; rezignaci nelze vzít zpět,
c)
ztrátou volitelnosti, nebo
d)
úmrtím náhradníka.
§ 58
Nové volby
(1)
Nové volby do zastupitelstva obceobce podle tohoto zákona se konají,
a)
jestliže se počet členů zastupitelstva obceobce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,
b)
jestliže se počet členů zastupitelstva obceobce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci podle § 56,
c)
dojde-li ke vzniku nové obceobce,
d)
dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu,
e)
dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obceobce podle zvláštního právního předpisu.29)
(2)
V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcíobcí se nové volby nekonají.
(3)
Pro nové volby se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně s výjimkou vytvoření pracoviště Českého statistického úřadu u krajského úřadu podle § 9 odst. 2 písm. a).
(4)
Nastane-li důvod pro konání nových voleb podle odstavce 1, zašle prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obceobce návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obceobce Ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Obdobně postupuje primátor hlavního města Prahy, který zasílá návrh Ministerstvu vnitra. Nové volby vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu podle věty první.
HLAVA VII
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 59
(1)
Ve věcech chyb a nedostatků v seznamech se lze domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu.30)
(2)
Proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obceobce, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.31)
(3)
Proti usnesení, kterým zastupitelstvo obceobce vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva obceobce zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra se může člen zastupitelstva, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obciobci, do 2 pracovních dnů od doručení domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu32) podáním návrhu na zrušení takového usnesení nebo rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek.
§ 60
(1)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu32) každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obceobce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí.
(2)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(3)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(4)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
§ 61
K řízení podle § 59 odst. 2 a 3 a § 60 je příslušný krajský soud.
HLAVA VIII
NÁROKY ČLENŮ OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A NÁROKY KANDIDÁTŮ
§ 62
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
§ 63
Nároky kandidátů
Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny registračním úřadem do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
HLAVA IX
PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 64
PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupkupřestupku je příslušný krajský úřad podle místa, kde je fyzická osoba, která předvolební a volební průzkumy zveřejnila, přihlášena k trvalému pobytu. Za tento přestupekpřestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na přestupkypřestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.34)
§ 65
Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží krajský úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.35) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuta je příjmem kraje.
HLAVA X
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 66
Při nových volbách podle § 58 a při dodatečných nebo opakovaných volbách nebo opakovaném hlasování podle § 54 se volí členové zastupitelstev obcíobcí pouze na zbývající část funkčního období.
§ 67
Lhůty
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4)
Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
§ 68
(1)
Neplní-li zastupitelstvo obceobce nebo starosta úkoly stanovené tímto zákonem anebo není-li zastupitelstvo obceobce nebo starosta zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Ministr vnitra zajistí splnění úkolů tímto zákonem stanovených v hlavním městě Praze, kde není zastupitelstvo nebo primátor anebo kde zastupitelstvo nebo primátor tyto úkoly neplní. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu a ministr vnitra postavení volebního orgánu.
(2)
Úkoly ředitele krajského úřadu a ministra vnitra stanovené tímto zákonem plní v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce.
§ 69
Výdaje orgánů státní správy, krajů, obcíobcí a okrskových volebních komisí spojené s volbami do zastupitelstev obcíobcí se hradí ze státního rozpočtu.
§ 70
Konají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona úkoly okrskových volebních komisí i pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu.
§ 71
Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou postupu podle § 64 a 65, nevztahuje.
§ 71a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň, magistrátům územně nečleněných měst se zvláštním postavením, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, úřadu městské části hlavního města Prahy nebo úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 72
Dojde-li ke změně území hlavního města Prahy v době po vyhlášení voleb do zastupitelstev obcíobcí, probíhají tyto volby na území hlavního města Prahy podle stavu území ke dni vyhlášení voleb.
§ 73
Pokud tento zákon odkazuje na počet obyvatel, stanoví se podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby.
§ 74
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou
a)
v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty,
b)
způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a obceobce, jejíž úřad plní úkoly registračního úřadu, který není pověřeným obecním úřadem,
c)
postup obecních úřadů a volebních orgánů při vytváření volebních okrsků, sestavování a vedení seznamů, při vybavení volebních místností, při úschově a archivaci volební dokumentace,
d)
v dohodě s Českým statistickým úřadem
1.
formu spolupráce registračních úřadů a Českého statistického úřadu při kontrole správnosti údajů uváděných na kandidátních listinách, při předávání podkladů pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících volebních stran a způsob losování pořadí volebních stran na hlasovacím lístku,
2.
vzory kandidátní listiny, hlasovacího lístku, seznamu, osvědčení o zvolení, tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do zastupitelstev obcíobcí a dalších volebních dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků.
§ 75
Na opatření učiněná správními úřady a volebními orgány při přípravě voleb k provedení tohoto zákona již přede dnem nabytí jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
§ 76
Stálé volební okrsky vytvořené podle dosavadních právních předpisů lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do vyhlášení voleb do zastupitelstev obcíobcí v roce 2002 změnit též v případě, kdy hranice volebního okrsku nezachovává přirozený územní celek včetně dostupnosti pro voliče.
§ 77
Od 1. ledna 2003 zapíše voliče, který není státním občanem České republiky, na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro volby podle tohoto zákona, jestliže tento volič je státním občanem státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 78
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb. a zákona č. 317/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 200l odst. 3 se v druhé větě zrušují slova „, prezidentu republiky“.
2.
V § 200l se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Jestliže zastupitelstvo obce, přednosta okresního úřadu nebo ministr vnitra vyslovili zánik mandátu člena zastupitelstva obce, může se člen zastupitelstva obce, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci, obrátit na soud s návrhem na zrušení usnesení zastupitelstva obce nebo rozhodnutí přednosty okresního úřadu anebo ministra vnitra, kterým byl zánik vysloven.
(5)
Účastníkem řízení podle odstavce 4 je navrhovatel a příslušná obec, jejíž zastupitelstvo zánik mandátu vyslovilo, okresní úřad, vyslovil-li zánik mandátu přednosta okresního úřadu, nebo Ministerstvo vnitra, vyslovil-li zánik mandátu ministr vnitra.
(6)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 4 o zrušení usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik mandátu, se doručuje účastníkům řízení, a není-li účastníkem řízení příslušný okresní úřad, doručuje se usnesení soudu i tomuto subjektu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
3.
Poznámky pod čarou č. 34b) a 34c) znějí:
„34b)
§ 21 a 23 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
34c)
§ 59 zákona č. 491/2001 Sb.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů
§ 79
V zákoně č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb., se části první, čtvrtá, pátá a šestá a příloha k zákonu zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
§ 80
V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., se část třetí zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 82
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb.
Počty podpisů na peticích podle § 21 odst. 4
Obec, městská část, městský obvod,
popřípadě volební obvod | Potřebné počty podpisů voličů zapsaných v seznamech
---|---
|
| pro nezávislé kandidáty | pro sdružení
nezávislých kandidátů
| |
| z počtu obyvatel obce, městské části,
městského obvodu,
popřípadě volebního obvodu
|
do 500 obyvatel | 5 % | 7 %
nad 500 do 3000 obyvatel | 4 %, nejméně 25 | 7 %
nad 3000 do 10 000 obyvatel | 3 %, nejméně 120 | 7 %
nad 10 000 do 50 000 obyvatel | 2 %, nejméně 600 | 7 %
nad 50 000 do 150 000 obyvatel | 1 %, nejméně 1000 | 7 %
nad 150 000 obyvatel | 0,5 %, nejméně 1500 | 7 %.
1)
Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.
1a)
§ 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
2)
Čl. 102 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
3)
§ 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.
4)
§ 16 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 6 zákona č. 131/2000 Sb.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
6)
§ 15 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 4 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.
7)
§ 55 až 65 občanského zákoníku.
8)
§ 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
11)
64 zákona č. 128/2000 Sb.
12)
§ 109 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 94 odst. 2 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb.
13)
§ 6 a násl. zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
14)
§ 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb.
15)
§ 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 340/2000 Sb.
16)
§ 72 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
17)
§ 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb.
18)
§ 113 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 84 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
Vyhláška č. 345/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
20)
§ 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb.
21)
§ 58 a 200k občanského soudního řádu.
22)
§ 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb.
§ 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.
23)
§ 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
24)
Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb.
25)
§ 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
26)
§ 5 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
27)
§ 81 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
28)
§ 19 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.
29)
§ 89 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.
30)
§ 200j zákona č. 99/1963 Sb.
31)
§ 200k zákona č. 99/1963 Sb.
32)
§ 200l zákona č. 99/1963 Sb.
34)
§ 1 až 20, § 51 až 89 a § 94 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 52/2001 Sb.
35)
§ 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb.
36)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 493/2001 Sb. | Zákon č. 493/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 178/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani silniční
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2004 (354/2003 Sb.)
493
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dani silniční
Čl. I
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“.
3.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slovo „držiteli“ nahrazuje slovem „provozovateli“.
4.
V § 5 písm. b) se slova „povolených zatížení náprav“ nahrazují slovy „největších povolených hmotností na nápravy“.
5.
V § 5 písm. c) se slovo „celková“ nahrazuje slovy „největší povolená“.
6.
V § 6 odst. 6 se slova „se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001“ nahrazují slovy „se sazba daně podle odstavce 1 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001 a podle odstavce 2 o 25 % do 31. 12. 2003“.
7.
V § 6 odst. 7 se ve větě první slova „do 31. 12. 2001“ nahrazují slovy „do 31. 12. 2003“; část věty za středníkem se zrušuje.
8.
V § 6 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
U vozidel registrovaných v České republice do 31. 12. 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 15 %.“.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11.
Čl. II
Přechodná ustanovení k zákonu o dani silniční
1.
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a čl. I tohoto zákona, se použije, pokud není stanoveno jinak, poprvé za zdaňovací období roku 2002.
2.
Pro účely zákona o dani silniční se fyzická nebo právnická osoba zapsaná v technickém průkazu vydaném v České republice jako držitel silničního vozidla považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za provozovatele silničního vozidla a fyzická nebo právnická osoba, která se stala provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel v České republice po 1. červenci 2001, se pro zdaňovací období roku 2001 považuje za držitele silničního vozidla podle § 4 zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona.
3.
Pro účely zákona o dani silniční se povolené zatížení náprav zapsané u návěsů v technickém průkazu považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za největší povolenou hmotnost na nápravy a největší povolená hmotnost na nápravy zapsaná u návěsů v technickém průkazu se od 1. července 2001 pro zdaňovací období roku 2001 považuje za povolené zatížení náprav podle § 5 písm. b) zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona.
4.
Pro účely zákona o dani silniční se celková hmotnost silničního vozidla zapsaná v technickém průkazu považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za největší povolenou hmotnost a největší povolená hmotnost zapsaná v technickém průkazu se od 1. července 2001 pro zdaňovací období roku 2001 považuje za celkovou hmotnost podle § 5 písm. c) zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 2/2002 Sb. | Zákon č. 2/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony
Vyhlášeno 7. 1. 2002, datum účinnosti 1. 2. 2002, částka 2/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2004 (436/2004 Sb.)
2
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001,
kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o azylu
Čl. I
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), se mění takto:
1.
V § 1 písm. c) se slova „účastníků řízení o udělení azylu nebo o odnětí azylu a azylantů“ nahrazují slovy „žadatele o udělení azylu a azylanta“.
2.
V § 2 odst. 2 se zrušuje označení písmene a), čárka za slovem „§ 91“ se nahrazuje tečkou a zrušuje se slovo „nebo“ a písmeno b).
3.
V části první hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2), 3) a 4) zní:
„HLAVA II
PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL, VSTUPNÍ VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Prohlášení o úmyslu požádat o azyl
§ 3
(1)
Prohlášením o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.
(2)
Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.
§ 3a
Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu
a)
policii
1.
na hraničním přechodu,2)
2.
v přijímacím středisku,
3.
na odboru cizinecké a pohraniční policie za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
4.
v zařízení pro zajištění cizinců,3) anebo
b)
ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.
§ 3b
(1)
Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.
(2)
Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.
§ 3c
(1)
Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a bezplatného poskytování ubytování, stravy a jiných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení azylu
a)
po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě vstupního víza,
b)
po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
c)
od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.
(2)
Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.
Vstupní vízum
§ 3d
(1)
Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo jí osvědčil čestným prohlášením.
(2)
Vstupní vízum uděluje policie.
(3)
Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.
(4)
Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.
§ 3e
(1)
Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.
(2)
Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(3)
Cizinec je povinen
a)
překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b)
dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
(4)
Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).
§ 3f
Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).
§ 3g
Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec
a)
je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu,4) nebo
b)
učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
Doprava cizince do azylového zařízení
§ 4
(1)
Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.
(2)
Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.
§ 4a
(1)
Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.
(3)
Cizinec je povinen
a)
překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b)
dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
§ 4b
Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.
2)
§ 3 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
3)
§ 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb.
4)
Zákon č. 326/1999 Sb.“.
4.
§ 5 až 7 se zrušují.
5.
Nadpis nad § 8 se zrušuje.
6.
§ 9 zní:
㤠9
Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se nevztahuje oddíl 1 části čtvrté správního řádu.“.
7.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Zahájení řízení
(1)
Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.
(2)
Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu.
(3)
Cizinec, který v České republice o udělení azylu již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení azylu nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí.
(4)
Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.
(5)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti.“.
8.
V § 11 se slova „nebo na návrh azylanta“ zrušují.
9.
V § 12 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „se“.
10.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Azyl za účelem sloučení rodiny
(1)
Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.
(2)
Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a)
manžel azylanta,
b)
svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo
c)
rodič azylanta mladšího 18 let.
(3)
Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.“.
11.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Humanitární azyl
Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.“.
12.
V § 15 úvodní větě se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“.
13.
V § 15 písm. b) se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádosti“.
14.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel
a)
uvádí pouze ekonomické důvody,
b)
bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
c)
žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
d)
v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu,
e)
přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
f)
má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl,
g)
neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12,
h)
uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
i)
mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu,
j)
s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, nebo
k)
podal žádost o udělení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve.
(2)
Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu.
(3)
Pokud žadatel není způsobilý k právním úkonům (§ 92) a není doprovázen zákonným zástupcem, nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.“.
15.
V § 17 odst. 1 úvodní větě se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „udělený z důvodu podle § 12 se“.
16.
V § 17 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).
17.
V § 17 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“.
18.
V § 17 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.
(3)
Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.“.
19.
V § 18 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.
20.
V § 18 se na konci písmene c) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
21.
V § 19 odst. 1 se za slovo „pro“ vkládá slovo „vydání“ a slova „o poskytnutí“ se nahrazují slovy „ve věci“.
22.
V § 19 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.“.
23.
V § 20 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
žadatel o udělení azylu, nebo
b)
azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.“.
24.
V § 20 odst. 2 se slova „s ověřeným podpisem tohoto účastníka“ nahrazují slovy „; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen“.
25.
V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.“.
26.
V § 22 odst. 1 větě první se slova „se svým souhlasem“ zrušují.
27.
V § 23 odst. 1 větě první se slova „s účastníkem řízení“ nahrazují slovy „se žadatelem o udělení azylu“.
28.
V § 23 odstavec 2 zní:
„(2)
Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání ministerstva k pohovoru.“.
29.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Doručování písemností žadateli o udělení azylu
(1)
Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu.
(2)
Písemnost, kterou se nepodařilo doručit, se uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3)
Po hodnověrném zjištění, že se žadatel o udělení azylu dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu, se v případě, že místo jeho pobytu není známo, doručení provede podle odstavce 2.“.
30.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:
㤠24a
Doručení rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.
(2)
Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azylu doručeno.“.
31.
V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“ a slova „návrh na jeho zahájení“ se nahrazují slovy „žádost o udělení azylu“.
32.
V § 25 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
účastník řízení v jeho průběhu zemřel,“.
33.
V § 25 odst. 1 písm. d) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“.
34.
V § 25 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,“.
35.
V § 25 odst. 1 se na konci písmene e) zrušuje slovo „nebo“, tečka na konci písmene f) se nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát, nebo
h)
žadatel o udělení azylu v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil.“.
36.
V § 25 se zrušují odstavce 2 a 3 a současně se zrušuje označení odstavce 1.
37.
V § 26 písm. a) se slovo „nedostatky“ nahrazuje slovem „vadu“.
38.
§ 29 až 31 se zrušují.
39.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:
„Právní moc rozhodnutí ve věcech azylu
§ 31a
Rozhodnutí ve věci azylu je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek k soudu.“.
40.
V části první hlava IV včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7) zní:
„HLAVA IV
PŘEZKUM ROZHODNUTÍ VE VĚCI AZYLU SOUDEM
§ 32
(1)
Proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu lze podat opravný prostředek k soudu.7)
(2)
Opravný prostředek lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(3)
Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu
a)
jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
b)
které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,
c)
podané v zařízení pro zajištění cizinců.3)
(4)
Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze tento podat do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(5)
Včas podaný opravný prostředek má odkladný účinek s výjimkou opravného prostředku proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. g).
§ 33
(1)
Opravný prostředek se podává ministerstvu.
(2)
Ministerstvo předloží opravný prostředek spolu se svým vyjádřením příslušnému soudu do 15 dnů ode dne jeho doručení.
(3)
Do doby, než o opravném prostředku rozhodne soud, může ministerstvo napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví opravnému prostředku.
§ 33a
(1)
Soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci.
(2)
Rozhodnutí o zastavení řízení nabývá právní moci dnem doručení.
§ 33b
Soud rozhodne o opravném prostředku proti rozhodnutí, jímž byla žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná, přednostně a s největším urychlením.
7)
§ 250l a násl. občanského soudního řádu.“.
41.
§ 34 zní:
㤠34
(1)
Ministerstvo nese náklady řízení ve věci azylu do dne předložení opravného prostředku soudu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) do dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu.“.
42.
V části první hlavě VII nadpis dílu 1 zní: „Práva a povinnosti žadatele o udělení azylu“.
43.
§ 41 zní:
㤠41
(1)
Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení azylu odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu. Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení. Cizinec, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen při podání žádosti o udělení azylu předložit svůj cestovní doklad.
(2)
Pokud cizinec v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, ministerstvo cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá policii za účelem ukončení pobytu cizince.
(3)
Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.“.
44.
V § 42 odstavec 1 zní:
„(1)
Žadatel o udělení azylu má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na
a)
bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb a
b)
kapesné
za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmena a).“.
45.
V § 42 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
46.
V § 42 odst. 2 se slova „přijímacího nebo pobytového střediska účastníku řízení“ nahrazují slovy „azylového zařízení žadateli“.
47.
V § 43 odst. 1 se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“.
48.
V § 43 odst. 2 se slova „Účastníku řízení“ nahrazují slovem „Žadateli“, slova „víza nebo“ se zrušují a na konci se doplňuje věta „Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení azylu poskytnut finanční příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.“.
49.
V § 43 odstavec 3 zní:
„(3)
K řízení o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 2 je příslušné ministerstvo.“.
50.
V § 43 odst. 4 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
51.
V § 43 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
„(5)
Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
a)
odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a)
b)
žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny,
c)
žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností, anebo
d)
žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení azylu opakovaně.
9a)
§ 15 a 180 zákona č. 326/1999 Sb.“.
52.
V § 43 odstavec 7 zní:
„(7)
Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem v určeném azylovém zařízení.“.
53.
V § 43 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Pravomocné rozhodnutí o finančním příspěvku není přezkoumatelné soudem.“.
54.
V § 44 větě první se slova „účastník řízení“ nahrazují slovem „žadatel“ a slova „rovněž účastníky řízení“ se nahrazují slovem „žadateli“.
55.
Nadpis nad § 45 zní: „Povinnosti žadatele o udělení azylu“.
56.
V § 45 odst. 1 se slova „účastník řízení“ nahrazují slovem „žadatel“ a slovo „účastník“ se zrušuje.
57.
V § 45 odst. 2 větě druhé se slova ", který uchová po dobu šesti měsíců" zrušují.
58.
V § 46 odst. 1 úvodní věta zní: „Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko do“.
59.
V § 46 odst. 1 písm. b) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“.
60.
V § 46 odst. 1 písm. c) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
61.
V § 46 odstavec 2 zní:
„(2)
Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště ani po ukončení úkonů uvedených v odstavci 1.“.
62.
V § 46 odst. 4 se slova „Povinnost strpět ubytování“ nahrazují slovy „Ustanovení odstavců 1 a 2“ a slova „víza nebo“ se zrušují.
63.
V § 47 větě první se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“.
64.
V § 47 věta druhá zní: „Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.“.
65.
V § 48 se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“.
66.
V § 49 úvodní větě se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“.
67.
V § 49 písm. a) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
68.
V § 49 písm. b) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
69.
V § 49 písm. c) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
70.
V § 49 písm. d) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
71.
Za § 49 se vkládá nový § 49a, který zní:
㤠49a
Žadatel o udělení azylu je povinen
a)
v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci,
b)
oznamovat soudu, který rozhoduje o jím podaném opravném prostředku podle § 32 a následujících, pobyt delší než 20 dnů mimo místo hlášeného pobytu.“.
72.
§ 54 zní:
㤠54
(1)
Cizinec je povinen vycestovat z území
a)
bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení azylu podle § 10, ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván,
b)
do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení,
c)
do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení vydaného v době pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
(2)
Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)“.
73.
Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu zní:
㤠54a
Dobrovolná repatriace
Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem
a)
žadatele o udělení azylu na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o udělení azylu, nebo
b)
cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo zastavení řízení
do země původu nebo do jiného státu.“.
74.
V § 55 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slovo „účastníka“ se nahrazuje slovem „žadatele“.
75.
V § 56 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“.
76.
Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které znějí:
㤠56a
(1)
Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad.
(2)
Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu nebo zastavení řízení o udělení azylu umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 56b
Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí zdravotnickému zařízení majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.“.
77.
V části první nadpis hlavy VIII zní:
„PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ AZYLU, PRŮKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA, CESTOVNÍ DOKLADY“.
78.
V části první hlavě VIII nadpis dílu 1 zní: „Průkaz žadatele o udělení azylu“.
79.
V § 57 odst. 1 úvodní větě se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slova „návrhu na zahájení řízení“ se nahrazují slovy „žádosti o udělení azylu“.
80.
V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „účastníkovi řízení“ nahrazují slovem „žadateli“.
81.
V § 57 odst. 1 písm. b) se slova „účastníkovi řízení“ nahrazují slovem „žadateli“.
82.
V § 57 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Jestliže žádost o udělení azylu byla podána v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, v době hospitalizace anebo v zařízení pro zajištění cizinců,3) vydá ministerstvo průkaz žadatele o udělení azylu bez zbytečného odkladu po příchodu žadatele o udělení azylu do azylového zařízení.
(3)
Průkaz žadatele o udělení azylu je dokladem prokazujícím totožnost jeho držitele. Skutečnosti zapsané v průkazu žadatele o udělení azylu není jeho držitel povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
83.
V § 57 odst. 4 se slova „průkazu účastníka řízení“ nahrazují slovy „průkazu žadatele“, slova „totožnosti účastníka řízení“ se nahrazují slovy „totožnosti žadatele o udělení azylu“ a slova „účastníky řízení“ se nahrazují slovem „žadateli“.
84.
V § 57 odst. 5 se slova „účastníka řízení o“ nahrazují slovy „žadatele o udělení“.
85.
V § 57 odst. 6 se slova „účastníka řízení o“ nahrazují slovy „žadatele o udělení“.
86.
§ 58 včetně nadpisu zní:
㤠58
Neplatnost průkazu žadatele o udělení azylu
(1)
Průkaz žadatele o udělení azylu je neplatný, jestliže
a)
uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b)
byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo
c)
jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2)
O neplatnosti průkazu žadatele o udělení azylu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“.
87.
V § 59 odst. 1 se slovo „trvalého“ zrušuje.
88.
V § 59 odst. 2 se slovo „trvalého“ zrušuje.
89.
V § 59 odst. 3 větě první se slova „dva roky“ nahrazují slovy „5 let“, ve větě druhé se slovo „opakovaně“ zrušuje, za slovo „prodloužit“ se vkládají slova „dvakrát vždy“ a slova „dva roky“ se nahrazují slovy „5 let“.
90.
V § 59 odst. 4 se slovo „trvalého“ zrušuje.
91.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Neplatnost průkazu povolení k pobytu azylanta
(1)
Průkaz povolení k pobytu azylanta je neplatný, jestliže
a)
nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
b)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
c)
zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) nebo c).
(2)
O neplatnosti průkazu povolení k pobytu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“.
92.
V § 61 odst. 2 větě první se slova „2 roky“ nahrazují slovy „5 let“ a slovo „opakovaně“ se zrušuje.
93.
V § 62 odst. 1 se slovo „trvalého“ zrušuje.
94.
§ 64 včetně nadpisu zní:
㤠64
Neplatnost cestovního dokladu
(1)
Cestovní doklad je neplatný, jestliže
a)
nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
b)
nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
c)
zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) anebo c).
(2)
O neplatnosti cestovního dokladu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“.
95.
V § 65 odstavec 3 zní:
„(3)
Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1.“.
96.
V § 65 odst. 4 se slovo „trvalého“ zrušuje.
97.
V § 65 odstavec 5 zní:
„(5)
Cestovní průkaz totožnosti se odebere při hraniční kontrole.“.
98.
Za § 65 se vkládá nový § 65a, který zní:
㤠65a
(1)
Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla ve 2 cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Zastupitelský úřad zapíše do cestovního průkazu totožnosti na žádost cizince jeho dítě mladší 15 let.“.
99.
V § 66 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(1)
Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto.
11)
§ 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb.“.
100.
V § 66 odst. 3 se slova „písm. b)“ zrušují.
101.
V § 68 se ve větě druhé na konci doplňují slova „a zajištění bydlení“.
102.
V § 69 se slovo „trvalého“ zrušuje.
103.
V § 70 odst. 2 se za slova „ode dne“ vkládají slova „nabytí právní moci rozhodnutí o“.
104.
V § 71 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo vede
a)
evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o azylu,
b)
evidenci místa pobytu žadatele o udělení azylu a azylanta,
c)
evidenci žadatelů o udělení azylu a azylantů,
d)
evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení azylu nebo azylantům,
e)
evidenci obrazových záznamů podle § 47,
f)
evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku.“.
105.
V § 71 odst. 2 se slova „vstupovat do evidencí“ nahrazují slovy „využívat údaje uchovávané v evidencích“ a slova „a využívat údaje v nich uchovávané“ se zrušují.
106.
V § 71 odst. 3 větě první se slovo „tohoto“ zrušuje.
107.
V § 71 odstavec 4 zní:
„(4)
Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení azylu.“.
108.
V § 71 odst. 5 se slova „účastníkům řízení“ a „evidenci udělených víz za účelem strpění pobytu“ zrušují, slovo „a“ se nahrazuje čárkou, slova „účastníku řízení“ se nahrazují slovem „žadatelů“ a na konci textu odstavce se doplňují tato slova: „a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu“.
109.
Za § 71 se vkládá nový § 71a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12a) zní:
㤠71a
Předávání osobních údajů do jiných států
Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení azylu nebo azylantů do jiných států se na ministerstvo nevztahuje.12a)
12a)
§ 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.“.
110.
V § 72 odst. 1 se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“, slova „víza nebo“ se zrušují a slova „předpisu.4)“ se nahrazují textem „předpisu4) anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo pokud podal žádost o udělení azylu v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum v den, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.“.
111.
V § 72 odst. 2 větě první se slovo „vždy“ nahrazuje slovem „až“.
112.
V § 72 se odstavec 4 zrušuje.
113.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Pobyt v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1)
Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o azylu v tomto prostoru.
(2)
Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže
a)
nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu, nebo
b)
soud nevydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva.
(3)
Cizinec, jenž je v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1, nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.“.
114.
§ 74 a 75 se zrušují.
115.
V § 76 se slova „je oprávněn k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „má trvalý pobyt“.
116.
§ 77 a 78 včetně nadpisu znějí:
„Hlášení místa pobytu
§ 77
(1)
Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.
(2)
Žadatel hlášený v azylovém zařízení je povinen písemně oznámit úmysl změnit místo hlášeného pobytu. Oznámení musí učinit nejpozději 15 dnů před změnou místa hlášeného pobytu místně příslušnému oddělení cizinecké policie. K oznámení připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen k bydlení nebo ubytování nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).
(3)
Ministerstvo neudělí souhlas se změnou místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele pro udělení azylu pro účely řízení o udělení azylu v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.
(4)
Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení azylu ohlásí odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle místa nového pobytu (dále jen „útvar policie“).
(5)
Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení azylu povinen
a)
sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení azylu a předpokládanou dobu ubytování,
b)
předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,
c)
předložit průkaz žadatele o udělení azylu,
d)
předložit souhlas ministerstva se změnou místa hlášeného pobytu.
(6)
Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh vlastníka.
(7)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení azylu naposledy hlášen k pobytu.
§ 78
(1)
Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne
a)
doručení rozhodnutí o azylu, nebo
b)
změny místa trvalého pobytu.
(2)
Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta.
(3)
Při hlášení pobytu azylanta a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.4)“.
117.
Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní:
㤠78a
Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.“.
118.
V § 79 odst. 1 se slova „účastníka řízení o udělení azylu“ nahrazují slovem „cizince“ a na konci odstavce se doplňují slova „nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon“.
119.
V § 79 odst. 2 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slova „rozhodnutí o udělení azylu“ se nahrazují slovy „rozhodnutí o jeho žádosti o udělení azylu; ministerstvo může ve zřetele hodném případě udělit výjimku“.
120.
V § 79 odst. 3 se slova „cizinců, kterým byl udělen azyl“ nahrazují slovem „azylantů“.
121.
V § 80 odst. 4 se slova „dětí účastníků řízení o udělení azylu, které v České republice plní povinnou školní docházku, do výchovně vzdělávacího procesu v příslušné základní škole“ nahrazují slovy „žadatelů o udělení azylu, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole“.
122.
§ 82 zní:
㤠82
(1)
Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 30 dnů.
(2)
Žadatel o udělení azylu je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení azylu uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení azylu povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.“.
123.
§ 84 včetně nadpisu zní:
㤠84
Příspěvek obci
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek
a)
na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území,
b)
na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o udělení azylu.“.
124.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
(1)
Podáním žádosti o udělení azylu se zrušuje platnost víza vydaného podle zvláštního právního předpisu.4)
(2)
Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců3) není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.“.
125.
V § 86 se odstavec 3 zrušuje.
126.
V § 87 odstavec 1 zní:
„(1)
Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.“.
127.
V § 87 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska“.
128.
V § 87 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu.
(5)
Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v oznámení podle § 77 odst. 2.“.
129.
§ 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12a) a 12b) zní:
㤠88
Zdravotní péče
(1)
Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území se do skončení řízení o udělení azylu poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.12b)
(2)
Zdravotnická péče uvedená v odstavci 1 se žadatelům o udělení azylu poskytuje ve zdravotnických zařízeních určených ministerstvem, s nimiž ministerstvo nebo jím zřízená organizační složka uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí pro poskytování zdravotní péče v případě bezprostředního ohrožení života.
(3)
Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.
(4)
Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)
12a)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12b)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.“.
130.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
Žadatel o udělení azylu a azylant je povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.“.
131.
V § 89 odst. 1 se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“.
132.
V § 91 odst. 1 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
jestliže v zemi původu nebo v třetí zemi, ochotných přijmout nezletilou osobu bez doprovodu, není po jejím příchodu k dispozici přiměřené přijetí a péče podle potřeb jejího věku a stupně samostatnosti.“.
133.
Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:
㤠91a
Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy1) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3.“.
134.
V § 93 odstavec 1 zní:
„(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)
úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1, § 4a odst. 3 písm. b), § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 46 odst. 2, § 47, 49, § 51 až 54, § 72 odst. 2, § 73 odst. 3 nebo § 77 odst. 2,
b)
úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 4a odst. 3 písm. a), § 41 odst. 1, § 56 nebo § 88a, anebo
c)
opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší 30 dnů.“.
135.
V § 93 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do výše 2 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. b) lze uložit pokutu do výše 1 000 Kč.“.
136.
V § 93 se odstavce 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.
137.
Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně poznámky pod čarou č. 16) zní:
㤠93a
(1)
Správního deliktu se dopustí
a)
letecká společnost, která
1.
na území přepraví cizince, jenž nemá cestovní doklad, nebo
2.
nesplní povinnost dopravit cizince z území (§ 56a odst. 2),
b)
zdravotnické zařízení, které nesplní povinnost podle § 56b.
(2)
Ministerstvo za správní delikt
a)
podle odstavce 1 písm. a) uloží pokutu až do výše 100 000 Kč,
b)
podle odstavce 1 písm. b) uloží pokutu až do výše 10 000 Kč.
(3)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(4)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(5)
Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.16)
(6)
Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.
16)
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
138.
Přílohy č. 1 a 2 znějí:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 325/1999 Sb.
1.1MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 325/1999 Sb.
62kB
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Návrh na zahájení řízení o udělení azylu, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o udělení azylu.
2.
Řízení o rozkladu, o kterém ministr vnitra nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
3.
Neuplynula-li lhůta stanovená dosavadní právní úpravou k podání žaloby proti rozhodnutí ve věci azylu, lze tuto žalobu prostřednictvím ministra vnitra podat i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Řízení ve věci přezkumu zákonnosti rozhodnutí ministerstva zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona nebo podle bodu 3 se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
5.
Právní postavení cizince, který je účastníkem řízení podle bodu 4, se řídí podle dosavadní právní úpravy.
6.
Po dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu podle dosavadního § 73 se při poskytování zdravotní péče postupuje podle nové právní úpravy stanovené pro žadatele o udělení azylu.
7.
V řízení o poskytnutí finančního příspěvku cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, se postupuje podle § 43, s výjimkou poslední věty odstavce 2. Pokud ustanovení používá pojmu „žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko“ rozumí se tím pro potřeby tohoto řízení cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu.
8.
Pokud řízení o žalobě ve věci azylu bylo přerušeno proto, že žalobce je neznámého pobytu, a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci, po uplynutí 90 dnů soud řízení zastaví, nenastala-li změna okolností.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. V
V § 16 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), písmeno d) zní:
„d)
osobě, které byl udělen azyl na území České republiky.3)“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti první den následujícího měsíce po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 3/2002 Sb. | Zákon č. 3/2002 Sb.
Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
Vyhlášeno 7. 1. 2002, datum účinnosti 7. 1. 2002, částka 2/2002
* ČÁST PRVNÍ - SVOBODA NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ A POSTAVENÍ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ (§ 1 — § 30)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (§ 32 — § 32)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu vazby (§ 33 — § 33)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 36 — § 36) k zákonu č. 3/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (237/2024 Sb.)
3
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001
o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SVOBODA NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ A POSTAVENÍ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
postavení církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
b)
vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidovaných právnických osob,
c)
působnost Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“) ve věcech církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností.
§ 2
Svoboda náboženského vyznání
(1)
Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
(2)
Právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání je zaručeno.1) Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva usměrňovat způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí.
(3)
Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti.
(4)
Každý má právo volit si duchovní nebo řeholní stav a rozhodovat se pro život v komunitách, řádech a podobných společenstvích.
(5)
Nikdo nesmí být omezen na svých právech proto, že se hlásí k církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, že se účastní její činnosti nebo že ji podporuje, anebo je bez vyznání.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a případně obecně prospěšné činnosti,
b)
evidovanou právnickou osobou instituce14a) založená registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností za účelem vyznávání náboženské víry nebo pro výkon charitativní, sociální, zdravotnické nebo jiné obecně prospěšné činnosti21) a evidovaná podle tohoto zákona,
c)
osobou hlásící se k církvi a náboženské společnostiosobou hlásící se k církvi a náboženské společnosti osoba, která podle svého přesvědčení a vnitřních předpisů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti k ní přináleží,
d)
identifikačními údajiidentifikačními údaji jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, adresa místa pobytu na území České republiky, kde má fyzická osoba hlášen trvalý, popřípadě přechodný pobyt, nebo bydliště, nemá-li trvalý ani přechodný pobyt, v případě cizinců i údaj o jejich státním občanství, název a sídlo právnické osoby,
e)
sídlem registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidované právnické osoby adresa ústředí registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidované právnické osoby na území České republiky.
HLAVA II
CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI
§ 4
Postavení církví a náboženských společností
(1)
Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí.
(2)
Stát, kraje a obceobce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost.
(3)
Církve a náboženské společnostiCírkve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.3)
(4)
Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost nesmí používat název, který by ji mohl podle názvu činit zaměnitelnou s registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou.
§ 5
Podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností
Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, jejíž učení nebo činnost sleduje porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud
a)
popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení,
b)
rozněcuje nenávist a nesnášenlivost,
c)
podporuje násilí nebo porušování právních předpisů,
d)
závažně narušuje veřejnou mravnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví,
e)
omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický nebo fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému nebo ekonomickému poškozování těchto osob nebo jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých nebo omezování jejich práva na vzdělání4), nebo zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo
f)
je její učení utajováno vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti působící mimo území České republiky.
§ 6
Registrované církve a náboženské společnosti
(1)
Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací podle tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost může k plnění svého poslání zejména
a)
vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek podle zvláštních právních předpisů,5)
b)
získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle tohoto zákona.
§ 7
Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností
(1)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv:
a)
vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu,4)
b)
pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova,
c)
konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu,7)
d)
zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu,4)
e)
zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čintrestný čin uložená zvláštním zákonem.8)
(2)
Výkon zvláštních práv podle odstavce 1 písm. a) až d) upravují zvláštní právní předpisy.9)
(3)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost s oprávněním k výkonu zvláštních práv každoročně zveřejňuje výroční zprávu o výkonu práv podle odstavce 1 písm. a) až d).
§ 8
Svazy církví a náboženských společností
(1)
K výkonu práva náboženské svobody podle tohoto zákona mohou registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti založit svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. Svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností vzniká jako právnická osoba registrací podle tohoto zákona.
(2)
Členy svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností mohou být jen registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti.
HLAVA III
REGISTRACE CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI, SVAZU CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A PŘIZNÁNÍ OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU ZVLÁŠTNÍCH PRÁV
§ 9
Společná ustanovení o registraci
(1)
Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a návrh na přiznání oprávnění registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti k výkonu zvláštních práv podává ministerstvu osoba podle tohoto zákona.
(2)
Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností jsou registrovány a registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti se přiznává oprávnění k výkonu zvláštních práv ke dni, kdy rozhodnutí o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo rozhodnutí o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti ministerstvem nabylo právní moci.
§ 10
Návrh na registraci církve a náboženské společnosti
(1)
Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou svéprávné a jsou občany České republiky nebo cizinci s trvalým pobytem v České republice (dále jen „přípravný výbor“). Členové přípravného výboru návrh podepíší a uvedou své identifikační údajeidentifikační údaje. V návrhu přípravný výbor určí, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.10)
(2)
Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti musí obsahovat
a)
základní charakteristiku církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání,
b)
zápis o založení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti na území České republiky,
c)
v originále podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, sbírající podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti,11)
d)
základní dokument a
e)
identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, jsou-li v době podání návrhu na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ustaveni.
(3)
Základní dokument církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti předkládaný podle odstavce 2 písm. d) musí obsahovat
a)
název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti; název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nemusí obsahovat označení její právní formy,
b)
poslání církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a základní články její víry,
c)
sídlo církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti na území České republiky,
d)
označení statutárního orgánu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo evidovaných právnických osob, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
e)
organizační strukturu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, včetně kontrolního orgánu nebo orgánů, jejich složení a působnost, jsou-li zřízeny, a výčtu všech typů evidovaných právnických osob, které budou navrhovány k evidenci podle tohoto zákona, způsob jejich zakládání a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů,
f)
způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam v církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních,
g)
způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu,
h)
začlenění církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti do struktur církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti mimo území České republiky,
i)
zásady hospodaření církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve nebo náboženské společnosti k nakládání s majetkem a údaje podle § 27 odst. 2,
j)
způsob naložení s likvidačním zůstatkem, který vyplyne z likvidace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
k)
práva a povinnosti osob hlásících se k církvi a náboženské společnostiosob hlásících se k církvi a náboženské společnosti.
(4)
Jménem církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti jedná až do vytvoření statutárního orgánu přípravný výbor.
(5)
Pokud v době podání návrhu na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejsou členové statutárního orgánu ustaveni, církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost oznámí ministerstvu jejich identifikační údajeidentifikační údaje do 10 dnů od jejich ustavení.
§ 11
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv
(1)
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, která
a)
je registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let,
b)
nejméně 10 let před podáním návrhu zasílala ministerstvu každoročně za předchozí kalendářní rok výroční zprávu o činnosti a účetní závěrku,
c)
plní řádně závazky vůči státu12) a třetím osobám,
d)
je bezúhonná.
(2)
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může být podán pro výkon jednoho nebo více zvláštních práv podle § 7 odst. 1.
(3)
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) musí obsahovat
a)
v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu,13) s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti,11)
b)
prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštního práva podle § 7 odst. 1 písm. e) musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 a navíc dokument potvrzující, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejméně 50 let.
(5)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(6)
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu20). Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Návrh na registraci svazu církví a náboženských společností
(1)
Návrh na registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností musí obsahovat
a)
název svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností; název svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nemusí obsahovat označení jeho právní formy,
b)
sídlo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností na území České republiky,
c)
písemnou zakladatelskou smlouvu uzavřenou zakládajícími církvemi a náboženskými společnostmicírkvemi a náboženskými společnostmi, v níž se uvedou jejich názvy a sídla,
d)
stanovy svazu, v nichž je určen předmět činnosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, úprava majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, statutární orgán svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a další orgány svazu, délku funkčního období členů jeho orgánů, způsob jejich ustavování a rozsah jejich oprávnění jednat jménem svazu, způsob zrušení svazu a naložení s jeho likvidačním zůstatkem,
e)
identifikační údajeidentifikační údaje osob oprávněných jednat do vytvoření orgánů svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností jeho jménem (dále jen „přípravný výbor svazu“) a určení, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru svazu.
(2)
Písemná zakladatelská smlouva o založení svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se předkládá ve formě notářského zápisu.
(3)
Návrh na registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností podává přípravný výbor svazu. Podpisy členů přípravného výboru svazu musí být úředně ověřeny.10)
§ 14
Postup ministerstva
(1)
Ministerstvo při řízení o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo při řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností (dále jen „návrh na registraci“) přezkoumá
a)
zda návrh na registraci podává osoba splňující podmínky stanovené tímto zákonem,
b)
zda registrace nebo přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv není v rozporu s tímto zákonem,
c)
v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, zda činnost církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti není v rozporu s jejím základním dokumentem a s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
(2)
Odpovídají-li údaje v návrhu na registraci podle odstavce 1 skutečnému stavu věci a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo o tom, že se církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost registruje nebo že se registruje svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo že se přiznává oprávnění k výkonu zvláštních práv.
(3)
Neodpovídají-li údaje v návrhu na registraci podle odstavce 1 skutečnému stavu věci anebo nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo, že se registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo registrace jejich svazu nebo přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv zamítá.
(4)
Registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv ministerstvo zapíše do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ke dni, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
(5)
Registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností zapíše ministerstvo do Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ke dni, kdy rozhodnutí o registraci nabylo právní moci.
(6)
Ministerstvo je povinno vydat rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 nebo rozhodnout o zastavení řízení ve lhůtě stanovené obecnými předpisy o správním řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ministr. Ministerstvo je povinno s uvedením důvodů uvědomit o prodloužení lhůty navrhovatele.
§ 15
Registrace změn
(1)
Registrace je nutná i ke změnám základního dokumentu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, ke změnám zakladatelské smlouvy svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jeho názvu, sídla a stanov. Návrh na registraci změn podává ministerstvu církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost a svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Návrh na registraci změn musí obsahovat nové úplné znění dokumentu, kterého se změny týkají.
(3)
Registraci nepodléhají změny ve složení statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, statutárních orgánů svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ani změny identifikačních údajůidentifikačních údajů členů statutárních orgánů. Tyto změny ministerstvo eviduje podle odstavce 5.
(4)
Změny podle odstavce 3 je registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost a svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, včetně dokladů o ustavení těchto osob k tomu příslušným orgánem podle základního dokumentu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) a stanov svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, povinen oznámit ministerstvu nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(5)
Ministerstvo provede zápis o změně podle odstavce 3 do 5 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o změny údajů do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. V případě, že je žádost o provedení změny podle odstavce 3 neúplná nebo trpí-li jinými vadami, ministerstvo vyzve do 5 pracovních dnů registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností k jejich odstranění do 10 dnů od doručení této výzvy.
(6)
Ministerstvo provede změnu zápisu v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností i bez návrhu a bez vydání rozhodnutí, jde-li o změnu, která je vyvolána změnou referenčních údajů v základním registru, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, nebo o změnu, která spočívá v opravě chyb v psaní a počtech nebo jiných zjevných nesprávností v zápisu. Pokud se taková změna projeví ve veřejné části Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, vyrozumí ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jichž se zápis týká, o změně zápisu zasláním výpisu z veřejné části rejstříku.
HLAVA IV
EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY
§ 15a
Obecná ustanovení o evidovaných právnických osobách
(1)
Návrh na evidenci evidované právnické osoby podává registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost. Evidovaná právnická osoba se stává právnickou osobou dnem evidence podle tohoto zákona.
(2)
Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních právních předpisů14b).
(3)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost podá do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke změně údaje vedeného o evidované právnické osobě v Rejstříku evidovaných právnických osob, návrh na evidenci této změny, k němuž připojí nové platné úplné znění stanov, statutu nebo obdobného dokumentu evidované právnické osoby, došlo-li k jejich změně. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 a 6 obdobně. Došlo-li ke změně stanov, statutu nebo obdobného dokumentu evidované právnické osoby, která nevede ke změně údaje vedeného o evidované právnické osobě v Rejstříku evidovaných právnických osob, registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost zašle jejich nové platné úplné znění ministerstvu do 10 dnů ode dne, kdy k jejich změně došlo.
(4)
Podnikání a jiná výdělečná činnost evidovaných právnických osob mohou být pouze jejich vedlejší činností.
§ 16
Evidence evidované právnické osoby
(1)
Návrh na evidenci evidované právnické osoby musí obsahovat
a)
doklad o jejím založení k tomu příslušným orgánem registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle jejího základního dokumentu,
b)
předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti a její stanovy, statut nebo obdobný dokument, pokud existují,
c)
její název; název evidované právnické osoby nemusí obsahovat označení její právní formy,
d)
její sídlo na území České republiky,
e)
označení jejího statutárního orgánu na území České republiky,
f)
identifikační údajeidentifikační údaje členů jejího statutárního orgánu,
g)
způsob jednání jejího statutárního orgánu a
h)
označení typu evidované právnické osoby podle výčtu uvedeného v základním dokumentu podle § 10 odst. 3 písm. e).
(2)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost podá návrh na evidenci evidované právnické osoby do 10 dnů ode dne založení evidované právnické osoby. Ministerstvo provede evidenci právnické osoby zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. Evidence se provede zápisem ke dni jejího založení v registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti.
(3)
Nedodrží-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost lhůtu uvedenou v odstavci 2, evidence se provede zápisem ke dni doručení návrhu podle odstavce 1 ministerstvu.
(4)
Nemá-li návrh na evidenci evidované právnické osoby všechny náležitosti podle odstavce 1 nebo trpí-li jinými vadami, vyzve ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne doručení návrhu registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost k jejich odstranění, a to ve lhůtě 30 dnů.
(5)
Neodstraní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost vady návrhu na evidenci evidované právnické osoby nebo nejde-li o evidovanou právnickou osobu, ministerstvo návrh odmítne rozhodnutím, které vydává jako první úkon v řízení.
HLAVA V
REJSTŘÍKY REGISTROVANÝCH CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ, SVAZŮ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 17
Společná ustanovení o rejstřících registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob
(1)
Ministerstvo vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a Rejstřík evidovaných právnických osob, do kterých se zapisují právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto zákonem stanovené údaje. Součástí každého z těchto rejstříků je sbírka listin, jimiž se dokládají skutečnosti zapisované do rejstříku, a dalších listin stanovených tímto zákonem.
(2)
Rejstříky podle odstavce 1 jsou veřejnými seznamy s výjimkou údajů o adrese místa pobytu nebo bydliště, o rodném čísle a o státním občanství cizinců a s výjimkou listin podle § 10 odst. 2 písm. c) a podle § 11 odst. 3 písm. a).
(3)
Do rejstříků podle odstavce 1 v části, ve které jsou veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Na písemnou žádost lze z veřejné části rejstříků vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu anebo o tom, že v nich určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříků lze takový doklad vydat jen tehdy, osvědčí-li žadatel právní zájem.
(4)
Výpis vydaný ministerstvem podle odstavce 3 věty druhé obsahuje údaje o registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti podle § 18 odst. 1, o svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností podle § 19 odst. 1 nebo o evidované právnické osobě podle § 20 odst. 1. Výpis se vydává s těmito údaji platnými ke dni jeho vydání nebo k požadovanému dni. Úplný výpis obsahuje všechny tyto údaje a jejich změny.
(5)
Skutečnosti zapsané v rejstřících podle odstavce 1 jsou účinné vůči každému ode dne jejich zápisu. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříků, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(6)
Zápis do rejstříků podle odstavce 1 o skutečnostech, ke kterým vydává ministerstvo rozhodnutí, provede ministerstvo dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Zápisy a jejich změny, ke kterým nevydává ministerstvo rozhodnutí, provede ministerstvo ke dni určenému tímto zákonem.
(7)
Ministerstvo přidělí registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidovaným právnickým osobám při zápisu těchto právnických osob do rejstříků podle odstavce 1 identifikační číslo; identifikační číslo poskytne ministerstvu správce základního registru osob15).
(8)
Ministerstvo uveřejní části rejstříků podle odstavce 1, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický výpis s údaji platnými ke dni jeho vydání.
(9)
Zápis předmětu činnosti do rejstříků podle odstavce 1 nenahrazuje oprávnění k jeho výkonu. Toto oprávnění vzniká až na základě splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů15a).
§ 18
Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností
(1)
Do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny:
a)
název a sídlo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti s uvedením dne a čísla registrace,
b)
název statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
c)
identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu a opatrovníka registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, den vzniku a zániku jejich funkce,
d)
předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány,
e)
identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
f)
oprávnění k výkonu zvláštních práv s uvedením jednotlivých přiznaných zvláštních práv podle § 7 odst. 1, dne jeho přiznání a změny jeho rozsahu,
g)
zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, zánik registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
h)
identifikační údaje o právním nástupci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, dojde-li k jejich zrušení s právním nástupcem,
i)
způsob jednání statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti.
(2)
Do sbírky listin Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zakládají základní dokumenty církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a výroční zprávy a účetní závěrky zaslané ministerstvu.
§ 19
Rejstřík svazů církví a náboženských společností
(1)
Do Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny:
a)
název a sídlo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností s uvedením dne a čísla registrace,
b)
názvy členů svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a jejich sídla,
c)
název statutárního orgánu svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
d)
identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu a opatrovníka svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, den vzniku a zániku jejich funkce,
e)
předmět činnosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
f)
identifikační číslo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
g)
zrušení registrace svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, zánik svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
h)
identifikační údaje o právním nástupci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, dojde-li k jeho zrušení s právním nástupcem,
i)
způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností.
(2)
Do sbírky listin Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zakládají zakladatelské smlouvy a stanovy svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností.
§ 20
Rejstřík evidovaných právnických osob
(1)
Do Rejstříku evidovaných právnických osob se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě
a)
název s uvedením dne a čísla evidence,
b)
sídlo na území České republiky,
c)
označení jejího statutárního orgánu na území České republiky,
d)
identifikační údajeidentifikační údaje členů jejího statutárního orgánu a opatrovníka a den vzniku a zániku jejich funkce,
e)
identifikační číslo,
f)
předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány,
g)
zrušení její evidence s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech,
h)
identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem,
i)
den zániku,
j)
způsob jednání statutárního orgánu,
k)
název, sídlo a identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila.
(2)
Do sbírky listin Rejstříku evidovaných právnických osob se zakládají stanovy, statuty nebo obdobné dokumenty evidovaných právnických osob.
HLAVA VI
ZRUŠENÍ A ZÁNIK REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI, SVAZU CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY, ZRUŠENÍ A ZMĚNA OPRÁVNĚNÍ REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI K VÝKONU ZVLÁŠTNÍCH PRÁV
§ 21
Zrušení a změna oprávnění k výkonu zvláštních práv
(1)
Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu zvláštních práv
a)
pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost porušuje závažným způsobem nebo opakovaně závazky vůči státu nebo třetím osobám,
b)
na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv,
c)
na základě podnětu orgánu státní správy podle jeho působnosti dané zvláštním právním předpisem, v němž je doloženo závažné nebo opakované porušování povinností pro působení registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle zvláštního právního předpisu nebo dohody s tímto orgánem státní správy, nebo
d)
pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost přestala být bezúhonná.
(2)
Ministerstvo na základě návrhu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti omezí nebo rozšíří rozsah oprávnění k výkonu zvláštních práv. Na návrh na rozšíření oprávnění k výkonu zvláštních práv a řízení o něm se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona týkající se návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv.
(3)
Rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti se týká všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1.
(4)
Rozhodnutí ministerstva o zrušení nebo změně rozsahu oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, které nabylo právní moci, zasílá ministerstvo na vědomí Ministerstvu vnitra.
§ 22
Zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností
(1)
Ministerstvo zruší registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností
a)
na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o zrušení její registrace anebo na základě žádosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností o zrušení jeho registrace,
b)
dojde-li ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností je zcela nepostačující,
c)
vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností činnost v rozporu s § 3 písm. a), § 5 nebo § 27 odst. 2,
d)
pokud nebyl po dobu delší než 2 roky ustaven statutární orgán registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo dosavadním statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových.
(2)
Jde-li o činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c), ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností před zahájením řízení vyzve, aby od vytýkané činnosti v přiměřené lhůtě upustily. Jestliže registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností v činnosti pokračují, ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace.
(3)
Obdobně jako v odstavci 2 postupuje ministerstvo, pokud nastal stav podle odstavce 1 písm. d).
(4)
Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu.
§ 23
Postup podle zvláštních právních předpisů
Při insolvenčním návrhu nebo při návrhu na likvidaci registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo evidované právnické osoby podle tohoto zákona se použije přiměřeně zvláštní právní předpis,16) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 24
Způsob zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností
(1)
Registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zrušuje nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení jejich registrace.
(2)
Po zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti musí být provedena likvidace a likvidace všech jejích evidovaných právnických osob, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Zrušení s likvidací se nevyžaduje pouze tehdy, dochází-li ke zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle § 22 odst. 1 písm. a) a přechod všech jejích práv a povinností a práv a povinností jejích evidovaných právnických osob je průkazně doložen písemným závazkem jiné registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o převzetí všech těchto práv a povinností.
(4)
Po zrušení registrace svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností následuje jeho likvidace, která se nevyžaduje, dochází-li ke zrušení registrace podle § 22 odst. 1 písm. a) a přechod všech práv a závazků svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jehož registrace byla zrušena, je průkazně doložen písemným závazkem jiného registrovaného svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností o převzetí všech jeho práv a závazků.
(5)
Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu.
(6)
Likvidační zůstatek z likvidace podle odstavce 2 přechází na jinou registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost určenou v jejím základním dokumentu. Pokud toto určení základní dokument neobsahuje nebo pokud byla registrace takto určené církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti zrušena anebo pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost likvidační zůstatek odmítne, připadá likvidační zůstatek státu, který jej musí využít ve prospěch registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností.
§ 25
Zánik registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností
(1)
Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností zaniká jako právnická osoba dnem jejího výmazu z rejstříků podle § 18 odst. 1 písm. g) a § 19 odst. 1 písm. g) tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo provede výmaz podle předchozího odstavce do 5 pracovních dnů od oznámení skončení likvidace likvidátorem nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace, pokud k likvidaci podle tohoto zákona nedochází. Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nezanikne dříve, než zaniknou všechny její evidované právnické osoby. Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle zvláštního právního předpisu.
§ 26
Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik
(1)
Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby
a)
na návrh registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu,
b)
z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba vyvíjí činnost v rozporu s § 3 písm. a), § 5 nebo § 15a odst. 4, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence,
c)
z vlastního podnětu, byla-li zrušena registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti,
d)
po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek je zcela nepostačující, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, nebo
e)
z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence.
(2)
Evidovaná právnická osoba zaniká dnem výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.
(3)
Po zrušení evidence evidované právnické osoby musí být provedena její likvidace; likvidace se neprovádí, přecházejí-li její práva a povinnosti na registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo jinou evidovanou právnickou osobu.
(4)
Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost, která ji založila.
(5)
Zaniká-li evidovaná právnická osoba s likvidací, je datum jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob totožné s datem ukončení její likvidace.
(6)
Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu.
(7)
Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na její majetek podán insolvenční návrh, je datum zrušení její evidence totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.
(8)
Je-li proti evidované právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou návrhu podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil její zrušení podle zvláštního právního předpisu. Před provedením výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti evidované právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 27
Společná ustanovení
(1)
Příjmy církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti tvoří zejména
a)
příspěvky fyzických a právnických osob,
b)
příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností,
c)
úroky z vkladů,
d)
dary a dědictví,
e)
sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona,18)
f)
půjčky a úvěry,
g)
příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti,
h)
dotace.
(2)
Předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti musí být vymezen v základním dokumentu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti. Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti mohou být pouze její vedlejší činností.
§ 28
Přechodná ustanovení
(1)
Církve a náboženské společnostiCírkve a náboženské společnosti, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vyvíjely svou činnost jako registrované ze zákona, se považují za registrované podle tohoto zákona. Jejich seznam je uveden v příloze k tomuto zákonu. Rozsah oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1, které mají tyto církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zachován.
(2)
Do doby přijetí zvláštních právních předpisů podle § 7 odst. 2 lze zvláštní práva vykonávat podle dosavadních právních předpisů. Dohody o výkonu těchto práv registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají do této doby v platnosti.
(3)
Církevní právnické osoby evidované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za evidované podle tohoto zákona. Datum jejich evidence podle dosavadních právních předpisů se zachovává.
(4)
Registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle odstavce 1 jsou povinny ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doplnit ministerstvu údaje podle tohoto zákona k jejich registraci nebo evidenci. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost tyto údaje, ministerstvo ji vyzve k doplnění údajů v termínu nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost údaje v tomto termínu, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení její registrace.
(6)
Ministerstvo provede do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona kontrolu přidělených identifikačních čísel právnickým osobám podle tohoto zákona a do této doby zajistí jejich přidělení nebo změnu v souladu se zvláštní právní úpravou.15)
§ 30
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
2.
Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů
§ 32
V § 20 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se za slovo „společnostmi“ vkládá čárka a slova „kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o výkonu vazby
§ 33
1.
V § 15 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se za slovo „společnostmi“ vkládá čárka a slova „kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv,“.
2.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
§ 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 36
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 3/2002 Sb.
Seznam registrovaných církví a náboženských společností v České republice
1.
Apoštolská církev
2.
Bratrská jednota baptistů
3.
Církev adventistů sedmého dne
4.
Církev bratrská
5.
Církev československá husitská
6.
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
7.
Církev řeckokatolická
8.
Církev římskokatolická
9.
Českobratrská církev evangelická
10.
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
11.
Evangelická církev metodistická
12.
Federace židovských obcíobcí v České republice
13.
Jednota bratrská
14.
Křesťanské sbory
15.
Luterská evangelická církev a. v. v České republice
16.
Náboženská společnost českých unitářů
17.
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
18.
Novoapoštolská církev v České republice
19.
Pravoslavná církev v českých zemích
20.
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
21.
Starokatolická církev v České republice
1)
Úmluva o právech dítěte, vyhlášená pod č. 104/1991 Sb.
3)
Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
4)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 29/1984 Sb.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 167 trestního zákona.
9)
Například zákon č. 94/1963 Sb., zákon č. 29/1984 Sb., zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
10)
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
12)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
14a)
Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
14b)
Například Občanský zákoník, Obchodní zákoník, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
15a)
Například živnostenský zákon, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
16)
Obchodní zákoník.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 6/2002 Sb. | Zákon č. 6/2002 Sb.
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Vyhlášeno 11. 1. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 4/2002
* ČÁST PRVNÍ - SOUDY, SOUDCI, PŘÍSEDÍCÍ A STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ (§ 1 — § 186)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o advokacii (§ 187 — § 187)
* ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 264/1992 Sb. (§ 191 — § 191)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 171/1993 Sb. (§ 192 — § 192)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 292/1993 Sb. (§ 193 — § 193)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 202/1997 Sb. (§ 194 — § 194)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 30/2000 Sb. (§ 195 — § 195)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna exekučního řádu (§ 196 — § 196)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 197 — § 197) č. 1 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 6 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 7 k zákonu č. 6/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (319/2024 Sb., 438/2024 Sb.)
6
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 2001
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SOUDY, SOUDCI, PŘÍSEDÍCÍ A STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ
HLAVA I
SOUDY
Díl 1
Soustava, organizace a činnost soudů
Oddíl 1
Hlavní zásady činnosti soudů
§ 1
Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
§ 2
Soudy
a)
projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b)
projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízenítrestním řízení,
c)
rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
§ 3
(1)
V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; obsazení soudu stanoví zákony o řízení před soudy.
(2)
V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
§ 4
Před soudem jsou si všichni rovni.
§ 5
(1)
Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem.
(2)
Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů.
§ 6
(1)
Řízení před soudy je ústní a veřejné. Výjimky stanoví zákon.
(2)
Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
(3)
Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.
§ 7
(1)
Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na soudce a na příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jestliže vstupují do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, v souvislosti s plněním svých služebních povinností.
(2)
Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle odstavce 1. Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokátyadvokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak.
(3)
Odstavce 1 a 2 se rovněž nevztahují na osoby, o nichž to stanoví v jednotlivých případech předseda příslušného soudu.
Oddíl 2
Soustava soudů
§ 8
Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Soudy jsou účetními jednotkami.
§ 9
(1)
V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
(2)
V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.
Oddíl 3
Obvody a sídla soudů
§ 10
Nejvyšší soud
Sídlem Nejvyššího soudu je Brno.
§ 11
Vrchní a krajské soudy
(1)
Názvy, obvody a sídla vrchních soudů jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
Názvy, obvody a sídla krajských soudů jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 12
Okresní soudy
(1)
Názvy, obvody a sídla okresních soudů jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(2)
Názvy a obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; při určení obvodů obvodních soudů se vychází ze členění hlavního města Prahy na městské části ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.
(3)
Sídlem Městského soudu v Brně je město Brno.
§ 13
Pobočky krajských a okresních soudů
(1)
Pobočky krajských soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v přílohách č. 5 a 6 k tomuto zákonu.
(2)
Pobočky okresních soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(3)
Pobočky krajských soudů uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu zahájí svou činnost dnem, který stanoví zvláštní zákon.
Oddíl 4
Organizace a činnost soudů
Nejvyšší soud
§ 14
(1)
Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízenítrestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že
a)
rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
b)
rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Nejvyšší soud dále rozhoduje
a)
o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,
b)
v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(3)
Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízenítrestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.
§ 14a
Nejvyšší soud přijímá oznámení soudců o činnostech, majetku, příjmech a závazcích, vede jejich registr a vykonává s tím související činnosti a úkony podle zvláštního zákona.
§ 15
(1)
Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
(2)
Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
§ 16
Asistenti soudců Nejvyššího soudu
(1)
Soudci Nejvyššího soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.
(3)
Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí jako by odsouzen nebyl.
(4)
Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího soudu.
§ 17
(1)
Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium.
(2)
Plénum Nejvyššího soudu může na návrh předsedy Nejvyššího soudu rozhodnout o sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia na občanskoprávní a obchodní kolegium, je-li to vhodné pro výkon soudnictví u Nejvyššího soudu.
(3)
Došlo-li ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia a důvody k tomuto opatření pominuly, postupuje se při jejich opětovném rozdělení obdobně podle odstavce 2.
§ 18
(1)
Občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium mohou vykonávat svou působnost na společném jednání.
(2)
Předseda Nejvyššího soudu určí, který z předsedů kolegií společné jednání občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia svolá a bude jej řídit.
§ 19
(1)
Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií. Ve velkých senátech kolegií (dále jen „velký senát“) rozhoduje jen tehdy, jestliže jim byla věc postoupena podle § 20.
(2)
Senáty se skládají z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(3)
Velké senáty se skládají z 9 soudců příslušného kolegia. Tvoří-li však kolegium více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než 9, které bezprostředně následuje po tomto podílu.
(4)
V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát. Jeden z členů velkého senátu je ustanoven jeho předsedou. Předseda velkého senátu je určen na kalendářní rok v rozvrhu práce předsedou Nejvyššího soudu.
§ 20
(1)
Dospěl-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu. Při postoupení věci svůj odlišný názor zdůvodní.
(2)
Jde-li o právní názor o procesním právu, ustanovení odstavce 1 neplatí, ledaže senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam.
(3)
Odstavce 1 a 2 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatému podle § 14 odst. 3.
§ 21
(1)
V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.
(2)
Jde-li o otázky týkající se dvou nebo více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 plénu Nejvyššího soudu.
(3)
Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.
§ 22
(1)
Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího soudu.
(2)
V jednacím řádu Nejvyšší soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při společném jednání více kolegií, při vytváření senátů a velkých senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při zaujímání stanovisek podle § 14 odst. 3 a při vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a vnitřní organizaci soudu.
§ 23
(1)
Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.
(2)
Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
(3)
Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.
(4)
Zasedání pléna jsou neveřejná.
(5)
Ministr spravedlnosti má právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a další osoby.
§ 24
(1)
Nejvyšší soud vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve které se v zájmu jednotného rozhodování soudů uveřejňují
a)
stanoviska Nejvyššího soudu zaujatá kolegii nebo plénem podle § 14 odst. 3,
b)
vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu a ostatních soudů.
(2)
Výběr rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) provádí příslušná kolegia. Usnáší se o tom nadpoloviční většinou všech svých členů.
(3)
Před provedením výběru podle odstavce 2 si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.
(4)
Vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek řídí předseda Nejvyššího soudu, který tím může pověřit místopředsedu Nejvyššího soudu.
Vrchní soudy
§ 25
Vrchní soudy
a)
rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu,
b)
rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 26
(1)
Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.
(2)
Rozhodovací činnost vrchního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
(3)
V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti vrchního soudu podílejí vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci.
§ 27
Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 28
(1)
Předseda vrchního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí vrchního soudu a soudů, které patří do obvodu vrchního soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.
(2)
Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3).
Krajské soudy
§ 29
Krajské soudy
a)
rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,
b)
rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně,
c)
rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,
d)
rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 30
(1)
Krajský soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.
(2)
Rozhodovací činnost krajského soudu vykonávají soudci a přísedící. Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
(3)
V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti krajského soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční kandidáti a soudní tajemníci.
§ 31
(1)
V řízení před krajským soudem rozhoduje samosoudce. V senátech krajský soud rozhoduje v případech stanovených zákony o řízení před soudy.
(2)
Senáty krajského soudu se skládají z
a)
předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b)
předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech.
(3)
Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.
§ 32
(1)
Předseda krajského soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí krajského soudu a okresních soudů, které patří do obvodu krajského soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů; jde-li o pravomocná rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, podává podněty k přijetí stanoviska Nejvyššímu správnímu soudu.
(2)
Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda krajského soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3); obdobně postupuje, je-li o vyjádření požádán před přijetím stanoviska Nejvyšším správním soudem.
Okresní soudy
§ 33
Okresní soudy
a)
rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak,
b)
rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.
§ 34
(1)
Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu a dalších soudců.
(2)
Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci jako samosoudci. Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(3)
V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti okresního soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční kandidáti, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
§ 36
Předseda okresního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí okresního soudu Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.
Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů
§ 36a
(1)
Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.
(3)
Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(4)
Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce.
(5)
Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.
§ 37
Ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů13) je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.
Oddíl 5
Úprava působnosti některých soudů
§ 38
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je Obvodní soud pro Prahu 6 příslušný místo okresních soudů, Městského soudu v Brně a obvodních soudů v hlavním městě Praze k řízení v trestních věcech týkajících se občanů České republiky, jde-li o výkon rozhodnutí cizozemského soudu podle mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
§ 39
(1)
Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.
(2)
Ve věcech průmyslového vlastnictví1a) a ochrany práv k odrůdám1b) je příslušný věcně a místně jako soud prvního stupně Městský soud v Praze.
Oddíl 6
Vnitřní organizace soudů a rozvrh práce
§ 40
(1)
Základem vnitřní organizace soudu jsou soudní oddělení vytvořená podle senátů nebo samosoudců; každý soudce se zařadí alespoň do jednoho soudního oddělení.
(2)
U Nejvyššího soudu se soudní oddělení vytváří v rámci jednotlivých kolegií.
(3)
U krajských a okresních soudů, v jejichž obvodu jsou zřízeny pobočky (§ 13), se vytváří soudní oddělení též v rámci poboček.
(4)
Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více soudních oddělení provádí soudní kancelář. Společné útvary vykonávají úkony pro celý soud.
§ 41
(1)
Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.
(2)
Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radousoudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radousoudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.
(3)
Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy. Je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna i úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny.
§ 42
(1)
V rozvrhu práce soudu se zejména
a)
jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,
b)
stanovuje okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu (§ 13),
c)
určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu,
d)
stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby
1.
byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů,
2.
věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a
3.
pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné,
e)
určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc projednat a rozhodnout z důvodu své nepřítomnosti, z důvodu vyloučení, nebo z jiných důvodů stanovených zákonem,
f)
určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.
(2)
Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení.
(3)
Změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější.
§ 42a
(1)
Rozvrh práce sestaví předseda soudu tak, aby k přidělování insolvenčních věcí mohly být použity programové prostředky (dále jen „generátor přidělování“).
(2)
Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí (dále jen „technická porucha“) do 1 hodiny poté, kdy insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu došel insolvenční návrh, nebo do 1 hodiny po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního souduinsolvenčního soudu, došel-li insolvenční návrh v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního souduinsolvenčního soudu zbývá méně než 1 hodina, nebo ve dnech pracovního klidu.
(3)
Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž není řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku technické poruchy v trvání nejméně 2 pracovních dnů nebo z jiného důvodu. Podle věty první se postupuje zejména tehdy, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že insolvenční věc, jež je incidenčním sporem, projedná jiný soudce.
(4)
Pravidla přidělování insolvenčních věcí podle předchozích odstavců se stanoví v souladu s § 42 odst. 1 písm. d) a současně tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern nebo jsou manžely, projednávalo stejné soudní oddělení. Rozvrh práce může stanovit pravidla, podle nichž se další insolvenční věc dlužníka přidělí do stejného soudního oddělení, zejména jde-li o opakovaný insolvenční návrh.
(5)
Počty insolvenčních věcí přidělených podle odstavců 2 a 3 zaznamená soud do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu.
Způsob přidělování věcí podle rozvrhu práce
§ 42b
(1)
Insolvenční věci se přidělují podle pravidel stanovených v rozvrhu práce jednotlivým soudním oddělením náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělení věcí. Přidělování náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se použije, jsou-li na soudu nebo jeho pobočce pro určitou specializaci zřízena alespoň dvě soudní oddělení. Podmínka náhodného výběru se považuje za splněnou i tehdy, nelze-li soudnímu oddělení dočasně přidělovat věci. Incidenční spory se přidělují náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že je projedná jiný soudce.
(2)
Je-li insolvenční věc vrácena soudu k dalšímu řízení nebo je-li proti rozhodnutí vydanému v řízení o této věci opětovně podán opravný prostředek, přidělí se tato věc soudnímu oddělení, kterému byla původně přidělena.
(3)
Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené insolvenční věci v případě
a)
nepřítomnosti samosoudce nebo všech členů senátu přesahující 8 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat,
b)
zániku funkce samosoudce nebo všech členů senátu, jejich dočasného zproštění výkonu funkce, dočasného přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k jinému soudu, ledaže jsou samosoudce nebo všichni členové senátu v soudním oddělení podle rozvrhu práce nebo podle jiného právního předpisu nahrazeni,
c)
vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo
d)
podle odstavce 2, nemůže-li věc soudní oddělení z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat.
§ 42c
(1)
Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují a přerozdělují v případech podle § 42b odst. 3 písm. b) až d) v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí. Jiné než insolvenční věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Jiné než insolvenční věci se dále přidělují tak, aby v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení a neurčí-li rozvrh práce jiný způsob přidělování podle věty první, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně.
(2)
Ustanovení § 42b odst. 2 se použije obdobně i na jiné než insolvenční věci.
§ 42d
(1)
Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) spravuje a provozuje informační systém sloužící k automatickému přidělování věcí, jehož součástí je zejména generátor přidělování a elektronická evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí.
(2)
Ministerstvo zaznamenává údaje o přidělování jednotlivých věcí prostřednictvím generátoru přidělování tak, aby byla zabezpečena možnost ověření, že věc byla přidělena v souladu se zákonem.
§ 42e
Stanoví-li tak rozvrh práce, přidělí se přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí po skončení nepřítomnosti uvedené v § 42b odst. 3 písm. a) nebo po skončení dočasného přidělení soudnímu oddělení, kterému byly přiděleny před přerozdělením.
§ 43
(1)
Předseda soudu zařazuje justiční kandidáty do jednotlivých soudních oddělení v souladu s účelem jejich odborné přípravy.
(2)
Zařazení justičního kandidáta do soudního oddělení ani změna v tomto zařazení se nepovažuje za opatření týkající se rozvrhu práce.
§ 44
Brání-li dočasně mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka soudci, vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli nebo justičnímu kandidátovi provést ve věci jednotlivý úkon, který nesnese odkladu, a nemůže-li úkon provést ten, kdo jej podle rozvrhu práce zastupuje, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebný úkon provede.
§ 45
(1)
Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce okresních, krajských a vrchních soudů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce Nejvyššího soudu stanoví jeho jednací řád.
(3)
Náležitosti generátoru přidělování zajišťující přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsob provozování generátoru přidělování a obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování stanoví ministerstvo vyhláškou.
Díl 2
Soudcovské rady
Oddíl 1
Ustanovení soudcovských rad a jejich obsazení
§ 46
(1)
Soudcovské radySoudcovské rady se zřizují u Nejvyššího soudu, vrchních soudů a krajských soudů.
(2)
Soudcovská radaSoudcovská rada se zřizuje též u okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce více než 10 soudců.
(3)
U okresních soudů, k nimž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 11 soudců, vykonává působnost soudcovské radysoudcovské rady shromáždění všech soudců.
(4)
Soudcovská radaSoudcovská rada je poradním orgánem předsedy soudu.
§ 47
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada se skládá z 5 členů, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Soudcovská radaSoudcovská rada okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 30 soudců, se skládá ze 3 členů.
(3)
Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu a u Nejvyššího soudu též s funkcí předsedy kolegia.
§ 48
(1)
Soudcovskou raduSoudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské radysoudcovské rady. Předseda soudcovské radysoudcovské rady je povinen svolat soudcovskou radusoudcovskou radu, požádá-li o to její člen nebo předseda soudu anebo místopředseda soudu.
(2)
Zasedání soudcovské radysoudcovské rady jsou neveřejná. Předseda nebo místopředseda soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské radysoudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské radysoudcovské rady mohou být přizvány další osoby.
(3)
Soudcovská radaSoudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské radysoudcovské rady.
§ 49
(1)
Vykonává-li působnost soudcovské radysoudcovské rady okresního soudu shromáždění všech soudců, svolává shromáždění, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda okresního soudu. Předseda okresního soudu je povinen svolat shromáždění všech soudců, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců působících u okresního soudu.
(2)
Zasedání shromáždění všech soudců okresního soudu jsou neveřejná. Na zasedání mohou být přizvány další osoby.
(3)
Shromáždění všech soudců se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech soudců okresního soudu. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných soudců okresního soudu.
Oddíl 2
Působnost soudcovských rad
§ 50
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada Nejvyššího soudu
a)
vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího soudu,
b)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího soudu k jinému soudu,
c)
projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího soudu a jeho změn,
d)
vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího soudu,
e)
může požádat předsedu Nejvyššího soudu o svolání pléna Nejvyššího soudu a navrhnout mu program zasedání pléna,
h)
plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda Nejvyššího soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku.
§ 51
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada vrchního soudu
a)
vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy vrchního soudu,
b)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u vrchního soudu nebo kteří mají být přeloženi od vrchního soudu k jinému soudu,
c)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu vrchního soudu,
d)
projednává návrhy rozvrhu práce vrchního soudu a jeho změn,
e)
vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy vrchního soudu,
h)
plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda vrchního soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda vrchního soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
§ 52
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada krajského soudu
a)
vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy krajského soudu,
b)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u krajského soudu nebo kteří mají být přeloženi od krajského soudu k jinému soudu,
c)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu krajského soudu,
d)
projednává návrhy rozvrhu práce krajského soudu a jeho změn,
e)
vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy krajského soudu,
h)
plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda krajského soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda krajského soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
§ 53
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada okresního soudu
a)
vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy okresního soudu,
b)
vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u okresního soudu nebo kteří mají být přeloženi od okresního soudu k jinému soudu,
c)
projednává návrhy rozvrhu práce okresního soudu a jeho změn,
d)
vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy okresního soudu,
f)
plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda okresního soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda okresního soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
Oddíl 3
Volby soudcovských rad a jejich funkční období
§ 54
(1)
Členy soudcovských radsoudcovských rad a jejich 3 náhradníky volí shromáždění všech soudců, kteří byli přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce k příslušnému soudu.
(2)
Shromáždění všech soudců podle odstavce 1 svolává a řídí předseda soudu. Shromáždění musí být svoláno nejpozději 1 měsíc před uplynutím funkčního období dosavadní soudcovské radysoudcovské rady.
§ 55
(1)
Členem a náhradníkem soudcovské radysoudcovské rady může být zvolen jen soudce, který je přidělen nebo přeložen k příslušnému soudu, je bezúhonný a souhlasí se svým zvolením.
(2)
Za bezúhonného nemůže být považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li kárné opatření zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem zániku funkce soudce, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen.
§ 56
(1)
Volby soudcovské radysoudcovské rady jsou přímé, rovné a tajné. Volbu je možno vykonat pouze osobně.
(2)
Každý soudce může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik má soudcovská radasoudcovská rada členů, a jednomu kandidátu může dát jen 1 hlas, jinak je jeho hlas neplatný.
(3)
Do soudcovské radysoudcovské rady jsou zvoleni kandidáti s nejvyšším počtem získaných platných hlasů. Kandidáti na dalších 3 místech se stávají náhradníky. Při rovnosti hlasů se pořadí kandidátů určí losem.
(4)
Námitky proti platnosti voleb mohou být podány jen před skončením shromáždění všech soudců, svolaného k provedení volby. O námitkách rozhodne s konečnou platností shromáždění všech soudců; jakýkoliv přezkum tohoto rozhodnutí je vyloučen.
§ 57
(1)
Soudcovská radaSoudcovská rada na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu.
(2)
Soudcovská radaSoudcovská rada může kdykoliv ze svých členů zvolit jiného předsedu; touto volbou je současně odvolán její dosavadní předseda.
(3)
O zvolení svého předsedy soudcovská radasoudcovská rada informuje předsedu soudu.
§ 58
(1)
Funkční období soudcovské radysoudcovské rady trvá 5 let.
(2)
Nemá-li soudcovská radasoudcovská rada stanovený počet členů (§ 47 odst. 1 a 2) proto, že již nemůže být doplněna náhradníkem, končí její funkční období uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž tento stav nastal.
(3)
Soudcovská radaSoudcovská rada vykonává svou působnost i po uplynutí funkčního období, dokud nebude zvolena nová soudcovská radasoudcovská rada.
§ 59
(1)
Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady zaniká
a)
zánikem funkce soudce,
b)
přeložením k výkonu funkce soudce k jinému soudu,
c)
jmenováním do funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, u Nejvyššího soudu též do funkce předsedy kolegia,
d)
uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo předsedovi soudu doručeno oznámení o vzdání se funkce člena soudcovské radysoudcovské rady,
e)
nevykonává-li funkci soudce ze zdravotních nebo jiných důvodů po dobu 6 po sobě následujících měsíců,
f)
přestal-li soudce splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 55 odst. 2.
(2)
Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady v případech podle odstavce 1 zaniká dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž nastala některá z rozhodných skutečností.
(3)
Funkce náhradníka soudcovské radysoudcovské rady zaniká obdobně podle odstavce 1.
(4)
Zanikne-li členu soudcovské radysoudcovské rady jeho funkce, stává se členem soudcovské radysoudcovské rady v pořadí první náhradník.
HLAVA II
SOUDCI A PŘÍSEDÍCÍ
Díl 1
Ustanovování soudců a přísedících
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 60
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(1)
Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen „občan“), který je plně svéprávný a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
(2)
Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, složení odborné justiční zkoušky a úspěšné absolvování výběrového řízení na funkci soudce.
(4)
Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím stanoví zvláštní právní předpis.1)
(5)
Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu alespoň po dobu 2 let.
§ 61
Funkční období
(1)
Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení.
(2)
Přísedící jsou voleni do funkce na dobu 4 let.
§ 62
Slib
(1)
Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2)
Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.
(3)
Slib skládají
a)
soudci do rukou prezidenta republiky,
b)
přísedící do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni.
(4)
Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen.
Oddíl 2
Jmenování soudců a volba přísedících
§ 63
Jmenování soudců
Soudce jmenuje do funkce prezident republiky.
Volba přísedících
§ 64
(1)
Přísedící volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu. V hlavním městě Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(2)
Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.
(3)
Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu2) v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje.
§ 65
(1)
Počet přísedících, kteří mají být pro příslušný krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v kalendářním roce.
(2)
Patří-li do obvodu příslušného soudu území více krajů, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva kraje nebo části území v obvodu soudu.
§ 66
(1)
Přísedící vykonává svou funkci ode dne následujícího po dni složení slibu. Jestliže slib neskládá (§ 62 odst. 2), vykonává přísedící svou funkci ode dne následujícího po dni zvolení.
(2)
Osvědčení o zvolení vydá předseda příslušného soudu přísedícímu po složení slibu nebo, jestliže slib neskládá, po opětovném zvolení.
Oddíl 3
Přidělování soudců
§ 67
(1)
Po složení slibu ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Ministr spravedlnosti může výjimečně soudce přidělit na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce ke krajskému nebo vrchnímu anebo Nejvyššímu soudu, jestliže vykonával právnickou činnost v případě krajského a vrchního soudu nejméně 8 let a v případě Nejvyššího soudu nejméně po dobu 10 let, pokud jeho vysoké odborné znalosti dávají záruky řádného výkonu funkce u příslušného soudu.
(2)
Odvolá-li dodatečně soudce svůj předchozí souhlas s přidělením k určitému soudu, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
(3)
Při přidělení k výkonu funkce k určitému soudu stanoví ministr spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce. Den nástupu do funkce musí být stanoven nejpozději do 3 měsíců od jmenování do funkce; nevysloví-li soudce s nástupem do funkce v této lhůtě souhlas, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.
§ 68
(1)
Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k Justiční akademii.
(2)
O dočasném přidělení rozhodne
a)
předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
b)
ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k Justiční akademii,
c)
v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.
(3)
Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení
a)
právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa svého bydliště,
b)
právo na náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru,
c)
právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b).
(4)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li soudce dočasně přidělen k Justiční akademii.
§ 70
K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přidělit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.
§ 70a
(1)
Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období. O dočasném přidělení podle věty první rozhoduje ministr spravedlnosti.
(2)
Dnem, k němuž vznikla soudci funkce evropského nejvyššího žalobce, je soudce dočasně přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce. Dočasné přidělení trvá po dobu výkonu této funkce.
§ 70b
Za dočasné přidělení ke kárnému soudukárnému soudu se též považuje výkon funkce soudce senátu kárného soudukárného soudu6).
Oddíl 4
Překládání soudců
§ 71
(1)
Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu lze s jeho souhlasem nebo na jeho žádost přeložit k výkonu funkce na jiný soud.
(2)
K Nejvyššímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně 10 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(3)
Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi nejméně 8 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(4)
Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené odborné úrovni překládaného soudce.
§ 72
(1)
Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů, ke změně příslušnosti soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud.
(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, lze podle odstavce 1 soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto přeložení. K vyššímu soudu lze soudce přeložit jen za podmínek uvedených v § 71 odst. 2 a 3.
(3)
Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.
(4)
Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,3) je-li vyšší než plat, který by mu náležel při přeložení podle § 71.
§ 73
(1)
O přeložení soudce rozhodne ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce k okresnímu soudu v jeho obvodu, a po projednání s předsedou soudu, z něhož je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce okresního soudu v jeho obvodu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
(2)
Není-li stanoveno jinak, platí pro řízení a rozhodnutí přiměřeně ustanovení správního řádu.
(3)
K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu nebo k Nejvyššímu správnímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.
Díl 2
Postavení soudců a přísedících
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 74
(1)
Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.
(2)
Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.
§ 75
(1)
Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zabezpečením.
(2)
Platové poměry soudců upravuje zvláštní právní předpis.3)
§ 76
(1)
Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky.
(2)
Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci, o tom vyrozumí ministerstvo a předsedu příslušného soudu.
§ 77
Orgán, který zahájil trestní stíhání proti přísedícímu, o tom vyrozumí předsedu příslušného soudu a zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo.
§ 78
(1)
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a nesprávným úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem.4)
(2)
Zvláštní právní předpis4) stanoví, kdy a v jaké míře může být na soudci vymáhána regresní úhrada.
Oddíl 2
Práva a povinnosti soudců a přísedících
§ 79
(1)
Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
(2)
Nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců a přísedících.
§ 80
(1)
Soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce je povinen podávat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích podle zvláštního právního předpisu.
(2)
V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména
a)
je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst,
b)
je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce,
c)
je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví,
d)
se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky,
e)
musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků,
f)
dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována.
(3)
Soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví. Při své rozhodovací činnosti soudce zejména
a)
je povinen poskytnout každému účastníku řízení nebo straně soudního řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv; nesmí však od nich, s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat informace nebo s nimi jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv,
b)
dbá o to, aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno.
(4)
Soudce je povinen při své činnosti mimo výkon funkce soudce a při výkonu svých politických práv si počínat tak, aby tato činnost neohrožovala nebo nenarušovala důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu nebo nenarušovala důstojnost soudcovské funkce anebo mu nebránila v řádném výkonu funkce soudce.
(5)
Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména
a)
nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů,
b)
nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.
(6)
Soudce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným osobám vykonávajícím právnická povolání a k ostatním zaměstnancům soudu a k účastníkům nebo stranám soudního řízení. Ve vztahu k zástupcům účastníků nebo zástupcům stran soudního řízení je povinen se zdržet projevů sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů.
§ 81
(1)
Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, ledaže by byl této povinnosti zproštěn zvláštním právním předpisem nebo osobou k tomu povolanou.
(2)
Soudce může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu; jde-li o předsedu okresního soudu, předseda příslušného krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, předseda příslušného vrchního soudu, a jde-li o předsedu vrchního soudu, předseda Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu může z vážných důvodů zprostit povinnosti mlčenlivosti prezident republiky.
§ 82
(1)
Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce.
(2)
Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.
§ 83
(1)
Soudce přispívá svými znalostmi a zkušenostmi při odborné přípravě a při odborném vzdělávání soudců, státních zástupců, justičních kandidátů, právních čekatelů a dalších zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, soudem nebo státním zastupitelstvím.
(2)
Nebrání-li tomu plnění jeho povinností při výkonu soudnictví, může soudce přispívat svými znalostmi a zkušenostmi též při odborné přípravě notářů, advokátůadvokátů, soudních exekutorů, insolvenčních správcůinsolvenčních správců, advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, notářských koncipientů, notářských kandidátů, exekutorských koncipientů a exekutorských kandidátů.
(3)
Využít znalostí a schopností soudce k odborné přípravě a k odbornému vzdělávání podle odstavců 1 a 2 lze jen s jeho souhlasem.
(4)
Výkon činností podle odstavců 1 a 2 se považuje za výkon soudcovské funkce.
Oddíl 3
Pracovní vztah soudců
§ 84
(1)
Pracovní vztah soudce vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce.
(2)
Rozvržení pracovní doby, popřípadě pružnou pracovní dobu a její formu v pracovním řádu stanoví předseda soudu pro soudce tak, aby byl u soudu zajištěn řádný výkon soudnictví.
(3)
K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit soudci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být soudci nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Při nařizování pracovní pohotovosti předseda soudu dbá o rovnoměrné zatížení všech soudců.
(4)
Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů.
§ 85
(1)
Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce a funkcionáře soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů, a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické, umělecké, aktivního sportovce a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví.
(2)
Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závoduobchodního závodu.
(3)
Výkon funkce soudce je neslučitelný s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 85a
(1)
Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti.
(2)
Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok podle odstavce 1.
Oddíl 4
Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu
§ 86
Obecné ustanovení
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
§ 87
Kárné provinění
(1)
Kárným proviněním soudceKárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2)
Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
§ 88
Kárná opatření
(1)
Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c)
odvolání z funkce předsedy senátu,
d)
odvolání z funkce soudce.
(2)
Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c)
snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d)
odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
(3)
Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.
(4)
Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující.
(5)
Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.
(6)
Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. Do doby, po kterou má být uplatněno kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) anebo c), se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob.
§ 88a
(1)
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu písemně vytkne, je-li to postačující.
(2)
Pokud výtku uložil předseda soudu, doručí ji též ministerstvu a předsedovi soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, je-li též oprávněn výtku uložit.
(3)
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(4)
Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podat též orgán státní správy soudů, pokud se mu výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.
(5)
Žaloba proti výtce není přípustná.
§ 89
Zánik kárné odpovědnosti
(1)
Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3)
Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4)
Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí.
§ 90
Řízení ve věcech kárné odpovědnosti soudců a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu upravuje zvláštní právní předpis.6)
Oddíl 5
Nezpůsobilost soudce k výkonu funkce
§ 91
Soudce je nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže
a)
mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci,
b)
byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem k zániku funkce soudce podle § 94 písm. c), jestliže čin, za který byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci, nebo
c)
byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.
§ 92
(1)
O tom, že je soudce podle § 91 nezpůsobilý vykonávat svou funkci, se rozhodne na návrh, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti nebo předseda soudu, k němuž byl soudce přidělen nebo přeložen.
(2)
Řízení o návrhu na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat z důvodů uvedených v § 91 upravuje zvláštní právní předpis.6)
Oddíl 6
Některá ustanovení o postavení přísedícího
§ 93
Náhrady za vykonávání funkce přísedícího
(1)
Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.
(2)
Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání přiměřená paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo vyhláškou.
Díl 3
Zánik funkce soudce a funkce přísedícího
Oddíl 1
Zánik funkce
Zánik funkce soudce
§ 94
Funkce soudce zaniká
a)
uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let,
b)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci,
c)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti,
e)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)],
f)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce omezen ve svéprávnosti,
g)
dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky,
h)
smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého.
§ 95
(1)
Soudce se může své funkce vzdát.
(2)
Funkce soudce zanikne uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky. Stejnopis oznámení o vzdání se funkce je soudce povinen neprodleně doručit předsedovi příslušného soudu.
Zánik funkce přísedícího
§ 96
Funkce přísedícího zaniká
a)
uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen,
b)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti,
c)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící omezen ve svéprávnosti,
d)
dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky,
e)
smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící prohlášen za mrtvého.
§ 97
(1)
Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže
a)
závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího,
b)
přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4,
c)
jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.
(2)
Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.
(3)
Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho odvolání.
§ 98
(1)
Přísedící se může své funkce vzdát.
(2)
Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo.
Oddíl 2
Dočasné zproštění výkonu funkce
Dočasné zproštění výkonu funkce soudce
§ 99
(1)
Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,
a)
byl-li jmenován soudcem Ústavního souduÚstavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
b)
stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
c)
byl-li dočasně přidělen k Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení,
d)
byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky podle § 70a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.
(2)
Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.
(3)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3).
(4)
Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.
(5)
Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a)
zvýšených životních nákladů,
b)
zvýšených vybavovacích výdajů,
c)
jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d)
výdajů spojených s přepravou osobních věcí.
§ 100
(1)
Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,
a)
který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b)
je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci,
c)
bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(2)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal.
(3)
K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(4)
Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek nemá odkladný účinek.
§ 100a
(1)
Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a)
za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c).
(2)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin.
(3)
K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
§ 101
Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího
(1)
Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže
a)
je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b)
byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání.
(2)
O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu.
(3)
K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
Díl 4
Funkcionáři soudu
Oddíl 1
Jmenování
§ 102
(1)
Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.
(3)
Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.
(4)
Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.
(5)
Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je 5 let.
§ 103
(1)
Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.
(3)
Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda vrchního soudu.
§ 104
(1)
Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.
(3)
Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu.
§ 105
(1)
Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.
§ 105a
(1)
Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy.
(2)
Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.
§ 105b
(1)
Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce.
(2)
Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu.
(3)
Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.
§ 105c
(1)
Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.
(2)
Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.
(3)
Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný.
§ 105d
(1)
Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.
(2)
Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením.
(3)
Pro účely výběrového řízení vypracuje
a)
předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti,
b)
soudcovská radasoudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a
c)
soudcovská radasoudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko.
(4)
Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 105e
(1)
Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů.
(2)
Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu.
(3)
Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu.
(4)
Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem.
(5)
Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
Oddíl 2
Zánik funkce
§ 106
Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudukárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).
§ 107
(1)
Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).
(2)
Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).
§ 108
(1)
Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká
a)
zánikem funkce soudce,
b)
vzdáním se funkce.
(2)
Funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období. Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní.
(3)
Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.
(4)
Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.
Díl 5
Justiční kandidáti a výběrové řízení na funkci soudce
Odborná justiční zkouška
§ 109
(1)
Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu.
(2)
Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(3)
Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců.
(4)
Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 110
(1)
Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.
(2)
Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce.
(3)
Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, praxe advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.
(4)
Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování.
§ 111
(1)
Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního souduÚstavního soudu; § 110 se použije obdobně.
(2)
Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně.
(3)
Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu.
Justiční kandidát
§ 112
(1)
Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření.
(2)
Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.
(3)
Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu.
(4)
Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu.
(5)
Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 113
(1)
Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce.
(2)
Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“
§ 114
(1)
Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce.
(2)
Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.
(3)
Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.
(4)
Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů.
(5)
Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.
§ 115
(1)
Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků.
(2)
V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu.
(3)
Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou.
Výběrové řízení na funkci soudce
§ 116
(1)
Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření.
(2)
Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.
(3)
Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu.
§ 117
(1)
Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.
(2)
Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce
a)
výkon funkce státního zástupce, praxe advokátaadvokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního souduÚstavního soudu po dobu 5 let,
b)
výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo
c)
výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost.
(3)
Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 117a
Výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů.
(2)
Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
HLAVA III
STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 118
Úkoly státní správy soudů
(1)
Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.
(2)
Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.
§ 118a
(1)
Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém veřejné správy Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 119
Orgány státní správy soudů
(1)
Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.
(2)
Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
(3)
V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.
Díl 2
Výkon státní správy soudů
§ 120
(1)
Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.
(2)
Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.
(3)
Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.7b)
(4)
Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.7c)
§ 121
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2)
Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.
(3)
Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.
(4)
Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(5)
Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu a krajského soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu; předseda okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem ostatní soudce příslušného soudu.
§ 122
Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských radsoudcovských rad.
§ 122a
Ředitel správy soudu
(1)
Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
(2)
Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
§ 122b
Zpracovávání osobních údajů soudy
(1)
Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 122c
(1)
Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem.
§ 122d
(1)
Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činůtrestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.
(2)
Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud.
(3)
V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou.
(4)
Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 122e
Omezení některých práv a povinností
(1)
Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a)
předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo
d)
vymáhání soukromoprávních nároků.
(2)
Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.
Díl 3
Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů
§ 123
(1)
Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že
a)
zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,
b)
zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
c)
zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,7e)
d)
stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e)
řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,
f)
řídí a organizuje odbornou přípravu justičních kandidátů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních kandidátů,
g)
organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky,
h)
schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
i)
organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,
j)
koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
k)
sleduje chod práce soudních kanceláří,
l)
usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
m)
organizuje, řídí a kontroluje zveřejňování soudních rozhodnutí,
n)
organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
o)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,
a)
sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
b)
provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“).
(3)
Ministerstvo sleduje postup vrchních, krajských a okresních soudů při tvorbě a změnách rozvrhu práce, vydané rozvrhy práce a rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4)
Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.
§ 124
(1)
Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že
a)
zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b)
dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c)
pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
d)
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e)
zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
f)
kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
g)
zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,
h)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,
a)
provádí prověrky soudních spisů,
b)
dohlíží na úroveň soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti.
(3)
Předseda Nejvyššího soudu kontroluje postup Nejvyššího soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4)
V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(5)
Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a)
zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b)
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců,
c)
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d)
plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 125
(1)
Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že
a)
zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b)
dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c)
pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu,
d)
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e)
zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
f)
zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,
g)
kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu,
h)
zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
i)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu,
a)
provádí prověrky soudních spisů,
b)
dohlíží na úroveň soudního jednání,
c)
vyřizuje stížnosti.
(3)
Předseda vrchního soudu kontroluje postup vrchního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4)
V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(5)
Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a)
zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b)
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c)
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d)
plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 126
(1)
Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
a)
zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b)
prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
c)
pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
d)
dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
e)
pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu a zajišťuje pravidelné vzdělávání asistentů soudců,
f)
zajišťuje výběr justičních kandidátů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
g)
řídí a kontroluje odbornou přípravu justičních kandidátů v obvodu krajského soudu a její výkon,
h)
řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
i)
pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce,
j)
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
k)
zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
l)
zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,
m)
kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu,
n)
zajišťuje bezpečnost krajského soudu a úkoly krizového řízení,
o)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů,
a)
provádí prověrky soudních spisů,
b)
dohlíží na úroveň soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti.
(3)
Předseda krajského soudu kontroluje postup krajského soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4)
V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
(5)
Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a)
zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b)
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c)
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d)
plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 127
(1)
Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že
a)
zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b)
dohlíží na odbornou přípravu justičních kandidátů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
c)
dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
d)
pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
e)
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
f)
zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
g)
zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,
h)
kontroluje činnost ředitele správy okresního soudu,
i)
zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
j)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u okresního soudu,
a)
provádí prověrky soudních spisů,
b)
dohlíží na úroveň soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti.
(3)
Předseda okresního soudu kontroluje postup okresního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4)
V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.
(5)
Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a)
zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b)
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c)
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d)
plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 128
(1)
Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá příslušný orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů.
(3)
Příslušný orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování podle zvláštního právního předpisu6), zjistí-li, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu podle odstavce 1 nebo 2 proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
§ 128a
(1)
Ministerstvo může vyzvat předsedu soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, ke sdělení, zda v určité věci takový návrh podá nebo podal.
(2)
Vyzvat předsedu soudu ke sdělení podle odstavce 1 může též předseda soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, jsou-li oba předsedové soudu oprávněni podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti.
(3)
Předseda soudu, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
§ 128b
(1)
Pokud kárný soud rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu, příslušný orgán státní správy soudů smí protokol o hlasování otevřít, nahlédnout do něj a činit si z něj výpisy a opisy.
(2)
Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, smí protokol otevřít a činit si z něj výpisy a opisy též soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a jím zmocněná osoba z řad soudců nebo advokátů.
(3)
Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
(4)
Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, není vůči tomuto orgánu, soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a vůči tímto soudcem zmocněné osobě z řad soudců nebo advokátů nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které k hlasování došlo.
Díl 4
Justiční akademie
§ 129
(1)
Zřizuje se Justiční akademie se sídlem v Kroměříži. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává ministerstvo.
(2)
Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních kandidátů, právních čekatelů, asistentů soudců a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Justiční akademie může dále zabezpečovat vzdělávací akce pro osoby, které spolupracují s justicí, zejména policejní orgány a orgány sociálně-právní ochrany dětí. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám.
§ 130
(1)
Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen „Rada“) a ředitel Justiční akademie (dále jen „ředitel“).
(2)
Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací činnosti, studijní programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady zařazování justičních kandidátů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání. Radu tvoří dva zástupci Nejvyššího soudu a dva zástupci Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy těchto soudů, dva zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaní a odvolávaní nejvyšším státním zástupcem, a předseda, místopředseda a dalších sedm členů, jmenovaní a odvolávaní ministrem spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátůadvokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků nebo jiných odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady tak, aby většinu v ní tvořili soudci a státní zástupci.
(3)
Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, pedagogické, organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento zákon jinak, jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.
(4)
Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními předpisy o poskytování cestovních náhrad.11) Předsedovi, místopředsedovi a členům Rady, kteří nejsou soudci a státní zástupci, přísluší měsíční odměna za výkon funkce a náhrada výdajů, a to předsedovi ve výši 0,3násobku platu a náhrady výdajů soudce krajského soudu dle délky právní praxe, místopředsedovi ve výši 0,2násobku a členu ve výši 0,1násobku.
§ 131
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.
§ 132
Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména
a)
organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro justiční kandidáty a právní čekatele a podílí se na výběru osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního kandidáta, právního čekatele nebo soudce,
b)
připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené na zvyšování odborné úrovně soudců a státních zástupců,
c)
zajišťuje odborné vzdělávání dalších osob a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo.
§ 132a
Hospodářská činnost Justiční akademie
Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti.
§ 133
(1)
Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které ustanovuje a odvolává Rada, a ostatní pedagogičtí zaměstnanci.
(2)
Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních zástupců, advokátůadvokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků; u soudců a státních zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou činnost při výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním lektorem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.
(3)
Za pedagogickou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční akademii náleží plat akademického pracovníka státní vysoké školy.
Díl 5
Posuzování odborné způsobilosti soudců
Hodnocení odborné způsobilosti
Díl 6
Stížnosti
Podání stížnosti
§ 164
(1)
Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.
(2)
Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.
(3)
Anonymní podání se nevyřizují.
§ 165
Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku.
§ 166
(1)
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.
(2)
Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.
Postup při vyřizování stížnosti
§ 167
Ministerstvo vyřizuje
a)
stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,
b)
podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu, nejde-li o stížnost na průtahy v řízení,
c)
stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.
§ 168
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.
§ 169
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu, nebo předsedou krajského soudu v obvodu tohoto soudu.
§ 170
Předseda krajského soudu vyřizuje
a)
stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu,
b)
podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu, nejde-li o stížnosti na průtahy v řízení,
c)
stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
d)
stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c).
§ 171
Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.
Vyřízení stížnosti
§ 172
Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
§ 173
(1)
Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2)
Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.
(3)
Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1.
(4)
Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa.
§ 174
(1)
Má-li stěžovatel zato, že stížnost na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat
a)
ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
b)
předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.
(2)
Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.
§ 174a
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
(1)
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164.
(2)
Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.
(3)
Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.
(4)
Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízenítrestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“).
(5)
Účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu.
(6)
Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.
(7)
Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
(8)
Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
(9)
Usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty, se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 175
Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi soudců, s nimiž projednávají zejména
a)
návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,
b)
zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.
§ 175a
Využívání údajů soudem
(1)
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá údaje z informačních systémů veřejné správy, základních registrů a agendových informačních systémů podle zákona o základních registrech.
(2)
Z údajů podle odstavce 1 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 176
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona působí u Nejvyššího soudu kolegia uvedená v § 17 odst. 1.
§ 177
Při rozvrhu práce na kalendářní rok 2002 a při jeho změnách se nepoužije § 42 odst. 4.
§ 178
První shromáždění soudců k volbě soudcovských radsoudcovských rad svolá předseda soudu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 179
(1)
Soudci jmenovaní do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za soudce jmenované podle tohoto zákona.
(2)
Přísedící zvolení do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za přísedící zvolené podle tohoto zákona.
(3)
Asistenti soudců Nejvyššího soudu, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona činní jako asistenti soudců Nejvyššího soudu na základě pracovní smlouvy, se považují za asistenty soudců podle tohoto zákona. Jejich pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou vzniklý jmenováním.
§ 180
Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, považuje se za vysokoškolské vzdělání podle § 60 odst. 3 též vysokoškolské vzdělání získané v době před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců a zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané podle zvláštních právních předpisů.
§ 181
Funkce soudců, kteří dovršili věku 65 let do 31. prosince 1997, zaniká dnem 31. prosince 2002; funkce soudců, kteří dovrší nebo dovršili věku 70 let do 31. prosince 2006, zaniká dnem 31. prosince 2007.
§ 182
Soudci jmenovaní do funkcí předsedů a místopředsedů soudů a do funkcí předsedů senátů se považují za funkcionáře soudu jmenované podle tohoto zákona.
§ 183
(1)
Justiční čekatelé, kteří byli přijati do přípravné služby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž přípravná služba ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, se považují za justiční čekatele podle tohoto zákona.
(2)
Doba přípravné služby vykonané justičními čekateli podle dosavadních předpisů se považuje za dobu přípravné služby vykonané podle tohoto zákona.
§ 184
(1)
Odborné justiční zkoušky vykonané podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za odborné justiční zkoušky podle tohoto zákona.
(2)
U soudců, kteří vykonávají soudcovskou funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona i jiné odborné právní zkoušky, které měly podle dosavadních předpisů stejné účinky jako odborná justiční zkouška nebo které byly podle dosavadních předpisů uznány za odbornou justiční zkoušku.
(3)
Profesní zkoušku komerčního právníka může ministr spravedlnosti pro účely tohoto zákona uznat za odbornou justiční zkoušku.
§ 186
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
2.
Zákon č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
3.
Zákon č. 239/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.
5.
Zákon č. 580/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.
6.
Zákon č. 23/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č. 580/1991 Sb.
7.
Zákon č. 284/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č. 580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb.
8.
Zákon č. 240/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Zákon č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Zákon č. 11/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
11.
Vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů.
12.
Vyhláška č. 71/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů.
13.
Vyhláška č. 178/1993 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb.
14.
Vyhláška č. 1/1994 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášek č. 71/1993 Sb. a č. 178/1993 Sb.
15.
Vyhláška č. 235/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb. a vyhlášky č. 1/1994 Sb.
16.
Vyhláška č. 293/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů.
17.
Vyhláška č. 195/1997 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb., vyhlášky č. 1/1994 Sb., vyhlášky č. 235/1994 Sb. a vyhlášky č. 293/1995 Sb.
18.
Vyhláška č. 190/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o advokacii
§ 187
V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
navrhovat ministru spravedlnosti 1 advokáta za člena Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců a jeho náhradníka,“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 264/1992 Sb.
§ 191
V zákoně č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, se čl. X zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 171/1993 Sb.
§ 192
V zákoně č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, se čl. III zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 292/1993 Sb.
§ 193
V zákoně č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se čl. II zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 202/1997 Sb.
§ 194
V zákoně č. 202/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se čl. II zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 30/2000 Sb.
§ 195
V zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se čl. VII zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna exekučního řádu
§ 196
V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se část jedenáctá zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 197
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
(2)
Ustanovení § 69 pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2009.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 6/2002 Sb.
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA VRCHNÍCH SOUDŮ
1.
Vrchní soud v Praze
Do obvodu Vrchního soudu v Praze patří obvody Městského soudu v Praze a krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.
Sídlem Vrchního soudu v Praze je hlavní město Praha.
2.
Vrchní soud v Olomouci
Do obvodu Vrchního soudu v Olomouci patří obvody krajských soudů v Brně a v Ostravě.
Sídlem Vrchního soudu v Olomouci je město Olomouc.
Příloha č. 2
k zákonu č. 6/2002 Sb.
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA KRAJSKÝCH SOUDŮ
1.
Městský soud v Praze
Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů pro Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7, Prahu 8, Prahu 9 a Prahu 10.
Sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.
2.
Krajský soud v Praze
Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody okresních soudů v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ, v Příbrami a v Rakovníku.
Sídlem Krajského soudu v Praze je hlavní město Praha.
3.
Krajský soud v Českých Budějovicích
Do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích patří obvody okresních soudů v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře.
Sídlem Krajského soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice.
4.
Krajský soud v Plzni
Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody okresních soudů v Domažlicích, Chebu, Klatovech, Karlových Varech, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, v Rokycanech, Sokolově a v Tachově.
Sídlem Krajského soudu v Plzni je město Plzeň.
5.
Krajský soud v Ústí nad Labem
Do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem patří obvody okresních soudů v České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou, Liberci, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem.
Sídlem Krajského soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.
6.
Krajský soud v Hradci Králové
Do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové patří obvody okresních soudů v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi, Jičíně, Náchodě, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Semilech, Svitavách, Trutnově a v Ústí nad Orlicí.
Sídlem Krajského soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.
7.
Krajský soud v Brně
Do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody Městského soudu v Brně a okresních soudů v Blansku, Brno-venkov, v Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou.
Sídlem Krajského soudu v Brně je město Brno.
8.
Krajský soud v Ostravě
Do obvodu Krajského soudu v Ostravě patří obvody okresních soudů v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Přerově, Šumperku a ve Vsetíně.
Sídlem Krajského soudu v Ostravě je město Ostrava.
Příloha č. 3
k zákonu č. 6/2002 Sb.
NÁZVY, OBVODY A SÍDLA OKRESNÍCH SOUDŮ
1.
Okresní soud v Benešově
Do obvodu Okresního soudu v Benešově patří území obcíobcí Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov.
Sídlem Okresního soudu v Benešově je město Benešov.
2.
Okresní soud v Berouně
Do obvodu Okresního soudu v Berouně patří území obcíobcí Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná.
Sídlem Okresního soudu v Berouně je město Beroun.
3.
Okresní soud v Blansku
Do obvodu Okresního soudu v Blansku patří území obcíobcí Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lazinov, Lažany, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Spešov, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Vysočany, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Žďár, Žďárná, Žernovník, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu v Blansku je město Blansko.
4.
Okresní soud Brno-venkov
Do obvodu Okresního soudu Brno-venkov patří území obcíobcí Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice.
Sídlem Okresního soudu Brno-venkov je město Brno.
5.
Okresní soud v Bruntále
Do obvodu Okresního soudu v Bruntále patří území obcíobcí Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor.
Sídlem Okresního soudu v Bruntále je město Bruntál.
6.
Okresní soud v Břeclavi
Do obvodu Okresního soudu v Břeclavi patří území obcíobcí Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí.
Sídlem Okresního soudu v Břeclavi je město Břeclav.
7.
Okresní soud v České Lípě
Do obvodu Okresního soudu v České Lípě patří území obcíobcí Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v České Lípě je město Česká Lípa.
8.
Okresní soud v Českých Budějovicích
Do obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích patří území obcíobcí Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice.
Sídlem Okresního soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice.
9.
Okresní soud v Českém Krumlově
Do obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově patří území obcíobcí Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a území vojenského újezdu Boletice.
Sídlem Okresního soudu v Českém Krumlově je město Český Krumlov.
10.
Okresní soud v Děčíně
Do obvodu Okresního soudu v Děčíně patří území obcíobcí Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Kámen, Krásná Lípa, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Lipová, Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice, Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov.
Sídlem Okresního soudu v Děčíně je město Děčín.
11.
Okresní soud v Domažlicích
Do obvodu Okresního soudu v Domažlicích patří území obcíobcí Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov.
Sídlem Okresního soudu v Domažlicích je město Domažlice.
12.
Okresní soud ve Frýdku-Místku
Do obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku patří území obcíobcí Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice.
Sídlem Okresního soudu ve Frýdku-Místku je město Frýdek-Místek.
13.
Okresní soud v Havlíčkově Brodě
Do obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě patří území obcíobcí Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole.
Sídlem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě je město Havlíčkův Brod.
14.
Okresní soud v Hodoníně
Do obvodu Okresního soudu v Hodoníně patří území obcíobcí Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny.
Sídlem Okresního soudu v Hodoníně je město Hodonín.
15.
Okresní soud v Hradci Králové
Do obvodu Okresního soudu v Hradci Králové patří území obcíobcí Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice.
Sídlem Okresního soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.
16.
Okresní soud v Chebu
Do obvodu Okresního soudu v Chebu patří území obcíobcí Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín.
Sídlem Okresního soudu v Chebu je město Cheb.
17.
Okresní soud v Chomutově
Do obvodu Okresního soudu v Chomutově patří území obcíobcí Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.
Sídlem Okresního soudu v Chomutově je město Chomutov.
18.
Okresní soud v Chrudimi
Do obvodu Okresního soudu v Chrudimi patří území obcíobcí Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk.
Sídlem Okresního soudu v Chrudimi je město Chrudim.
19.
Okresní soud v Jablonci nad Nisou
Do obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou patří území obcíobcí Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod.
Sídlem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je město Jablonec nad Nisou.
20.
Okresní soud v Jeseníku
Do obvodu Okresního soudu v Jeseníku patří území obcíobcí Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová.
Sídlem Okresního soudu v Jeseníku je město Jeseník.
21.
Okresní soud v Jihlavě
Do obvodu Okresního soudu v Jihlavě patří území obcíobcí Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v Jihlavě je město Jihlava.
22.
Okresní soud v Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Jičíně patří území obcíobcí Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice.
Sídlem Okresního soudu v Jičíně je město Jičín.
23.
Okresní soud v Jindřichově Hradci
Do obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci patří území obcíobcí Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice.
Sídlem Okresního soudu v Jindřichově Hradci je město Jindřichův Hradec.
24.
Okresní soud v Karlových Varech
Do obvodu Okresního soudu v Karlových Varech patří území obcíobcí Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Bražec, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Doupovské Hradiště, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a území vojenského újezdu Hradiště.
Sídlem Okresního soudu v Karlových Varech je město Karlovy Vary.
25.
Okresní soud v Karviné
Do obvodu Okresního soudu v Karviné patří území obcíobcí Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko.
Sídlem Okresního soudu v Karviné je město Karviná.
26.
Okresní soud v Kladně
Do obvodu Okresního soudu v Kladně patří území obcíobcí Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice.
Sídlem Okresního soudu v Kladně je město Kladno.
27.
Okresní soud v Klatovech
Do obvodu Okresního soudu v Klatovech patří území obcíobcí Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice.
Sídlem Okresního soudu v Klatovech je město Klatovy.
28.
Okresní soud v Kolíně
Do obvodu Okresního soudu v Kolíně patří území obcíobcí Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice.
Sídlem Okresního soudu v Kolíně je město Kolín.
29.
Okresní soud v Kroměříži
Do obvodu Okresního soudu v Kroměříži patří území obcíobcí Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dřínov, Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalnov-Lísky, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice.
Sídlem Okresního soudu v Kroměříži je město Kroměříž.
30.
Okresní soud v Kutné Hoře
Do obvodu Okresního soudu v Kutné Hoře patří území obcíobcí Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby.
Sídlem Okresního soudu v Kutné Hoře je město Kutná Hora.
31.
Okresní soud v Liberci
Do obvodu Okresního soudu v Liberci patří území obcíobcí Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek.
Sídlem Okresního soudu v Liberci je město Liberec.
32.
Okresní soud v Litoměřicích
Do obvodu Okresního soudu v Litoměřicích patří území obcíobcí Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.
Sídlem Okresního soudu v Litoměřicích je město Litoměřice.
33.
Okresní soud v Lounech
Do obvodu Okresního soudu v Lounech patří území obcíobcí Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.
Sídlem Okresního soudu v Lounech je město Louny.
34.
Okresní soud v Mělníku
Do obvodu Okresního soudu v Mělníku patří území obcíobcí Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy.
Sídlem Okresního soudu v Mělníku je město Mělník.
35.
Okresní soud v Mladé Boleslavi
Do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi patří území obcíobcí Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves.
Sídlem Okresního soudu v Mladé Boleslavi je město Mladá Boleslav.
36.
Okresní soud v Mostě
Do obvodu Okresního soudu v Mostě patří území obcíobcí Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice.
Sídlem Okresního soudu v Mostě je město Most.
37.
Okresní soud v Náchodě
Do obvodu Okresního soudu v Náchodě patří území obcíobcí Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Náchodě je město Náchod.
38.
Okresní soud v Novém Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně patří území obcíobcí Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína.
Sídlem Okresního soudu v Novém Jičíně je město Nový Jičín.
39.
Okresní soud v Nymburce
Do obvodu Okresního soudu v Nymburce patří území obcíobcí Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.
Sídlem Okresního soudu v Nymburce je město Nymburk.
40.
Okresní soud v Olomouci
Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území obcíobcí Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kozlov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luboměř pod Strážnou, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Město Libavá, Mladeč, Mladějovice, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a území vojenského újezdu Libavá.
Sídlem Okresního soudu v Olomouci je město Olomouc.
41.
Okresní soud v Opavě
Do obvodu Okresního soudu v Opavě patří území obcíobcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada.
Sídlem Okresního soudu v Opavě je město Opava.
42.
Okresní soud v Ostravě
Do obvodu Okresního soudu v Ostravě patří území obceobce Ostrava.
Sídlem Okresního soudu v Ostravě je město Ostrava.
43.
Okresní soud v Pardubicích
Do obvodu Okresního soudu v Pardubicích patří území obcíobcí Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Radhošť, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice.
Sídlem Okresního soudu v Pardubicích je město Pardubice.
44.
Okresní soud v Pelhřimově
Do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově patří území obcíobcí Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice.
Sídlem Okresního soudu v Pelhřimově je město Pelhřimov.
45.
Okresní soud v Písku
Do obvodu Okresního soudu v Písku patří území obcíobcí Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Písku je město Písek.
46.
Okresní soud Plzeň-jih
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-jih patří území obcíobcí Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-jih je město Plzeň.
47.
Okresní soud Plzeň-město
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-město patří území obceobce Plzeň.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-město je město Plzeň.
48.
Okresní soud Plzeň-sever
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-sever patří území obcíobcí Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-sever je město Plzeň.
49.
Okresní soud Praha-východ
Do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří území obcíobcí Babice, Bašť, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí, Čakovičky, Čelákovice, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Herink, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Kojetice, Kostelec u Křížků, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Postřižín, Předboj, Přezleztice, Radějovice, Radonice, Řehenice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Tehov, Tehovec, Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice.
Sídlem Okresního soudu Praha-východ je hlavní město Praha.
50.
Okresní soud Praha-západ
Do obvodu Okresního soudu Praha-západ patří území obcíobcí Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolany, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradišťko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole.
Sídlem Okresního soudu Praha-západ je hlavní město Praha.
51.
Okresní soud v Prachaticích
Do obvodu Okresního soudu v Prachaticích patří území obcíobcí Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovice.
Sídlem Okresního soudu v Prachaticích je město Prachatice.
52.
Okresní soud v Prostějově
Do obvodu Okresního soudu v Prostějově patří území obcíobcí Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč.
Sídlem Okresního soudu v Prostějově je město Prostějov.
53.
Okresní soud v Přerově
Do obvodu Okresního soudu v Přerově patří území obcíobcí Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Kladníky, Klokočí, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Malhotice, Měrovice nad Hanou, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice.
Sídlem Okresního soudu v Přerově je město Přerov.
54.
Okresní soud v Příbrami
Do obvodu Okresního soudu v Příbrami patří území obcíobcí Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice.
Sídlem Okresního soudu v Příbrami je město Příbram.
55.
Okresní soud v Rakovníku
Do obvodu Okresního soudu v Rakovníku patří území obcíobcí Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Rakovníku je město Rakovník.
56.
Okresní soud v Rokycanech
Do obvodu Okresního soudu v Rokycanech patří území obcíobcí Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec.
Sídlem Okresního soudu v Rokycanech je město Rokycany.
57.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
Do obvodu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou patří území obcíobcí Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí.
Sídlem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je město Rychnov nad Kněžnou.
58.
Okresní soud v Semilech
Do obvodu Okresního soudu v Semilech patří území obcíobcí Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Semilech je město Semily.
59.
Okresní soud v Sokolově
Do obvodu Okresního soudu v Sokolově patří území obcíobcí Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová.
Sídlem Okresního soudu v Sokolově je město Sokolov.
60.
Okresní soud ve Strakonicích
Do obvodu Okresního soudu ve Strakonicích patří území obcíobcí Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky.
Sídlem Okresního soudu ve Strakonicích je město Strakonice.
61.
Okresní soud ve Svitavách
Do obvodu Okresního soudu ve Svitavách patří území obcíobcí Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko.
Sídlem Okresního soudu ve Svitavách je město Svitavy.
62.
Okresní soud v Šumperku
Do obvodu Okresního soudu v Šumperku patří území obcíobcí Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole.
Sídlem Okresního soudu v Šumperku je město Šumperk.
63.
Okresní soud v Táboře
Do obvodu Okresního soudu v Táboře patří území obcíobcí Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov.
Sídlem Okresního soudu v Táboře je město Tábor.
64.
Okresní soud v Tachově
Do obvodu Okresního soudu v Tachově patří území obcíobcí Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř.
Sídlem Okresního soudu v Tachově je město Tachov.
65.
Okresní soud v Teplicích
Do obvodu Okresního soudu v Teplicích patří území obcíobcí Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošt, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.
Sídlem Okresního soudu v Teplicích je město Teplice.
66.
Okresní soud v Trutnově
Do obvodu Okresního soudu v Trutnově patří území obcíobcí Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř.
Sídlem Okresního soudu v Trutnově je město Trutnov.
67.
Okresní soud v Třebíči
Do obvodu Okresního soudu v Třebíči patří území obcí Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava.
Sídlem Okresního soudu v Třebíči je město Třebíč.
68.
Okresní soud v Uherském Hradišti
Do obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti patří území obcíobcí Babice, Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov, Žitková.
Sídlem Okresního soudu v Uherském Hradišti je město Uherské Hradiště.
69.
Okresní soud v Ústí nad Labem
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem patří území obcíobcí Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.
70.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí patří území obcíobcí Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je město Ústí nad Orlicí.
71.
Okresní soud ve Vsetíně
Do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně patří území obcíobcí Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou, Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří.
Sídlem Okresního soudu ve Vsetíně je město Vsetín.
72.
Okresní soud ve Vyškově
Do obvodu Okresního soudu ve Vyškově patří území obcíobcí Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina.
Sídlem Okresního soudu ve Vyškově je město Vyškov.
73.
Okresní soud ve Zlíně
Do obvodu Okresního soudu ve Zlíně patří území obcíobcí Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Brumov-Bylnice, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Drnovice, Držková, Fryšták, Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Jestřabí, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Křekov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Petrůvka, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Poteč, Pozlovice, Provodov, Racková, Rudimov, Sazovice, Sehradice, Slavičín, Slopné, Slušovice, Spytihněv, Šanov, Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Tečovice, Tichov, Tlumačov, Trnava, Ublo, Újezd, Valašské Klobouky, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava.
Sídlem Okresního soudu ve Zlíně je město Zlín.
74.
Okresní soud ve Znojmě
Do obvodu Okresního soudu ve Znojmě patří území obcíobcí Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu ve Znojmě je město Znojmo.
75.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
Do obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou patří území obcíobcí Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumek, Chlumětín, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozseč, Rozsochy, Rožná, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec.
Sídlem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je město Žďár nad Sázavou.
Příloha č. 4
k zákonu č. 6/2002 Sb.
NÁZVY A OBVODY OBVODNÍCH SOUDŮ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE
1.
Obvodní soud pro Prahu 1
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1 patří území městské části Praha 1.
2.
Obvodní soud pro Prahu 2
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2 patří území městské části Praha 2.
3.
Obvodní soud pro Prahu 3
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3 patří území městské části Praha 3.
4.
Obvodní soud pro Prahu 4
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 náleží území městských částí Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov a Praha-Újezd.
5.
Obvodní soud pro Prahu 5
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 patří území městských částí Praha 5, Praha 13, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav a Praha-Zličín.
6.
Obvodní soud pro Prahu 6
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 patří území městských částí Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy a Praha-Suchdol.
7.
Obvodní soud pro Prahu 7
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 patří území městských částí Praha 7 a Praha-Troja.
8.
Obvodní soud pro Prahu 8
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8 patří území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice.
9.
Obvodní soud pro Prahu 9
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9 patří území městských částí Praha 9, Praha 14, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Vinoř.
10.
Obvodní soud pro Prahu 10
Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 patří území městských částí Praha 10, Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves.
Příloha č. 5
k zákonu č. 6/2002 Sb.
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci.
Sídlem pobočky je město Liberec.
2.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci
V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci.
Sídlem pobočky je město Olomouc.
3.
Krajský soud České Budějovice – pobočka v Táboře
V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka v Táboře.
Sídlem pobočky je město Tábor.
Příloha č. 6
k zákonu č. 6/2002 Sb.
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1.
Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varech
V obvodu Krajského soudu v Plzni se zřizuje pobočka v Karlových Varech.
Sídlem pobočky je město Karlovy Vary.
2.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích
V obvodu Krajského soudu v Hradci Králové se zřizuje pobočka v Pardubicích. Sídlem pobočky je město Pardubice.
3.
Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě
V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka v Jihlavě.
Sídlem pobočky je město Jihlava.
4.
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně
V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka ve Zlíně.
Sídlem pobočky je město Zlín.
Příloha č. 7
k zákonu č. 6/2002 Sb.
POBOČKY OKRESNÍCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1.
Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově
V obvodu Okresního soudu v Bruntále ze zřizuje pobočka v Krnově.
Sídlem pobočky je město Krnov.
2.
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově
V obvodu Okresního soudu v Karviné ze zřizuje pobočka v Havířově.
Sídlem pobočky je město Havířov.
3.
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí
V obvodu Okresního soudu ve Vsetíně ze zřizuje pobočka ve Valašském Meziříčí.
Sídlem pobočky je město Valašské Meziříčí.
1)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví).
1b)
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 554/2005 Sb.
2)
§ 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
3)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
5)
§ 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
6)
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
6a)
§ 28 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7a)
§ 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.
7b)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
7c)
§ 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
§ 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7d)
§ 27 odst. 4 zákoníku práce.
7e)
Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 124 zákoníku práce.
11)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
13)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech. |
Zákon č. 7/2002 Sb. | Zákon č. 7/2002 Sb.
Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Vyhlášeno 11. 1. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 4/2002
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 25)
* ČÁST ČTVRTÁ - ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH PROTI VÝTCE (§ 25a — § 25b)
* ČÁST PÁTÁ - ŘÍZENÍ O ZPŘÍSTUPNĚNÍ PROTOKOLU O HLASOVÁNÍ (§ 25c — § 26)
* ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 31 — § 33)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.)
7
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 2001
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů k řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení.
§ 2
Předmět řízení
V řízení podle tohoto zákona se
a)
posuzuje kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen „kárné provinění“),
b)
posuzuje kárná odpovědnost
1.
soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, pokud mu byly vytknuty podle zákona o soudech a soudcích,
2.
státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za drobné nedostatky a poklesky, pokud mu byly vytknuty podle zákona o státním zastupitelství,
3.
soudního exekutora za drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora nebo drobné poklesky v chování soudního exekutora a za drobné nedostatky v činnosti nebo drobné nedostatky v chování zaměstnanců soudního exekutora, pokud byly soudnímu exekutorovi vytknuty podle exekučního řádu,
c)
posuzuje způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2),
d)
rozhoduje o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu.
ČÁST DRUHÁ
KÁRNÉ SOUDY
§ 3
(1)
V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.
(2)
Kárnými soudy jsou
a)
v prvním stupni vrchní soudy a
b)
ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu.
Příslušnost
§ 4
K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo
a)
soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce,
1.
proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,
2.
kterému byla uložena výtka,
3.
proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, nebo
4.
proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování,
b)
státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce,
1.
proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,
2.
kterému byla uložena výtka, nebo
3.
proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,
c)
státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,
d)
exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka.
§ 5
(1)
Vykonává-li soudce podle § 4 písm. a) svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává.
(2)
Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.
§ 5a
(1)
Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců.
(2)
Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech
a)
soudců Nejvyššího soudu,
b)
soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu,
c)
státních zástupců,
d)
soudních exekutorů.
(3)
Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu.
§ 5b
Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.
§ 5c
Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu
(1)
Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2)
Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.
(3)
Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.
(4)
Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech
a)
soudců 2 advokáti,
b)
státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a
c)
soudních exekutorů 2 soudní exekutoři.
Sjednocující kárný senát Nejvyššího správního soudu
§ 5d
(1)
Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2)
Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(3)
Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
§ 5e
(1)
Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(3)
Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(4)
Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu.
§ 5f
(1)
Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje.
(3)
Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména.
(4)
Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
§ 5g
(1)
Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
§ 5h
Kárné senáty vrchních soudů
(1)
Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.
(2)
Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech
a)
soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b)
státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu.
(3)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců
a)
státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b)
advokát a
c)
osoba vykonávající jiné právnické povolání.
(4)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou
a)
3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a
b)
advokát.
(5)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou
a)
2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b)
advokát a
c)
osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
Ustanovení člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu do funkce
§ 5i
(1)
Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.
(2)
Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3)
Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.
§ 5j
(1)
Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(2)
Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.
(3)
Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce
a)
Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu,
b)
Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu,
c)
příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu,
d)
krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a
e)
okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů.
(4)
Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících
a)
státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem,
b)
státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,
c)
státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,
d)
soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky,
e)
advokáty navržené předsedou České advokátní komory,
f)
osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a
g)
osoby navržené Veřejným ochráncem práv.
§ 5k
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.
(2)
Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.
(3)
Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.
(4)
Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.
§ 5l
(1)
Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.
(2)
Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
§ 5m
(1)
Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu.
(2)
Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.
§ 5n
Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který
a)
nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který
1.
je součástí příslušného článku soustavy soudů,
2.
má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a
b)
není předsedou nebo místopředsedou soudu.
§ 5o
(1)
Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který
a)
nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které
1.
je součástí příslušného článku soustavy státního zastupitelství,
2.
má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství,
3.
má sídlo v obvodu krajského státního zastupitelství, v jehož čele stojí navrhující krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce okresního státního zastupitelství, a
b)
není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce.
(2)
Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který
a)
vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a
b)
není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory.
(3)
Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který
a)
v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,
b)
získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice,
c)
vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory,
d)
vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty,
e)
není členem komory Parlamentu,
f)
není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv,
g)
má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a
h)
splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích11).
§ 5p
Za bezúhonného se nepovažuje ten,
a)
kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen,
b)
komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo
c)
koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let.
§ 5q
(1)
Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o.
(2)
Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo
a)
byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu,
b)
přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o,
c)
je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo
d)
odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou.
§ 5r
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(2)
Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu
a)
Nejvyššího soudu,
b)
Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech
1.
soudců,
2.
státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem,
3.
ostatních státních zástupců a
4.
soudních exekutorů.
(3)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu.
(4)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.
(5)
Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících.
§ 5s
(1)
Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.
(2)
Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu.
§ 5t
(1)
Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2)
Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
Postavení přísedícího kárného senátu
§ 5u
(1)
Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.
(2)
Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.
§ 5v
(1)
Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce
a)
Nejvyššího soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu,
b)
Nejvyššího správního soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a
c)
vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku13), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu.
(3)
Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.
(4)
Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu14).
(5)
Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem.
§ 5w
Funkční období kárných senátů
(1)
Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.
(2)
Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu.
(3)
Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období.
Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu
§ 6
(1)
Funkce člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká
a)
uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení,
b)
dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období,
c)
přestane-li splňovat podmínky podle § 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3,
d)
brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku,
e)
uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce.
(2)
Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu.
(3)
Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4)
Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.
§ 6a
(1)
Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(2)
Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
§ 6b
(1)
Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.
(2)
Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.
ČÁST TŘETÍ
KÁRNÉ ŘÍZENÍ
§ 8
(1)
Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a)
prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b)
ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c)
předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d)
předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e)
předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu,
f)
předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu,
g)
předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu.
(3)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a)
prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b)
ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c)
Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d)
předseda soudu proti místopředsedovi příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně v jeho obvodu,
e)
předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a)
ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b)
předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c)
předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.
(5)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat
a)
ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,
b)
vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
c)
krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
d)
okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství,
e)
vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.
(6)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat
a)
ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,
b)
vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu,
c)
krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.
§ 9
(1)
Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.
(2)
Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3)
Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4)
Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.
§ 9a
(1)
Návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatel navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření.
(2)
K návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel vedle důkazů, které má k dispozici, připojí též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje
a)
jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis,
b)
datum a místo jejího sepsání,
c)
popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění,
d)
prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření,
e)
dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a
f)
rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání, ledaže kárně obviněný prohlásí, že uplatňovaný nárok neuznává, a osvědčí skutečnosti, které uplatněný nárok dostatečně zpochybňují.
(3)
Navrhovatel před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda se stát domáhá, aby v dohodě o vině a kárném opatření byla sjednána regresní úhrada podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací.
(4)
Ministerstvo spravedlnosti sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost.
(5)
Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 3 a 4 připojí k návrhu na zahájení kárného řízení.
(6)
Odstavci 3 až 5 není dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
§ 9b
Účastníky kárného řízení jsou navrhovatel a ten, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen „kárně obviněný“).
§ 9c
(1)
Navrhovatelem je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Navrhovatel, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže návrh jiného navrhovatele vzít zpět.
(2)
Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na
a)
zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování,
b)
zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a
c)
schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení.
(3)
K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele.
§ 9d
(1)
Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést.
(2)
Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil.
§ 10
Pokud člen kárného senátu rozhodoval v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování a tento protokol byl pořízen o hlasování kárně obviněného, nebo v řízení o námitkách proti výtce uložené pro skutek, pro který byl podán návrh na zahájení kárného řízení, je z rozhodování v kárném řízení vyloučen.
§ 10a
(1)
O vyloučení člena kárného senátu rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, jiný kárný senát téhož kárného soudu.
(2)
Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.
§ 12
(1)
Návrh na zahájení řízení doručí předseda kárného senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu, zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů kárného senátu. Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné.
(2)
Návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.
(3)
Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu zašle návrh na zahájení kárného řízení též
a)
předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,
c)
nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným státní zástupce,
d)
nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
e)
nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
f)
Exekutorské komoře České republiky a předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
(4)
Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavců 2 a 3 též
a)
podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a
b)
dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení.
(5)
Předseda kárného senátu doručí podle odstavců 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu.
§ 13
(1)
Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.
(2)
Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
§ 13a
Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,5) rozhodne kárný senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání rozhodnutím, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.6)
§ 14
(1)
Kárný senát bez ústního jednání kárné řízení zastaví,
a)
neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat,
b)
byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět,
c)
zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu,
d)
zanikla-li odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
e)
byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.
(2)
Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět nebo nastal-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. c) nebo d), kárný senát nezastaví kárné řízení, prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci.
(3)
Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
§ 15
(1)
Má-li kárný senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení.
(2)
Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí kárný senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.
(3)
Kárný senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle části šesté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle části šesté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.
§ 15a
(1)
Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení.
(2)
Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení.
(3)
Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému.
§ 16
(1)
Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce.
(2)
Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(3)
Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.
(4)
Nejsou-li navrhovatelem, předseda kárného senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a
a)
předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,
c)
nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
d)
nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
e)
nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
f)
Exekutorskou komoru České republikyExekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
§ 17
(1)
Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2)
Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.
(3)
Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
§ 17a
(1)
Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.
(2)
Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
(3)
Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
§ 17b
Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu.
§ 17c
(1)
Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování.
(2)
Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností.
(3)
Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz,
a)
kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a
b)
není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu.
(4)
Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
§ 17d
Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
§ 17e
(1)
Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4.
(2)
Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(3)
Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
§ 17f
(1)
Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda
a)
prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a
b)
jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného.
(2)
Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
§ 18
O ústním jednání před kárným senátem a o jeho hlasování se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o hlasování předseda a členové kárného senátu a zapisovatel.
§ 19
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených jinými právními předpisy.7) Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle § 14 odst. 2; pokud se však kárně obviněný vzdal funkce soudce nebo státního zástupce, kárný senát vysloví, zda a případně jaké kárné opatření by uložil, pokud by ke vzdání se funkce nedošlo. Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje kárný senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.
(2)
Kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním.
(3)
Jestliže kárný senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, předseda kárného senátu rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.
§ 19a
(1)
Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí.
(2)
Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí.
(3)
Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí.
(4)
Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli.
§ 19b
(1)
Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno.
(2)
Ustanovení § 19 odst. 1 věty třetí se použije obdobně.
§ 19c
Jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení řízení podle § 14 a kárně obviněný netrvá na projednání věci podle § 14 odst. 2, kárný senát kárné řízení nebo řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření, který byl podán po zahájení kárného řízení, zastaví.
§ 20
(1)
Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu a sjednocujícího kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3 se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a
a)
předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,
c)
nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
d)
nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
e)
nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce,
f)
Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor, nebo
g)
tomu, k jehož přistoupení k návrhu kárný soud nepřihlížel, pokud se jedná o orgán oprávněný podávat návrhy na zahájení kárného řízení podle § 8 nebo podle exekučního řádu a pokud se mu nedoručuje podle písmen a) až f).
(2)
Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.
Odvolání a řízení o něm
§ 21
(1)
Proti rozhodnutí kárného soudu prvního stupně lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2)
Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí podle § 19, proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření a proti rozhodnutí o návrhu na obnovu kárného řízení.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření lze podat pouze v případě, že takové rozhodnutí není v souladu se zněním dohody předloženým ke schválení, nebo pro závažné porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení.
§ 21a
Odvolání může podat kárně obviněný a v jeho prospěch i neprospěch též navrhovatel.
§ 21b
Má-li odvolatel, který není kárně obviněným, za to, že v řízení má být vyneseno rozhodnutí obsahující výrok o vině kárně obviněného, odvolání obsahuje též návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření nebo návrh, aby odvolací kárný senát neuložil kárné opatření. Odvolací kárný senát není návrhem vázán.
§ 21c
Odvolací kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy odvolacího kárného senátu.
§ 21d
(1)
O vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu rozhoduje jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací.
(2)
Není-li zřízen jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací, o vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu z řad
a)
soudců Nejvyššího soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu,
b)
soudců Nejvyššího správního soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího soudu,
c)
přísedících státních zástupců nebo soudních exekutorů rozhoduje odvolací kárný senát Nejvyššího soudu nebo jiný odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, jehož členy jsou přísedící, a
d)
přísedících advokátů rozhoduje odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech státních zástupců, jehož členy jsou přísedící, nebo odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech soudních exekutorů.
§ 21e
Dospěl-li odvolací kárný senát při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k projednání a rozhodnutí sjednocujícímu kárnému senátu Nejvyššího správního soudu. Při postoupení věci svůj odlišný právní názor odůvodní.
§ 21f
Odvolací kárný senát nemůže sám uznat kárně obviněného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozhodnutím zproštěn.
§ 21g
(1)
V řízení o odvolání se přiměřeně použijí § 10, § 10a odst. 2 a § 13 až 20.
(2)
Proti rozhodnutí odvolacího kárného soudu není odvolání přípustné.
§ 22
Obnova kárného řízení
(1)
Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může kárně obviněný podat návrh na obnovu kárného řízení.
(2)
Kárný senát povolí obnovu kárného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárnému soudu dříve neznámé, které
a)
kárně obviněný nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení před soudem prvního stupně a v řízení o odvolání a
b)
by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině anebo vzhledem k nimž by původně uložené kárné opatření bylo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti kárného provinění nebo k poměrům kárně obviněného nebo uložený druh kárného opatření by byl ve zřejmém rozporu s účelem kárného opatření.
(3)
O návrhu na obnovu řízení rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, kárný senát, který ve věci rozhodoval v původním řízení.
§ 22a
Jiný opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný.
§ 23
(1)
Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.8)
(2)
Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti.
§ 24
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
§ 25
Společná ustanovení
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
(2)
Kárný soud rozhoduje v kárném řízení rozsudkem nebo usnesením, a to podle toho, jakým způsobem se v obdobném případě rozhoduje v trestním řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH PROTI VÝTCE
§ 25a
(1)
V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát.
(2)
Účastníkem řízení je ten, kdo podal námitky, a ten, kdo výtku uložil. Účastníkem řízení je vždy též ten, komu byla uložena výtka, i pokud námitky nepodal.
(3)
Proti rozhodnutí vydanému v řízení o námitkách proti výtce není opravný prostředek přípustný.
§ 25b
(1)
V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení o odvolání, a není-li to možné, ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. Ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření se nepoužijí.
(2)
V řízení o námitkách proti výtce se za předpokladů podle § 25 odst. 1 věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
ČÁST PÁTÁ
ŘÍZENÍ O ZPŘÍSTUPNĚNÍ PROTOKOLU O HLASOVÁNÍ
§ 25c
(1)
Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování je oprávněn podat orgán oprávněný podat proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (dále jen „návrh na zahájení řízení ve věci samé“).
(2)
Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování obsahuje popis skutečností, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
§ 25d
(1)
V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování rozhoduje předseda kárného senátu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
(2)
Předseda kárného senátu zjistí stanovisko soudce, který je účastníkem řízení.
(3)
Předseda kárného senátu rozhoduje bez ústního jednání.
(4)
Pokud jsou v řízení osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, předseda kárného senátu rozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování všem orgánům oprávněným podat takový návrh na zahájení řízení ve věci samé. Pokud předseda kárného senátu nerozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování, návrh na jeho zpřístupnění zamítne.
§ 25e
(1)
V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně.
(2)
Proti rozhodnutí vydanému v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování není opravný prostředek přípustný.
ČÁST ŠESTÁ
ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI
§ 26
(1)
V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení části třetí s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření.
(2)
V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu.
ČÁST SEDMÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
(1)
Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Za kárné provinění nebo přestupekpřestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.
§ 32
Zrušují se:
1.
Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
2.
Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
3.
Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 91 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
6)
§ 22 odst. 6 zákona o státním zastupitelství.
7)
§ 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích.
§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství.
8)
§ 60 odst. 2 zákoníku práce.
9)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
11)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.
13)
§ 28 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb.
14)
§ 203 odst. 1 zákoníku práce. |
Zákon č. 12/2002 Sb. | Zákon č. 12/2002 Sb.
Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 16. 1. 2002, částka 7/2002
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU (§ 1 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7)
Aktuální znění od 1. 1. 2017 (264/2016 Sb.)
12
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001
o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví zásady pro poskytnutí státní finanční pomoci (dále jen „státní pomoc“) při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.
§ 2
Zásady poskytnutí státní pomoci
(1)
Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí,1) na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí2) nebo nouzový stav3) (dále jen „pohroma“), může stát poskytnout krajům, obcímobcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen „dotčené osoby“) státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.
(2)
Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.
(3)
Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území.
(4)
K žádosti podle odstavce 3
a)
právnická osoba, s výjimkou kraje a obceobce, přiloží výpis z katastru nemovitostínemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala,
b)
fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostínemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče).
(5)
Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží
a)
účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení,
b)
čestné prohlášení o tom, že
1.
na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci,
2.
má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně,
c)
další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci.
(6)
Kraj a obecobec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c).
(7)
Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci4).
(8)
Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst. 2 písm. c)].
(9)
Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci5), k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten majetek, který je součástí národního kulturního pokladu5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace5b) nebo památkové zóny5c).
(10)
Pověřený obecní úřad6) v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.
§ 3
Podklady pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci
(1)
Kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (dále jen „přehled“) a předloží jej Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo od zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. Náležitosti přehledu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2)
V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do 24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení návrhu strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 4).
(3)
Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen „pověřené osoby“). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(4)
Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu.
(5)
Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů.
(6)
Údaje získané v průběhu zpracovávání přehledu, z nichž by bylo možné získat informace o jednotlivých právnických nebo fyzických osobách, mohou být využívány pouze v souladu s tímto zákonem; to platí i pro využívání zvláštních skutečností vymezených ve zvláštním zákoně.7) Osoby, které mají k takovým údajům přístup, jsou povinny zabezpečit jejich ochranu, a to zejména před jejich neoprávněným zveřejněním nebo neoprávněným využíváním k jiným účelům.
§ 4
Strategie obnovy území
(1)
Na základě vyžádání Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obceobce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy,
a)
stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám,
b)
informaci o opatřeních obsažených v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, z nichž je třeba dále vycházet při obnově území.
(2)
Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracuje na základě předaných podkladů podle § 3 odst. 1 a podle odstavce 1 návrh strategie obnovy území, který obsahuje zejména
a)
vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta,
b)
cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti,
c)
výčet ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat,
d)
objem finančních prostředků pro ministerstva určená podle písmene c),
e)
formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců,
f)
určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti.
(3)
V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2.
(4)
Návrh strategie obnovy území podle odstavce 2 předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny.
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 27/1950 Sb., o státní podpoře při živelních pohromách.
2.
Vyhláška č. 167/1954 Ú.l., o státní podpoře při živelních pohromách.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
2)
§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
3)
Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
4)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
5a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb.
5b)
§ 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
5c)
§ 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
6)
§ 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
7)
Zákon č. 240/2000 Sb. |
Zákon č. 13/2002 Sb. | Zákon č. 13/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 7/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna atomového zákona
* ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004
13
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna atomového zákona
Čl. I
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní:
㤠2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
činností související s využíváním jaderné energie
1.
umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,
2.
projektování jaderných zařízení,
3.
navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,
4.
navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,
5.
nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,
6.
výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,
7.
odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,
8.
přeprava jaderných materiálů,
b)
činností vedoucí k ozáření
1.
radiační činnost, kterou je
aa)
činnost s umělými zdroji ionizujícího záření, při nichž se může zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě radiační mimořádné situace, nebo
bb)
činnost, při které jsou přírodní radionuklidy využívány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky,
2.
činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vede nebo by mohla vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob,
c)
zdrojem ionizujícího záření látka, přístroj nebo zařízení, které může vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky,
d)
jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod,
e)
radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí,
f)
fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami,
g)
havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány,
h)
jaderným zařízením
1.
stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci,
2.
zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,
3.
úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
4.
zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
i)
vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní předpis,
j)
jadernou položkou
1.
jaderné materiály, kterými jsou
aa)
výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop 235U nebo thorium, a každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
bb)
zvláštní štěpné materiály, které představuje 239Pu, 233U, uran obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály obsahující jeden nebo více z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
cc)
další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
2.
vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
3.
položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
k)
radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob,
l)
radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí,
m)
radiační mimořádnou situací situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob,
n)
havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se zpracovává pro
1.
prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti (vnitřní havarijní plán),
2.
přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření (havarijní řád),
3.
oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní plán),
o)
vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k využití pro jiné účely,
p)
radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná,
r)
radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se nepředpokládá další využití,
s)
skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do určených prostorů, objektů nebo zařízení,
t)
ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění,
u)
úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivních odpadů,
v)
limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek prokazující, že provoz jaderného zařízení je bezpečný, a který je tvořen údaji o přípustných parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy,
w)
ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 1015 hertzů, který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet ionty,
x)
ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí ionizujícímu záření, jímž je zejména
1.
profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem práce při radiačních činnostech,
2.
lékařské ozáření fyzických osob
aa)
v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby,
bb)
v rámci pracovně lékařské péče a preventivní zdravotní péče,
cc)
v rámci ověřování nových poznatků anebo při použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,
dd)
pro účely stanovené zvláštním právním předpisem,1)
3.
havarijní ozáření fyzických osob v důsledku radiační nehody nebo radiační havárie, s výjimkou havarijního ozáření zasahujících osob,
4.
havarijní ozáření zasahujících fyzických osob dobrovolně se účastnících zásahu, během kterého by mohl být překročen některý z limitů ozáření stanovených pro radiační pracovníky,
5.
přetrvávající ozáření vyplývající z dlouhodobých následků po radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti vedoucí k ozáření, jejíž výkon byl již ukončen,
6.
potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout,
y)
radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnance či o fyzické osoby vykonávající činnost v jiném právním vztahu,
z)
jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s výjimkou radiačních pracovníků při výkonu jejich práce, fyzických osob během jejich praktické přípravy na povolání, fyzických osob vystavených ozáření za účelem jejich lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických osob, které mimo své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně poskytují pomoc osobám vystavovaným ozáření při lékařském vyšetření nebo léčbě, a fyzických osob účastnících se dobrovolně použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,
aa)
kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických osob, která představuje ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří jsou z daného zdroje a danou cestou ozáření nejvíce ozařováni,
bb)
sledovaným pásmem prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro účely radiační ochrany,
cc)
kontrolovaným pásmem prostory s regulovaným přístupem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace,
dd)
optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,
ee)
optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby, a která se stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany,
ff)
směrnou hodnotou ukazatel nebo kritérium pro posouzení úrovně radiační ochrany, které se použije v případě, kdy nejsou dostupné podrobné údaje o vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo o prováděném zásahu, které by umožňovaly zhodnotit optimalizaci radiační ochrany pro jednotlivý případ,
gg)
referenční úrovní ukazatel nebo kritérium, při jehož překročení nebo nesplnění se provádí opatření v radiační ochraně; prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k určování referenčních úrovní a opatření v důsledku jejich překročení,
hh)
diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro ozáření v lékařské radiodiagnostice,
ii)
uvolňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celková aktivita, při jejichž nepřekročení mohou být radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uváděny do životního prostředí bez povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,
jj)
zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celkové aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace radionuklidy zpravidla považuje za zanedbatelnou,
kk)
mezní hodnotou ukazatel nebo kritérium pro regulaci nepřípustného ozáření z přírodních radionuklidů,
ll)
zásahem činnosti směřující k odvrácení nebo snížení ozáření ze zdrojů ionizujícího záření, které nejsou předmětem radiačních činností vedoucích k ozáření nebo u kterých selhala kontrola, a to působením na zdroje, cesty nebo ozařované osoby,
mm)
zdravotní újmou pravděpodobnost poškození zdraví způsobená somatickými účinky ionizujícího záření, včetně rakoviny, a vážnými genetickými poruchami, která se mohou projevit u fyzických osob po ozáření ionizujícím zářením, která se stanoví odhadem rizika snížení délky a kvality života.
1)
Například zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád.“.
2.
§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) zní:
㤠3
Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
(1)
Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost1a) (dále jen „Úřad“).
(2)
Úřad
a)
vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou a havarijní připraveností a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona,
b)
vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných zařízení,
c)
vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky,
d)
vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,
e)
schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným okresním úřadem, vnitřní havarijní plány a jejich změny,
f)
stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně,
g)
stanovuje zónu havarijního plánování, případně její další členění a schvaluje vymezení kontrolovaného pásma,
h)
v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje jejich dodržování,
i)
sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob,
j)
vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,
k)
poskytuje obcím a okresním úřadům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území,
l)
řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci,
m)
ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany,
n)
vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich evidence a způsob její kontroly,
o)
vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a evidenci ozáření osob,
p)
zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,
r)
schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,
s)
vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek a jeho verifikaci,
t)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším orgánům Evropské unie,
u)
rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo s radioaktivními odpady, s nimiž je nakládáno v rozporu s právními předpisy, nebo kde není odstraňován vzniklý stav,
v)
je povinen poskytovat informace podle zvláštních právních předpisů1b) a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti.
1a)
Čl. I odst. 4 zákona č. 21/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky.
1b)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 4 odst. 1 se slova „smí být využívána“ nahrazují slovy „a jaderné položky smějí být využívány“.
4.
V § 4 odst. 3 se slova „činnosti vedoucí k ozáření“ nahrazují slovy „radiační činnosti“.
5.
V § 4 odst. 4 se za slova „činnosti vedoucí k ozáření“ vkládá slovo ", připravuje" a za slovo „omezení“ se vkládají slova „havarijního, přetrvávajícího nebo“ a slova „nebo ozáření v důsledku radiačních nehod“ se zrušují.
6.
V § 4 odstavec 5 zní:
„(5)
Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření musí být proveden, pokud ozáření
a)
dosahuje nebo bez provedení zásahu by dosáhlo úrovní, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví, nebo
b)
přesahuje nebo bez provedení zásahu by přesáhlo směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení škody nebo zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem. Prováděcí právní předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů.“.
7.
V § 4 odstavec 6 zní:
„(6)
Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu limity ozáření. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad je oprávněn stanovit optimalizační meze jako horní mez pro optimalizaci radiační ochrany a v povolení stanovit nižší limity specifické pro danou činnost (dále jen „autorizované limity“).“.
8.
V § 4 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Limitům ozáření nepodléhá
a)
lékařské ozáření; Úřad stanoví pro lékařské ozáření diagnostické referenční úrovně,
b)
ozáření z přírodních zdrojů, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů, které jsou záměrně využívány, a kromě prováděcím právním předpisem stanovených případů, kdy je toto ozáření významně zvýšené,
c)
havarijní ozáření zasahujících fyzických osob; toto ozáření nesmí překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření radiačních pracovníků, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje radiační mimořádné situace s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. Zasahující fyzické osoby musí být o nebezpečí spojeném se zásahem prokazatelně informovány a musí se zásahu účastnit dobrovolně,
d)
havarijní ozáření.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
9.
V § 4 odst. 8 se slova „činnosti vedoucí k ozáření“ nahrazují slovy „radiační činnosti“ a za slova „podle § 2 písm. a) bodu“ se vkládají slova „5 a“.
10.
V § 4 odstavec 11 zní:
„(11)
Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, se vymezují sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci. Prováděcí právní předpis stanoví označování sledovaných a kontrolovaných pásem a podrobnosti pro jejich vymezování, ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci v nich, pro regulaci vstupu do nich a pro oznamování sledovaných pásem a schvalování kontrolovaných pásem.“.
11.
V § 4 se doplňují odstavce 12 až 17, které znějí:
„(12)
Podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje ionizujícího záření klasifikují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné a pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti, se zařazují do I., II., III. nebo IV. kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A (dále jen „pracovníci kategorie A“) nebo B (dále jen „pracovníci kategorie B“). Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k rozdělení zdrojů ionizujícího záření, včetně zprošťovacích úrovní, zařazení radiačních pracovníků a zařazení pracoviště do kategorie.
(13)
Každý pracovník kategorie A, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen tento průkaz chránit před ztrátou, odcizením, zničením nebo zneužitím a na požádání jej předkládat Úřadu či příslušnému držiteli povolení.
(14)
Každý, kdo nalezne zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál nebo má podezření, že jde o zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál, je povinen neprodleně oznámit jeho nález Policii České republiky nebo Úřadu.
(15)
Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření nebo jaderného materiálu nebo jejich obalu, je povinen neprodleně oznámit tuto událost Policii České republiky a Úřadu.
(16)
Každý, kdo nakládá s vybranými položkami, vyrábí obalové soubory pro ozářené nebo vyhořelé jaderné palivo nebo provádí výstavbu horkých komor nebo provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. Rozsah a způsob oznamování upraví prováděcí právní předpis.
(17)
Každý, kdo těží nebo zpracovává na území České republiky uranové nebo thoriové rudy, je povinen vést a předávat Úřadu evidenční údaje. Prováděcí právní předpis upraví podrobnosti vedení a předávání evidenčních údajů a vzory formulářů.“.
12.
V § 5 odst. 1 se za slova „nevlastnících jaderné zbraně“ vkládají slova „a do států, které jaderné zbraně vlastní, ale nejsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní“.
13.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu, podporování nebo účast na provádění jakéhokoli zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu je zakázáno.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
14.
V § 5 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Je zakázáno přidávání radioaktivních látek do potravin, hraček, šperků a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků.
(6)
Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do
a)
místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky,
b)
státu, který je signatářem 4. Konvence Afrických, Tichomořských a Karibských zemí a Evropských společenství a který není členským státem Evropské unie, pokud nejde o zpětný dovoz zdrojů ionizujícího záření vyrobených v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálů vyvezených z tohoto státu za účelem jejich zpracování nebo přepracování v České republice,
c)
státu, který nemá dle stanoviska kompetentního orgánu státu původu radioaktivních odpadů zvláštním právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady nebo podle dostupných informací nemá technicky nebo administrativně zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady.“.
15.
§ 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3), 3a) a 3b) zní:
㤠6
Ozáření z přírodních zdrojů
(1)
Pokud jsou přírodní radionuklidy záměrně využívány pro jejich radioaktivní, štěpné nebo množivé vlastnosti, vztahují se na nakládání s nimi ustanovení tohoto zákona ve stejném rozsahu jako na umělé zdroje ionizujícího záření. Těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů3) se považuje za radiační činnost.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví pracoviště, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření fyzických osob při výkonu jejich práce nebo jednotlivců z obyvatelstva v okolí stanoveného pracoviště.
(3)
Na pracovištích stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 právnická nebo fyzická osoba vlastnící nemovitost, ve které je stanovené pracoviště, nebo vlastnící pracoviště je povinna
a)
informovat dotčené osoby vykonávající práce o možném zvýšeném ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a o zdravotní újmě s tím související a o překročení směrných hodnot a o provedených zásazích,
b)
zajistit měření, která dovolí pro fyzické osoby stanovené prováděcím právním předpisem určit roční efektivní dávku a v rozsahu a formou stanovenou prováděcím právním předpisem údaje o provedených měřeních evidovat a pravidelně předávat Úřadu,
c)
dovolit uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí jen v míře nepřevyšující uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo v rozsahu a za podmínek povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h),
d)
provést zásahy ke snížení ozáření v těch případech, kdy jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem,
e)
v případě, že ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření může u osob vykonávajících práce překročit tři desetiny některého z limitů ozáření pro radiační pracovníky, musí tuto skutečnost oznámit Úřadu a na dotčené osoby vykonávající práce se uplatňuje stejný rozsah požadavků jako na pracovníky kategorie A, včetně preventivní zdravotní péče a osobního monitorování.
(4)
Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi3a) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku.
(5)
Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší je vyšší než prováděcím právním předpisem stanovené směrné hodnoty a toto ozáření lze snížit takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, je vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím právním předpisem stanovené mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu. O překročení směrných nebo mezních hodnot a o provedených zásazích musí vlastník budovy informovat nájemce.
(6)
Výrobci a dovozci stavebních materiálů, výrobci a dovozci balené vody a dodavatelé vody určené k veřejnému zásobování pitnou vodou jsou povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Úřadu. Výsledky měření jsou povinni výrobci, dovozci a dodavatelé na vyžádání poskytnout veřejnosti. Stavební materiály ani balená voda, kromě vody, která je přírodním léčivým zdrojem,3b) se nesmí uvádět do oběhu a pitná voda dodávat k veřejnému zásobování, pokud
1.
obsah přírodních radionuklidů překročí mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
2.
obsah přírodních radionuklidů překročí směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, s výjimkou případů, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy.
3)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
3b)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).“.
16.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Přetrvávající ozáření
Vlastník nemovitosti, na které byl zjištěn zdroj přetrvávajícího ozáření, je odpovědný za přípravu a provedení zásahu. Přesahuje-li zjištěné přetrvávající ozáření stanovené směrné hodnoty, je vlastník nemovitosti povinen neprodleně oznámit zjištěnou situaci Úřadu a osobám, které tuto nemovitost užívají, ohraničit dotčený prostor a zajistit přiměřenou regulaci vstupu na pozemky a do budov a jejich užívání.“.
17.
§ 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4), 4a) a 4b) zní:
㤠7
Lékařské ozáření
(1)
K lékařskému ozáření mohou být používány pouze zdroje ionizujícího záření, které vyhovují požadavkům na zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů,4) nebo radiofarmaka registrovaná nebo připravovaná na pracovišti nukleární medicíny zdravotnického zařízení podle zvláštních právních předpisů.4a) Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou vzniknout.
(2)
Ověřování nových poznatků na člověku anebo použití metod dosud nezavedených v klinické praxi, které jsou spojeny s ozářením, včetně těch ozáření, kde není přímý zdravotní přínos pro fyzické osoby podstupující ozáření, je možno provádět pouze podle zvláštních právních předpisů4b) a po kladném vyjádření Úřadu.
(3)
Podmínky lékařského ozáření, diagnostické referenční úrovně, pravidla pro ozáření fyzických osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob, náležitosti programů zabezpečování jakosti lékařských úkonů a výkonů a požadavky na zvláštní odbornou způsobilost fyzických osob podílejících se na těchto výkonech stanoví prováděcí právní předpis.
4)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
4a)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4b)
Například § 23 a 27b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Pokud nejsou překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím Úřadu, lze radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvádět do životního prostředí bez předchozího povolení Úřadu; z hledisek radiační ochrany se dále nesledují a nakládá se s nimi, jako by radioaktivní nebyly. V případě, kdy obsah radionuklidů nebo znečištění radionuklidy přesahuje uvolňovací úrovně, je možné radioaktivní odpady a jiné látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvést do životního prostředí pouze na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h).“.
19.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Povolení Úřadu je třeba k
a)
umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů,
b)
výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
c)
jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu stanoveným prováděcím právním předpisem,
d)
provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,
e)
opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva,
f)
provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,
g)
jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
h)
uvádění radionuklidů do životního prostředí v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
i)
nakládání se zdroji ionizujícího záření v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
j)
nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
k)
dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných materiálů a vybraných položek,
l)
nakládání s jadernými materiály,
m)
přepravě jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem; toto povolení se nevztahuje na osobu, která dopravu provádí, případně dopravce, pokud není současně přepravcem, případně odesílatelem nebo příjemcem,
n)
odborné přípravě vybraných pracovníků (§ 18 odst. 5),
o)
zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky,
p)
mezinárodní přepravě radioaktivních odpadů v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
r)
provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
s)
přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků.“.
20.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „a mají trvalý pobyt v České republice“ zrušují.
21.
V § 10 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, které má být povolení vydáno, dosáhly věku 21 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá.“.
22.
V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Podmínkou pro vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. i) je doklad o tom, že žadatel ustanovil k zajištění soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany fyzickou osobu, která splňuje zvláštní odbornou způsobilost podle § 18 odst. 2 písm. b) odpovídající rozsahu a způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření (dále jen „dohlížející osoba“), nebo že zvláštní odbornou způsobilost má žadatel sám.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
23.
V § 10 odst. 3 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“.
24.
V § 12 písm. a) a b) se slova „ukončené vysokoškolské vzdělání příslušného směru“ nahrazují slovy „řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním programu v příslušném oboru“.
25.
V § 13 odst. 3 písm. a) se slova „všech členů statutárního orgánu nebo jednatelů“ nahrazují slovy „členů statutárního orgánu nebo osoby, která je statutárním orgánem nebo alespoň jedním členem statutárního orgánu“.
26.
V § 13 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „; je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem a dokladem o její zvláštní odborné způsobilosti“.
27.
V § 13 odst. 3 písm. e) se slova „nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření“ nahrazují slovy „a písemným souhlasem vlastníka nemovitosti se zřízením pracoviště III. nebo IV. kategorie, pokud má být zřizováno“.
28.
V § 13 odst. 3 písm. h) se slova „dovozu nebo“ a „dovoz nebo“ zrušují a slova „radionuklidových zářičů“ se nahrazují slovy „radioaktivních látek“.
29.
V § 13 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
„(4)
Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), b) a g) je hodnocení vlivu na životní prostředí, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis.7) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) je hodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštního zákona7) v případě, že rekonstrukce nebo jiná změna ovlivňující jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie je spojena se zvýšením autorizovaných limitů výpustí stanovených Úřadem podle § 4 odst. 6.
7)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).“.
30.
V § 13 odst. 5 se slova „§ 9 odst. 1 písm. a) až g), písm. i), j), l) a n)“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 1 písm. a) až g), písm. i), j), l), n) a r)“.
31.
V § 16 odst. 6 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
32.
V § 17 odst. 1 písm. k) na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
bez zbytečného odkladu informovat Úřad o prohlášení konkursu nebo zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku.“.
33.
V § 18 odst. 1 písmeno h) včetně poznámek pod čarou č. 10), 11), 11a), 11b) a 11c) zní:
„h)
pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) přesáhne 300 000 Kč, vytvářet rovnoměrně rezervu10) tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným návrhem k vyřazování. V případě, že odhad celkových nákladů na vyřazování přesáhne 1 mld. Kč, je držitel povolení povinen ukládat peněžní prostředky ve výši této rezervy na vázaný účet u banky v České republice. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.10) Prováděcí právní předpis stanoví způsob tvorby rezervy. Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu, čerpání těchto prostředků podléhá schválení Správou. Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu11) a státní příspěvkové organizace,11a) veřejné vysoké školy,11b) organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky,11c)
10)
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
11a)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
11b)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
11c)
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.“.
34.
V § 18 odst. 1 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 11d) zní:
„j)
zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní preventivní lékařské prohlídky a nejméně jednou ročně periodické preventivní lékařské prohlídky a v případech, kdy podle posouzení ozáření Úřadem došlo k překročení limitů ozáření, zajistit mimořádnou preventivní lékařskou prohlídku a následnou preventivní lékařskou prohlídku,11d) pokud je Úřadem doporučena, a dále pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, zajistit ověřování psychické způsobilosti. Náklady preventivních lékařských prohlídek hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Držitel povolení je dále povinen pravidelně informovat zdravotnické zařízení zajišťující závodní preventivní péči o obdržených osobních dávkách pracovníků,
11d)
§ 84 odst. 1 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
35.
V § 18 odst. 1 písm. m) se za slova „vstupovaly do střeženého“ vkládají slova „a chráněného“.
36.
V § 18 odst. 1 písm. o) se slova „a zvláštní odborné způsobilosti“ zrušují.
37.
V § 18 odst. 1 písm. o) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a r), která znějí:
„p)
předávat Úřadu a Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem a předpisy Evropských společenství; okruh údajů, způsob a formu předávání stanoví prováděcí právní předpis,
r)
vybavit radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení, osobními radiačními průkazy vydanými Úřadem a pravidelně aktualizovat údaje v nich uvedené v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“.
38.
V § 18 odst. 2 písm. b) se slova „řízení práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávání dalších“ nahrazují slovem „vykonávání“.
39.
V § 18 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
40.
V § 18 odst. 4 se slova „Řídit práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávat další“ nahrazují slovem „Vykonávat“.
41.
V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Držitel povolení, který provozuje kontrolované pásmo, ve kterém pracují i pracovníci kategorie A jiného držitele povolení, kontroluje před započetím prací jejich osobní radiační průkaz a doplňuje do něj údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“.
42.
V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) se za slovo „vyrozumět“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 11e) znějí: "v souladu se zvláštním právním předpisem11e)
11e)
§ 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.“.
43.
V § 20 se slova nadpisu „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“.
44.
V § 20 odst. 1 úvodní věta zní: „Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) nebo osoba předávající radioaktivní látky k přepravě, uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, (dále jen „přepravce“) je povinna“.
45.
V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „se zdroji ionizujícího záření“ nahrazují slovy „radioaktivní látkou“.
46.
V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“.
47.
V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „radionuklidové zářiče“ nahrazují slovy „radioaktivní látky“.
48.
V § 20 odst. 2 se slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“ a slova „radionuklidové zářiče“ se nahrazují slovy „radioaktivní látky“.
49.
V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:
„(1)
Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem smějí být používány, pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím právním předpisem smějí být uváděny na trh, pokud byly typově schváleny Úřadem. Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního právního předpisu13a) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis13a) nestanoví jinak; toto se netýká obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem.
13a)
§ 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
50.
V § 23 odst. 2 se slova „radionuklidového zářiče stanoveného“ nahrazují slovy „radioaktivní látky stanovené“.
51.
V § 23 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 13b) zní:
„(6)
Nevýznamné a drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory typu B(U)13b) pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny obdobným způsobem v členských státech Evropské unie, se považují za typově schválené podle tohoto zákona.
13b)
Vyhláška č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).“.
52.
V § 26 odst. 1 větě první se slova „Správu úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“)“ nahrazují slovem „Správu“.
53.
V § 26 odst. 3 se na konci písmene h) doplňují tato slova: „a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervy“.
54.
V § 27 odst. 5 se za slova „vláda stanoví“ vkládají slova „roční výši a pravidla poskytování příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivního odpadu, a“.
55.
V § 28 odst. 1 se slova „prostřednictvím jaderného účtu“ zrušují.
56.
V § 28 odst. 2 písm. e) se slova „podle § 6 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 6 odst. 5“.
57.
V § 31 odst. 4 se slova „podle § 3 odst. 2 písm. q)“ nahrazují slovy „podle § 3 odst. 2 písm. u)“.
58.
V § 39 odst. 1 se za slova „u osob odpovědných za“ vkládají slova „přípravu nebo za“.
59.
V § 39 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „, a u osob, u nichž je důvodné podezření, že porušují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které se týkají využívání jaderné energie a ionizujícího záření a kterými je Česká republika vázána, a u výrobců, dovozců a dodavatelů stavebních materiálů a vod“.
60.
V § 39 odst. 5 se slovo „materiálů“ nahrazuje slovem „položek“.
61.
V § 39 se na konci odstavce 5 doplňují tyto věty: „Prověřování plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek provádí inspektoři pověření podle této Smlouvy. Způsob provedení kontroly se řídí ustanovením této Smlouvy.“.
62.
V § 40 odst. 1 písm. b) se za slova „jaderné bezpečnosti“ vkládají slova „radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo likvidaci přetrvávajícího ozáření,“.
63.
V § 41 písm. f) se slova „100 tisíc“ nahrazují slovy „1 mil.“.
64.
V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Úřad zahájené správní řízení s fyzickou osobou o udělení pokuty podle tohoto zákona zastaví nebo řízení nezahajuje, pokud správní delikt byl spáchán v souběhu s její trestnou činností a o skutku bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení. Pokud bylo trestní řízení teprve zahájeno, Úřad správní řízení přeruší. Po dobu trestního řízení neběží lhůty podle § 42.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
65.
V § 46 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro potřeby radiační monitorovací sítě na území České republiky
a)
Ministerstvo financí zajišťuje provoz určených částí měřicích míst na hraničních přechodech a podílí se na zajištění mobilních skupin,
b)
Ministerstvo obrany se podílí na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst na uzávěrách a na hraničních přechodech, mobilních skupin a letecké skupiny a zajišťuje letecké prostředky průzkumu,
c)
Ministerstvo vnitra se podílí na zajištění mobilních skupin,
d)
Ministerstvo zemědělství se podílí na zajištění měřicích míst kontaminace vod a měřicích míst kontaminace potravin,
e)
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje meteorologické služby a podílí se na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst kontaminace ovzduší a měřicích míst kontaminace vody.
Prováděcí právní předpis stanoví způsob přenosu dat.“.
66.
V § 46 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo vnitra poskytuje při zajišťování havarijní připravenosti a při jejím ověřování systém vyrozumění a varování.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
67.
V § 47 odstavec 7 zní:
„(7)
Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18 s výjimkou odstavce 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6, I.7, I.8, I.12, I.13 a P. přílohy.“.
68.
V § 47 se doplňují odstavce 9 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 39a) a 39b) znějí:
„(9)
Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).
(10)
Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany.
(11)
Pro účely zvláštního právního předpisu39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis,39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první.
39a)
§ 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
39b)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
69.
V příloze v bodě A. se v úvodní větě slova „pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „úložišť radioaktivních odpadů“.
70.
V příloze v bodě A.I.1 se slova „a velmi významných zdrojů ionizujícího záření“ nahrazují slovy „nebo úložišť radioaktivních odpadů“.
71.
V příloze v bodě B. se v úvodní větě slova „s významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření“ nahrazují slovy „IV. kategorie“.
72.
V příloze v bodě C. se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
Pro etapu zkušebního provozu úložiště radioaktivních odpadů
I.
předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat
1.
popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní zprávě a důkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
2.
doplňující upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
3.
limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení,
4.
způsob nakládání s radioaktivními odpady,
5.
vyhodnocení jakosti vybraných zařízení;
II.
další dokumentace, která musí obsahovat
1.
harmonogram prací,
2.
program prací,
3.
důkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu,
4.
důkazy připravenosti zařízení a personálu,
5.
způsob zajištění fyzické ochrany,
6.
vnitřní havarijní plán,
7.
program provozních kontrol.“.
73.
V příloze v bodě C. se v předposlední větě za slova „v bodě 2“ vkládají slova „a pod písmenem d) v bodech I.3, II.5 a II.6“.
74.
V příloze v bodě D. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“.
75.
V příloze bod D.b) zní:
„b)
Pro povolení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie
1.
očekávaný způsob a rozsah prací se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství,
2.
popis stavu stavebních a montážních prací, důkaz o účinnosti stínění, izolačních a ochranných zařízení, dovolujících zahájení radiačních činností,
3.
důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),
4.
program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
5.
návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma,
6.
vnitřní havarijní plán,
7.
doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany,
8.
předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace,
9.
návrh způsobu vyřazování z provozu a odhad nákladů na vyřazování ověřený Správou.
Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodě 6 a pod písmenem b) v bodech 4, 5 a 6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle písmene a) bodu 4.“.
76.
V příloze v bodě F. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“.
77.
V příloze v bodě G. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“.
78.
V příloze bod I. zní:
„I.
Dokumentace pro povolení nakládání se zdroji ionizujícího záření
1.
Zdůvodnění nakládání se zdroji záření,
2.
specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství,
3.
popis vymezení sledovaného pásma (§ 4 odst. 4 tohoto zákona) na pracovišti, kde bude se zdroji nakládáno, (schematický plánek) doplněný informací o stínění, ochranných zařízeních a vybavení pracovních míst,
4.
důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),
5.
doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany,
6.
program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
7.
v případech stanovených prováděcím právním předpisem návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma,
8.
při nakládání se zdroji stanovenými prováděcím právním předpisem vnitřní havarijní plán,
9.
při očekávaném uvolňování radionuklidů do životního prostředí nebo vzniku radioaktivních odpadů předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace,
10.
při výrobě nebo dovozu zdrojů specifikace typů zdrojů ionizujícího záření, které mají být vyráběny nebo dováženy, jejich očekávaná množství a harmonogram výroby nebo dovozu a důkaz schopnosti ověřovat shodu vlastností jednotlivých výrobků s daným typem,
11.
při distribuci zdrojů ionizujícího záření nebo jiném uvádění na trh specifikace typů zdrojů ionizujícího záření a očekávaná množství jednotlivých výrobků,
12.
při provádění zkoušek stanovených prováděcím právním předpisem k hodnocení vlastností umělých zdrojů důkaz o schopnosti měřit a ověřovat vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, návrh příslušných metodik a postupů, přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb a koncepce metrologického zabezpečení,
13.
při vývozu zdrojů ionizujícího záření specifikace typů, které mají být vyváženy, jejich očekávaná množství a harmonogram vývozu a u zdrojů stanovených prováděcím právním předpisem rovněž doklad potvrzený kompetentním orgánem země příjemce o tom, že příjemce splňuje podmínky pro nakládání se zdroji ionizujícího záření.
Dokumentaci uvedenou pod body 6, 7 a 8 schvaluje Úřad.“.
79.
V příloze v bodě M. se v úvodní větě slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“.
80.
V příloze v bodě N. se v úvodní větě slova „jaderných zařízení a vybraných pracovníků pracovišť se zdroji ionizujícího záření“ zrušují.
81.
V příloze se na konci doplňují body P., R. a S., které znějí:
„P.
Dokumentace pro povolení mezinárodní přepravy radioaktivních odpadů
Údaje o žadateli o povolení přepravy, o druhu a způsobu přepravy předložené ve formuláři, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.
R.
Dokumentace pro povolení k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany
1.
Popis služeb, které mají být poskytovány, a jejich očekávaný rozsah,
2.
popis připravenosti zařízení a personálu,
3.
doklady prokazující zvláštní odbornou způsobilost k provádění služeb,
4.
specifikace používaných metodik a postupů,
5.
přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb,
6.
koncepce metrologického zabezpečení služeb.
Dokumentace uvedená pod body 4 až 6 se nepředkládá pro služby, které nejsou spojené s měřením a hodnocením ionizujícího záření nebo radionuklidů.
S.
Dokumentace pro povolení přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků
1.
Zdůvodnění přínosu přidávání radioaktivních látek do výrobků,
2.
radionuklidové složení a aktivity radionuklidů přidávané do jednotlivých výrobků,
3.
celkový očekávaný objem výroby nebo dovozů,
4.
návrh návodu na použití (pokynů pro bezpečné používání výrobků uživatelem),
5.
koncepce likvidace použitých výrobků.“.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. II
Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona pozbývají platnosti rozhodnutí orgánu hygienické služby, kterými se práce vykonávaná pracovníky kategorie A podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „atomový zákon“), stanovila jako práce riziková.
Čl. III
1.
Osoby, které vykonávají radiační činnosti upravené v čl. I tohoto zákona na základě povolení vydaného do 30. června 2002, jsou povinny přizpůsobit nejdéle do 30. června 2003 dokumentaci pro povolovanou činnost požadavkům podle čl. I bodu 10 a bodu 11, pokud jde o § 4 odst. 12. Platnost povolení vydaných podle § 9 odst. 1 písm. d) atomového zákona, s výjimkou povolení provozu jaderného zařízení, které bylo vydáno na základě dokumentace požadované podle bodu D.a) přílohy atomového zákona, a podle § 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona, která nabyla právní moci do 30. června 2002, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však 30. června 2007.
2.
Držitelé povolení, kteří tvoří rezervu na vyřazování z provozu a jejichž náklady na vyřazování z provozu přesáhnou 1 mld. Kč, jsou povinni pro zajištění požadavků uvedených v § 18 odst. 1 písm. h) atomového zákona zřídit vázáný účet do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a peněžní prostředky ve výši rezervy vytvořené podle dosavadní právní úpravy převést na vázaný účet do 5 let od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona. Držitelé povolení, kteří po nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona nemají povinnost rezervu tvořit, rezervu vytvořenou podle dosavadní právní úpravy zruší, a to jednu polovinu ve zdaňovacím období roku nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a druhou polovinu ve zdaňovacím období roku následujícího, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. IV
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 37 odst. 2 větě první se za slovo „zdraví“ doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 33a) znějí: ", pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak
33a)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 39 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo tak stanoví zvláštní právní předpis33a)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o metrologii
Čl. V
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠14a
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Státní úřad pro jadernou bezpečnost provádí u uživatelů měřidel, kteří jsou držiteli povolení podle zvláštního právního předpisu,2a) v rámci státního dozoru nad radiační ochranou a havarijní připraveností prověřování plnění povinností stanovených tímto zákonem u měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek.
2a)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 2a) a 2b) se označují jako poznámky pod čarou č. 2b) a 2c), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní úřad pro jadernou bezpečnost postupem podle tohoto zákona může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč uživateli měřidla, který je držitelem povolení podle zvláštního právního předpisu2a) a který
a)
použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený,
b)
neplní povinnosti stanovené v § 18 písm. a).“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. VI
V § 16 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb., se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou čl. I bodu 33, bodu 68, pokud jde o § 47 odst. 11, čl. II a čl. III, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a s výjimkou čl. I bodu 19, pokud jde o § 9 odst. 1 písm. p), bodu 37, pokud jde o § 18 odst. 1 písm. p), a bodu 51, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 14/2002 Sb. | Zákon č. 14/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 3. 2002, částka 7/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2003 (192/2003 Sb.)
14
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. I
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 11/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „v případech stanovených zákonem“ nahrazují slovy „při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Státní zastupitelství je při výkonu své působnosti povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon.
(2)
Státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý a účinný; svoji působnost vykonává nestranně, respektuje a chrání přitom lidskou důstojnost, rovnost všech před zákonem a dbá na ochranu základních lidských práv a svobod.“.
3.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci; jiné orgány nebo osoby nesmí do jejich činnosti zasahovat nebo je při jejím výkonu nahrazovat anebo zastupovat.
(2)
Vyšší státní zastupitelství je oprávněno zasahovat do vyřizování věcí, ke kterým je podle zákona příslušné nižší státní zastupitelství, jen způsobem a v rozsahu tímto zákonem stanoveným.“.
4.
§ 4 zní:
㤠4
(1)
Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem
a)
je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu,
b)
vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda,
c)
působí v jiném než trestním řízení.
(2)
Státní zastupitelství se v souladu se svou zákonem stanovenou působností podílí na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů.“.
5.
§ 4a se zrušuje.
6.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství. V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.“.
7.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“.
8.
§ 8 až 12 včetně nadpisů znějí:
„Vedoucí státní zástupci
§ 8
(1)
Vedoucími státními zástupci jsou
a)
nejvyšší státní zástupce, který stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství,
b)
vrchní státní zástupci, kteří stojí v čele vrchních státních zastupitelství,
c)
krajští státní zástupci, kteří stojí v čele krajských státních zastupitelství, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Praze, (dále jen „krajští státní zástupci“),
d)
okresní státní zástupci, kteří stojí v čele okresních státních zastupitelství, obvodní státní zástupci, kteří stojí v čele obvodních státních zastupitelství v Praze, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Brně, (dále jen „okresní státní zástupci“).
(2)
Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí a v rozsahu jím stanoveném.
(3)
Vedoucí státní zástupce stanoví vnitřní organizaci státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a rozdělení agendy státního zastupitelství mezi státní zástupce; přitom zajistí specializaci státních zástupců podle zvláštních právních předpisů.
§ 9
(1)
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti.
(2)
Vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat.
(3)
Náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
§ 10
(1)
Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
(2)
Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován.
(3)
Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován.
(4)
Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce; nejde-li o odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu státní správy státního zastupitelství (dále jen „správa státního zastupitelství“), činí tak na návrh vedoucího státního zástupce, který je podle odstavců 1 až 3 oprávněn navrhovat jmenování do funkce, z níž má být vedoucí státní zástupce odvolán.
(5)
Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce.
(6)
Náměstky vrchních státních zástupců, krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná.
§ 11
(1)
Vedoucí státní zástupce nebo náměstek vedoucího státního zástupce se této funkce může vzdát písemným oznámením tomu, kdo ho do této funkce jmenoval. Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno.
(2)
Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká dnem, ve kterém došlo k zániku jejich funkce státního zástupce.
(3)
Vzdání se funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce anebo odvolání z této funkce nemají za následek zánik funkce státního zástupce.
§ 11a
(1)
V rozsahu stanoveném zákonem je nejvyšší státní zástupce nadřízen vrchním státním zástupcům, vrchní státní zástupce krajským státním zástupcům v obvodu vrchního státního zastupitelství a krajský státní zástupce okresním státním zástupcům v obvodu krajského státního zastupitelství.
(2)
V rozsahu stanoveném zákonem je vedoucí státní zástupce nadřízen státním zástupcům působícím u státního zastupitelství, v jehož čele stojí.
§ 12
Oprávnění nejvyššího státního zástupce
(1)
Ke sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství nebo k zajištění jednotné vnitřní organizace státního zastupitelství a jednotného výkonu spisové služby může nejvyšší státní zástupce vydávat pokyny obecné povahy; tyto pokyny jsou závazné pro státní zástupce, a pokud tak nejvyšší státní zástupce stanoví, i pro další zaměstnance státního zastupitelství.
(2)
Nejvyšší státní zástupce může vydávat pro státní zastupitelství stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství.
(3)
Nejvyšší státní zástupce může nařídit, aby Nejvyšší státní zastupitelství nebo jím pověřené státní zastupitelství provedlo kontrolu skončených věcí, v nichž bylo příslušné státní zastupitelství činné, a uložilo v případě pochybení opatření k nápravě.
(4)
Pokud v souvislosti s výkonem působnosti státního zastupitelství získá nejvyšší státní zástupce poznatky o nejednotnosti rozhodování soudů, je oprávněn podat předsedovi Nejvyššího soudu podnět k tomu, aby navrhl Nejvyššímu soudu zaujetí stanoviska k výkladu zákona nebo jiného právního předpisu.
(5)
Nejvyšší státní zástupce pověřuje státní zástupce působící u určitého státního zastupitelství výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda [§ 4 odst. 1 písm. b)]; rovněž mu přísluší pověřovat státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství v této věci výkonem dohledu.
(6)
Nejvyššímu státnímu zástupci přísluší vykonávat další oprávnění, která s funkcí nejvyššího státního zástupce spojuje tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(7)
Nejvyšší státní zástupce nejpozději do poloviny kalendářního roku předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok.“.
9.
Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1) až 3) znějí:
„Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství
§ 12a
(1)
Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči těmto státním zastupitelstvím nejblíže vyšší.
(2)
Nejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce dotčeného nižšího státního zastupitelství je podle předpisů upravujících řízení vyloučen z projednávání věci, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Nejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí nejblíže nižšího státního zastupitelství v jeho obvodu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(4)
V případech vyloučení vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, které ve věci vykonává dohled nebo rozhoduje o opravných prostředcích, se postupuje podle odstavce 2 obdobně. Státní zastupitelství, jemuž byla věc z důvodu uvedeného v první větě přikázána, vykonává dohled nebo rozhoduje o opravných prostředcích namísto státního zastupitelství, jemuž byla věc odňata.
(5)
O odnětí a přikázání věci a o opravných prostředcích se rozhoduje usnesením, proti kterému není přípustná stížnost, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, podle něhož se řízení vede.
§ 12b
(1)
Úkony, které by příslušné státní zastupitelství mohlo provést jen s obtížemi nebo s neúměrnými náklady nebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiné státní zastupitelství.
(2)
Nemůže-li dožádané státní zastupitelství provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání státnímu zastupitelství, v jehož obvodu lze úkon provést, je-li mu to známo; jinak dožádání vrátí.
(3)
O prošetření podnětu k podání návrhu nejvyššího státního zástupce na popření otcovství může Nejvyšší státní zastupitelství požádat krajské státní zastupitelství příslušné podle místa bydliště dítěte.1)
Dohled
§ 12c
Dohled je výkonem oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství.
§ 12d
(1)
Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Postup nejblíže nižších státních zastupitelství může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu.
(2)
Nejblíže nižší státní zastupitelství je povinno řídit se písemnými pokyny podle odstavce 1, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Odmítne-li z tohoto důvodu nejblíže nižší státní zastupitelství pokyn splnit, sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství; pokud nejblíže vyšší státní zastupitelství na svém pokynu trvá a neuplatní jiný postup, věc nižšímu státnímu zastupitelství odejme a vyřídí ji samo.
(3)
Nejblíže vyšší státní zastupitelství může odejmout věc nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy.
§ 12e
(1)
Vedoucí státní zástupce je oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věcí v příslušnosti tohoto státního zastupitelství. Postup státních zástupců může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu. Výkonem těchto oprávnění či některých z nich může pověřit jiného státního zástupce.
(2)
Státní zástupci jsou povinni řídit se pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Pokud byl pokyn vydán ústně, státní zástupce, který pokyn vydal, jej na žádost státního zástupce, kterému je pokyn adresován, potvrdí písemně.
(3)
Odmítne-li státní zástupce z důvodu podle odstavce 2 pokyn splnit, sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně státnímu zástupci, který pokyn vydal. Pokud ten na pokynu trvá, předloží věc neprodleně se svým stanoviskem vedoucímu státnímu zástupci. Vedoucí státní zástupce je oprávněn pokyn zrušit, a pokud tak neučiní, vyřídí věc státní zástupce, který pokyn vydal. Vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce, vyřídí věc sám.
(4)
V jednání před soudem není státní zástupce vázán pokynem vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce v případě, že v průběhu jednání dojde ke změně důkazní situace.
§ 12f
(1)
Oprávnění vyplývající z výkonu dohledu vykonává vůči státnímu zástupci pověřenému výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda [§ 4 odst. 1 písm. b)], namísto nejblíže vyššího státního zastupitelství a vedoucího státního zástupce pověřený státní zástupce (§ 12 odst. 5).
(2)
Pokud státní zástupce pověřený výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda, odmítne splnit pokyn státního zástupce vykonávajícího ve věci dohled podle odstavce 1 z důvodu, že pokyn je v rozporu se zákonem, státní zástupce vykonávající dohled, trvá-li na svém pokynu, vyřídí věc sám.
Poskytování informací
§ 12g
(1)
Státní zastupitelství si vzájemně poskytují informace, které potřebují k plnění svých úkolů. Informací se pro tyto účely rozumí údaje o postupu státního zastupitelství při výkonu jeho působnosti v určité věci a údaje, které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo. S právem vyžadovat informace není spojeno právo jakkoliv zasahovat do postupu ve věci, v níž se informace vyžadují, nejde-li současně o výkon dohledu.
(2)
Nejvyšší státní zastupitelství je při výkonu své působnosti oprávněno si vyžádat od kteréhokoli státního zastupitelství zvláštní zprávu o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství anebo uložit tomuto státnímu zastupitelství, aby tak postupovalo ve vztahu k nejblíže nižším státním zastupitelstvím ve svém obvodu. Oprávnění vrchních a krajských státních zastupitelství vůči nejblíže nižším státním zastupitelstvím při výkonu dohledu nejsou tím dotčena.
§ 12h
(1)
Nejvyšší státní zastupitelství při zajišťování výkonu oprávnění a povinností nejvyššího státního zástupce může kdykoli provádět potřebná zjištění u kteréhokoli nižšího státního zastupitelství, které je povinno mu na jeho žádost poskytnout požadovanou součinnost. Přitom může zejména požadovat předložení spisů vedených u nižších státních zastupitelství, nahlížet do nich, pořizovat z nich opisy a výpisy a vyžadovat informace a nezbytná vysvětlení. Jde-li o jiné než vrchní státní zastupitelství, není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do způsobu vyřizování věci, která nebyla pravomocně skončena.
(2)
Pokud se zjištění přímo nezúčastnil vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený státní zástupce příslušného státního zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství výsledky zjištění příslušnému vedoucímu státnímu zástupci oznámí. V případě vrchního státního zastupitelství využije Nejvyšší státní zastupitelství výsledky zjištění v rámci dohledu.
§ 12i
Zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím
(1)
Státní zastupitelství je oprávněno v rámci své působnosti stanovené zákonem zpracovávat osobní údaje včetně údajů citlivých (dále jen „osobní údaje“).2) Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení je oprávněno vést centrální evidenci stíhaných osob, která obsahuje osobní údaje vztahující se k osobám, proti kterým se trestní řízení vede, k poškozeným, popřípadě k dalším osobám na trestním řízení zúčastněným a dále údaje k trestným činům, které byly nebo měly být spáchány, a údaje s tím bezprostředně související.
(2)
Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 státní zastupitelství postupuje podle zvláštního právního předpisu3) s výjimkou, kdy
a)
státní zastupitelství je oprávněno při této činnosti sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
b)
k předání nebo předávání osobních údajů do jiných států v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů.
1)
§ 62 a 62a zákona o rodině.
2)
§ 4 písm a) a b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
3)
Zákon č. 101/2000 Sb.“.
10.
Část čtvrtá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4), 4a) a 5) zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI A SPRÁVA STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
§ 13
(1)
Ministr spravedlnosti může kdykoli požádat kterékoli státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády.
(2)
Ministerstvo může prostřednictvím příslušného vedoucího státního zástupce požádat kterékoli státní zastupitelství o zpracování podkladů nezbytných k projednání nároků na náhradu škody uplatňovaných z důvodu odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.4) V mezích posuzování uvedených nároků mají pověření pracovníci ministerstva právo se seznamovat s obsahem spisů a evidenčních pomůcek vedených u státních zastupitelství, jakož i právo z nich požadovat opisy a výpisy.
Správa státního zastupitelství
§ 13a
(1)
Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených.
(2)
Výkon správy státního zastupitelství nesmí narušovat plnění úkolů vyplývajících z jeho působnosti.
§ 13b
(1)
Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je ministerstvo.
(2)
Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci; orgány správy státního zastupitelství jednají jménem státního zastupitelství v rozsahu, v jakém správu státního zastupitelství podle tohoto zákona vykonávají.
§ 13c
(1)
Správu Nejvyššího státního zastupitelství vykonává ministerstvo prostřednictvím nejvyššího státního zástupce.
(2)
Správu vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství vykonává ministerstvo přímo nebo prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.
(3)
Vedoucí státní zástupci vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(4)
Náměstci vedoucích státních zástupců vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu určeném příslušným vedoucím státním zástupcem; u okresních státních zastupitelství po projednání s krajským státním zástupcem.
(5)
Při zachování vlastní odpovědnosti mohou vedoucí státní zástupci pověřit jednotlivými úkony správy státního zastupitelství jiného státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství, v jehož čele stojí.
(6)
Vedoucí státní zástupci jsou za výkon správy státního zastupitelství, v jehož čele stojí, odpovědni ministerstvu; krajští státní zástupci odpovídají též za výkon jim svěřené správy okresních státních zastupitelství.
(7)
Při výkonu správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci nadřízeni státním zástupcům a ostatním zaměstnancům státního zastupitelství, v jehož čele stojí; krajští státní zástupci jsou při výkonu správy státního zastupitelství nadřízeni též okresním státním zástupcům. Vedoucí státní zástupci mohou při výkonu správy státního zastupitelství vydávat opatření, která jsou pro podřízené závazná.
§ 13d
(1)
Ministerstvo vykonává správu státního zastupitelství tím, že
a)
zajišťuje chod státních zastupitelství po stránce organizační, zejména stanoví s ohledem na množství vyřizovaných věcí počty státních zástupců a odborných a dalších zaměstnanců státních zastupitelství; u Nejvyššího státního zastupitelství je stanoví v dohodě s nejvyšším státním zástupcem,
b)
zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod státních zastupitelství po stránce personální,
c)
zajišťuje chod státních zastupitelství po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení státních zastupitelství a provádí revize hospodářské činnosti státních zastupitelství,
d)
stanoví krajským státním zastupitelstvím v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e)
organizuje, řídí a kontroluje výkon správy státních zastupitelství prováděný vedoucími státními zástupci,
f)
vyřizuje stížnosti podané podle tohoto zákona na postup státního zastupitelství (dále jen „stížnosti“),
g)
stanoví metodiku výběru právních čekatelů a metodicky řídí jejich přijímání do pracovního poměru,
h)
řídí a organizuje čekatelskou praxi, zejména stanoví pro každé krajské státní zastupitelství počty právních čekatelů a rozhoduje o započtení doby jiné právnické činnosti do čekatelské praxe,
i)
organizuje a zajišťuje odborné závěrečné zkoušky státních zástupců (dále jen „závěrečná zkouška“),
j)
organizuje a řídí odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců státních zastupitelství,
k)
sleduje chod kanceláří státních zastupitelství,
l)
organizuje, metodicky řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „úkoly krizového řízení a bezpečnosti“),
m)
usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
n)
plní další úkoly při výkonu správy státního zastupitelství vyplývající z právních předpisů.
(2)
Ministerstvo sleduje odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím. K tomuto účelu ministerstvo
a)
metodicky řídí hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců vedoucími státními zástupci,
b)
sleduje hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců a další poznatky o jejich odborné způsobilosti.
(3)
Ministerstvo zřizuje Radu pro odbornou způsobilost státních zástupců a po stránce organizační, finanční a materiální zabezpečuje její činnost. Ministerstvo stanoví termíny voleb jejích členů a náhradníků z řad státních zástupců.
§ 13e
(1)
Nejvyšší státní zástupce vykonává správu Nejvyššího státního zastupitelství tím, že
a)
zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce personální a organizační, zejména tím, že se podílí na obsazování Nejvyššího státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení ostatními odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců Nejvyššího státního zastupitelství,
b)
zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)
v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u Nejvyššího státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství,
d)
vyřizuje stížnosti,
e)
pečuje o další odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců Nejvyššího státního zastupitelství,
f)
zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti na Nejvyšším státním zastupitelství,
g)
zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a)
h)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím pokynů obecné povahy vydává vzorový organizační řád státního zastupitelství a sjednocuje a kontroluje výkon spisové služby státních zastupitelství.
(3)
Nejvyšší státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. K tomu účelu
a)
hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu státnímu zastupitelství (§ 32a a 32b),
b)
podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d,
c)
vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a).
§ 13f
(1)
Vrchní státní zástupce vykonává správu vrchního státního zastupitelství tím, že
a)
zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení vrchního státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců vrchního státního zastupitelství,
b)
zajišťuje chod vrchního státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)
v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u vrchního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství,
d)
vyřizuje stížnosti,
e)
pečuje o další odbornou výchovu státních zástupců a ostatních zaměstnanců vrchního státního zastupitelství,
f)
zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti na vrchním státním zastupitelství,
g)
zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a)
h)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Vrchní státní zástupce kontroluje výkon spisové služby u vrchního státního zastupitelství a u krajských státních zastupitelství v jeho obvodu.
(3)
Vrchní státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu státnímu zastupitelství. K tomu účelu
a)
hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu státnímu zastupitelství (§ 32a a 32b),
b)
podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d,
c)
vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a).
§ 13g
(1)
Krajský státní zástupce vykonává správu krajského státního zastupitelství a správu okresních státních zastupitelství v jeho obvodu tím, že
a)
zajišťuje jejich chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jejich řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci, vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců krajského státního zastupitelství a v rozsahu jím stanoveném též personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců okresních státních zastupitelství,
b)
zajišťuje chod krajského a okresních státních zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)
rozepisuje prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu společně pro hospodaření krajského státního zastupitelství a pro hospodaření okresních státních zastupitelství minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
d)
pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů plní vůči okresním státním zastupitelstvím funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
e)
v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství, dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u těchto státních zastupitelství,
f)
vyřizuje stížnosti,
g)
pečuje o další odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců krajského a okresních státních zastupitelství,
h)
s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr právních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
i)
řídí a kontroluje čekatelskou praxi v obvodu krajského státního zastupitelství a její výkon,
j)
kontroluje výkon spisové služby u krajského a okresních státních zastupitelství,
k)
zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti u krajského a okresních státních zastupitelství,
l)
zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a)
m)
řídí a kontroluje výkon státní správy okresních státních zastupitelství prováděný okresními státními zástupci,
n)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Krajský státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajskému státnímu zastupitelství. K tomu účelu
a)
hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajskému státnímu zastupitelství nebo k okresnímu státnímu zastupitelství v jeho obvodu (§ 32a a 32b),
b)
podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d,
c)
vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a),
d)
vyžaduje od okresních státních zástupců posudky a další podklady pro hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců okresních státních zastupitelství podle písmena a).
§ 13h
(1)
Okresní státní zástupce v souladu s pokyny nadřízeného krajského zástupce vykonává správu okresního státního zastupitelství tím, že
a)
se podílí na zajištění jeho chodu po stránce personální a organizační, zejména navrhuje řádné obsazení okresního státního zastupitelství státními zástupci a ostatními zaměstnanci a vyřizuje v rozsahu stanoveném nadřízeným krajským státním zástupcem personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců okresního státního zastupitelství,
b)
se podílí na zabezpečování chodu okresního státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)
vyřizuje stížnosti,
d)
kontroluje výkon spisové služby u okresního státního zastupitelství,
e)
dohlíží na čekatelskou praxi po dobu jejího výkonu u okresního státního zastupitelství,
f)
zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a)
g)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2)
Okresní státní zástupce v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u okresního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto zastupitelství.
(3)
Okresní státní zástupce sleduje odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k okresnímu státnímu zastupitelství. Na základě svých poznatků zpracovává posudky a jiné podklady pro hodnocení jejich odborné způsobilosti.
§ 13i
Zjistí-li příslušný orgán správy státního zastupitelství, že státní zástupce zaviněně porušil povinnost státního zástupce nebo že svým chováním nebo jednáním ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství anebo jím snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, podá návrh na zahájení kárného řízení podle zvláštního právního předpisu;5) návrh na zahájení řízení podle zvláštního právního předpisu podá též, je-li státní zástupce nezpůsobilý k výkonu funkce podle § 26 odst. 1.
§ 13j
Orgány správy státního zastupitelství postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi státních zástupců, s nimiž projednávají zejména
a)
návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají působnosti státního zastupitelství a způsobu jejího výkonu,
b)
zásadní opatření týkající se organizace státního zastupitelství, postavení státních zástupců a výkonu správy státního zastupitelství.
4)
§ 6 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1993 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
4a)
§ 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
5)
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.“.
11.
§ 14 až 16 včetně poznámek pod čarou č. 5a) až 5d) znějí:
㤠14
(1)
Ministerstva a jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i orgány profesní a zájmové samosprávy jsou povinny státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti v konkrétní věci bez průtahů zapůjčovat spisy a doklady. Státní zástupci mají právo v mezích výkonu působnosti státního zastupitelství do zapůjčených spisů a dokladů nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy.
(2)
Ministerstva a jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i orgány profesní a zájmové samosprávy jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti a podávat mu potřebná vysvětlení. V případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis, přísluší za vyřízení dožádání peněžité plnění.5a)
(3)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se vztahují i na právnické osoby; na fyzické osoby se vztahují v rozsahu, ve kterém je jim zvláštním právním předpisem svěřen výkon státní správy nebo ve kterém vykonávají podnikatelskou činnost.
(4)
Soudy jsou povinny umožnit státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti nahlížet do soudních spisů a pořizovat si z nich opisy a výpisy. Pokud státní zastupitelství při výkonu své působnosti požádá soud o zapůjčení spisu, soud může jeho žádost odmítnout, jen pokud tomu brání závažné důvody.
(5)
Ustanoveními odstavců 1 až 4 nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů o ochraně utajovaných skutečností, ochrana obchodního tajemství ani ochrana zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti.5b) Za zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.
§ 15
(1)
Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je každý povinen dostavit se na výzvu ke státnímu zastupitelství a podat zde potřebné vysvětlení. O obsahu vysvětlení a o průběhu tohoto úkonu se sepíše záznam.
(2)
Vysvětlení nelze požadovat o okolnostech týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním právním předpisem od toho, kdo je povinen je zachovat v tajnosti, nebo od toho, kdo by vysvětlením porušil jinou zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl těchto povinností zproštěn tím, kdo je k tomu podle zvláštního právního předpisu oprávněn.
(3)
Vysvětlení může odepřít osoba, která by tím sebe nebo osobu blízkou5c) vystavila nebezpečí trestního stíhání. Státní zástupce je oprávněn důvodnost odepření přezkoumat, pokud takový postup není v rozporu s účelem, pro který je vysvětlení požadováno.
(4)
Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu výdajů za podmínek a ve výši stanovených právními předpisy o cestovních náhradách a na náhradu prokázaného ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje stát prostřednictvím státního zastupitelství, které výzvu vydalo. Nárok na náhradu nemá ten, kdo byl státním zastupitelstvím vyzván k podání vysvětlení v důsledku vlastního protiprávního jednání nebo výhradně v osobním zájmu.
(5)
Nárok na náhradu zaniká, pokud nebyl uplatněn ve lhůtě 3 dnů osobou, která se ke státnímu zastupitelství na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být tato osoba poučena.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, pokud se na postup státního zastupitelství při požadování vysvětlení vztahuje zvláštní právní předpis.5d)
§ 16
(1)
Tomu, kdo bez dostatečné omluvy nevyhoví výzvě státního zastupitelství podle § 15 odst. 1, může státní zastupitelství uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Pořádkovou pokutu je možno uložit opakovaně.
(2)
Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost lze podat u státního zastupitelství, které pořádkovou pokutu uložilo, ve lhůtě 3 dnů od doručení písemného rozhodnutí o uložení pokuty. Jestliže státní zastupitelství stížnosti samo nevyhoví, předloží ji bezodkladně k rozhodnutí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství nebo nejvyššímu státnímu zástupci, uložilo-li pořádkovou pokutu Nejvyšší státní zastupitelství.
(3)
Na oznamování rozhodnutí o pořádkové pokutě, běh lhůt, určení náležitostí písemného vyhotovení takového rozhodnutí, rozhodování o stížnosti proti němu a na předvedení osoby se jinak užijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.
(4)
Pravomocné rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je vykonatelné uplynutím lhůty k plnění. Výkon rozhodnutí provede na návrh státního zastupitelství, které o uložení pokuty rozhodlo v prvním stupni, soud podle občanského soudního řádu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.
(5)
Nevyhoví-li výzvě podle § 15 odst. 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, státní zastupitelství může přenechat jeho kázeňské potrestání příslušnému veliteli, náčelníku nebo řediteli. Nevyhoví-li takové výzvě osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, státní zastupitelství ji může přenechat řediteli věznice nebo vazební věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku státní zastupitelství vyrozumět. Obdobně se postupuje v případě osob, které podléhají kárné odpovědnosti podle zvláštních právních předpisů.
5a)
Například § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
5b)
Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., a § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb.
5c)
§ 116 občanského zákoníku.
5d)
Například trestní řád.“.
12.
Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5e) znějí:
㤠16a
Přijímání a vyřizování podání
(1)
Podání se posuzuje podle jeho obsahu; lze je učinit písemně, telegraficky, telefaxem, dálnopisem, prostředky elektronické pošty nebo ústně do protokolu.
(2)
Z podání musí být patrno, kdo je podává, v jaké věci, jaké jsou jeho důvody a čeho se ten, kdo je učinil, po státním zastupitelství domáhá. Nemá-li podání některou z uvedených náležitostí a není-li ani po upozornění ve stanovené lhůtě tím, kdo podání učinil, doplněno, státní zastupitelství je bez opatření založí. Anonymní podání se přešetřují jen tehdy, pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit; jinak se podání bez opatření založí.
(3)
Není-li k vyřízení podání příslušné státní zastupitelství, jemuž bylo podání učiněno, a z obsahu podání vyplývá, že k jeho vyřízení je příslušné jiné státní zastupitelství, postoupí podání tomuto státnímu zastupitelství a toho, kdo podání podal, o tom vyrozumí.
(4)
Není-li vyřízení podání v působnosti státního zastupitelství a k jeho vyřízení je příslušný jiný státní orgán, státní zastupitelství, jemuž bylo učiněno, neprodleně podání zašle tomu, kdo je učinil, a vyrozumí ho podle povahy věci o tom, na koho se má obrátit. Jestliže z obsahu podání příslušnost nevyplývá a jeho obsah zjevně nesouvisí s činností státního zastupitelství, státní zastupitelství o tom vyrozumí toho, kdo podání učinil, a podání založí.
(5)
Obsahuje-li podání potřebné náležitosti a jeho vyřízení je v působnosti státního zastupitelství, jemuž bylo učiněno, státní zastupitelství jeho důvodnost přezkoumá. Zjistí-li porušení zákona nebo jiného právního předpisu, přijme v rámci své působnosti příslušná opatření ke zjednání nápravy.
(6)
Po přezkoumání důvodnosti podání je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět.
(7)
Není-li ten, kdo podání učinil, se způsobem vyřízení spokojen, může požádat o přezkoumání vyřízení podání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné. O tom je třeba toho, kdo podání podal, vždy poučit. Pokud žádost o přezkoumání postupu státního zastupitelství obsahuje nové skutečnosti, jež by samy o sobě nebo ve spojení s jinými mohly odůvodnit jiné posouzení věci, nejblíže vyšší státní zastupitelství vrátí věc nižšímu státnímu zastupitelství k opětovnému přezkoumání.
(8)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se nepoužijí na podání činěná státnímu zastupitelství podle zvláštního právního předpisu.5e)
§ 16b
Stížnosti
(1)
Každý je oprávněn podat stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství.
(2)
K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu zástupci, proti němuž stížnost směřuje; je též příslušný k vyřízení stížnosti směřující proti zaměstnanci státního zastupitelství, v jehož čele stojí. K vyřízení stížnosti směřující proti nejvyššímu státnímu zástupci je příslušný ministr spravedlnosti. Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení.
(3)
Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené; vyžaduje-li to řádné prošetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, sdělí stěžovateli v rámci vyrozumění o vyřízení stížnosti, jaká opatření byla přijata pro odstranění zjištěných závad.
(4)
Je-li v téže věci podána stejným stěžovatelem další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, stížnost se bez dalšího šetření založí a stěžovatel se již nevyrozumívá; na to je třeba stěžovatele v odpovědi na předchozí stížnost upozornit.
(5)
Na podávání a vyřizování stížností se jinak použijí ustanovení upravující podání státnímu zastupitelství s tím, že k přezkoumání vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce nadřízený vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, a pokud stížnost vyřizoval nejvyšší státní zástupce nebo ministerstvo, ministr spravedlnosti.
5e)
Například trestní řád, zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb.“.
13.
V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5f) zní:
„(1)
Státním zástupcem může být jmenován státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,5f) úspěšně složil závěrečnou zkoušku, jeho morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství.
5f)
§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“.
14.
V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.“.
15.
§ 18 až 22 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5g) a 5h) znějí:
㤠18
(1)
Funkce státního zástupce vzniká jmenováním.
(2)
Státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou.
(3)
Státní zástupce skládá po svém jmenování do rukou ministra spravedlnosti tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu při ochraně veřejného zájmu postupovat vždy v souladu s Ústavou a zákony České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, budu respektovat lidská práva, základní svobody a lidskou důstojnost a zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvím v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a to i po skončení výkonu této funkce. Při výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě budu chránit důstojnost svého povolání.“ Odepření slibu nebo složení slibu s výhradou má za následek zánik funkce státního zástupce.
(4)
Pracovní poměr státního zástupce se zakládá k České republice jmenováním do funkce státního zástupce a vzniká po složení slibu podle odstavce 3 dnem, který je stanoven k nástupu výkonu této funkce. Nestanoví-li tento zákon jinak, vykonává práva a povinnosti z pracovního poměru státní zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce.
(5)
Pracovní poměr státního zástupce končí dnem zániku funkce státního zástupce.
(6)
Pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7)
Platové poměry státních zástupců upravuje zvláštní právní předpis.
Přidělení k výkonu funkce a jeho změny
§ 19
(1)
Státního zástupce přidělí k výkonu funkce k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek zánik funkce, nelze-li státního zástupce s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství.
(2)
Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li tento zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení žádost vzít zpět. Při překládání státních zástupců ke státnímu zastupitelství vyššího stupně se přihlíží též k hodnocení jejich odborné způsobilosti.
(3)
Nelze-li řádný výkon působnosti státního zastupitelství zajistit postupem podle odstavců 1 a 2, může ministr spravedlnosti po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství nebo změně obvodů státních zastupitelství.
(4)
Podle odstavce 3 lze státního zástupce přeložit pouze k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně v rámci obvodu státního zastupitelství o jeden stupeň vyššího anebo ke státnímu zastupitelství o jeden stupeň nižšímu v rámci obvodu státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce. Přeložit státního zástupce podle odstavce 3 lze pouze do 6 měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze státního zástupce přeložit opakovaně. Při překládání podle odstavce 3 se přihlédne také k osobním a rodinným poměrům státního zástupce a k hodnocení jeho odborné způsobilosti.
(5)
Státnímu zástupci, který byl přeložen k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství podle odstavce 3, zůstává zachován plat, který by mu jinak podle zvláštního právního předpisu příslušel, pokud mu přeložením nevznikne nárok na plat vyšší.
(6)
Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 3 lze podat podle zvláštního právního předpisu5g) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.
§ 19a
(1)
Státní zástupce může být v zájmu řádného zajištění úkolů státního zastupitelství se svým souhlasem dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k jinému státnímu zastupitelství na dobu nejdéle 3 let nebo k jinému orgánu nebo organizaci na dobu nejdéle jednoho roku. Státní zástupce může být se svým souhlasem v zájmu využití zkušeností nebo prohloubení odborných znalostí dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii na dobu nejdéle jednoho roku.
(2)
O dočasném přidělení k jinému státnímu zastupitelství rozhoduje vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma příslušným státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. V případě dočasného přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce. V ostatních případech rozhoduje ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem a v případě dočasného přidělení k jinému orgánu nebo organizaci též na základě jejich souhlasu nebo žádosti. Součástí rozhodnutí je i určení doby dočasného přidělení, kterou nelze bez souhlasu státního zástupce prodlužovat.
(3)
Státní zástupce dočasně přidělený k jinému státnímu zastupitelství má po dobu přidělení právo na
a)
zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle státního zastupitelství, ke kterému byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto státního zastupitelství cestu z místa svého bydliště,
b)
náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru,
c)
náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b).
(4)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li státní zástupce podle tohoto zákona dočasně přidělen k ministerstvu, k Justiční akademii nebo k jinému orgánu anebo organizaci v České republice.
§ 20
Pracovní pohotovost
(1)
Státnímu zástupci může být vedoucím státním zástupcem nařízena pracovní pohotovost v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce k plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné, pokud jejich provedení nesnese odkladu. Při nařizování pracovní pohotovosti vedoucí státní zástupce dbá na rovnoměrné zatížení všech státních zástupců.
(2)
Po dobu pracovní pohotovosti je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti, v místě bydliště nebo na jiném vhodném místě.
§ 21
Zánik funkce státního zástupce
(1)
Funkce státního zástupce zaniká dnem
a)
ve kterém měl státní zástupce složit slib, pokud složení slibu odepřel nebo jej složil s výhradou,
b)
ve kterém po svém jmenování státní zástupce dodatečně odvolal souhlas s prvým přidělením, pokud ho nelze s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství,
c)
k němuž státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky,
d)
k němuž byl státní zástupce jmenován soudcem, zvolen poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky anebo členem zastupitelstva územního samosprávného celku,
e)
k němuž státnímu zástupci vznikla funkce ve veřejné správě,
f)
31\\. prosince kalendářního roku, v němž státní zástupce dosáhne věku 65 let,
g)
úmrtí státního zástupce nebo dnem právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého.
(2)
Funkce státního zástupce dále zaniká dnem právní moci rozhodnutí
a)
kterým byl státní zástupce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
b)
kterým byl státní zástupce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
c)
kterým bylo zjištěno, že státní zástupce je z důvodu uvedeného v § 26 odst. 1 nezpůsobilý k výkonu funkce státního zástupce,
d)
kterým bylo zjištěno, že státní zástupce není odborně způsobilý vykonávat funkci,
e)
o uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce.
(3)
Státní zástupce se může vzdát funkce písemným oznámením ministru spravedlnosti; funkce státního zástupce zaniká uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž oznámení státního zástupce o tom, že se funkce státního zástupce vzdává, bylo ministru spravedlnosti doručeno.
§ 22
Dočasné zproštění výkonu funkce
(1)
Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.
(2)
Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce,
a)
který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b)
je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného stíhání,
c)
bylo-li z důvodu uvedeného v § 26 odst. 1 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci státního zástupce, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(3)
K dočasnému zproštění výkonu funkce státního zástupce dojde dnem, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(4)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.5h)
5g)
§ 250l a násl. občanského soudního řádu.
5h)
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb.“.
16.
§ 23 až 26 včetně nadpisu části sedmé a poznámek pod čarou č. 5i) až 5k) znějí:
„ČÁST SEDMÁ
POSTAVENÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ
§ 23
(1)
Státní zástupce výkonem své funkce zajišťuje působnost státního zastupitelství; jím provedené úkony jsou považovány za úkony státního zastupitelství.
(2)
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státního zastupitelství se řídí zvláštním právním předpisem.5i)
§ 24
(1)
Státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout.
(2)
Státní zástupce je při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. Státní zástupce zejména
a)
ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky,
b)
svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků a ve vztahu k osobám, s nimiž při výkonu své funkce jedná, se musí zdržet projevů osobních sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů,
c)
nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů,
d)
musí odpovědně přistupovat ke správě vlastního majetku i majetku, jehož správa mu byla svěřena, uzavírat jen takové závazky, jejichž plnění není na újmu řádného výkonu funkce státního zástupce, a svoje finanční záležitosti uspořádat tak, aby jich nemohlo být využíváno k nepřípustnému ovlivňování jeho osoby v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce,
e)
nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo působit jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení nebo případů, ve kterých takový postup umožňuje zvláštní právní předpis, anebo případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám státní zástupce.
(3)
Státní zástupce je povinen se soustavně vzdělávat a prohlubovat své znalosti pro řádný výkon funkce. Zejména je povinen účastnit se odborného vzdělávání v Justiční akademii, odborné přípravy organizované státním zastupitelstvím a podrobit se zákonem stanoveným způsobem hodnocení a posouzení svých odborných znalostí a vědomostí.
(4)
Státní zástupce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním státním zástupcům, jiným osobám vykonávajícím právnické povolání, k ostatním zaměstnancům státního zastupitelství a dalším osobám, s nimiž při výkonu své funkce jedná; je povinen zejména zdržet se nepřiměřené veřejné kritiky státního zastupitelství a výkonu jeho působnosti, jiných státních zástupců, soudců, advokátů a notářů.
(5)
Státní zástupce přispívá svými znalostmi a schopnostmi při odborné přípravě a při odborném vzdělávání státních zástupců, soudců, právních a justičních čekatelů a dalších zaměstnanců státního zastupitelství a soudů organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, státním zastupitelstvím nebo soudy. Nebrání-li tomu jeho povinnosti při výkonu funkce, může státní zástupce přispívat svými znalostmi též při odborné přípravě zejména advokátů a advokátních koncipientů.
(6)
Státní zástupce nesmí zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické, umělecké, překladatelské a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5j) za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce.
(7)
Pokud byl státní zástupce pověřen jednotlivým úkonem správy státního zastupitelství, je povinen svěřený úkon odpovědně vykonat.
§ 25
(1)
Státní zástupce je povinen zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po skončení výkonu funkce státního zástupce.
(2)
Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5k) může státního zástupce zprostit mlčenlivosti z vážných důvodů nejvyšší státní zástupce; nejvyššího státního zástupce zprošťuje povinnosti mlčenlivosti ministr spravedlnosti.
§ 26
Nezpůsobilost k výkonu funkce státního zástupce
(1)
Státní zástupce není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže
a)
mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci státního zástupce,
b)
byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nevedlo k zániku funkce státního zástupce, jestliže čin, za který byl odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce.
(2)
Státní zástupce není rovněž způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže řádný výkon funkce znemožňuje jeho nedostatečná odborná způsobilost.
5i)
Zákon č. 82/1998 Sb.
5j)
§ 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
5k)
Například § 46 odst. 5 písm. h) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 363/2000 Sb.“.
17.
§ 27 až 32 znějí:
㤠27
Státní zástupce je odpovědný za kárné provinění.
§ 28
Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.
§ 29
Odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 2 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
§ 30
(1)
Za kárné provinění lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a)
důtku,
b)
snížení platu až o 25 % na dobu nejdéle 6 měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 1 roku,
c)
odvolání z funkce.
(2)
Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud projednání kárného provinění státního zástupce je postačující.
(3)
Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení.
§ 31
Kárné řízení se státními zástupci upravuje zvláštní právní předpis.5)
§ 32
Podle zvláštního právního předpisu uvedeného v § 31 se postupuje také v případě, že
a)
státnímu zástupci nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci [§ 26 odst. 1 písm. a)],
b)
státní zástupce byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nevedlo k zániku funkce, jestliže čin, za který byl státní zástupce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce [§ 26 odst. 1 písm. b)].“.
18.
Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5l) a 5m) zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU FUNKCE STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
Hodnocení odborné způsobilosti
§ 32a
(1)
Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do funkce státního zástupce.
(2)
Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním státním zastupitelstvím nebo k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jakož i státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím, u nichž uplynula od nástupu do funkce státního zástupce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti.
(3)
Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li státní zástupce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců.
(4)
Při hodnocení se přihlíží zejména k odborným znalostem, pracovním výsledkům, organizačním schopnostem a charakterovým vlastnostem státních zástupců, poznatkům z provádění dohledu, jakož i k činnostem, které státní zástupci vykonávají nad rámec běžných pracovních povinností k zajištění úkolů státního zastupitelství. Odborná způsobilost státního zástupce se hodnotí zejména podle následujících hledisek:
a)
jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při činnosti státního zástupce,
b)
jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při činnosti státního zástupce,
c)
jaká je úroveň teoretických znalostí a znalosti judikatury vztahující se k činnosti státního zastupitelství,
d)
jaká je jeho schopnost organizovat svoji práci a činnost státního zastupitelství,
e)
zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou,
f)
jaké jsou výsledky odborného vzdělávání státního zástupce, a to především na základě zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání vypracované Justiční akademií.
(5)
Odborná způsobilost státního zástupce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující.
§ 32b
(1)
Odbornou způsobilost státních zástupců hodnotí
a)
krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu,
b)
vrchní státní zástupce, jde-li o státního zástupce vrchního státního zastupitelství,
c)
nejvyšší státní zástupce, jde-li o státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
(2)
Vedoucího státního zástupce hodnotí jemu nadřízený vedoucí státní zástupce; nejvyšší státní zástupce hodnocení nepodléhá.
(3)
Odborná způsobilost státních zástupců musí být příslušnými vedoucími státními zástupci zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 32a odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody. S vyhodnocením své odborné způsobilosti musí být státní zástupce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným vedoucím státním zástupcem uzavřeno.
(4)
Byla-li odborná způsobilost státního zástupce vyhodnocena jako nevyhovující, příslušný vedoucí státní zástupce nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení státního zástupce uzavřeno, podá návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d.
§ 32c
Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců
(1)
Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců (dále jen „Rada“) rozhoduje o návrzích na posouzení odborné způsobilosti státních zástupců.
(2)
Rada má 9 členů a tvoří ji státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, zvolený státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, dále státní zástupce, zvolený státními zástupci každého z vrchních státních zastupitelství z jejich řad, a 2 státní zástupci určení losem ze státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími; členy Rady jsou dále soudce, navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, advokát, navržený Českou advokátní komorou, a 2 odborníci z oblasti trestního práva, navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.
(3)
Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za člena Rady zvoleného ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a za členy Rady zvolené ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství státní zástupci zvolení těmito orgány obdobně jako členové Rady, za státní zástupce krajských státních zastupitelství další státní zástupci navržení krajskými státními zastupitelstvími v pořadí určeném losem, za soudce další soudce navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, za advokáta Českou advokátní komorou navržený advokát, a za odborníky z oblasti trestního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.
(4)
Členové a náhradníci Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství, členové a náhradníci Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství a státní zástupci navrhovaní do Rady krajskými státními zastupitelstvími jsou voleni shromážděními státních zástupců těchto státních zastupitelství v rovných, přímých a tajných volbách. Volit, být voleni a podávat návrhy na členy a náhradníky Rady mají právo všichni státní zástupci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce na státním zastupitelství, na němž jsou volby konány. Každý státní zástupce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů.
(5)
Ve volbách konaných shromážděním státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a shromážděními státních zástupců vrchních státních zastupitelství je státní zástupce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a státní zástupce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními státních zástupců krajských státních zastupitelství je navržen za člena Rady státní zástupce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem.
(6)
Shromáždění státních zástupců k volbám členů a náhradníků Rady svolává příslušný vedoucí státní zástupce na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem.
(7)
Námitky proti platnosti voleb podle odstavců 4 a 5 mohou být podány do skončení shromáždění státních zástupců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění, jakýkoliv přezkum jeho rozhodnutí je vyloučen.
(8)
Členy Rady a jejich náhradníky z řad soudců, advokátů a odborníků z oblasti práva jmenuje ministr spravedlnosti na návrh trestního kolegia Nejvyššího soudu, České advokátní komory nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem na území České republiky; členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími jmenuje na základě výsledků jím provedeného losování. Odborníci z oblasti trestního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci nebo advokáty.
(9)
Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky od jejich zvolení nebo jmenování.
(10)
Státní zástupce zvolený za člena Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství je předsedou Rady. Státní zástupci zvolení za členy Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce.
(11)
Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodováni rovni.
(12)
Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu funkce v Radě nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
(13)
Funkce člena nebo náhradníka člena Rady zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování do této funkce.
Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců
§ 32d
(1)
Řízení se zahajuje jen na návrh podaný příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32b odst. 1 a 2) za podmínek uvedených v § 32b odst. 4.
(2)
Účastníky řízení jsou
a)
státní zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde,
b)
ministr spravedlnosti,
c)
vedoucí státní zástupce, který podal návrh.
(3)
Účastníci mohou být v řízení zastoupeni.
§ 32e
(1)
Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr ke státnímu zástupci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
(2)
O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
(3)
Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti.
§ 32f
(1)
Při posuzování odborné způsobilosti státního zástupce Rada zkoumá úroveň jeho teoretických vědomostí, znalost zákonů a jiných právních předpisů, znalost judikatury publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, schopnost aplikovat vědomosti a znalosti při výkonu působnosti státního zastupitelství, publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a další okolnosti vypovídající o tom, zda má dostatečné odborné znalosti a vědomosti potřebné k výkonu funkce státního zástupce.
(2)
Odbornou způsobilost státního zástupce Rada posuzuje na základě hodnocení jeho odborné způsobilosti vypracovaného příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32a a 32b), zhodnocení výsledků jeho odborného vzdělávání zpracovaného Justiční akademií, poznatků z provádění dohledu a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska svědčící o odborné způsobilosti státního zástupce objasněna.
(3)
Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 2 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných orgánů vyžádá.
(4)
Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření.
(5)
Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 3 a výsledky šetření podle odstavce 4 musí být doručeny státnímu zástupci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili.
(6)
Zpětvzetí návrhu podaného podle § 32a není přípustné, ledaže byl návrh podán předčasně nebo po jeho podání zanikla státnímu zástupci jeho funkce.
§ 32g
(1)
K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a vedoucího státního zástupce lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem.
(2)
Jednání Rady jsou neveřejná.
(3)
V nepřítomnosti státního zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde, lze věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy.
(4)
Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Státního zástupce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů a jen jestliže s tím souhlasí.
(5)
Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo státnímu zástupci.
(6)
Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý.
(7)
Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.
(8)
Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední.
(9)
Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné.
(10)
Rozhodnutí Rady podle odstavce 6 nabývá právní moci marným uplynutím lhůty stanovené pro podání návrhu Nejvyššímu soudu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
§ 32h
(1)
Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.5l) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.5m)
Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců před soudem
§ 32i
Účastník řízení před Radou, který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce.
§ 32j
(1)
Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců.
(2)
Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 7 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu. Soudce, který je nebo v posledních 3 letech byl členem nebo náhradníkem Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu.
(3)
Funkční období senátu Nejvyššího soudu podle odstavce 1 trvá 3 roky.
(4)
Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti státních zástupců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.
§ 32k
(1)
Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou.
§ 32l
(1)
Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz.
(2)
Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce odmítne, jestliže
a)
řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem,
b)
návrh byl podán opožděně,
c)
návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn.
(3)
Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit.
(4)
O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání.
§ 32m
(1)
Dříve než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce rozhodne, může ten, kdo návrh podal, jej vzít zpět.
(2)
Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví.
(3)
O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání.
§ 32n
(1)
Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání.
(2)
K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem.
(3)
Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti státních zástupců jsou neveřejná.
§ 32o
(1)
V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 32f odst. 1 až 4 a § 32g odst. 3 až 5.
(2)
Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat.
(3)
Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy.
(4)
Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý.
§ 32p
(1)
V řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením.
(2)
Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý, nahrazuje původní rozhodnutí Rady.
(3)
V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení.
(4)
Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, nejsou přípustné opravné prostředky.
§ 32q
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti státního zástupce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu.
5l)
§ 124 zákoníku práce.
5m)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části devátá a desátá se označují jako části desátá a jedenáctá.
19.
§ 33 a 34 znějí:
㤠33
Čekatelská praxe
(1)
Čekatelská praxe je odbornou přípravou právních čekatelů na výkon funkce státního zástupce. Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců, do této doby se započítává doba dovolené na zotavenou čerpané v době výkonu čekatelské praxe. Nevykonává-li právní čekatel čekatelskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo jiné omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu tyto doby do doby čekatelské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(2)
Do doby čekatelské praxe se započte doba výkonu funkce soudce a justičního čekatele, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu, praxe advokáta a advokátního koncipienta. Ministerstvo může na žádost právního čekatele započítat do doby čekatelské praxe dobu jiné právnické činnosti, jestliže právní čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce státního zástupce; takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců.
(3)
Čekatelská praxe se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s právním čekatelem uzavírá a v pracovněprávních vztazích za stát s právním čekatelem jedná příslušné krajské státní zastupitelství.
(4)
Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat a čekatelskou praxi může vykonávat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením.
(5)
Pracovní poměr s právním čekatelem se sjednává na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba čekatelské praxe v době trvání tohoto pracovního poměru délky 36 měsíců, lze s právním čekatelem sjednat prodloužení jeho pracovního poměru o dobu potřebnou k dosažení této délky čekatelské praxe, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr se právnímu čekateli s jeho souhlasem vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu čekatelské praxe v trvání 36 měsíců v důsledku plnění branné povinnosti nebo pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě.
(6)
Právní čekatel skládá při nástupu do práce do rukou krajského státního zástupce tento slib: „Slibuji, že se budu řídit právním řádem České republiky, svědomitě se připravovat na výkon funkce státního zástupce a že si osvojím zásady etiky výkonu funkce státního zástupce.“.
(7)
Právní čekatel je oprávněn provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce nebo jiného odborného zaměstnance státního zastupitelství.
(8)
Právní čekatel je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po skončení pracovního poměru právního čekatele; povinnosti mlčenlivosti může právního čekatele zprostit ze závažných důvodů nejvyšší státní zástupce.
(9)
Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr právního čekatele ustanoveními zákoníku práce.
§ 34
Závěrečná zkouška
(1)
Po ukončení čekatelské praxe je právní čekatel povinen se podrobit závěrečné zkoušce, jejímž účelem je ověřit, zda má potřebné vědomosti a je náležitě odborně připraven k zastávání funkce státního zástupce.
(2)
Závěrečná zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze státních zástupců, soudců, zaměstnanců působících na ministerstvu a dalších odborníků právní teorie a praxe.
(3)
Závěrečná zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která státní zastupitelství aplikuje při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci státního zastupitelství, soudů a k postavení a povinnostem státních zástupců.
(4)
Ministerstvo umožní právnímu čekateli na jeho žádost podanou prostřednictvím příslušného krajského státního zastupitelství do konce předposledního měsíce trvání jeho pracovního poměru vykonat závěrečnou zkoušku; den konání zkoušky určí po ukončení čekatelské praxe, nejpozději 1 týden před skončením pracovního poměru. Brání-li právnímu čekateli ve vykonání závěrečné zkoušky důležitá překážka, určí ministerstvo jiný den konání zkoušky do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvědělo, že překážka odpadla; pracovní poměr právního čekatele se v tomto případě s jeho souhlasem prodlužuje tak, aby skončil uplynutím týdne po dni, který byl stanoven k vykonání závěrečné zkoušky, nejdéle o 6 měsíců.
(5)
Požádá-li právní čekatel, který neuspěl při závěrečné zkoušce, před skončením pracovního poměru o její opakování, umožní mu ministerstvo závěrečnou zkoušku opakovat do 6 měsíců od podání žádosti; závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze jednou. Pracovní poměr právního čekatele se v takovém případě s jeho souhlasem prodlužuje do dne, který byl určen k vykonání opakované závěrečné zkoušky.
(6)
Pracovní poměr právního čekatele, který složil závěrečnou zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení závěrečné zkoušky. V případě, že se právní čekatel stal státním zástupcem, pracovní poměr končí dnem jmenování do funkce.
(7)
V době trvání pracovního poměru podle odstavce 6 vykonává právní čekatel úkony podle § 33 odst. 7.
(8)
Za závěrečnou zkoušku se považuje též odborná justiční zkouška a advokátní zkouška.“.
20.
Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST JEDENÁCTÁ
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A PRÁVNÍCH ČEKATELŮ
§ 34a
(1)
Odborné vzdělávání státních zástupců a právních čekatelů je zajišťováno zejména prostřednictvím Justiční akademie.
(2)
Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují
a)
všichni státní zástupci přidělení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím,
b)
státní zástupci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím, kteří vykonávají funkci státního zástupce déle než 3 roky, jestliže byli Radou Justiční akademie zařazeni do vzdělávání; do vzdělávání musí být zařazeni, nebrání-li tomu vážné důvody, nejméně jednou za 5 let,
c)
všichni právní čekatelé v rámci jejich čekatelské praxe.
(3)
Ze státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. b) se do vzdělávání nezařazují státní zástupci, kteří vykonávají funkci vrchního nebo krajského státního zástupce anebo jejich náměstka, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé.
(4)
Odborné vzdělávání na Justiční akademii trvá
a)
u státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. a) 2 roky,
b)
u státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. b) 1 rok,
c)
u právních čekatelů po dobu čekatelské praxe.
(5)
Odborné vzdělávání státních zástupců a právních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením.
(6)
Zhodnocení výsledků odborného vzdělávání státního zástupce Justiční akademie sdělí hodnocenému státnímu zástupci, příslušnému vedoucímu státnímu zástupci, ministerstvu nebo na její žádost Radě.“.
Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá.
21.
§ 40 zní:
㤠40
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
jednací řád státního zastupitelství,
b)
podrobnosti o organizaci Rady, o zabezpečení její činnosti a o odměnách a náhradách hotových výdajů jejích členů,
c)
postup při výběru právních čekatelů a při jejich přijímání do pracovního poměru,
d)
obsahovou náplň čekatelské praxe, její organizaci a podrobnosti o závěrečné zkoušce,
e)
okruh úkonů, které mohou být prováděny právními čekateli.
(2)
Ministerstvo může vyhláškou stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství, v obvodu státního zastupitelství zřídit jeho pobočky nebo zřídit státní zastupitelství s výlučnou působností anebo určit, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. II
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 5 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
㤠5
Plat při dočasném přidělení k výkonu funkce státního zástupce
(1)
Po dobu dočasného přidělení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému státnímu zastupitelství dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.
(2)
Po dobu dočasného přidělení státního zástupce k výkonu funkce k jinému orgánu nebo organizaci4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat.
4)
§ 19a zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 14/2002 Sb.“.
2.
§ 9 včetně poznámek pod čarou č. 16) a 17) zní:
㤠9
Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce
(1)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu16) přísluší státnímu zástupci 50 % platu, nestanoví-li tento zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Nedošlo-li z důvodu, pro který byl státní zástupce dočasně zproštěn výkonu funkce, k zániku funkce státního zástupce,17) nevyplacená část platu včetně dalšího platu, pokud by na něj jinak státnímu zástupci vznikl nárok, se doplatí; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
16)
§ 22 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb.
17)
§ 21 odst. 2 písm. b), c) a e) zákona č. 283/1993 Sb.“.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. III
1.
Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, mají vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1993 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území bývalé České a Slovenské Federativní Republiky a jejích právních předchůdců anebo zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, uznané podle zvláštních právních předpisů, pro jmenování státním zástupcem stejné účinky jako vysokoškolské vzdělání získané studiem magisterského studijního programu v oblasti práva.
3.
Při zproštění povinnosti mlčenlivosti, která vznikla přede dnem účinnosti tohoto zákona státním zástupcům, právním čekatelům, prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury podle zvláštních právních předpisů, se postupuje podle § 25 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se jedná o zproštění mlčenlivosti uložené přede dnem účinnosti tohoto zákona právním čekatelům prokuratury nebo právním čekatelům státního zastupitelství, postupuje se podle § 33 odst. 8 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění tohoto zákona.
4.
Závěrečná zkouška složená přede dnem účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za odbornou závěrečnou zkoušku státního zástupce. U státních zástupců, kteří vykonávají funkci státního zástupce ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou závěrečnou zkoušku i jiné zkoušky, které měly podle dosavadních předpisů obdobné účinky jako závěrečná zkouška podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo které byly za závěrečnou zkoušku podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uznány.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 16/2002 Sb. | Zákon č. 16/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb.
Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 7/2002
* Čl. I - Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2002
16
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2001,
kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 5 písmeno d) zní:
„d) speciální zařízení a dětské domovy:| na 80 %,“.
---|---
2.
V § 5 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) u speciálních zařízení a dětských domovů:| na 100 %,“.
---|---
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 37/2002 Sb. | Zákon č. 37/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Vyhlášeno 29. 1. 2002, datum účinnosti 29. 1. 2002, částka 15/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
* ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 29. 1. 2002
37
ZÁKON
ze dne 17. ledna 2002,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
Volby do Parlamentu České republiky se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb, nestanoví-li tento zákon jinak.“.
2.
V § 1 odst. 5 větě první se slova „v den voleb“ nahrazují slovy „alespoň druhý den voleb“ a ve větě druhé se slova „v den konání“ nahrazují slovy „alespoň druhý den konání“.
3.
V § 6 odst. 1 návětí zní: „Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který“.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“.
4.
V § 6 odst. 1 písm. d) se text „, nebo“ nahrazuje tečkou.
5.
V § 6 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
6.
V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují tato slova: „, popřípadě voliči zapsaní do zvláštního seznamu (odstavec 5)“.
7.
V § 6 odst. 5 v návětí se slova „při volbách do Poslanecké sněmovny“ zrušují.
8.
V § 6 odst. 5 písm. a) se slova „nemá trvalý pobyt na území“ nahrazují slovy „má bydliště mimo území“ a slova „trvalý pobyt“ se nahrazují slovem „bydliště“.
9.
V § 6 odst. 6 větě druhé se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“.
10.
V § 6 odst. 7 se za slovo „předá“ vkládají slova „pro volby do Poslanecké sněmovny“.
11.
V § 6a se v odstavci 1 větě poslední doplňují tato slova: „, popřípadě voličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a)“.
12.
V § 6a odst. 3 v návětí se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
13.
V § 6a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují tato slova: „, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky“.
14.
V § 7 odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e)
okresní úřad v sídle volebního kraje (§ 26), v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve Středočeském kraji Okresní úřad Praha-západ, v kraji Plzeňském Magistrát města Plzně, v kraji Jihomoravském Magistrát města Brna, v kraji Moravskoslezském Magistrát města Ostravy (dále jen „okresní úřad v sídle kraje“) pro volby do Poslanecké sněmovny,
f)
okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu,“.
15.
V § 7 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní:
„h)
pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze úřad městské části, Úřad městské části Praha 1 pro úschovu výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“),
5b)
§ 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Vyhláška č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č. 437/2000 Sb.“.
16.
V § 11 odst. 3 písm. d) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
17.
V § 14e odst. 6 písm. f) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
18.
V § 14g odst. 1 věta první zní: „Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2 členy zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk.“.
19.
V § 14g odst. 2 písm. c) se slova „Obvodnímu úřadu v Praze 1“ nahrazují slovy „Úřadu městské části Praha 1“.
20.
V § 15 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5g) zní:
„(4)
V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,5g) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
5g)
§ 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“.
21.
V § 16 odst. 6 se slova „V den“ nahrazují slovy „Ve dnech“.
22.
V § 19 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 7), 7a) a 7b) zní:
„(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem7a) (dále jen „cestovní pas“), nebo platným občanským průkazem.7b) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.
7)
§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
7a)
§ 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
7b)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.“.
23.
V § 19 odst. 7 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
24.
V § 19a odstavec 4 zní:
„(4)
Volič, který nebydlí na území České republiky, při volbách do Senátu po příchodu do volební místnosti odevzdá okrskové volební komisi voličský průkaz vystavený zastupitelským úřadem podle § 6a odst. 1. Okrsková volební komise voličský průkaz přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu.“.
25.
V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.“.
26.
V § 25 se slova „který v den voleb“ nahrazují slovy „který alespoň ve druhý den voleb“ a slova „u něho v den voleb“ se nahrazují slovy „u něho ve dnech voleb“.
27.
V § 26 se na konci doplňuje tato věta: „Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním právním předpisem.8a)“.
Poznámka pod čarou č. 8a) zní:
„8a)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.“.
28.
V § 31 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení příspěvku na volební náklady (dále jen „příspěvek“) ve výši 15 000 Kč. Příspěvek skládá politická strana, politické hnutí nebo koalice ve všech volebních krajích, v nichž podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle kraje. Příspěvek takto složený politickou stranou, politickým hnutím nebo koalicí je příjmem státního rozpočtu.“.
29.
V § 33 odst. 8 větě první se slova „složenou kauci“ nahrazují slovy „složený příspěvek“ a ve větě druhé se slovo „kauce“ nahrazuje slovy „částky podle § 31 odst. 4“.
30.
V § 43 odst. 2 se slova „na pracovišti u Obvodního úřadu v Praze 1, a to“ zrušují.
31.
V § 43 odst. 5 větě třetí se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
32.
V § 43 odst. 7 větě druhé se slova „Obvodnímu úřadu v Praze 1“ nahrazují slovy „Úřadu městské části Praha 1“.
33.
V § 50 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:
„(1)
Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni podle § 36. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.
(2)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo podle § 48. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.
(3)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 se politické straně, politickému hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát.“.
34.
V § 50 odst. 5 se číslovka „10“ nahrazuje číslovkou „7“.
35.
V § 53 odst. 1 se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „druhým dnem“.
36.
V § 57 se slova „který v den voleb“ nahrazují slovy „který alespoň ve druhý den voleb“ a slova „u něho v den voleb“ se nahrazují slovy „u něho ve dnech voleb“.
37.
V § 72 odst. 3 větě druhé se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
38.
V § 76 odst. 1 se slovo „se“ zrušuje a slova „konalo sedmý den“ se nahrazují slovy „bylo zahájeno šestý den“.
39.
V § 76 odst. 4 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
40.
V § 79 odstavec 5 zní:
„(5)
Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi.“.
41.
V § 85 se doplňuje věta třetí, která zní: „Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč. “.
42.
V § 92 se na konci textu odstavce 2 doplňují tato slova: „a složení a vrácení příspěvků na volební náklady“.
43.
V § 95 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“.
44.
Vkládá se příloha č. 2, která zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb.
Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách
volební kraj č. | název| sídlo| maximální počet
kandidátů na
kandidátní listině
---|---|---|---
1| Hlavní město Praha| Praha| 36
2| Středočeský| Praha| 34
3| Jihočeský| České Budějovice| 22
4| Plzeňský| Plzeň| 20
5| Karlovarský| Karlovy Vary| 14
6| Ústecký| Ústí nad Labem| 26
7| Liberecký| Liberec| 17
8| Královéhradecký| Hradec Králové| 20
9| Pardubický| Pardubice| 19
10| Vysočina| Jihlava| 20
11| Jihomoravský| Brno| 34
12| Olomoucký| Olomouc| 23
13| Zlínský| Zlín| 22
14| Moravskoslezský| Ostrava| 36“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
Čl. II
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Volby do zastupitelstev krajů se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. Hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého dne voleb. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.“.
2.
V § 3 odst. 3 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“.
3.
V § 4 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
4.
V § 10 odst. 3 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
5.
V § 17 odst. 5 písm. f) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
6.
V § 28 se slova „končící dnem voleb“ nahrazují slovy „končící ukončením hlasování“.
7.
V § 31 odst. 7 větě první se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
8.
V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Po prvním dnu voleb zajistí předseda okrskové volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat. Takto zajištěné volební schránky spolu s ostatními volebními dokumenty uloží ve volební místnosti. Při opětovném zahájení hlasování druhého dne voleb zkontroluje předseda okrskové volební komise za přítomnosti ostatních členů okrskové volební komise neporušenost pečetí a sejme je.“.
9.
V § 41 odst. 3 větě druhé se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
10.
V § 48 odst. 2 písm. a) se slova „ve dni“ nahrazují slovy „ve druhý den“.
11.
V § 50 písm. a) se před slovo „dnem“ vkládá slovo „druhým“.
12.
V § 57 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
13.
V § 58 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“.
14.
V § 64 odst. 1 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“.
15.
Za § 64 se vkládá nový § 64a, který zní:
㤠64a
Dnem voleb podle tohoto zákona se rozumí první volební den, nestanoví-li tento zákon jinak.“.
ČÁST TŘETÍ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu jej měnících.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 46/2002 Sb. | Zákon č. 46/2002 Sb.
Zákon o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B
Vyhlášeno 8. 2. 2002, datum účinnosti 8. 2. 2002, částka 20/2002
* § 1 - (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B ve výši 170 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 30. října 2021.
* § 2 - O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo st
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 8. 2. 2002
46
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2002
o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční bankybanky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B ve výši 170 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 30. října 2021.
(2)
Projektem českých dálnic B se rozumí příprava, výstavba a kontrola těchto dálničních úseků:
a)
R35 – 3509 Slavonín – Přáslavice,
b)
D11 – 1104 Libice – Chýšť,
c)
D11 – 1105 Chýšť – Hradec Králové,
d)
D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice.
(3)
Úvěrovou smlouvu k přijetí úvěru podle odstavce 1 sjednává jménem České republiky ministr financí.
§ 2
O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Subsets and Splits